1
masthead
13. února 1900.
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Prof. dr. Čelakovský ve schůzi
voličů na Kladně.
Prof. dr. Čelakovský ve schůzi
voličů na Kladně.
Zemský poslanec prof. dr. Jaromír Čela-
kovský, přijav kandidaturu do říšské rady
v podřipských městech, použil dvoudenní pře-
stávky v zasedání konference vídeňské, aby se
v neděli dne 11. února t. r. představil voličstvu
strany naší na Kladně.
Schůzi čelně shromážděného voličstv
v místnostech divadla městského zahájil před-
seda důvěrníků národní strany svobodomyslné
a náměstek starosty kladenského pan Lukáš
vřelou řečí, ve které vítal přítomného kandidát
a vyložil důvody, které přiměly důvěrníky strany
naší ve městech skupiny slánské, aby nabídl
kandidaturu prof. Čelakovskému. Zároveň omlou-
val, že pro krátkost času nebylo možno pozván
k této schůzi všem pánům voličům doručiti.
Prof. Čelakovský, byv sympaticky uvi-
tán, proslovil následující řeč, která na mnoha
místech byla s hlučným souhlasem provázena;
Velectění pánové! Přicházeje z konferenei
vídeňských, jsem velmi povděčen tomu, že mně
dána je možnost ve vašem středu uchopiti se
slova, abych objasnil jak okolnosti své kandi-
datury ve vašem volebním okresu, tak i veřejné
poměry, ve kterých se národ náš v přítomné
době nalézá a za kterých volba v okresu vašem
do říšské rady se koná.
Jsem dvojnásob povděčen této příležitost
poněvadž moje účastenství na konferencích vi
deňských činí mně nemožno, abych se pánům
voličům v ostatních městech této skupiny
osobně představil a názory své politické před
nimí hájil, jak bych za jiných okolností mile-
rád učinil a poněvadž následkem toho nalezám
se v tom nevýhodněm a nemilém postavení, že
se vidím nucena pány voliče celé skupiny žá-
dati za laskavou omluvu, že kandiduji do jisté
míry po starém způsobu, představuje se jim
v míře tak nedokonalé.
profesor
doktor
Čelakovský
Jaromír
Lukáš
Kladno
6
article
Jedině ta okolnost, že jest lomu již
více nežli dvacet let, co mám čest náležeti
sborům zákonodárným a účastniti se veřejného
života, dává mi odvahu doufati, že mi tento
nedostatek mnou nezaviněný nebude pány voliči
vykládán ve zlé a že i v ostatních mě-
stech bude věnována jakási pozoruost výkladům,
kteréž míním zde přednésti.
Vyložím ostatně ihned, že po měm
názoru nejde při volbě této o osobu kan-
didáta, jako mnohem více o věc, kterou
zastupuje, a v tom ohledu mám za svou
povinnost hned z předu připome-
nouti, jak povstala moje kandida-
tura.
Páni důvěrníci vaši, kteří byli tak
laskavi, že mi už přede dvěma týdny pochleb-
ným způsobem nabídli kandidaturu ve vaší vo-
lební skupině městské, zajisté nezamlčeli v kru-
zích svých přátel, že nebylo věcí snadnou při-
měti mne k tomu, abych přání jejích vyhověl
Přes to, že mi bylo opravdovou ctl slyšeti, že
pánové chovají ke mně důvěru, zdráhal jsem
se ze závažných příčin přijmouti kandidaturu.
7
article
Nemohl jsem jim zamlčeti, že moje rozsáhlé
vědecké práce i mnohé převzaté povinnosti
poutají mne na Prahu a že delší pobyt ve Vídni
znamanal by pro mne těžkou oběť. Teprve
když z mnoha závažných stran bylo n
mne opětně a důtklivé naléháno a dovozováno,
že jest vlasteneckou povinnosti v nynější pro
náš národ tak nebezpečné době neodpírat
své spolupůsobení, odhodlal jsem se
téžkým srdcem připustiti možnost, abych se
pro případ zvolení odtrhnul na čas od svých
vědeckých prací a nabidnouti vám, vele-
clění pánově, slabé své síly k zastupován
zájmů vašich i celého národa v radě říšské,
a to dle nejlepšího svého vědomí a svědomí.
Při tom doufám, velectění pánově, že s ou-
hlasiti ráčíte se mnou, když řeknů, že
volba zdejší koná se za mimořádný ch
okolností a že jí proto připadá z v lá š tn
důležitost. V některých kruzích naší spo-
lečnosti, kleré jsou nespokojeny s nynějším za-
jisté nezaslouženýmanedůstojným
stavem, do kterého v poslední době byl náš
národ uveden, uvaluje se všechna vina to-
hoto stavu na vedení českých věcí a tedy
na naši stranu, která má vedoucí postavení
v národě. Aniž by se spravedlivě uvažovaly
příčiny a následky posledních pro nás
tak bolestných události a aniž by se
přihlíželo k těžkému a nebezpečnému
postavení našeho národa, spatřuje
se v těchto kruzích příčina všeho mnohého ne-
zdaru našich snah v nynějších poslancích a vidi
se v radikální změně parlamentár-
ního zastoupení všechna spása našeho
Praha
Vídeň
8
article
Pochopitelnio, že vkruzích od-
půrců našich takovéto často opakované hlasy
nezůstávají nepovšimnuty a že v těch kruzích.
kleré pracují na rozbití národních
stran vůbec a sice v první řadě
národní strany české, hlasy tyto budí
mnohé naděje. Neboť dopusťmne jenom,
aby náš národ poskyloval obraz rozhá-
ranosti a roztříštěnosti, k jaké se
ztak mnoha stran u nás pracuje, a odpůr-
eové naši budou míti nad nám
dlouhá léta vyhráno.
To mus! býti zcela jasno
srozumitelno každěmu občanu
českému, v jehožto srdel hárá
ještě jiskra láskyk národu
vlasti. (Souhlas.)
x lnrs
A poněvadž podřipská města po-
vždy stála v čele veřejného života če-
ského, vynikajíce vzdělaností, průmyslnosti a
vlasteneckým smýšlením obyvatelstva, proto
obraci se k nim v těchto dnech zraky prá-
tel i nepřátel, kteří čekají od nich odpověd,
jakou dají k otázce, které straně pol jich
přesvědčení náleží v nejbližší budouenosti za-
stupování a hájení českých záležilostí.
Takový měla význam poslední
volba do sněmu zemského a takový má význam
ješté ve zvýšené míře volba do rady říšské.
Za takových poměrů na každém p. vo-
liči skupiny vaší žádá zájem vlasti,aby zrale
veškery tyto okolnosti rozvážil, nežli přikročí
k volebnímu osudí a cokoli zde mo hu
říei, nemůže míti jiného účelu, nežli abyeh
na důležitost výsled ku této volby po-
národa.
9
article
ukázal a abych vylo žil, o co se přin
11
article
jedná.
Velectění pánové! M ně n ern'í m o ž n
rozvinouti v jedíné řeči program strany,
které mám čest přináležeti, a soudím, že ve
středu vašem také toho není třeba. Uložen jest
v celé řadě projevův i skutků jejich, zejmen
v adresách sněmu českého a rady říšské a
může býti pouze otázkou, zdali s trana
naše zůstalaj vždy programu svému
věrna a zdali během i posledních let. napjala
všechny síly, aby program ten aspoň v někter
části byl proveden anebo zdali snad něčeho za-
nedbala, co by ke kýženému cíli mohlo nás
dovésti.
adetoel
S1
Kdož jsou odpůrcové strany naší, jsou po-
vinni vám řící, v kterém směru činí výtky
straně naší, že se zásudám svým zpronevěřila,
a jakými cestami oni chtějí uskutečniti rázem
ar e
program národní a státoprávní.
Chci, velectění pánové, připustiti, že mnohé
zbývá u nás si přáti i co se strany naší týče
a že jest žádoucí, aby jak v eslém národě, tak
i ve straně naší zvýšená panovala opravdovost,
ostražitost a horlivosť; připouštím, že je treb
ve straně naší mnohé zdokonaliti a polepšiti
avšak přes to vše pro mne strana naše za-
stupuje jodinou silnou organisaci národní,
která má způsobilost věsti naše záležitosti, aby
se o nich opravdově ve státě i zemi jednalo a
kdokoli si přeje, aby se vedla jednotná politika
česká, před kterou by odpůrcové měli úctu,
ten nepřispívej k pobourání a oslabení jedné
opravdové této politické naší organisace, nýbrž
k jejímu doplnění a zdokonalení. Nikoli tedy
revoluce, nýbrž evoluce v našem
12
article
Iddo
táboře. z a n
Vyslovuji tato přání ovšem toliko fěm
kdož stojí na spoločném programu národním a
kteři musí uznati, že zejmena v říšské radě
jednotné zastoupení národa nášeho v Čechách.
na Moravě i ve Slezsku ve s pole čném
českém klubu je pro věc národní ne-
zbytnou podmínkou i zárukou všeho dalšíh
pokroku. Strana pak naše snažila se býti vždy
tak vlasteneckou i svobodomyslnou, aby s kliden
vyslechla i odchylná mínění a aby dala veřej
nému mínění možnost, o všech záležitostech svo-
bodně se pronášeti; ona také byla vždy shoví-
vavou a snášelivou k jiným názorům, pokudse
neodchylovaly od společného programu národ-
ního. Důkazem zcela nepopíratelným jest ze-
jmena chování její v otázce konferenci, jež se
právě ve Vídni konají a k nimž pozváni byl
k jejímu návrhu a nalehání zástupcové též
ostatních národních stran, pokud mají na sněmě
zemském nějaké zastoupení. A proto má strana
naše také právo žádati, aby ostatní strany měly
k ní ohledy, pokud samy nejsoua sto převzí.
její úkol.
A nyní račte dovoliti, abych řekl několik
slov o konferenclch vídeňských.
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
13
article
Náležel jsem k těm, kteří v klubu poslaneckém
doporučovali, aby konference ty byly obeslány
a neváhám říci, že jsem nabyl ve Vídní pře
svědčení, že náš klub odhodlav se přijmouti
k nim pozvání, jednal politicky moudře. My
jsme dobře věděli, že podníkáme věc nepopu-
lární a že by veřejné mínění bylo s pochvalou
přijalo naše rozhodnutí nejíti na konference,
pokud není odčiněna křivda a bolestně sklamáni,
které nám bylo způsobeno zavedením úřadního
jazyka německého do úřadův a soudů státních
v našich krajinách. Avšak uváživše všechny
důsledký a následky našeho rozhodnutí a cítice
na bedrách všechnu zodpovědnost, která káže
zástupcům národa, aby konali to, co může ná-
rodu prospěti a nikoli jenom to, co je populární,
rozhodli jsme se jíti na konference. Učinili jsme
tak s všemožnou šetrnosti k veřejnému mínění
a s veškerou opatrností, abychom v ničem ne
zadali svému právnímu stanovisku a také bu
doucímu postavení v říšské radě.
Měli i máme také všechnu příčinu býti opa-
trnými, neboť nikdo z nás nemá chuti opakovati
chyby, které se staly při punktacích r. 1890.
Vídeň
14
article
Všichni soudní lidé uznávají, že se tehdy chyby
staly. Staly se i ve formě i ve věci. Strana
staročeská pochybila, když vzala toliko na s vá
ramena všechno břímě zodpovědnosti v otázkách,
jež se týkaly celého národa, a také těžce
tuto chybu odpykala. Ona pochybila, že nechala
stranou Moravu a ostatní slovanské země a že
přijala narovnání, v kterém byla zásaďa rovno
právnosti, zejmena co se týče kvalifikace úřad-
nietva, protržena. My naproti tomu, poučen
touto zkušeností, starali jsme se o to, aby
spravedlivé urovnání sporů ná-
rodnieh, proti němuž u nás an
roku 1890, ani kdy jindy nebylo ná-
mitky, stalo se za účastenství všech národnich
stran a jsme povděční tomu, že máme v kon-
ferenci i v poradách našich dva korunní svědky
(posl. dra. Zátku a Práška), kteří jako čestní
mužové mohou dosvědčiti, jak se v konferencích
jedná a kterak není vlastně pro nás žádně při-
činy, proč by cokoli z jednání našeho se tajilo
Toliko ohledy na postup a věcnost porad uči-
nily radno, učiniti opatření, aby z konferenčního
stolu nestala se tribuna, z které by se mluvily
dlouhé řeči z okna, a proto do jisté míry ob
mezena veřejnost jednání.
Prášek
Morava
15
article
Ostatně ti, kdož nemají dostatečne důvěry
k naším členům konference, mohou záruky
správného jich jednání i jinde spatřovati, Jsout
v konferencich zastoupeni i moravšti poslanci
1 velkoststkáří, s kterými o každé otázce dějou
se předběžné podrobné porady a posud nevyšlo
ničeho na jevo, v čem by se náhledy naše
v jazykových věcech rozcházely. Piše se arci
že prý jsme na konference ty sli docela nepři-
praveni, avšak račte vzíti na vědomí, že u nás
vůbec nyní se mnoho píše a že tvrzení
to není pravdivě, nýbrž že celý týden trvaly
v Praze naše porady o všech otázkách, o nichž
by se ve Vídní jednuti mohlo. V tom také leží
záruka, že nebudou opakovati se véené chyby
2 r. 1890. Jak známo, dali jsme prohlášení,
že na konferencích má se toliko státi pokus
o dohodnutí v jazykové otázce a pokud není
obnoven úřadní jazyk český vnašich krajinách.
—což nemůže býti předmětem žádného jednání
a kompromisu s německými poslanci, — že nám
naprosto nelze přistoupiti k nějakému definitiv
nimu urovnání jazykové otázky a k změně tak
tiky v radě říšské. Kromě toho učinili jsme vy
hrady, žé o výsledeích předběžných porad bude
rozhodovati klub náš poslanecký, nejspíše sesíleny
Praha
Vídeň
16
article
všemi ostatními poslanci českými z Čech, Mo
ravy a Slezska; že hůjíme kompelenci zemského
sněmu a že po dohodniítí v Čechách av ná Mo
ravě má následovati jednání o úpravu jazykových
poměrůž ve Slezskui vzostatnich Zemích, ně-
kolika národý obýváných, pokuď se ovšem toho
potřeba ukáže.
Hleděli jsmeztedys jednati e o uimeo ž n
korrektně a doufám, že ve veřejnosti nas
se to také uznává Raěte mi, veleetění pánové
klásti otázku, jaké jsou naděje tohoto na-
šeho vyjednávání ve Vídni. Odpovídám k tomn,
že jsem povždý měls za i to a že mám
i dnes za to, že by bylo velikým
štěstím pro oba národy, krásnou naší vlast
obývající, kdyby došlo meži nimi k dohodnuil
a spoň v otázce jazykové a v těch otázkách,
ježvs ní těsně souvisejí, ovsem na zá-
kladě pro obě strany docela spra-
vedlivém a přijatelné m. Jde nyní
hlavně o upravení otázky jazykové v úřadech
samosprávných, dále ve úřadech a soudech
státních, jde o zákon o škotách minoritních.
jde o potřebné a dosažitelné změny ve zřízeni
zemském a volebním řádů, jde o zřízeni
krajská a jiné podobné spornétz otázky. I Ve
všech těchto věcech se mínění na obou stra-
nách poněkud vytříbila a také — o tom předce
nelze pochybovati — a byl by opak toho vo
lice smutným zjevem — ponékud přibližila,
takže aspoň klidná diskuse je možná.— Ovšem
k úplnému dohodnutí je ještě daleko. Překáží
tomu velmi mnohé. Myšlenka dohody mezi
Čechy
Slezsko
Vídeň
17
article
Čechy a Němci měla i má velice mnso ho
zjevných i lajných nepřátel a veliee má lo
upřímných přátel. Kdyby se příčiny toho mělv
vykládati, musila by se psáti tlustá kníha. Ko-
nečně nepopíratelně vážnou překážkou dohodnutí
je převládající radikální směr na německé
straně, který také v svatodušním programu
došel většinou výrazu. sa 5e
A předce nelze se vzdáti naděje, že dříve
nebo později k dohodnutí tomu dojde. Aje
dobře, když věc se neunáhluje, nýbrž když ve-
řejnému mínění na obou stranách popřává se
času, aby se orientovalo a klidně uvažovalo.
Němec
Čechy
ko
18
article
Nemám naději na dohodu proto, že bych snad
věřil, že právo a pravda zvítězí i bez moci,
která ji dopomáhá k vítězství, nýbrž proto, že
věřím v stálý pokrok2civili s ace
vědy, který oběma národům naší vlasti
objasní prospěch, plynoucí pro ně oba i pro
vůkolní národy ze spravedlivého vyřizení ja-
zykových sporův a z klidněho soužití a zá-
poleni na poli vzdělanosti duševní a himotné.
Právě nedávno poutal pozornost širokých
kruhův evropské společnosti nový památný pro-
jev ruského státníhorady Blocha
který svými spisy přispěl ke svolání konferenee
míruv Haagu a který pojednávaje o válce
transvaalské dovozuje, že ona jest důkazem.
kterak války mezi státy stanou se nemožným
a kterak pro obě sporné strany bude výhod-
nějším hledati cestu dohody a smíru, nežli
sáhnouti k ostří meče. Ruský státní tento rada
dovozuje, že těžisko válek bude leželi v oble-
hání táborův a v dělání zákopů, při čemž schop
nost a statečnost bojovníků, zejmena takových
kteři budou brániti svou domácí půdu, nejvice
budou padati na váhu a jejich odpor prodlouž
každou válku do nekonečna. Všechna posavadní
zřízení vojenská stanou se dle něho zastarale
a vnitřní neb národní vojsko nastoupí na mist
nynějších stálých vojsk a diplomatům připadne
úkol šrovnati spory mírnou cestou, kdekolis
vyskytnou.
Bloch
Haag
19
article
Soudím, že i pro spory národů plyne
z toho vážné naučení. I malý národ může
odtud čerpati odvahu, že přiměřenými zákopy,
jakými jsou školy a podobné instituce, podař
se mu uhájiti rodnou půdu, ovšem s velkými
obětmi a ztrátami, a také velký národ můžes
poučiti, že bezůčelně mrhá síly, když chce
jiný národ, pokud není degenerován, vytlači
z jeho posavadní přírozené posice. Pro oha vy-
plyne z toho značný zisk, když pováží,že
slušné dohodnutí o spolužiti je pro ně vý-
hodnějším, nežli nekonečný spor. Toljsou vážná
naučení vědy a zkušenosti a věřime li v její
pokrok a moc, můžeme doufati, že prokáže
svůj vliv i v dlouholetém sporu česko-německém.
Ovšem, velevážení pánově, do těchto úvah
našich, kleré nás vedou přimlouvati se zu
pokus dohodnuti s Němci, mísí se pochyb-
nosti, vyslovované s nejedné strany. Pravíse
nám, že nynější pokusy smiřovací nepovedou
k ničemu a že všechno to skončí zavede-
ním absolutismu. S jedné známé strany
hledá se v absolutismu spása a doufá se, že
bude možno za jeho přispění dojiti k zabezpe-
čení německé nadvlády; s jiné naší strany doufá
se, že absolutismus bude přechodným stadiem
a že pak dojde se k federalistickému přetvoření
říše. Ani jedno ani druhé není jisté a prolo
není povzbuzením ani pro jednu ani pro druhou
stranu, aby přímo pracovala pro absoluuismus.
Němec
20
article
Kdosi řekl, že na bájonety možno se opírati,
ale nemožno na nich trvale seděli a kdo sto-
puje sociální hnutí v celém vzdělaném světě
jeho důsledky, sotva bude věřiti v možnost
dlouhého trvání absolutismu v Rakousku. Hnut
tolo vvede na jedné straně k stálému sílení moci
stati, od kleré žádá se ochrana slabých adzn-
sahování do poměrů společenských v míře druhdy
naprosto neslýchaně.A ono vede na druhé
straně k tomu, že moe státní, jsoue přetěžována
stále větší působností a zodpovědností, vidí se
nucena postoupiti část své právomoci občanstvu,
jehožlo samospráva a spolupůsobení př
činnosti státní čím dále tím vice musí se roz
množovati a rozmáhati. Všechno to dává nám
oprávněnou naději, že se nepodaři snahy naše
po samosprávě a rovném postavení národnosti
naší německým absolutismem na dlouho utlumiti
a že otázka dohody naší s Němci nestojí pod
tlákem ani této hrozby ani naděje, která i na
naší strané se vyslovuje.
Poslanci čeští proto bez ohledu na pravo
a na levo na konferenci vídeňské budou sledo
vati cil dohodnutí s našimi krajany německými,
ovšem na základě veskrze spravedlivém a s vý
hradami, o nichž jsem se zmínil, aby přispěli
k tomu, by zjednalo se místa k projednání na-
Jehavých jiných otázek politických, kulturních
hospodářských. Otázek těch je nekonečná řada
a právě v zdejším místě vypuknuvší stávka uká-
zala, jak nedostatečná jsou naše veřejná zaří-
zení. Jest to v zájmu všech hledati v takovýcht
Němec
Rakousko
21
article
i jiných palčivých otázkách nápravu v duchu
vyrovnávací spravedlnosti a mohu milerád, vele
váženl pánové, vám siibiti, že, buďu-lí zvolen
chci právě takovýmto otázkám věnovati všechnu
pozornost.
ten č dl
I v tomto ohledu volba vaše má se státi
projevem vaší svobodné vůle, zdali názory mnou
zde projevené ráčíle sdíleti anebo zdali si pře-
jete, aby poslanec váš-ve zeela opačném směr
postupoval. Očekávám s úplným klidem vaše
rozhodnutí, poněvadž jsem přesvědčen, že roz-
hodnete toliko s ohledem na zájmy národa
vlasti. (Bouřlivý souhlas.) ans
Na to ujal. se slova předseda spolku ná
rodních dělníků Čeněk Truxa, aby v pěkné
řeči vyložil trudný stav hornického lidu a aby
žádal kandidáta, by hleděl mu přispěli svou
radou a pomoci, vyslovuje jinak souhlas s jeho
kandidaturo.
Prol. Čelakolvský na to v delší) řeči
vyložil, jakým způsohem vyvinulo se u nás horní
právo a uznal za nezbytné, aby došlo na opravu
zastaralého horního zákonníka z r. 1854 tak
aby státu na horách opůt byla vrácena závažná
práva, o něž v zájmu veřejném, v zájmu děl
ného lidu a průmyslové výroby nikdy nemě
býti připraven. Slíbiv pak, že otázce té chce
věnovati pilnou pozornost, rozloučil se přátelsky
s. pp. voliči, jichž jmenem p. předseda dr
Lukáš vzdal mu za poněnou řeče vřelé díky
Truxa
Lukáš
22
article
Schůze voličů ve Slaném.
Schůze voličů ve Slaném.
(Pův. zpráva »Národhích Listů«.)
Minulou neděli o 2. hod. odpolední konala
se ve Slaném v sále »u bílého beránka« schůze
voličů. Byla sice ustanovena nal hodinu prvou,
ale mohla býti zahájena teprve o hodině druhé,
poněvadž svolavateli schůze byli neznámí »dů-
věrnici«, z nichž přes důrazné vyzvání voliče
pana dra. Hohlwega, důvěrníka strany svobodo-
myslné, nikdo za svolavatele přihlásiti se nechtěl.
Schůze svolána byla pro kandidáta radikálního
p. dra. Baxu, který še též v čas dostavil. V za-
stoupení kandidáta straný svobodomyslné, prof.
dra. Čelakovského, který. tou dobou na
Kladně meškal, dostavil se poslanec p. Ignát
Hořica.
Po dlouhém čekání zahájil schůzi pan dr
Baxa, který v delší řeči útočil na stranu mlado
českou a vyčital ji chyby, které se nedají na
praviti jinak, než když bude smetena a kdyz
všichni Englové, Heroldové, Pacákové, Schwar
zové, Brzorádové a všichni ostatní »nešťastnície
zmizí a na jejich místo se postaví p. dr. Baxa
V druhé části řeči své sestoupil dr. Baxa s výšin
nadoblačných a slíbil in conereto, že by se svými
přáteli vymáhal — totéž, co vymáhají. Mladočeš
už po deset let. Odhalil udivenému poslu-
chačstvu, že ve věcech kulturních a hospodář
ských chtějí radikálové totéž, co Mladočeši,
jen že to všechno lépe provedou než Mlado-
češi. Co pak takový dr. Čelakovský nebo
Baxa
profesor
doktor
Čelakovský
Hořica
Heroldová
Pacák
Schwar
Brzorád
Mlada
Slaný
Kladno
strana svoboda
23
article
Schwarz a dr. Herold mohou rozuměti školství
Na to jsou v řadách radikálů jiní chlapici
A to ve všech oborechl
Po p. dru: Baxovi vyžádal si slova p. A
Scheinpílug, mladý občen slánský. Pro-
mluvil způsobem pozoruhodným. Začal sice
paradoxním posouzením nynějšího poselstva če-
ského, ale celá jeho další, v pravdě neobyčejně
zajímavá řeč byla skvělou obranou strany mlado-
české. Bystrou analysí rozcuchal p. Scheinpílug
nemilosrdně celý ten nabubřelý chvástot frakee
radikální, která nic jiného nechce, než co chtějí
Mladočeši. »Smette poselstvo mladočeské, « vola
p. Scheinpílug, »a koho postavite, p. dr. Baxo.
na jeho místo? Sebe a několik svých přátel?
To není zárukou, že byste mladočeský program.
a jiný nemáte, prováděli lépe než nynější Mlado-
češi, mezi nimiž jsou sico také lidé nezpůsobílí.
ale vedle toho má mladočeské poselstvo mnoho
hlav, které by nám strana státoprávní nikdy vy-
nahraditi nedovedla!«
»Poměry, s nimiž nutno počítati«
pokračoval p. Scheinpílug, a pronesl zdrcujíc
analysu našeho českého živola, a s příkladnou
smělou upřímnosti vylíčil všechny překážky
které se staví v cestu uskutečnění našeho státo
právního programu. »Pan dr. Baxa — pravi
p. Scheinpflug — jedinou novou věc přija
do programu mladočeského: antisemitis
mus. Ale ta věc je stará a nepřispěje k ry
chlému uskutečnění programu státoprávnímu
naopak, zohyzdí starý, svobodomyslný progran
mladočeský, jímž se strana státoprávní pyšní.
Schwarz
doktor
Herold
Baxa
Scheinpflug
24
article
Pan Scheinpflug zakončil účinnou řeč svou vy
zváním, aby strana vedoucí u nás více dbala
o politické vzdělání lidu, potom že nebude
obavy, že by se lid dal svésti planými, třeb
hlučnými frázemí.
Slova ujal se na to posl. Ignát Hoři c
a s naprostým klidem vyvracel námitky proti
vedení strany svobodomyslné. Dokud dr. Bax
mluvil všeobecně, chrlil nesčíslné výtky na hlavy
Mladočechů. Když však chtěl říci něco podstat
ného, řekl totěž, co slýcháme na schůzích mlado-
českých po třicet let. Mnozí řečníci mladočešt
říkali to mnohem lépe, než to dovede dr. Bax
a proto na lidi politických věcí znalé slovné
důvody dra. Baxy mají účinek pranepatrný. o
dobré řečníky ve straně svobodomyslně není
nouze, ani o dobré praeovníky. O velké práci
klerou strana svobodomyslná vykonala pro ná
rod, o dobru, které způsobila, a neštěstích, která
zameznla od svého prvého výsloupení r. 1863
na sněmě království českého, kdy, ve svých
prvopočáteích, zlamezila vyloučení velko
statků z obel, až do zničení punktacía
porážvy vlády Clarovy, o tom dr. Baxa ovšen
ani slovem se nezminil, neboť za tak špatného
advokáta ho nemám, abych očekával, když tn
vystoupil jako žalobce, že bude chválit obžalo-
vaného. Snad by se mohl dr. Baxa vymfouvat,
že shromáždění zajisté zná dějiny strany svo
bodomyslné, ale to by byla výmluva slabá
Scheinpflug
Ignát
doktor
Bax
Baxa
Clarův
25
article
Když se žádá od voličstva soudnost, musí
se s ním poctivě zacházet, když se řekne :to
je chyba, musí se také říci, ja k se dalo chybě
předejíti, nebo kterak chybu napra-
viti! Vyčist pouze straně svobodomyslné sto
chyb a říer: volte mne a všecko bude dobře,
to není methoda, která by vedla posluchačstvo
k soudnosti, to je pochybný pokrok, který se
pouze na tom zakládá, že poštveme volič-
stvo proti Mladočechům a přivábíme je k radi-
kálům.
To není přesvědčování, to nejsou důvody
to není práce rozumová, nýbrž vzbuzování vášně
26
article
Od shromáždění nerozvážněného pak žádat, aby
soudilo, to je methoda radikálné —
pochybená. Dr. Baxa pravil, že nynější
volby mají směřovati především proti Vídni, a
proto prý mají voličové volit jeho. V tom je
trochu chytráctví a ještě více sebepřeceňováni,
a zároveň právě podceňování soudnosti a roz-
šafnosti voličstva. Po tom, co se událo na říš-
ské radě v měsíci prosinci a v delegacíchv
měsíci lednu, odvážili by se počestní voličové
odstrčit tak zhola mladočeské poselstvo a při-
lnout k radikálům? To mohlo by učinit jedině
voličstvo, které nemá pražádného přesvědčení
politického, a které naprosto nedovede ocenit
poctivě vykonanou povinnost. Takto-li strana
státoprávní hodlá vychovávat voličstvo, sama
sobě kope hrob, neboť potom voličstvo bude se
řídit vrtochy a libůstkou, ale žádným převěd-
čeníml
doktor
Baxa
Vídeň
27
article
Dr. Baxa vyčítal nám, že jsme opustili
státní právo. Když však mluvil o věcech kul-
turních a hospodářských, tolik toho napočetl,
tolik toho slíbil rolnictvu, dělnictvu, řemeslni-
etvu, učitelstvu atd., že kdyby to vše chtěl
plnit, stalo by se mu, co se nám děje; pro
samé starosti o potřeby kulturní v hospodářské
lidu českého nezbylo by mu ani fysického času,
aby stále mával tím praporem státoprávním,
jak to slíbil, a zajisté v brzku by se vyskytla
nová strana, — máme v tom výběr — která
by řekla, že strana státoprávní »zapírá« státní
právo! Jen si vzpomeňte pánové, že když
strana státoprávní, jejíž hlavou je dr. Baxa, od-
štěpila se od strany mladočaské, založila »stá-
toprávní kluby«, a to s takovým hlu-
kem, že jsme myslili, že už jsou to fanfáry
korunovační. Ale čas ublhá, a o klubech státo-
právních není ani slechu, zahodily patrně pra-
por státoprávní, aby se mu nic nestalo, aby
vypadal jako nový, až jím budou mávat
vůdcové strany radikální na schůzích volié-
ských, a to ne proti Vídni, nýbrž proti Mlado-
čechům! i oi ol
Pan dr. Baxa za těžký zločin pokládá po-
selstvu mladočeskému, že se účastní nynějších
porad ve Vídni a podotkl, že ani dr. Ed. Grégr,
člen strany, nešel do Vídně. Je pravda, také v
straně byl silný odpor, zajisté z důvodů silněj-
šlch, než má dr. Ed; Grégr, neboť soudíme-li
dle jeho řeči v Holešovicích, zdá se nám, že
snad přece jen hlavním důvodem, proč dr. Ed.
Grégr nešel do Vídně, byla známá jeho nechut
k Vídni. Pan dr. Baxa řekl mimo jiné, že ne-
obesláním konferencí bylo by se přispělo k roz-
biti nynější ústavy, ale dr. Baxa nám neřekl,
jaké má záruky, že to příští zřízení státní bude
nám Slovanům příznivější než nynější ústava.
doktor
Baxa
Ed
Grégr
Vídeň
Mlada
Holešovice
28
article
Jedno takové rozbítí ústavy jsme již prodělali,
za Auersperga, r. 1873. Ústava z roku 1867,
kterou ovšem neuznáváme, měla základy auto-
nomistické, říšská rada sestávala z delegátů
sněmů zemských. Staročeši stáli tehdy na radí-
kálním stanovisku státoprávním, nesli do Vídně
a katastrofa ústavní se dostavila: Němci roku
1873 odhlasovali si přímé volby na říšskou
radu, bez nás, a zasadili tím snahám autono-
mistů ránu přímo smrtelnou. My ovšem prá-
vni platnost zákona o přímých volbách ne-
uznáváme, ale — volíme na základě onoho zá-
kona své poslance na říšskou radu, a také dr.
Baxa přes všechnu svou nedůvěru k Vídni
uchází se o mandát poslanecký ve Vídni na
základě onoho zákona. To jest ovšem
čirý opportunismus, smrť všeho radikalismu,
ošklivá bradavice na neposkvrněném těle radi-
kálním. Za ministrování Thun-Kaizlova bychom
se změny ústavy nebyli báli, nyní, za Körbra,
nemáme my důvěry ve změnu ústavy, z oppor-
tunismu, který se vyskytuje též u nejnadějněj-
ších lidí nového pokolení, jak jsme viděli up.
Auersperg
Baxa
Kaizlův
Vídeň
Thun
29
article
Scheinpíluga, který k čirému opportunismu do-
spěl bez bolestných zkušeností, bez těch straš-
ných zklamání, která musila prodělati pokolení
starších politiků. Nynější české poselstvo, které
má stále na mysli jak státní právo české, tak
i čest národa našeho a vznětlivou mysl jeho,
má také na mysli zkušenosti čtyřiceti let poli-
tického života ústavního, a proto nikdy neod-
hodlá se k experimentům k vůli té či oné
theorii neb methodě, nýbrž vždycky půjde tou
cestou, která dle poctivého přesvědčení politiků
zodpovědných, může těžké postavení národa na-
šeho posilniti a budoucnost jeho pojistiti. Sto-
jíme na půdě, o niž za nedlouho bude se rvát
Germánstvo se Slovanstvem. Germánstvo už
útočí, Slovanstvo ještě spl. Bdíme za sebe i za
Slovanstvo a musime si počínati ostražitě!
Scheinpílug
30
article
(Bouřlivý souhlas.)
Po té ujal se slova pan dr. Hohl weg
a v delší řeči velmi prudce útočil jak na stranu
státoprávní i na dra. Baxu. Nazval celou akci
strany radikální proti Mladočechům lichometnou
štvanicí bez jádra. Mladočeši jsou k Baxoveům
stále příliš mírní, ale když Mladočeši po vůli
národa usnesli se na obstrukci, vjel do radikál-
ního listu rozum a ve článku, označeném
šifrou J. radil, abychom byli »nevinní. jako
holubíce a opatrní jako hadi«. Mladočechům
vyčitají radikálové, že zapírají všeobecné právo
hlasovací, sami se však spojují s agrárníky,
kteří mají ve svém politickém programu o dpo
proti všeobecnému právu hla so-
vacímu. Zkrátka, pravil dr. Hohlweg, strana
radikální sestává z několika velmi zkažených
Mladočechů a vyznamenává se úžasnou bez-
zásadností a jedině v bezzásadnosti v planosti
je radikální. Dru. Bauxovi osobně vytýkal dr.
Hohlweg, že bez věcných důvodů stavěl se proti
zřízení krajského soudu ve Slaném. Napřed byla
námitka: ohraničování. Ale i když Slánští upu-
stili od okresů lounského a roudnického, dr.
Baxa brojil proti Slanému. A proto, pravil dr.
Hohlweg, jako Čech i jako volič slánský ne-
mám příčiny odevzdat svůj hlas dru. Baxovi.
Po krátké, rovněž prudké replice dra.
Baxy, v níž otevřeně se příznal, že on nikomu
neradil, aby se hlásil při kontrolním shromáž-
dění slůvkem »zde« na místo »hier« a to
proto, že dr. Baxa není vojákem a že tedy ne-
může radit jiným, aby činili něco, co on činit
nemusí, žádal p. dr. Hohlweg znovu o slovo,
ale domluvit nemohl. V té chvili, bylo už pět
hodin, zbylo v sále asi dvě stě osob, ponejvíce
dělníků. Když dr. Hohlweg začal mluvit,
s pustili tak pekelný hluk, hvízdali
a dupali, že předsedající pan dr. Stiéber ku
všeobecnému přání schůzi ukončil.
doktor
Hohl
Baxa
Baxove
Hohlweg
Baux
Stiéber
Slaný
Čechy
Slánský up