3
masthead
13. února 1900. Číslo 43.
4
article
Pan Sokol vyložil ohromné finanční oběti,
které město Praha v zájmu svých chudých při-
slušníků podnikla, by uhlím je opatřila a k za-
mezení zoufalé situace, která by již v nejbliž-
ších dnech nastati musila. Vytkl zejmena, že
by v Praze a v okolí v několika dnech veliký
počet továrníků zastaviti musil práci a výrobu.
čímž několik dalších tisíců zaměstnaných bylo
by bez práce.
Obecní starší pan Kasalický podal
předsedovi ministerstva úplný obraz obrovské
akce, kterou obec pražská, podporovaná místo-
držitelstvím, podnikla, by pražský průmysl a
živnostnictvo uhlím zásobeny byly.
Dr. Baštýř pak výslovně žádal, aby
vláda všeho svého vlivu na majitele dolů užila,
by požadavkům dělnictva vyhověli, jakož aby
takto stávka uhlokopů k uspokojivému konei
se přivedla. Konstatoval zároveň, že vláda moc
k tomu má, poněvadž se majitelé dolů pro své
loupeživé dolování vládního dozoru báti musí.
Žádal vládu, by učinila opatření, by uhlí,
kterého nabyto bude po stávce, nebylo vyváženo
do ciziny, nýbrž zachováno domácí potřebě u
pro budouenost aby státní dráhy dostatečné
množství vozů k zásoboní Prahy uhlím poskytly.
jakož aby stanoven byl jistý pevný pomě
mezi uhlím pro vývoz a pro tuzemskou potřebu
určeným a aby doly byly přidrženy k podržo-
vání pevných zásob uhelných pro všecky
případy.
Konečně žádal dr. Baštýř, aby státní dráhy
poskytovaly průmyslu a obchodu refakce na do-
vozném při uhlí, ježi v letě do zásoby pro zimní
spotřebu se nahromadí a také aby poskytovaly
větší počet vozů.
Předseda ministerstva dr. Körber pro-
jevil nejprvé své potěšení, že může uvítati zá-
stupce král. hlav. města Prahy a kladl váhu na
to, že všecky potřeby Prahy dobře prý zná aže
prý je vřele zastávati chce. Uznal plnou měron
přičiněni obce pražské, jež pomocné akci stála
v čele.
Sokol
kasalický
doktor
Baštýř
Körber
Praha
5
article
Podotkl pak, že otázku uhelné kalamity
pražské podrobně studoval, a vyslovil Praze sv
uznání za velké oběti, které v zájmu občanstv
na dalekosáhlé podniky obcevynakládá. Ministr
president slíbil dále, že veškeré pokyny de-
putaci přednesené podrobně uváží a přípo
vědél svou podporu k trvalému odstranění ka-
lamity uhelné.
Na konec omlouval se, že musí odejít
k vyrovnacím konferencím a žerlem na posl
Březnovského appelloval, aby se o zdar doroz
umívací akce svým vlivem přičinil. Posl. Břez
novský také žertovně odpověděl: »Teď po
třebujeme spíše uhlí, než vysrom
náníe.
Deputace byla potom přijata ministrem
drem. Rezkem, který slíbil, že stát čerpat
bude z této situace podnět k systematické zá-
konné akci v oboru dolování uhlí. Na žádost,
abý se zakázal vývoz uhlí ze severozápadníeh
bání království českého, projevil dr. Rezek de-
putaci mínění své, že sousední říše na takovou
zápověď vývozu by odpověděti mohla zákazem
dovozu hornoslezského uhli, čímž by pak se-
verní Čechy až po Ml. Boleslav byly ještě většt
kalamitou postiženy. Dr. Rezek propustil depu-
taci s ujišténím, že vláda užije prý všech pro-
středků, by další katastrofy ze zápasu dělnictv
s majiteli dolů pro celou ostatní společnost staly
se nemožnými.
Posl
Rezek
jítputac
Boleslav
doktor
Praha
6
article
Ceny palivového dříví v Praze. Ku zprá
vám v časopisech se objevivším v příčině nyněj-
ších cen palivového dříví v Praze po-
kládá »Spolek obchodníků s dřívím, průmyslník
dlevařských a podnikatelů voroplavby v království
českém« za vhodné podati po důkladném vyšetření
věci toto náležité objasnění: Ceny palivového dřívi
u jednotlivých firem navzdor všem až do přetížení
se nahromadivším kvapným objednávkám, které ná-
sledkem nedostatku pracovních sil jen postupně vy-
řizovány býti mohly, stouply velmi nepatrně a sice
toliko asi o 20—30 kr. na 1 metru, kterážto přirážka
výlohami nuceného pospěchu ve vyřizování objed-
návek zcela pohlcena byla. Jednotlivá skladiště dřív
zaznamenávají nyní různé ceny dletoho, jsou-li mí-
něny buď bez dovozu (franko skladiště) nebo s do-
vozem až k domu ve vnitřním městě a dle kvality
dříví. Průměrně stojí i s dovozem: 1 metr měkkého
polenového dříví 4 zl., 1 metr remlového dříví 3 zl
80 kr., 1 metr malého remlového dříví 3 zl., 1 met
bukového dříví 5 zl. až 5 zl. 50 kr. Za rozštípání dříví
a složení do sklepa počítají se jako obyčejně zvláštní
poplatky. Ježto pak veliký nával objednávek značně ule-
vil a nákup palivového dříví obecenstvem děje se opět
téměř v míře obyčejné, odpovídající sezoně nynější,
není zajisté žádné příčiny k obavám, že ceny dříví
stále ještě budou stoupati. Konečně sluší s důrazem
výtknouti, že v detailním prodeji rozští-
paného dříví chudším třídám obyva-
telstva zvýšení cen vůbec ani nena-
stalo.
Praha
7
article
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 12. února. (Zvláštní telefonická
zpráva »Národ. Listů«.) Není nejme nš
naděje, že by stávkujíeí horníe
v tomto týdnu práci zahájili, ne-
budou-li požadavky jejích splněny. Vyskylly
se příznaky, z nichž lze souditi, že zahájí se
nové vyjednávání.
Dnes konala se obvyklá sehů ze stáv-
kujících, ve které předseda Choe podávat
zprávy o situaci ve stávkových obvodech ao
jednání smírčího úřadu na Plzeňsku a Ostrav-
sku. Po sdělení tomto byla schůze klidným
způsobem ukončena prohlášením přítomných, že
tento týden ve stávce vytrvají.
Kladno
Plzeňsko
Ostrava
8
article
Z Kladna, 12. února. (Zvlášt. telefonick
zpráva »Národ. Listů«.) Poukázali jsme po vy-
puknutí stávky na následky, jaké její průtah
bude míti na doly a jejich stav, o kterém dnes
možno již říci, že jest velice smutný. Opěrné
práce jsou z velké části uvolněny a chodby
tím sniženy. Některá místa dolů jsou již životu
lidskému nebezpečna. Na dole »Barré« jest na
př. i hlavní těžní chodba sevřena stěnami již
tak, že nemohou ji projíti už ani koně. Jest
jich tam devět a nyní následkem zmíněné ne-
hody bezpochyby zahynou. Jinou velice vážnou
kalamitou v kladenských dolech jest, že se v
nich ohně rozšířily V uhelných dolech, jak
známo, udržují se stále ohně, jichž nelze utlu-
miti a práce záchranné obmezují se hlavně na
to, by se nešířily. Za stávky nebylo lze zá-
chranné tyto práce pro nedostatek zkušených
sil prováděti v dostatečné míře, což zavinilo
že se ohně rozmohly. Okolnosti této přičíst.
dlužno, co stalo se v neděli v noci na dolo
»Roma«, vytaženo bylo z něho pět děl
niků, omámených otravnými plyny
o nichž tvrdí zkušení horníci, že nahromadily
se v dole po rozšíření ohně.
Rom
Kladno
9
article
Bezpečnostní orgány a horní úřady si za-
jisté věci této povšímnou a zakročí proti sprá-
vám dolů dle zákona.
Tak zvaných. stávkokazů v kladenském re-
víru stále ubývá, což vysvětluje se tím, že četní
z nich, nejsouce s prací v dolech obeznalí, ča-
sto přicházejí k úrazu a že horníci, kteří prác
nastoupili, jsou jí tak přetíženi, že vysílení
upoutává je na lůžko, kdežto nových stávko-
kazů nepřibývá.
Z Kladna, 12. února. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Horní rada Tittel ze Slaného
a vrchní horní komisař Vidič povolali si dnes
důvěrníky stávkujících horníků k rozmluvě do
hotelu »U beránka«. K rozmluvě dostavili se
členové rozhodčího soudu báňského společenstva
odboru dělnického s předsedou svazu horníků
Chocem a posl. Steinerem. Oba báňšti
úřadníci tázali se zástupců dělnictva, zdali jest
možno stávku nějakým způsobem ukončiti a
prohlásili, že tážou se tak jen důvěrně jako
přednostové horních úřadů. Zástupce horníků
Vlček odvětil, že hornicí musí napřed věděti,
jaké koncese činí zaměstnavatelé a že horní
úřady mají ve směru tom zajisté již nějakou
direktivu, když s otázkou touto přicházejí na
dělnictvo.
Rada Tittel a vrch. horní komisař Vi
di č popřeli, že by direktivu tuto měli a pro-
hlásili, že přišli z vlastního popudu.
Důvěrnik Choc vytýkal, proč se vydávaly
úřady různé vyhlášky, neboť horní úřady mohly
věděti, že jsou zbytečné a že se jimi stávkujíe.
zastrašiti nedají a poukázal, že vyhláška před-
sedy smirčího úřadu dra. Isaka o nezdaru vy
jednávání, vydaná 27. ledna, vyvěšena byla te
prve 8. února.
Vrchní komisař Vidič prohlásil, že se to
stalo jen náhodou.
Po té rozpředla se delší debata o tom, e
podnikatelé a horní úřady učinili proti stávku-
jícím, po které žádal rada Tittel, by přikro
čilo se k nějakému meritornímu jednání.
Tittel
Vidič
Steiner
Důvěrnik Choc
Isak
Kladno
svaz horník Choc
10
article
Důvěrník Choc odpověděl, že horníci
jakmile budou jejich požadavky schváleny, práe
hned nastoupí.
Rada Tittel: Zaměstnavatelé na ně ne-
přistoupí a když horníci na nich setrvají, kam
to povede? Průmysl a živnosti následkem stávky
hynou a vše ostatní tak velice jí trpí. Vláda
chce se v boji dělnictva se zaměstnavateli za-
chovati nestranně. Jelikož žádná strana nechee
povoliti, jeví se přesunutá budoucnost.
Dův. Choc podotkl, by vláda zakročil
pomocí známého § 14., neboť když jím zdražila
nejchudším vrstvám životní prostředky, může
jím opět něco učiniti v jejich prospěch.
Nad poznámkou touto pokrčili oba úřadníci
rameny a neodpověděli k nl.
Dův. děl. Burger pravil, že soudil, že
báňšti úřadníci přednesou delegátům stávkujícíeh
určité návrhy zaměstnavatelů, a když se tak
nestalo, že vyjednávání jest zbytečné, Horníc
za starých podmínek do práce nepůjdou, raději
zhynou hlady.
Dův. Vlček: K vyjednávání jsme ochotni
každou chvíli a bylo by záhodno, by v brzku
k němu došlo, aby setkalo se u výsledkem,
neboť jinak přejde na straně dělnické chuť ne-
ustále k němu běhati, když jest bezvýsledně.
Nestane-li se náprava, nebudeme choditi již
nikam.
Horní úřadníci odvětili, že za to nemohou
že vyjednávání jest dosud bezvýsledné.
Vrchní kom. Vidič: Ale, pánové, ti lidé
budou hladem donuceni, práci za každých pod-
mínek konečně přece jen nastoupiti; proto bylo
by lépe, kdybyste jim poradili, by se jí
hned ujali.
Choc
Burger
Vidič
Rada Tittel
11
article
Důvěrníci horníků se zasmáli a důvěrník
Černý prohlásil: Kteří jsme majetnější, pro-
dáme raději domky a nemovitosti a výtěžek
rozdělíme mezi své chudší soudruhy, nežli
bychom dopustili, by mřeli hladem a byli jím
donuceni, ujati se práce za starých podmínek
Rada Tittel pravil, že kdyby to bylo
v moci úřadu, že by se požadavky stávkujících
ihned povolily, by tomu byl už jednou konee.
Dův. Vlček vyslovil své podivení, ž
úřadové v Rakousku nemají žádné moci oprot
millionářům zaměstnavatelům.
Rada Tittel pravil, že velice lituje,že
vyvinuly se tak smutné poměry a že nedospívá
se k žádnému výsledku.
Když social. poslanec S teiner vytkl, že
se úřady nechovají tak, jak by měly, což týká
se zejmena nemocenského pojišťování, byla po-
rada, jež neměla positivního výsledku, skončena.
Očekává se však, že v dalším vyjednávání bude
se pokračovati, protože horní rada Titte l při
odchodu prohlásil: »Pánové, doufám, že až
se podruhé sejdeme, bude to vy-
padati lépe.e
Z Kladna, 12. února. (Zvl. telegr. zpráva »Nár.
Listů«), Jakým způsobem správy dolů proti hornictvu
do dnešního dne vystupují, zřejmo z tohoto případu
Dnes zemřelo jednomu horníku, který stávkuje 4 ne-
děle, dítko. Ač má tudíž dle zákona právo, by se mu
z bratrské pokladny vyplatilo na pohřební výlohy
5 zl., nedostal ničeho. Horník zakročil pakru horního
rady Tittla, který odkázal jej na zejtřek, »až se
všecko vyšetří«. Soudruzi radili otci zesnulého dítka.
by obrátil se v příčině pohřbu na obecní úřad.
Černá
Tittel
Titte
Tittl
Rakousko
Kladno
12
article
Z pánve plzeňské.
Z pánve plzeňské.
Z Plzně, 12. února. (C.-B.) Situace se ne-
změnila. V Přešticích byla včera dělnická schůze
rozpuštěna.
Z Nýřan, 12. února. (C.-B.) Z 433 dělníko
stávkuje 359. Ve Vejvanově stávkuje na jednom dolu
ze 100 dělníků 73. Na ostatních dolech se pracuje.
Z Rokycan, 12. února. (C. B.) Situace je beze
změny.
Z Nýřan, 12. února. (C.-B.) Včerejší rozpravy
s dělníky na jednotlivých dolech neměly
úspěchu. Ze 6068 horníků stávkuje jich 4669
Denně vytěží se asi dvacet vagonů uhlí.
Plzeň
Přeštice
Nýřany
Vejvanov
Rokycany
13
article
Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské.
Z Ústí, 12. února. (C.-B.) Ž 1256 mužů sjel
dnes 850, mezi nimi 234 kopačů. Na jednom dole
pracuje všechno mužstvo.
Z Mostu, 12. února. (C.-B.) Proti sobotě se
počet horníků, kteří sjeli, podstatně ne změ ni.
Chomútova, 12. února. (C.-B.) Při dnešní
noční šichtě sjelo do práce 68 dělníků. V Dřínově
nalezen nedaleko Grohmannovy šachty na stromě
plakát, v němž se vyhrožovalo stávkokazům. Na
dnešek svolaná schůze do Dřinova byla zakázána
s odůvodněním, že místnost jest ze zdravotně poli-
cejních ohledův povážlivá
Z Karlových Varů, 12 února. (C.-B.) Siluac
se nezměnila. Ve Falknově sjelo poněkud více
dělníků. Dne 10. t. m. byly naloženy 104 vagony
ublí.
Z Eadaně, 12. února. (C. -B.) Z 50 mužů sjel
do práce 22.
Z Toplic, 11. února. (C.-B.) Situace se ne
změnila. Klid nebyl norušen.
Z Duchcova, 11. února. (Č.-B.) Uhlí bylo vy
těženo 170 vagonů. V Nové Vsi, Lisci a Lomu ko-
naly se četně navštívené schůze, které měly vesmě
klidný průběh.
Grohmannův
Ústí
Most
Dřínov
Karlová Vary
Falknov
Eadana
Toplica
Duchcov
Lisec
Lom
Ž 1256
14
article
Z pánve moravsko -slezské
Z pánve moravsko -slezské
Z Opavy, 12. února. (C. B.) V ostravsko-ka-
vínské pánvi stávkuje doposud 90 proc. horníků. N
šachtě Eugenově v Petřvaldu, kde se v sobotu ještě
pracovalo téměř v plném počtu, sjelo dnes jen 1 proc.
dělníků. Klid nebyl porušen.
Z Moravské Ostravy, 12. února. (Zvl. tel.
Stávka následkem včerejšího usnesení dělnictva
vzrůstá. S 18 strojníky a topiči při strojích, kteř
opustili svá místa bez výpovědi, bylo k návrhu stát-
ního zastupitelství zavedeno vyšetřování pro zločin
veřejného násilí.
—ák. Z Mor. Ostravy, 12. února. (Zvl. tel.
»Lár. Listů«.) Dnes, prvý den po nabídnutých
ústupcích majítelů hor, sjelo na jednollivých dolech
v procentech mužů: »Karolina« 8. »Šalomouna«8
»Hlubina« 12, »Terezie« 20, »Ida« 30. »Louisa« 5
»Bettina« 11, »Eleonora« 17, »Hermenegilda« 12
»Vilémka« 10, »Jakubkae 15, »Alexandra« 16.
»Josefská« 16, »Janská« 15, »Petrova« 18, »Micha-
lova« 22, »Jindřichova« 32, »Františčina« 16, »Jiří-
18. »Hubert« 17, »Marie Anna« 19, »Trojice« 37,
»Emma« 29, »Jan Marie« 56. »Michalská« 21, »Sslm
II.« 32, »Salm VII.« 37, »Zvěřinova« 45; na Kar-
vínsku: Hlavní důl 9, Nová důl 6, »Žofle« 11.
Eugenův
Šalomoun
Terezia
Ida
Louisa
Bettina
Eleonora
Hermenegild
Alexandr
Jindřichův
Františčin
Jiří
Hubert
Marie
Anna
Emma
Jan
Salm
Zvěřinův
Žofle
Opava
Petřvald
moravský Ostrava
Morava
Ostrava
Petrov
Kara
Nová důl
Sslm II
15
article
»Janská« 7, »Františčina« 10, »Hlubina« 17, »Jin
dřichova« 9, »Gabriela« 6. »Hobenegger« 11, »Al-
brechtova« 41, »Rugenova« 10. Jak vidno z těchto
číslic, nejen že počet pracujících se zmenšil na jed-
notlivých dolech značně, ale stávkářů vůbec co do
procenta, vzhledem k minulému týdni, přibylo. Tak
na př. na dole »Eugen«, patřícím ostravské montanní
společnosti, pracovalo minulou sobotu 77 procent a
dnes jen 10 proc. Jinak jest v celém revíru klid.
—ák. Z Moravské Ostrávy, 12. února. (Zvl.
telegr. »N. L *) Včerejší rozhodnutí horníků, vytrvání
ve stávce, způsobilo ve vládních kruzích veliký roz-
ruch. U zemské vlády slezské, v Opavě, byli jisti.
že horníci v ponděli a v úterý nastoupí práci. Rov-
něž předseda smírčího úřadu, baron D'Elvert, který
mešká v Těšíně a těší se velikým sympa-
tiím u sociální demokracie, byl nanejvýš
překvapen zprávou, že stávka bude trvati dále, že
ústupky majitelů hor nepřijaty.
—ák. Z Moravské Ostrávy, 12. února. (Zvl.
lelegr. »N. L«) Ve všech dělnických schůzích, které
se během včerejší neděle konaly — počtem přes 20
mluvilo se co nejostřeji proti nastoupení práce.
Františčin
Jin
Gabriel
Al
Rugenův
Eugen
D Elvert
N L
moravský Ostráva
Opava
Těšín
16
article
Žádána opětně v prvě řadě osmihodín-
ná pracovní doba. Tak jaksituace dnes jest
jest pravděpodobno, že vydrží-li hornictvo ve stávce
ještě nějaký čas, bude mu povoleno zkrácení pra-
covní doby; bezpochyby na 8 hodin.
—ák. Z Moravské Ostravy, 12. února. (Zvi
tel. »Nár. Listů«.) Při večerní střídě s távk
se více rozšířila, hlavně na Karvínsku, kdež
na mnoha dolech sjelo nepalrné procento, ba docela
jen dozorci. Na dole Jindřichově v Karvfně nesjel ni-
kdo, na dolech Ignatově, Louise, Terezii, Petrově
a Michatově zastavili dnes práci hlídač
parních strojů a topiči. Dnešní rozchod smí-
čího úřadu v Těšíně působil zde nejvýš trapně. Ve-
řejnost svaluje veškerou vinu ne
shody na majitele hor. Na zejtřek svěláno
28 schiůzi stávkujících, kdež všude bude se mluvii
pro sláv ku.
Z Téšína, 12. února. (C. B) Smírčí úřad
měl schůzi ve 4 hod. odpol. Hned po zabájení uja
se slova del. Šlechta jmenem II. skupiny a pra-
vile »Jmenem a z příkazu veškerého hornictva máme
prohlásiti, že nemůžeme přijmouti návrhy
závodních zástupců, jsme však ochotní jednati ve
smírčím úřadě o opravďových jejich návrzích.
Ale nezdá se, že by takých podmínek bylo a proto
navrhujeme odročení smírčího úřadu, dokud jedna
ze stran nepožádá za jeho obnovení.
Ústřední ředitel Dostal jmenem závodů pro
hlásil, že tyto nemohou povoliti více než
bylo oznámeno ve schůzi 7. t. m., pročež by odro-
čování smírčího úřadu bylo zbytečné a zaměstnava-
telé k němu nesvolují.
Del. Bednář prohlásil potom jmenem II. sku-
piny, že zástupci hornictva nemohou se zúčastnít
dalšího rokování na základě dosavadních ústupků.
Předseda d' Elvert prohlásil potom jednání z
přerušené a činnost smírčího úřadu
dle § 27. zákona o horních společen-
stvech za ukončenou.
Terezia
Bednář
moravský Ostrava
Jindřichov
Karvfn
Petrov
Těšín
Ignatov
Louis
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Žaloba německého průmyslu. T-
denník německého kasina přináší dlouhý článek
nadepsaný »Národnostní boj v Čechách a ně-
mecké národní hospodářstvís, jenž obsahuje ně-
která tvrzení, na něž třeba reagovati. Ve článku
tom omlouvají se především němečtí továrníci
a obchodníci, kteři nepodepsali znáné memo-
randum, na němž usneslo se vídeňské obchodní
gremium. Opatrné jednání německých průmysl-
níků a obchodníků v této véci prý pochopí
každý soudný politik, již proto, že to byli z pra-
vidla Němci, kteří ze smiřovacího citlivůstkářstv
udělali politický program a tím bezděčně pomá-
hali nepřiteli. Politicky oslabený národ nikdy
nevyvine energii a sílu hospodářskou a vy-
světluje-li se dřívější hospodářská zmalátnělost
národa českého jeho politickou inferioritou, potom
prý dojista moudře jednali němečtí průmyslníci,
že nesedli na lep a že zdráhali se zakou-
piti tak zvaný smír za úpadek po-
řitický. Tak »Montagsblatt«. — Důvěrníei
národa českého na konferencích vídéňských
snad si povšimnou tohoto hlasu. Obmezený
mozek jde ovšem za svým »principem« nedbaj
nepřítele, ale největší moderní strateg Moltk
tázal se přede vším jiným vždy: co dělá ne-
přitel, a dle toho činíl své disposice. Ahy do-
kázal, jakým způsobem dovede politiekáa
národní přesila spoutati i velikou petenei
hospodářskou, uvádí dále »Montagsblatt« zu
příklau Prahu. V Praze prý dle zemřelého
dra. Schlesingra investováno aspoň 600 až
700 millionů zlatých německého kapitálua
polovinu vší daně z příjiu platí prý zde
Němec
Montagsblatt
Aho
Čechy
Praha
18
article
Němci. Německý průmysl přispívá prý zde značně
k obecnímu hospodářství a má tedy nároky býti
v representaci obecní zastoupenu aneb se strany
obce aspoň respektovánu. Však o tom ani řeči
není. Při udílení zakázek rozhoduje prostě ná-
rodní příslušnost a jen takové věci ponechajíse
Němcům, ktorých prý průmysl český dodati ne-
může. — A má snad obec pražská objednávky
své činiti u nejhlavnějších národních odpůrcův
obrovské většiny pražského obyvatelstva ? Mlá
podporovati tu cizáckou hlízu, která se zde usa-
zuje, aby českou práci a český pot vykořistila
a potom se sebranými milliony odtáhla do Vídně
a tam pořádala »Industriellenbály« a rozmnožo-
vala onu problematiekou »gentry«, které do ji-
stých vídeňských místností je vstup zakázán
Tvrditi, že Němci mají v Praze investováno šes
až sedm set millionů zlatých, je sice nesmysl,
neboť nevěděli bychom v čem, uvážíme-li, že
všechen reálný majetek v Praze i v předměstích
nerepresentuje tuto sumu; rovněž je pouhé chva-
stounství tvrditi, že Némci platí zde polovinu
daně z příjmu. Však kdyby i to pravda bylo,
následuje z toho snad, ze jednati máme i na
dále tak, aby Němci tě daně mohli platit ještě
více? Proto nemůže a nesmí činiti pražsk
obecní zastupitelstvo ani jinak, než za stejně
výhodných podmínek, jak se samo sebou roz-
umí, přednost dávati českým offerentům.
— A po příkladu Prahy jedná prý také
venkov, dokazuje »Montagsblatt«. Z německých
průmyslníků prý se dnes již nikdo ani neodváží
usaditi se v českém kraji a tam zříditi továrnu.
Na každém kroku setkává se s nepřátelským
chováním se obce a se strany státních úřadů,
jež rovněž jsou obsazeny samými Čechy, prý
rovněž ochrany a pomoci se mu nedostane.
Němec
Čecho
Vídeň
Praha
19
article
Máme snad pány Němce k sobě zváti a je po-
korně prositi, aby jen námi disponovali, my že
se jim za zlatku neb za 80 kr. denně budeme
bez únavy dříti, aby oni v desíti letech hrabat
se mohli ve zlatě a nám za to na konec plvat
ve tvář? Máme již dost pánů Leitenbergrů,
Blaschků, Starcků atd. mezi sebou, než aby
chom cítli potřebu dalších. Máme dost již n
té invasi v Pojizeří a zasluhuje za to obec semil-
ská zvláštního uznání, že mocnou závoru postu-
pující na jih germanisaci zřídila koupí taměj-
šího panství. A toť se ví, pokračuje týdenník ně-
meckého kasina, že ne pouze německá výroba.
nýbrž i německý odbyt je v českém kraji st
žen, ba nemožným učiněn. Již proto, že prj
čeští podnikatelé stávají se v těchto krajích kon-
kurenty německých. Nikdo prý by proti tomu
nic nenamítal, kdyby čeští průmyslníci vrhali se
na výrobu dosud v Čechách a v Rakousku ne-
zavedenou, ale oni jsou tak opovážlivými, že
derou se do oborů, ve kterýchž starý usedlý
průmysl německý znamenitě se osvědčil. Český
odběratel ale nucen je kupovati české výrobky.
třeba byly dražší a špatnější, poněvadž nalezá
se v dostřelu děl českého národního chau-
vinismu a byl by prohlášen za zrádce na
národě svém, kdyby opovážil se obrátiti se na
továrnu německou. Taková, je dle »Montags-
blattu« situace německého průmyslu v Čechách.
Němec
Leitenbergr
Blaschek
Starck
Pojizeří
Čechy
Rakousko
český národní chau
20
article
Byli bychom spokojeni, ba šťastni, kdyby věci
skutečně tak se měly, však žel, že »děla ná-
rodního chauvinismu« nevzbuzují- takovou hrůzu,
jak tu líčeno. Jest dosud příliš mnoho Čechů,
kteří z bezmyšlenkovitosti, z pohodlí, se zvyku
pomáhají hospodářsky a tím i národně a poli-
ticky sesilovati nepřítele, jakkoli zase na druhé
straně upříti se nedá, že ve mnohých oborech
práce je český průmysl nápadně slabým a ke
konkurenci nezpůsobilým, čímž ovšem vysvětliti
se dá částečný jeho neúspěch aspoň v počát
cích. Jinak by ale naši průmyslníci byli blázni,
aby ze šetrnosti k Němcům a k jejich star
šímu průmyslu vrhali se na obory exotické, př
nichž, jak máme k tomu také již smutné do-
klady, dá se vydělati nejméně. Praví-li »Montags-
blatte, že transfuse hospodářských sil obou
kmenů v télo zemi děje se na úkor Němců,
z nichž do českého těla krev se přivádí, je to
do jisté míry pravda. Zejmena je pravda, co
tvrdi zmíněný list o působení českých záložen,
však s hospodářskou soutěží naší musejí se
Němci dnes již spřáteliti. Doby, kdy měli zde
privilej na průmyslnou práci a na obchod, aspon
z části již minuly. Tvrdí-li ale »Montagsblatt«
v resumé svého článku, že marna je naděje,
sblížení hospodářské že za následek bude míti
léž sblížení národní a že tedy nejlépe bude,
oba národy ve všem, co jejich národnosti se
týká, rozděliti, je to tvrzení uvedeným průvodům
se příčící a zvrácené. Potom teprve by nasta
krutý boj mezi oběma pevně národně zorgani-
sovanými a sevřenými tábory a v boji tom, jak
přesvědčení jsme, bychom ve mnoha oborec
byli vitězi my.
Čecho
Němec
21
article
— Odpověď hr. Goluchowského o vy-
povídání Čechů z Vestfálska. Z Vídně.
12. února. Posl. dr. Palcák obdržel, jak jsme
v sobotu odpoledne byli oznámili, od jednoho
z Čechů z Vestfálska vypovězených, horníka
Fr. Doláka, tento dopis *): »Dne 29. ledna
přišel do mého bytu v Herné ve Vestfálsku poli-
cejní agent Vojhas, a přinesl mi obsílku ke dni
30. ledna na policejní úřad. Když jsem se do-
stavil, zavedl mne policejní seržant do cely a
řekl mi: Jste zatčen. Pro vaši manželku půjdeme.
Čecho
Posl
doktor
palcák
Dolák
Vestfálsko
Vídeň
Francie
22
article
Budete držáni ve vazbě do té doby, než bu-
dete vyvezeni z Německa. — Dne 30. ledna
přišel pro moji manželku tentýž polic. seržant
Vojhas. Namítala, že v tak špatném počasí
s dítkami jíti nemůže, jelíkož by musila dvě
nésti, jedno u prsu, a druhé dvouleté. Policista
se na ni obořil, aby držela hubu, nebo že přes
ni dostane a počal s ní hrubě zacházeti. Mé
manželky se zmocnila strašná zima, i musíla
ulohnouti. Policista odešel, ale hned druhého
dne, t.j. dne 31. ledna ráno, přišel opět
i naléhal, aby se manželka připravila na cestu.
Odvětila, že se nemůže udržeti na nohou.
Chtějí-li ji míti na policii, že ji tam musejí do-
něsti. Policista odešel. Mezi tím byl jsem já
předveden před strážmistra, který mi řekl. : - Po-
jedete se dvěma polfcajty do svého bytu. Když
jsme tam přijeli, zhrozil jsem se své manželky.
Vojhas
Německo
23
article
Bylať vysílená, utrápená. Prosil jsem ji, aby —
je-li to možno — sebrala zbytky své síly, že
musíme jít, že budeme vyvezení. Nejnutnější
věci spěšně jsem sebral a na vůz naložil. Pro
ostatní — bylo mi řečeno — přijedete si od-
poledne. Co nemůžete vzíti na cestu, prodá se.
Pak jsme byli dopravení do noclehárny (šu-
párny), moje manželka se čtyřmi dítkami,z
nichž nejstarší šestileté, byla držána mezi pro-
stituovanými ženštinami, kde ohroženo bylo
i zdraví mé nebohé rodiny 1! Odpoledne opět
za přítomnosti dvou policajtů a strážmistra na-
ložil jsem na vůz nábytek, který pak dopraven
byl v Herne do hotelu Fungova a tam 1. února
prodán. Kdybych to byl mohl prodati sám, byl
bych obdržel nejméně 140 aži150 marek, takto
však prodáno všecko za 50 marek a penize
vzal si strážmistr. Na dolu měl jsem 24 šichty,
za které měl jsem vyděláno 151 m. Tyto pe-
níze mi vyplaceny nebyly. Vklady, které jsem
do pokladen složil — do pokladny pensijnía
pojišťovny pro stáři — které obnášejí za 9
roku 400 až 420 marek, nebyly mi vráceny.
Herne
Fungov
24
article
Nestane-li se tak vůbec, budu pro stáří beze
všeho zaopatření a připadnu obci za obtíž. —
Dne 1. února večer byly mi doručeny následu-
jící účty : Za ohlášení, že můj nábytek bude
prodán 6 marek 72 haléřů, za napsání (čeho
není mi známo) 55 haléřů, nájemné za dva
měsíce napřed 20 marek, za bednu na mé ná-
dobí (smluvíl jsem ji za 2 marky) 3 ma. 50 h..
* Dopis tento otištěn byl minule již v čísle, jež
pro líčení života ve vojenské věznici bylo skonfisko-
váno, a protož ho tuto pro čtenáře, kteří snad čísla
toho neobdrželi, opakujeme.
za dovežení měho nábytku 20 min. cesty 10 m,
za pobyt v šupárně od 30. ledna do 2. února 11 m
Dne 2. února byli jsme vyvezeni a v průvodn
jednoho policajta dopraveni do Chebu, odkudi
jsme byli dopraveni postrkem do Plzně a pře
noc držáni v šupárně. Ráno opět dopravei
jsme byli postrkem do své domovské obc,
Kornatic. Cestou jsem trpěl se svou rodinon
hlad, neboť jsem zůstal beze všeho majetku
Domníval jsem se, že na hranicích mzda z důlu
a pak za prodaný nábytek bude mně vyplacen,
Ale to se nestalo ! Do své domovské obce přibl
jsem se svou manželkou a čtyřmi dítkami, mj
v kapse 5 haléřů. V noci jsme bez přístřei,
nemáme kam bychom hlavy položili navzdo
tomu, že v Německu mám zaplacený byt ješl
na dva měsíce!« Posl. dr. Pacák zakročil
této věci u minístra zahraničních záležitostí, h
Goluchowského, písemně.
Posl
doktor
Pacák
Goluchowský
Cheb
Kornatice
Německo
25
article
Dnes došel ho z ministerstva toho list b
Goluchowského tohoto znění: » Ve Vídsí
13. února 1900. Velectěný pane! Odpovída
na Váš list, jejž právě jsem obdržel, sdělnj
Vašemu Vysokoblahorodí zatím, že jsem nepr-
dleně učinil kroky, bych se v záležitosti Va
šeho krajana, z Westfálska vypovězeného, ur
čitě informoval a že, pokud je te
možno, v jeho prospěch zakročim. Račía
přijati atd. ,. Hr. Goluchowski.«
— V pražských ulicích v noci. Pražski
osvětlení za pozdních hodin nočních není valně
ani v dobách normálních, kdy není o ubl
nouze, dnes není o nic lepší, než jaké as
představuje si fantasie, že bylo v Paříži n
dobách do nichž klade Felix Pyat děj svých pou
tavých kriminalistických románů. Lidé do sebe
strkají i když jsou střízliví a nejeden z noě
ních chodců klopýtl již přes zahálející lucernu.
Není příjemno ani radno jíti za dnešních po
měrů po ulici za doby pozdně noční, Kdo al
přes to buď ze zvyku, neb donucen k tomu
povoláním, přece se tu i tam v noci na ulic
odváží, má příležitost ku zvláštnímu pozorování.
Goluchowský
Felix Pyat
Virginie
Hradec
Paříž
26
article
Praha je ve noci německá. Naslou-
cháte-li rozhovorům nočních chodců, přesvěd.
číte se, že 80 procent jich mluví německy a
českou píseň v noci v Praze neuslyšíte, za to
ale samý německý chantánový kuplet. Kdyby
nebylo Němců na ulici také dost za dne, řel
bych, že si to chtějí vynahradit a že aspol
v noci chtějí městu našemu dodat německého
rázu. Byla by to konečně zábava dosti ne-
vinná, však ihned jinou se zjeví, sledujemel
ji třeba jen malý kousek cesty. Předevšín
nápadna je neobyčejná citlivost orgánů veřejné ber-
pečnosti naproti českým zvukům. Němci mohou
»baviti se« dle libosti. Jediný nenormální ton
český ale má zázračnou působivost. Lha
bychom, kdybychom tvrdili, že v Praze za noa
policejními strážníky se to hemží, to ne, al
vykřikne-li kdo z bujnosti třeba jen »Na zdar ! ,
je tu hned strážníků několik. Kde se vzal,
tu se vzali. A hnedje tu napomínání s pě
slušnými poznámkami, jimiž podrážděň dá s
nebožák v dobrém humoru svésti k nějaké ne
přípustné poznámce a již má vykázanou noe
v separovaném kabinetu policejním na pohod-
ném lůžku pryčnovém. Nejednou vyvine se
z toho několikanedělní vězení a zmar existence.
Němec
Praha
27
article
Nejživější je v noci Václavské náměsíí, ze
jmena ve své hoření části, kudy se ubíraj
z pravidla účastníci nočních pítek ve vinohrad-
ském »Grandrestaurantu« pana Heina. Onehdy
táhl z tohoto restaurantu celý zástup německý.
Zpívali a křičeli a konečně se zastavili přel
budovou musejní. Tam jeden z nich vylezl na
schodiště a měl k ostatním řoč. O svatém va-
clavu mluvil, poněvadž slyšeti bylo slova:
o guter, boster heiliger Sct. Wenzelslaus ! « Řel
byla hlučně akklamována, tak že se to po celén
náměstí rozléhalo. Na konec spustili všickn
z plných plic »die Wacht am Rhein«. A s hn-
čícími lokomotivami na blízkém nádraží státnl
dráhy zaburácelo to: »zum Rhein, zum denl-
schen, deutschen Rhein, wir wollen deine Hüte
sein!« Deset minut trvala nejméně tato demon-
strace. Policejní patrola z počátku si toho ne
všímala, teprve když došla až k Marianské ulic
a lidě se zastavovali a okna otvírali, vrátila s
a před museem hulákající rozehnala . . . Co
kdyby se opovážil hlouček Čechů cos podob
ného provésti v některém německém městě?
Proto ale přece nepřestanou psáti za hranice,
že cizinec, který by se opovážil promluviti zdi
německy, ocitne se při nejmenším v nebezpeči,
že bude zbit a že bez revolverů a dýk neradn
se do Prahy odvážiti.
Hein
Řel
Čecho
Wenzelslaus
Rhein
Praha
deutschen Rhein
die Wacht be Rhein
28
article
— Německý zběsilec postřelil z ná
rodního záští českého chasníka. Z Českého
Krumlova se nám sděluje: Dne 6. t. m. šl
čeští chasnici Smutek a Spaniller z Mi
kovic u Č. Krumlova po silnici domů a zpivali
české písně. Pojednou předejel je kočár, v němi
seděli Frant. Kerschbaum, syn hotelien
»u města Vídně« v Č. Krumlově a ještě jede
mladík. Kerschbaum beze vši příčiny počal
českým chasníkům nadávati »Sauböhmen«, a
když si to tito nedalí libiti, vytáhl Kersck-
baum revolver a střelil po nich
Kule zasáhla do krku jednoho z obou napade-
ných a sice Smutka a způsobila mu nebe-
pečné zranění. Proti Kerschbaumovi, jenž př
padl tak na veřejné silnici bezbr ann é lid,
zavedeno trestní vyšetřování.
— Staré kalendáře i jiné knihy. Po
tímto heslem přednesli jsme v prosinei minuláh
roku a zase v lednu 1. r. přátelům Slovák
žádost, aby sbírali staré kalendářei
jiné knihy a posílali je na Slovensko. Pan Ku.
Kálal z Frenštátu p R. nám oznamuje, žeu
množství kalendářů bylo jemu nebo přímo m
Slovensko posláno a jmenem obdarovanjc
srdečně dárcům děkuje. Potom píše: Žádán
znovu, aby se dále sbíralo, nebo mne stále zi
dosti za knihy docházejí a prosím, aby se po-
sílaly přímo na Slovensko. Kalendáře jses
knihami pro lid nejvábnějšími, proto jsou n
Slovensku velmi vítány. Ale i jiné knihy
se čtením lehkým a dobrým a knihy pre
mládež buďtež laskavě zasílány. Kde mj
knižnice (obyčejně tajné), uloží darované knihy
do nich; kde knižnic není, rozdají se zdarm
mezi lid. A tak i kdyby na někoho níže jmeno-
vaného více balíků knih došlo, nebude jick
nikdy nadbytek. Mnozí z jmenovaných píší, k
jsou ochotní i po sousedních dědinách darovaní
knihy rozdávati. Knihy lze posílati ovšem ne
vyplacené, ale kdo chce dáti chudému Sloven-
sku dar celý, nechť je laskavě vyplatí. Nejvlo
Smutek
Spaniller
František
Kerschbaum
Slovák
Kálal
Český Krumlov
Č . Krumlov
Kerschbaum
Vídeň
Slovensko
Frenštát p R