1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 269. ze dne 30. září 1908.
7
article
Všeobecný sjezd českých záložen
v Praze.
Po 17leté přestávce konal se v letošních dnec
svatováclavských opět všeobecný sjezd če-
ských záložen z Čech, Moravy a Slez-
ska. Posledně byla zemská jubilejní výstava, která
r. 1891 shromáždila zástupce českých záložen do král.
Prahy, a tentokráte jest to jubilejní výslava obvodu
obchodní a živnostenské komory pražské, která za-
vdala podnět ke svolání záloženského sjezdu. Ostatně
i pro naše české záložny samy jest ke lošní rok
rokem jubilejním, padesátým výročím zalo
žení první české svépomocné váložny bodrým živ-
nostníkem Janem Pláteníkem, a kromě taho nynější
doba, kdy jednak na naše záložny kladou se zvý-
šené požadavky v příčině ukájení úvěrních petřeb
malých i slředních tříd výrobních, jednak však při-
pravuje se zákonödárna üprava jich organického
ústrojí, jistě byla okamžikem vhodným k tomu, aby
naše záložny se sešly a o svých tužbách i svých
úkolech porokovaly. Celá hospodářská veřejnost naše
tudiž se zájmem hleděla lelošnímu sjezdu vslřie.
Průběh sjezdu byl lenlo
Sjezd konán dne 27. září o 9. hod. dopolední
v koncertní síni na výstavě za přitomnosti 340 zá-
slupců 157 českých záložen, spravujících kapitál 454
mil korun, a celé řady vzácných hostl.
Jan pláteník
Praha
Čechy
Morava
živnostenský komora
8
article
Mezi nmi pozorovali jsme zejména: J. Exe
min. m. s. dr. Anl. ryt. Iandu, zástupce Zw azku
slowarzyszen zarobkových i gospodarezých ve Lvově
p. presidenta Biechonského a sekretáře Narcira
Ulmera, zároveň v zastoupení Ligy pomoey
przemyslowej, p. Wenanty ryl. Šydlowského,
ředitele Krajowego zwiazku przemyslow go, zástupce
král. hlav. města Prahy p. městského radního Jana
Peška a obecního staršího Bedřicha Kovařoviče.
za obchodní a živnostenskou komoru v Praze pana
presidenta, člena panské sněmovny Anl. Řivnáč
a vicepresidenta, zems. poslance Václava Němee
za výkonný výbor výstavní p. cís. radu Léon
Bondyho, předsedu a kom. r. Frant. Macháčka
dále konc, ad. obchodní, komory pana dr. Zd
Fafla, dále zástupce Ústředního svazu českýci
hospodářských společenstev v markrabství m or av
ském v Brně pp. nám. vrch. ředilele, příse dícího
zemského výboru Jana Vacu, člena ředitelstva posl
J. V. Pokorněho, dirigenta Frant. Henycha
zástupce Jednoty českých hospodářských společen-
stev ve vévodství slezském v Úpavě a j. v.
J Ex
doktor
Anl
Biechonský
Wenant
Pešek
Kovařovič
Řivnáč
Němee
Léon Bondy
František
Macháček
Fafl
Vaca
Pokorně
Henych
Lvov
Praha
Brno
já
m . s
Zw
Narciro Ulmer
živnostenský komora
panská sněmovna
český hospodářský společit
9
article
Sjezd zabájil vřelým proslovem předseda Jednoty
záložen Jan Topinka, jeden z nejstarších a nejza-
sloužilejších založenských pracovníků. Vzpomíná dneš
ního jubilejního okamžiku a stručně vyličuje vývoj
české záloženské organisace. Vyslovuje uznání záslu-
hám všech pracovníků záloženských, zejmena Fran
tišku Šimáčkovi, který prvý již roku 1857 budi
zájem pro svépomocné sdružovaní a také potom by
záložnám uplímným rádcem, dále J. E. ministr
mimo sl. dru. ryt. Randovi, který má nehynouc
zásluhy o právní podklad záloženské organisace
konečně zesnulému dvor. r. proí dru. Jos. Stupe-
ckému, jenž z celé své ryzí duše přilnul ke hnutí
záloženskému a původně jako tajemník ústředního
výboru, později jako jednatel spolku přátel záložen
českomoravských a konečně jako prvý předseda Jed-
noty záložen vykonal pro české záložny tolik, že
jeho zásluhy sotva kdy bude lze doceniti. Památk
zesnulých vynikajících záloženských pracovníků
uctěna povstáním. Přechazeje ke vlastnímu podně tu,
který vedl ke svolání dnešního sjezdu, o letošní jubií
lejní výstave
[ná vzácného panovnického ju
Topinka
Fran
Šimáček
doktor
Randa
spolek přátelit záložna
10
article
Liles efsaře kráfe, jemuž za všeobecného souhlasu
provolává slávu.
Jménem král. hlav. města Prahy vítá sjet
srdečně p. m. r. Pešek, který zejmena poukazuje n
nutnost svorného a jednotného postupu dnes, kdy
právě události posledních dnů ukázaly, jaké nástrahy
se nedílnosti země naší činí. Přeje sjezdu všeho
zdaru.
Bouřivým polleskem uvítán, vyslupuje na po-
dium zástupce záložen polských Vojt. Biechoňski
který pozdravuje sjezd jménem bratrského národa
polskébo Přeje si co nejužší a nejsrdečnější součin-
nesli obou příbuzných národů slovanských na pol
hospodářském i politickém a volá sjezdu upřímne
„Na zdar!“. Temperameniní proslov sympatickéh
Poláka provázen byl neuluchající bouři pollesku
nadšení
Na to zvoleno presidium sjezdu: předsedou J. F
m. s. dr. ryt. Randa, prvým míslopředsedou p. dr
Jan Ošťádal z Olomouce za záložny moravské
druhým místapředsedou p. J. Sojovský z Tuři
za okresní záložny hospodářské; zapisovateli pp. řed
Houžvička a A. Smetana.
Pešek
Bouřivý
Polák
J F
doktor
Randa
Ošťádal
J Sojovský
Houžvička
A Smetan
Praha
Olomouc
11
article
J. E. ryt. Randa, ujímaje se za nadšeného po
lesku předsednictví, děkuje za poctu, která mu vol-
bou byla prokázána. Zmiňuje se především o záslu-
hách p. Topinky, který arci sám sebe pominul
promlouvaje o zasloužilých pracovnicích záložen-
ských. Vzpomíná dob, kdy počal se zajimati o česk
záloženství, zejména vydání nového zákona o spo-
lečenslvech, kdy se podařilo v zájmu českých záložen
oproli panující tehdy teorii přivěsti k platnosti tako
ručení obmezené, a kdy skulečně byl vydán zákon.
který se pro naše společenstva celkem osvědčil. Dnes
však přece jest třeba opravy ve mnohých směrech
Jest to zejména olázka přeměny ručení, olázka při-
mého styku mezi věřiteli a členy společenstva s ne-
obmez. ruč., jakož i otázka dobrovolné repartice
které vyžadují účelního řešení. Dnešní sjezd má se
o těchto záležitostech radili, a zajisté hlas jeho bude
na příslušných místech padati silně na váhu.
Randa
Topinka
12
article
Když byli ještě oba místopředsedové sjezdu po-
děkovali srdečnými slovy za volbu, přikročene k jed
nání meriternímu, jehož prvým bodem byl referát
v zkušenoslech, nabylých prováděním povinné revis
podlů zák. z 10. vervna 1903 č. 133 1. z.
Referent, jednatel ústř. výboru jednoty, p. cís. r
Karel Kavka, ředitel záložny vinohradské, v úvodu
svého referátu stručně se zmiňuje o historickém vý-
voji instiluce revisní. Jednota záložen již v lelech
devadesálých zavedla pro své členy dobrovolnou re-
visi, r. 1900 však změnou stanov docílila toho, že
členové Jednoty, jakožlo takoví, byli nuceni podro-
bovati se periodické odborné revisi svazové a byla
tudíž u členů Jednoty záložen povinná revise zave
dena již o tři léta dříve, nežli se tak slale všeobecni
zákonem z r. 1903 Dnes tvoří provádění revise nej
důležitější část ngendy Jednoty, a o tom, jaké zkuše-
nosti při konání revise Jednola učinila, promlouvi
referent dále. Zmiňuje se o nutnosti spolupůsoben
funkcionářů při revisi, aby se, pokud možná, nejvíce
při tom naučili, o různých nepravidelnostech účel
ních, o nedosti přesné manipulaci při poskytován
zápůjček směnečných i hypotekárních, o požadav
cích, kladených na záloženskou správu a úřadování
v záložnách, o záloženském úřadnictvu, pro kter
zejména navrhuje zřízení zvláštních odkorných kursů
se závěrečnými zkouškami, a ještě o mnohých ji-
ných záležitoslech hospodářství záloženského. Koněe
svůj referát, klade řečník na to důraz, že přes některě
vady, jimiž záloženská správa tu onde trpí, jest cei-
kový stav českých záložen debrým a ž
se instituce povinné revise velmi dobře osvědčila
Kavka
13
article
Nějaké resoluce řečník nenavrhuje, a není toho an
třeba. Taková resoluce by vyzníti mohla leda v ape
k záložnám, aby, vědomy si jsouce významu a účelu
revise, všemožně snažily se podle pokynů, při revis
dávaných se zachovati tak, aby řečník na příštín
záloženském sjezdu nemusil referovati již anio
oněch vadách, které musil uvésti dnes. (Ilučný po-
tlesk a souhlas.
14
article
Předseda, ryt. Randa, děkuje referentu za zna-
menité odborné výklady jeho, používá příležitosti to-
holo referátu, aby projevil plné uznání velkým
zásluhám českého úřadnictva záloz en-
ského, jichž si o rozkvět našeho záloženství získali
Na důkaz souhlasu s tímto uznáním veškeré shromá-
ždění povstává.
Daiším referentem byl p. JUDr. Bedřich Jahn
který, jakožto předseda Pensijního fondu záložen
ských úřadníků a prvý náměstek předsedy Jednoty
záložen, promlouvá o olázce
ponsijního pojižlění záloženských úřardníků.
Probrav jednotlivé předpisy zákona ze dne 16
prosince 1906 č. 1. ř. z. z 1907, dospívá k přesvěd
čení, že českým záložnám nelze doporučovati, aby
se domáhaly uznání svých pensijních fondů za ná
hradní ústavy pensijní, aniž aby své úřadníky poji
stily u Všeobecného pensijního státního ústavu, ktery
bude uveden v život, nýbrž že nejpříznivějším jes
jak pro záložny, tak i pro jich úladníky pojištěníu
Pensijního Iondu záloženských úřad
níků v Praze, který svěpomocí záložen a úřad
níků byl založen a již přes 20 let velmi dobře působ
a poskytuje záložnám i jich úřadníkům tak přízniv
podnínky pojišťovací, jako žádný pensijní ústav jiný
Řečník navrhuje pak následující
Randa
JUDr
Jahn
Praha
16
article
„I. Sjezd nečo poručuje českým záložnám, aby
své úřodníky pojišťovaly u Všeobecného pen
sijního ústavu státního, který bude podlo
zákona ze dne 16. prosince 1906 čís. 1. ř. z. z roku
1907 uveden v život, poněvadž tenlo pensijn
ústav státní požadavkům záloženského úřadnictva
ani z daleka nevyhoví tou měrou, jako pensijn
pojištění náhradní, které jest záloženském
úřadnictvu přístupno.
II. Rovněž nedo poručuje sjezd českým zálož
nám, aby se domáhaly uznání svých pensijních
fondů za pojišťovací náhradní ústavy, poněvadz
by takto ony pensijní fondy volné disposici záložen
byly odňaty, úřadnictvu pak mohlo by takové
opatření pensijní býti překážkou volného rozh-
dování při volbě služebních míst. Vla stních
reservních fondů nechť záložny používají k zakupo-
ván prošlých let ve prospěch starších úřadníků
u vhodného úslavu náhradního, jednak ale
— pokud zakoupení let nebylo by prospěšným
— na doplnění pensijních požitků na míru, jiz
nabytým pensijním nárokům odpovída jící.
III. Za to dopo ručuje sjezd českým záložnám,
aby své úřadnictvo bezvýjimečně pojistily
Pensijního fondu úřadníků záložen-
ských v Praze, a aby u těho ž fondu starším
úřadníkům. pokud možno, prošlá léla zakupe-
valy,poněvadž tento pensijní fond jest jediným
záloženským, vlaslní svěpomací zálo-
žen a záloženského úřadnictva založeným a dnes
již přes 20 lot působícím pensijním ústavem, jenž
kromě toho za daných poměrů záloženskému úřad-
nictvu poskytuje výhody takové, jako žádný
pensijní ústav jiný. Sjezd prohlašuje přímo za
otázku stavovské vzájemnosti a cti, aby při
pensijním pojišťování záloženského úřadnictv
Pensijní fond záloženských úřadníků obcházen
nebyl.
K referátu tomulo ujal se slova p. JUC. P.
Praha
17
article
Spurny (za „leněžní Obzor“), jenž zejména vy
slevil své pochybnosti nad tím, bude-li Pensijní fun
úřadníků záloženských skutočně také vládou za ná-
hradní ústav uznán a doporučoval, aby úřadnictvo
záloženské bylo pojištěno u Pensijního ústavu česko-
slovanského peněžniclvi.
Proti námitkám p. Spurného vystoupila řada řč
, zejm p. ZKTa Vak (vseobecná záložna v Kar
lině), cís. r. Kavka a dr. Illner, kteří ujistili,že
Pens. fend úřadníků záloženských vládou uznán býl
musí, protože splňuje všecky předepsané podmínky
zákonné, načež po poznámce p. Spurného a do
slovu rol. dra. Jahna resoluce navržená jednomy-
slně přijala.
O nové zákonné úpravě právních poměrů záložeu
občauských i okrosních hospodářských.
Konečně ujímá se slova tajemník Jednoty zá-
ložen, p. JUDr. F. Illner, aby pojednal o připravované
změně organisačních zákonů jak o občanských. tal
i o okresních hospodářských záložnách a o požadav-
cích, které české záložny na reformu oněch zákono
kladou. Vzhledem k vývodům p. předsedajícího J. E
ministra dra. ryt. Itandy obmezuje se referent na
stručné poznámky o nedoslatcích dnešního zákona,
jakož i o tom, co je známo o obsahu připravovaných
neb již podaných osnov zákonů nových a navrhuje
na koner, aby přijaty byly náslodující dvě resoluce,
z nichž druhá (o okr. hosp. záložnách) modifikována
po vysvěllení p. Riedla (okr. hospodářská záležna
v Čáslavi
Spurný
ZKT Vak
Kavka
doktor
Illner
Jahn
JUDr
F Illner
Riedl
Čáslav
Kara
18
article
I. Resoluce v příčině záložen občanských.
Nová účelná úprava platného zákona o spole-
čenstvech jest naléhavou a sjezd očekává, že vláda
s podáním přislušné osnovy zákonodárným sborůn
dlouho otáleli nebude. Aby ale nový zákon o spole-
čenstvech skulečně znamenal pokrok na poli domá-
cího hospodářského zákonodárstv, vyslovuje sjezd
nezbytný, ano samozřejmý požadavek, aby pri bu-
douci úpravě rakouského společenstevního práva bylo
dbáo historického vývoje dnešního stavu a oprávně-
ných tužeb, jakož i podmínek dalšího zdárného vý-
voje společenstevní organisace. Pomíjeje různé oláz-
ky podřízeného rázu a přihlížeje toliko k nejnaléha-
vějším a nejzásadnějším požadavkům českých ob-
čanských záložen, žádá sjezd co nejrozhodněji, aby
nový zskon:
1. noobmezeval dosavadní autonomii a volno
společenstev ve větší míře, nežli jest toho v zájmu
společenstev samých třeba:
2. splnil konečně dávný a naléhavý požadavek
českých občanských záložen s ručením neobmeze-
ným, aby jim umožněno bylo prostou přeměnou sla-
nov za přiměřených kautel ve prospěch nabytých
práv osob třetích přijati ručení obmezené
3. vyloučil singulární, přímý útok věřitelů n
členy společenstev s ručením neobmezeným, kterak
ho desud platný zákon v míře velmi povážlivé při-
pousti:
4. ve smyslu potřebám společenstev vůbee
úvěrních společenstev zvláště odpovídajícím rozřešil
alásku přípustnosti dobrovolné repartice schodku z
19
article
trvání společenstva v ten rozum, aby taková repar-
tice ne sice v míře nzobmezené, ale přece aspoň
do určité přiměřené hranice byla připuštěna tak, aby
společensívo živola schopné pro nějaký snad jen ne-
patrný a lelice uhraditelný schodek nebylo nuceno
k likvidaci anebo dokonce ke konkursui
5. přivedl sice ku platnesti všeobecnou zásadu
obmezování úvěrní činnosti úvěrních společenstev na
vlastní členy, aby ale noobsahoval bezvýminečnou
zápověď poskytování úvěru také nečlenům, nýbrž
připouštěl výjimku všude tam, kde to jest odůvad-
něno buď zvláštní povahou toho neb onoho úvěrního
okchodu, anebo historickým vývojem a vnitřním
ústrujím a zařízením dotčeného společenstva;
6. zejména ale sjezd s veškerým důrazem žádá
aby do nového zákona o společenstvech nebylo při-
jímáno žádné ustanovení, které by úvěrní společen-
stva v jich dosavodním neobmezeném právu, přijí-
mali úsporně vklady, obmezovalo a chová li vládn
úmysl, do nového zákona takové obmezení pojali.
pak sjezd proti tomulo úmyslu co nejenergičtěji pro-
testuje;
7. konečně žádá sjezd, aby současně s vydá ním
nového zákona o právních poměrech společenslev
výdělkových a hospodářských buďto tímže, aneb
zvlástním zákonem upravena byla berní povin-
nost těchto společenstev v souhlase s jich zvlášt-
ním hospodářským posláním a s jich zvláštními po-
třebami, tudíž ve smyslu podstatného zmírnění do-
savadního tižícího břemene daňového a aby tako
kodifikovány byly předpisy práva poplatkového, po-
kud se vztahují na tato společenstva a odchylují se
od předpisů všcobecných,
20
article
Sjezd vyslovuje pevnou naději, že na talo desi-
deria organisace, která spravuje na 800 milionů ko-
run jmění a jest nesmírně důležitou složkou českého
hospodářského života a vynikajícím významem pro
dobu přítomnou i budoucí a neocenitelnými záslu-
hami z let minulých, na rozhodujících místech bude
vzat plný zřetel.
Rosoluce tato budiž zaslána J. Exc. ministru
zpravedlnosti dru. Kleinovi, ministru obchodu dru.
Fiedlerovi, ministru Karlu Práškovi, ministru fina ncí
dru ryt. Korytowskému, veškerým čes. poslaneckým
klubům na radě říšské, obchodním a živnostenským
komorám v zemích koruny české, České apolečnost
národohospodářské a bratrským slovanským svazům
společenstev ním.
Klein
Fiedler
Prášek
21
article
II. Resoluce o okrosních záložnách hospodářských.
1. Sjezd vítá s uspokojením osnovu nového zá-
kona o právních poměrech okresních záložen hospo-
dářských v království českém, kterou podal zemský
výbor v přitomném zasedání sněmu království če-
ského a projevuje zemskému výboru zastoužené
uznání za to, že, vyhovuje tužbám okresních záložen
hospodářských, nejen osnovu zákona o účelně
dnešním hospodářským poměrům odpovídající zákc-
nodárné úpravě jich organického ústrojí v době po-
měrně králké vypracoval a sněmu předložil, nýbrž
že také v léto zákonné osnově kromě tcho splni
mnohě naléhavé požadavky okresních záložen ho-
spodářských, kleré lvoří předpoklad jich další úspěš-
né činnosti i zdárného vývoje
2. Kromě toho vyslovuje sjezd přání, aby přede
žená osnova zákona o okresních záložnách hospo-
dařských v království českém v odstavei, který jední
o svazech takových záložen, byla upravena lnk, aby
funkce takového svazu mohla vykonávali také Jed-
nota záležen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
která již po lěta jakožlo organisační ústředí okres-
ních záložen hospodářských s úspěchem působí
právě v záležitosti nově úpravy právních poměrů
těchlo záložen, o kterou se nyní jedná, získalas
zásluhy velmi pozoruhodné.
Čechy
Morava
Slezsko
22
article
3 Konečně vznáší sjezd na staroslavný sněm
království českého žádost, aby záslužné snahy zem-
ského výboru korunoval úspěchem a osnovu nového
zákona o okresních záložnách hospodářských pokud
možno záhy projednal a schválil beze
změn, které by zájmům oněch záložen neodpovídaly
avšak se zřelelem na požadavky v odst. 2. télo reso
luce vyslovený.
V příčině formální budiž tato resoluce zaslána
zemskému výboru království českého, komisi sně-
movní, která bude zvolena ku projednání osnovy zá-
kona, c kterou jde, předsedovi a zpravodaji téže ko-
mise, veškerým klubům českých poslanců na sněmu
království českého, J. Exc. ministru Karlu Práškov
a J. Exc, ministru obchodu dra. Fiedlerovi, Zeměděl-
ské radě království českého a České společnosti ná-
rodohospodářské.
Obě tylo resoluce byly jednomyslně přijaty, na
čež sdělenim předsedajícího p. dra. Ošťádal a, že
pozdravné připisy zaslali min. dr. Fiedler, nám
starosty pp. dr. Štych a Jirousek, dále Svaz
českých spořitelen a Ústřední banka českých spořite-
len a v. j., jakož i děkoslovnými projevy všem účast
níkům, zejm pak opětně drahým bratřím polským
ústř. výboru Jednoty záložen, oficiální jednání sje
zdové ukončeno.
Práškov
Fiedler
Zeměděl
Ošťádal
doktor
Štych
Jirousek
svaz český spořitelna
Jednota záložna
23
article
Účastníci sjezdu poobědvali pak společně v kon
certní síni, načež odpoledne prohlédli si výstavu, ze-
jména vzornou exposici českých záložen v pavilonu
úvěrních ústavů.
V reděli 28. září odjeli účastníci sjezdu d
Vlašimě, kde v 1I hod, dopol. konána slavnos
odhalení pamětní desky na rodném domku
zakladatele první české svépomocné záložny Ja n
Pláteníka. Slavnostní řeč při této příležitosli
proslovil člen ústř. výboru Jednoty záložen p. zem-
ský poslanec dr. Jar. Preiss, red. Živnost. banky
v Praze. Pe společném obědě v hotelu „U Karla IV.
prchlédli si účastníci slavnosti památky města, zejm
pak zámecký park, načež vrátili se večer do Prahy
Z peněžních trhů. (29. září.) Nároky na rakousko-
uherskou banku stále sloupají, takže lze očekávati
k ultímu vzhledem ku poměrně skrovné daněproste
reservě značné její překročení. Již dne 28. t. m. bylo
podáno k eskonlu ve Vídni směnek v obnosu 15 mil.
oproti pohledávkám ve výši pouze 1.9 mil. korun
eskont u peštského ústavu dosáhl v týž den výše
10 mil. K při 3.6 mil. K pohledávek. Pro zbývající
dny t. m. očekává se další stoupnutí požadavků.
doktor
Jar
Preiss
Vlašim
Praha
Karel Iva
Vídeň
Jednota záložna p
24
article
Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný
sjednány závěrky akcil strojírny Daňkovy za K 432.—
Dále podáváno za akcie: První české továrny orien-
tálských eukrovinek K 250.—, »Merkuru«, směn. akc.
spol. K 597.—, První pražské zastavárny K 465.—
první české akc. pojišťovny na život K 272.—, kolin
ské továrny kávových nábražků K 660.—, pivovaru
v Českých Budějovicích K 860.—, Živnostenské banky
K 238.—, české banky »Union« K 245.50, české spo
lečnosti pro průmysl cukerní K 170 —, Škodových zá
vodů K 291.50, hospodářské úvěrní banky K 388.25.
české průmyslové banky K 415.—, podolské cemen-
tárny K 205.—, zajišťovací banky K 200.—, akciové
továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolině K 400.—
první českomoravské strojírny K 850 —, kralove
hradeckého úvěrního ústavu K 414.—, pražské paro
plavební společnosti po Vllavě a Labl K 600.—, první
české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Vídeň. Větší místní nákupy kreditek, kter
souvisely se zlepšením vnitropolilické situace a po-
věsti o novém obchodu Ústředního ústavu působiiy
na začáteční bursu přívětivě a způsobily všeobecnou
teprisu. Zejména kreditky stouply. Poplávku měiv
také lombardy, alpinky a ruská renia. Na poledn
burse kreditky měly rovněž živý obchod. Ačkoliv po-
věsti o novém obchodu se nepolvrdily, přece kur
stoupl na 647.50, t. j. o 5 K. Jinak byly lombardy
které rovněž kupovány na berlínský účel, vyšší
Bursa končila přívětivou náladou. Kromě kredile
byly ostatní bankovní papíry zanedbávány. Akcie
eskomptní, Unionb nky byly slabší, akcie státno
dráhy se zlepšily. Lombardy stouply o 21/2 K. Žele
zářské byly zanedbávány. Ve šraňku jednotlivé ce
mentové byly lepší. Trh k ukládání stalý. Na eskompl
ním trhu peníze nezměněny 313/1.9 %.
Škodův
Bursa
Lombardo
Praha
Český Budějovice
Modřany
Vídeň
živnostenský banka
český banka
hospodářský úvěrní banka
český průmyslový banka
úvěrní ústav
25
article
Berlín. Na dnešní burse nebylo jednolné ten-
dence. Pokud se akcil amerických drah dolýče dosti
podivně odrážel se jich vzestup od kursů, které hlá
šeny byly z Nového Yorku, kde trvající smýšlen
opět zavdává příčiny k obavám. Pokud se, baňských
paplrů týče trpěly prodeji akcie ubelnodolných spo-
lečností, ježto rozladila zpráva o zvýšení kapitálu
gelsenkirchenských. Hodnoty železárské své kursy
uhájily, ba Lauřina huť záznam zvýšlla. Domác
banky trpěly drobnými ziskovými prodejí. Z cizícl
titrů rakouské kreditky a lombardy závodsly o přízeř
spekulačních kruhů. Rovněž akcie ruských hank.
zvlašlě mezinárodní a petrohradské, hledány. Ruské
půjčky pevny. Soukromý diskont nezměněn: 31/290.
Z pražského trhu obilního. (29. září.) Na dnešní
burse se situace pro obchod s obilím utvářila přivě-
tivěji, ježlo poptávka konsumu se stala živější. Ná-
sledkem stoupnuvších pešťských kursů lhůtních byly
vlastníci s nabídkou zdrželivější; stoupající pohyb
pokračoval dále, ovšem jen mírně; ceny pšeni c
a žila se zdražily o 10—15 h. Obraty nebyly ovšem
příliš veliké, vždy však vydatnější, než na předchá-
zejících trzích. Z Prahy placena pšenice 77—81 k
K 11.90—12..50, z Radolína K 12.05, Čelakovic 12. 30,
Bystřice 11.70, Votic 11.80, moravská z Jarměřic
a Mor. Budějovic K 11.25. Vývoz uherské pšenice
do Čech se pro ceny v Uhrách v posledních 8 dnech
o 30 h za 50 kg stoupnuvší opět nevyplácí. Odbytov
poměry žita do severních Čech se poněkud zlepěily.
Z Prahy placeno 71—75 kg K 10.05—10.35, z Bene-
šova 9.90—10.15, Votic 9.85—10.10, Soběslavi 9.80.
Pelhřimova 9.70, Pacova 9.65, Milevska 9.75, Čelako-
vic 10.35, Chomutova 10.45, Plzně 10.—. Sudoměhi
Berlín
Nový York
Praha
K 11.90
Čelakovice
Bystřice
Votice
Jarměřice
Budějovice
Čechy
Uhry
severní Čechy
Soběslav
Pelhřimov
Pacov
Milevsko
Čelako
Chomutov
Plzeň
Lauřin huť
Mor
kg
26
article
9.85. V obchodu s ječmenem poplávka pro vývoz
potrvala v nezlenčené míře; při pravidelném odbytu
sladovnám a konsumu zůstala nálada nezměněně
povná. Prodeje dály se ponejvíce hladce, vývoz ne-
omezil se jen na výběr; i zdravé plnozrnné střední
druhy docházejí obzvláštního povšímnulí. Zanedbá-
vány jsou jen méně cenné slabé druhy. Úřadně byl
znamenán merkantilní K 9.05—0.25, střední 9.40 až
9.50, prima 9.75—9.85, výběr 10.10—10.30. Jinal
placeno z Hořovic 9.35—9.85. Chomutova 9.75, Bran
dýsa n. L. 9.60, Satalic 9.80—10.35, Chotětova 9.00.
Mělníka franko loď 10.—10.55, Zlonic 9.90—10. 10.
Staré Boleslavi 9. 90—10.25, Kouřimi 9.75—10.25
Kolína 9.80—10.20, Jenče 9.60, Křince 9.20, Ouval
9.70, 9.90, 10.—, Heřm. Městce 9.20, Čes. Brodu
960, 10.—, 10.20, Nymburka 9.60—9.75. Velva
9.60—9.90, Přelouče 9.50, Dymokur 9.15—9.30, Král
Měsíce 9.15—9.30, Smiřic 9.—, Josefova 9.05, Vrulic
9.45—9.85, Horenovsi 9.05, Peček 9.77—10.—, Lyse
9.55, Uhriněvsí 9.75, Krče 9.50, Braníka 9.75, Kralup
9.85, Čelakovic 9.70—10.—, Volic 9.30, Kácova 9.—
Pro oves jevila se stoupnuvší poplávka, nabídka
se lépe umísťuje při cenách o 10 h vyšších. Z Prahy
placeno K 8.15—8.35. Suché teplé počasí v Uhrách
umožní nakládání nové kukuřice v říjnu, potrvá-li
dále, nabudcu přívozy suché nové kukulice brz
většího rozsahu, čímž bude skončena i nedostatečná
nabídka kukuřice u nás. Z Vídně placeno za dodávku
na říjen 7.75, na listopad-prosinec 7.65. V máku
se poměry odbylové ulvářily živěji, posledního zá-
znamu 23—24 K za 50 kg lze snadno docíliti. N
trhu řepky se nic nezměnilo, platí se 15.50—15.75
za 50 kg. Obchod s jetelovým semenem se
omezuje vělšinou na červený a bílý jetel. Tendence
jest bez vzruchu, ceny za červený jetel K 50—67.
bllý jetel K 47—63 za 50 kg; te znamená pokles
sen 2—3 K za 50 kg
Kácův
Hořovice
Chomutov
Satalice
Chotětov
Mělník
Zlonice
Stará Boleslav
Kouřim
Jeneč
Křinec
Městec
Čes . Brod
Nymburk
Přelouč
Dymokury
Smiřice
Josefov
Pečky
Lys
Uhriněvsit
Krč
Braník
Kralupy
Praha
Uhry
Vídeň
Kolín 9.80
Čelakovic 9.70
kg
27
article
Výsledky lelošní sklizně hlavních obllnin v Č
chách (Druhá předběžná zpráva Zemské statistické
kanceláře království českého. Dodatkem ke své prví
zprávě, podané dne 16. 1. m., sděluje nyní Zemsk
statistická kancelář následující čísla o výsledcíe-
lelošní sklizně, zjištěná po okresích způsobem, jenž
byl popsán v první oné zprávě. (K vůli srovnáno
připojena jsou vždy také obdobná čísla za rok mi
nulý.) Průměrný výnos zrní po 1 ha plochy sklizn
čnil přibližně metrických centu
u pšenice u žita u ječmene u ovsa
i š i
1. v české
nížině . 20.3 20.7 17.5 18.1 197 21.1 18.5 18.
2. v pohoří
Č chy
ha
20.7
197
33
article
176 18.0 16.0 15.7 15.6 17.0 13 0 16.0
176 18.0 16.0 15.7 15.6 17.0 13 0 16.0
mor. vys.
9. v horách
sudet. . 14.5 140 14.5 12.9 10.9 15.4 12.0 128
10. v Rudo-
hoří.. . 10.4 127 91 11.9 90 14.0 8.4 12
11. na Šu-
mavě. .. 16.7 16.4 139 14.4 14.7 15.6 130 11
v celém král, 18.5 19.0 15.5 15.8 17.0 18.8 13.7 15.
Plocha sklizně těchže obilnin činila v celén
ktálovství přibližně hektarů
žita
ječmene . ovsa
pšenice
230.781 559.356 306.118 470.75
1907 226.524 548.925 309.902 471.80
Selo se ledy letos u nás celkem ječmene a ovsa
něco málo méně, za to však pšenice a zvláště žita
nikoli nepatrně více nežli loni. Celková skli zen
dle toho vypočlená, činila v celém království při-
bližně metrických cent
roku pšenice žita
ječmene
ovsa
1908 4.274.535 8,650.133 5.252.549 6.428.9080
1907 4,301 786 8,665.798 5,824.397 7.418. 76
Byla tedy dle našeho předchozího šetření celkov
sklizeň letošní u všech 4 našich hlavních obilnin
slabší nežli r. 1907, nejeitelněji u ovsa, nejměně
u žita.
K sostátnění železnic. Dne 31. října bude se
kenati valná bromada společnosti Jiho-severo-něme-
cké spojovaci dráhy, jež se má usněsti o dohodě se
státní správou stran sestátnění dráhy a o evenluál-
ním rozejiti se společnosti a její likvidaci.
jihosevero
16.0
140
15.4
90
19.0
34
article
K olázce novollování zákona o penzijním poji-
štění soukromých zřízenců. Přodseda sociálně polili
ckého výboru posl. sněmovny dr. Licht prohlási
v rozmluvě se sekrelářem Ústředního svazu rakou-
ských obchodníků drem Brichtou, že jest přesvědče
o sulnosti, aby zákon o pensijním pojistění bl
zlepšen a že hodlá svolati užší výbor ku poradíím je-
ště před zahájením parlamentu, uprostřed října. P-
třebný materiál byl již od ministerstva vnitra vyžá-
dán a vláda slíbila při této přiležitosti, že bude po-
rady výboru podporovati a že jemu všechen potřebný
materiál spolu s návrhy vlády dodá. Lze tedy očeká-
vali, že hlavní nedostalky zákona bude - zákonodár-
nou cestou ještě před vstoupením jeho v platnost
odstraněny a zmímněny
Ze železářského průmyslu. Ve schůzi ředitelsiví
Hernadské železářské společnosti, ko-
nané dne 28. t m., byla sestavena bilance za minulý
rok. Čistý výtěžek činí 2,831.866 K oproti 2,327.0s
kor. před rokem. Reditelství se usneslo navrhnouli
valné hromadě rozdílení 122% dividendy, jako před
rokem
Dividenda sdružených sloktrických akciových
společností. Ve schůzi správní rady sdružených elek
trických akciových společností, konané dne 26.
I. m., byle usneseno, navrhnouti valné hromadě
aby z čistého zisku, činícího 590.035 K (opr t
523.773 K před rokem) byla po provedených odpisech
a dolacích rozdlena 62% dividenda (oproti 5 9% přec
rokem)
Stavba v nádraží. C. k. ředitelství státních drah
v Praze zada stavbu skladiště a překladiště ve sta-
nici Uhřiněvsi. Náklad asi 12.000 korun. Ofertní for-
muláře a plány vyloženy jsou u veditelství. Oferty
podati jest do 1. října 1908 do 12. hod. pol. (Sdělen
obchodní a živnostenské kemory v Praze.)
Trhy. Přiští výroční trh na dobytck a zbož
koná se v Labské Týnici v ponděli dne 5. říjn
doktor
Licht
Brichta
Praha
Labská Týnice
Hernadský železářský společnost
37
article
Renty
fprocentní papírová květnová ..
4 2proceniní , únorová ..
4procentní stříbrná červencová.
4.2procentní » říjnová . . .
žprocentní zlatá rakouská . . .
šprocentní korunová rakouská.
Slaprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . ..
4procentní korunová uherská . .
3i/aprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . . .
Záslavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/proc. Hypot. banky kr. českého
4Vsproc. bank. dl. úp. čes. pr. bankv
38
article
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4 e
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . ..
pětiny.
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . ..
turecké . . . . . . . . ..
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
» »Unione
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . . .
rakousko uherská . . . . ..
anglorakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . ..
»Merkur«, sménár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecna úvěrní
všeob. rak. pozemk úvěrní ústav.
vídeňska bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky
Buštěhradská dráha lit. A . ..
Česká severní draha
Dochcovskopodmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . .
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.)
Pražsko duchcovská draha kmen.
Pražsko duchc. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajska paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Škodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojirna . . . . .
Brněnská strojírna . . . . ..
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská společn ost
Západočeská
Poldina hut
Pražska železářská společnosť . .
Alpská báňska
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Ventschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol, spol. . . . .
Devisy a valuty:
95.37
95.38
Paříž . . . . . . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Praha
Štyrsko
Paříž
ústřední banka
Český průmyslový
Union hospodářský úvěrní pro Čechy
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
Český cukerní společnost
Poldin hut
Rýmavský
39
article
90 17
Curych . . . . . . . . . . 95.22
239.50
Londýn . . . . . . . . . . 239 47
117 4
Německá místa . . . . . . . 117.43
117 41
Ríšské marky v papírech . . . 117.43
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.11 19.1i
Rusl papir . . . . . . . . 251.75 251. 75
Lira . . . . . . . . . . . 95.25 95.2
. 315/j
Soukromé (sazby eskontní) . . . 43/5 41/% —5
Smýšlení pevné na místní úhrady, kreditky
lombardy čilé.
x. Z Vídně, 29. září. (Telegr. »Nár. Listů-.)
Večerní bursa. Kreditky 647 50, uherské kre
ditky 750.—, anglobanka 297 —, bankovní jednota
518.—, unionka 548.25, länderbanka 442.—, statni
dráha 696.—, jižní dráha 124 50, polabská draha
452 —, severozáp. dráha 453.—, turecké tahákové
396.—, rýmavsko muráňské 564.—, alpinky 669 50.
květnová renta 96.—, uherská korunová 92.70,
lurecké losy 184.50, macky za hotové 117.43, ultimo
117.45. Smýšlení pevně.
x Z Vídně, 29. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.42 1/2.
198 671/2, Bukurešt na krátké lhůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké ihůty za 100 mk. 117.371/2, 117.571/2, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. ln.
a 10 lib. št. 239.35, 239.65, Londýn na delší lh
—.—, —.—, Nový- York za 100 dollarů —.—.
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95. 17 9.
95.30, Italie na delší lnůty —.—, —. —, Petrohrad
a ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší dh. 251.50, 252.—, Paříž šek
na králké lh. za 100 fr. 95.35, 95.55, Pařiž delší
.—, Curých a Basilej šek a krátké ln.
95 171/2, 95.271/, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké ln. 95.171/2, 95.271/2. na delší lhi. —.—
Curych
Londýn
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
NováYork
Petrohrad
Paříž
Basilej
Italia šek
40
article
Fetrohradská hursa.
Z Petrohzada, 29. září. (Zpráva Živnost banky.)
29. září 26. září
432 — 402.—
Diskoniní
38J— 380 50
Baku . . . . . . . . . ..
Caspienne . . . . . . . . . 3950 — 4000 —
Sormovo . . . . . . . . . 116 — 115.50
190.— 189 —
rusko čínská banka . . . . . .
294 — 291 —
Kuská průmyslová banka . ..
123.— 123 —
Petrohradské metallurgické . . .
185.— 185 50
Kolomna
91.— 90.—
Putilovské železo . . . . . .
Fénix. ..
Ruska
Fénix
Petrohzada
Bak
Kolomna
čínský banka
Kuský průmyslový banka
zpráva živnost banka
Diskoninit 38
41
article
Ruské papíry v Berlíus.
Z Berlina, 29. září. (Zpráva
Živnost. banky.)
29. září 26. září
96 60
96 70
41/2procentní ruská renta 1905..
4procentní ruská renta 1902 .
83 40
83.30
4proc. ruská konsolidační renta 1889
3/2procentní ruská zlatá renta ,.
157.50 156.10
petrohradská diskontní banka . .
petrohradská mezinárodní banka
138 25
137.—
133 —
ruska banka pro vnější obchod .
133. 20
Berlinská bursa.
Z Berlina, 29. září. (Pův. zpr. »Nár
29. září
203.50
Rakouské kreditky . . . . . .
Diskonto
179.50
242..—
Německá banka. . . . . . .
169 50
Obchodní společnost . . . . .
148 50
Dražďanská banka. . . . . .
Spanělské exterienry . . . . .
225.50
Bochumské ocelarny . . . . .
210 20
Lauřina hut
57.75
Dortmund. Union lit. C.. . . .
206.75
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hibernia . . . . . . . . .
426.90
Consolidace
86 90
Severoněmecký Lloyd . . . .
105.90
Packel
Lloyd
Berlín
Dortmund
petrohradský diskontní banka
Ruska banka
německý banka
Dražďanský banka
Hibernia
Lauřin
Harpenská uhl . společenský
49
article
99.75
Závěrečné kursv
29. září 26. září
98.— 98.—
100.—
100.—
151.75 151 25
217 25 217.25
261 25
261.25
472.— 472. —
491.—
491.—
144 40 144.40
184 50
184.—
415.—
415.—
383.25 388 25
1751.—
1750.—
296.—
296.50
440 25
440.50
583.—
59J.—
643.50
745.—
1070 —
517 50
55001.25
454.—
643 . 50
749.50
1070.—
517.50
547.75
454.—
1065.—
403.—
452.—
451.—
491.—
222.—
55001.25 454