3
masthead
4. května 1901
5
article
Posl. dr. Dyk: Musím přece krátce sděliti
obsan potice. (Odpor na lovici a hlasy: Tak to
nejde.)
Obsah pelice jest důležitý
Posl. dr. Schreiner: Čo vy pravíte, jest ne-
zprávné.
Posl. dr. Dyk: To bude vyšetřeno v komisi.
Audiatur et attera pars. Dr. Schrciner osočoval
obecní zastupitelstvo plzeňské; obec má právo s
hájiti.
Pesl. dr. Schrelner: Ale vaše jednání přičí
se jednacímu řádu.
Posl. dr. Dyk: Obec plzeňská jest známa jako
vzor národní snášelivosti. (Souhlas na lavicích če-
ských) Právě radikálové útočí často na obecní za-
stupitelstvo, že jest příliš ochotno k Němcům.
Navrhuji, aby se petice v plném znění připojila
k stenogeafickému protekolu. (Souhlas na lavicích
českýcb.)
Návth ce přijímá.
Po přečtení došlých spisů přešlo se k jednacímu
pořadu, na němž je zpráva zemědělského výboru
několika návrzích by se, vydal zákon
de
Ref. posl. Fink podává zprávu o návrzle
Kozlovského, Tollingera a svém, odůvodňuje pilnos
zákona, jímž uspořadati se má obehod. s máslem
sýrem, přepouštěnými iuky a jejich náhražkami
Tímto zákonem vyhoví se dávnému požadavku ze
mědělských kruhův, aby falšování některých přírod-
ních produktův bylo zamezeno a tím chránění nejer
hospodáři, ale také konsumenti. Doporučuje předlohu
již vypracoval zemědělský výbor
Posl. Nowak je předloze povděčen, ale býva
by rád, aby nepřílehala tak těsně k r ěmeckému
zákonu. Dovozuje, že třeba náležitého dororu na
výrobu margarinu a ona sama má vřaditi se mezi
živnosti koncesované. Přimlouvá se by se, zakázalo
používání amerického sádla k pokrmčm. (Hlučný
souhlas.) Uvádí rozličné vady zákona, doporučuje
opatření, aby obchodníci nebyli šikanováni policej
ními orpány a žádá by se pojalo do zákona usta
novení, že obchodník smí žádati náhradu jen za
větší počet vzorků, v nichž neshledána žádná
závada.
Posl
doktor
Dyk
Schreiner
Čo
Schrciner
Pesl
Schrelner
Němec
Ref
Fink
Kozlovský
Tollinger
Nowak
6
article
Mezi tresty pohiřešuje konfiskaci špatného zboží
Soudí, že dobrý a zdravý margarin není škodný, ba
lepší je nežli špatné máslo. (Pochvala.)
Poslanec Schöpfer shledavá v tomto zákonu
první krok v oboru hospodářských reforem a le
doufuti, že další budou následovati.
Uvažuje klesání cen zemědělských výrobkův
dovozuje, že třeba dbát, aby výrobky měly nál žité
ceny, neboť by rolník nemobl doslát svým povinno-
stem. Na tento zskon mohou reptati jen, kdos
cživí švindlem. Rozebírá děje margarinu a ppřísluš-
ného zákonodárství v jednotlivých zemích. Líčí pod-
vody s margarinem a žádá za vhodn á opatření proti
nim. (Pochvala.)
Poslanec Svozil: Nemohu tuto osnovu přijat
s potěšením, že by se zákonem tím zjednaly reformy
agrární — nereellní souiěž a podvádění lidu zůstan
Byl bych si raději přál, aby byl podán krá ký návr
zákona, znějící následovně: »Vyrábění strojeného
másla a strojeného omastku se zapovídlů a dovor
margarinu a přírodních plejů, z nichž se margarin
vyrábí, není dovolen.«
Osněva ta je naprosto nedosťatečná. Rakouskoje
státem pravděnepodobností a pravdě nejnepodobnějet
jest, že ve státě agrárním, jakým jest Rakousko, e
zemědělstvo nejen zanedbává, nýbrž dokonce poško-
zuje. Zdá se, že vláda ještě trvá na zásadě hraběte
Falkenhayna, která zní Selský stav jako zá
klad státu má na všechno platiti nejvíce.
Schöpfer
Svozil
Falkenhayna
Rakousko
7
article
Přes sliby, učiněně v trůnní řeči, nestalo se nie
pro zemědělstvo, neboť takovým zákonem, jako jes
tento, nemůže se záhuba zemědělstva zadržeti, An
vodní cesty, ani železnice bez rozumné celní, ob
chodní a 4arifní politiky zemědělstvu nic neprospějí
Osnova tato jest dělána dte německého margari
nověho zákona; při tom se však přehlédlo, že po
měry v Německu še neshodují s poměry rakouskými
Ostatně není potřeba podporovali rozvoj průmy slu
nemajícího žídné oprávněnosti. Kvýrobě margatinu
užívá se nejvíce nejhorších tuků, obrabujících ne
zdravé látky. V jiných evropských zemích a zvlást
v Uhrách, jest zemědělstvo po každé stránce podporo
váno, u nás jost ministr orby posledním v kalendáři
Zemědělské olázky náleží do kompetence sněmů em-
ských: Sněmy zemské nemohou ničeho činiti, protože
v zemích není žádné zodpovědné zemské vlády.
Řečník pojednává pak o opatřeních, kteráž byla
učiněna v cizině k podpoře vývozu zemědělskýcl
výrobkův a podotýká, že Rakousko má 693 mlékárny
z nichž jest 60 na Moravě. Správní úřady naopa
činí zakládání mléčných družstev všemožné překážký
a následkem toho jest úplné zanedbávání mlékařství
ůpadek vývozu sýra, protože z přálelských ohled
pa Italii a Německo bylo clo sníženo. Zákon tent
nevýhovuje intencím trůnní řeči, nezjednává ani lep
ších podu fnek odbytu a výroby, ani neprospívá lidn
naopak zemědělstvu škodí. (Hlučná pochvala na lavi
efch Českých.)
Posl. Kittlnger líčil zmáhající se výrobu mar
garinu a znehodnocenost zemědělských výrobků jake
její následek a navrhoval, aby se zřizovaly státn
ústávy pro zkoušení polravin.
Přijímá se návrh na konec debaty a posl. ryt
Vasilko navrhuje proto, že odpoledne koná se po
hřeb posl. Isopeskula, aby schůze přerušila se na dvo
hodiny.
Posl
Kittlnger
Vasilko
Německo
Uhry
Rakousko
Morava
8
article
Návzh přijímá se.
Schůze byla obnovena o 4. hod. 15 min. a hlav
ními řečníky zvoleni poslanci Tollinger (pro) a Kin
dermann (contra)
Posl. Hindermann prohlásil, že je prot
předloze proto, že špatně se pochodilo se zákonem
o potravinách. Ten platí pro venkovské obyvatelstv
jen na papiře. Navrhuje vyzvati vládu, aby každo-
ročně podávala zprávu, kolik zkoušek konalo se dle
zůkona o potravinách a margarinu, jaký výsledek
měly a kolik trestů bylo dáno. (Pochvala.)
Posl. Tollinger prohlásil dle svých zkuše-
ností, jako předseda mlékařského společenstva tyrol-
ského, že hlavní překážkou odbytu dobrého másla je
nekalá soutěž. Dobré máslo nemá se zákonem zdra-
žovati: spotřebovatelé mají dostati zboží za to, zae
stojí a pod vlastním jménem. Tím poslouží se kon-
sumenlům i producentům. Budeli se zákon dobře
prováděti, prospěje. Třeba je ho proto, že všecky
okolní země mají takové zákony a margařin dováž
se k nám ze všech stran.
Následovaly věcné poznám ky.
Posl. Fresl prohlašuje, že on a jeho přátelé
budou hlasovati pro předlohu.
Další poznámky přednesli poslanci Perners-
torter, jenž prohlásil, že sociálně-demokratick
straně záleží na tomto zákoně, Schöpfer
Seitz.
Po referentově doslovu usnešeno přejíti k ze-
vrubnému rokování.
Při § 1. (Pojem margarinu a umělého omastku)
posl. Fesehka mluvil o falšování mléka a navrhl
resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby podala předlabu
o prodeji mléka anebo upravila jej nuřízením. (Po-
chvala) Jinou resolucí vyzývá se vláda, aby zřídila
ústřední hospodářský ústav k povznešení tuzem-
ského mlékařství. Nabádá sněmovnu, aby vždy a
rázně podporovala zemědělské požadavky. (Pochvala.
1. přijímá se, rovněz § 2. bez debaty.
Tollinger
Posl
Fresl
Perners
Schöpfer Seitz
kino SF
9
article
Při § 3. (Prodej margarinových směsí) posl.
Seita odporoval jeho ústanovením.
Posl. Menger poukazoval na zmáhání se tu-
berkulosy a její přenášení. Stát musí zavěsti v tomte
suěru velkou akci v zájmu svém vlastním i spo-
lečnestí.
Vládní zástupce, m. r. Heissl, ujímal se zá
kona proti Seilzovým vývodům a § 8.
Posl. Kitschelt, hlavní řečník proti § 3, na-
vrhoval, aby se v odst. 2. § 3. vypustilo slovo soleo-
margarine.
Při věcných opravách strhla se hádka mezi Váe-
němci a sociálními demokraty.
Po stručném doslovu referentově § 3. byl přijat
s Kitscheltovým návrhem stran vypuštění slova
aj
»oleomargarin«.
K § 4. navrhoval posl. Kitschelt několik
změn a ujali se slova také posl. Peschka, Kitt e
a ref. Fink, načež článek schválen s některým
změnami a dodatkem Peschkovým: Oleomargarin
jenž má se zpracovati v tuzemských továrnách, ne
podlehá těmto předpisům«.
§ 5. přijat bez dehaly.
Posl
Menger
Heissl
Peschek
Kitt
Fink
Peschkův
10
article
Při 8 6. prohlásil posl. Seitz, že souhlasí s
všemi ostatními ustanoveními zákona a vyprošuje si
aby se snad myslilo, že svými vývody chtěl pod
porovati falšování.
Všechny navrhované změny propadly a § 6.
schválen; rovněž 88 7.—10. beze změny a debaly.
8 11. opřel se posl. Kitschelt, navrhuje jeho
změnu a byl přijat s některými změnami; § 12.
s jednou změnou; S 13. a ostatek zákona beze
změny. Potom schváleno několik resolucí a konečně
byl přijat zákon také ve 3. čtení. (Hlučná pochval
v celé sněmovně.)
Posl. dr. Demel a spol. podali k ministru spra-
vedlnosti tento dolaz: Od vydání výnosu minister-
stva spraveslnosti ze dne 3. ledna 1899, intimovaného
výnosem presidta vrchního zemského soudu morav-
sko-slezského 8. ledna 1899, nastaly u okresního soudu
v obvodu krajského sondu těšínského zcelh zviárštní
poměry, jež odporují všem předpisům o užívání řeč
při úřadech i uvedenému ministerskému nařízení.
Seitz
Posl
doktor
Demel
11
article
1. U okresního soudu bokumfnského, strumen-
ského a skočovského někteží soudcovští funkeionáři
spisují v civilních i trestních záležitostech většinou
jen polské, resp. české protokoly a to nejen se slo-
vanskými stranami, ale také s lidmí, již jsou němčiny
úplně mocni a vypovidati německy, ba i se stranam
čistě německými.
2. Nálezy a dobrozdání v trestních a civilníc
věcech spisují se se znalci němčiny vždy mocnými
i s těmi, kdo umějí jen německy, v polské nebo české
řeči a vůbec nerozhodují při protokolování u těchto
soudů jazykové vědomosti stran, ale národnost soud
ního funkcionáře.
3. V Bohumíně český soudní funkcionář sepsa
český prolokol s dělníkem, jenž byl mocen jen vlaštiny
uměl několik slov německy, ale ani slova českého
U skočovského soudu polský úřadník sepsal polský
protokol s dělníky, již byli moeni jen chorvatštiny
U všech okresních soudů tohoto obvodu zaváděj-
Češi české protokoly s polskými a Poláci polské s če
skými stranami. Z toho patrno, že polští funkcionái-
soudní vynasnažují se lo zavedení polštiny, češt-
češtiny jako úřadní řečí.
4. Okr. soud skočovský dopisuje si s tamějším
berním úřadem polsky, ač to bylo s vyšších míst
nejednou zakázáno. U soudu vystavují polsky také
legalisace a klausule pro pozemkovéc knihy.
5. U okr. soudu skočovského stalo se také, že
německá žaloba projednala se polsky a byl vydán
také polský nález.
Čech
Polák
Bohumín
12
article
6. Jak již praveno, zavádějí se často s něme-
ckými stranami stovanské protakoly v trestnícho vě-
cech a tím vzbuzuje se u státního zastupilelstva tě-
šínského bludná domněnka, že obžalovaný je Slovan
načež öbžaloba napíše se slovansky a při přelíčení
shledá se o obžalováném, že mocen jen němčin
nebo velice nedostatečně zná řeč, v níž žaloba byla
sepsána.
7. Nedávno stalo se, že u dvou okr. soudů ve
východním Slezsku byli jmenování soudní fünkčio-
náři, již nebyli dostalečně mocni němčiny v řeči ani
písmě, což vzhledem ko čilému styku jen německy
mluvicích stran z blízkých průmyslových okresů
sousedního Německa, a proto že ve Slezsku každý
kdo jest jen trochu vzdělán — umí německy — způ
sobuje na obyvatelstvo trapný dojem a neposlouž
vážnosti soudních úřadů.
Dotazovatelé áží se: 1. Zná ministr tyto po
měry, jež hrubě odporují zákonným ustanovením
o užívání řeči při úřadech; 2. co hodlá učinit, aby
odstranil, respí zamezil takovou zvůli?
Poslanec dr. Michejda (k dotazu na prasi
denta) reaguje na Demelovu interpellaci, praví: My
na této straně zajistě jsme se snažili v tomto zase
dání býti co možná nejvíce umírněnými a zachovat
co největší reservu pro pracovitost télo sněmovny
tak velice pracovité. Žvláště ja jsem bolestně pocifova
že nucen jsem pro disciplinu a z vyšších ohledo
mlčet, jakkoli bych byl povinen každodenně povznáše
svého hlasu proti do nebe volajícímu bezpráví, pá
chanému na českém a polském lidu ve Slezsku
(Hlučný souhlas nalavicích českých a polských.)
Vzhledem na interpel aci posl. dra. Demela ne
mohu však než v zájn u a na ochranu našich hod
ných soudních úřadníků polské u české národnost
povznésti svého Hlaku,
Mislopředseda Prade: Prosím, byste sez omezi
na podání dotazu, jinak bych byl nucen odníti ván
slovo.
Slovan
doktor
Michejda
Demelův
Demel
Slezsko
Německo
13
article
Poslanec dr. Michejda: Brzy přijdu k dotazu
a nebudu vás dlouho zdežovat.
Místopředseda Prade : Musím vás znova vol
k věci. Prosím, byste se omezil na dolaz.
Poslanec dr. Micbejda: Prohlašují, že tat
interpellace je naprosto bezpodstatným a nepravdi
vým podazřiváním, které musíme s největší rozhod
ností odmítnouti. (Pochvala na lavicích, českých
polských.) Jak známo, je východní Slezsko, vévod-
ství těšínské, slovanskou zemičkou. (Hlučný odpot
na levici.)
Poslanec Stein (k předsedovi): To přece nen
žádný dotaz. (Nepokoj.)
Poslanec Voglejr: Při dotazu není debaty.
Místopředseda Prade: Volám vás po třet
k věci. (Hlučný odpor na lavicích českých a pol-
ských.) Prosím, abyste podal dotaz.
Posl. dr. Michejda: Němci jsou ve východ
ním Slezsku sotva šestinou obyvatelstva a přes to
je úřadní jazyk výhradně německý. (Hlučný pokřik
na levici: Konec! Konec! Bouřlivý odpor na lavicích
českých a polských. Veliká vřava ve sněmovně.) Že
přes to soudnís úřadníci . .
Místopředseda Prade: Protože nepřicházíte
k věci, odnímám vám slovo. (Bouřlivý odpor n
pravici.)
Posl! Brzorád, König, Holanský, Komorovský
Pastor a mnoho jiných poslanců českých a polských
volají bouřlivě na místopředsedu: Fuja Hanba ! . .
Velká vřava ve sněmovně.
Místopředseda Prade za neutuchající vřavy v
sněmovně prohlašuje schůzi za skončenu.
Konec schůze v 8.10 hod. večer; příští bu de
vúterý 7. května.
doktor
Michejda
Micbejda
Stein
Posl
Němec
Brzorád
König
Komorovský Pastor
Slezsko
Fuja hanba
15
article
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 3. května. (C.B)
Odbor ústavního výboru pro rozšířen
immunity měl dopoledne schůzi, maje před sebou
několik návrhů, jež vypracoval posl. Marchat a návrh
Bareutherův.
Nejprvé rokovalo se o disciplinárním Hízení prot-
poslanedm, již jsou zároveň veřejnými funkcionáři
a schválen text, navržený Marchetem, opravený posl
Stařinským, dle něhož disciplinární řízení subsumuje
se pod immunitním právem.
Potom jednalo se o změně čl. XVI. st. zákl. zák
ze dne 31. pros. 1868 a možná, že bude přijat tex
navrhovaný Marchetem a Stařinským.
Zejtra se bude v rokování pokračovati. ei
Odbor výboru pro zvířecí nákazy, jenž má
projednati reformní návrhy veterinářské, zvolil za
předsedu Peschku, za jeho náměstka posl. dra.
Bindra a k Tollingerovu návrhu vypracuje
se dotazník po revisi dosavadního zákona a opa-
třeních, jež by se měla provésti na základě platného
zákona.
Referentem zvolen posl. Tollinger, spolu-
referentem posl. ryt. Vělovějský.
Bareutherův
Stařinský
Peschek
Binder
Tollingerův
Tollinger
17
article
Ke včerejší zprávě ze železnlčního výhoru
dodává se: Při položkách 12. až 20. ministr Wittej
odvolávaje se na vývody posl. Kaflana, zřekl se po
jednání o dalších podrobnostech. Podněty, jež byly
předneseny správě státních železnic, zevrubně uváži
Na příslušný dolaz odpověděl, že na trati měst-
ské dráby vídeňské z Heiligenstadtu do Michlbauern
bude zkoušeti se elektrický pohon. Kontaktní kolejnice
jest již dodána i příslušenství, takže pokusy budou
se moci záhy zahájili. Avšak před tím bude třeba
opatření, aby nikdo nepříšel k úrazu.
Wittej
18
article
O vyšetřovací vazhě.
O vyšetřovací vazhě.
V cyklu přednášek, pořádaných Akade-
mickou čítárnou, přednášel dne 2. května
dvorní rada prof. dr. Zucker o vyše-
třovaci vazbě. Zajímavost tohoto thematu, které
záměstnává té doby rakouskou kriminalistiku
přilákala četné posluchačstvo, které pozorně sle
dovalo bystré vývody našeho předního učene
tohoto oboru.
Pan přednášející, vyloživ v prvé řadě prinei-
piální pravidla o vazbě vyšetřovací, dotkl se ně-
kolika statistických dat, která vesměs svědčila
proti tomuto naprosto nevyhovujícímu institutu
Tak na př. ze 100 uvězněných propuštěno 5
z vazby vyšetřovací, aniž došlo vůbec k podání
obžaloby. To je zajisté přímo zarážející, uvá
žíme-li, že za jediný rok na 46.000 lidí byla
vyšelřovací vazba uvalena. Bylo tedy z těehto
vyšetřovanců dvacet pět tisíc úplně nevinně ža-
lařováno. Ale ani to nesrovnává se se základ-
ními zásadami práva, když uvalena byla vyše
třovací vazba na toho, kdo je skutečně vinen
a později právoplatně odsouzen. Vézniti toho.
jenž není odsouzen, je přece proti principu
práva. Řečník nejprvé ukazuje k tomu, jakým
je vazba vyšetřovací zlem.
profesor
doktor
Zucker
19
article
Ná zakládě dvacetileté zkušenosti obhájee,
pravil pan přednášející, mohu říci, že vazba
vyšetřovací je mnohem krutější, než sama vazb
trestní. Nebok jednak stíhá člověka zcela z ne-
nadání, aniž bylo mu lze poměry hospodářské
a rodinné spořádati a se svými milými se roz-
loučiti, jednak veliká nejistota, kdy bude kone
těto vazby, časem i vědomí vlastní neviny při-
vádí osamoceného vězně, který tráví svůj živo
v téže budově jako odsouzení zločínci, ve stay
velmi kritický, ba přímo zoufalý
Delinkvent odsouzený ví, jak dlouho bude
žalář trvati, počitá dny a poeiťuje přirozeně
radost nad přestálým již trestem, a nuděje v jist
propuštění v dobu určenou jej sílí. A jde-litu
o zlečínce doživolně odsouzeného, tupá resignace
často činí trest lhostejným.
Již z uvedeného možno poznali, že institu
vazby výšetřovací má malý nárok na své uznábí,
po připadě ná další frvání.
Zäkon náš uvádí některé případy, v nichž
jeví se býti vyšetřovací vazba nutnou k zabez-
pečení zdárného vyšetřování a dosažení pravdy
materiální. Přihlédněme blíže a uvažujme, zaa
v připudech v zákoně uváděných vyšetřovac
vazba účelu svého plnou měrou dosahuje.
Vyšetřovací vazba uvaluje se totiž na toho,
u něhož je na snadě obava, že uprchne,
dále na toho, kdo byl při činu dopaden, nebo
kdo by mohl čin, o nějž se pokusil, dokonat
aheb vykonaný skutek opstovati, posléze lze-l
se obávati, že obviněný tajným umluveníms
spoluvinníky, svědky a znalcí se dorozumí(
zv. kolluse) anebo stopy čiu zahladi a tím vy-
pátrání materiální pravdy stíží nebo úplně zne-
možní. Probíraje jeden Hůvod existence vazby
vyšetřovací po druhém, ukazoval p. dvorní rada
dr. Zneker na malou důvodnost, ba téměř ne-
oprávnénost vazby vyšeiřovací.
doktor
Zneker
20
article
Můžemeli vůbec najíti nějaký důvod za
chraňujíei institut vyšelřovací vazby, pak jeto
pouze strach, aby podezřelý útékem se ne-
zbavil soudníhó vyšetřování. ie
Je-li zločinec při skutku dopaden, lze přec
zcela pohodlně zjistiti jeho jměno, stav a by
dliště a není tu tedy rozumové příčíny, pro
by měl býti vězněn. Příčina, že se tu uživá
vazby vyšelřovací, jen historicky se vysvětluje.
V právu angfosaském, némeckém i českém
měli jsme v dobách dřívějších proti zločincům
ža edrogép (při horkém činu) dopadeným
zvláštní stanné řízení: dolinkvent byl násilím
k soudu dovlečen, hned spuzen, aniž byl obha-
jován nebo vyšetřován a odsouzen bez odvo-
lání. Sluši připomenouti, že v tomto případě
není přisnost zminěná tím zmírněna, že by se
dovolilo vykoupení z vazby a složením' kauce,
jako jest tomu v případě tom, je-li vazby vy
šetřovací užito za tím účelem, aby se předešlo
útěku podezřelého. Ale i tu shledáváme jednu
velikou nepřístojnost. a v ne
Dfe trvajíeí praxe totiž jest ona možnost
kauci peněžitou zbaviti se vyšetřovací vazby.
omezena pro výšku sazby na třídy nejbohatší.
21
article
Zajisté podá-li míllionář kauci polovice
millionu, nezaručůje stíhající spravedlnosti tolik.
jako když by chudá kuchařka dala v záruku
své skrovné úspory. Bylo by tudliž žádoueno,
aby sebe menši suma peněžitá vzhledem k ma-
jetkovým poměrům stihaněho byla za dosta-
tečnou záruku uznána, jakož i aby dosavadní
ustanovení zákona, týkajfeř se rukojmí, byl
také praktikována. Zdaž nedoléhá daleko přl-
kreji výšetřovaci vazba na chudou ženu, která
musí opustit rodinný krb, dítký zanechati v šane
víru života; nebo když opustiti musí muž-
živitel chudou, na skrovném jeho výdělku zá-
vislou rodinu — než když bohatá žena nebo
muž opuští domov za příčinou vyšetřovací vazby.
zanechavše všecko své péči služebníků ? Muž
zámožný, který je živ z úroků kapitálu, nepo-
zbývá zajisté vyšetřující vazbou žádné možnosti
dalšího výdělku; kapitál nese úroky, třebas by
jeho vlastník byl deset let ve vazbě. A k tomu
ještě tuto nespravedlost jen sesiluje výhoda bo
hatých, že za peníze mohou si koupiti svobodu
A jaký jest další důvod vyšetřovac
vazby?
22
article
Předejíti dokonání pokuseného a opakování
vykonaného trestního činu. Jelli tento účel
oprávněný a málli skutečně vazba takový prae-
ventivní účinek, pak docela konsekventně měli
bychom každého odsouzence po přestálém
trestu do smrti vězniti, anebo i člověka va-
bec nevinného, jelikož jak u prvého dokončení
a opakování, tak v druhém případě spáchání
zločinného skutku jest možné. Z důvod
těchto bezpochyby žádné právo vazbu vyšetro-
vaci v tomto případě neukládá. V RRakousku
jest tento důvod dilem ministra Glasra, autor
celého našeho trestního řízení.
Že i v posledním případě vyšetřovací vazb
se míjí svým konečným účelem, vysvitá z toho,
že právě ve vyšetř. vazbách nejčastěji kolluse
se dějí. Soudové často obviněnému, který se
hájí, hrozí vyšetřovací vazbou, jestliže se ne-
přizná a odávodňují propouštění na svobodu
v tomto případě tím, že tehdy, když se přizná,
není již žádné obavy před kollusí. Není-liž toto
zakukleným zbytkem tortury? Právem nazývá
takové jednání duchaplný francouzský právnik
spartie honteuse« (skaretá stránka se. fízení
stn
trestpiho.)
Vyšetřovací vazba dá se tedy omluviti je-
nom v případě druhém, když totiž se jí užívá
proto, aby zločinec neprchl.
Ale poněvadž nelze se vyhnouti někdy tomu
přehmatu, že by byl vazbou vyšetřovací postižer
nevinný, doporučovalo by se zaplácení náhradý
Glasr
23
article
nevinně vězněným. Vyšetřovací vazba lidem
pracujícím působí nemožnost výdělku, pro lid
pak, kterým důchody plynou i za jich nepří-
tomností, tedy pro bohatší část lidstva, vyšetřo-
vací vazba ve většině případů zaplacením kauce
může býti vyloučena. Tedy i kdyby této mož
nosti neměli, nedoznali by v majetkovém ohledu
újmy. Než vyšetřovací vazba způsobuje i úhony
na cti. Nedáť se popříti, že i člověk, který
jen ve vyšetřovac! vazbě se nalezal,
ztrácí u lidí, kteří nejsou zrovna právníky,
značně na vážnosti, třebas každý ví, že byl
jako nevinný propuštěn.
Řekne se: Ten seděl už šest měsícůu
krajského soudu v X., ten už tam byl, ten už
to zná, jak to fam vypadá atd. A konečne
dlužno uvážili, že do vyšetřovaci vazby můž
se dostati i ten nejnevinnější. Že nebudu od
souzen, mohu o sobě třeba s největší určitosti
Hci; avšak nikdo nemůže tvrditi, že nebude
vyšetřování proli němu zavedena.
Může-li stát platiti obrovské sumy na vy
držování přílišného množství vězňů vyšetřova
ných, mohl by zajisté platiti spravedlivé ná-
hrady, kdyby bylo této vazby nžíváno v přípa
dech nutných, a tedy řídších, Mimo to mělo
by se dbáti neprakůikovaného dosud pravidl
právního, že by zaručení dvou čestných lidí za
dostutečnou záruku bylo uznáno. i l
Uvedené zásady dojdou jistě legální plat-
nosti; jest na mladé intelligenci, aby se sinažila
o brzké jieh uskutečnění. (Hlučný, dlouho
trvající potlesk.)
K. N.
K N
krajský soud v X
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub svobodomyslných lidových
poslanců českých na říšské radě koná
schůzi ve Vídni v úterý dne 7. května
o410. hod. dopolední.
— Kníže Liechtenstein o situaci.
Vůdce antisemitů kníže A. Liechtenstein pro-
mluvil včera v jedné z četných schůzí, jež
pořádají křesťansti sociálové, kteří té doby jsou
neobvčejně čilf, o nynější politické situnei.
Kníže Liechtensteia nesdíli naprosto názor ně-
meckých optimistů, jakoby »dělnost« parlamentu
měla již vyhráno. Naopak, je toho náhledu,že
od Velikonoc se sítuace spíše zhoršila než
zlepšila. Nedá prý se sice popříti, že sněmovna
tempem hlemýždím projednává a uvažuje věc
zcela podřízené, byť i nebyly bez významu,
však ku pracím většího dosahu prý sotva do
spěje. Jisto prý je, že letos nevyřídí
ani rožpočet, tím méně pak rakou-
skouherské vyrovnání. Dle všeho
nedojde prý ani na investice. A kdo
jest příčinou tohoto smutného stavu, kdo
zavinil, že parlament nemůže z místa? O tom
kníže Liechtenstein se nezmiňuje, poněvadž by
obviniti musil rozhodující kruhy, jimž se právě
antisemité věší neustále na šos. Vídeň kllidi
dnes, co zaseto bylo dne 17. říjí n
1899! Ukázalat se tu opětně stará pravda,
že není vždy nejmoudřejším, gordický uzel
rozetnout, zejmena nedostáváli se dovednost
navázat jiný. V parlamentě státu, kd
každý ví, ze většina není ničím
tu že poraz! hravě pan generái
Beck s panem Chlumeckým, ovšem
normální poměry hledati není možno.
Liechtenstein
A Liechtenstein
Liechtensteia
Beck
Chlumecký
Vídeň
25
article
V parlamentě, jenž sám o fo se namáhá, aby
nejvzácnější právo, které má — rozhodovati
o rozpočtu — konati nemusil, ovšem zle to
dopadá. Od takového parlamentu odvislýms
nemůže činití osud velké říšc. To nechť uvázo
především kníže Liechtenstein sám a s nímt
ostatní, jichž věc se ještě víee týká. Kníže
Liechtenstein je dost loyální, neobviňovati z toho,
co dnes se děje, nás a naše poslance. Hledá
přlčinu parlamentní nedělnosti na straně
sociálně demokratické a všeněmecké. Vsak
k vůli které strané stalo se, že skácen by.
princip ústavní autority s předestalu
Kdo to byl, jenž přimě! Němce a vládu, aby
hluboce se poklonila křivdě a násilí a pro-
hlásila obstrukci, ovšem jenom pokud je ně-
mecká, za dovolený politický prostředek ? Kdo
jiný, než německé souručenstvo, které pře
panem Wolfem buď strachem se třáslo neb
s ním zjevně 1 tajně sympatisovalo. K val
Wolfovi pohozena byla státní autorila jako hadr
do starého haraburdi. Teď kniže Liechtenstein
naříká. Naříká zejmena na útoky, jež dějí se
na katolickou církev. Hájí svobodu vyznání a
prohlašuje, že volání zápasníků do nábožen-
ského boje je anachronismem. Zeela správně.
Liechtenstein
Němec
Wolf
26
article
Kdo ale to byl, jenž do boje politického vnesl
momenty náboženské, kdo na příklad i dne
ještě proti moderní škole bojuje, a sice jenom
se stanoviska vyznání? Páni antisemité s Liech-
tensteinem v čele. V tom se ale s kníž. Lichten-
steinem srovnáváme, že ze hnutí: »Pryč od
Říma!« prospěch skuteční evangelíci míti ne-
budou a Calvin i Luther že by si to rozmy-
slili posaditi se na lavice »Všeněmců«, kdyby
zvoleni byli do cislajtánské říšské rady; však
je snad pravý křesťanský duch ve snaháeh
antisemitů a jejich jednání? Je snad naplněn
tímto duchem pan dr. Lueger, když české
obyvatelstvo Vídně pronásleduje a o jeho
práva je zkracuje? Naproti tomu pravdu
má kníže Liechtenstein, když dokazuje — dle
našeho domnění zcela zbyťečně — že Wolt
a jeho družina jsou zemězrádci a že tím mi-
zernější jsou, čím více jednotlivci z jejich středu
namáhají se to popříti. Kníže Liechtenstein
uvedl doklady, že tomu nesejde na prospěchu
říše této, kdo volá při každé příležitosti: Čer
vem Rakousko! a kdo mu freneticky k tomu
tleská. Všeněmei nosí ostatně své politické
státoprávní vyznání na kabátě. Kdo tak lne ku
květince, representantce myšleňky všeněmecké.
že bez této zamilované kytičky nevyjde z domu,
nemusí vůbec mluvit. —
Calvin
Luther
doktor
Lueger
Liechtenstein
Wolt
Lie
Řím
Vídeň
Rakousko
27
article
— »Císař Vilém a— Mladočec
dr. Engel.« Okolnost, že se dru. Englovi,
či vlastně »Hlasům od Blaníka« nelibila re
císaře německého, pronesená v Bonnu přič im-
matřikulaci korunního prince německého na tamní
universitě, přiměla »Gublonzer Ztg.« k úvodnímu
článku pod názvem: »Clsař Vilěm II. a —
Mladočech dr. Engel«. Jablonecký list hájí př
tom zvláště »wolfismuse, kterýž prý vždycky
byl říší německou odmítám, i praví, že tím, e
německý císař v Bonnu pravil, nemůže se žádný
rozumný člověk eftit uraženým, poněvadž pr
je prostou historickou pravdou, že německá říše
zbudována byla na základě nacionálním aže
Vilém
doktor
Engel
Engl
Gublonzer Ztg
Blaník
Bonn
Clsař Vilě II
28
article
Rakousko z ní bylo vyloučeno jen proto, poně-
vadž čítalo příliš mnoho neněmeckých národů.
Wolfismus chce prý tento historický proces
zpětným učiniti. Rakousko jest prý svérázným
státem, který může míti jen jedinou státnía
vojenskou řeč, ale jednotlivým národnostem musí
prý býti ponechána největší možnost k národ-
nostnímu vývoji. Proto žádají Němci v Čechách
národnostní rozhraničení a rozdělení v jednotli-
vých oborech správy. Že jest možno smírné
soužití, ukazuje prý příklad národnosti ve Švý-
carech, wolfismus jest prý jen pomíjejícím zje-
vem v Rakousku. Zvlášť toto poslední tvrzení
bude »Gablonzer Zeitungu« vyvráceno a snad
dosti brzy bude déjinami budoucnosti dokázáno
něco zcela jiného. Všeněmecké hnutí především
jiným není žádným hnutím speciálně rakouským,
nýbrž hnutím hlavně Němců v říši německéa
do Rakouska zavlečeno cestami těch nesčetných
Němec
Rakousko
Čechy
Švýcar
Gablonzer Zeitung
29
article
»schützen-«, »sänger-« a »turnfestů«, jimiž vše-
německá myšlenka vnášena po celá desetiletí do
habsburské monarchie širokým proudem. Právě
ti, jichž úkolem bylo proti tomufo proudu sta-
věti vysoké hráze, vytahovali mu stavidla a při
práci této byly také ruce, jimiž se nad Schöne-
rerovci dnes lomí. Všeněmectví jest propagandou
z Německa do Rakouska provozovanou a udržo-
vanou nejenom »morálními« (Il), ale i kovovými
a kutálejícími se prostředky. Není pochyby, že
wolfismus i všeněmecké hnuti dojde konců, ale
konce tyto mohou býti spojeny s grandiosním
a úžasným divadlem, proti němuž všechny sou-
časné bolesti politické jsou pouhými dětskými
hříčkami. Jest vůbec otázka, je-li možno konce
tyto zastaviti aneb jim předejíti. Sám od sebe
»wolfismus« či »schönererismus« nezmizí, stroj-
cové jeho už jej ani v moci nemaji. Uvidíme,
dojde-li k tomu velkému vymítání všeněmeckých
ďáblů ještě v čas, dokud na to stačí prostředky,
jichž bylo v této říši tak hříšně opomijene!
— Co všechno chtějí Litoměřice ? Li-
toměřice a Praha — to je jedno. Jaký jest
rozdíl mezi Litoměřicemi a Prahou? Činí-li ná-
roky na pokladnu státní Praha, proč by ne-
mohly je činiti zrovné tak Litoměřice ? Vždyt
toho není tak mnoho: především žádají celni
úřad pro Litoměřice. Potom klade váhu pan
dr. Funkena výhodné prý rozřešení otázky,
pokud se týče krajského soudu litoměřického.
Schön
doktor
Funken
Německo
Rakousko
Litoměřice
Praha
30
article
Co to znamená? Němci do přece byli, již pro-
klamovali zásadu národnostního ohraničení at
přece nemohou býti proti tomu, aby z obvodu
krajského soudu litoměřického vyloučen byl
ryze český okres roudnický a potom
z obvodu okresního soudu téhož města ryze
české obce kolem Terezína? Co chtějí tedy
litoměřičtí Němci? Co znamená připomenutí, ze
nevýhodné rozřešení této otázky uvalilo by na
obec litoměřickou neobyčejná břemena? Nechtějí
se snad okresu roudnického zříci? Trvají na
tom, aby »rýze německý« obvod jejich soudu
znešvařován byl i nadále českými Bohušovicemi,
Kopisty, Travčicemi atd. Kde zůstal by ohrani-
čovací princip? Aneb chtějí páni z Litoměřie
jen budovu soudní? — Potom žádají Lito-
měřičtí za z brusu nový most a mimo to
aby Bohušovice spojeny byly s Litoměřicemi
elektrickou dráhou, patrně, že jim za-
stávka dráhy severozápadní něstačí. Mimo to
žádají, aby jim byl odpuštěn příspěvek na
tamější realné školy, který zavázaly se
platiti státu, potom chtějí, aby sídlem poštov-
ního ředitelstva pro německ
Čechy staly se Litoměřice. Co tomu řeknou ale
ostatní německá městá? Co Ústi nad Labem,
Němec
Terezín
Bohušovice
Kopist
Travčice
Litoměřice
Čechy
ústit nad Labe
Bohušovice
31
article
Teplice? Co Liberec? Vždyť lež! Litoměřiee
na samém jazykovém pomezí a jejich geograf-
cká poloha bez sídla vojenského čecho-německého
centrálního úřadu výhodná není. Ostatně páni
to své »uzavřené území« ještě oddělené nema l
i doporučovalo by se jim tedy, aby se opásali
ještě trochu trpělivost. — Však ani to není
všechno. Litoměřičtí mají prý ještě plnou nůši
různých drobných přání, která prý rovněž mu-
sejí býti všechna splněná, neehce-li dr. Körber,
aby dr. Funke proti němu nevypravil se do boje
ve zbroji nejostřejší opposice. Však nemylme
se a nechtějme věc odbýti žertem. Nynějš
vládě je každé německé přání, kdyby bylo
nejsmělejším, povelem. Nechť jsou oproti tomu,
co se stane, ne snad jen v této věci, nýbrž
vůbec vůči německým přáním zástupci naši
stále na stráži.
— Důkazy ústředního orgánu sociálně-
demokratického. Ve středu výzvali jsme orgán
sociální demokracie, který byl výslovně napsal,
že správy vlasteneckých obel dopouštělý se ne-
slýchaných zpupností vůči české chudině na
podnét »Národních Listů«, aby podal důkazy
tohoto drzého tvrzení, uvedením třeba jen jedi-
ného případu. Na místě těchto důkazů odkazuje
nás »Právo Lidu« » prostě« na interpellaci, po-
danou v posl. sněmovně od poslanců Hybše,
Cingra a soudruhů. Tam prý se dočteme, že
doktor
Körber
Funke
Hybš
Cingr
Teplice
Liberec
32
article
»Nár. Listy« to byly, jež přinesly upozornění
okresním zastupitelstvům, aby pamatovala na
brzké ukončení lhůty, v níž rozhodnuto býtí má
o domovském právu v té které obci. Po tomto
upozornění prý zahájeny štvanice proti české
chudině. A což prý afféra posl. dra. Brzeráda,
jenž prohlásil, že z Něm. Brodu vypovídání byli
jen zloději? Atd. My jsme prohlásili, pakliže
»Právo Lidu« neprovede důkazu svého tvrzení
o »Národních Listech« a nebude-li takový případ
veřejně označen, že jest »Právo Lidu« č a so-
pisem prolhaným. Triváme na tom
v plném rozsahu, poněvadž vče-
reljší vytáčky »Práva Lidu« nejisou
žádným důkaže m. Nejen my, ale všechen
prozíravý tisk, sloužíci veřejným zájmům, upo-
zorňoval obce na dobíhající lhůtu před platnost
nového zákonu o domovském právu a na po-
třebu předběžných praci v tom smyslu, upozor-
nění taková platila nejen obcím, ale i soukrom-
níkům ; celá upozorňovací literatura vydána
byla k tomu účelu. Dovozovati z toho nabá-
dání k týrání chudiny pomocí dolovského práva,
jest podlé, stejně jako vykrucování se pomoci
nějakých interpellací, aneb e nějakých tvrzenl
poslaneckýeh. bonie u
1— Návětěva císařova v Praze. Podl
výroku místodržitele pražského hr. Coudenhova,
německými listy uveřejněného, není návštéva
ctsařova v Praze nikterak zaručena. Jak věe-
rejší večerní »Prager Tagblatt« sděluje, byl
u místodržitele příjat přede dvěma dny starosta
města Teplie dr. Müller s městským radním
Hussakem, kteří místodržiteli předložilí zádost,
aby na své cestě do Čech navštivil císař tako
Brzerád
Coudenhove
Prager
doktor
Müller
Hussak
Německo
Praha
Čechy