1
masthead
4. května 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. května. (Průplavy a
polské kolo.) Lvovské listy přinášejí další
zprávy jednak o stanovisku polského kola
k otázce průplavní, jednak o nových vymo-
ženostech pro Halič. Pokud se týče
prvé věci, sděluje posl. Merunovič v »Gaz.
War.«, že polské kolo háji zásadu, aby se se
stavbou průplavů haličských započalo současně.
jako v jiných zemích a aby průplavy halíčské
byly také dokončeny v tutěž dobu, jako jinde.
Stavěti pak se mají haličské průplavy dle téhož
typu, jako v ostatních zemích. Druhým poža-
davkem polského kola jest, aby se zemským
financím haličským neukládala nijaká břemen
na průplavy, poněvadž by země byla pak zba-
vena možnosti, starati se o regulaci řek a jiné
neodvratné potřeby zemské, jako rozvoj země-
dělství, průmyslu a obchodu, stavby železnic
silnie, meliorace pozemků, zalesňování strání,
povznešení osvěty atd. Třelím požadavkem jest
pak, aby průplav neminul hlavního města
Lvova. — Vzhledem k požadavku druhému
polské kolo si prý zabezpečilo společný a shodný
postup zástupcův Čech, Moravy a Slezska s po-
slanci haličskými ve výboru pro vodní stavby
aby země a jiní interessenti nebyli nuceni při
spívati na průplavy, jak si žádá vláda ve svém
návrhu.
Čo
Praha
Halič
Gaza
Lvov
Morava
Slezsko
6
article
Jiná snaha polského kola nese se dle
»Dzien. Polského« k tomu, aby se špatný dojem,
způsobený v zemi porážkou ve věci těšínského
gymnasia, odčinil vymoženostmi na jiném poli
A tu prý se Polákům podařilo vymoci na vládě,
aby z půjčky investiční vedle dráhy lvovsko sam
borské, jež se má stavěti hlavně z důvodů vo-
jenských, vystavěla se ještě dráha, spojujíci Lvov
s Břežany, tedy dráha, mající značný význam
hospodářský; mimo to zajištěny prý také ně-
které místní dráhy, z nichž pisatel uvádí ze-
jmena dráhu Zbaraž Tarnopol.
Z Lublaně, 1. května. (Činnos
»Schulvereinu« v Kráňsku.) Lublan
ská filiálka »Schulvereinu« měla tyto dni vý
roční schůzi, v níž oznámeno, že spolek vydr-
žuje v Lublani německou mateřskou školu,
obecnou školu a pokračovací školu pro dívky
pak v Domžali školu obecnou. Školu, kterou
spolek vydržoval v Goričanech, musil zavříti.
poněvadž do ní nemohl sehnati více než 7 dět
Zajímavo jest, odkud spolek bere peníze na vy
držování těchto škol pro poněmnčování slovinských
dělí. Celý jeho roční příjem obnášel 1945 K.
tedy částku tak nepatrnou, že sotva stačí na
udržování jedné školy mateřské. Odkud se mu
dostalo pomoci na vydržování ostatních škol
vysvítá z toho, že se ve výroční zprávě vzdá
vají díky »říšskému německému spolku pro vá
noční stromky« a školským spolkům ve Frank
furtě a v Berlíně. Že mezi dárci poněmčovacího
spolku neschází také »Kráňská spořitelna«, ve
svých snahách úplně podobná »Spořitelně české«
jest pochopitelno.
Polák
Lvov
Břežany
Lublaň
Goričan
Franca
Berlín
až Tarnopol
spolek vydr
Kráňský spořitelna
7
article
Z Krakova, 3. května. (K sjezdu du
brovnickému.) Předseda třetího sjezdu slo
vanských novinářů, konaného letos v Dübrovníce
redaksor M. Chyliňský, obdržel od krakovského
delegáta místodržitelství haličského, Laskovského
následující sdělení: »Pan ministr vnitra obdrže
nejvyšší rozkaz, aby oznámil třetímu sjezdu slo
vanských novinářů v Dubrovníce nejvyšš
poděkování za hold, projevený telegrafi
ckou cestou Jeho Veličenstvu skrze Vaše Blaho-
rodí jako předsedu onoho sjezdu a skrze
místopředsedy Hurbana-Vajanského a Gabrščeka
Následkem přípisu presidia místodržitelství ze
dne 26. dubna t. r., mám čest podati Vašemu
Blahorodí o tom zprávu s prosbou, abyste ráči
nejvyšší poděkování uvésti ve známost ostatnín
členům sjezdu.«
M Chyliňský
Blaha
Hurban
Vajanský
Gabršček
Krakov
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. května.
Poláci pod německým jhem.
Gymnasistům v Prusku zapověděli mluvi
polsky i v minutách oddechu mezi hodinam
vyučování.
Vydavatel »Gazetý Torunské« byl odsouzen
na měsíc do vězení pro vydání polského třl-
archového zpěvničku, jehož cena 15 fenyků. Ve
zpěvničku bylo několik písní vlasteneckýcha
národních, mezi nimi »Kde domov můj«,
»Vislo moje« a j. Veřejný žalobce dovodil, že
Poláci mají za svůj ell nové zbudování pol-
ského státu a proto že je velezrádným vše, co
v nich budí nadšení pro tuto nebezpečnou
snahu. Slova těch plsniček nejsou závadna.
nýbrž jejich účinek a význam. Obnovení pol-
ského státu není možno bez cizí pomoci
proto na věc dlužno pohlížeti tak, jakoby se
Poláci již umlouvali se zahraničným nepřitelem
Německa.
Obhájce obžalovaného, advokát Šuman
uvedl, že skoro všechny písničky v konfisko
vaném zpěvníčku od nepamětna byly vydavány
německými vydavateli, aniž byli za to trestáni.
Proto podle zákona mohou býti beztrestně tiskom
dále rozmnožovány.
Soud nevzal ohledu na výslovné znění zá
kona a obžalovaněho odsoudi.
Polák
Šuman
Praha
Prusko
Visla
Německo
Gazetý Torunský
9
article
Ohlasy dubrovnického sjezdu
slovanských novinářů.
Jednání a resoluce dubrovnického sjezdu
nepřestávají být předmětem kritiky slovanského
časopisectva z této říše i zahraničného.
Petrohradský »CzBrs« ostře odsuzuje řeč
a resoluci prof. Zdziechovského, jakož i re
soluci dra. Radiče o annexi okupovaných zemí.
Praví, že veliký Palacký nezasloužil takové
urážky, aby byl vřaděn mezi ty muže, které
Zdziechovský dává Slovanům za vzor. Co se
týče jeho nájezdu na ruské slavjanofily, jež
prof. Zdziechovský nazval »slovanožrouty«,
možno jej odraziti prostým faktem, že rušt
slavjanofilové za osvobození Slovanů prolévali
svou krev, kdežto polští přátelé Mlickievičovi,
jako Dembinský, Bem a j. bojovali s Maďary
proti rakouským Slovanům a s Turky proti bal-
kánským Slovanům.
Moštarský »Cpu BjecH« praví,
kdyby se nezměnilo usnesení, přijaté v Du-
brovníce, pokud se týká resolucí pp. Zdzie-
chovského a Radiče, sjezdy tyto brzy by pře-
staly býti slovanskými, neboť kdyby se ná-
rodové seskupovali ne po krvi, nýbrž po vnější
kultuře, olevřel by se přístup na sjezdy i ne-
slovanům, mnozi pak Slované musili by se ta-
kových sjezdů střici.
V bělehradské »3agoHTCTH« někdo
z okupovaných zemi počitá, jaká čásť jejieh
obyvatelstva je pro annexi a jaká proti. Prot
jsou všichni pravoslavní a mohamedání — v počtu
1,200 000, pro 200.000 katoliků
profesor
Zdziechovský
Radič
Palacká
Slovan
Mlickievič
Dembinský
Bem
Maďar
Turek
Prot
10
article
Reforma ruských zemstev.
Zemské zřízení rozšířeno bude záhy na
13 gubernil, které ho dosud neměly. Mezi nimi
jsou gubernie běloruské, litevské, volyňská
podolská, astrachanská, arenburská a stavro-
polská. Projektem zabývá se zvláštní komise.
jíž předsedá ministr vnitra. Projekt má byt
přes leto vypracován a na podzím předložen
státní radě.
Kromě toho v každém okrese těch guberni
mají být utvořeny »okresní komiléty zemské«
složené ze zástupců státní administrace v těch
okresech a ze členů, jmenovaných ministren
vnitra z občanů, kteří v tom okrese, o který
jde, bydlí a živnost mají.
Ve vnitřním Rusku občanstvo si volí sve
poslance do gubernských i újezdných zemstev
(zemských a krajských sněmů). Že minisli
vnitra vyhrazuje si právo jmenování poslanei
do zemstev pohraničných, je důkazem, že vláda
dosud se nezhostila jisté nedůvěry k neruským
živlům, hojně tu zastoupeným.
Rusko
11
article
Pruská agitace v Haliči.
»Gazeta Toruňská« dovídá se z Haliče
že prušácké heslo »Los von Oesterreich« pro
vádí se i tam. V kolonil Nové Chrusno je ně
mecká škola, jejíž učitel uči dítky zpívati, proti
polské písně. Podobně děje se ve všech něme
ckých školách v Haliči. V Dornfeldě pod Ščer-
cem pastor na křestných listech, které vysta
vuje, zalepuje slova »Rakousko-uherská monar
chie«, aby osvědčil, že již neuznává státu ra
kousko- uherského.
Delcassé opět doma.
Pan Delcassé, ministr zahraničních záleži
tostí, vrátil se včera odpoledne z Petrohradu
Byl přivítán na nádraží svými vyššími úřadníky
a příručími ruského velevyslanectví. Ministr jes
velmi spokojen s výsledky své petrohradsk
missie.
K jeho pobytu v Petrohradě sděluje »F
garo« následující podrobnosti: »Ve čtvrtek odje
p. Delcassé do Carského sela k soukromé au
dienci. Vysoce postavené osobnosti císařského
dvora se domnívaly, že slyšení nebude dels
jedné hodiny, a proto byl i dvorní vlak, jenž
měl odvezti ministra zpět do Petrohradu, ob
jednán na 2 hodiny 40 min. Ale ke všeoben
nému překvapení audience trvala celé dvě ho
diny. Hrabě Lamzdorf čekal v sousedním sa-
lonu pro případ, že by byl volán. Ale nestalo
se tak, p. Deleassé zůstal po celou lu dobu
s carem samoten. Car byl ve výborné náladě
rozmlouval s francouzským ministrem velm
srdečně a přátelsky.
Delcassé
Lamzdorf
Deleassé
Halič
Los on Oesterreich
Rakousko
Petrohrad
12
article
Nepokoje v Alžíru.
Nepokoje v Alžíru.
Krajina kol Miliany podobá se vojenskému
táboru. Vojenské hlídky procházejí krajinou
každou chvili přivádějí nové zajatce. Radnice
jest přeměněna ve vězení. Ve většině arabských
duarů bylo nalezeno veliké množství střelivaa
zbraní, jež zdají se býti anglického původu.
Hlavní původcové této vzpoury nalezají se již
v rukou spravedlnosti a budou postaveni před
vojenský soud alžírský. Oběti tohoto vzbouření
byly pochovány za velikého účastenství celého
okolí. Prapor alžírských myslivců za velení
majora vzdal vojenské pocty. Nad hrobem pal
promluvil zástupce vlády.
Zpustošená vesnice Margueritte poskytuje
hrozný pohled. Veškeré domy, počtem 52, byly
vydrancovány a spáleny. Koně a ostatní dobyte
byl odvlečen a stáda ovci a koz odehnána
Arabové nejvíce pídili se po penězích a skvo
stech. Dnes jest jisto, že vzpoura byla rozní
cena fanatickým Maraboutem Hadži ben Aissavou
jenž má veliký vliv na své poddané. Kázal, že
se mu zjevili andělé se vzkazem prorokovým
aby počal svatou válku a odňal nevěřicím ne
právem přivlastněnou půdu.
Miliana
Arab
Marabout
Alžír
13
article
Paměti Dreyfusovy,
U Fasquella vyšel svazek zápisků Alfre da
Dreyfusa, nadepsaný »Cinq années de ma viee
(Pět let mého života.)
Svoji degradaci popisuje, jak následuje
»Byl jsem předveden, mezi 4 muži a poddů
stojníkem. 9 hodin právě odbijelo; generá
Darras komandoval do zbraně. Trpěl jsem hrozně,
a jedině vzpominka na ženu a mě děti mne
sllila. Po přečtení rozsudku jsem se rozkřikl
»Degradují nevinného. Ať žije Francie, ať žije
armáda !«
Šikovatel sepublikánské gardy přistoupil k
mně a rychle strhal knofliky s mého kabátu,
důstojnické odznaky s mé čepice a zlomil moj
šavli. Mžítky se mi dělaly před očima, a nevi-
děl jsem, jak padají k mým nohám tyto cetky
vojenské cti. A v tomto hrozném oka mžiku.
kdy jsem v úzkostech duševních umíral, byl
jsem předce s to, abych před vojskem shro-
mážděným ještě jednou protestoval: Jsem nevi-
nen. Ceremonie pokračovala. Obešel jsem dvůr,
obklopen bajonety, a rozhořčeny lid mi lál
po mně plival. A byl jsem předce ne-
vinen. « ()
Dreyfusův
ma viee
Francie
U Fasquella
Alfre da Dreyfusa
Cinq
14
article
Nový zálusk Německa?
»New York Herald« otiskuje zprávu, že
německý křižák »Vineta« po 10 týdnů konal měření
poblíž ostrova venezuelského a že Německo chce
tam zříditi skrytě uhelnou stanici tím, že tam
přesídlí řadu německých osadníků z Venezuely
Předseda jihoamerické republiky této Castro, byv
prý Německem podplacen, prosadil odstranění
amerického vyslance Loowisa z Venezuely, aby
pletky německo-venezuelské nemohly býti tak
bedlivě sledovány. Jak známo, vzpírá se Unie
dle Monrosovy zásady houževnatě každému no-
vému usazení se evropské moci v Americe.
Ostrou kritiku správy Walderseeov
pronáší tisk anglický. V Pečilsku jest dnes méně
bezpečněji než bylo pred přichodem Walder
seeovým. Waldersee odstranil činskou policii, al
tím zjednána teprve volnost čínským lupičům
boxerům. Kdyby se vrátila s prráv a č i-
ským úřadům, byl by pořádek obnoven
ve čtyřech týdnech. Rusko prý jásá nad ne-
schopností Němců, pojímati a vyřizovati správně
orientálské otázky. Touto neblahou politikou
Němců niči se ale také obchod anglickýa
americký.
d Krise v Prusku.
Neběží o krisí náhle propuknuvší. Vleč
se již dlouho a zvláště v posledních dnec
mohli jsme poukazovati opětně k známkám
projevům jejím. Překvapilo ale za to náhle
odhodlání Viléma II., nevyčkati již ani hlaso-
vání výboru poslanecké sněmovny pruské, jichž
příští týden o průplavní předlozé mělo se vy
konati Sestadvacet, a přikročiti ihned
k roztětí gordického uzlu. Náleží ta k nena
dálým rozhodnutím, obvyklým u Viléma II.
Castro
Loowiso
Monrosův
Němec
Vilém II
Německo
New York Herald
Venezuela
jihoamerický republika
Amerika
Waldersee
Rusko
Prusko
poslanecký sněmovna
15
article
Vrátiv se v úterý večer dříve než čekalo se do
Vartburgu, německý císař příjal ihned od
kaneléře Bülowa zprávu o situaci, a nepo-
chybným účinkem toho je již rozhodnutí o uza
vřeni sněmoven pruských, jemuž včerejší schůze
minísterstva pruského dodala i formálního
zpečetění. O vzniku, vývoji, podstatě a pravdě
podobném výsledku krise pruské uvažujeme dnes
na místě jiném, zbývá nám tudíž zde zazname
nati jen někleré drobné momenty s ní souvisící
Ohláška o tom, že ve čtvriek konati se má
společná schůze obou sněmoven pruských,
přišla tak nenadále, že i předseda i po-
slanci zvědělí o ní taprve z arehu
depešního, vydaného »Wolffovou
kanceláří« a to krátce před kon
cem včerejší schůze sněmovní
Zvěst způsobila jisté vzrušení, jelikož od
r. 1863, tedy od dob velkého koníliktu pro
otázky vojenské se stranou svobodomyslnou, ne-
byly obě sněmovny svolány ke společné scbůzi
před obvyklým sklonkem zasedání. Ihned také
vyrojilo se v Berlíně množství pověst
na vzájem si odporujících, zvláště také o demissi
jednotlivých ministrův. S jedné strany věštil
se na jisto demisse ministrů Miquela, Brefelda
a Hammersteina, agrárníkům dosti sympatických,
s druhé strany pak stejné na povno demisse
kaneléře a pruského ministrpresidenta Bůl owa,
jehož akce na prospěch průplavní předlohy na
ten čas odporem konservativců skutečně je
když ne zlomena, aspoň zdržena. O velkém sebe-
vědomi Miquela svěděil by ovšem nedávný výrok
jeho, zaznamenaný »Voss. Zigem «: »Bül ov
dohospodaři dříve ještě nežli já.«
Pravda ale jest rovněž, že při nevypočitatelnost
rozmarův a nápadů Viléma II. co včera pevno
bylo, dnes již se kácí. Zaznamenávati všeliké
ty verse a pověsti bylo by ovšem zcela bez
účelno a prostým mrháním místem, kdyžti
hodiny nejbližší přinesou již rozhodnut
samo)
Wolffův
Miquel
Brefeld
Hammerstein
owa
Voss
Vilém II
Vartburg
Berlín
Zigo
16
article
Nesnáze anglického jministerstva.
Nesnáze anglického jministerstva.
Boj proti finančním opatřením a návrhůu
vlády na úhradu útrat válečných nabývá v Angli
obrovských rozměrů. Obrací se, jak známo
zvláště proti vývoznímu clu z ublí.
kteréž ovšem vstoupilo již v platnost na základě
prozatímniho usnesení snémoven
učiněného hned po rozpočtovém exposé. Defini
livní rozhodnuti stane se ale teprve po řádné
debatě rozpočtové, kteráž včera započala.
Interessenti obchodu uhelného nasazují prot
vše, aby vymohli odvolání opatření zmíněného.
Hromadné deputace dostavují se den za dnem
k ministru finančnímu. Agitace jest tak prudká.
že mnozí pokládají již postavení mini-
sterstva za otřesené. Zaměstnavatelé i dělnie
jsou tu za jedno, poslední dokonce pak h. ozí.
že zahájí všeobecnou stávku v
všech pánvlch uhelnýeh a že se
trvají v ní tak dlouho, dokud vý
vozni clo nebude opět zrušeno
Byla by to největší až posud stávka
světa, neboť by se jí zůčastnilo na
760.000 horníkův. Jest otázkou, zdaž by
lakovému převratu sociálnímu mohla i nynějsí
vláda konservativní, ač má v parlamentu čatnou
většinu za sebou, od dolati.ae
Angl
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Mezinárodní železářský německý a an-
glický obchod v prvním čtvrtteti 1901. Dl
zpráv německého řišského statistickéhoz úřadu vyve
zeno bylo z německého celního obvodu v prvém
čtvriletí 1901 za 201.515.000 m. železa a ocele (včí-
taje v to i stroje a nástroje), v téže periodě r. 190
za 181,937.000 m. Tento stoupající vý vo
provázen jest klesáním dovozu. Dovezen
bylo totiž v době této za 37.2 mill. m, železaa
ocele (r. 1900 za 52.5 mill. m.). Výsledek tedy velice
uspokojivý. Za to bilance anglického meziná-
rodního obchodu železářského téže periody jest méně
příznivou: vývoz angličkého železa a ocele kles
s 902.457 t. r. 1900 na 616.826 t. r. 1901 (359 %).
dovoz pak nepoměrně stoupl a to z 132.838 t. roku
1900 na 207.178 tun r. 1901.
18
article
Lihovarská výstava letos o dnech svatojan
ských ve spojení s každoroční hospodařskou výstavou
v Praze pořádaná slibuje již nyní, ačkoliv přiblášky
dosud ukončeny nejsou, velmi pěkný úspěch. Výstav
tato bude po dlouhých letech opět ukázkou vývinu
průmyslu lihovarského. Hlavní význam ovšem bude
míti tato výstava pro hospodáře, kteří majíce svu
lihovar ohližeti se budou po dokonalejších strojich
kterými by svoje většinou zastaralé a nedokonalé za
řízení nahradili. Avšak i pro ty, kteří se zabývaj
myšlenkou, postaviti sobě lihovar, bude uplně vyho
věno. Četné plány exemplárních lihovarů Čech, Mo
ravy i Slezska, jakož i vystavené síroje nejnovějšícl
soustav zajisté se potkají s všestrannon pozornosti
Praha
Čechy
Slezsko
19
article
Velice zajímavy budou cxposice jednotlivých hospo
dářských lihovarů, které mimo suroviny a výrobky
své vystavovati budou úplné plány lihovarů a stroj
ního zař zoní a své bilance za poslední kampaň, co
bude zajisté miti pro naše hospodařské lihovarníky
velký význam. Nevšední pozornost bude zajisté n
se poutati lokomobila poháněna lihem, již vystavovati
bude jistá německá strojírna, jakož j automobil po
báněný lihem vystavený jednou z největších firem
v Německu. Následkem stále rostoučích přihlášek
musilo býti původně projektované místo pro tuto vý
stavu značně zvětšeno. p
Zvyklosti obohodu cukerního. Vídeňská
obchodní komora usnesla se minulého roku na me-
morandu vládě, aby veškeré bursy změnily svě
usance obchodu cukerního v tom směru, aby se
cukr kostkový prodával na příště jen netto. V anketě
o věci této svolané, prohlásily raflinerie, že návrh
komorní provésti nelze, ježto přimo odporuje zahra-
ničním zvyklostem trhu cukerního a domácímu ob-
chodu by mnoho ublížil. Jsou prý však ochotny:1.
připojiti k dosavadnímu, všeobecně užívanému zna-
menání kostkového cnkru znamenšní ceny netto;2
opatřiti veškeré bedničky, které obee huijí 40 kg cukru.
výslovným označením sobsalnie 49 ke čistě váhy“
Německo
kg
20
article
Obchodní komora vídeňská, obírajíc se výsledky tě-
mito, prohlásila, že bude s nimi souhlasiti, bude li
i faktura uváděti čistou váhu.
Výsledek subskripce hnědouhelného tě
žařstva Boži Požehnání v Chodově. Ve schůzi
zařízujícího družstva, včera konané, sdělen byt pří-
znivý výsledek subskripce tohoto nového podniku.
neboť bylo v poměrně krátké subskripění době veške
rých 128 kuxů v úhrnné hodnotě 1.024.000 korun
upsáno, tak že se k ustavení těžařstva ihned přikro-
čiti mýže. Za tím účelem svelává zařizující družstvo
na den 15. května t. r. o 10. hodině dopolední do
hotelu »U arcivévody Šlěpána« v Praze ustavujíc
valnou hromadu, v níž dle předpisů horního zákona
listina o ustavení těžařstva sepsána bude a stanovy
společnosti ke schválení se předloží. Dále učiněna
byla opatření, aby se s dolními pracemi v nejbližáí
době mohlo započíti
Zabraniční obchod Ruska v r. 1900
Celkový obrat ruského mezinárodního obchodu do-
sáhl roku 1900 celkem 1261.1 mill, rublů, z nich
připadalo na vývoz 688.6 mill. r. a na dovoz 572
mill. r. Rozvoj jeho lze nejlépe seznati z těchto
Bož
Šlěpat
Chodov
Praha
Rusko
22
article
dovoz obrat celkový
vývoz
1226
1897—1899 671 (průměr) 555
1196
19 0
Oproti r. 1899 stoupla tedy bodnota dovozu
87 mill. r. (14%). Obilí vyvezeno v r. 1900 418
mill. pudů (1 p. = 16.38 kg v ceně 304 mill. rublu.
Zmenšení celkové hodnoty dovozu vysvětluje se men-
ším dovozem nezpracovaných kovů, strojů a nástrojů
Dovoz kovových tovarů klesl co do ceny o 200
Dovoz surové havlny zmenšil se o 6' 19%. Přední vý-
vozní zemí Ruska jest Německo, tam vývezeno ru-
ského zboží za 187.5 mill. r. Po Německu následuje
Anglie (69.2), Francie (57.4), Ilalie (368), Rako-
sko Uhersko (26.4). Belgie (23.4). Dánsko (18.3)
Turecko (18.3). Švédsko (127). Egypt (9 2). Rumunsko
(5.3 mill. r.). Na dovozu do Ruska účastnís
následující státy: Německo 215.4 mill. r., Angli
128.2, Spojené státy 43.6, Francie 31.2. Rakousko-
Uhersko 27.3, Čína 16.3, Egypt 12, Belgie 9.4.
Angl
Rusko
Německo
Anglie
Francie
Belgie
Dánsko
Turecko
Švédsko
Egypt
Rumunsko
spojený stát 43.6
Rakousko
Uhersko
Čína
Rakoský Uhersko
kg
Ilalie
23
article
Holandsko 8.8. Ilalie 9. Turecko 7.2. Vývoz zmen-
šil se r. 1900 do Rakousko-Uherska, Belgie
Rumunska, Francie, Činy a Spoj. států; dovo z d
Ruska klesl pak u všech zemi vyjma Francie. Tu-
recka, Číny, Norska a Dánska. Čísla tato — ač jich
přesnost není zcela zaručena — ukazují jasně postup
Ruska v jeho snahách o hospodářskou emancipaci
od západní Evropy. Dva velcí soupeři v obchodu
světovém — Spojené státy a Rusko — jdou za strj
ným cílem a hesiem: Rusko sobě, Amerika sobě
Rusko vykazuje na léto dráze nepopíratelně úspěchy
A máme zde opět opakovati, že z člsel těchto vanou
zase důsledky rakouské obchoduí politiky, která sy-
stematicky ničí náš obchod s Ruskem, ač právě jeho
zachování a sesílení by mělo býti její hlavními cilem
Máme opět a opět uváděti, že sesílení obchodníc
styků s Ruskem jest základem emancipace od Ně
mecka, kleré si z Rakouska upravuje trh pro své
zboží a které ničením a podkopáváním našeho prů
myslu a obchodu připravuje celní a pak i politickou
jednotu? Máme znovu rozpřádati ty staré stesky
staré žaloby? Jest to tragickou vinou Rakouska, že
nikdy nechtělo rozuměti potřebám svých národů
že úsilně ničilo vše, co mu mohlo přinéstí slavu
velikost. A pro nune není nejmenší známky, že
dohledné budoucnosti bude jinak. A přece dosud
dalo by se tolik z rozumných obchodních styků s Ru-
skem těžití a získati.
Holandsko
Turecko
Rakousko
Uhersko
Belgie
Rumunsko
Francie
Rusko
Čína
Norsko
Dánsko
Evropa
spojený stát
Amerika
24
article
Nové doly německých podnikatelů u č
Brodu. Pánové Fr. Hofiman z Hronova u Na-
choda a Prokop Polák z Č. Kosteice byli a jsou
dosud částečnými vlastníky důlních měr u Českého
Brodu. Nemohouce nalézti českého podnikatele, který
by jich práva odkoupil, prodali je německým pod-
nikatelům a sice postoupil p. Hoffman svá kuta
práva za 187.000 K a pan Polák 12 důlních mě
Naegeliho prusko-slezské firmě. Westfalští znalci
kteří prozkoumali celý terrain, vyslovili se příznivě
jak o množství, tak o jakosti uhlí tam nalezeného.
Ještě tento měsíc postaveny budou moderní vrtae
stroje, béhem letošního roku má býti otevřen prvý
důl — a za rok začnou pravidelné nářky o tom, jak
německý podnikatel poněmčuje atd. Nový doklad.
co ještě u nás pro hospodářské probuzení zbýva
práce
Německé olo na slad. Mezi bavorskými pivo-
vary a rolníky propuká spor. Zatím obrací se jeho
ostří proti Berlínu a německému severu, ale zvolna
proskakují jeho prvé známky i v Bavorsku. Pivo-
varnictví bavorské, které by bez dovezeného sladu s
stěží obešlo, působí na vládu ve směru svého přán
(status quo), zemědělci bavorští však, kteří zří ochotu
vlády pro tužby pivovarů, adrenují na Berlin své
prudké útoky proti dnešnímu celnímu stavu. Prusk
nepřeje prý jim výdělků, které by jim kynuly př
zvýšeném sladovém cln. Dočkáme se tedy brzy prud-
kého bavorského boje o otázce této.
Hofiman
Prokop
Hoffman
Polák
Francie
Hronov
Č . Kosteice
Český Brod
Berlín
Bavorsko
25
article
Proti německemu olu na tříslo. Ústředn
spolek německých průmyslníků s kožemi podal všem
vládám německým obšírný pamětní spis, obracející
se proti clu na tříalo. V podání tomto vypo-
cítávají se škody, které by utrpěl německý kožn-
průmysl zamýšleným tímto clem; u některých obor
působilo by přímo zhoubně. Vývoz koží, který do
sahuje ročně 120—150 mill. m., by skoro přestal.
Americký papírový trust. John Norris
ředitel novoyorského listu »Times« vyslovil se o vy
hlídkách amerického papírového trustu. Jeho vývody
nepostrádají i pro nás významu. Jak známo, od-
vozovalo se ze založení amerického papírového trustu
nové nebezpečí pro výrobu evropskou. Výroky uve
deného předního znalce obavy ty rozplašují. Veškery
novinový papír, který americké Spojené stály spo-
třebují, vyrobí »International Paper Company«, která
založena byla r. 1893 s kapitálem 45 mitl. dollarů
Společnost převzala 30 podniků a továren, které hra-
dily asi 80% americké spotřeby. Jak pan Norris vy-
vozuje, klesly výrobní náklady trustu neobyčejně
President společnosti jest honorován 50.000 doll.a
platy úřadníků a zřízenců dříve samostatných pod-
níků byly po splynutí zdvojnásobeny. Mnohé ze
získaných závodů byly přímo bezcenny, ježto leži
buď u vyschlých řečišť anebo na blizku vykácených
lesů. Z 98 strojů trustem převzatých bylo jen 48
nové konstrukce a nová společnost musila vydat
2 mill. doll. jen na nutnou modernisaci provozova-
cího materiálu. Od 3 let nebyly vůbec žádné nové
stroje stavěny. Jak se při koupi jednotlivých podniků
s penězi akcionářů hospodařilo, lze nejlépe seznati
z toho, že stroj, který viděl senátor Warner Millen
v téže továrně již jako hoch, oceněn 35.000 doll.
Norris
International Paper Company
Warner Millen
26
article
Norris stěžoval si, že trust nutí časopisy, aby platily
o 4.800.000 doll. za papír více než dříve. Předáky
trüstu slibované stoupnutí vývozu nejen se ne-
uskutečnilo, ba vývoz papíru trustového klesl r. 1900
oproli r. 1899 o 179.000 dollarů. Zajímavý věru
obrázek!
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu
a Slezsko v Praze. V dubnu t. r. upozornil Vý
vozní spolek své členy (skoro 900, že má o 118
firmách důležité zprávy a o 16 firmách
velmi důležité zpráv y, dále oznámil čle-
nům 106 insolvencí a 145 konkursů. In-
formací o solidnosti firem domácích i cízích po
dáno písemně v téže době 1168, odbytných a ná
kupních pramenů rozličného zboží, agentů, zá-
stupců, sazeb celních a dopravních, dále překlado
z cizích a do cizích jazyků a pod. opatřeno 1014
konečně návštěv přijato a ústních dotazů (mim
telefonické) vyřízeno 346.
Přiští trh dobytčí v Golčově Joníkov
bude konán dne 15. května t.r.
Banky, záložny a spořitelny.
Diskontní družstvo při České průmy
slové bance přijalo v měsíci dubnu K 602.000 42
faktur a otevřených pohledávek a eskontoval
K 809.074.67 směnek oproti K 130.888.45 faktur
otevřených pohledávek a K 240.194.97 směnek v témž
měsíci loni.
Svaz českých spořitelen v Čechách, n
Moravě a ve Slezsku. Ustavující valná hromada
Svazu konati se bude v neděli dne 2. června 1901
o 11. hodině dopolední v místnostech Měšťanské be-
sedy v Praze s tímto denním pořadem: 1. Volb
prozatímního předsednictvá valné hromady. 2. Zpráva
zařizujícího výboru. 3. Volba 15 členů výboru
Svazu, 6 náhradníků výboru a 2 revisorů účtů. Při
hlášky spořitelen ke členství svazu na rozeslaných
tiskopisech vyhotovené zaslány budtež do 15. kvělna
Norris
Morava
Slezsko
Praha
Ina
Golčův Joníkov
Čechy
spolek pro Čechy
Bank
svaz český spořitelna
výbor svaz
27
article
t. r. panu JUDru. Janu Vlčkovi, místopředsedovi ře-
ditelstva městské spořitelny pražské, advokála v Praz
Za měsíc duben vykazují
Vkfady Výplaty
Obehodní zál. v Praze 117 778 50.125
Městská sp. v Pardubicích 1,100.503 679. 497
Obč. zál. v Náchodě . . 73.133
83.73
Trhy peněžní.
Bursa.
V Praze, 3. května. (Pův. zpr. »N. L. «)
Při tichém trhu uskutečněna závěrka akci
České společnosti pro průmysl cukerní K 224.—,
dále podáváno za akeie: Živnostenské banky
K 270.50 peněz, České banky Union K 268.75
peněz, strojírny Daňkovy za K 498.— peněz,
akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv
v Kolíně K 430.— peněz, První česko-moravské
strojírny K 612.— peněz. Jině papíry jme-
novány nebyly.
Otficiální záznamy znějí:
JUDr
Vlček
Bursa
Praha
Pardubice
Náchod
Kolín
živnostenský banka
Český banka
Union
Daňkov
28
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
»» Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 189
» » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» » » mel. úpisy
„, , » želez. úpis
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy dochodkové
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha
dto. Em. 1871
dto.
» 1872
Místní drába N. Brod- Humpole
Duche.Podm. dráha Emn. 1869
„ 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo západní dráha
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka . . . .
Živnostěnská banka pro Čechy a
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní draha . .
Buštéhradská dráha . (lit. A.)
„ . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev. západní draha
(lit. B.
dto.
N Brod
Ferdinandův
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
Morava
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
Živnostěnský banka
29
article
Pražsko duchcovská dráha
Pražska sp. par. po Vltavé a Lab
Jiho-sev. německá spoj. draha
Akc. tov. na vyrab. uniél. hnojiv
v Kollně
Podolská cementárna . .
Česka spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovrcích
První česka všeob. zajisť. pank
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnicka spol. dř. Daněk a spol
Prazská železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. retéz. lavry
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 3. května. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 98.40
společná » květ. 98.50
» » stříb. 98.20
rakouská » zlatá 117 90
» kor. 97.50
uherská » zlatá 117.60
» » kor.
92. 95
státní losy 1854 181.—
» » 1860
po 500 zl. . .
po 100 zl. ..
státní losy 186
losy tisské . ..
» úvěrního úst.
390.—
vídeň. l. komun.
111.—
turecké losy . .
b. angio-rakouská
280 50
486.—
vídeň. b. jednota
934.—
r. úst. pros úv poz.
rak. úvěrní ústav
689. 25
693.—
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
Laba
společenský
Daněk
Česko
Modřany
Vídeň
Český akciový . pivo
Prazská železařský společnost
30
article
419.—
561.—
vídeňská unionka
269.—
česká b. Union
270.—
Živnost. banka .
buštěhradská A . 3100.—
B . 1134.—
kočernovická L.—
Po chabém průběhu byl konec na
Berlin a na peštské koupě pevnější.
Eskontní sazby 3 /s, 4/s proceata.
Z Vídně, 3. května. (Zvl. telefonogr. » Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Průběh dnešního
dne byl mdlý, teprve v poslední chvili, když
z Berlina zahájeny koupě kreditek, nastala ná-
lada poněkud příznivější. V Berlině bylo smýš-
lení pevné na pověst o demissi Miguela. Ke
koupím kreditěk zavdala podnět na burse ber-
linské pověst o finančním obchodu kreditního
ústavu. Dříve než zasáhla německá arbitráž na
dnešní bursu, byla, jak již zmínéno stagnace,
která byla stupňována úpadkem akcii vídeňské
městské dráhy. Zlacinéní hodnot těchto bylo ve
spojení s nepřiznivým dojmem, který vzbudil
průběh včerejší valné schůze. Pevné byly ture-
cké losy, jež byly kupovány pařížskou a brus-
selskou arbitráží. Zájem projevovaný na zahra-
ničních bursách pro turecké hodnoty odůvod-
ňuje se zamýšlenou unifikací tureckého dluhu
státního. Ve šraňcích byla opětně stagnace. Pro-
deji zhoršily se Schodnica, paroplavební a pražské
železárny. Ukládací trh byl na stále snadné po-
měry peněžní pevný. Jak renty, tak i celá řada
priorit zdražily. Devise a valuty se mnoho ne-
změnily. Na trhu eskomptním peníze snadnější.
Miguel
Pevná
Berlín
Vídeň
Union 270
31
article
První bankovní akcept 33/4 pet.
x. Z Vídně, 3. května. (Telet. »N. L.«).
(Večerní burs a.) Kreditky 689.50 (po —.—)
uherské kreditky 694.—, anglobanka 280.50,
bankovní jednota 487.50, unionka 560.—,
lünderbanka 419.—, státní dráha 693.50, jižní
dráha 96.50, polabská dráha 511.—, severo-
západní dráha 487.—, turecké labákové 299.50,
rýmavsko-muráňské 501.—, alpinky 463.—,
(po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko-
runová 92.95, turecké losy 111.—, marky za
hotově 117.58, na ultimo —.—. Smýšlení
Vídeň
32
article
rak. severozáp. dr.
polabská dráha
pražsko duchcov
spol. st. dr. rake uh.
jižní dráha
silniéní dr. lit. A.
dunaj. paroplaveb.
rakouský Lloyd
pražská želez. sp.
česká montan. sp.
alpská montan. sp.
rým.-muráň. spol.
rak. zbrojovka
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka
severočeská ublář
západočeská ubl
mostecká uhl. sp.
Schodnica . .
turecká tabák. rež.
devisa německá.
» londýnská
» pařížská
» curyšská
dvacetifrank . .
marka papírová .
rubl
141.—
A dunaj
Lloyd