ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 85e05b40-668c-11dc-94fb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 62, person 47, work 2, org 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 13. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 43.
4 article
Fa ranní a odpol. listr ptoártáer ne v Prazetv zdnlrnistr phk iate s dvojí čonásko ve ninalktel 3kn nbe rošion nk . roji vkanio
5 title
Lnešní čislo pra Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 title
Cunctator Körber.
Cunctator Körber
7 article Poslání kabinetu Körbrova nesvití př
Poslání kabinetu Körbrova nesvití př mivé hvězdy. Ku horstvu starých pře- lážek, jež zloduch rakouské německo-centra Estické politiky během čtyř desetiletí nakupi na dráhu národův zdejších, až z toho nade a důsledně nevídaná krise státní, vyvstal ještě z lůna dolův uhelných této zbědo- rané říše nová, bezpříkladná pohroma: vše- cbecná to, trvalá nouze o palivo, kterouž trpí od měsíce veškeré obyvatelstvo ne- smírné škody, ježto nuceno jest platiti za nejšpatnější uhlí z ciziny spoře k nám ťovážené ceny neslýchaně vysoké. Ano, od měsíce jako bychom žili v Favu anarchickém. Poněvadž majitelé našich uhelných dolů, většinou to cizáci, nechtějí se dohodnout s hornickým dělnictvem svým o úpravu jeho mzdy a doby pracovní, od- souzeno jest nevinné obyvatelstvo celých zemí od měsíce, aby platilo útraty této války, kdož by spočetl nesmírné ty škody hmotně, laké za ten měsíc uhelné kalamity útrpěl naše země? Jaké to ztráty jmění národního len za dnem, že by za pohrom válečných sotva mohly býti větší1 99e A co podnikla vůči těto pohromě d - s d posud vláda páně Körbrova?
Körbrův
8 article
Kterak a kde zakročila za ty čtyři ne- děle autorita státní činem energiekým, ab včinila přítrž té bídě kruté, v jaké stráda milliony nevinného chudého lidu, od něho přece žádá stát také své daně a sice po- měrně daně nejtěžší? Nemá stát na vzájem žádné povinnosti k tomu lidu? Má ho bez ochirany, bez pomoci nechat strádat krutě rostoucí drahotou všech potřeb životních tejmena paliva uprostřed zimy? Leč do dnes ani potuchy o nějakém tázném zakročení vlády na prospěch obe čenstva, ani stopy po nějakém osvobozují eím činu. Tak jako váhá vstoupit vláda mezi Němce a nás, aby poctivým přižnáním. že právo i zákon jestna sťraně naši, pomohla ku rozsouzení krutého na- šeho sporu národního: — rovněž tak váhá vstoupit mezi majitele dolův a stávkující horníky, aby ohledala spravedlivě, naí straně jest právo a na čí křivda, a veškerou tutoritou a mocí svou zjednala společen- tému právu, spravedlivosti a slušnosti ví- fzství. Od čtyř neděl studují noví ministři oba ty procesy, aniž by dovedli jedním ne druhým hnouti. K nalehání Madarův svolá- vají říšskou radu na den 22. t. m., aby vy- lídila zákon branný, rakousko uherské vy- rovnání, státní rozpočet a povolila investičn půjčku asi 160 millionův. Leč pro úspokojení těžce uraženého ná- toda českého nepodnikla vláda dosud pra- ničeho. Jak může tudíž na jeho poslancíh žádati a od nich očekávati, aby potlačil trpkost svých citů a za čtrnáct dni byli v parlamentě plni obětovné ochoty.?. Zle. velmi zle shledá se na vládě paně Körbro lato její liknavost a netečnost ku spravedl- vým požadavkům a potřebám našeho národa. A jak bude se jí lze zodpovídati před zá- stupci lidu ze svého otálení a váhání vůč chromné té škodě, způsobené nezhojeno krisí uhelnou?
Němec Madarův
9 article
Či snad opravdu neměla právních pro sředků po ruce, aby proti umíněnému egoismu uhlobaronů čeho svedla? Veřejnost volala n ni, aby pohrozila majitelům dolů sekvestrací po případě i vyvlastněním; leč vládní list odpovidaly, že ani jedno ani druhé po zákonu nelze provésti a ku násilí absolutistickému že vláda právního státu přece sáhnouti ne- může. Musil prý by dříve parlament udělat zvláštní novellu k obecnému zákonu hornímu. Jest tomu opravdu tak? Nedává platný záko vládě štítící se užiti § 14. opravdu žádné rukojeti, aby byla mohla za ty čtyři neděle na nepovolné majitele uhelných dolů účinne dokročit? Vizmež přece, co praví platny dosud všeobecný rakouský horní zákon ze dne 23. května 1854 č. 53 ř. z. Předně stanoví v § 174.: »Ku stálému provozování těžby v dolech vyžaduje se, aby každého pracovního dné byl důl po čas Shodinné doby pracovní osazen takovým počtem dělnictva, jakého jest dle místa a účelu těžby zapotřebí. — Kdyby tato stálá práce v dolech byla pak pro jakékoliv zevní nepříznivé poměry, na př. pro váznutí obchodu, neb pro vnitřní příčiny těžířské v do- lech samých znemožněna, mají to dle 8 182. majitelé dolů ihned horním úřa- dům oznámit a vyžádat si na nich lhůtu, do které těžbu opět řádně obnoví. Zastav í-li však podnikatelé těžení v dolech, aniž by sobě byli jakés lhůt vymohli, neb pracují-li s men- ším počtem dělnictva, než jaky zaměstnávati povinni jsou: mají býti horním úřadem pokuta mi stiháni; a když ani pokuty ničeho ne- spomohou, má se jim oprávnění ku provozování horní těž by ode- jmouti.« Tak stanoví výslovně v čl. 243. všeobecný rakouský horní zákon podnes platný.
Musil Vizmež Zastava í
10 article
Nuze, zádali majitelé uhelných dolův po vypuknutí stávky za příslušnou lhůtu Nikdo o tom neslyšel. Ale i kdyby byli žá- dali, pak jim mohla vláda povolit krátkou lhůtu ku vyrovnání s horníky, po vypršení této nepovolné uhlobarony pokutovat, a kdyby ani to ničeho nespomohlo, dle zákona odnětím koncesse jim pohrozit. Lze o tom pochybovat, že by takovéto za- kročení nebylo zlomilo jejich houževnaty vzdor? Není tedy s pravdou, že neměla vláda zákonných pro- středků k rázhému zasáhnutí do sporu, který svými krutými následky pro blaho ve- řejné dávno pozbyl povahy sporu soukromo- právního, tak jako vůbec poklady v lůno země přírodou uložené a nenahradi- telné nemají byti objektem soukromo- právně spekulace a těžby, nýbrž majetkem a vlastnictvím té které země. Opomenuvší zjednati uraženému právu národa našeho dostiučinění obnovením stavu zákonného ve státní správě Čech, za- valila sama práh dohodčích konferoncí nej větším kamenem úrazu; opomenuvši po tři neděle zakročiti se zbraní zákona v ruce proti bezohlednému egoismu uhlobaronův v zemích našich, uvalila na se těžkou zod- povědnost nejen před nastávajícím parla- mentem, ale před soudem millionův stráda- jícího, tak nevinně a tak těžce poškozeného lidu, jenž nedá sobě vymluvit, ze hořký kalich krise uhelné dávno již mohl býti o něho odvrácen, kdyby Rakousko mělo mini- strův majících pro lid srdce a činoro- dou, energickou vůli.
Čechy Rakousko
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. února. (S miřo v al e konference.) Vídeňská »Reichswehr otiskuje zaslanou jí z parlamentních kruhů zprávu o situaci a v ní se pronáší následující soud o smiřovacích konferencích: »Pokud se týče úpravy jazvkové otázky u samosprávných úřadů, podaří se snad docíliti dorozumění. Na- proti tomu má se skoro za vyloučeno, že se na konferencích rozřeší také jazyková otázk u státních úřadů. Spíše se zdá, že vláda na základě materiálu, jejž sebere na konferencích, podá sama návrh jazykového zákona a že na jeho projednání bude zvolen stálý sněmovní výbor. Mnohem více obtíží než české věci činí však věci moravské. Moravští Němci nechtějí učiniti nijakého ústupku a Čechové prohlašují, že bez ústupků se strany německé nebudou dále vyjednávati. Proto nálada vzhledem k jazykové otázce moravské je mnohem více pessimistická. než vzhledem k otázce české. Také chování
Němec Čecho Praha Reichswehr
12 article Slovinců — píše se na jiném místě — nesm
Slovinců — píše se na jiném místě — nesm se podceňovati. Jednostranný pokus o úpravu jazykových poměrů v Čechách a na Morave způsobil zlou krev mezi Jihoslovany. Stýskaj si, že budou opět opominuti, že se má pořádek zavěsti jen pro Čechy, ale nic. se nečiní, ab se upravily také poměry na jihu říše. Jího slované hrozili už nejednou, že za takových poměrů opustí pravici. Rozbití pravice v nynější době znamenalo by však těžkou parlamentní krisi, poněvadz by sněmovna pozbyla jedín opory, kterou má v pravici.s Spravedlivost stesků jihoslovanskýchi uzná vali jsme a uznáváme vždy; jim odpovídá i projev dra. Engla, učinčn; v prvé schůzi smí- řovací, za nějž se české delegaci dostalo uznání klubu liberálních poslanců slovinských.
Jihoslovan Čechy
13 article
Výsledek smiřovacích konferencí má za pochybný také krakovský mrěslčník »Przegla Polski«. Dle jeho mínéní konference mohou míti nějaký lužitečný výsledek jen tehdy, za- nechá-li se daleko sáhajících zásadních sporů rozpravy se omezí smírným vyřízením některých zvláště palčivých praktických sporných otázek Proto prý konference ty se neměly jmenovali vyrovnacími, nýbrž jen konforencf o něko- lika záležitostech česko-německých. »Jestliže — píše dále »Przeglad Polski« — vláda takto obmezí obor působnosti konference, pakli před- loží jí důkladný program, tedy i při malé dobr vůli obou stran dá se dostcf dorozumění v ně- kterých věcech, a bojiště českoněmecké se tím způsobem omezt. I kdyby později radikální živly udeřily a útočily na výsledky konference, zůstanou přece věcí jednou vyřízené mimo obor zápasu a počet sporných otázek se tím zmenší. O ně- jakém všeobecném theoretickém vyrovnání česko- německém nemůže býti ani řeči, což se ostatné samo sebou rozumí, any podobné, věky trvající spory dvou národů nikdy najednou nedají s vyříditi a toliko doba a život ponenáhlu je zmírňují.« V Praze, 12. února. (0 historickém právu.) »Grazer Volksblalte povšimnul si projevu chebských poslanců proti konferencím a jich hájení historických práv krajiny chebské.
Przegl Polski Praha
14 article
Zmtniv se o obsahu chebského protestu, po- kračuje: »To je výborně! Kdežto liberálové jsou z pravidla zuřiví centralisté, Wolfovci stá- vají se federalisty a opirají se o historické státnt právo. Jak se jim co hodí do krámu ! My ovšem soudíme — píše »Gr. Volksbl. « — že každá korunní země má svůj historický vývoj a proto i svá historická práva, a ne jen malinké, na mapě sotva viditelné Chebsko. Proč jinak nechtějí ani slyšetio historických právech, o zdravém federalismu? Liberálové odhodili tato práva, jako mnoho jiných. Avšak při každém kroku pozorují, že všechno se nedá naraziti na jedno kopyto. Různé korunní země naší říše mají tak zvláštní ráz v každém vzhledě, že je vůbec nemožno, vyhověti všem na základě centra- lismu. Nynější zbahnění parlamentního života nebylo by vůbec nastalo, kdyby ústřední parla- ment nebyl přetížen pracemi na úkor zemských sněmů. Proto je nám zadostučiněním, když po- zorujeme, že i centralisté musejí čas od času doznati, že historická práva jednotlivých zem se nesmějí přezírati . ..« Podobnou otázkou obírá se známý uherský generál Türr ve stati o budoucnosti Ra- kouska, vydané v »Nouv. revue inter nation.« Pisatel dovozuje, že rakousko-uherská říše může své trvání zabezpečiti jen tehdy. bude-li v Rakousku předlitavském provedena po- dobně, jako ve Švýcarsku, úplná rovnoprávnost všech národů, při čemž ovšem soustava duali stická má zůstati nedotknuta. Z Vídně, 12. února. (Dr. Rezek Jihoslované.) Orgán klubu jihoslovanského »Der Süden« ve stati o poslání českého ministra krajana spokojuje se na ten čas úlohou, jež byla přidělena Jihoslovanům, ač doufá, že i jim se dostane zastoupení v ministerstvu, až v parlamentě zavládnou opět pravidelné poměry.
Türr doktor Rezek Jihoslovan Chebsko Rakousko Švýcarsko Vídeň
15 article
»Prozatím — pokračuje »D. S. « — skládáme klidně své zájmy v ruce českého ministra krajana. Od muže s tak širokým rozhledem a zdravou politickou rozšatností, jskoje de. Rozek, můžem očekávati, že stejně, jako my, uznává, že zájmy jednotlivého slovanského národa mohou býti za- bezpečený jen tehdy, když se všichni slovanšt národové této říše budou pekládati za členy jedne bratrské rodiny a budou se navzájem podporo- vati. Soudíme-li správně, bude i dr. Rezek po- kládati za svou povinnost ujímati se zájmů Jiho- slovanů, jakožto nejbližších příbuznýah Čechů V tom smyslu dovoláváme se jeho slovanskéh citu, jsouce přesvědčeni, že se ve své naději nezklameme.
Rezek Čecho
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. února. Anglický agent v Cařihradě. »Hosovy BpeMeuI« oznamují z Cařihradu Přijel sem anglický agent Majmon a hned prvý den navštivil prvého tajemníka sultanova Taksím- bega, u něhož dlouho se pozdržel. Přijel jak zástupce velké části anglických kapitalistů, k níž přináleží těž londýnský Rotšild. Věrohodně ujišťují, že hodlá vymoci od turecké vlády tři velmi cenné koncesse, z nichž jedna bude na vysušení mezopotamských blat a dvě na stavbu železných drahi. Řekové a Bulhaři. Na udání řecké vlády bylo zatčeno jedenáe makedonských Bulharn, jejichži agitace byla ře- ckému živlu v Makedonii nepohodlná. Řecká vláda, zastirajíc se mírumilovností, upozornila na ně Vesokou Portu, jež ji ráda vyhověla udané Bulhary zatkla. Stambulovské listy na- říkají, že politický vliv Bulharska od časů Stam- bulova ohromně poklesl. Za Stambulova turecká vláda nebyla by prý si podobné denunciace ani povšimla, a kdyby přece, bulharský zástupce v Cařihradě rázně by zakročil a zatčení byli by propuštěni. Za nýnějších poměrů bulharský zástupco ani prstem nehnul, bulharská vláda zůstala úpiné lhostejnou. Nedávno makedonšti Bulhaři ve Feredžiku násilně zavřeli několik řeckých škol a hledali zabránit, aby nebyly znova otevřeny. Zvěděv o tom patriarch Konstantin V., vyslal k velikému vezíru deputaci ze dvou biskupů s prosbou, aby odstranil toto hrubě násilí. Veliký vezír bez meškáni telegrafoval do Feredžiku tamním úřadům, aby řecké školy znova byly otevřeny.
Hosův Řek Bulhar Praha Cařihrad Makedonie Bulharsko Stam
17 article
Poslední úvazek mezi Srbskem a Černou Horou roztržen. Policejní skupština poslední den před svým rozchodem odhlasovala, že má býti zrušeno srbské vyslanectví na Cetyni. Proč? K vůl úspoře »3acrana« k tomu podotýká: Není po- chybnosti, že spořivosť je hezká vlastnosť. Ale kdo k vůli úspoře nejí, dopouští se sebevraždy. V Srbsku dělají takové úspory. Srbsko tedy nemá více peněz na udržování přátelských styků s Černou Horou ? Ale zde ve skutečnosti nejde o úsporu, nýbrž o to, aby se ještě více roz štřila propasť mezi úřadním Srbskem a Černou Horou. Je to ruka zlého genia srbského národa, Milana. Vláda rozkrálova koná chladnokrovn zločinné dílo, které by neospravedlnilo anie nej- větší rozhorčení. Komu prospívá tento skandál Srbským prospěchům zajisté nel
Milan Srbsko Černá Hora
18 article Francie mezi Německem a Anglií. »Pari
Francie mezi Německem a Anglií. »Pari Nouvelles« píší: Německý tisk, který se oby- čejně za ořficiosní pokládá, zaujal od jisté doby vůči Francii nové stanovisko. Je známo, že jest — mluvíme ovšem všeobecně — německé oby- vatelstvo pro Bury a proti Anglii a že došlo v Prusku, Porýnsku, Sasku a Bavorsku, ba snad po celé říši k národním projevům, které o smýšlení tomto nijakou nepřipouštějí pochyb- nost. Jelikož ale francouzské veřejné mínění toto smýšlení sdílelo, nastoupena jaksi v otázce této společná cesta. Vláda říše německé to ne- schvalovala a nelenila, dáti výstražný pokyn, b se německé mínění mělo na pozoru. Officiosní
Francie Německo Anglie Bura Prusko Porýnsko Sasko Bavorsko
19 article
V drobném prodeji cappl... . . ve nlislkách ns renkovs Inserat, plati so hotově saple placení a interty piijímá sdlmiel- Ftrace v Masianský slici č. s tirtíra snelis kkanakeskas Bakozisy se norraecie
20 article
listy se tím nikterak netajily: »Němebkio musr zachovati naprostou, vyčkávací noufralicuíl v zá- ležítostech jihoafrických a nemůže nijak za- kročiti!« Je to ovšem stanovisko jako každé druhé, proč ale chtiti podplrati důvod tvrzením, že se Franeie snažila strhnouti s scbou Ně- mecko, abv proti němu něliböst anglického ve- řejného mínění vyvolála a jemu tak různé ne- přijemnosti způsobila ? Čas známé depeše Viléma II. prosidentu Krügorovi dávno minul. Anglie překvapena čí- sařským prohlášením, pochopila, že je na čase nakloniti si vnuka královny a neustala, dokud ke smlouvě o rozdělení okršků vlivu a území sevorně a východně Zavaalska ležícího — ne- došlo. O ujednání tom se mnoho namluviloa jedině snad příčině, že jisté výhrady obsahuje, které mohou býti říši německé sice velmi pro- spěšnými, ne tak ale pror ni čestnými, dlužno děkovati, že se o něm od několika měsíců nie neproslýchá. Může se snad předpokládati, že se Vilém Ilo strachuje, by pan Chamberlain, kter trpělivým ministrem není, vyjadřování svých přání na příliš citlivé vážký nikdy nebere a švé re vindikace vá diplomatických formách skrývati neumí, se najednou se smlouvou na hartusíel Němce nevytasil a neřekl: »Nač si stěžujete Což pako jste při podpisování smlouvy nevěděli, oč nám běží a co v Zavaálsku zamýšlíme?« Možná, že je to jedna z četných příčin dnešních evoluci německé politiky. Franciii půjde lato lekcenáležitě k duhu. Francie je v dnešní evropské politice jaksi vážkamí, které jsou na jedné stráně váhou Německa, na druhé váhou Anglie zatěženy. Francie má za sebou jedinou jistotu, kterou jí alliance s Ruskem poskytuje a může se svým spojencem klidně vyčkati, jak se věci pozdějí vyvinou.«
Vilém II Krügor Vilém Ilo Chamberlain Němec Anglie Francie Německo Rusko
21 article
Obrázky z Německa. ) V Magdeburku odsouzen byl redaktor op- posičního listu k delšímu vězení. Soud přiznal mu sice, že osobně jesť sám »zachovalým«, ale uznal jemu za přitěžujíc! okolnost, že list sám byl — za předchůdcův redaktoro- vých — opětně pokutován. Rozsudek ten vzbu- dil v liberálních a demokratických kruzích Né- mecka pravý úžas a případně pokotýká jeden list, že měl by na konec zavřen býti do cely — list sám. »Bayr. Vat.« však dokládá prostě: . čímž vážnost pruské justice stoupla o 50 procent.« — Dělnice Hanocká z Dombrovek odsouzena byla soudem grudězským na tři mě- síce do vězení, poněvadž za kruté zimy vukradla« z královského lesa otep klestí v ceně 12 feniků. Měsíc musila ubohá vyseděti ve vazbě vyšetřovaci. Stávky horníků a nedostatek uhli V král. českém. Deputace města Praby u ministrů dra. Körbra a dra. Rezka. Z Vídně, 12. února. Dnes o 44210. hodině dopolední přijata byla deputace král. hl. města Prahy, pp. říšský poslanec Březnovský, vrchní ředitel chudinských ústavů Sokol, obecní starší Kasalický a dr. Edvard Baštýř, předsedou mi- nisterstva drem. Körbrem a přednesla mu všecky stížnosti občanstva pražského do u helné ka- lamity. Poslanec Březnovský ukázal k tomu, že stát měl by v první řadě o to pečovati, by uhelný monopol. obchodní byl vyrván z rukou Petschka a Weimanna, kteří bezohledně lich- vářské ceny si diktují. Ministr president podotkl, že uhlí do Prahy dováží se též z ciziny Potom poslanec Březnovský předložil mi- nistrovi telegram, z něhož je viděti, že ovšem uhlí dochází do Prahy z Děvína, že však toto uhlí se vyváží z Prahy po Labi a že jeho dovoz z Ústí n. L. do Děvína je levnější, než z Ústí do Prahy, nebo levnější, než z Děvina do Prahy *) Po několik dnů odkládáno.
Dombrovek Rezek Březnovská doktor Baštýř Petschek Weimann Německo Magdeburk Praba Vídeň Praha Děvín Ústí Sokol
22 article FEUILLETON
FEUILLETON Z našeho života. Budou tomu právě čtyři leta, co jsme za- ltili »Českoslovanskou jednotu«. Byli jsm neseni výsledkem knižní akce ve prospěe Slezska a chtěli jsme práci rozšířiti též na M - nru, na Dolní Rakousy a na Slovač. Zanícení nezavládlo tehdy — zdálo se — toliko v prsou jednotlivců; bylo všeobecné. Prvnl valná hro- mada jednoty učinila velký dojem a po prvém slovenském večírku, kde nám o Slovensku vy- právěli stařeček Holuby, zdálo se, že »všechno v Čechách« chápe úkoly jednoty českoslovanské. A jak by nechápalo! Chtěli jsme, pokud s Slovenska týče, napraviti, pokud to ovšem jde, to se pokazilo roztržkou roku 18.46. Chtě jsme Slovensko zaplaviti českými knihami, od- thovat Slovákům (přijímáním učňů) řemeslník v živnostníky, a chtěli jsme podporováním žák slovenských na gymnasiu ve Strážnici a n reálce v Hodoníně odchovat Slovákům troch česky smýšlející intelligence. Není to vše jasně, ušlechtilé a užitečné ? »Všichni« to chápali, přhlašovali se za členy, podle přihlášek udě- ali jsme rozpočty, . druhý vk bylo přihlášek (členstva) méně, třetí rok ještě měně, a na podzim r. 1899 neměla jed- nola českoslovanská, z čeho by platila ubohým studentům slovenským stipendia. Vydala tedy poplašnou zvěst, důtklivé vyzvání k národu, tby pomohl, že je zle, a . . . . . . následkem vyzvání onoho sešel se skutečně za tři neděl jelen zlatý, jediný zlatý rakouské měnv.
Slovák Slezsko Dolní Rakousy Slovač Slovensko Čechy Strážnice Hodonín
23 article
Jakýsi chudý strojník v Třebíči na Moravěsi vzpomněl . . . l Sbírek že je mnoho? A že pořád tité lidé aby platili? Dobře, zanechme tedy sbírek a podívejme se jinam. Josef Holeček vydal ne- dávno knihu »Na Černou Horu a Černá Hora koncem věku.« Pan Holeček, jak víte, je »po- divín«, vydává své spisy vlastním svým ná- kladem. Na posledním archu nové knihy nabízí obocenstvu své spisy. Jejich hezká řada, celá spousta dobrého slovanského čtení. Slovanské choutky Holečkovy jsou známy, jeho poutě balkánské a ruské. To mu však nevadilo, že nám přeložil Kalevalu. A jak přeložil ! Iti nejpřísnější kritikové nevěděli, čemu se více obdivovati, jestli ohromné píli a vytrvalosti, nebo krásám obsahu, nebo lahodě, bohatostia správnosti Holečkovy češtiny. A aby ukázal, že oteckou půdu nezanedbává, vydal Holeček ryze českou knihu »Naši«. »Milá, poctivá a srdečná kniha. Člověk se v ní koupe jako v lázni a brouzdá jako v jarní trávě«, psala o ní kritik s nadšením. A nadšení v kritice bylo vše- obecné.
Holeček Holečkův Kaleval Třebíč Černá Hora
24 article
Ale v dotčeném nahoře seznamu svých spisů pověděl nám autor o své knize něco velmi zajímavého, ba přímo úžasného, Pověděl ném, že za čtrnáct měsíců prodal vychválené knihy — sto deset výtiskůl Nedávno na schůzi politické zařval mi kdosi do ucha: »My Čechové jsme národ šesti- millionový a nebojíme se celé Evropy.« Bylo mi toho dne jaksi trpko v duši, a výkřik hrdého občana mne nenadchl. Vzpomněl jsem si, že ten národ čestimillionový v bezedách a spolcích spo- třebuje co rok přes deset tisíc her karet, ale knihy »Naši« že za rok spotřeboval pouze sto výtisků. A přece za ten rok vyšlo málo tak dobrých knih, jako je kniha Holečkova. Ale dejme tomu, že vyšlo ještě devět právě tak do- brých knih a že každé se prodalo sto výtisk konec konců milý šestimillionový národ spotře boval za rok deset tisíc her karet a je d e tisíc — dobrých knih . . . 1 11
Čecho Holečkův Evropa
25 article
Bodá to, pravda? Takové zjevy našeho ži- vota! Národ šestimillionový, vystavený tlaku šedesáti millionů číhajících, neúprosně postu- pujících nepřátel! Až srdce se člověku hněvem a tesknotou svírá! Četli jste knihu: »Naše men- šiny a smíšené kraje na českém jihu?« Ne- četli 1 To věřím. Masopust je na krku a rychle uteče, kdežto kniha — ta neuteče. Ať si ji čte, kdo ji číst musí! Kdybych měl co rozhodovat, knihu »Naše menšiny« musilo by čísti mnoho lidí. Dal bych si tu práci, že bych prohlédl noviny za posled- ních deset let, a kde bych koho našel, kdo době té jakýmkoli způsobem dal na jevo snahu opraviti náš národní život, tomu bych uložil, aby si knihu důkladně pročetl, aby každý, kdo chce reformovat, věděl kde a co reformovat. Kniha »Naše menšiny« pochází od mla- dého muže silného temperamentu, při tom však smýšlení poctivého a pracovitosti neúmorné. Po- psati každou vesničku na rozhraní národnostním, Kralovickem počínaje přes Domažlicko až na Budějovicko, Jindřicho-Hradecko a Německo- Brodsko, k tomu je potřebí kus práce. A na- psati cos podobného, aniž by četba knihy una- vovala, k tomu je potřebí pěkného talentu, bystré mysli a vřelého srdce. Psal ji celý muž. Ji
Domažlicko Budějovicko Hradecko Německo Brodsko Jindřicho unovoval
26 article
úvod tak vás chytí, že neodoláte. »Navykli jsme si v minulém padesátiletí viděti celou svou spásu jen v provádění tak zvané »vysoké poli- tiky«, praví autor, jednatel Národní jednoty po- šumavské p. Hubka . . . »Široká naše veřej- nost jeví jedinou známku svého života do- sud jen při volbách poslanců, ponechávajíe práci jinou několika málo jednotlivcům, kteří na ni nestačí. Touha téměř všech našich mladšíeh pracovníků nese se z pravidla i dosud ještě vydobytí mandátu poslaneckého, a odtud vysvě- tlujeme si množství nejrůznějších politických stran a frakcí, jichž jedinou prací namnoze bývají jen vzájemné boje a nesváry více váží jediná, třeba naprosto bezvýsledná a jalová řeč politická, než dlouholetá tichá práce hospodářská a vzdělávací. Kniha svědčí, že to autor se svým hor- lením myslí spravedlivě. Dokazuje především v předmluvě, že od r. 1880 do r. 1890 Čechů proti Němcům v Čechách poměrně ubylo. Př- činy ubývání toho vypisuje pak s úžasnou trpě- livostí a podivuhodnou znalostí na 260 stranách velké osmerky. Dokazuje, že půdy ztrácíme ná- sledkem toho, že na celém rozhraní obchoda průmysl, jakož i velké statky jsou v rukách našich odpůrců; dokazuje, že intelligence ně- mecká ve městech při rozhraní stojí v prvých řadách bojovníků, pracovníků, že se stará obě- tavě a pečlivě o vše, co se děje na rozhraní národním. Taková hnízda na příklad, jako Horšův Týn, Všeruby, Nýrsko atd., jsou pravá ohniska výbojné práce německo národní, kdežto účinek Domažlic, Klatov a podobných silných na pohled českých »bašt« na rozhraní národním není ani cítit. Na straně německé k jedné práci, která značí hospodářské neb národní posilnění,
Hubka Čecho Němec Horšův Čechy Všeruby Nýrsko Domažlice Klatovy
27 article
je deset ruk, na české straně deset prací jedněm rukoum připadá. Němci za tím účelem dojíždějí na rozhraní, aby všude povzbuzovali, radili, po- mahali; čeští výletnící, jakmile se rozhraní blizží, spouštějí po německu; usadíli se ve městech převahou německých, nejsou českým menšinám oporou, naopak, vyhýbají se jim . . . ! Zkrátka. německým menšinám i většinám na rozhraní pomahá všecko, českým skorem nikdo. Celé to rozhraní, zvláště pošumavské, je samá bída. Doma lid nemá dostatečné výživy, proto se stě- huje »do světa«, do Sas, do Bavor, do Vídně, a vrací se národně zlhostejnělý, na těle i na duchu porušený a snadně pak upadá do tenat poněmčovatelů. Půda nám mizí pod nohama, lidu také ubývá. .. jaké to vyhlídky ?! Kniha páně Hubkova je zrcadlo, v němž naše opravdovost v boji za bytí národa jeví se ve světle prasmutném. Na plané heslo chytneš kdekoho, k prácí lidí není. Zdálo se skorem, že jalovost našeho veřj- ného života děsí jenom ty nejzkušenější. Kniha páně Hubkova je silným důkazem, že už i mlad- ším pokolenim se rozbřeskuje, že snad není doba daleká, kde jádro bude míti větší cenu než slupka. Boj proti nepříteli mocnému, dra- vému, vyžaduje napjetí všech sil národa. Národ hlasitě reptaje žádá boj, boj »až na nůž«. Bo- jiště sahá na severu od Domažlic až k Opavě, a na jihu od Domažlic až k Břeclavi. Tu je potřeba ohromného řetězu mužů, kteří konaji práce opevňovací. A celý národ budiž jediným táborem válečný m
Němec Sas Bavor Hubkův Vídeň Bo Domažlice Opava Břeclav
28 article
Ignát Hořica.
Hořica