ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 85573d40-660c-11dc-90fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 54 celkem · entity: person 61, place 99, org 26, work 4
1 masthead
4. května 1901.
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 122.
4 masthead
Strana 9
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. května. (Průplavy a polské kolo.) Lvovské listy přinášejí další zprávy jednak o stanovisku polského kola k otázce průplavní, jednak o nových vymo- ženostech pro Halič. Pokud se týče prvé věci, sděluje posl. Merunovič v »Gaz. War.«, že polské kolo háji zásadu, aby se se stavbou průplavů haličských započalo současně. jako v jiných zemích a aby průplavy halíčské byly také dokončeny v tutěž dobu, jako jinde. Stavěti pak se mají haličské průplavy dle téhož typu, jako v ostatních zemích. Druhým poža- davkem polského kola jest, aby se zemským financím haličským neukládala nijaká břemen na průplavy, poněvadž by země byla pak zba- vena možnosti, starati se o regulaci řek a jiné neodvratné potřeby zemské, jako rozvoj země- dělství, průmyslu a obchodu, stavby železnic silnie, meliorace pozemků, zalesňování strání, povznešení osvěty atd. Třelím požadavkem jest pak, aby průplav neminul hlavního města Lvova. — Vzhledem k požadavku druhému polské kolo si prý zabezpečilo společný a shodný postup zástupcův Čech, Moravy a Slezska s po- slanci haličskými ve výboru pro vodní stavby aby země a jiní interessenti nebyli nuceni při spívati na průplavy, jak si žádá vláda ve svém návrhu.
Čo Praha Halič Gaza Lvov Morava Slezsko
6 article
Jiná snaha polského kola nese se dle »Dzien. Polského« k tomu, aby se špatný dojem, způsobený v zemi porážkou ve věci těšínského gymnasia, odčinil vymoženostmi na jiném poli A tu prý se Polákům podařilo vymoci na vládě, aby z půjčky investiční vedle dráhy lvovsko sam borské, jež se má stavěti hlavně z důvodů vo- jenských, vystavěla se ještě dráha, spojujíci Lvov s Břežany, tedy dráha, mající značný význam hospodářský; mimo to zajištěny prý také ně- které místní dráhy, z nichž pisatel uvádí ze- jmena dráhu Zbaraž Tarnopol. Z Lublaně, 1. května. (Činnos »Schulvereinu« v Kráňsku.) Lublan ská filiálka »Schulvereinu« měla tyto dni vý roční schůzi, v níž oznámeno, že spolek vydr- žuje v Lublani německou mateřskou školu, obecnou školu a pokračovací školu pro dívky pak v Domžali školu obecnou. Školu, kterou spolek vydržoval v Goričanech, musil zavříti. poněvadž do ní nemohl sehnati více než 7 dět Zajímavo jest, odkud spolek bere peníze na vy držování těchto škol pro poněmnčování slovinských dělí. Celý jeho roční příjem obnášel 1945 K. tedy částku tak nepatrnou, že sotva stačí na udržování jedné školy mateřské. Odkud se mu dostalo pomoci na vydržování ostatních škol vysvítá z toho, že se ve výroční zprávě vzdá vají díky »říšskému německému spolku pro vá noční stromky« a školským spolkům ve Frank furtě a v Berlíně. Že mezi dárci poněmčovacího spolku neschází také »Kráňská spořitelna«, ve svých snahách úplně podobná »Spořitelně české« jest pochopitelno.
Polák Lvov Břežany Lublaň Goričan Franca Berlín až Tarnopol spolek vydr Kráňský spořitelna
7 article
Z Krakova, 3. května. (K sjezdu du brovnickému.) Předseda třetího sjezdu slo vanských novinářů, konaného letos v Dübrovníce redaksor M. Chyliňský, obdržel od krakovského delegáta místodržitelství haličského, Laskovského následující sdělení: »Pan ministr vnitra obdrže nejvyšší rozkaz, aby oznámil třetímu sjezdu slo vanských novinářů v Dubrovníce nejvyšš poděkování za hold, projevený telegrafi ckou cestou Jeho Veličenstvu skrze Vaše Blaho- rodí jako předsedu onoho sjezdu a skrze místopředsedy Hurbana-Vajanského a Gabrščeka Následkem přípisu presidia místodržitelství ze dne 26. dubna t. r., mám čest podati Vašemu Blahorodí o tom zprávu s prosbou, abyste ráči nejvyšší poděkování uvésti ve známost ostatnín členům sjezdu.«
M Chyliňský Blaha Hurban Vajanský Gabršček Krakov
8 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. května. Poláci pod německým jhem. Gymnasistům v Prusku zapověděli mluvi polsky i v minutách oddechu mezi hodinam vyučování. Vydavatel »Gazetý Torunské« byl odsouzen na měsíc do vězení pro vydání polského třl- archového zpěvničku, jehož cena 15 fenyků. Ve zpěvničku bylo několik písní vlasteneckýcha národních, mezi nimi »Kde domov můj«, »Vislo moje« a j. Veřejný žalobce dovodil, že Poláci mají za svůj ell nové zbudování pol- ského státu a proto že je velezrádným vše, co v nich budí nadšení pro tuto nebezpečnou snahu. Slova těch plsniček nejsou závadna. nýbrž jejich účinek a význam. Obnovení pol- ského státu není možno bez cizí pomoci proto na věc dlužno pohlížeti tak, jakoby se Poláci již umlouvali se zahraničným nepřitelem Německa. Obhájce obžalovaného, advokát Šuman uvedl, že skoro všechny písničky v konfisko vaném zpěvníčku od nepamětna byly vydavány německými vydavateli, aniž byli za to trestáni. Proto podle zákona mohou býti beztrestně tiskom dále rozmnožovány. Soud nevzal ohledu na výslovné znění zá kona a obžalovaněho odsoudi.
Polák Šuman Praha Prusko Visla Německo Gazetý Torunský
9 article
Ohlasy dubrovnického sjezdu slovanských novinářů. Jednání a resoluce dubrovnického sjezdu nepřestávají být předmětem kritiky slovanského časopisectva z této říše i zahraničného. Petrohradský »CzBrs« ostře odsuzuje řeč a resoluci prof. Zdziechovského, jakož i re soluci dra. Radiče o annexi okupovaných zemí. Praví, že veliký Palacký nezasloužil takové urážky, aby byl vřaděn mezi ty muže, které Zdziechovský dává Slovanům za vzor. Co se týče jeho nájezdu na ruské slavjanofily, jež prof. Zdziechovský nazval »slovanožrouty«, možno jej odraziti prostým faktem, že rušt slavjanofilové za osvobození Slovanů prolévali svou krev, kdežto polští přátelé Mlickievičovi, jako Dembinský, Bem a j. bojovali s Maďary proti rakouským Slovanům a s Turky proti bal- kánským Slovanům. Moštarský »Cpu BjecH« praví, kdyby se nezměnilo usnesení, přijaté v Du- brovníce, pokud se týká resolucí pp. Zdzie- chovského a Radiče, sjezdy tyto brzy by pře- staly býti slovanskými, neboť kdyby se ná- rodové seskupovali ne po krvi, nýbrž po vnější kultuře, olevřel by se přístup na sjezdy i ne- slovanům, mnozi pak Slované musili by se ta- kových sjezdů střici. V bělehradské »3agoHTCTH« někdo z okupovaných zemi počitá, jaká čásť jejieh obyvatelstva je pro annexi a jaká proti. Prot jsou všichni pravoslavní a mohamedání — v počtu 1,200 000, pro 200.000 katoliků
profesor Zdziechovský Radič Palacká Slovan Mlickievič Dembinský Bem Maďar Turek Prot
10 article
Reforma ruských zemstev. Zemské zřízení rozšířeno bude záhy na 13 gubernil, které ho dosud neměly. Mezi nimi jsou gubernie běloruské, litevské, volyňská podolská, astrachanská, arenburská a stavro- polská. Projektem zabývá se zvláštní komise. jíž předsedá ministr vnitra. Projekt má byt přes leto vypracován a na podzím předložen státní radě. Kromě toho v každém okrese těch guberni mají být utvořeny »okresní komiléty zemské« složené ze zástupců státní administrace v těch okresech a ze členů, jmenovaných ministren vnitra z občanů, kteří v tom okrese, o který jde, bydlí a živnost mají. Ve vnitřním Rusku občanstvo si volí sve poslance do gubernských i újezdných zemstev (zemských a krajských sněmů). Že minisli vnitra vyhrazuje si právo jmenování poslanei do zemstev pohraničných, je důkazem, že vláda dosud se nezhostila jisté nedůvěry k neruským živlům, hojně tu zastoupeným.
Rusko
11 article
Pruská agitace v Haliči. »Gazeta Toruňská« dovídá se z Haliče že prušácké heslo »Los von Oesterreich« pro vádí se i tam. V kolonil Nové Chrusno je ně mecká škola, jejíž učitel uči dítky zpívati, proti polské písně. Podobně děje se ve všech něme ckých školách v Haliči. V Dornfeldě pod Ščer- cem pastor na křestných listech, které vysta vuje, zalepuje slova »Rakousko-uherská monar chie«, aby osvědčil, že již neuznává státu ra kousko- uherského. Delcassé opět doma. Pan Delcassé, ministr zahraničních záleži tostí, vrátil se včera odpoledne z Petrohradu Byl přivítán na nádraží svými vyššími úřadníky a příručími ruského velevyslanectví. Ministr jes velmi spokojen s výsledky své petrohradsk missie. K jeho pobytu v Petrohradě sděluje »F garo« následující podrobnosti: »Ve čtvrtek odje p. Delcassé do Carského sela k soukromé au dienci. Vysoce postavené osobnosti císařského dvora se domnívaly, že slyšení nebude dels jedné hodiny, a proto byl i dvorní vlak, jenž měl odvezti ministra zpět do Petrohradu, ob jednán na 2 hodiny 40 min. Ale ke všeoben nému překvapení audience trvala celé dvě ho diny. Hrabě Lamzdorf čekal v sousedním sa- lonu pro případ, že by byl volán. Ale nestalo se tak, p. Deleassé zůstal po celou lu dobu s carem samoten. Car byl ve výborné náladě rozmlouval s francouzským ministrem velm srdečně a přátelsky.
Delcassé Lamzdorf Deleassé Halič Los on Oesterreich Rakousko Petrohrad
12 article Nepokoje v Alžíru.
Nepokoje v Alžíru. Krajina kol Miliany podobá se vojenskému táboru. Vojenské hlídky procházejí krajinou každou chvili přivádějí nové zajatce. Radnice jest přeměněna ve vězení. Ve většině arabských duarů bylo nalezeno veliké množství střelivaa zbraní, jež zdají se býti anglického původu. Hlavní původcové této vzpoury nalezají se již v rukou spravedlnosti a budou postaveni před vojenský soud alžírský. Oběti tohoto vzbouření byly pochovány za velikého účastenství celého okolí. Prapor alžírských myslivců za velení majora vzdal vojenské pocty. Nad hrobem pal promluvil zástupce vlády. Zpustošená vesnice Margueritte poskytuje hrozný pohled. Veškeré domy, počtem 52, byly vydrancovány a spáleny. Koně a ostatní dobyte byl odvlečen a stáda ovci a koz odehnána Arabové nejvíce pídili se po penězích a skvo stech. Dnes jest jisto, že vzpoura byla rozní cena fanatickým Maraboutem Hadži ben Aissavou jenž má veliký vliv na své poddané. Kázal, že se mu zjevili andělé se vzkazem prorokovým aby počal svatou válku a odňal nevěřicím ne právem přivlastněnou půdu.
Miliana Arab Marabout Alžír
13 article
Paměti Dreyfusovy, U Fasquella vyšel svazek zápisků Alfre da Dreyfusa, nadepsaný »Cinq années de ma viee (Pět let mého života.) Svoji degradaci popisuje, jak následuje »Byl jsem předveden, mezi 4 muži a poddů stojníkem. 9 hodin právě odbijelo; generá Darras komandoval do zbraně. Trpěl jsem hrozně, a jedině vzpominka na ženu a mě děti mne sllila. Po přečtení rozsudku jsem se rozkřikl »Degradují nevinného. Ať žije Francie, ať žije armáda !« Šikovatel sepublikánské gardy přistoupil k mně a rychle strhal knofliky s mého kabátu, důstojnické odznaky s mé čepice a zlomil moj šavli. Mžítky se mi dělaly před očima, a nevi- děl jsem, jak padají k mým nohám tyto cetky vojenské cti. A v tomto hrozném oka mžiku. kdy jsem v úzkostech duševních umíral, byl jsem předce s to, abych před vojskem shro- mážděným ještě jednou protestoval: Jsem nevi- nen. Ceremonie pokračovala. Obešel jsem dvůr, obklopen bajonety, a rozhořčeny lid mi lál po mně plival. A byl jsem předce ne- vinen. « ()
Dreyfusův ma viee Francie U Fasquella Alfre da Dreyfusa Cinq
14 article
Nový zálusk Německa? »New York Herald« otiskuje zprávu, že německý křižák »Vineta« po 10 týdnů konal měření poblíž ostrova venezuelského a že Německo chce tam zříditi skrytě uhelnou stanici tím, že tam přesídlí řadu německých osadníků z Venezuely Předseda jihoamerické republiky této Castro, byv prý Německem podplacen, prosadil odstranění amerického vyslance Loowisa z Venezuely, aby pletky německo-venezuelské nemohly býti tak bedlivě sledovány. Jak známo, vzpírá se Unie dle Monrosovy zásady houževnatě každému no- vému usazení se evropské moci v Americe. Ostrou kritiku správy Walderseeov pronáší tisk anglický. V Pečilsku jest dnes méně bezpečněji než bylo pred přichodem Walder seeovým. Waldersee odstranil činskou policii, al tím zjednána teprve volnost čínským lupičům boxerům. Kdyby se vrátila s prráv a č i- ským úřadům, byl by pořádek obnoven ve čtyřech týdnech. Rusko prý jásá nad ne- schopností Němců, pojímati a vyřizovati správně orientálské otázky. Touto neblahou politikou Němců niči se ale také obchod anglickýa americký. d Krise v Prusku. Neběží o krisí náhle propuknuvší. Vleč se již dlouho a zvláště v posledních dnec mohli jsme poukazovati opětně k známkám projevům jejím. Překvapilo ale za to náhle odhodlání Viléma II., nevyčkati již ani hlaso- vání výboru poslanecké sněmovny pruské, jichž příští týden o průplavní předlozé mělo se vy konati Sestadvacet, a přikročiti ihned k roztětí gordického uzlu. Náleží ta k nena dálým rozhodnutím, obvyklým u Viléma II.
Castro Loowiso Monrosův Němec Vilém II Německo New York Herald Venezuela jihoamerický republika Amerika Waldersee Rusko Prusko poslanecký sněmovna
15 article
Vrátiv se v úterý večer dříve než čekalo se do Vartburgu, německý císař příjal ihned od kaneléře Bülowa zprávu o situaci, a nepo- chybným účinkem toho je již rozhodnutí o uza vřeni sněmoven pruských, jemuž včerejší schůze minísterstva pruského dodala i formálního zpečetění. O vzniku, vývoji, podstatě a pravdě podobném výsledku krise pruské uvažujeme dnes na místě jiném, zbývá nám tudíž zde zazname nati jen někleré drobné momenty s ní souvisící Ohláška o tom, že ve čtvriek konati se má společná schůze obou sněmoven pruských, přišla tak nenadále, že i předseda i po- slanci zvědělí o ní taprve z arehu depešního, vydaného »Wolffovou kanceláří« a to krátce před kon cem včerejší schůze sněmovní Zvěst způsobila jisté vzrušení, jelikož od r. 1863, tedy od dob velkého koníliktu pro otázky vojenské se stranou svobodomyslnou, ne- byly obě sněmovny svolány ke společné scbůzi před obvyklým sklonkem zasedání. Ihned také vyrojilo se v Berlíně množství pověst na vzájem si odporujících, zvláště také o demissi jednotlivých ministrův. S jedné strany věštil se na jisto demisse ministrů Miquela, Brefelda a Hammersteina, agrárníkům dosti sympatických, s druhé strany pak stejné na povno demisse kaneléře a pruského ministrpresidenta Bůl owa, jehož akce na prospěch průplavní předlohy na ten čas odporem konservativců skutečně je když ne zlomena, aspoň zdržena. O velkém sebe- vědomi Miquela svěděil by ovšem nedávný výrok jeho, zaznamenaný »Voss. Zigem «: »Bül ov dohospodaři dříve ještě nežli já.« Pravda ale jest rovněž, že při nevypočitatelnost rozmarův a nápadů Viléma II. co včera pevno bylo, dnes již se kácí. Zaznamenávati všeliké ty verse a pověsti bylo by ovšem zcela bez účelno a prostým mrháním místem, kdyžti hodiny nejbližší přinesou již rozhodnut samo)
Wolffův Miquel Brefeld Hammerstein owa Voss Vilém II Vartburg Berlín Zigo
16 article Nesnáze anglického jministerstva.
Nesnáze anglického jministerstva. Boj proti finančním opatřením a návrhůu vlády na úhradu útrat válečných nabývá v Angli obrovských rozměrů. Obrací se, jak známo zvláště proti vývoznímu clu z ublí. kteréž ovšem vstoupilo již v platnost na základě prozatímniho usnesení snémoven učiněného hned po rozpočtovém exposé. Defini livní rozhodnuti stane se ale teprve po řádné debatě rozpočtové, kteráž včera započala. Interessenti obchodu uhelného nasazují prot vše, aby vymohli odvolání opatření zmíněného. Hromadné deputace dostavují se den za dnem k ministru finančnímu. Agitace jest tak prudká. že mnozí pokládají již postavení mini- sterstva za otřesené. Zaměstnavatelé i dělnie jsou tu za jedno, poslední dokonce pak h. ozí. že zahájí všeobecnou stávku v všech pánvlch uhelnýeh a že se trvají v ní tak dlouho, dokud vý vozni clo nebude opět zrušeno Byla by to největší až posud stávka světa, neboť by se jí zůčastnilo na 760.000 horníkův. Jest otázkou, zdaž by lakovému převratu sociálnímu mohla i nynějsí vláda konservativní, ač má v parlamentu čatnou většinu za sebou, od dolati.ae
Angl
17 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Mezinárodní železářský německý a an- glický obchod v prvním čtvrtteti 1901. Dl zpráv německého řišského statistickéhoz úřadu vyve zeno bylo z německého celního obvodu v prvém čtvriletí 1901 za 201.515.000 m. železa a ocele (včí- taje v to i stroje a nástroje), v téže periodě r. 190 za 181,937.000 m. Tento stoupající vý vo provázen jest klesáním dovozu. Dovezen bylo totiž v době této za 37.2 mill. m, železaa ocele (r. 1900 za 52.5 mill. m.). Výsledek tedy velice uspokojivý. Za to bilance anglického meziná- rodního obchodu železářského téže periody jest méně příznivou: vývoz angličkého železa a ocele kles s 902.457 t. r. 1900 na 616.826 t. r. 1901 (359 %). dovoz pak nepoměrně stoupl a to z 132.838 t. roku 1900 na 207.178 tun r. 1901.
18 article
Lihovarská výstava letos o dnech svatojan ských ve spojení s každoroční hospodařskou výstavou v Praze pořádaná slibuje již nyní, ačkoliv přiblášky dosud ukončeny nejsou, velmi pěkný úspěch. Výstav tato bude po dlouhých letech opět ukázkou vývinu průmyslu lihovarského. Hlavní význam ovšem bude míti tato výstava pro hospodáře, kteří majíce svu lihovar ohližeti se budou po dokonalejších strojich kterými by svoje většinou zastaralé a nedokonalé za řízení nahradili. Avšak i pro ty, kteří se zabývaj myšlenkou, postaviti sobě lihovar, bude uplně vyho věno. Četné plány exemplárních lihovarů Čech, Mo ravy i Slezska, jakož i vystavené síroje nejnovějšícl soustav zajisté se potkají s všestrannon pozornosti
Praha Čechy Slezsko
19 article
Velice zajímavy budou cxposice jednotlivých hospo dářských lihovarů, které mimo suroviny a výrobky své vystavovati budou úplné plány lihovarů a stroj ního zař zoní a své bilance za poslední kampaň, co bude zajisté miti pro naše hospodařské lihovarníky velký význam. Nevšední pozornost bude zajisté n se poutati lokomobila poháněna lihem, již vystavovati bude jistá německá strojírna, jakož j automobil po báněný lihem vystavený jednou z největších firem v Německu. Následkem stále rostoučích přihlášek musilo býti původně projektované místo pro tuto vý stavu značně zvětšeno. p Zvyklosti obohodu cukerního. Vídeňská obchodní komora usnesla se minulého roku na me- morandu vládě, aby veškeré bursy změnily svě usance obchodu cukerního v tom směru, aby se cukr kostkový prodával na příště jen netto. V anketě o věci této svolané, prohlásily raflinerie, že návrh komorní provésti nelze, ježto přimo odporuje zahra- ničním zvyklostem trhu cukerního a domácímu ob- chodu by mnoho ublížil. Jsou prý však ochotny:1. připojiti k dosavadnímu, všeobecně užívanému zna- menání kostkového cnkru znamenšní ceny netto;2 opatřiti veškeré bedničky, které obee huijí 40 kg cukru. výslovným označením sobsalnie 49 ke čistě váhy“
Německo kg
20 article
Obchodní komora vídeňská, obírajíc se výsledky tě- mito, prohlásila, že bude s nimi souhlasiti, bude li i faktura uváděti čistou váhu. Výsledek subskripce hnědouhelného tě žařstva Boži Požehnání v Chodově. Ve schůzi zařízujícího družstva, včera konané, sdělen byt pří- znivý výsledek subskripce tohoto nového podniku. neboť bylo v poměrně krátké subskripění době veške rých 128 kuxů v úhrnné hodnotě 1.024.000 korun upsáno, tak že se k ustavení těžařstva ihned přikro- čiti mýže. Za tím účelem svelává zařizující družstvo na den 15. května t. r. o 10. hodině dopolední do hotelu »U arcivévody Šlěpána« v Praze ustavujíc valnou hromadu, v níž dle předpisů horního zákona listina o ustavení těžařstva sepsána bude a stanovy společnosti ke schválení se předloží. Dále učiněna byla opatření, aby se s dolními pracemi v nejbližáí době mohlo započíti Zabraniční obchod Ruska v r. 1900 Celkový obrat ruského mezinárodního obchodu do- sáhl roku 1900 celkem 1261.1 mill, rublů, z nich připadalo na vývoz 688.6 mill. r. a na dovoz 572 mill. r. Rozvoj jeho lze nejlépe seznati z těchto
Bož Šlěpat Chodov Praha Rusko
22 article
dovoz obrat celkový vývoz 1226 1897—1899 671 (průměr) 555 1196 19 0 Oproti r. 1899 stoupla tedy bodnota dovozu 87 mill. r. (14%). Obilí vyvezeno v r. 1900 418 mill. pudů (1 p. = 16.38 kg v ceně 304 mill. rublu. Zmenšení celkové hodnoty dovozu vysvětluje se men- ším dovozem nezpracovaných kovů, strojů a nástrojů Dovoz kovových tovarů klesl co do ceny o 200 Dovoz surové havlny zmenšil se o 6' 19%. Přední vý- vozní zemí Ruska jest Německo, tam vývezeno ru- ského zboží za 187.5 mill. r. Po Německu následuje Anglie (69.2), Francie (57.4), Ilalie (368), Rako- sko Uhersko (26.4). Belgie (23.4). Dánsko (18.3) Turecko (18.3). Švédsko (127). Egypt (9 2). Rumunsko (5.3 mill. r.). Na dovozu do Ruska účastnís následující státy: Německo 215.4 mill. r., Angli 128.2, Spojené státy 43.6, Francie 31.2. Rakousko- Uhersko 27.3, Čína 16.3, Egypt 12, Belgie 9.4.
Angl Rusko Německo Anglie Francie Belgie Dánsko Turecko Švédsko Egypt Rumunsko spojený stát 43.6 Rakousko Uhersko Čína Rakoský Uhersko kg Ilalie
23 article
Holandsko 8.8. Ilalie 9. Turecko 7.2. Vývoz zmen- šil se r. 1900 do Rakousko-Uherska, Belgie Rumunska, Francie, Činy a Spoj. států; dovo z d Ruska klesl pak u všech zemi vyjma Francie. Tu- recka, Číny, Norska a Dánska. Čísla tato — ač jich přesnost není zcela zaručena — ukazují jasně postup Ruska v jeho snahách o hospodářskou emancipaci od západní Evropy. Dva velcí soupeři v obchodu světovém — Spojené státy a Rusko — jdou za strj ným cílem a hesiem: Rusko sobě, Amerika sobě Rusko vykazuje na léto dráze nepopíratelně úspěchy A máme zde opět opakovati, že z člsel těchto vanou zase důsledky rakouské obchoduí politiky, která sy- stematicky ničí náš obchod s Ruskem, ač právě jeho zachování a sesílení by mělo býti její hlavními cilem Máme opět a opět uváděti, že sesílení obchodníc styků s Ruskem jest základem emancipace od Ně mecka, kleré si z Rakouska upravuje trh pro své zboží a které ničením a podkopáváním našeho prů myslu a obchodu připravuje celní a pak i politickou jednotu? Máme znovu rozpřádati ty staré stesky staré žaloby? Jest to tragickou vinou Rakouska, že nikdy nechtělo rozuměti potřebám svých národů že úsilně ničilo vše, co mu mohlo přinéstí slavu velikost. A pro nune není nejmenší známky, že dohledné budoucnosti bude jinak. A přece dosud dalo by se tolik z rozumných obchodních styků s Ru- skem těžití a získati.
Holandsko Turecko Rakousko Uhersko Belgie Rumunsko Francie Rusko Čína Norsko Dánsko Evropa spojený stát Amerika
24 article
Nové doly německých podnikatelů u č Brodu. Pánové Fr. Hofiman z Hronova u Na- choda a Prokop Polák z Č. Kosteice byli a jsou dosud částečnými vlastníky důlních měr u Českého Brodu. Nemohouce nalézti českého podnikatele, který by jich práva odkoupil, prodali je německým pod- nikatelům a sice postoupil p. Hoffman svá kuta práva za 187.000 K a pan Polák 12 důlních mě Naegeliho prusko-slezské firmě. Westfalští znalci kteří prozkoumali celý terrain, vyslovili se příznivě jak o množství, tak o jakosti uhlí tam nalezeného. Ještě tento měsíc postaveny budou moderní vrtae stroje, béhem letošního roku má býti otevřen prvý důl — a za rok začnou pravidelné nářky o tom, jak německý podnikatel poněmčuje atd. Nový doklad. co ještě u nás pro hospodářské probuzení zbýva práce Německé olo na slad. Mezi bavorskými pivo- vary a rolníky propuká spor. Zatím obrací se jeho ostří proti Berlínu a německému severu, ale zvolna proskakují jeho prvé známky i v Bavorsku. Pivo- varnictví bavorské, které by bez dovezeného sladu s stěží obešlo, působí na vládu ve směru svého přán (status quo), zemědělci bavorští však, kteří zří ochotu vlády pro tužby pivovarů, adrenují na Berlin své prudké útoky proti dnešnímu celnímu stavu. Prusk nepřeje prý jim výdělků, které by jim kynuly př zvýšeném sladovém cln. Dočkáme se tedy brzy prud- kého bavorského boje o otázce této.
Hofiman Prokop Hoffman Polák Francie Hronov Č . Kosteice Český Brod Berlín Bavorsko
25 article
Proti německemu olu na tříslo. Ústředn spolek německých průmyslníků s kožemi podal všem vládám německým obšírný pamětní spis, obracející se proti clu na tříalo. V podání tomto vypo- cítávají se škody, které by utrpěl německý kožn- průmysl zamýšleným tímto clem; u některých obor působilo by přímo zhoubně. Vývoz koží, který do sahuje ročně 120—150 mill. m., by skoro přestal. Americký papírový trust. John Norris ředitel novoyorského listu »Times« vyslovil se o vy hlídkách amerického papírového trustu. Jeho vývody nepostrádají i pro nás významu. Jak známo, od- vozovalo se ze založení amerického papírového trustu nové nebezpečí pro výrobu evropskou. Výroky uve deného předního znalce obavy ty rozplašují. Veškery novinový papír, který americké Spojené stály spo- třebují, vyrobí »International Paper Company«, která založena byla r. 1893 s kapitálem 45 mitl. dollarů Společnost převzala 30 podniků a továren, které hra- dily asi 80% americké spotřeby. Jak pan Norris vy- vozuje, klesly výrobní náklady trustu neobyčejně President společnosti jest honorován 50.000 doll.a platy úřadníků a zřízenců dříve samostatných pod- níků byly po splynutí zdvojnásobeny. Mnohé ze získaných závodů byly přímo bezcenny, ježto leži buď u vyschlých řečišť anebo na blizku vykácených lesů. Z 98 strojů trustem převzatých bylo jen 48 nové konstrukce a nová společnost musila vydat 2 mill. doll. jen na nutnou modernisaci provozova- cího materiálu. Od 3 let nebyly vůbec žádné nové stroje stavěny. Jak se při koupi jednotlivých podniků s penězi akcionářů hospodařilo, lze nejlépe seznati z toho, že stroj, který viděl senátor Warner Millen v téže továrně již jako hoch, oceněn 35.000 doll.
Norris International Paper Company Warner Millen
26 article
Norris stěžoval si, že trust nutí časopisy, aby platily o 4.800.000 doll. za papír více než dříve. Předáky trüstu slibované stoupnutí vývozu nejen se ne- uskutečnilo, ba vývoz papíru trustového klesl r. 1900 oproli r. 1899 o 179.000 dollarů. Zajímavý věru obrázek! Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze. V dubnu t. r. upozornil Vý vozní spolek své členy (skoro 900, že má o 118 firmách důležité zprávy a o 16 firmách velmi důležité zpráv y, dále oznámil čle- nům 106 insolvencí a 145 konkursů. In- formací o solidnosti firem domácích i cízích po dáno písemně v téže době 1168, odbytných a ná kupních pramenů rozličného zboží, agentů, zá- stupců, sazeb celních a dopravních, dále překlado z cizích a do cizích jazyků a pod. opatřeno 1014 konečně návštěv přijato a ústních dotazů (mim telefonické) vyřízeno 346. Přiští trh dobytčí v Golčově Joníkov bude konán dne 15. května t.r. Banky, záložny a spořitelny. Diskontní družstvo při České průmy slové bance přijalo v měsíci dubnu K 602.000 42 faktur a otevřených pohledávek a eskontoval K 809.074.67 směnek oproti K 130.888.45 faktur otevřených pohledávek a K 240.194.97 směnek v témž měsíci loni. Svaz českých spořitelen v Čechách, n Moravě a ve Slezsku. Ustavující valná hromada Svazu konati se bude v neděli dne 2. června 1901 o 11. hodině dopolední v místnostech Měšťanské be- sedy v Praze s tímto denním pořadem: 1. Volb prozatímního předsednictvá valné hromady. 2. Zpráva zařizujícího výboru. 3. Volba 15 členů výboru Svazu, 6 náhradníků výboru a 2 revisorů účtů. Při hlášky spořitelen ke členství svazu na rozeslaných tiskopisech vyhotovené zaslány budtež do 15. kvělna
Norris Morava Slezsko Praha Ina Golčův Joníkov Čechy spolek pro Čechy Bank svaz český spořitelna výbor svaz
27 article
t. r. panu JUDru. Janu Vlčkovi, místopředsedovi ře- ditelstva městské spořitelny pražské, advokála v Praz Za měsíc duben vykazují Vkfady Výplaty Obehodní zál. v Praze 117 778 50.125 Městská sp. v Pardubicích 1,100.503 679. 497 Obč. zál. v Náchodě . . 73.133 83.73 Trhy peněžní. Bursa. V Praze, 3. května. (Pův. zpr. »N. L. «) Při tichém trhu uskutečněna závěrka akci České společnosti pro průmysl cukerní K 224.—, dále podáváno za akeie: Živnostenské banky K 270.50 peněz, České banky Union K 268.75 peněz, strojírny Daňkovy za K 498.— peněz, akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 430.— peněz, První česko-moravské strojírny K 612.— peněz. Jině papíry jme- novány nebyly. Otficiální záznamy znějí:
JUDr Vlček Bursa Praha Pardubice Náchod Kolín živnostenský banka Český banka Union Daňkov
28 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 »» Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 189 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. » » » mel. úpisy „, , » želez. úpis Ceská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy dochodkové Česká severní dráha Buštěhradská dráha dto. Em. 1871 dto. » 1872 Místní drába N. Brod- Humpole Duche.Podm. dráha Emn. 1869 „ 1871 dto. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo západní dráha dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka . . . . Živnostěnská banka pro Čechy a Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . .. Česká severní draha . . Buštéhradská dráha . (lit. A.) „ . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev. západní draha (lit. B. dto.
N Brod Ferdinandův Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy Morava úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka Živnostěnský banka
29 article
Pražsko duchcovská dráha Pražska sp. par. po Vltavé a Lab Jiho-sev. německá spoj. draha Akc. tov. na vyrab. uniél. hnojiv v Kollně Podolská cementárna . . Česka spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovrcích První česka všeob. zajisť. pank První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnicka spol. dř. Daněk a spol Prazská železařská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) » akc. spol. retéz. lavry První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 3. května. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta . 98.40 společná » květ. 98.50 » » stříb. 98.20 rakouská » zlatá 117 90 » kor. 97.50 uherská » zlatá 117.60 » » kor. 92. 95 státní losy 1854 181.— » » 1860 po 500 zl. . . po 100 zl. .. státní losy 186 losy tisské . .. » úvěrního úst. 390.— vídeň. l. komun. 111.— turecké losy . . b. angio-rakouská 280 50 486.— vídeň. b. jednota 934.— r. úst. pros úv poz. rak. úvěrní ústav 689. 25 693.— uh. úvěrní banka b. pro země rak.
Laba společenský Daněk Česko Modřany Vídeň Český akciový . pivo Prazská železařský společnost
30 article
419.— 561.— vídeňská unionka 269.— česká b. Union 270.— Živnost. banka . buštěhradská A . 3100.— B . 1134.— kočernovická L.— Po chabém průběhu byl konec na Berlin a na peštské koupě pevnější. Eskontní sazby 3 /s, 4/s proceata. Z Vídně, 3. května. (Zvl. telefonogr. » Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Průběh dnešního dne byl mdlý, teprve v poslední chvili, když z Berlina zahájeny koupě kreditek, nastala ná- lada poněkud příznivější. V Berlině bylo smýš- lení pevné na pověst o demissi Miguela. Ke koupím kreditěk zavdala podnět na burse ber- linské pověst o finančním obchodu kreditního ústavu. Dříve než zasáhla německá arbitráž na dnešní bursu, byla, jak již zmínéno stagnace, která byla stupňována úpadkem akcii vídeňské městské dráhy. Zlacinéní hodnot těchto bylo ve spojení s nepřiznivým dojmem, který vzbudil průběh včerejší valné schůze. Pevné byly ture- cké losy, jež byly kupovány pařížskou a brus- selskou arbitráží. Zájem projevovaný na zahra- ničních bursách pro turecké hodnoty odůvod- ňuje se zamýšlenou unifikací tureckého dluhu státního. Ve šraňcích byla opětně stagnace. Pro- deji zhoršily se Schodnica, paroplavební a pražské železárny. Ukládací trh byl na stále snadné po- měry peněžní pevný. Jak renty, tak i celá řada priorit zdražily. Devise a valuty se mnoho ne- změnily. Na trhu eskomptním peníze snadnější.
Miguel Pevná Berlín Vídeň Union 270
31 article
První bankovní akcept 33/4 pet. x. Z Vídně, 3. května. (Telet. »N. L.«). (Večerní burs a.) Kreditky 689.50 (po —.—) uherské kreditky 694.—, anglobanka 280.50, bankovní jednota 487.50, unionka 560.—, lünderbanka 419.—, státní dráha 693.50, jižní dráha 96.50, polabská dráha 511.—, severo- západní dráha 487.—, turecké labákové 299.50, rýmavsko-muráňské 501.—, alpinky 463.—, (po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko- runová 92.95, turecké losy 111.—, marky za hotově 117.58, na ultimo —.—. Smýšlení
Vídeň
32 article
rak. severozáp. dr. polabská dráha pražsko duchcov spol. st. dr. rake uh. jižní dráha silniéní dr. lit. A. dunaj. paroplaveb. rakouský Lloyd pražská želez. sp. česká montan. sp. alpská montan. sp. rým.-muráň. spol. rak. zbrojovka vídeň. stavební sp. peštská vagonka severočeská ublář západočeská ubl mostecká uhl. sp. Schodnica . . turecká tabák. rež. devisa německá. » londýnská » pařížská » curyšská dvacetifrank . . marka papírová . rubl 141.—
A dunaj Lloyd