ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 85e4ef20-668c-11dc-9564-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 87, place 70, org 6, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
13. února 1900. Číslo 43.
4 article
Pan Sokol vyložil ohromné finanční oběti, které město Praha v zájmu svých chudých při- slušníků podnikla, by uhlím je opatřila a k za- mezení zoufalé situace, která by již v nejbliž- ších dnech nastati musila. Vytkl zejmena, že by v Praze a v okolí v několika dnech veliký počet továrníků zastaviti musil práci a výrobu. čímž několik dalších tisíců zaměstnaných bylo by bez práce. Obecní starší pan Kasalický podal předsedovi ministerstva úplný obraz obrovské akce, kterou obec pražská, podporovaná místo- držitelstvím, podnikla, by pražský průmysl a živnostnictvo uhlím zásobeny byly. Dr. Baštýř pak výslovně žádal, aby vláda všeho svého vlivu na majitele dolů užila, by požadavkům dělnictva vyhověli, jakož aby takto stávka uhlokopů k uspokojivému konei se přivedla. Konstatoval zároveň, že vláda moc k tomu má, poněvadž se majitelé dolů pro své loupeživé dolování vládního dozoru báti musí. Žádal vládu, by učinila opatření, by uhlí, kterého nabyto bude po stávce, nebylo vyváženo do ciziny, nýbrž zachováno domácí potřebě u pro budouenost aby státní dráhy dostatečné množství vozů k zásoboní Prahy uhlím poskytly. jakož aby stanoven byl jistý pevný pomě mezi uhlím pro vývoz a pro tuzemskou potřebu určeným a aby doly byly přidrženy k podržo- vání pevných zásob uhelných pro všecky případy. Konečně žádal dr. Baštýř, aby státní dráhy poskytovaly průmyslu a obchodu refakce na do- vozném při uhlí, ježi v letě do zásoby pro zimní spotřebu se nahromadí a také aby poskytovaly větší počet vozů. Předseda ministerstva dr. Körber pro- jevil nejprvé své potěšení, že může uvítati zá- stupce král. hlav. města Prahy a kladl váhu na to, že všecky potřeby Prahy dobře prý zná aže prý je vřele zastávati chce. Uznal plnou měron přičiněni obce pražské, jež pomocné akci stála v čele.
Sokol kasalický doktor Baštýř Körber Praha
5 article
Podotkl pak, že otázku uhelné kalamity pražské podrobně studoval, a vyslovil Praze sv uznání za velké oběti, které v zájmu občanstv na dalekosáhlé podniky obcevynakládá. Ministr president slíbil dále, že veškeré pokyny de- putaci přednesené podrobně uváží a přípo vědél svou podporu k trvalému odstranění ka- lamity uhelné. Na konec omlouval se, že musí odejít k vyrovnacím konferencím a žerlem na posl Březnovského appelloval, aby se o zdar doroz umívací akce svým vlivem přičinil. Posl. Břez novský také žertovně odpověděl: »Teď po třebujeme spíše uhlí, než vysrom náníe. Deputace byla potom přijata ministrem drem. Rezkem, který slíbil, že stát čerpat bude z této situace podnět k systematické zá- konné akci v oboru dolování uhlí. Na žádost, abý se zakázal vývoz uhlí ze severozápadníeh bání království českého, projevil dr. Rezek de- putaci mínění své, že sousední říše na takovou zápověď vývozu by odpověděti mohla zákazem dovozu hornoslezského uhli, čímž by pak se- verní Čechy až po Ml. Boleslav byly ještě většt kalamitou postiženy. Dr. Rezek propustil depu- taci s ujišténím, že vláda užije prý všech pro- středků, by další katastrofy ze zápasu dělnictv s majiteli dolů pro celou ostatní společnost staly se nemožnými.
Posl Rezek jítputac Boleslav doktor Praha
6 article
Ceny palivového dříví v Praze. Ku zprá vám v časopisech se objevivším v příčině nyněj- ších cen palivového dříví v Praze po- kládá »Spolek obchodníků s dřívím, průmyslník dlevařských a podnikatelů voroplavby v království českém« za vhodné podati po důkladném vyšetření věci toto náležité objasnění: Ceny palivového dřívi u jednotlivých firem navzdor všem až do přetížení se nahromadivším kvapným objednávkám, které ná- sledkem nedostatku pracovních sil jen postupně vy- řizovány býti mohly, stouply velmi nepatrně a sice toliko asi o 20—30 kr. na 1 metru, kterážto přirážka výlohami nuceného pospěchu ve vyřizování objed- návek zcela pohlcena byla. Jednotlivá skladiště dřív zaznamenávají nyní různé ceny dletoho, jsou-li mí- něny buď bez dovozu (franko skladiště) nebo s do- vozem až k domu ve vnitřním městě a dle kvality dříví. Průměrně stojí i s dovozem: 1 metr měkkého polenového dříví 4 zl., 1 metr remlového dříví 3 zl 80 kr., 1 metr malého remlového dříví 3 zl., 1 met bukového dříví 5 zl. až 5 zl. 50 kr. Za rozštípání dříví a složení do sklepa počítají se jako obyčejně zvláštní poplatky. Ježto pak veliký nával objednávek značně ule- vil a nákup palivového dříví obecenstvem děje se opět téměř v míře obyčejné, odpovídající sezoně nynější, není zajisté žádné příčiny k obavám, že ceny dříví stále ještě budou stoupati. Konečně sluší s důrazem výtknouti, že v detailním prodeji rozští- paného dříví chudším třídám obyva- telstva zvýšení cen vůbec ani nena- stalo.
Praha
7 article
Z pánve kladenské. Z Kladna, 12. února. (Zvláštní telefonická zpráva »Národ. Listů«.) Není nejme nš naděje, že by stávkujíeí horníe v tomto týdnu práci zahájili, ne- budou-li požadavky jejích splněny. Vyskylly se příznaky, z nichž lze souditi, že zahájí se nové vyjednávání. Dnes konala se obvyklá sehů ze stáv- kujících, ve které předseda Choe podávat zprávy o situaci ve stávkových obvodech ao jednání smírčího úřadu na Plzeňsku a Ostrav- sku. Po sdělení tomto byla schůze klidným způsobem ukončena prohlášením přítomných, že tento týden ve stávce vytrvají.
Kladno Plzeňsko Ostrava
8 article
Z Kladna, 12. února. (Zvlášt. telefonick zpráva »Národ. Listů«.) Poukázali jsme po vy- puknutí stávky na následky, jaké její průtah bude míti na doly a jejich stav, o kterém dnes možno již říci, že jest velice smutný. Opěrné práce jsou z velké části uvolněny a chodby tím sniženy. Některá místa dolů jsou již životu lidskému nebezpečna. Na dole »Barré« jest na př. i hlavní těžní chodba sevřena stěnami již tak, že nemohou ji projíti už ani koně. Jest jich tam devět a nyní následkem zmíněné ne- hody bezpochyby zahynou. Jinou velice vážnou kalamitou v kladenských dolech jest, že se v nich ohně rozšířily V uhelných dolech, jak známo, udržují se stále ohně, jichž nelze utlu- miti a práce záchranné obmezují se hlavně na to, by se nešířily. Za stávky nebylo lze zá- chranné tyto práce pro nedostatek zkušených sil prováděti v dostatečné míře, což zavinilo že se ohně rozmohly. Okolnosti této přičíst. dlužno, co stalo se v neděli v noci na dolo »Roma«, vytaženo bylo z něho pět děl niků, omámených otravnými plyny o nichž tvrdí zkušení horníci, že nahromadily se v dole po rozšíření ohně.
Rom Kladno
9 article
Bezpečnostní orgány a horní úřady si za- jisté věci této povšímnou a zakročí proti sprá- vám dolů dle zákona. Tak zvaných. stávkokazů v kladenském re- víru stále ubývá, což vysvětluje se tím, že četní z nich, nejsouce s prací v dolech obeznalí, ča- sto přicházejí k úrazu a že horníci, kteří prác nastoupili, jsou jí tak přetíženi, že vysílení upoutává je na lůžko, kdežto nových stávko- kazů nepřibývá. Z Kladna, 12. února. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Horní rada Tittel ze Slaného a vrchní horní komisař Vidič povolali si dnes důvěrníky stávkujících horníků k rozmluvě do hotelu »U beránka«. K rozmluvě dostavili se členové rozhodčího soudu báňského společenstva odboru dělnického s předsedou svazu horníků Chocem a posl. Steinerem. Oba báňšti úřadníci tázali se zástupců dělnictva, zdali jest možno stávku nějakým způsobem ukončiti a prohlásili, že tážou se tak jen důvěrně jako přednostové horních úřadů. Zástupce horníků Vlček odvětil, že hornicí musí napřed věděti, jaké koncese činí zaměstnavatelé a že horní úřady mají ve směru tom zajisté již nějakou direktivu, když s otázkou touto přicházejí na dělnictvo. Rada Tittel a vrch. horní komisař Vi di č popřeli, že by direktivu tuto měli a pro- hlásili, že přišli z vlastního popudu. Důvěrnik Choc vytýkal, proč se vydávaly úřady různé vyhlášky, neboť horní úřady mohly věděti, že jsou zbytečné a že se jimi stávkujíe. zastrašiti nedají a poukázal, že vyhláška před- sedy smirčího úřadu dra. Isaka o nezdaru vy jednávání, vydaná 27. ledna, vyvěšena byla te prve 8. února. Vrchní komisař Vidič prohlásil, že se to stalo jen náhodou. Po té rozpředla se delší debata o tom, e podnikatelé a horní úřady učinili proti stávku- jícím, po které žádal rada Tittel, by přikro čilo se k nějakému meritornímu jednání.
Tittel Vidič Steiner Důvěrnik Choc Isak Kladno svaz horník Choc
10 article
Důvěrník Choc odpověděl, že horníci jakmile budou jejich požadavky schváleny, práe hned nastoupí. Rada Tittel: Zaměstnavatelé na ně ne- přistoupí a když horníci na nich setrvají, kam to povede? Průmysl a živnosti následkem stávky hynou a vše ostatní tak velice jí trpí. Vláda chce se v boji dělnictva se zaměstnavateli za- chovati nestranně. Jelikož žádná strana nechee povoliti, jeví se přesunutá budoucnost. Dův. Choc podotkl, by vláda zakročil pomocí známého § 14., neboť když jím zdražila nejchudším vrstvám životní prostředky, může jím opět něco učiniti v jejich prospěch. Nad poznámkou touto pokrčili oba úřadníci rameny a neodpověděli k nl. Dův. děl. Burger pravil, že soudil, že báňšti úřadníci přednesou delegátům stávkujícíeh určité návrhy zaměstnavatelů, a když se tak nestalo, že vyjednávání jest zbytečné, Horníc za starých podmínek do práce nepůjdou, raději zhynou hlady. Dův. Vlček: K vyjednávání jsme ochotni každou chvíli a bylo by záhodno, by v brzku k němu došlo, aby setkalo se u výsledkem, neboť jinak přejde na straně dělnické chuť ne- ustále k němu běhati, když jest bezvýsledně. Nestane-li se náprava, nebudeme choditi již nikam. Horní úřadníci odvětili, že za to nemohou že vyjednávání jest dosud bezvýsledné. Vrchní kom. Vidič: Ale, pánové, ti lidé budou hladem donuceni, práci za každých pod- mínek konečně přece jen nastoupiti; proto bylo by lépe, kdybyste jim poradili, by se jí hned ujali.
Choc Burger Vidič Rada Tittel
11 article
Důvěrníci horníků se zasmáli a důvěrník Černý prohlásil: Kteří jsme majetnější, pro- dáme raději domky a nemovitosti a výtěžek rozdělíme mezi své chudší soudruhy, nežli bychom dopustili, by mřeli hladem a byli jím donuceni, ujati se práce za starých podmínek Rada Tittel pravil, že kdyby to bylo v moci úřadu, že by se požadavky stávkujících ihned povolily, by tomu byl už jednou konee. Dův. Vlček vyslovil své podivení, ž úřadové v Rakousku nemají žádné moci oprot millionářům zaměstnavatelům. Rada Tittel pravil, že velice lituje,že vyvinuly se tak smutné poměry a že nedospívá se k žádnému výsledku. Když social. poslanec S teiner vytkl, že se úřady nechovají tak, jak by měly, což týká se zejmena nemocenského pojišťování, byla po- rada, jež neměla positivního výsledku, skončena. Očekává se však, že v dalším vyjednávání bude se pokračovati, protože horní rada Titte l při odchodu prohlásil: »Pánové, doufám, že až se podruhé sejdeme, bude to vy- padati lépe.e Z Kladna, 12. února. (Zvl. telegr. zpráva »Nár. Listů«), Jakým způsobem správy dolů proti hornictvu do dnešního dne vystupují, zřejmo z tohoto případu Dnes zemřelo jednomu horníku, který stávkuje 4 ne- děle, dítko. Ač má tudíž dle zákona právo, by se mu z bratrské pokladny vyplatilo na pohřební výlohy 5 zl., nedostal ničeho. Horník zakročil pakru horního rady Tittla, který odkázal jej na zejtřek, »až se všecko vyšetří«. Soudruzi radili otci zesnulého dítka. by obrátil se v příčině pohřbu na obecní úřad.
Černá Tittel Titte Tittl Rakousko Kladno
12 article Z pánve plzeňské.
Z pánve plzeňské. Z Plzně, 12. února. (C.-B.) Situace se ne- změnila. V Přešticích byla včera dělnická schůze rozpuštěna. Z Nýřan, 12. února. (C.-B.) Z 433 dělníko stávkuje 359. Ve Vejvanově stávkuje na jednom dolu ze 100 dělníků 73. Na ostatních dolech se pracuje. Z Rokycan, 12. února. (C. B.) Situace je beze změny. Z Nýřan, 12. února. (C.-B.) Včerejší rozpravy s dělníky na jednotlivých dolech neměly úspěchu. Ze 6068 horníků stávkuje jich 4669 Denně vytěží se asi dvacet vagonů uhlí.
Plzeň Přeštice Nýřany Vejvanov Rokycany
13 article Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské. Z Ústí, 12. února. (C.-B.) Ž 1256 mužů sjel dnes 850, mezi nimi 234 kopačů. Na jednom dole pracuje všechno mužstvo. Z Mostu, 12. února. (C.-B.) Proti sobotě se počet horníků, kteří sjeli, podstatně ne změ ni. Chomútova, 12. února. (C.-B.) Při dnešní noční šichtě sjelo do práce 68 dělníků. V Dřínově nalezen nedaleko Grohmannovy šachty na stromě plakát, v němž se vyhrožovalo stávkokazům. Na dnešek svolaná schůze do Dřinova byla zakázána s odůvodněním, že místnost jest ze zdravotně poli- cejních ohledův povážlivá Z Karlových Varů, 12 února. (C.-B.) Siluac se nezměnila. Ve Falknově sjelo poněkud více dělníků. Dne 10. t. m. byly naloženy 104 vagony ublí. Z Eadaně, 12. února. (C. -B.) Z 50 mužů sjel do práce 22. Z Toplic, 11. února. (C.-B.) Situace se ne změnila. Klid nebyl norušen. Z Duchcova, 11. února. (Č.-B.) Uhlí bylo vy těženo 170 vagonů. V Nové Vsi, Lisci a Lomu ko- naly se četně navštívené schůze, které měly vesmě klidný průběh.
Grohmannův Ústí Most Dřínov Karlová Vary Falknov Eadana Toplica Duchcov Lisec Lom Ž 1256
14 article Z pánve moravsko -slezské
Z pánve moravsko -slezské Z Opavy, 12. února. (C. B.) V ostravsko-ka- vínské pánvi stávkuje doposud 90 proc. horníků. N šachtě Eugenově v Petřvaldu, kde se v sobotu ještě pracovalo téměř v plném počtu, sjelo dnes jen 1 proc. dělníků. Klid nebyl porušen. Z Moravské Ostravy, 12. února. (Zvl. tel. Stávka následkem včerejšího usnesení dělnictva vzrůstá. S 18 strojníky a topiči při strojích, kteř opustili svá místa bez výpovědi, bylo k návrhu stát- ního zastupitelství zavedeno vyšetřování pro zločin veřejného násilí. —ák. Z Mor. Ostravy, 12. února. (Zvl. tel. »Lár. Listů«.) Dnes, prvý den po nabídnutých ústupcích majítelů hor, sjelo na jednollivých dolech v procentech mužů: »Karolina« 8. »Šalomouna«8 »Hlubina« 12, »Terezie« 20, »Ida« 30. »Louisa« 5 »Bettina« 11, »Eleonora« 17, »Hermenegilda« 12 »Vilémka« 10, »Jakubkae 15, »Alexandra« 16. »Josefská« 16, »Janská« 15, »Petrova« 18, »Micha- lova« 22, »Jindřichova« 32, »Františčina« 16, »Jiří- 18. »Hubert« 17, »Marie Anna« 19, »Trojice« 37, »Emma« 29, »Jan Marie« 56. »Michalská« 21, »Sslm II.« 32, »Salm VII.« 37, »Zvěřinova« 45; na Kar- vínsku: Hlavní důl 9, Nová důl 6, »Žofle« 11.
Eugenův Šalomoun Terezia Ida Louisa Bettina Eleonora Hermenegild Alexandr Jindřichův Františčin Jiří Hubert Marie Anna Emma Jan Salm Zvěřinův Žofle Opava Petřvald moravský Ostrava Morava Ostrava Petrov Kara Nová důl Sslm II
15 article
»Janská« 7, »Františčina« 10, »Hlubina« 17, »Jin dřichova« 9, »Gabriela« 6. »Hobenegger« 11, »Al- brechtova« 41, »Rugenova« 10. Jak vidno z těchto číslic, nejen že počet pracujících se zmenšil na jed- notlivých dolech značně, ale stávkářů vůbec co do procenta, vzhledem k minulému týdni, přibylo. Tak na př. na dole »Eugen«, patřícím ostravské montanní společnosti, pracovalo minulou sobotu 77 procent a dnes jen 10 proc. Jinak jest v celém revíru klid. —ák. Z Moravské Ostrávy, 12. února. (Zvl. telegr. »N. L *) Včerejší rozhodnutí horníků, vytrvání ve stávce, způsobilo ve vládních kruzích veliký roz- ruch. U zemské vlády slezské, v Opavě, byli jisti. že horníci v ponděli a v úterý nastoupí práci. Rov- něž předseda smírčího úřadu, baron D'Elvert, který mešká v Těšíně a těší se velikým sympa- tiím u sociální demokracie, byl nanejvýš překvapen zprávou, že stávka bude trvati dále, že ústupky majitelů hor nepřijaty. —ák. Z Moravské Ostrávy, 12. února. (Zvl. lelegr. »N. L«) Ve všech dělnických schůzích, které se během včerejší neděle konaly — počtem přes 20 mluvilo se co nejostřeji proti nastoupení práce.
Františčin Jin Gabriel Al Rugenův Eugen D Elvert N L moravský Ostráva Opava Těšín
16 article
Žádána opětně v prvě řadě osmihodín- ná pracovní doba. Tak jaksituace dnes jest jest pravděpodobno, že vydrží-li hornictvo ve stávce ještě nějaký čas, bude mu povoleno zkrácení pra- covní doby; bezpochyby na 8 hodin. —ák. Z Moravské Ostravy, 12. února. (Zvi tel. »Nár. Listů«.) Při večerní střídě s távk se více rozšířila, hlavně na Karvínsku, kdež na mnoha dolech sjelo nepalrné procento, ba docela jen dozorci. Na dole Jindřichově v Karvfně nesjel ni- kdo, na dolech Ignatově, Louise, Terezii, Petrově a Michatově zastavili dnes práci hlídač parních strojů a topiči. Dnešní rozchod smí- čího úřadu v Těšíně působil zde nejvýš trapně. Ve- řejnost svaluje veškerou vinu ne shody na majitele hor. Na zejtřek svěláno 28 schiůzi stávkujících, kdež všude bude se mluvii pro sláv ku. Z Téšína, 12. února. (C. B) Smírčí úřad měl schůzi ve 4 hod. odpol. Hned po zabájení uja se slova del. Šlechta jmenem II. skupiny a pra- vile »Jmenem a z příkazu veškerého hornictva máme prohlásiti, že nemůžeme přijmouti návrhy závodních zástupců, jsme však ochotní jednati ve smírčím úřadě o opravďových jejich návrzích. Ale nezdá se, že by takých podmínek bylo a proto navrhujeme odročení smírčího úřadu, dokud jedna ze stran nepožádá za jeho obnovení. Ústřední ředitel Dostal jmenem závodů pro hlásil, že tyto nemohou povoliti více než bylo oznámeno ve schůzi 7. t. m., pročež by odro- čování smírčího úřadu bylo zbytečné a zaměstnava- telé k němu nesvolují. Del. Bednář prohlásil potom jmenem II. sku- piny, že zástupci hornictva nemohou se zúčastnít dalšího rokování na základě dosavadních ústupků. Předseda d' Elvert prohlásil potom jednání z přerušené a činnost smírčího úřadu dle § 27. zákona o horních společen- stvech za ukončenou.
Terezia Bednář moravský Ostrava Jindřichov Karvfn Petrov Těšín Ignatov Louis
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Žaloba německého průmyslu. T- denník německého kasina přináší dlouhý článek nadepsaný »Národnostní boj v Čechách a ně- mecké národní hospodářstvís, jenž obsahuje ně- která tvrzení, na něž třeba reagovati. Ve článku tom omlouvají se především němečtí továrníci a obchodníci, kteři nepodepsali znáné memo- randum, na němž usneslo se vídeňské obchodní gremium. Opatrné jednání německých průmysl- níků a obchodníků v této véci prý pochopí každý soudný politik, již proto, že to byli z pra- vidla Němci, kteří ze smiřovacího citlivůstkářstv udělali politický program a tím bezděčně pomá- hali nepřiteli. Politicky oslabený národ nikdy nevyvine energii a sílu hospodářskou a vy- světluje-li se dřívější hospodářská zmalátnělost národa českého jeho politickou inferioritou, potom prý dojista moudře jednali němečtí průmyslníci, že nesedli na lep a že zdráhali se zakou- piti tak zvaný smír za úpadek po- řitický. Tak »Montagsblatt«. — Důvěrníei národa českého na konferencích vídéňských snad si povšimnou tohoto hlasu. Obmezený mozek jde ovšem za svým »principem« nedbaj nepřítele, ale největší moderní strateg Moltk tázal se přede vším jiným vždy: co dělá ne- přitel, a dle toho činíl své disposice. Ahy do- kázal, jakým způsobem dovede politiekáa národní přesila spoutati i velikou petenei hospodářskou, uvádí dále »Montagsblatt« zu příklau Prahu. V Praze prý dle zemřelého dra. Schlesingra investováno aspoň 600 až 700 millionů zlatých německého kapitálua polovinu vší daně z příjiu platí prý zde
Němec Montagsblatt Aho Čechy Praha
18 article
Němci. Německý průmysl přispívá prý zde značně k obecnímu hospodářství a má tedy nároky býti v representaci obecní zastoupenu aneb se strany obce aspoň respektovánu. Však o tom ani řeči není. Při udílení zakázek rozhoduje prostě ná- rodní příslušnost a jen takové věci ponechajíse Němcům, ktorých prý průmysl český dodati ne- může. — A má snad obec pražská objednávky své činiti u nejhlavnějších národních odpůrcův obrovské většiny pražského obyvatelstva ? Mlá podporovati tu cizáckou hlízu, která se zde usa- zuje, aby českou práci a český pot vykořistila a potom se sebranými milliony odtáhla do Vídně a tam pořádala »Industriellenbály« a rozmnožo- vala onu problematiekou »gentry«, které do ji- stých vídeňských místností je vstup zakázán Tvrditi, že Němci mají v Praze investováno šes až sedm set millionů zlatých, je sice nesmysl, neboť nevěděli bychom v čem, uvážíme-li, že všechen reálný majetek v Praze i v předměstích nerepresentuje tuto sumu; rovněž je pouhé chva- stounství tvrditi, že Némci platí zde polovinu daně z příjmu. Však kdyby i to pravda bylo, následuje z toho snad, ze jednati máme i na dále tak, aby Němci tě daně mohli platit ještě více? Proto nemůže a nesmí činiti pražsk obecní zastupitelstvo ani jinak, než za stejně výhodných podmínek, jak se samo sebou roz- umí, přednost dávati českým offerentům. — A po příkladu Prahy jedná prý také venkov, dokazuje »Montagsblatt«. Z německých průmyslníků prý se dnes již nikdo ani neodváží usaditi se v českém kraji a tam zříditi továrnu. Na každém kroku setkává se s nepřátelským chováním se obce a se strany státních úřadů, jež rovněž jsou obsazeny samými Čechy, prý rovněž ochrany a pomoci se mu nedostane.
Němec Čecho Vídeň Praha
19 article
Máme snad pány Němce k sobě zváti a je po- korně prositi, aby jen námi disponovali, my že se jim za zlatku neb za 80 kr. denně budeme bez únavy dříti, aby oni v desíti letech hrabat se mohli ve zlatě a nám za to na konec plvat ve tvář? Máme již dost pánů Leitenbergrů, Blaschků, Starcků atd. mezi sebou, než aby chom cítli potřebu dalších. Máme dost již n té invasi v Pojizeří a zasluhuje za to obec semil- ská zvláštního uznání, že mocnou závoru postu- pující na jih germanisaci zřídila koupí taměj- šího panství. A toť se ví, pokračuje týdenník ně- meckého kasina, že ne pouze německá výroba. nýbrž i německý odbyt je v českém kraji st žen, ba nemožným učiněn. Již proto, že prj čeští podnikatelé stávají se v těchto krajích kon- kurenty německých. Nikdo prý by proti tomu nic nenamítal, kdyby čeští průmyslníci vrhali se na výrobu dosud v Čechách a v Rakousku ne- zavedenou, ale oni jsou tak opovážlivými, že derou se do oborů, ve kterýchž starý usedlý průmysl německý znamenitě se osvědčil. Český odběratel ale nucen je kupovati české výrobky. třeba byly dražší a špatnější, poněvadž nalezá se v dostřelu děl českého národního chau- vinismu a byl by prohlášen za zrádce na národě svém, kdyby opovážil se obrátiti se na továrnu německou. Taková, je dle »Montags- blattu« situace německého průmyslu v Čechách.
Němec Leitenbergr Blaschek Starck Pojizeří Čechy Rakousko český národní chau
20 article
Byli bychom spokojeni, ba šťastni, kdyby věci skutečně tak se měly, však žel, že »děla ná- rodního chauvinismu« nevzbuzují- takovou hrůzu, jak tu líčeno. Jest dosud příliš mnoho Čechů, kteří z bezmyšlenkovitosti, z pohodlí, se zvyku pomáhají hospodářsky a tím i národně a poli- ticky sesilovati nepřítele, jakkoli zase na druhé straně upříti se nedá, že ve mnohých oborech práce je český průmysl nápadně slabým a ke konkurenci nezpůsobilým, čímž ovšem vysvětliti se dá částečný jeho neúspěch aspoň v počát cích. Jinak by ale naši průmyslníci byli blázni, aby ze šetrnosti k Němcům a k jejich star šímu průmyslu vrhali se na obory exotické, př nichž, jak máme k tomu také již smutné do- klady, dá se vydělati nejméně. Praví-li »Montags- blatte, že transfuse hospodářských sil obou kmenů v télo zemi děje se na úkor Němců, z nichž do českého těla krev se přivádí, je to do jisté míry pravda. Zejmena je pravda, co tvrdi zmíněný list o působení českých záložen, však s hospodářskou soutěží naší musejí se Němci dnes již spřáteliti. Doby, kdy měli zde privilej na průmyslnou práci a na obchod, aspon z části již minuly. Tvrdí-li ale »Montagsblatt« v resumé svého článku, že marna je naděje, sblížení hospodářské že za následek bude míti léž sblížení národní a že tedy nejlépe bude, oba národy ve všem, co jejich národnosti se týká, rozděliti, je to tvrzení uvedeným průvodům se příčící a zvrácené. Potom teprve by nasta krutý boj mezi oběma pevně národně zorgani- sovanými a sevřenými tábory a v boji tom, jak přesvědčení jsme, bychom ve mnoha oborec byli vitězi my.
Čecho Němec
21 article
— Odpověď hr. Goluchowského o vy- povídání Čechů z Vestfálska. Z Vídně. 12. února. Posl. dr. Palcák obdržel, jak jsme v sobotu odpoledne byli oznámili, od jednoho z Čechů z Vestfálska vypovězených, horníka Fr. Doláka, tento dopis *): »Dne 29. ledna přišel do mého bytu v Herné ve Vestfálsku poli- cejní agent Vojhas, a přinesl mi obsílku ke dni 30. ledna na policejní úřad. Když jsem se do- stavil, zavedl mne policejní seržant do cely a řekl mi: Jste zatčen. Pro vaši manželku půjdeme.
Čecho Posl doktor palcák Dolák Vestfálsko Vídeň Francie
22 article
Budete držáni ve vazbě do té doby, než bu- dete vyvezeni z Německa. — Dne 30. ledna přišel pro moji manželku tentýž polic. seržant Vojhas. Namítala, že v tak špatném počasí s dítkami jíti nemůže, jelíkož by musila dvě nésti, jedno u prsu, a druhé dvouleté. Policista se na ni obořil, aby držela hubu, nebo že přes ni dostane a počal s ní hrubě zacházeti. Mé manželky se zmocnila strašná zima, i musíla ulohnouti. Policista odešel, ale hned druhého dne, t.j. dne 31. ledna ráno, přišel opět i naléhal, aby se manželka připravila na cestu. Odvětila, že se nemůže udržeti na nohou. Chtějí-li ji míti na policii, že ji tam musejí do- něsti. Policista odešel. Mezi tím byl jsem já předveden před strážmistra, který mi řekl. : - Po- jedete se dvěma polfcajty do svého bytu. Když jsme tam přijeli, zhrozil jsem se své manželky.
Vojhas Německo
23 article
Bylať vysílená, utrápená. Prosil jsem ji, aby — je-li to možno — sebrala zbytky své síly, že musíme jít, že budeme vyvezení. Nejnutnější věci spěšně jsem sebral a na vůz naložil. Pro ostatní — bylo mi řečeno — přijedete si od- poledne. Co nemůžete vzíti na cestu, prodá se. Pak jsme byli dopravení do noclehárny (šu- párny), moje manželka se čtyřmi dítkami,z nichž nejstarší šestileté, byla držána mezi pro- stituovanými ženštinami, kde ohroženo bylo i zdraví mé nebohé rodiny 1! Odpoledne opět za přítomnosti dvou policajtů a strážmistra na- ložil jsem na vůz nábytek, který pak dopraven byl v Herne do hotelu Fungova a tam 1. února prodán. Kdybych to byl mohl prodati sám, byl bych obdržel nejméně 140 aži150 marek, takto však prodáno všecko za 50 marek a penize vzal si strážmistr. Na dolu měl jsem 24 šichty, za které měl jsem vyděláno 151 m. Tyto pe- níze mi vyplaceny nebyly. Vklady, které jsem do pokladen složil — do pokladny pensijnía pojišťovny pro stáři — které obnášejí za 9 roku 400 až 420 marek, nebyly mi vráceny.
Herne Fungov
24 article
Nestane-li se tak vůbec, budu pro stáří beze všeho zaopatření a připadnu obci za obtíž. — Dne 1. února večer byly mi doručeny následu- jící účty : Za ohlášení, že můj nábytek bude prodán 6 marek 72 haléřů, za napsání (čeho není mi známo) 55 haléřů, nájemné za dva měsíce napřed 20 marek, za bednu na mé ná- dobí (smluvíl jsem ji za 2 marky) 3 ma. 50 h.. * Dopis tento otištěn byl minule již v čísle, jež pro líčení života ve vojenské věznici bylo skonfisko- váno, a protož ho tuto pro čtenáře, kteří snad čísla toho neobdrželi, opakujeme. za dovežení měho nábytku 20 min. cesty 10 m, za pobyt v šupárně od 30. ledna do 2. února 11 m Dne 2. února byli jsme vyvezeni a v průvodn jednoho policajta dopraveni do Chebu, odkudi jsme byli dopraveni postrkem do Plzně a pře noc držáni v šupárně. Ráno opět dopravei jsme byli postrkem do své domovské obc, Kornatic. Cestou jsem trpěl se svou rodinon hlad, neboť jsem zůstal beze všeho majetku Domníval jsem se, že na hranicích mzda z důlu a pak za prodaný nábytek bude mně vyplacen, Ale to se nestalo ! Do své domovské obce přibl jsem se svou manželkou a čtyřmi dítkami, mj v kapse 5 haléřů. V noci jsme bez přístřei, nemáme kam bychom hlavy položili navzdo tomu, že v Německu mám zaplacený byt ješl na dva měsíce!« Posl. dr. Pacák zakročil této věci u minístra zahraničních záležitostí, h Goluchowského, písemně.
Posl doktor Pacák Goluchowský Cheb Kornatice Německo
25 article
Dnes došel ho z ministerstva toho list b Goluchowského tohoto znění: » Ve Vídsí 13. února 1900. Velectěný pane! Odpovída na Váš list, jejž právě jsem obdržel, sdělnj Vašemu Vysokoblahorodí zatím, že jsem nepr- dleně učinil kroky, bych se v záležitosti Va šeho krajana, z Westfálska vypovězeného, ur čitě informoval a že, pokud je te možno, v jeho prospěch zakročim. Račía přijati atd. ,. Hr. Goluchowski.« — V pražských ulicích v noci. Pražski osvětlení za pozdních hodin nočních není valně ani v dobách normálních, kdy není o ubl nouze, dnes není o nic lepší, než jaké as představuje si fantasie, že bylo v Paříži n dobách do nichž klade Felix Pyat děj svých pou tavých kriminalistických románů. Lidé do sebe strkají i když jsou střízliví a nejeden z noě ních chodců klopýtl již přes zahálející lucernu. Není příjemno ani radno jíti za dnešních po měrů po ulici za doby pozdně noční, Kdo al přes to buď ze zvyku, neb donucen k tomu povoláním, přece se tu i tam v noci na ulic odváží, má příležitost ku zvláštnímu pozorování.
Goluchowský Felix Pyat Virginie Hradec Paříž
26 article
Praha je ve noci německá. Naslou- cháte-li rozhovorům nočních chodců, přesvěd. číte se, že 80 procent jich mluví německy a českou píseň v noci v Praze neuslyšíte, za to ale samý německý chantánový kuplet. Kdyby nebylo Němců na ulici také dost za dne, řel bych, že si to chtějí vynahradit a že aspol v noci chtějí městu našemu dodat německého rázu. Byla by to konečně zábava dosti ne- vinná, však ihned jinou se zjeví, sledujemel ji třeba jen malý kousek cesty. Předevšín nápadna je neobyčejná citlivost orgánů veřejné ber- pečnosti naproti českým zvukům. Němci mohou »baviti se« dle libosti. Jediný nenormální ton český ale má zázračnou působivost. Lha bychom, kdybychom tvrdili, že v Praze za noa policejními strážníky se to hemží, to ne, al vykřikne-li kdo z bujnosti třeba jen »Na zdar ! , je tu hned strážníků několik. Kde se vzal, tu se vzali. A hnedje tu napomínání s pě slušnými poznámkami, jimiž podrážděň dá s nebožák v dobrém humoru svésti k nějaké ne přípustné poznámce a již má vykázanou noe v separovaném kabinetu policejním na pohod- ném lůžku pryčnovém. Nejednou vyvine se z toho několikanedělní vězení a zmar existence.
Němec Praha
27 article
Nejživější je v noci Václavské náměsíí, ze jmena ve své hoření části, kudy se ubíraj z pravidla účastníci nočních pítek ve vinohrad- ském »Grandrestaurantu« pana Heina. Onehdy táhl z tohoto restaurantu celý zástup německý. Zpívali a křičeli a konečně se zastavili přel budovou musejní. Tam jeden z nich vylezl na schodiště a měl k ostatním řoč. O svatém va- clavu mluvil, poněvadž slyšeti bylo slova: o guter, boster heiliger Sct. Wenzelslaus ! « Řel byla hlučně akklamována, tak že se to po celén náměstí rozléhalo. Na konec spustili všickn z plných plic »die Wacht am Rhein«. A s hn- čícími lokomotivami na blízkém nádraží státnl dráhy zaburácelo to: »zum Rhein, zum denl- schen, deutschen Rhein, wir wollen deine Hüte sein!« Deset minut trvala nejméně tato demon- strace. Policejní patrola z počátku si toho ne všímala, teprve když došla až k Marianské ulic a lidě se zastavovali a okna otvírali, vrátila s a před museem hulákající rozehnala . . . Co kdyby se opovážil hlouček Čechů cos podob ného provésti v některém německém městě? Proto ale přece nepřestanou psáti za hranice, že cizinec, který by se opovážil promluviti zdi německy, ocitne se při nejmenším v nebezpeči, že bude zbit a že bez revolverů a dýk neradn se do Prahy odvážiti.
Hein Řel Čecho Wenzelslaus Rhein Praha deutschen Rhein die Wacht be Rhein
28 article
— Německý zběsilec postřelil z ná rodního záští českého chasníka. Z Českého Krumlova se nám sděluje: Dne 6. t. m. šl čeští chasnici Smutek a Spaniller z Mi kovic u Č. Krumlova po silnici domů a zpivali české písně. Pojednou předejel je kočár, v němi seděli Frant. Kerschbaum, syn hotelien »u města Vídně« v Č. Krumlově a ještě jede mladík. Kerschbaum beze vši příčiny počal českým chasníkům nadávati »Sauböhmen«, a když si to tito nedalí libiti, vytáhl Kersck- baum revolver a střelil po nich Kule zasáhla do krku jednoho z obou napade- ných a sice Smutka a způsobila mu nebe- pečné zranění. Proti Kerschbaumovi, jenž př padl tak na veřejné silnici bezbr ann é lid, zavedeno trestní vyšetřování. — Staré kalendáře i jiné knihy. Po tímto heslem přednesli jsme v prosinei minuláh roku a zase v lednu 1. r. přátelům Slovák žádost, aby sbírali staré kalendářei jiné knihy a posílali je na Slovensko. Pan Ku. Kálal z Frenštátu p R. nám oznamuje, žeu množství kalendářů bylo jemu nebo přímo m Slovensko posláno a jmenem obdarovanjc srdečně dárcům děkuje. Potom píše: Žádán znovu, aby se dále sbíralo, nebo mne stále zi dosti za knihy docházejí a prosím, aby se po- sílaly přímo na Slovensko. Kalendáře jses knihami pro lid nejvábnějšími, proto jsou n Slovensku velmi vítány. Ale i jiné knihy se čtením lehkým a dobrým a knihy pre mládež buďtež laskavě zasílány. Kde mj knižnice (obyčejně tajné), uloží darované knihy do nich; kde knižnic není, rozdají se zdarm mezi lid. A tak i kdyby na někoho níže jmeno- vaného více balíků knih došlo, nebude jick nikdy nadbytek. Mnozí z jmenovaných píší, k jsou ochotní i po sousedních dědinách darovaní knihy rozdávati. Knihy lze posílati ovšem ne vyplacené, ale kdo chce dáti chudému Sloven- sku dar celý, nechť je laskavě vyplatí. Nejvlo
Smutek Spaniller František Kerschbaum Slovák Kálal Český Krumlov Č . Krumlov Kerschbaum Vídeň Slovensko Frenštát p R