ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 853833d0-7734-11dc-8e24-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 55 celkem · entity: person 77, place 91, org 35, work 23
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělství
3 masthead
Obohod —
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finaněnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 269. ze dne 30. září 1908.
7 article
Všeobecný sjezd českých záložen v Praze. Po 17leté přestávce konal se v letošních dnec svatováclavských opět všeobecný sjezd če- ských záložen z Čech, Moravy a Slez- ska. Posledně byla zemská jubilejní výstava, která r. 1891 shromáždila zástupce českých záložen do král. Prahy, a tentokráte jest to jubilejní výslava obvodu obchodní a živnostenské komory pražské, která za- vdala podnět ke svolání záloženského sjezdu. Ostatně i pro naše české záložny samy jest ke lošní rok rokem jubilejním, padesátým výročím zalo žení první české svépomocné váložny bodrým živ- nostníkem Janem Pláteníkem, a kromě taho nynější doba, kdy jednak na naše záložny kladou se zvý- šené požadavky v příčině ukájení úvěrních petřeb malých i slředních tříd výrobních, jednak však při- pravuje se zákonödárna üprava jich organického ústrojí, jistě byla okamžikem vhodným k tomu, aby naše záložny se sešly a o svých tužbách i svých úkolech porokovaly. Celá hospodářská veřejnost naše tudiž se zájmem hleděla lelošnímu sjezdu vslřie. Průběh sjezdu byl lenlo Sjezd konán dne 27. září o 9. hod. dopolední v koncertní síni na výstavě za přitomnosti 340 zá- slupců 157 českých záložen, spravujících kapitál 454 mil korun, a celé řady vzácných hostl.
Jan pláteník Praha Čechy Morava živnostenský komora
8 article
Mezi nmi pozorovali jsme zejména: J. Exe min. m. s. dr. Anl. ryt. Iandu, zástupce Zw azku slowarzyszen zarobkových i gospodarezých ve Lvově p. presidenta Biechonského a sekretáře Narcira Ulmera, zároveň v zastoupení Ligy pomoey przemyslowej, p. Wenanty ryl. Šydlowského, ředitele Krajowego zwiazku przemyslow go, zástupce král. hlav. města Prahy p. městského radního Jana Peška a obecního staršího Bedřicha Kovařoviče. za obchodní a živnostenskou komoru v Praze pana presidenta, člena panské sněmovny Anl. Řivnáč a vicepresidenta, zems. poslance Václava Němee za výkonný výbor výstavní p. cís. radu Léon Bondyho, předsedu a kom. r. Frant. Macháčka dále konc, ad. obchodní, komory pana dr. Zd Fafla, dále zástupce Ústředního svazu českýci hospodářských společenstev v markrabství m or av ském v Brně pp. nám. vrch. ředilele, příse dícího zemského výboru Jana Vacu, člena ředitelstva posl J. V. Pokorněho, dirigenta Frant. Henycha zástupce Jednoty českých hospodářských společen- stev ve vévodství slezském v Úpavě a j. v.
J Ex doktor Anl Biechonský Wenant Pešek Kovařovič Řivnáč Němee Léon Bondy František Macháček Fafl Vaca Pokorně Henych Lvov Praha Brno já m . s Zw Narciro Ulmer živnostenský komora panská sněmovna český hospodářský společit
9 article
Sjezd zabájil vřelým proslovem předseda Jednoty záložen Jan Topinka, jeden z nejstarších a nejza- sloužilejších založenských pracovníků. Vzpomíná dneš ního jubilejního okamžiku a stručně vyličuje vývoj české záloženské organisace. Vyslovuje uznání záslu- hám všech pracovníků záloženských, zejmena Fran tišku Šimáčkovi, který prvý již roku 1857 budi zájem pro svépomocné sdružovaní a také potom by záložnám uplímným rádcem, dále J. E. ministr mimo sl. dru. ryt. Randovi, který má nehynouc zásluhy o právní podklad záloženské organisace konečně zesnulému dvor. r. proí dru. Jos. Stupe- ckému, jenž z celé své ryzí duše přilnul ke hnutí záloženskému a původně jako tajemník ústředního výboru, později jako jednatel spolku přátel záložen českomoravských a konečně jako prvý předseda Jed- noty záložen vykonal pro české záložny tolik, že jeho zásluhy sotva kdy bude lze doceniti. Památk zesnulých vynikajících záloženských pracovníků uctěna povstáním. Přechazeje ke vlastnímu podně tu, který vedl ke svolání dnešního sjezdu, o letošní jubií lejní výstave [ná vzácného panovnického ju
Topinka Fran Šimáček doktor Randa spolek přátelit záložna
10 article
Liles efsaře kráfe, jemuž za všeobecného souhlasu provolává slávu. Jménem král. hlav. města Prahy vítá sjet srdečně p. m. r. Pešek, který zejmena poukazuje n nutnost svorného a jednotného postupu dnes, kdy právě události posledních dnů ukázaly, jaké nástrahy se nedílnosti země naší činí. Přeje sjezdu všeho zdaru. Bouřivým polleskem uvítán, vyslupuje na po- dium zástupce záložen polských Vojt. Biechoňski který pozdravuje sjezd jménem bratrského národa polskébo Přeje si co nejužší a nejsrdečnější součin- nesli obou příbuzných národů slovanských na pol hospodářském i politickém a volá sjezdu upřímne „Na zdar!“. Temperameniní proslov sympatickéh Poláka provázen byl neuluchající bouři pollesku nadšení Na to zvoleno presidium sjezdu: předsedou J. F m. s. dr. ryt. Randa, prvým míslopředsedou p. dr Jan Ošťádal z Olomouce za záložny moravské druhým místapředsedou p. J. Sojovský z Tuři za okresní záložny hospodářské; zapisovateli pp. řed Houžvička a A. Smetana.
Pešek Bouřivý Polák J F doktor Randa Ošťádal J Sojovský Houžvička A Smetan Praha Olomouc
11 article
J. E. ryt. Randa, ujímaje se za nadšeného po lesku předsednictví, děkuje za poctu, která mu vol- bou byla prokázána. Zmiňuje se především o záslu- hách p. Topinky, který arci sám sebe pominul promlouvaje o zasloužilých pracovnicích záložen- ských. Vzpomíná dob, kdy počal se zajimati o česk záloženství, zejména vydání nového zákona o spo- lečenslvech, kdy se podařilo v zájmu českých záložen oproli panující tehdy teorii přivěsti k platnosti tako ručení obmezené, a kdy skulečně byl vydán zákon. který se pro naše společenstva celkem osvědčil. Dnes však přece jest třeba opravy ve mnohých směrech Jest to zejména olázka přeměny ručení, olázka při- mého styku mezi věřiteli a členy společenstva s ne- obmez. ruč., jakož i otázka dobrovolné repartice které vyžadují účelního řešení. Dnešní sjezd má se o těchto záležitostech radili, a zajisté hlas jeho bude na příslušných místech padati silně na váhu.
Randa Topinka
12 article
Když byli ještě oba místopředsedové sjezdu po- děkovali srdečnými slovy za volbu, přikročene k jed nání meriternímu, jehož prvým bodem byl referát v zkušenoslech, nabylých prováděním povinné revis podlů zák. z 10. vervna 1903 č. 133 1. z. Referent, jednatel ústř. výboru jednoty, p. cís. r Karel Kavka, ředitel záložny vinohradské, v úvodu svého referátu stručně se zmiňuje o historickém vý- voji instiluce revisní. Jednota záložen již v lelech devadesálých zavedla pro své členy dobrovolnou re- visi, r. 1900 však změnou stanov docílila toho, že členové Jednoty, jakožlo takoví, byli nuceni podro- bovati se periodické odborné revisi svazové a byla tudíž u členů Jednoty záložen povinná revise zave dena již o tři léta dříve, nežli se tak slale všeobecni zákonem z r. 1903 Dnes tvoří provádění revise nej důležitější část ngendy Jednoty, a o tom, jaké zkuše- nosti při konání revise Jednola učinila, promlouvi referent dále. Zmiňuje se o nutnosti spolupůsoben funkcionářů při revisi, aby se, pokud možná, nejvíce při tom naučili, o různých nepravidelnostech účel ních, o nedosti přesné manipulaci při poskytován zápůjček směnečných i hypotekárních, o požadav cích, kladených na záloženskou správu a úřadování v záložnách, o záloženském úřadnictvu, pro kter zejména navrhuje zřízení zvláštních odkorných kursů se závěrečnými zkouškami, a ještě o mnohých ji- ných záležitoslech hospodářství záloženského. Koněe svůj referát, klade řečník na to důraz, že přes některě vady, jimiž záloženská správa tu onde trpí, jest cei- kový stav českých záložen debrým a ž se instituce povinné revise velmi dobře osvědčila
Kavka
13 article
Nějaké resoluce řečník nenavrhuje, a není toho an třeba. Taková resoluce by vyzníti mohla leda v ape k záložnám, aby, vědomy si jsouce významu a účelu revise, všemožně snažily se podle pokynů, při revis dávaných se zachovati tak, aby řečník na příštín záloženském sjezdu nemusil referovati již anio oněch vadách, které musil uvésti dnes. (Ilučný po- tlesk a souhlas.
14 article
Předseda, ryt. Randa, děkuje referentu za zna- menité odborné výklady jeho, používá příležitosti to- holo referátu, aby projevil plné uznání velkým zásluhám českého úřadnictva záloz en- ského, jichž si o rozkvět našeho záloženství získali Na důkaz souhlasu s tímto uznáním veškeré shromá- ždění povstává. Daiším referentem byl p. JUDr. Bedřich Jahn který, jakožto předseda Pensijního fondu záložen ských úřadníků a prvý náměstek předsedy Jednoty záložen, promlouvá o olázce ponsijního pojižlění záloženských úřardníků. Probrav jednotlivé předpisy zákona ze dne 16 prosince 1906 č. 1. ř. z. z 1907, dospívá k přesvěd čení, že českým záložnám nelze doporučovati, aby se domáhaly uznání svých pensijních fondů za ná hradní ústavy pensijní, aniž aby své úřadníky poji stily u Všeobecného pensijního státního ústavu, ktery bude uveden v život, nýbrž že nejpříznivějším jes jak pro záložny, tak i pro jich úladníky pojištěníu Pensijního Iondu záloženských úřad níků v Praze, který svěpomocí záložen a úřad níků byl založen a již přes 20 let velmi dobře působ a poskytuje záložnám i jich úřadníkům tak přízniv podnínky pojišťovací, jako žádný pensijní ústav jiný Řečník navrhuje pak následující
Randa JUDr Jahn Praha
16 article
„I. Sjezd nečo poručuje českým záložnám, aby své úřodníky pojišťovaly u Všeobecného pen sijního ústavu státního, který bude podlo zákona ze dne 16. prosince 1906 čís. 1. ř. z. z roku 1907 uveden v život, poněvadž tenlo pensijn ústav státní požadavkům záloženského úřadnictva ani z daleka nevyhoví tou měrou, jako pensijn pojištění náhradní, které jest záloženském úřadnictvu přístupno. II. Rovněž nedo poručuje sjezd českým zálož nám, aby se domáhaly uznání svých pensijních fondů za pojišťovací náhradní ústavy, poněvadz by takto ony pensijní fondy volné disposici záložen byly odňaty, úřadnictvu pak mohlo by takové opatření pensijní býti překážkou volného rozh- dování při volbě služebních míst. Vla stních reservních fondů nechť záložny používají k zakupo- ván prošlých let ve prospěch starších úřadníků u vhodného úslavu náhradního, jednak ale — pokud zakoupení let nebylo by prospěšným — na doplnění pensijních požitků na míru, jiz nabytým pensijním nárokům odpovída jící. III. Za to dopo ručuje sjezd českým záložnám, aby své úřadnictvo bezvýjimečně pojistily Pensijního fondu úřadníků záložen- ských v Praze, a aby u těho ž fondu starším úřadníkům. pokud možno, prošlá léla zakupe- valy,poněvadž tento pensijní fond jest jediným záloženským, vlaslní svěpomací zálo- žen a záloženského úřadnictva založeným a dnes již přes 20 lot působícím pensijním ústavem, jenž kromě toho za daných poměrů záloženskému úřad- nictvu poskytuje výhody takové, jako žádný pensijní ústav jiný. Sjezd prohlašuje přímo za otázku stavovské vzájemnosti a cti, aby při pensijním pojišťování záloženského úřadnictv Pensijní fond záloženských úřadníků obcházen nebyl. K referátu tomulo ujal se slova p. JUC. P.
Praha
17 article
Spurny (za „leněžní Obzor“), jenž zejména vy slevil své pochybnosti nad tím, bude-li Pensijní fun úřadníků záloženských skutočně také vládou za ná- hradní ústav uznán a doporučoval, aby úřadnictvo záloženské bylo pojištěno u Pensijního ústavu česko- slovanského peněžniclvi. Proti námitkám p. Spurného vystoupila řada řč , zejm p. ZKTa Vak (vseobecná záložna v Kar lině), cís. r. Kavka a dr. Illner, kteří ujistili,že Pens. fend úřadníků záloženských vládou uznán býl musí, protože splňuje všecky předepsané podmínky zákonné, načež po poznámce p. Spurného a do slovu rol. dra. Jahna resoluce navržená jednomy- slně přijala. O nové zákonné úpravě právních poměrů záložeu občauských i okrosních hospodářských. Konečně ujímá se slova tajemník Jednoty zá- ložen, p. JUDr. F. Illner, aby pojednal o připravované změně organisačních zákonů jak o občanských. tal i o okresních hospodářských záložnách a o požadav- cích, které české záložny na reformu oněch zákono kladou. Vzhledem k vývodům p. předsedajícího J. E ministra dra. ryt. Itandy obmezuje se referent na stručné poznámky o nedoslatcích dnešního zákona, jakož i o tom, co je známo o obsahu připravovaných neb již podaných osnov zákonů nových a navrhuje na koner, aby přijaty byly náslodující dvě resoluce, z nichž druhá (o okr. hosp. záložnách) modifikována po vysvěllení p. Riedla (okr. hospodářská záležna v Čáslavi
Spurný ZKT Vak Kavka doktor Illner Jahn JUDr F Illner Riedl Čáslav Kara
18 article
I. Resoluce v příčině záložen občanských. Nová účelná úprava platného zákona o spole- čenstvech jest naléhavou a sjezd očekává, že vláda s podáním přislušné osnovy zákonodárným sborůn dlouho otáleli nebude. Aby ale nový zákon o spole- čenstvech skulečně znamenal pokrok na poli domá- cího hospodářského zákonodárstv, vyslovuje sjezd nezbytný, ano samozřejmý požadavek, aby pri bu- douci úpravě rakouského společenstevního práva bylo dbáo historického vývoje dnešního stavu a oprávně- ných tužeb, jakož i podmínek dalšího zdárného vý- voje společenstevní organisace. Pomíjeje různé oláz- ky podřízeného rázu a přihlížeje toliko k nejnaléha- vějším a nejzásadnějším požadavkům českých ob- čanských záložen, žádá sjezd co nejrozhodněji, aby nový zskon: 1. noobmezeval dosavadní autonomii a volno společenstev ve větší míře, nežli jest toho v zájmu společenstev samých třeba: 2. splnil konečně dávný a naléhavý požadavek českých občanských záložen s ručením neobmeze- ným, aby jim umožněno bylo prostou přeměnou sla- nov za přiměřených kautel ve prospěch nabytých práv osob třetích přijati ručení obmezené 3. vyloučil singulární, přímý útok věřitelů n členy společenstev s ručením neobmezeným, kterak ho desud platný zákon v míře velmi povážlivé při- pousti: 4. ve smyslu potřebám společenstev vůbee úvěrních společenstev zvláště odpovídajícím rozřešil alásku přípustnosti dobrovolné repartice schodku z
19 article
trvání společenstva v ten rozum, aby taková repar- tice ne sice v míře nzobmezené, ale přece aspoň do určité přiměřené hranice byla připuštěna tak, aby společensívo živola schopné pro nějaký snad jen ne- patrný a lelice uhraditelný schodek nebylo nuceno k likvidaci anebo dokonce ke konkursui 5. přivedl sice ku platnesti všeobecnou zásadu obmezování úvěrní činnosti úvěrních společenstev na vlastní členy, aby ale noobsahoval bezvýminečnou zápověď poskytování úvěru také nečlenům, nýbrž připouštěl výjimku všude tam, kde to jest odůvad- něno buď zvláštní povahou toho neb onoho úvěrního okchodu, anebo historickým vývojem a vnitřním ústrujím a zařízením dotčeného společenstva; 6. zejména ale sjezd s veškerým důrazem žádá aby do nového zákona o společenstvech nebylo při- jímáno žádné ustanovení, které by úvěrní společen- stva v jich dosavodním neobmezeném právu, přijí- mali úsporně vklady, obmezovalo a chová li vládn úmysl, do nového zákona takové obmezení pojali. pak sjezd proti tomulo úmyslu co nejenergičtěji pro- testuje; 7. konečně žádá sjezd, aby současně s vydá ním nového zákona o právních poměrech společenslev výdělkových a hospodářských buďto tímže, aneb zvlástním zákonem upravena byla berní povin- nost těchto společenstev v souhlase s jich zvlášt- ním hospodářským posláním a s jich zvláštními po- třebami, tudíž ve smyslu podstatného zmírnění do- savadního tižícího břemene daňového a aby tako kodifikovány byly předpisy práva poplatkového, po- kud se vztahují na tato společenstva a odchylují se od předpisů všcobecných,
20 article
Sjezd vyslovuje pevnou naději, že na talo desi- deria organisace, která spravuje na 800 milionů ko- run jmění a jest nesmírně důležitou složkou českého hospodářského života a vynikajícím významem pro dobu přítomnou i budoucí a neocenitelnými záslu- hami z let minulých, na rozhodujících místech bude vzat plný zřetel. Rosoluce tato budiž zaslána J. Exc. ministru zpravedlnosti dru. Kleinovi, ministru obchodu dru. Fiedlerovi, ministru Karlu Práškovi, ministru fina ncí dru ryt. Korytowskému, veškerým čes. poslaneckým klubům na radě říšské, obchodním a živnostenským komorám v zemích koruny české, České apolečnost národohospodářské a bratrským slovanským svazům společenstev ním.
Klein Fiedler Prášek
21 article
II. Resoluce o okrosních záložnách hospodářských. 1. Sjezd vítá s uspokojením osnovu nového zá- kona o právních poměrech okresních záložen hospo- dářských v království českém, kterou podal zemský výbor v přitomném zasedání sněmu království če- ského a projevuje zemskému výboru zastoužené uznání za to, že, vyhovuje tužbám okresních záložen hospodářských, nejen osnovu zákona o účelně dnešním hospodářským poměrům odpovídající zákc- nodárné úpravě jich organického ústrojí v době po- měrně králké vypracoval a sněmu předložil, nýbrž že také v léto zákonné osnově kromě tcho splni mnohě naléhavé požadavky okresních záložen ho- spodářských, kleré lvoří předpoklad jich další úspěš- né činnosti i zdárného vývoje 2. Kromě toho vyslovuje sjezd přání, aby přede žená osnova zákona o okresních záložnách hospo- dařských v království českém v odstavei, který jední o svazech takových záložen, byla upravena lnk, aby funkce takového svazu mohla vykonávali také Jed- nota záležen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku která již po lěta jakožlo organisační ústředí okres- ních záložen hospodářských s úspěchem působí právě v záležitosti nově úpravy právních poměrů těchlo záložen, o kterou se nyní jedná, získalas zásluhy velmi pozoruhodné.
Čechy Morava Slezsko
22 article
3 Konečně vznáší sjezd na staroslavný sněm království českého žádost, aby záslužné snahy zem- ského výboru korunoval úspěchem a osnovu nového zákona o okresních záložnách hospodářských pokud možno záhy projednal a schválil beze změn, které by zájmům oněch záložen neodpovídaly avšak se zřelelem na požadavky v odst. 2. télo reso luce vyslovený. V příčině formální budiž tato resoluce zaslána zemskému výboru království českého, komisi sně- movní, která bude zvolena ku projednání osnovy zá- kona, c kterou jde, předsedovi a zpravodaji téže ko- mise, veškerým klubům českých poslanců na sněmu království českého, J. Exc. ministru Karlu Práškov a J. Exc, ministru obchodu dra. Fiedlerovi, Zeměděl- ské radě království českého a České společnosti ná- rodohospodářské. Obě tylo resoluce byly jednomyslně přijaty, na čež sdělenim předsedajícího p. dra. Ošťádal a, že pozdravné připisy zaslali min. dr. Fiedler, nám starosty pp. dr. Štych a Jirousek, dále Svaz českých spořitelen a Ústřední banka českých spořite- len a v. j., jakož i děkoslovnými projevy všem účast níkům, zejm pak opětně drahým bratřím polským ústř. výboru Jednoty záložen, oficiální jednání sje zdové ukončeno.
Práškov Fiedler Zeměděl Ošťádal doktor Štych Jirousek svaz český spořitelna Jednota záložna
23 article
Účastníci sjezdu poobědvali pak společně v kon certní síni, načež odpoledne prohlédli si výstavu, ze- jména vzornou exposici českých záložen v pavilonu úvěrních ústavů. V reděli 28. září odjeli účastníci sjezdu d Vlašimě, kde v 1I hod, dopol. konána slavnos odhalení pamětní desky na rodném domku zakladatele první české svépomocné záložny Ja n Pláteníka. Slavnostní řeč při této příležitosli proslovil člen ústř. výboru Jednoty záložen p. zem- ský poslanec dr. Jar. Preiss, red. Živnost. banky v Praze. Pe společném obědě v hotelu „U Karla IV. prchlédli si účastníci slavnosti památky města, zejm pak zámecký park, načež vrátili se večer do Prahy Z peněžních trhů. (29. září.) Nároky na rakousko- uherskou banku stále sloupají, takže lze očekávati k ultímu vzhledem ku poměrně skrovné daněproste reservě značné její překročení. Již dne 28. t. m. bylo podáno k eskonlu ve Vídni směnek v obnosu 15 mil. oproti pohledávkám ve výši pouze 1.9 mil. korun eskont u peštského ústavu dosáhl v týž den výše 10 mil. K při 3.6 mil. K pohledávek. Pro zbývající dny t. m. očekává se další stoupnutí požadavků.
doktor Jar Preiss Vlašim Praha Karel Iva Vídeň Jednota záložna p
24 article
Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný sjednány závěrky akcil strojírny Daňkovy za K 432.— Dále podáváno za akcie: První české továrny orien- tálských eukrovinek K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. spol. K 597.—, První pražské zastavárny K 465.— první české akc. pojišťovny na život K 272.—, kolin ské továrny kávových nábražků K 660.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—, české banky »Union« K 245.50, české spo lečnosti pro průmysl cukerní K 170 —, Škodových zá vodů K 291.50, hospodářské úvěrní banky K 388.25. české průmyslové banky K 415.—, podolské cemen- tárny K 205.—, zajišťovací banky K 200.—, akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolině K 400.— první českomoravské strojírny K 850 —, kralove hradeckého úvěrního ústavu K 414.—, pražské paro plavební společnosti po Vllavě a Labl K 600.—, první české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze. Vídeň. Větší místní nákupy kreditek, kter souvisely se zlepšením vnitropolilické situace a po- věsti o novém obchodu Ústředního ústavu působiiy na začáteční bursu přívětivě a způsobily všeobecnou teprisu. Zejména kreditky stouply. Poplávku měiv také lombardy, alpinky a ruská renia. Na poledn burse kreditky měly rovněž živý obchod. Ačkoliv po- věsti o novém obchodu se nepolvrdily, přece kur stoupl na 647.50, t. j. o 5 K. Jinak byly lombardy které rovněž kupovány na berlínský účel, vyšší Bursa končila přívětivou náladou. Kromě kredile byly ostatní bankovní papíry zanedbávány. Akcie eskomptní, Unionb nky byly slabší, akcie státno dráhy se zlepšily. Lombardy stouply o 21/2 K. Žele zářské byly zanedbávány. Ve šraňku jednotlivé ce mentové byly lepší. Trh k ukládání stalý. Na eskompl ním trhu peníze nezměněny 313/1.9 %.
Škodův Bursa Lombardo Praha Český Budějovice Modřany Vídeň živnostenský banka český banka hospodářský úvěrní banka český průmyslový banka úvěrní ústav
25 article
Berlín. Na dnešní burse nebylo jednolné ten- dence. Pokud se akcil amerických drah dolýče dosti podivně odrážel se jich vzestup od kursů, které hlá šeny byly z Nového Yorku, kde trvající smýšlen opět zavdává příčiny k obavám. Pokud se, baňských paplrů týče trpěly prodeji akcie ubelnodolných spo- lečností, ježto rozladila zpráva o zvýšení kapitálu gelsenkirchenských. Hodnoty železárské své kursy uhájily, ba Lauřina huť záznam zvýšlla. Domác banky trpěly drobnými ziskovými prodejí. Z cizícl titrů rakouské kreditky a lombardy závodsly o přízeř spekulačních kruhů. Rovněž akcie ruských hank. zvlašlě mezinárodní a petrohradské, hledány. Ruské půjčky pevny. Soukromý diskont nezměněn: 31/290. Z pražského trhu obilního. (29. září.) Na dnešní burse se situace pro obchod s obilím utvářila přivě- tivěji, ježlo poptávka konsumu se stala živější. Ná- sledkem stoupnuvších pešťských kursů lhůtních byly vlastníci s nabídkou zdrželivější; stoupající pohyb pokračoval dále, ovšem jen mírně; ceny pšeni c a žila se zdražily o 10—15 h. Obraty nebyly ovšem příliš veliké, vždy však vydatnější, než na předchá- zejících trzích. Z Prahy placena pšenice 77—81 k K 11.90—12..50, z Radolína K 12.05, Čelakovic 12. 30, Bystřice 11.70, Votic 11.80, moravská z Jarměřic a Mor. Budějovic K 11.25. Vývoz uherské pšenice do Čech se pro ceny v Uhrách v posledních 8 dnech o 30 h za 50 kg stoupnuvší opět nevyplácí. Odbytov poměry žita do severních Čech se poněkud zlepěily. Z Prahy placeno 71—75 kg K 10.05—10.35, z Bene- šova 9.90—10.15, Votic 9.85—10.10, Soběslavi 9.80. Pelhřimova 9.70, Pacova 9.65, Milevska 9.75, Čelako- vic 10.35, Chomutova 10.45, Plzně 10.—. Sudoměhi
Berlín Nový York Praha K 11.90 Čelakovice Bystřice Votice Jarměřice Budějovice Čechy Uhry severní Čechy Soběslav Pelhřimov Pacov Milevsko Čelako Chomutov Plzeň Lauřin huť Mor kg
26 article
9.85. V obchodu s ječmenem poplávka pro vývoz potrvala v nezlenčené míře; při pravidelném odbytu sladovnám a konsumu zůstala nálada nezměněně povná. Prodeje dály se ponejvíce hladce, vývoz ne- omezil se jen na výběr; i zdravé plnozrnné střední druhy docházejí obzvláštního povšímnulí. Zanedbá- vány jsou jen méně cenné slabé druhy. Úřadně byl znamenán merkantilní K 9.05—0.25, střední 9.40 až 9.50, prima 9.75—9.85, výběr 10.10—10.30. Jinal placeno z Hořovic 9.35—9.85. Chomutova 9.75, Bran dýsa n. L. 9.60, Satalic 9.80—10.35, Chotětova 9.00. Mělníka franko loď 10.—10.55, Zlonic 9.90—10. 10. Staré Boleslavi 9. 90—10.25, Kouřimi 9.75—10.25 Kolína 9.80—10.20, Jenče 9.60, Křince 9.20, Ouval 9.70, 9.90, 10.—, Heřm. Městce 9.20, Čes. Brodu 960, 10.—, 10.20, Nymburka 9.60—9.75. Velva 9.60—9.90, Přelouče 9.50, Dymokur 9.15—9.30, Král Měsíce 9.15—9.30, Smiřic 9.—, Josefova 9.05, Vrulic 9.45—9.85, Horenovsi 9.05, Peček 9.77—10.—, Lyse 9.55, Uhriněvsí 9.75, Krče 9.50, Braníka 9.75, Kralup 9.85, Čelakovic 9.70—10.—, Volic 9.30, Kácova 9.— Pro oves jevila se stoupnuvší poplávka, nabídka se lépe umísťuje při cenách o 10 h vyšších. Z Prahy placeno K 8.15—8.35. Suché teplé počasí v Uhrách umožní nakládání nové kukuřice v říjnu, potrvá-li dále, nabudcu přívozy suché nové kukulice brz většího rozsahu, čímž bude skončena i nedostatečná nabídka kukuřice u nás. Z Vídně placeno za dodávku na říjen 7.75, na listopad-prosinec 7.65. V máku se poměry odbylové ulvářily živěji, posledního zá- znamu 23—24 K za 50 kg lze snadno docíliti. N trhu řepky se nic nezměnilo, platí se 15.50—15.75 za 50 kg. Obchod s jetelovým semenem se omezuje vělšinou na červený a bílý jetel. Tendence jest bez vzruchu, ceny za červený jetel K 50—67. bllý jetel K 47—63 za 50 kg; te znamená pokles sen 2—3 K za 50 kg
Kácův Hořovice Chomutov Satalice Chotětov Mělník Zlonice Stará Boleslav Kouřim Jeneč Křinec Městec Čes . Brod Nymburk Přelouč Dymokury Smiřice Josefov Pečky Lys Uhriněvsit Krč Braník Kralupy Praha Uhry Vídeň Kolín 9.80 Čelakovic 9.70 kg
27 article
Výsledky lelošní sklizně hlavních obllnin v Č chách (Druhá předběžná zpráva Zemské statistické kanceláře království českého. Dodatkem ke své prví zprávě, podané dne 16. 1. m., sděluje nyní Zemsk statistická kancelář následující čísla o výsledcíe- lelošní sklizně, zjištěná po okresích způsobem, jenž byl popsán v první oné zprávě. (K vůli srovnáno připojena jsou vždy také obdobná čísla za rok mi nulý.) Průměrný výnos zrní po 1 ha plochy sklizn čnil přibližně metrických centu u pšenice u žita u ječmene u ovsa i š i 1. v české nížině . 20.3 20.7 17.5 18.1 197 21.1 18.5 18. 2. v pohoří
Č chy ha 20.7 197
33 article 176 18.0 16.0 15.7 15.6 17.0 13 0 16.0
176 18.0 16.0 15.7 15.6 17.0 13 0 16.0 mor. vys. 9. v horách sudet. . 14.5 140 14.5 12.9 10.9 15.4 12.0 128 10. v Rudo- hoří.. . 10.4 127 91 11.9 90 14.0 8.4 12 11. na Šu- mavě. .. 16.7 16.4 139 14.4 14.7 15.6 130 11 v celém král, 18.5 19.0 15.5 15.8 17.0 18.8 13.7 15. Plocha sklizně těchže obilnin činila v celén ktálovství přibližně hektarů žita ječmene . ovsa pšenice 230.781 559.356 306.118 470.75 1907 226.524 548.925 309.902 471.80 Selo se ledy letos u nás celkem ječmene a ovsa něco málo méně, za to však pšenice a zvláště žita nikoli nepatrně více nežli loni. Celková skli zen dle toho vypočlená, činila v celém království při- bližně metrických cent roku pšenice žita ječmene ovsa 1908 4.274.535 8,650.133 5.252.549 6.428.9080 1907 4,301 786 8,665.798 5,824.397 7.418. 76 Byla tedy dle našeho předchozího šetření celkov sklizeň letošní u všech 4 našich hlavních obilnin slabší nežli r. 1907, nejeitelněji u ovsa, nejměně u žita. K sostátnění železnic. Dne 31. října bude se kenati valná bromada společnosti Jiho-severo-něme- cké spojovaci dráhy, jež se má usněsti o dohodě se státní správou stran sestátnění dráhy a o evenluál- ním rozejiti se společnosti a její likvidaci.
jihosevero 16.0 140 15.4 90 19.0
34 article
K olázce novollování zákona o penzijním poji- štění soukromých zřízenců. Přodseda sociálně polili ckého výboru posl. sněmovny dr. Licht prohlási v rozmluvě se sekrelářem Ústředního svazu rakou- ských obchodníků drem Brichtou, že jest přesvědče o sulnosti, aby zákon o pensijním pojistění bl zlepšen a že hodlá svolati užší výbor ku poradíím je- ště před zahájením parlamentu, uprostřed října. P- třebný materiál byl již od ministerstva vnitra vyžá- dán a vláda slíbila při této přiležitosti, že bude po- rady výboru podporovati a že jemu všechen potřebný materiál spolu s návrhy vlády dodá. Lze tedy očeká- vali, že hlavní nedostalky zákona bude - zákonodár- nou cestou ještě před vstoupením jeho v platnost odstraněny a zmímněny Ze železářského průmyslu. Ve schůzi ředitelsiví Hernadské železářské společnosti, ko- nané dne 28. t m., byla sestavena bilance za minulý rok. Čistý výtěžek činí 2,831.866 K oproti 2,327.0s kor. před rokem. Reditelství se usneslo navrhnouli valné hromadě rozdílení 122% dividendy, jako před rokem Dividenda sdružených sloktrických akciových společností. Ve schůzi správní rady sdružených elek trických akciových společností, konané dne 26. I. m., byle usneseno, navrhnouti valné hromadě aby z čistého zisku, činícího 590.035 K (opr t 523.773 K před rokem) byla po provedených odpisech a dolacích rozdlena 62% dividenda (oproti 5 9% přec rokem) Stavba v nádraží. C. k. ředitelství státních drah v Praze zada stavbu skladiště a překladiště ve sta- nici Uhřiněvsi. Náklad asi 12.000 korun. Ofertní for- muláře a plány vyloženy jsou u veditelství. Oferty podati jest do 1. října 1908 do 12. hod. pol. (Sdělen obchodní a živnostenské kemory v Praze.) Trhy. Přiští výroční trh na dobytck a zbož koná se v Labské Týnici v ponděli dne 5. říjn
doktor Licht Brichta Praha Labská Týnice Hernadský železářský společnost
37 article
Renty fprocentní papírová květnová .. 4 2proceniní , únorová .. 4procentní stříbrná červencová. 4.2procentní » říjnová . . . žprocentní zlatá rakouská . . . šprocentní korunová rakouská. Slaprocentní korunová (invest.). 4procentní zlatá uherská . . .. 4procentní korunová uherská . . 3i/aprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . . . Záslavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/proc. Hypot. banky kr. českého 4Vsproc. bank. dl. úp. čes. pr. bankv
38 article
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Ústřední banka čes. spořitelen 4 e Losy: Celé státní z r. 1860 . . . .. pětiny. státní z r. 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . .. turecké . . . . . . . . .. Banky: Česká průmyslová . . . . . . » »Unione Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko uherská . . . . .. anglorakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolnorakouská eskontní . . .. »Merkur«, sménár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecna úvěrní všeob. rak. pozemk úvěrní ústav. vídeňska bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky Buštěhradská dráha lit. A . .. Česká severní draha Dochcovskopodmokelská dráha Rak. severo-západní dráha . . Polabská dráha . . . . . . Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.) Pražsko duchcovská draha kmen. Pražsko duchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajska paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Škodovy závody . . . . . .. Daňkova strojirna . . . . . Brněnská strojírna . . . . .. Králodvorská cementárna . . . Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská společn ost Západočeská Poldina hut Pražska železářská společnosť . . Alpská báňska Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Ventschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . Schodnica, petrol, spol. . . . . Devisy a valuty: 95.37 95.38 Paříž . . . . . . . . . . .
Ferdinandův Lloyd Škodův Daňkův Praha Štyrsko Paříž ústřední banka Český průmyslový Union hospodářský úvěrní pro Čechy vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost Poldin hut Rýmavský
39 article
90 17 Curych . . . . . . . . . . 95.22 239.50 Londýn . . . . . . . . . . 239 47 117 4 Německá místa . . . . . . . 117.43 117 41 Ríšské marky v papírech . . . 117.43 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.11 19.1i Rusl papir . . . . . . . . 251.75 251. 75 Lira . . . . . . . . . . . 95.25 95.2 . 315/j Soukromé (sazby eskontní) . . . 43/5 41/% —5 Smýšlení pevné na místní úhrady, kreditky lombardy čilé. x. Z Vídně, 29. září. (Telegr. »Nár. Listů-.) Večerní bursa. Kreditky 647 50, uherské kre ditky 750.—, anglobanka 297 —, bankovní jednota 518.—, unionka 548.25, länderbanka 442.—, statni dráha 696.—, jižní dráha 124 50, polabská draha 452 —, severozáp. dráha 453.—, turecké tahákové 396.—, rýmavsko muráňské 564.—, alpinky 669 50. květnová renta 96.—, uherská korunová 92.70, lurecké losy 184.50, macky za hotové 117.43, ultimo 117.45. Smýšlení pevně. x Z Vídně, 29. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.42 1/2. 198 671/2, Bukurešt na krátké lhůty —.—, —.— Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké ihůty za 100 mk. 117.371/2, 117.571/2, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. ln. a 10 lib. št. 239.35, 239.65, Londýn na delší lh —.—, —.—, Nový- York za 100 dollarů —.—. —.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95. 17 9. 95.30, Italie na delší lnůty —.—, —. —, Petrohrad a ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší dh. 251.50, 252.—, Paříž šek na králké lh. za 100 fr. 95.35, 95.55, Pařiž delší .—, Curých a Basilej šek a krátké ln. 95 171/2, 95.271/, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké ln. 95.171/2, 95.271/2. na delší lhi. —.—
Curych Londýn Vídeň Amsterodam Brusel Německo NováYork Petrohrad Paříž Basilej Italia šek
40 article
Fetrohradská hursa. Z Petrohzada, 29. září. (Zpráva Živnost banky.) 29. září 26. září 432 — 402.— Diskoniní 38J— 380 50 Baku . . . . . . . . . .. Caspienne . . . . . . . . . 3950 — 4000 — Sormovo . . . . . . . . . 116 — 115.50 190.— 189 — rusko čínská banka . . . . . . 294 — 291 — Kuská průmyslová banka . .. 123.— 123 — Petrohradské metallurgické . . . 185.— 185 50 Kolomna 91.— 90.— Putilovské železo . . . . . . Fénix. ..
Ruska Fénix Petrohzada Bak Kolomna čínský banka Kuský průmyslový banka zpráva živnost banka Diskoninit 38
41 article
Ruské papíry v Berlíus. Z Berlina, 29. září. (Zpráva Živnost. banky.) 29. září 26. září 96 60 96 70 41/2procentní ruská renta 1905.. 4procentní ruská renta 1902 . 83 40 83.30 4proc. ruská konsolidační renta 1889 3/2procentní ruská zlatá renta ,. 157.50 156.10 petrohradská diskontní banka . . petrohradská mezinárodní banka 138 25 137.— 133 — ruska banka pro vnější obchod . 133. 20 Berlinská bursa. Z Berlina, 29. září. (Pův. zpr. »Nár 29. září 203.50 Rakouské kreditky . . . . . . Diskonto 179.50 242..— Německá banka. . . . . . . 169 50 Obchodní společnost . . . . . 148 50 Dražďanská banka. . . . . . Spanělské exterienry . . . . . 225.50 Bochumské ocelarny . . . . . 210 20 Lauřina hut 57.75 Dortmund. Union lit. C.. . . . 206.75 Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . . . 426.90 Consolidace 86 90 Severoněmecký Lloyd . . . . 105.90 Packel
Lloyd Berlín Dortmund petrohradský diskontní banka Ruska banka německý banka Dražďanský banka Hibernia Lauřin Harpenská uhl . společenský
49 article
99.75 Závěrečné kursv 29. září 26. září 98.— 98.— 100.— 100.— 151.75 151 25 217 25 217.25 261 25 261.25 472.— 472. — 491.— 491.— 144 40 144.40 184 50 184.— 415.— 415.— 383.25 388 25 1751.— 1750.— 296.— 296.50 440 25 440.50 583.— 59J.— 643.50 745.— 1070 — 517 50 55001.25 454.— 643 . 50 749.50 1070.— 517.50 547.75 454.— 1065.— 403.— 452.— 451.— 491.— 222.—
55001.25 454