ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 852e7f90-660c-11dc-a039-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 101, place 35, org 4, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
4. května 1901
4 masthead
Císlo 122.
5 article
Posl. dr. Dyk: Musím přece krátce sděliti obsan potice. (Odpor na lovici a hlasy: Tak to nejde.) Obsah pelice jest důležitý Posl. dr. Schreiner: Čo vy pravíte, jest ne- zprávné. Posl. dr. Dyk: To bude vyšetřeno v komisi. Audiatur et attera pars. Dr. Schrciner osočoval obecní zastupitelstvo plzeňské; obec má právo s hájiti. Pesl. dr. Schrelner: Ale vaše jednání přičí se jednacímu řádu. Posl. dr. Dyk: Obec plzeňská jest známa jako vzor národní snášelivosti. (Souhlas na lavicích če- ských) Právě radikálové útočí často na obecní za- stupitelstvo, že jest příliš ochotno k Němcům. Navrhuji, aby se petice v plném znění připojila k stenogeafickému protekolu. (Souhlas na lavicích českýcb.) Návth ce přijímá. Po přečtení došlých spisů přešlo se k jednacímu pořadu, na němž je zpráva zemědělského výboru několika návrzích by se, vydal zákon de Ref. posl. Fink podává zprávu o návrzle Kozlovského, Tollingera a svém, odůvodňuje pilnos zákona, jímž uspořadati se má obehod. s máslem sýrem, přepouštěnými iuky a jejich náhražkami Tímto zákonem vyhoví se dávnému požadavku ze mědělských kruhův, aby falšování některých přírod- ních produktův bylo zamezeno a tím chránění nejer hospodáři, ale také konsumenti. Doporučuje předlohu již vypracoval zemědělský výbor Posl. Nowak je předloze povděčen, ale býva by rád, aby nepřílehala tak těsně k r ěmeckému zákonu. Dovozuje, že třeba náležitého dororu na výrobu margarinu a ona sama má vřaditi se mezi živnosti koncesované. Přimlouvá se by se, zakázalo používání amerického sádla k pokrmčm. (Hlučný souhlas.) Uvádí rozličné vady zákona, doporučuje opatření, aby obchodníci nebyli šikanováni policej ními orpány a žádá by se pojalo do zákona usta novení, že obchodník smí žádati náhradu jen za větší počet vzorků, v nichž neshledána žádná závada.
Posl doktor Dyk Schreiner Čo Schrciner Pesl Schrelner Němec Ref Fink Kozlovský Tollinger Nowak
6 article
Mezi tresty pohiřešuje konfiskaci špatného zboží Soudí, že dobrý a zdravý margarin není škodný, ba lepší je nežli špatné máslo. (Pochvala.) Poslanec Schöpfer shledavá v tomto zákonu první krok v oboru hospodářských reforem a le doufuti, že další budou následovati. Uvažuje klesání cen zemědělských výrobkův dovozuje, že třeba dbát, aby výrobky měly nál žité ceny, neboť by rolník nemobl doslát svým povinno- stem. Na tento zskon mohou reptati jen, kdos cživí švindlem. Rozebírá děje margarinu a ppřísluš- ného zákonodárství v jednotlivých zemích. Líčí pod- vody s margarinem a žádá za vhodn á opatření proti nim. (Pochvala.) Poslanec Svozil: Nemohu tuto osnovu přijat s potěšením, že by se zákonem tím zjednaly reformy agrární — nereellní souiěž a podvádění lidu zůstan Byl bych si raději přál, aby byl podán krá ký návr zákona, znějící následovně: »Vyrábění strojeného másla a strojeného omastku se zapovídlů a dovor margarinu a přírodních plejů, z nichž se margarin vyrábí, není dovolen.« Osněva ta je naprosto nedosťatečná. Rakouskoje státem pravděnepodobností a pravdě nejnepodobnějet jest, že ve státě agrárním, jakým jest Rakousko, e zemědělstvo nejen zanedbává, nýbrž dokonce poško- zuje. Zdá se, že vláda ještě trvá na zásadě hraběte Falkenhayna, která zní Selský stav jako zá klad státu má na všechno platiti nejvíce.
Schöpfer Svozil Falkenhayna Rakousko
7 article
Přes sliby, učiněně v trůnní řeči, nestalo se nie pro zemědělstvo, neboť takovým zákonem, jako jes tento, nemůže se záhuba zemědělstva zadržeti, An vodní cesty, ani železnice bez rozumné celní, ob chodní a 4arifní politiky zemědělstvu nic neprospějí Osnova tato jest dělána dte německého margari nověho zákona; při tom se však přehlédlo, že po měry v Německu še neshodují s poměry rakouskými Ostatně není potřeba podporovali rozvoj průmy slu nemajícího žídné oprávněnosti. Kvýrobě margatinu užívá se nejvíce nejhorších tuků, obrabujících ne zdravé látky. V jiných evropských zemích a zvlást v Uhrách, jest zemědělstvo po každé stránce podporo váno, u nás jost ministr orby posledním v kalendáři Zemědělské olázky náleží do kompetence sněmů em- ských: Sněmy zemské nemohou ničeho činiti, protože v zemích není žádné zodpovědné zemské vlády. Řečník pojednává pak o opatřeních, kteráž byla učiněna v cizině k podpoře vývozu zemědělskýcl výrobkův a podotýká, že Rakousko má 693 mlékárny z nichž jest 60 na Moravě. Správní úřady naopa činí zakládání mléčných družstev všemožné překážký a následkem toho jest úplné zanedbávání mlékařství ůpadek vývozu sýra, protože z přálelských ohled pa Italii a Německo bylo clo sníženo. Zákon tent nevýhovuje intencím trůnní řeči, nezjednává ani lep ších podu fnek odbytu a výroby, ani neprospívá lidn naopak zemědělstvu škodí. (Hlučná pochvala na lavi efch Českých.) Posl. Kittlnger líčil zmáhající se výrobu mar garinu a znehodnocenost zemědělských výrobků jake její následek a navrhoval, aby se zřizovaly státn ústávy pro zkoušení polravin. Přijímá se návrh na konec debaty a posl. ryt Vasilko navrhuje proto, že odpoledne koná se po hřeb posl. Isopeskula, aby schůze přerušila se na dvo hodiny.
Posl Kittlnger Vasilko Německo Uhry Rakousko Morava
8 article
Návzh přijímá se. Schůze byla obnovena o 4. hod. 15 min. a hlav ními řečníky zvoleni poslanci Tollinger (pro) a Kin dermann (contra) Posl. Hindermann prohlásil, že je prot předloze proto, že špatně se pochodilo se zákonem o potravinách. Ten platí pro venkovské obyvatelstv jen na papiře. Navrhuje vyzvati vládu, aby každo- ročně podávala zprávu, kolik zkoušek konalo se dle zůkona o potravinách a margarinu, jaký výsledek měly a kolik trestů bylo dáno. (Pochvala.) Posl. Tollinger prohlásil dle svých zkuše- ností, jako předseda mlékařského společenstva tyrol- ského, že hlavní překážkou odbytu dobrého másla je nekalá soutěž. Dobré máslo nemá se zákonem zdra- žovati: spotřebovatelé mají dostati zboží za to, zae stojí a pod vlastním jménem. Tím poslouží se kon- sumenlům i producentům. Budeli se zákon dobře prováděti, prospěje. Třeba je ho proto, že všecky okolní země mají takové zákony a margařin dováž se k nám ze všech stran. Následovaly věcné poznám ky. Posl. Fresl prohlašuje, že on a jeho přátelé budou hlasovati pro předlohu. Další poznámky přednesli poslanci Perners- torter, jenž prohlásil, že sociálně-demokratick straně záleží na tomto zákoně, Schöpfer Seitz. Po referentově doslovu usnešeno přejíti k ze- vrubnému rokování. Při § 1. (Pojem margarinu a umělého omastku) posl. Fesehka mluvil o falšování mléka a navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby podala předlabu o prodeji mléka anebo upravila jej nuřízením. (Po- chvala) Jinou resolucí vyzývá se vláda, aby zřídila ústřední hospodářský ústav k povznešení tuzem- ského mlékařství. Nabádá sněmovnu, aby vždy a rázně podporovala zemědělské požadavky. (Pochvala. 1. přijímá se, rovněz § 2. bez debaty.
Tollinger Posl Fresl Perners Schöpfer Seitz kino SF
9 article
Při § 3. (Prodej margarinových směsí) posl. Seita odporoval jeho ústanovením. Posl. Menger poukazoval na zmáhání se tu- berkulosy a její přenášení. Stát musí zavěsti v tomte suěru velkou akci v zájmu svém vlastním i spo- lečnestí. Vládní zástupce, m. r. Heissl, ujímal se zá kona proti Seilzovým vývodům a § 8. Posl. Kitschelt, hlavní řečník proti § 3, na- vrhoval, aby se v odst. 2. § 3. vypustilo slovo soleo- margarine. Při věcných opravách strhla se hádka mezi Váe- němci a sociálními demokraty. Po stručném doslovu referentově § 3. byl přijat s Kitscheltovým návrhem stran vypuštění slova aj »oleomargarin«. K § 4. navrhoval posl. Kitschelt několik změn a ujali se slova také posl. Peschka, Kitt e a ref. Fink, načež článek schválen s některým změnami a dodatkem Peschkovým: Oleomargarin jenž má se zpracovati v tuzemských továrnách, ne podlehá těmto předpisům«. § 5. přijat bez dehaly.
Posl Menger Heissl Peschek Kitt Fink Peschkův
10 article
Při 8 6. prohlásil posl. Seitz, že souhlasí s všemi ostatními ustanoveními zákona a vyprošuje si aby se snad myslilo, že svými vývody chtěl pod porovati falšování. Všechny navrhované změny propadly a § 6. schválen; rovněž 88 7.—10. beze změny a debaly. 8 11. opřel se posl. Kitschelt, navrhuje jeho změnu a byl přijat s některými změnami; § 12. s jednou změnou; S 13. a ostatek zákona beze změny. Potom schváleno několik resolucí a konečně byl přijat zákon také ve 3. čtení. (Hlučná pochval v celé sněmovně.) Posl. dr. Demel a spol. podali k ministru spra- vedlnosti tento dolaz: Od vydání výnosu minister- stva spraveslnosti ze dne 3. ledna 1899, intimovaného výnosem presidta vrchního zemského soudu morav- sko-slezského 8. ledna 1899, nastaly u okresního soudu v obvodu krajského sondu těšínského zcelh zviárštní poměry, jež odporují všem předpisům o užívání řeč při úřadech i uvedenému ministerskému nařízení.
Seitz Posl doktor Demel
11 article
1. U okresního soudu bokumfnského, strumen- ského a skočovského někteží soudcovští funkeionáři spisují v civilních i trestních záležitostech většinou jen polské, resp. české protokoly a to nejen se slo- vanskými stranami, ale také s lidmí, již jsou němčiny úplně mocni a vypovidati německy, ba i se stranam čistě německými. 2. Nálezy a dobrozdání v trestních a civilníc věcech spisují se se znalci němčiny vždy mocnými i s těmi, kdo umějí jen německy, v polské nebo české řeči a vůbec nerozhodují při protokolování u těchto soudů jazykové vědomosti stran, ale národnost soud ního funkcionáře. 3. V Bohumíně český soudní funkcionář sepsa český prolokol s dělníkem, jenž byl mocen jen vlaštiny uměl několik slov německy, ale ani slova českého U skočovského soudu polský úřadník sepsal polský protokol s dělníky, již byli moeni jen chorvatštiny U všech okresních soudů tohoto obvodu zaváděj- Češi české protokoly s polskými a Poláci polské s če skými stranami. Z toho patrno, že polští funkcionái- soudní vynasnažují se lo zavedení polštiny, češt- češtiny jako úřadní řečí. 4. Okr. soud skočovský dopisuje si s tamějším berním úřadem polsky, ač to bylo s vyšších míst nejednou zakázáno. U soudu vystavují polsky také legalisace a klausule pro pozemkovéc knihy. 5. U okr. soudu skočovského stalo se také, že německá žaloba projednala se polsky a byl vydán také polský nález.
Čech Polák Bohumín
12 article
6. Jak již praveno, zavádějí se často s něme- ckými stranami stovanské protakoly v trestnícho vě- cech a tím vzbuzuje se u státního zastupilelstva tě- šínského bludná domněnka, že obžalovaný je Slovan načež öbžaloba napíše se slovansky a při přelíčení shledá se o obžalováném, že mocen jen němčin nebo velice nedostatečně zná řeč, v níž žaloba byla sepsána. 7. Nedávno stalo se, že u dvou okr. soudů ve východním Slezsku byli jmenování soudní fünkčio- náři, již nebyli dostalečně mocni němčiny v řeči ani písmě, což vzhledem ko čilému styku jen německy mluvicích stran z blízkých průmyslových okresů sousedního Německa, a proto že ve Slezsku každý kdo jest jen trochu vzdělán — umí německy — způ sobuje na obyvatelstvo trapný dojem a neposlouž vážnosti soudních úřadů. Dotazovatelé áží se: 1. Zná ministr tyto po měry, jež hrubě odporují zákonným ustanovením o užívání řeči při úřadech; 2. co hodlá učinit, aby odstranil, respí zamezil takovou zvůli? Poslanec dr. Michejda (k dotazu na prasi denta) reaguje na Demelovu interpellaci, praví: My na této straně zajistě jsme se snažili v tomto zase dání býti co možná nejvíce umírněnými a zachovat co největší reservu pro pracovitost télo sněmovny tak velice pracovité. Žvláště ja jsem bolestně pocifova že nucen jsem pro disciplinu a z vyšších ohledo mlčet, jakkoli bych byl povinen každodenně povznáše svého hlasu proti do nebe volajícímu bezpráví, pá chanému na českém a polském lidu ve Slezsku (Hlučný souhlas nalavicích českých a polských.) Vzhledem na interpel aci posl. dra. Demela ne mohu však než v zájn u a na ochranu našich hod ných soudních úřadníků polské u české národnost povznésti svého Hlaku, Mislopředseda Prade: Prosím, byste sez omezi na podání dotazu, jinak bych byl nucen odníti ván slovo.
Slovan doktor Michejda Demelův Demel Slezsko Německo
13 article
Poslanec dr. Michejda: Brzy přijdu k dotazu a nebudu vás dlouho zdežovat. Místopředseda Prade : Musím vás znova vol k věci. Prosím, byste se omezil na dolaz. Poslanec dr. Micbejda: Prohlašují, že tat interpellace je naprosto bezpodstatným a nepravdi vým podazřiváním, které musíme s největší rozhod ností odmítnouti. (Pochvala na lavicích, českých polských.) Jak známo, je východní Slezsko, vévod- ství těšínské, slovanskou zemičkou. (Hlučný odpot na levici.) Poslanec Stein (k předsedovi): To přece nen žádný dotaz. (Nepokoj.) Poslanec Voglejr: Při dotazu není debaty. Místopředseda Prade: Volám vás po třet k věci. (Hlučný odpor na lavicích českých a pol- ských.) Prosím, abyste podal dotaz. Posl. dr. Michejda: Němci jsou ve východ ním Slezsku sotva šestinou obyvatelstva a přes to je úřadní jazyk výhradně německý. (Hlučný pokřik na levici: Konec! Konec! Bouřlivý odpor na lavicích českých a polských. Veliká vřava ve sněmovně.) Že přes to soudnís úřadníci . . Místopředseda Prade: Protože nepřicházíte k věci, odnímám vám slovo. (Bouřlivý odpor n pravici.) Posl! Brzorád, König, Holanský, Komorovský Pastor a mnoho jiných poslanců českých a polských volají bouřlivě na místopředsedu: Fuja Hanba ! . . Velká vřava ve sněmovně. Místopředseda Prade za neutuchající vřavy v sněmovně prohlašuje schůzi za skončenu. Konec schůze v 8.10 hod. večer; příští bu de vúterý 7. května.
doktor Michejda Micbejda Stein Posl Němec Brzorád König Komorovský Pastor Slezsko Fuja hanba
14 article
o margarinu.
15 article
Z parlamentních výborů. Z Vidně, 3. května. (C.B) Odbor ústavního výboru pro rozšířen immunity měl dopoledne schůzi, maje před sebou několik návrhů, jež vypracoval posl. Marchat a návrh Bareutherův. Nejprvé rokovalo se o disciplinárním Hízení prot- poslanedm, již jsou zároveň veřejnými funkcionáři a schválen text, navržený Marchetem, opravený posl Stařinským, dle něhož disciplinární řízení subsumuje se pod immunitním právem. Potom jednalo se o změně čl. XVI. st. zákl. zák ze dne 31. pros. 1868 a možná, že bude přijat tex navrhovaný Marchetem a Stařinským. Zejtra se bude v rokování pokračovati. ei Odbor výboru pro zvířecí nákazy, jenž má projednati reformní návrhy veterinářské, zvolil za předsedu Peschku, za jeho náměstka posl. dra. Bindra a k Tollingerovu návrhu vypracuje se dotazník po revisi dosavadního zákona a opa- třeních, jež by se měla provésti na základě platného zákona. Referentem zvolen posl. Tollinger, spolu- referentem posl. ryt. Vělovějský.
Bareutherův Stařinský Peschek Binder Tollingerův Tollinger
17 article
Ke včerejší zprávě ze železnlčního výhoru dodává se: Při položkách 12. až 20. ministr Wittej odvolávaje se na vývody posl. Kaflana, zřekl se po jednání o dalších podrobnostech. Podněty, jež byly předneseny správě státních železnic, zevrubně uváži Na příslušný dolaz odpověděl, že na trati měst- ské dráby vídeňské z Heiligenstadtu do Michlbauern bude zkoušeti se elektrický pohon. Kontaktní kolejnice jest již dodána i příslušenství, takže pokusy budou se moci záhy zahájili. Avšak před tím bude třeba opatření, aby nikdo nepříšel k úrazu.
Wittej
18 article O vyšetřovací vazhě.
O vyšetřovací vazhě. V cyklu přednášek, pořádaných Akade- mickou čítárnou, přednášel dne 2. května dvorní rada prof. dr. Zucker o vyše- třovaci vazbě. Zajímavost tohoto thematu, které záměstnává té doby rakouskou kriminalistiku přilákala četné posluchačstvo, které pozorně sle dovalo bystré vývody našeho předního učene tohoto oboru. Pan přednášející, vyloživ v prvé řadě prinei- piální pravidla o vazbě vyšetřovací, dotkl se ně- kolika statistických dat, která vesměs svědčila proti tomuto naprosto nevyhovujícímu institutu Tak na př. ze 100 uvězněných propuštěno 5 z vazby vyšetřovací, aniž došlo vůbec k podání obžaloby. To je zajisté přímo zarážející, uvá žíme-li, že za jediný rok na 46.000 lidí byla vyšelřovací vazba uvalena. Bylo tedy z těehto vyšetřovanců dvacet pět tisíc úplně nevinně ža- lařováno. Ale ani to nesrovnává se se základ- ními zásadami práva, když uvalena byla vyše třovací vazba na toho, kdo je skutečně vinen a později právoplatně odsouzen. Vézniti toho. jenž není odsouzen, je přece proti principu práva. Řečník nejprvé ukazuje k tomu, jakým je vazba vyšetřovací zlem.
profesor doktor Zucker
19 article
Ná zakládě dvacetileté zkušenosti obhájee, pravil pan přednášející, mohu říci, že vazba vyšetřovací je mnohem krutější, než sama vazb trestní. Nebok jednak stíhá člověka zcela z ne- nadání, aniž bylo mu lze poměry hospodářské a rodinné spořádati a se svými milými se roz- loučiti, jednak veliká nejistota, kdy bude kone těto vazby, časem i vědomí vlastní neviny při- vádí osamoceného vězně, který tráví svůj živo v téže budově jako odsouzení zločínci, ve stay velmi kritický, ba přímo zoufalý Delinkvent odsouzený ví, jak dlouho bude žalář trvati, počitá dny a poeiťuje přirozeně radost nad přestálým již trestem, a nuděje v jist propuštění v dobu určenou jej sílí. A jde-litu o zlečínce doživolně odsouzeného, tupá resignace často činí trest lhostejným. Již z uvedeného možno poznali, že institu vazby výšetřovací má malý nárok na své uznábí, po připadě ná další frvání. Zäkon náš uvádí některé případy, v nichž jeví se býti vyšetřovací vazba nutnou k zabez- pečení zdárného vyšetřování a dosažení pravdy materiální. Přihlédněme blíže a uvažujme, zaa v připudech v zákoně uváděných vyšetřovac vazba účelu svého plnou měrou dosahuje. Vyšetřovací vazba uvaluje se totiž na toho, u něhož je na snadě obava, že uprchne, dále na toho, kdo byl při činu dopaden, nebo kdo by mohl čin, o nějž se pokusil, dokonat aheb vykonaný skutek opstovati, posléze lze-l se obávati, že obviněný tajným umluveníms spoluvinníky, svědky a znalcí se dorozumí( zv. kolluse) anebo stopy čiu zahladi a tím vy- pátrání materiální pravdy stíží nebo úplně zne- možní. Probíraje jeden Hůvod existence vazby vyšetřovací po druhém, ukazoval p. dvorní rada dr. Zneker na malou důvodnost, ba téměř ne- oprávnénost vazby vyšeiřovací.
doktor Zneker
20 article
Můžemeli vůbec najíti nějaký důvod za chraňujíei institut vyšelřovací vazby, pak jeto pouze strach, aby podezřelý útékem se ne- zbavil soudníhó vyšetřování. ie Je-li zločinec při skutku dopaden, lze přec zcela pohodlně zjistiti jeho jměno, stav a by dliště a není tu tedy rozumové příčíny, pro by měl býti vězněn. Příčina, že se tu uživá vazby vyšelřovací, jen historicky se vysvětluje. V právu angfosaském, némeckém i českém měli jsme v dobách dřívějších proti zločincům ža edrogép (při horkém činu) dopadeným zvláštní stanné řízení: dolinkvent byl násilím k soudu dovlečen, hned spuzen, aniž byl obha- jován nebo vyšetřován a odsouzen bez odvo- lání. Sluši připomenouti, že v tomto případě není přisnost zminěná tím zmírněna, že by se dovolilo vykoupení z vazby a složením' kauce, jako jest tomu v případě tom, je-li vazby vy šetřovací užito za tím účelem, aby se předešlo útěku podezřelého. Ale i tu shledáváme jednu velikou nepřístojnost. a v ne Dfe trvajíeí praxe totiž jest ona možnost kauci peněžitou zbaviti se vyšetřovací vazby. omezena pro výšku sazby na třídy nejbohatší.
21 article
Zajisté podá-li míllionář kauci polovice millionu, nezaručůje stíhající spravedlnosti tolik. jako když by chudá kuchařka dala v záruku své skrovné úspory. Bylo by tudliž žádoueno, aby sebe menši suma peněžitá vzhledem k ma- jetkovým poměrům stihaněho byla za dosta- tečnou záruku uznána, jakož i aby dosavadní ustanovení zákona, týkajfeř se rukojmí, byl také praktikována. Zdaž nedoléhá daleko přl- kreji výšetřovaci vazba na chudou ženu, která musí opustit rodinný krb, dítký zanechati v šane víru života; nebo když opustiti musí muž- živitel chudou, na skrovném jeho výdělku zá- vislou rodinu — než když bohatá žena nebo muž opuští domov za příčinou vyšetřovací vazby. zanechavše všecko své péči služebníků ? Muž zámožný, který je živ z úroků kapitálu, nepo- zbývá zajisté vyšetřující vazbou žádné možnosti dalšího výdělku; kapitál nese úroky, třebas by jeho vlastník byl deset let ve vazbě. A k tomu ještě tuto nespravedlost jen sesiluje výhoda bo hatých, že za peníze mohou si koupiti svobodu A jaký jest další důvod vyšetřovac vazby?
22 article
Předejíti dokonání pokuseného a opakování vykonaného trestního činu. Jelli tento účel oprávněný a málli skutečně vazba takový prae- ventivní účinek, pak docela konsekventně měli bychom každého odsouzence po přestálém trestu do smrti vězniti, anebo i člověka va- bec nevinného, jelikož jak u prvého dokončení a opakování, tak v druhém případě spáchání zločinného skutku jest možné. Z důvod těchto bezpochyby žádné právo vazbu vyšetro- vaci v tomto případě neukládá. V RRakousku jest tento důvod dilem ministra Glasra, autor celého našeho trestního řízení. Že i v posledním případě vyšetřovací vazb se míjí svým konečným účelem, vysvitá z toho, že právě ve vyšetř. vazbách nejčastěji kolluse se dějí. Soudové často obviněnému, který se hájí, hrozí vyšetřovací vazbou, jestliže se ne- přizná a odávodňují propouštění na svobodu v tomto případě tím, že tehdy, když se přizná, není již žádné obavy před kollusí. Není-liž toto zakukleným zbytkem tortury? Právem nazývá takové jednání duchaplný francouzský právnik spartie honteuse« (skaretá stránka se. fízení stn trestpiho.) Vyšetřovací vazba dá se tedy omluviti je- nom v případě druhém, když totiž se jí užívá proto, aby zločinec neprchl. Ale poněvadž nelze se vyhnouti někdy tomu přehmatu, že by byl vazbou vyšetřovací postižer nevinný, doporučovalo by se zaplácení náhradý
Glasr
23 article
nevinně vězněným. Vyšetřovací vazba lidem pracujícím působí nemožnost výdělku, pro lid pak, kterým důchody plynou i za jich nepří- tomností, tedy pro bohatší část lidstva, vyšetřo- vací vazba ve většině případů zaplacením kauce může býti vyloučena. Tedy i kdyby této mož nosti neměli, nedoznali by v majetkovém ohledu újmy. Než vyšetřovací vazba způsobuje i úhony na cti. Nedáť se popříti, že i člověk, který jen ve vyšetřovac! vazbě se nalezal, ztrácí u lidí, kteří nejsou zrovna právníky, značně na vážnosti, třebas každý ví, že byl jako nevinný propuštěn. Řekne se: Ten seděl už šest měsícůu krajského soudu v X., ten už tam byl, ten už to zná, jak to fam vypadá atd. A konečne dlužno uvážili, že do vyšetřovaci vazby můž se dostati i ten nejnevinnější. Že nebudu od souzen, mohu o sobě třeba s největší určitosti Hci; avšak nikdo nemůže tvrditi, že nebude vyšetřování proli němu zavedena. Může-li stát platiti obrovské sumy na vy držování přílišného množství vězňů vyšetřova ných, mohl by zajisté platiti spravedlivé ná- hrady, kdyby bylo této vazby nžíváno v přípa dech nutných, a tedy řídších, Mimo to mělo by se dbáti neprakůikovaného dosud pravidl právního, že by zaručení dvou čestných lidí za dostutečnou záruku bylo uznáno. i l Uvedené zásady dojdou jistě legální plat- nosti; jest na mladé intelligenci, aby se sinažila o brzké jieh uskutečnění. (Hlučný, dlouho trvající potlesk.) K. N.
K N krajský soud v X
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub svobodomyslných lidových poslanců českých na říšské radě koná schůzi ve Vídni v úterý dne 7. května o410. hod. dopolední. — Kníže Liechtenstein o situaci. Vůdce antisemitů kníže A. Liechtenstein pro- mluvil včera v jedné z četných schůzí, jež pořádají křesťansti sociálové, kteří té doby jsou neobvčejně čilf, o nynější politické situnei. Kníže Liechtensteia nesdíli naprosto názor ně- meckých optimistů, jakoby »dělnost« parlamentu měla již vyhráno. Naopak, je toho náhledu,že od Velikonoc se sítuace spíše zhoršila než zlepšila. Nedá prý se sice popříti, že sněmovna tempem hlemýždím projednává a uvažuje věc zcela podřízené, byť i nebyly bez významu, však ku pracím většího dosahu prý sotva do spěje. Jisto prý je, že letos nevyřídí ani rožpočet, tím méně pak rakou- skouherské vyrovnání. Dle všeho nedojde prý ani na investice. A kdo jest příčinou tohoto smutného stavu, kdo zavinil, že parlament nemůže z místa? O tom kníže Liechtenstein se nezmiňuje, poněvadž by obviniti musil rozhodující kruhy, jimž se právě antisemité věší neustále na šos. Vídeň kllidi dnes, co zaseto bylo dne 17. říjí n 1899! Ukázalat se tu opětně stará pravda, že není vždy nejmoudřejším, gordický uzel rozetnout, zejmena nedostáváli se dovednost navázat jiný. V parlamentě státu, kd každý ví, ze většina není ničím tu že poraz! hravě pan generái Beck s panem Chlumeckým, ovšem normální poměry hledati není možno.
Liechtenstein A Liechtenstein Liechtensteia Beck Chlumecký Vídeň
25 article
V parlamentě, jenž sám o fo se namáhá, aby nejvzácnější právo, které má — rozhodovati o rozpočtu — konati nemusil, ovšem zle to dopadá. Od takového parlamentu odvislýms nemůže činití osud velké říšc. To nechť uvázo především kníže Liechtenstein sám a s nímt ostatní, jichž věc se ještě víee týká. Kníže Liechtenstein je dost loyální, neobviňovati z toho, co dnes se děje, nás a naše poslance. Hledá přlčinu parlamentní nedělnosti na straně sociálně demokratické a všeněmecké. Vsak k vůli které strané stalo se, že skácen by. princip ústavní autority s předestalu Kdo to byl, jenž přimě! Němce a vládu, aby hluboce se poklonila křivdě a násilí a pro- hlásila obstrukci, ovšem jenom pokud je ně- mecká, za dovolený politický prostředek ? Kdo jiný, než německé souručenstvo, které pře panem Wolfem buď strachem se třáslo neb s ním zjevně 1 tajně sympatisovalo. K val Wolfovi pohozena byla státní autorila jako hadr do starého haraburdi. Teď kniže Liechtenstein naříká. Naříká zejmena na útoky, jež dějí se na katolickou církev. Hájí svobodu vyznání a prohlašuje, že volání zápasníků do nábožen- ského boje je anachronismem. Zeela správně.
Liechtenstein Němec Wolf
26 article
Kdo ale to byl, jenž do boje politického vnesl momenty náboženské, kdo na příklad i dne ještě proti moderní škole bojuje, a sice jenom se stanoviska vyznání? Páni antisemité s Liech- tensteinem v čele. V tom se ale s kníž. Lichten- steinem srovnáváme, že ze hnutí: »Pryč od Říma!« prospěch skuteční evangelíci míti ne- budou a Calvin i Luther že by si to rozmy- slili posaditi se na lavice »Všeněmců«, kdyby zvoleni byli do cislajtánské říšské rady; však je snad pravý křesťanský duch ve snaháeh antisemitů a jejich jednání? Je snad naplněn tímto duchem pan dr. Lueger, když české obyvatelstvo Vídně pronásleduje a o jeho práva je zkracuje? Naproti tomu pravdu má kníže Liechtenstein, když dokazuje — dle našeho domnění zcela zbyťečně — že Wolt a jeho družina jsou zemězrádci a že tím mi- zernější jsou, čím více jednotlivci z jejich středu namáhají se to popříti. Kníže Liechtenstein uvedl doklady, že tomu nesejde na prospěchu říše této, kdo volá při každé příležitosti: Čer vem Rakousko! a kdo mu freneticky k tomu tleská. Všeněmei nosí ostatně své politické státoprávní vyznání na kabátě. Kdo tak lne ku květince, representantce myšleňky všeněmecké. že bez této zamilované kytičky nevyjde z domu, nemusí vůbec mluvit. —
Calvin Luther doktor Lueger Liechtenstein Wolt Lie Řím Vídeň Rakousko
27 article
— »Císař Vilém a— Mladočec dr. Engel.« Okolnost, že se dru. Englovi, či vlastně »Hlasům od Blaníka« nelibila re císaře německého, pronesená v Bonnu přič im- matřikulaci korunního prince německého na tamní universitě, přiměla »Gublonzer Ztg.« k úvodnímu článku pod názvem: »Clsař Vilěm II. a — Mladočech dr. Engel«. Jablonecký list hájí př tom zvláště »wolfismuse, kterýž prý vždycky byl říší německou odmítám, i praví, že tím, e německý císař v Bonnu pravil, nemůže se žádný rozumný člověk eftit uraženým, poněvadž pr je prostou historickou pravdou, že německá říše zbudována byla na základě nacionálním aže
Vilém doktor Engel Engl Gublonzer Ztg Blaník Bonn Clsař Vilě II
28 article
Rakousko z ní bylo vyloučeno jen proto, poně- vadž čítalo příliš mnoho neněmeckých národů. Wolfismus chce prý tento historický proces zpětným učiniti. Rakousko jest prý svérázným státem, který může míti jen jedinou státnía vojenskou řeč, ale jednotlivým národnostem musí prý býti ponechána největší možnost k národ- nostnímu vývoji. Proto žádají Němci v Čechách národnostní rozhraničení a rozdělení v jednotli- vých oborech správy. Že jest možno smírné soužití, ukazuje prý příklad národnosti ve Švý- carech, wolfismus jest prý jen pomíjejícím zje- vem v Rakousku. Zvlášť toto poslední tvrzení bude »Gablonzer Zeitungu« vyvráceno a snad dosti brzy bude déjinami budoucnosti dokázáno něco zcela jiného. Všeněmecké hnutí především jiným není žádným hnutím speciálně rakouským, nýbrž hnutím hlavně Němců v říši německéa do Rakouska zavlečeno cestami těch nesčetných
Němec Rakousko Čechy Švýcar Gablonzer Zeitung
29 article
»schützen-«, »sänger-« a »turnfestů«, jimiž vše- německá myšlenka vnášena po celá desetiletí do habsburské monarchie širokým proudem. Právě ti, jichž úkolem bylo proti tomufo proudu sta- věti vysoké hráze, vytahovali mu stavidla a při práci této byly také ruce, jimiž se nad Schöne- rerovci dnes lomí. Všeněmectví jest propagandou z Německa do Rakouska provozovanou a udržo- vanou nejenom »morálními« (Il), ale i kovovými a kutálejícími se prostředky. Není pochyby, že wolfismus i všeněmecké hnuti dojde konců, ale konce tyto mohou býti spojeny s grandiosním a úžasným divadlem, proti němuž všechny sou- časné bolesti politické jsou pouhými dětskými hříčkami. Jest vůbec otázka, je-li možno konce tyto zastaviti aneb jim předejíti. Sám od sebe »wolfismus« či »schönererismus« nezmizí, stroj- cové jeho už jej ani v moci nemaji. Uvidíme, dojde-li k tomu velkému vymítání všeněmeckých ďáblů ještě v čas, dokud na to stačí prostředky, jichž bylo v této říši tak hříšně opomijene! — Co všechno chtějí Litoměřice ? Li- toměřice a Praha — to je jedno. Jaký jest rozdíl mezi Litoměřicemi a Prahou? Činí-li ná- roky na pokladnu státní Praha, proč by ne- mohly je činiti zrovné tak Litoměřice ? Vždyt toho není tak mnoho: především žádají celni úřad pro Litoměřice. Potom klade váhu pan dr. Funkena výhodné prý rozřešení otázky, pokud se týče krajského soudu litoměřického.
Schön doktor Funken Německo Rakousko Litoměřice Praha
30 article
Co to znamená? Němci do přece byli, již pro- klamovali zásadu národnostního ohraničení at přece nemohou býti proti tomu, aby z obvodu krajského soudu litoměřického vyloučen byl ryze český okres roudnický a potom z obvodu okresního soudu téhož města ryze české obce kolem Terezína? Co chtějí tedy litoměřičtí Němci? Co znamená připomenutí, ze nevýhodné rozřešení této otázky uvalilo by na obec litoměřickou neobyčejná břemena? Nechtějí se snad okresu roudnického zříci? Trvají na tom, aby »rýze německý« obvod jejich soudu znešvařován byl i nadále českými Bohušovicemi, Kopisty, Travčicemi atd. Kde zůstal by ohrani- čovací princip? Aneb chtějí páni z Litoměřie jen budovu soudní? — Potom žádají Lito- měřičtí za z brusu nový most a mimo to aby Bohušovice spojeny byly s Litoměřicemi elektrickou dráhou, patrně, že jim za- stávka dráhy severozápadní něstačí. Mimo to žádají, aby jim byl odpuštěn příspěvek na tamější realné školy, který zavázaly se platiti státu, potom chtějí, aby sídlem poštov- ního ředitelstva pro německ Čechy staly se Litoměřice. Co tomu řeknou ale ostatní německá městá? Co Ústi nad Labem,
Němec Terezín Bohušovice Kopist Travčice Litoměřice Čechy ústit nad Labe Bohušovice
31 article
Teplice? Co Liberec? Vždyť lež! Litoměřiee na samém jazykovém pomezí a jejich geograf- cká poloha bez sídla vojenského čecho-německého centrálního úřadu výhodná není. Ostatně páni to své »uzavřené území« ještě oddělené nema l i doporučovalo by se jim tedy, aby se opásali ještě trochu trpělivost. — Však ani to není všechno. Litoměřičtí mají prý ještě plnou nůši různých drobných přání, která prý rovněž mu- sejí býti všechna splněná, neehce-li dr. Körber, aby dr. Funke proti němu nevypravil se do boje ve zbroji nejostřejší opposice. Však nemylme se a nechtějme věc odbýti žertem. Nynějš vládě je každé německé přání, kdyby bylo nejsmělejším, povelem. Nechť jsou oproti tomu, co se stane, ne snad jen v této věci, nýbrž vůbec vůči německým přáním zástupci naši stále na stráži. — Důkazy ústředního orgánu sociálně- demokratického. Ve středu výzvali jsme orgán sociální demokracie, který byl výslovně napsal, že správy vlasteneckých obel dopouštělý se ne- slýchaných zpupností vůči české chudině na podnét »Národních Listů«, aby podal důkazy tohoto drzého tvrzení, uvedením třeba jen jedi- ného případu. Na místě těchto důkazů odkazuje nás »Právo Lidu« » prostě« na interpellaci, po- danou v posl. sněmovně od poslanců Hybše, Cingra a soudruhů. Tam prý se dočteme, že
doktor Körber Funke Hybš Cingr Teplice Liberec
32 article
»Nár. Listy« to byly, jež přinesly upozornění okresním zastupitelstvům, aby pamatovala na brzké ukončení lhůty, v níž rozhodnuto býtí má o domovském právu v té které obci. Po tomto upozornění prý zahájeny štvanice proti české chudině. A což prý afféra posl. dra. Brzeráda, jenž prohlásil, že z Něm. Brodu vypovídání byli jen zloději? Atd. My jsme prohlásili, pakliže »Právo Lidu« neprovede důkazu svého tvrzení o »Národních Listech« a nebude-li takový případ veřejně označen, že jest »Právo Lidu« č a so- pisem prolhaným. Triváme na tom v plném rozsahu, poněvadž vče- reljší vytáčky »Práva Lidu« nejisou žádným důkaže m. Nejen my, ale všechen prozíravý tisk, sloužíci veřejným zájmům, upo- zorňoval obce na dobíhající lhůtu před platnost nového zákonu o domovském právu a na po- třebu předběžných praci v tom smyslu, upozor- nění taková platila nejen obcím, ale i soukrom- níkům ; celá upozorňovací literatura vydána byla k tomu účelu. Dovozovati z toho nabá- dání k týrání chudiny pomocí dolovského práva, jest podlé, stejně jako vykrucování se pomoci nějakých interpellací, aneb e nějakých tvrzenl poslaneckýeh. bonie u 1— Návětěva císařova v Praze. Podl výroku místodržitele pražského hr. Coudenhova, německými listy uveřejněného, není návštéva ctsařova v Praze nikterak zaručena. Jak věe- rejší večerní »Prager Tagblatt« sděluje, byl u místodržitele příjat přede dvěma dny starosta města Teplie dr. Müller s městským radním Hussakem, kteří místodržiteli předložilí zádost, aby na své cestě do Čech navštivil císař tako
Brzerád Coudenhove Prager doktor Müller Hussak Německo Praha Čechy