2
masthead
NÁRODNÍ LIY-
národní LIY
3
masthead
4. května 1901.
5
article
— Tábor Bodulnů na ostrově Štvanici. Pro
šukce zahájeny včera. Tábor přístupen jest od 10 hod
lopoledne a představení konají se po celé odpůldne
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Lodní výstava. Z Glasgova telegrafuje
»Korr. kancel.«: Lodní výstava byla dnes zahájena
tde vévodou z Fifu jmenem krále, jenž přál výstavě
zdaru co největšího.
= Požár. V Luběni u Grodku vyhořelo včere
— dle Ivovských depeší — 35 stavení.
Požár
Grodka
7
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnen
pořádá se v Národním divadle koncert Hlaholu
(I čtvrtka předpí.), na jehož programu jsou Dvořákův
»Hymnuse na slova Hálkova a Bossiova kantáta
»Píseň písní«, v níž solové partie zpívají sl. Bobkova
s p. Viktorinem a varhany hraje prof. Klička. Diri-
gentem koncertu, v němž účinkuje orkestr Národního
divadla, je sbormistr Hlaholu prof. Knittl. Konceri
počne o půl osmé, cuž zvláště připomínáme.
Na nedělní odpoledne určena jest Offenbachova ope-
reta »Dalnis a Chloe« s Pougetovým baletem
»Terpsichorou«, na nedělní večer Šmetanovo
»Tajemství«, jehož první představení v nové
úpravě mělo předvčírem skvělý úspěch. — Paní
Pštrossová ochuravěla, i nelze v neděli odpoledno
hráti »M. D. Rettigovou« od Al. Jiráska, kte-
rážto hra je teď určena za studentské představení
pro příští sobotu. Přístí týden vystoupí pohosti nsku
altistka sl. Vanda Radkiewiczova a to nejprvé
v »Troubadouru«. Na jevišti počala se studova
Kolarova tragédie »Žižkova smrt« za nové réžie
páně Šmahovy. Ochotníci, kteří by chtěli v této hře
účinkovat a mohli se všech zkoušek zúčastnit, necho
se poprvé dostaví do zkoušky úterní.
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Jako slavnostní představení národního dělnietva hrajé
se dnes Šubrtův »Jan Výrava«.
Dvořákův
Hymnus
Hálkův
Bossiův
Bobkův
Viktorin
profesor
Klička
Knittl
Offenbachův
Dalnis
Chloé
Pougetův
Terpsichora
Pštrossová
Rettigův
Al
Jirásek
Radkiewiczův
Kolarův
Žižkův
Šmahův
Šubrtův
Výrava
národní divadlo
8
article
+ Plštěkovo divadlo na Kr. Vinohradech
Dnes hraje se dvakráte. Odpoledne o 3. hod. před
stavení pro dítky při snížených cenách ve prospěci
samostatného sirotčince učitelského poprvé »Hloupy
Honza v zakletém zámku«. Pohádka o 4 jednánícl
od V. B. Plumlovské. Druhé představení začíná o 7
hodině večer a pořádá se slavnostní představení ve
prospěch úkolu národního dělnictva za poloviční
»Karel Havlíček Borovský«. Národní hra o 4 jedn.
od F. F. Šambarka. Hudba od Hartla. Připravuje se
veselohra »Hlídal mou ženu«.
+ Dívadlo »Urania« na výstaviští v Král
Oboře. (ŘReditel V. Suk.) Dnes v sobotu 4. května
o 1/28. hod. první představení národně sociálních děl
níků v Praze VII. na oslavu májové slavnosti. Pro
slov ad Karla Želenského přednese p. Strouhal, načež
následuje živý obraz »Hold práci«, komponovany
vrchním režisérem p. Fr. Šípkem. Ku představení
zvoleno sociální drama »Zkáza« od Macháče, v němá
zaměstnán jest celý personál. — Cesta k divadlu jesl
elektricky osvětlena. — Ředitelství získalo pro letošní
sézonu ku pohostinským hrám sl. Fanny Valeskovu,
která poprvé vystoupí dne 7. t. m. v Bozděchově
veselohře »Z doby kotillonů«, jako Anežka de Cham
prosse.
+ Libeňské divadlo. (Ředitel A. J. Frýda.
Dnes v sobolu dává se obraz ze živola se zpěvy
»Bratr Martin« od A. Costy, zejtra v neděli hrajese
dvakráte: o 3. hodině »Preciosa, spanilé děvče cikán-
ské«, romantická hra se zpěvy o 4 jednáních od J.k
Tyla a o 1/28. hodině »Bohatá holka«, fraška se zpěvy
o 6 odděleních od Peškové.
Honza
Plumlovský
Havlíček
Šambarka
Hartl
Dívadlo
V Suk
Želenský
Strouhal
Šípek
Macháč
Valeskův
Bozděchův
Anežka jít Cham
A J Frýd
Martin
A Costa
Tyl
Bohatá
Pešek
Králové . Vinohrady
Praha
Plštěkovo divadlo
libeňský divadlo
Preciosa
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra. Smetanovo nově studované »Ta
jemství« připravilo nám opět jednou krásný večen
v divadle. Od znamenitého provedení »Dalibora«
za nedlouho bude tomu již rok, je to další vážný
krok na cestě zamýšlených kdysi obnov a pyšnýeh
plánů o zvýšení reprodukční úrovně, které za nad-
vlády Offenbacha, jak dělo se v poslední době
ovšem ztěží by se kdy mohily projeviti. Proto vítáme
»Tajemství« dvojnásob, nejen jako nejdokonalejš
komickou zpěvohru Smetanovu, oplývající zvláštním
intimním kouzlem své rýze české melodiky a stojíe
v deklamaci, charakteristice i v bokaté a přece tak
průsračné propracovanosti polyfonické na vrchol
mistrovy skladatelské polence, ale i jako polěšitelný
zjev, že rozhodčí činitelé připamatovali se opěl na
to pravé tajemství, čím utvrditi a povznésti zpěvo-
herní repertoár — především důstojným a soustavným
provozováním domácích výtvorů. Čeká tu jak z díla
Smetanova, tak z tvorby ostatních našich skladatelo
ještě mnoho záslažné a vděčné práce.
Smetanův
Dalibor
Offenbach
10
article
Provedení »Tajemství« bylo roztomilé. N
všem jevila se píle a pieta, klerou šef zpěvohry, pan
K. Kovařovic, dilu přinesl. Partitura »Tajemství-
jen kvete velikými krásami, ale není vždy snadne
z celkového přediva výhodně, k plné plastice a pů-
sobivosli je vyzvednouti. Panu Kovařovicovi se to
na celé čáře daří. Vyrovnal živel vokální a orche-
strální k dokonalému souladu, že nikde sebe ne
zastiňují, a vyluštil z thematické osnovy vše pod-
statné a zpěvné, tak že nebude dnes již bohdá ano
laikovi »Tajemství« o nic méně melodickým
přístupným, nežli dosud přece jen populárnější
»Hubička« neb »Dvě vdovy«. Tušíme, že
čtvrtečním představením vstoupilo »Tajemst vi-
do nové periody hlubšího a všestrannějšího poroz-
umění. Nový orchestr zněl tentokráte dobře, až na
některé maličkosti, jež možno ještě zladiti — jako
na přiklad trochu ostentativní zvuk fagotu a naproli
tomu opět zanikavý tón harfy, jež jmenovilě cha-
rakteristický ritornell v písni Skřivánkově nepodala
dosti jasně, v ouvertuře poněkud dřevěný přednes
fugata. Avšak celkový zvnk byl jadrný, ba místy
lahodně jásavý a všude dobře temperovaný, k nu
ancím pěkné ušlechtilosti i k silným gradacím. Pan
Kovařovic uhájil tak opětně svou pověst uhlazeného
a vzletného dirigenta.
K Kovařovic
Kovařovic
Hubička
Skřivánkův
11
article
Z pěvců vyníkl především pan Benoní a paní
Klánová. Konšel Kalina je v podání prvního našeho
barytona poslava velmi rázovitá a také hlasově vy-
datně obsloužená, jak viděti bylo z úcinně předne
seného zpěvu o zlaté. Panna Roza přichází výkonem
pí. Klánové k plné platnosti; spolehlivá umělkyně nezu
stává po hudební stránce ničeho dlužna svému partu
provívá ho naopak cilem velmi přesvědčivým
koření vhodnou dávkou jadinosti. Hlas pěvkyně zně
při prvém jejím vystoupení po delší době — v novém
engagemeniu — velmi přijemně. Svěžest mládí
faktického i uměleckého, byla předností zamilované
dvojíce Blaženky a Víta. Švé dvojzpěvy v zahrádce
a na Bezdézi zpívali slečna Kubátova a pan Mařál
se sdílnou vřelostí. Zpěv Blaženčin, při němž tak
líbezně flétna své slavíčí rulády klokotá, i smutná
její píseň ve třetím jednání pěkně se slečně Kubá
tově co do výrazu vyvedly, kdežto pan Mařák opět
leskem hlasovým ve svých výjevech paradoval. Velmí
zdařilou šarží nakreslil pan Kliment v úloze vy-
sloužilce Bonifáce. V úloze Malíny snažil se pan
Poliert utušiti své mladé síly, což budiž mu kvito-
váno, třeba byl svého předchůdce nedosahl. Skřivánek-
páně Krössingův a místr zednický páně Viktorinův
jsou výkony typické, dávno již uznání se těšící.
Benonit
Klánová
Konšel Kalina
Klán
Blaženka
Vít
Kubátův
Mařál
Blaženčin
Kubá
Mařák
Kliment
Bonifác
Poliert
Krössingův
Viktorinův
Malín
Skřivánek
12
article
Zdařilý tento celek doplňovaly vhodně sehrané epi-
sody (paní Hájková, pp. Balke a Karas), jakož i dobře
sezpívaný sbor. Nová výprava za režie pana Poláka
vyznačuje se věrnými sceneriemi pečlivou stránkou
nářodopisnou, malebností i pohybem. V prvním
jednání je jeviště poněkud stísněno, ale dlužno
uznati, že vykonáno vše, co dílu může prospěti.
+ Z Paříže, 3. května. (Zvl. telegr. »N. L.«)
V divadle Vaudeville koncertoval včera Jan Kube-
lřk s úspěchem sensačním. Divadlo bylo vyprodáno.
Českému koncertistovi uchystány veliké ovace. Celá
vznešená Pařiž byla přítomna. Kubelík odjede nyní
do Londýna.
Hájková
Jan
Kube
Kubelík
Paříž
Londýn
divadlo vaudeville
13
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Reperteir příštíhe porotního období.
které — jak jsme již byli oznámili — zahájeno bude
dne 6. května, vykazuje následující líčení: 6. května
proti Adéle Kochové pro zločin zavraždění dítěte,
7. května proti Matěji Sakařovi pro těžké ublíženi
na těle, 8. května proti Jonáši a Fr. Bendovým
pro podvod, 9. května proti Josefu Boříkovi pro
násilné smilstvo, 10. května proti Jos. Schwarzovi
pro padělání peněz, 11. května proti Čeňku Havlíčkov
pro krádež, 13. května proti Josefu a Kateřině Seb-
kovým a Františku a Ludvíku Zvakovým pro krádež
14. května proti Joselu Čelikovskému pro zločin
zabití, 15. května proli Anně Freudové pro týž
zločin, 17. května proti Františku Kratinovi pro
zločin násilného smilstva a proti Karlu Linhar
tovi pro delikt dle § 516., 18. května proti Karlu
Josefu a Marii Kloknerovým a Em. Hořov
skému pro krádaž a 21. května proti Pavlíně Zá
rubové pro podvod. Vedle toho projednají se bez-
pochyby ještě tři procesy tiskové, jichž termín všal
dosud stanoven neni. Také líčení proti otcovrahům
novostrašeckým není ještě prozatím na pořad tohote
období položeno.
Hospodářství Winklerovo a nové
jeho dozvuky.
Koch
Sakař
Jonáš
Bendův
Josef Bořík
Schwarz
Havlíčkov
Josef
Kateřina Seba
František
Zvakův
Josela
Čelikovský
Freud
Kratina
Linhar
Karel Josef
Kloknerův
em
Zá
Winklerův
Francie
Jos
15
article
Po čtyřdenním líčení vynesen byl včera v páte
konečně rozsudek v úpadkovém procesu mělnickém
rozsudek, jejž nejen obvinění rolníci, nýbrž i širš
veřejnost očekávala s pochopitelným napjetím.
Spravedlnost promluvila. Spravedlnost, která bez
zřetele na tu či onu stranu ortel svůj vynáší, ne-
shledala v obžalovaných ony vinníky, kterým lze
přičílati právem zodpovědnosť za pád záloženského
ústavu mělnického a za zmar nesčetných existene
hmotných. Spravedlnost rozhodla, že tito mužové
viny nenesou a sprostila je obžaloby ve
všech směrech.
Rozsudek prohlásil předseda senátu rada vrch
zem. soudu p. Stolla v jednací síni posluchač
stvem hojně navštívené, včera o 12. hodině polední
dodav, že útraty trestního řízení nese
stát a že soukromí účástnící odkazuj
se se svými nároky na pořad práv
soukromého.
Důvody jsou v podstatě následující:
»Soud nabyl na základě posudku znalců pře
svědčení, že záložna byla již od r. 1872 passivnía
sice že již toho roku objevil se deficit, který obnášel
původně 29.000 zl. a který se stále stupňoval. Dle
zákona z 22. březná 1882 č. 26. z. zák. vedla správu
záložny valná hromada, ředitelstvo a revidující výbor
Stoll
senát rada vrch
16
article
Reditelstvu náleželo zejmena, by dohlíželo na ob
chody záložny a aby vedlo evidenci a dohlíželo ne
vedení kasovních záležitosti a dále bylo povinnost
revidujícího výboru, by po uplynutí jednoho roku
zkoumal účel, sestavil bilanci a aby tento účeta
bilanci předložil valné hromadě podílníků, jejichž
orgánem je vlastně revidující výbor. Jak ze zakona
vysvílá, náleželo vedení správy jednak správnímu
výboru, jednak ale také úřadnictvu této záložny. Ne-
může býli pochybnosti, poněvadž tu jde o právni
ckou osobu, že ony osoby, jimž dle zákona náleží
by záležitosti záložny vedli, jsou dle 8 486. zodpo-
védny, ovšem jen potud, pokud úřadování jejich
sahá. Pakli by osoby ty co do úřadní jejich činnost-
neprokázaly, že schodek záložny povstal jenom ne
hodami a bez jejich viny, jsou zajisté zodpovědny
dle § 486. tr. z. Co se týče revidojícího výboru
nemá tento dle zákona se správou jmenované zá-
ložny čeho činiti, nemůže býti tedy pro přímé pa-
chatelství dle § 486. žalován. Avšak poněvadži jes
kontrolujícím orgánem valné hromady, řídí se zod-
povědnost za to, že záložna platiti nemůže, dle jeho
činnosti revisorské a jest potud zodpověden, poku
se jeho členům dá dokázati, že jako revisoři povin-
nost svoji porušili a tím k nastalé nemožnosti pla-
cení přispěli, to jest, že se jako spoluvinníci, nikoli
však jako přímí vinníci deliktu dle § 486 dopustili
17
article
Jde zejmena o to, by zjištěn byl stav jmění
a stav dluhů v době, kdy záložna padla. Obžalovaní
členové ředitelstva úřadovali až do 9. března 1897.
je tudiž stav jmění, jaký byl 9. března 1897, pro
tuto trestní věc rozhodným. Dle uvedeného zem-
ského zákona uzavírají se knihy záloženské každo-
ročně a byla také skutečně prováděna revise dle
roků obchodních, tedy kalendářních. Dle bilance
znalců Filipa Kafky a Josefa Magléna obnášelo 31.
prosince 1896 jmění záložny úhrnem zl. 1,462.286. 98
dluhy 2,069.130.55, jeví se tedy schodek zl
606.8 43.57.
Kafka
Josef Maglén
záloženský každo
18
article
Poněvadž se stav jmění, jaký byl 9. března
1897, přesně posouditi nedá, poněvadž ale znalci
Maglén a Kafka výslovně prohlásili, že se zvýši
stav dluhů aspoň o 5 proc. úrokem z defieitu za dobu
od 1. ledna do 9. března 1897, slušelo úrok za tuto
dobu v úbrnné sumě zl. 5089.14 k deficitu připo-
čísti, takže se jeví schodek zl. 612.532 71. Ve schodku
tom zahrnuty jsou především také členské podíly
v obnosu zl. 51.747.96, které však nelze čítati z
dluh záložny. Podílníci byli spoluviastníky jmění
záložny ve smyslu občanského zákona, nikoli jejím
věřiteli a měli nárok, aby se čistý zisk záložny
rozdélil dle poměru jejich podílů, neměli však nikdy
obligačního nároku proti záložně samé: oni repre
sentovali záložnu a nelze tudíž obnos zl. 51.747 vzíti
do stavu dluhů — je to kapitál jaksi provo-
zovací, klerý dlužno odečísti. Čini tedy schodek
zl. 560.784. 75.
Jak později pověděno bude, objevila se jak
v širším tak užším výboru, u revisorů a osol
záložně blízkých snaha, aby schodek byl kryl-a
utvořen byl garanční fond. Jde o to, zda a v jakých
obnosech sluší tento garanční fond považovati za
čásí aktiv záložny. Fond tento byl upsán v době
kdy ješlě ředítelstvo žalované úřadovalo a mě
z něho býti kryt schodek záložny.
Maglén
Kafka
19
article
Upisovatelé garančního fondu měli nárok na ja
kousi náhradu teprve tehda, když by byl veškerý
schodek a jmění podílníků kryto a když by se jim
nedokázala nějaká trestní činnost ke škodě záložny
Byla to tedy pohledávka, která v době úřadování
žalovaného ředitelstva skutečně trvala a vrácení
garančního fondu mělo se státi za podmínkou, která
teprve do budoucnosti byla pošinuta a která ná
sledkem prohlášení konkursu vůbec nastati nemohla.
Stal se tediž tento garanční fond částí jmění zá
ložny. Téhož náhledu jako trestní soud byly také
soudy civilní, které odsoudily upisovalele, bránící se
proti odsouzení námitkou, že upsali obnosy dotyčno
jen za podmínkou, že konkurs ohlášen nebude
s odůvodněním, že nestalo se upsání pod onou pod-
mínkou, a že sanace záložny nebyla podmínkou,
nýbrže molivem k závazku.
Na námitku, že garanční fond byl splacen
v době pozdější, nelze míti zřelele, ježto rozhodnou
je doba, kdy záložně vzešel nárok na zaplacení. Kdy
bylo zaplaceno, je lhoslejno, neboť již vznikem ná-
roku příbyl záložně nárok na jmění, nárok mate-
riální a následkem toho patří tento garanční fon
do fondů záložny, ovšem jen polud, pokud represen-
tuje skutečné jmění dobytné Pokud tomu tak ne-
bylo, nenastalo rozmnožení jmění záložny a nelze
obnosů t ch čítati.
20
article
Na základě výkazu předloženého správcem kon-
kursní podstaty panem Legnerem nabyl soud pře-
svědčení, že skutečně splacený obnos do tohoto ga-
rančního fondu činil zl. 205.684.35. Zmenšil se tudiž
deficit, který mají ospravedlniti obžalovaní, na zl
355.899 56. Na stav deficitu zápůjčka okresního vý-
boru 200.000 zl. vlivu nemá. Bylať to půjčka poskyt-
nutá pouze za příznivých podmínek placení, půjčka
skutečná, ale v konkursu ohlášená a jako pohle-
dávka uznaná. Nastává však dále otázka, sluší-li od
tohoto slavu jmění odraziti ony pohledávky, které
v bilanci roku 1897 byly odepsány, sice hypoteční
přes 55.000 zl. a směnečné přes 44.000 zl. Soud ne-
nabyl přesvědčení, že by tyto pohledávky slušelo od
stavu jmění odraziti. Jak udalí znalci Kafka a Ma-
glán, byly tyto pohledávky teprve roku 1899 z naří-
zení správy konkursní podstaty jako nedobytné ode-
psány z bílance za rok 1897 a soudní dvůr vzhledem
k tomu, že dle udání pana Legnera z těchto nedo-
bytných pohledávek ještě dodatečně obnos 7883 zl
byl dobyt a vzhledem k tomu, že se zjistiti nedalo,
že by bývaly pohledávky ty v době rozhodné, t. j do
9. března 1897 nedobytnými, uznal je za skutečné po-
hledávky a neodrazil je od stavu jmění.
Následuje úvaha o zodpovědnosti jednollivých
členů ředitelstva za zmíněný schodek. Při nastoupen
ředitelstva — praví se v důvodech rozsudku — byl
pro čieny žalovaného ředitelstva nezaviněnou nebo-
dou schodek, který již při jejich nastoupení existoval
a který byla záložna nucena zúrokovat. Úrok ten
byl placen z čistého výnosu a menšílo se oň každo-
ročně jmění záložny. Námitka stran účelnického pře-
vzetí starého ústavu úslavem novým r. 1889 není
Legner
Kafka
Ma
21
article
opodstatněna, neboť knihy vedeny byly špatněa
nebylo lze zjistiti skutečný stav záložny bez řádné
revise, která však zákonem výslovně předepsána
není. Dlužno tedy odečísti od zmíněného schodku
obnos 60.000 zl., vzniklý úrokovaným zúročením
původního schodku 29.092 zl. 92 kr. z r. 1872 po
24 po sobě jdoucí léta.
Nehodou dokázanou a nezaviněnou jsou dál
malversace Winklerovy od r. 1872 do r. 1896, Ná-
mitka, že je zavinili sami tím, že Winklera proti
zákonu ponechali ve funkci úřadnika okresního vý-
boru a zároveň jako úřadníka záložny, tu neplatí
neboť okolnost ta, ač byla nesprávností, neměla tu
žádného vlivu. Soud nabyl přesvědčení, že obžalo
vaní, ač jím dle zákona náleželo na vedení obchodu
dohlížeti, na defraudacích Winklerových nene so
žádné viny, ani viny kulposní, neboť dle udání
znalců pp. Stejskala a Bureše defraudace byly tako-
vým způsobem zakryty v knihách, že obžalovaným
při obyčejné pozornosti nebylo lze na ně přijíti
dle výpovědi znalců pp. Magléna a Kafky malversace
byly takového rázu, že členové ředitelstva jako n-
odborníci jich vypátrati nemohli.
Winklerův
Winkler
Stejskal
Bureš
Maglén
Kafka
Ná
22
article
Jinak má se věc s revisory. Na základě posudku
znaleů nabyl soud přesvědčení, že revisoři, kterým
náleželo zkoumati veškeré knihy a věsti dohled na
skládání účtů, býť i nebyli znalí účetnictví, při bedlivé
pozornosti mohli arci aspoň na heubé zpronevéry přijíti.
Z toho všeho uznal soud, že sluší obžalovaným při-
čísti k dobru i obnosy, které za jajich úřadování byly
Winklerem zpronevěřeny, a zároveň 5proc, úrok
z těchto obnosů.
Jinak nehodou nezaviněnou jsou ztráty na zá-
půjčkách od r. 1880 do r. 1896. Tu nelze zjistit, kde
a jak ze stíhaných ředitelů si při povolování, jejich
počínal, ač v celku dlužno uznati, že nebylo vždy še-
třeno náležité opatrnosti Leč tyto ztráty jsou takřka
výlučně důsledkem nehospodářství záloženskéhoze
starší doby. A také ony obnosem okrouhle 130.000 zl
třeba odečisti od deficilu.
Winkler
23
article
Pokud jde o zápůjčku 21.830 zl., o kterou zá
ložna přišla r. 1896 u Fr. Košťáka, byla tato — jal
je dokázáno — poskytnuta jemu Winklerem za zády
ředitelstva a je tudiž případ tento nehodou rovně
nezaviněnou.
Zbývající deficil, jak patrno, byl zmenšen víc
než dostatečně a byli proto všichni ohžalovaní čle
nové ředitelstva obžaloby sprošični.
Pokud jde o tvrzení žaloby, že obvinění neohlá
sili konkors v čas, nýbrž že ještě, ačo slavu záložný
věděli, ještě nové dlnhy dělali, poukazuje soud k dvoj-
násobné akci sanační, kterou podnikli obžalovan
v důvodné naději, že záložna bude zachráněna. Obža-
lovaní, jak je zjištěno svědky, byli přesvědčení,že
dluhy záložny jsou kryty a že tudíž záložáa passivn
není. Kdyby sobě byli vědomi, že jsou dluhy ješt
další, nebyli by upsali tisíce, o které pak přišli
Ostatně sám okresní výbor byl proli ohlášení kon
kursu.
Co se týče revisorů, nabyl soud důvodného pře-
svědčení, že povinnosti své konali nedostatečně a že
se spoluviny dle 8 486. dopustili. Avšak trestnos
skutku tohoto přestává promičením. Poslední zprávu
o revisi za r. 1895 podali revisoři valné hromadě
18 srpna 1896, kdežto revisi za r. 1896 již nepro-
vedli. Poslední třestná jejich činnost skončila 18. srpna
1896 a poněvadž obsílky prvého vyšetřujícího soudce
byly jim dodány teprve dne 30. srpna 1897, minulo
12 dnů přes rok, ve kterém tento trestní skutekse
promlčl.
Přednášení rozsudku s důvody trvalo celkem do
541 hod. odp.
Z obžalovaných byli v jednací síni přítomní pouze
pp. Voborník, Frič a Kříž. Vyslechli sprošťující roz
sudek se slzami v očích.
Doufáme, že — jak jsme se již dříve zmínili —
odbyta je definitivně tragedie mělnické už posledn
kapitola.
Košťák
Winkler
Voborník
Frič
Kříž
Francie
24
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Zomský odborný spolek dělníků čalou
nických v Praze. Výbor má dnes 4. května
o 8. hod. večer »u Bonů« výborovou a platebn
schůzi.
První vzáj. podpor. spolek staveb
ních dilovedoucích (polirů) pro Prahu a okoli
Správní, výhor má dnes 4. kvétna o 7. hod. več
řádnou měsíční schůzi.
stávky.
* Anglická stávka uhelná stojí opět v po-
předí diskusse. Dosud ovšem se v anglických dolech
pracuje, londýnská konference delegátů hornickýc
však se prohlásila jednohlasně pro stávku. Podně
k myšlenkám na stávku dalo projektované zavedení
vývozního ela na uhlí. Dojde-li na stávku tuto, bude
největší stávkou vůbec. konferencí přijalá resoluce
praví, že mají ony obvody, které se ještě neobíraly
otázkou zastavení práce, okamžitě svolati ještě bě-
hem týdne své výbory, aby mohla ústřední komise.
která se v úterý sejde, učiniti definitivní usnesení
Bono
Praha
25
article
Resoluce praví dále, že má konference v nejblizs
své sehůzi určiti den, kterého se práce zaslaví. Kon-
ference doporučuje, aby práce byla zastavena, ne-
bude-li vývozní cla uhelné zrušeno. Pravi se, že ve
všech uhelných obvodech mají se konati schůze,
jimž by zmíněná resoluce byla předložena a na
nichž by se jednalo o určení počátku stávky. Zvlášt-
ností této stávky jest, že s ní veškeří podnikatelé
dolů sympatisují. Nemohou ovšem stávkující přímo
podporovati, nevystoupí však proti žádnému dělníku
který bez výpovědi přestane pracovati. Převládá ná
hled, že stávka bude míti krátké trvání. Celkem
bude stávkovati asi 760.000 mužů.-
*Z Madridu, 3. května. (C.-B.) Dnes odpo
ledne házeli četní stávkující na vozy tramwayov
kamením. Policie tasivši zbraň zakročila a zatkla
osm osob.
* Z Livorna, 3. května. (C.-B.) Za příčinou
stávky přístavních dělníků musilo zastaviti práci asi
tisíc skladačů zboží s lodí.
— Stávkující přístavní dělníci zahájili opět práei
Prohlásili, že jsou ochotní povoliti svým zaměstna
vatelům dva dny k prozkoumání jich požadavko
na zvýšení mzdy.
Kon
Madrid
Livorno
26
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Ústřední spolek českých prořessor
v Praze má ve středu dne 8. t. m. o 4. hodině
odpolední mimořádnou valnou hromadu v budově
c. k. real. a vyš. gymnasia v Křemencové ulici s tímto
programem: 1. Změna stanov. 2. Petice za vyrovnání
služebních lel bývalých dlouholelých supplentův
3. Petice za cestovní stípendia učitelům kreslení.
4. Volné návrhy
Stálá vý sitnva školská přístupna jes
každou sobotu od 3—5 hod. odpol. Nalezá se ve
II. patře farní budovy na Jungmannově náměstí. Deti
do výslavy přístupu nemají.
Praha
Jungmannův náměstí
27
title
Sportovní věstník.
28
article
Zoyklistského ruch u.
Zoyklistského ruch u.
Jednota cyklistů Praha a okolí koná
dnes o 8. hodině več. důležitou členskou schůzi ve
své klubovní jízdárně (býv. karlounka) na Smíchově,
k níž se všichni čl enové zvou.
Praha
Smíchov
29
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z ústředního výboru Národní jed-
noty severočeské. Plenární schůze konala se
ve čtvrtek dne 2. května a věnována byla zvláště
projednání návrhů vypracovaných komisí orga-
nisační a zvláštní tříčlennou komisí na orga-
nisaci sborů důvěrnických a docentralisaci práce
menšinové. O návrzích těchto podal obšírnou zprávu
pan JUC. Hugo Kaizl, načež po malých změnách
slovných návrhy jednomyslně schváleny. Starost
pan J. Nechanský potom vzdal členům komise orga-
nisační a pp. dru. J. Štumpfovi, dru. Matysovi a
JUC. Kaizlovi dík za vypracování těchto návrhů. —
Pan K. St. Sokol předčílal přípis členů odboru
bílinského, kterýmž žádají za opětné zrušení prove-
dených voleb konaných dne 21. dubna t. r. za pří-
tomnosti po referenta. Poněvadž důvody v přípisu
uvedené neodpovídají pravdě, čehož nejlepším do-
kladem, že nikdo z přítomných valné hromadě ani
jediné námitky proti volbám na místě samém nečinil,
usnáší se ústřední výbor zamílnouti protest člen
stvem podaný jako neodůvodněný a opozděný. Pan
K. St. Sokol podal návrh na vydávání politického
čtrnáciidenníku, jenž by byl věstníkem netoliko
českých obranných jednot ale také moravských. P
dlouhé debatě návrh tento schválene nebyl a to ne-
toliko z ohledů finančních ale také z ohledů na
místní poměry na českém saveru. Na vyzvání »České
obce sokolské« dostaví se ke schůzí 4. t. m. pan
dr. Matys. Účetní p Kubišta podává zprávu účetní
dle níž má jednota naše 204 zakládající členy.
mezi nimiž 24 záložen a spořitelen, 34 zastupitel-
stev obecních a okresních, 19 společnostI, 20 spolků
6 pivovarů a 7 cukrovarů. Účty vánoční akce skon
čeny. Schodek činí 2225 K. Úhrada poskytnouti mus
ústř. pokladna. Když byly nutné některé věci vyří-
zeny, akončena schůze před 9. hodinou.
JUC
Hugo Kaizl
J Nechanský
J Štumpf
Matys
Kaizl
Sokol
doktor
Kubišta
národní jed
spolek 6 pivovar
30
title
Věstník spolkový.
31
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Z technického odboru Č. O. S. V neděli
dne 5 května o 3 hod. odpol. zkoušen bude na sle
tovém cvičišti na Letné nástup ke společným cvikům
ovšem v malém měřítku. Za tím účelem žádá tech.
odbor evičící členstvo pražských a okolních jednot,
by v počtu hojném dostavilo se v neděli o 1/23. hod.
odpol. na cvičiště a přispělo tak k provedení pokusu
který nebude vyžadovati více než půl hodiny. —
Ze Sokolské župy sředočeské. Poněvad
se bude v neděli dne 5. května o 3. hod, odpolední
zkoušeti na cvičišti na Lelné rozestup ku prostným
cvičením slavnostním o sletu, žádají se br. jednoly
v župě naší, aby vyslaly, pokud možno, veškeré cvi-
čící členstvo své v neděli odpoledne na cvičišté na
Letnou. — »Sokol« v Nuslích pořádá sokolský
večer, který konati se měl dne 4. května, dne 18.
května a bude doplněn veřejnou zkouškou ke IV. sletu
všesokolskému, ježi provedena bude dne 19. května
o 3. hod. odpol. v Sokolně. Vstupné ke zkoušce,
spojené se zábavou, obnášeti bude za osobu 60 h,
v předprodeji 40 h. Vstupenky v předprodeji mají pp.
F. Skuček, J. Holaj, obchodníci a kustos v Sokolně.
— Z České obce sokolské. Schůze výboru
České obce sokolské koná se v neděli dne 5. května
o 91/2 hod. dopol. v zasedací síni »Sokola« praž-
ského.
Zábavy-
Měšťanská beseda na Král. Vino-
hradech pořádá dnes o 8. hod. večerní závě
reční koncert na ukončení zimního období za spolu-
účinkování úplného sokolského hudebního sboru z
osobního řízení hudebního skladstele pana Karla
Sebora. Přístup hlavním schodištěm od půl 8. hod.
več. — Beseda »Čelakovský« zahájí dnes
opět konlení v kuželky v hostinci pana Hrdliěky ve
Pstrosově ulici. Začátek o 8. hod. več. Ve neděli dne
5. května zúčastní se beseda lidové slavnosti na vý
stavišti v Král. Oboře. Schůzka o půl 5. hod. odpol.
u hudebního pavillonu.
F Skuček
J Holaj
Král
Sebora
Čelakovský
Hrdliěky
den 5 květen
Letná
Nusle
Pstrosov ulice
technický odbor Č . O . S
Sokol
Český obec
32
article
Ochotnická divadla.
Dětské představení, které pořádá ve
svůj prospěch »Samostatný sirolčinec učitelský« dne
v sobotu o 3. hodině odpolední v Pištěkově divadle
na Král. Vinohradech, těší se četné účasti, jaik kon-
statovati lze z předprodeje lístků. Výbor doufá, že
snaha jeho setká se se všeobecným souhlasem
účastenstvím četného obecenstva a humanní účel že
dočká se slušné podpory hmotné i morální. Lístky
k stání po 5 a 10 kr., sedadla po 15 až 40 kr., lože
po 2 zl. doslati lze v čítárně učitelské jednoty »Ko-
menský« v Praze, na Jungmannově náměstí, u Fran-
tiškánů, u knihikupců pp. F. A. Urbánka vedhie Ná-
rodního divadla, Voleského na Král. Vinohradech
u divadelní pokladny. — Jednota diva-
delních ochotníků v Litomyšli po-
řádá v knížecím zámeckém divadle dne 4. t. m.o
půl 8. hod. večerní divadelní představení: »Pražský
žide, historické drama od Josefa Jiřího Kolara.
Měšťanská beseda v Praze. K nastá-
vající letní době upravují se rozsáhlé zahradní míst-
nosti tak, aby poskytly členstvu besednímu úlulného
pobytu a milé zábavy. Zahradní koncerty konati s
budou opět dvakráte v týdnu; ve středu koncerto-
vati bude kapela p. Šeborova. Jelikož stínné a po-
hodlně upravené verandy skýtají dosti ochrany
možno i při méně příznivém počasí koncerty pořá-
dati. Zahájení koncertů zahradních započne, jakmile
nastane příznivé počásí.
Král
Fran
F A Urbánek
Ná
Voleský
Josef
Jiří
Kolar
Šeborův
ko
Praha
Jungmannův náměstí
Vinohrady
Litomyšl
ochotnický divadlo
Pištěkův divadlo
rodní divadlo
Jednota diva
33
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Telegramy.
Z Londýna, 3. května. (C.-B.) »Timese
sdělují z Pekina ze včerejška: Výbor k pro-
zkoumání otázky odškodného, skládající se z vy-
slanců Německa, Anglie, Francie a Japonska
učinil řadu návrhů na úhradu odákodného
obnosem 65 mill. liber šterl, které Čina m
zaplatiti a doporučuje, aby válečná náhrada byl
zaplacena z těchto člyř přijmů: z námořníel
cel, ze zvýšení celního tarifu na 5 zchodnoty
z podřizení tuzemských cel správě cel námoř
ních a vybírání cel ze zboží dosud cla prostého
Z těchto čtyř zdrojů bylo by lze docilití po
názoru výboru ročně úhrnného příjmu aspo
5 mill. taelů, nejvýše ale 45 mill. taelů.
Z Londýna, 3. května. (C.-B.) Večerní
noviny oznamují z Fekina: G.-m. Kettler opust
5. t. m. Paotin a odebere se do Japonska.
Německé vojsko bude odvoláno asi za tr
neděle.
Kettler
Paotin
Čína
Londýn
Německo
Anglie
Francie
Japonsko
34
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
w. Z Londýna, 3. května. Mnohé v
jenské zprávy a dopisy důstojníků, kteří těchto
dnů přijeli z Jižní Afriky, líčí si
tuaci nanejvýš chmurně. Zdravotn
stav anglického vojska jest prý velice špatný
Tou dobou leží prý přes 35.000 mužů v ne
mocnieíeh polních.
Z Kapského města, 2. května. (C. - B..
Úřadně. V minulém týdnu onemocnělo 63 osoh
morem a 32 z nich zemřely. Úhrnem one-
mocnělo dosud morem 519 osob, z nichž 217
zemřelo. Nemoc vykazuje všecky příznaky
moru, jaké byly pozorovány již v Mafe
kingu.
Z Alivalnortu (v sev. Kapsku), z.
května. Voják od plůku brabantských jezdeů.
jenž sem nedávno přibyl, onemocněl za pří
znaků podobných moru.
Z Kapského města, 3. kvělna. (C. B.
V půsledním týdna soustředili s e Ru
rové u velikém počtu pod nej
přednějšími vůdei u Harle bner
fonteinu. Generál Babington střílel po celý
den na silně opevněné posice Burův a donuti
je, že tyto 27. m. m. vyklidili. Dlen n
to utkal se gen. Babington s Bury
v tuhém boji u Lopfonteinu. (Proč as nesděler
i výsledek boje.? Pozn. red.)
Z Pretorie, 3. května. (»Reuter«)
Dnešní proklamací rozšiřuje se ob ča n sl ká
správa Transvaalska. V Johannes-
burgu, Boksburgu a Krügersdorpu občansko
úřady převezmou policií. V Hoidelbergu
Standertonu zřídí se civílní soudv,
Z Londýnu, 3. května. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Dle brusselské jedné depeše dostal
Krüger z Lourenoa zprávu, že po
vstání afrikandrů v severnim
Kapsku se vzmahá a že prý ji
7000 ozbrojených Holanďanů př
a6b0
pojilo se k Burům
Babington
Krüger
Holanďan
Londýn
jižní Afrika
z . květen
Bura
Pretorie
Hoidelberg Standerton
severní Kapsko
Reuter
Alivalnort
35
article
Z Deavu, 3. května. (Zvl. tlgrm.) Pat-
náct (?) Burův zmoenilo se stanice Grasponu;
přeťali telegrafní dráty a odnesli pak s sebou
staniční pokladnu.
Z New Orleansu (Spoj. stáfy), 2. května.
(Zvl. tlgrm.) 800 koní a 300 mezkův byl
odtud přes. protest Burův proti porušování ne-
utrality Unií odvezeno pro vojsko anglické do
jižní Afriky.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Z klubu svobodomystných lidových
poslanců českých-
Z Vídně, 3. května. (Zpráva před-
sednictva.) Klub konal schůzi dneš před
sezením sněmovny. Poslanec Kratoch v fl
podává zprávu o schůzi živnostenské v Praze.
Zpráva a příslušný návrh se sděluje. Ku
prozkoumání spisů o smrti vojína Žiláka
zvolen poslanec Pantůček. Na to pro-
jednán denní pořádek a sice předloha o mar-
garinu, předloha o prohlášení areivévody
Františka Ferdinanda a předloha lihová.
— Po delších debatách při každě jednotlivé
předloze stanoveni řečníci v jednotlivých
případech a ustanoven postup při hia-
sování.
Vodní stavby.
Z Vídně, 3. května. Dnes konaly s
opětné konference jednotlivých stran o vod-
ních cestách. Sešli se přívrženci staveb prů-
plavních s agrárníky ke společné poradě,
které se zúčastníli poslanci dr. Menger,
Kaftan, Primavesi, dr. Chiari, dr.
Schreiner, Maštálka a Jaroš. Vy-
měněny názory obou skupin. Bylo konstato-
váno, že možno docíliti sblíženi.
Burův
Graspon
Kratoch
Žilák
Pantůček
František Ferdinand
doktor
Menger
Kaftan
Primavesi
Chiari
Schreiner
Maštálek
Jaroš
New Orleans
jižní Afrika
Vídeň
Praha
36
article
Uznána byla důležitost regulace řek, na
druhé straně však položen důraz na to, že
vzhledem na mnohé výhody, které by vznikly
pro celkové hospodářství národní z výstavby
průplavů, nemá býti proti těmto činěno žád-
ných zásadních námitel, předpoklaďaje, ž
provede se ř regulace řek. V poradách těch
bude pokračováno v úterý.
V pondělí konají obě sekce »Zeměděl-
ské rady království českého« schůzi, ve které
se stane usnesení v příčině stanoviska, jaké
zaujímá zemědělství království českéhok
předloze průplavní,
Z Vídně. 3. května. Předseda výboru
pro stavby vodní, dr. Lueger, příkázal
osnovu zákona, zaručujícího stavby vodní,
zpravodaji dru. Mengrovi. Zároveň ro-
zeslal všem členům výboru listy, ve kterých
sděluje, co se stalo, a dodává, že výbor se
sejde, jakmile dr. Menger bude ochoten
podati referát.
Z Vídně, 3. května. Dnes konalas
společná porada zástupců klubu českého,
klubu středu a Jihoslovanů o otázce vod-
ních cest. Porady se zúčastnily dr. Pacák,
dr. Kaizl, Maštálka, P. Stojan, dv.
rada Ploj, Povše, Ivčevič, Berbs,
Gregorčič, Barviňský aKathrein.
Posl. dr. Pacák uvítal shromážděné,
sdělil účel schůze a požádal za podporu
návrhů poslanců českých ve příčině vodních
cest. Posl. dr. Ka izl podával zprávu ve
smyslu návrhů klubu českého. Pan dr.
doktor
Lueger
Menger
Jihoslovan
Pacák
Kaizl
Maštálek
Povš
Ivčevič
Berbs
Gregorčič
Barviňský
aKathrein
Posl
Ka
Vídeň
rada Ploj
37
article
Kathrein v debatě se vyslovil, že zá-
stupcové obou národů v Čechách musí nej-
lépe věděti, jak má býti otázka upravenaa
že jeho klub bude snahy ty podporovati.
Posl. Stojan, Berks, Ploj a Ivčevič
vesměs vyslovili se o návrzích klubu če-
ského přátelsky, vyhradivše si o všem
schválení syých klubů a žádajíce
na konec, aby Čechové rovněž podporovali
jejich požadavky ve příčině předlohy inve-
stiční. Po doslovu posl. Maštálky byl
schůze skončena.
Z Vídně, 3. května. Za dnešní schůz
poslanecké sněmovny konali předsedové ne-
meckých stran ustavičně porady o vod-
ních stavbách a zároveň o českých návrzích
k nim. Vyslovili se v ten rozum, že těmito
požadavky českého klubu předloha původní
přeměněna byla prý v »nemožné monstrum«,
ale zároveň si bylo panstvo vědomo, že b ez
úpravy řek Čechové nepřivolí,
by se skoncoval zákon o půjěee
investiční. Proti sloučení obou
těchto předloh zaujali vůdcov
německých stran rozhodné sta-
novisko. Všichni vyslovili se v ten smysl,
že investiční předloha má se projednati
plenem sněmovním, jakmile vyřízen bude
zákon o dani lihové. Kdyby Čechové trvali
na junctim mezi investicemi a vodními. ce-
stami, resp. regulacemi řek, jsou Němci od-
hodláni změniti svou posici k dani lihové.
Usnesení to sděleno ministr-presidentovi dru.
Posl
Stojan
Berks
Ploj
Ivčevič
Čecho
Maštálek
Němec
Čechy
Vídeň
poslanecký sněmovna
zákon o daň
38
article
Körbrovi, který v konferenci s něme-
ekými vůdci rokoval o způsobu, jakým s
výdaje na vodní cesty uhradí.
V jednání tom se bude pokračovati.
Z Vídně, 3. května. Něme čti
nacionálové vyhrožují, že vzhledem na
požadavky české ve příčině úpravy řek
v Čechách a na Moravě přejdou do
rozhodné opposice proti před-
loze o dani z lihu. Proti postulátům
českým musí prý býti zcela rozhodně vy-
stoupeno, jelikož prý v zemích alpských řeky
upraveny byly z největší části nákladem zem-
ským. Stát přispěl jen z melioračního fondu.
Budou-li prý kladeny nové překážky předloze
investiční, potom se prý Němci pomstí: na
novele k dani lihové. Netají sobě, že by tím
pochovány byly veliké hospodářské předlohy
pro nynější jarní sněmování vůbec. Škodu
by prý měly zvláště země »sudetské«, větší
nežli alpské. Němečtí nacionálové obviňují
Čechy, Polaky a také jiné strany německé,
že za kulisami ustavičné usilují oddálit in-
vestiční předlohu.
Nestane-li prý se s neděle
změna, potom prý se poměry při-
ostřítak, že se klidná práce stane
vůbec nemožnou. Alpští poslanci ně-
mečtí žádají, aby hned po lihové dani do-
stala se na jednací pořad předloha investiční
bez jakéhokoliv junctim lí
Z Vídně, 3. května. Za schůze posla-
necké sněmovny vznesl posl. Derscihatita
na předsedu ministerstva dra. Körbra
dotaz, je-li pravda, co se v novinách vypra-
vovalo, že v čelo staveb vedních postaven
Körbr
Němec
Polak
Vídeň
Čechy
Morava
necký sněmovna