1
masthead
Ročník XXXXVIII,
2
masthead
V Praze, ve středu 30. záři 1909.
Praha
5
article
Na vainí a odpol. HIsta
předplácí se
v Praze v adminisiraci
a měsíe . . . . . .
ns čtvrt lta . . . . 6 K —
s drejí donáškuu
na tot Lta . . . . 7 K 50k
ve dlislkách
na mě-íe . . . . . . 2 K 30h
Toštout
nvrtlta . . . . 9 K e0i
sdvojt zeilkosls K so
na přsíe . . . .
ne řtrst ae
Praha
Toštout
6
article
Doba celých činů.
Doba celých činů.
Nevíme, odkud se v tomto roztomilém
státu čerpá nepřebraná naděje v umění stát-
nické nynější vlády. To, čeho jsme denně
svědky, jest nepřetržitou řadou skutečných
a křiklavých neůspěchů, jež se již ani ne-
zastírají závojem lesklých řečí. Podlomena
jest idea spravedlnosti, nehybná ruka občan-
ské bezpečnosti, široce se rozkročuje pych
hřěkaného němectví, brutální řádění jeho
příslušníků nic již nezadá násilenství, jež
považováno dosud za možné pouze v Ture
cku vůči bezprávné ráji křesťanské! V málo
několika dnech se oznamují hromadné útoky
na majetek našich krajanů v Liberci, Eisen-
steině, v Karlových Varech, aniž by orgány.
bdící nad veřejnou bezpečností . . . však již
vzpírá se pero stále a stále zaznamenávati
události, jež zdají se již náležeti do reper-
toiru státního organismu, kterýž všemi tako-
vými zjevy hlásí se — do středověku, ač
žijeme ve století dvacátém. A přece ještě
neustale se obracejí zraky k Vídni, přece
ještě stále se napovídá, že pan předseda mi-
nisterstva jest mužem prozřetelnosti, tomuto
státu zvláště seslaným.
Dnes uplynulo již čtrnácte dní, co na-
prostý nedostatek cíle vědomé vnitřní politiky
rakouského premiéra zeje ze všech koutů
české sněmovny, kdež německá obstrukce vede
si tak, jakoby již tvořila předvoj cizí oku
pace, až pluky rakouské budou vyslány do
balkánských roklí, takže počínáme již již
věřití tvrzení oněch politiků evropských,
kteří učí, že otázka východní dosahuje až
ke hranicím Šumavy a Rudohoří. Ba od ně-
které doby se skoro podobá, že pořádky
balkánské přenesly se přes Sávu a Dunaj
až do smíšených krajů cislajtánských.
Liberec
Eisen
Karlová Vary
Vídeň
Šumava
Rudohoří
Sáva
Dunaj
7
article
Od konce minulého téhodne nemine
takřka ani hodiny, aby se z Vídně neohla-
šovalo, že již již začíná se blížiti okamžik,
kdy vláda zjedná opět pravidelné poměry ve
sněmovně staroslavného království českého.
Vždyť pozvala si na poradu do Vídně vůdce
německé obstrukce, vždyť svolala na vče-
rejšek zvláštní poradu ministerskou, vždyo
sám předseda ministerstva anebo některý
jeho člen zavítá k nám do Prahy, vždyť —
již nadešla dnes středa, den nové sněmovní
schůze a tu — dočkame se prý konečného
rozhodnutí.
Pro postranného diváka v některém státe
pousedním bude asi naprosto nepochopitelno
kterak při báječně vychváleném umění stát
nickém ve Vídní mohlo se státi, že naši
milí krajaně v době ohlášeného hospodař
ského rozmachu, v době započatého kultur
ního zápolení a soupeření ve všech oborech
klidné, produktivní a požehinané práce míru
pořádají pravidelné občanské pogromy, takže
se stávají všednějším zjevem než lynchování
v Americe, a nad to, že ještě parlamentár-
níci jejich na sněmu staroslavného království
českého provádějí důkazy svého utrpení
přednesem vítězně bojovné německé »písně
písní!«
Ale co by takový postranný divák
pozorovatel teprve řekl, kdyby četl, s jakou
neúprosnou energií vídeňská vláda nastupuje
proti těmto německým rušitelům oněch krás-
ných vídeňských bájí, že v našem roztomi-
lém státě nadešla éra pozemského hospodář-
ského ráje a pravé demokratické rovnosti
Vídeň
Praha
Amerika
8
article
Čtemeť o tom, jak ve Vídni zatočili s vůdci
německé obstrukce tyto »srdcervoucí nářky«
z úst německo radikálního, tedy zajistě ně-
mecky zvláště rozcitlivělého poslance: »Bylo
by bláhovo zabývati se otázkou, jestli (po
zakročení pana předsedy ministerstva) se
bude pokračovati v obstrukci čili nic. V za-
svěcených kruzích není o tom pochybnosti,
že i (dnešní) středeční schůze sněmovní sdí-
leti bude osud svých předchůdkyň. Chování
p. předsedy ministerstva v konferenci s ně
meckými poslanci — mám-li říci pravdu —
velice rozladilo; nejenom že nic positivního
nepřislíbil, ale (slyš, světe!) on to docela
i svedl, projeviti, že na základě úřadního
písemního materiálu nemůže prohlá
Němce za zcela nevinné n
událostech v Sušicí a Kašperských Horách
Mluvil pak s úsměvavou tváří »o typických
nedorozuměních v Čechách«, německé poža-
davky (obstrukéní) vzal prostě na vědomí
o některých ihned prohlásil, že aspoň nemají
čáky na úspěch. A tak se tedy bude v
středu v obstrukci poračovati« A konec
dojmu, jejž si německé radikální poslanec
z vídeňské konference s p. předsedou mini-
sterstva odnesl, vyznívá v těchto slovech
»Buď se našim požadavkům vyhoví, anebo
zůstane sněm český nedělným!«
Nuže, drazí krajané čeští — tu máte
všemi německými časopisy stejně opětovanou,
tedy pravou a nefalšovanou německou zprávu
o tom, jak energicky, jak sebevědomě, jak
vystižně a státnicky pan předseda minister-
stva na vůdce německé obstrukce na sněmu
našem — působil.
Němec
Vídeň
Sušice
kašperský hora
Čechy
9
article
Dotyčný německý radikální poslanec
také oznamuje, že německý lid očekává o
svých poslanců nyní celé činy. Jak tomu
rozuměti sice blíže nepraví, ale německý lid
zatím rozmnožuje své příklady a vzory ce-
lých činů, viz Liberec, Eisenštein, Karlovy
Vary atd. atd.
Přes vše to zůstává pochybným, jaké
má vlastně pan předseda ministerstva zá-
méry s přípravami k česko-německému smíru.
Vždyť přece náležejí k jeho třetímu hlav-
nímu úkolu a jak jim Němci rozumnějí, dá-
vají vzpomenutými celými činy na jevo
avšak pan předseda ministerstva nemůže dle
akt ještě prohlásiti Němce »za zeela ne-
vinně«. Půjdou-li jeho přípravy smiřovací
podobným tempem a způsobem jako do-
posud, snad se toho ještě v Čechách do
čkáme, že po nějaké další konferenci s pře-
dáky německými »německá nevina« i dle
úřadního materiálu se dá na jisto postaviti
a potom smíru v Čechách již nebude zajisté
třeba ... situace bude napotom všestranně
jasná a dozpívána i poslední sloka chvalo-
zpěvů na ono vídeňské vyšší státní umění
jež nás zvláště v posledních letech tak obla-
žuje!
Dnešní schůze sněmovní má obširný
program, na pořadu jejím jest i návrh če-
ských poslanců na opravu volebního práva
pro sněm. Po opravě této touží se v Čechách
po desetiletí, touži po ní především ony
široké vrstvy obyvatelstva, jež nejsou posu
na sněmu zastoupeny.
Provedení demokratické volební opravy
může, ba musí býti celým činem po
slanců českých, kterýž budou moc
směle postaviti proti »celým« činům po-
slanců německých. To budiž první jasnou a
srozumitelnou odpovědí nás Čechů na ně-
meckou obstrukci a na vládní, ministerskou
neupřímnost. Uvidíme, které odpovědi a kte-
rému celému činu obyvatelstvo našeho
staroslavného království bude lépe rozuměti
Němec
Čecho
Liberec
Eisenštein
Karlov Vara
Čechy
10
article
Ministerská rada o situaci
Ministerská rada o situaci
v Čechách.
Z Vídně, 29. záři.
Ministerská rada, několikráte odložená
konala se dnes odpoledne. Poslední minísterská
rada byla v noci ze dne 18. na 19. srpna.
K dnešní dostavili se všichni mini str
bez výminky. Konference trvala celých
pět hodin. Začala o 143. hodině odpoledn
a skončila teprve o 148 hodině večerní.
Splnilo se očekávání, že první schůze mi-
nistrů po letní prázdni bude nejen dlouhá, ale
také pohnutá. Rozprava věnována byla
záležitostem, které způsobeny byly událosími
v KKšperských Horách, v Lublan
a na sněmu království českého, zále ž-
tostem menšinového školství
především ale otázce, kterak docíliti
normálních pomérů na českém sněmu
zemském.
Výsledkem konference bylo: Ministru
obchodu dru. Fiedlerovi a německému mi-
nistru dru. Pradovi uloženo, aby nepro-
dleně odjeli do Prahy a zde zahájlli jed-
nání sprostředkovací, jež by další
trvání sněmu za normálních poměrů
umožnilo.
Fiedler
Čechy
Vídeň
KKšperský hora
Lublan
Praha
11
article
Vláda douřá, že jmenovaným ministrům
podaří se vlivem jich a poukazem na
důležitě pro obě strany otázky hospodářské, jež
čekají na sněmu svého projednání, jakož i
jistými pro obě strany učiněnými prý
koncesemi, docíliti, že nastane na
zemském sněmu českém jistý »mo-
dus vivend i«.
Oba ministři, dr. Fiedler a Prade,
odjeli Františkovou drahou o 10. hodině 20
min. v noci do Prahy.
Ministr Prášek, vrátiv se z Prahy, zaje
k svému českému kolegovi dru. Fiedlerovi, je-
muž referoval o svém jednání včerejším v hlav-
ním městě království českého. Pobyl u něho
děle hodiny. Z ministerstva obchodu odjel do
ministerstva předsednického k bar. Beckovi,
kterému vyložil smýšlení, názory a též odhod-
lání veškeré delegace české na sněmu králov-
ství českého a také disposice konservalivního
velkostátku. Po celý den byli ministři Prášek,
Prade a dr. Fiedler v telefon
ckém spojení s Prahou, dilem s místodržite-
lem hr. Coudenhovem, dílem s maršálkem
princem Ferdinandem Lobkovicem, dílem
s důvěrníky všech stran sněmovních.
Fiedler
Prade
Františkův
Prášek
Beck
doktor
Coudenhove
Lobkovic
Praha
12
article
Konkretaí nějaké usnesení v pří-
čině sněmu království českého se nestalo.
Smluveny jen direktivy, jaké se daly dru
Fredlerovi a Pradovi. Rozhodnutí stalo se toliko
negativní, Vláda odmítla co nej-
důtklivěji naléhání Němců, by
zasedání sněmu království českého
bylo předčasně a násllně zkráceno
skončeno,
Němci, seznavše tedy ve Vídni, že vláda
nechce a kdyby chtěla, nemůže vyhověti této
jejich žádosti, kterou podporoval také ministn
Prade, dali se v těto věci na ústup.
Vládě záleží na tom, aby zasedání sněmovní
potrvale tak, aby mohla podati osnovu no-
vého volebníbo řádu pro království české: Zdá
se, že kabinet řídil se též ohledy na požadavky
sociální demokracie. Zástupcové sociálně-demo-
kratických poslanců na radě říšské meškali zde
a pronesli se, že jsou pohotově zakřik-
nouti Němce na sněmu králov stv
českého, kdyby se odhodlali zma-
řiti projednáni volební reformy
kteráž umožnila by alespoň částečně zastoupení
dělnictva na sněmu českém. Uvedli, že připravy
po té stránce jsou všechny vykonány a že kdyby
bylo třeba, stanou se činy a skutky již
ve dnech nejbližších, nejpozději v ne-
děli.
Po ministerské radě konali ministři bar.
Beck, dr. Marchet, dr. Fiedler a Prá-
šek společnou poradu, jež trvala celou hodinu.
V této poradě bude ještě ve dnech nejblíže při
štích pokračováno.
Potíže a svizele, které způsobili Němci vlá-
dě svým chováním na sněmu českém, neby ly
tady v ministerské adě ještě překonány. Vláda
Fredler
Prad
Němec
Beck
doktor
Marchet
Fiedler
Prat
Vídeň
13
article
doufá však, že najde se východiště ze zmatků
které zosnovali v Praze Němci, jdouce za svými
berany Eduardem šl. Stranskym a Irem až do
velkoprušácké a velkoněmecké „Wacht am
Rhein“. Nebylo tajno na místeck informova-
ných, že Němce pojala důkladná ko-
eovina pe divých obstrukčních or-
giích na sněmu českkém spáchaných
a že ve skleslosti, která dokonce není obrazem
bojovnosti a válečného ducha, na venek k ob-
divu vystavovaného, naléhali na vlá du,
by pomohla jim svým tlakem na většinu sně-
movni z tisně, v niž se octli. Němci tuší, co by
znamenalo pro ně, co by znamenalo pro celou
vnitropolitickou situaci a politiku, kdyby zej-
tra, nebo ve dnech nejbližších sněm
království českého rozbili.
Bar. Beck ovšem konal „officium boni víri“,
vyváděje zbloudilé berany německé z pouště
obstrukční zase na nivy dělnosti. Ale bur. Beck
přesvědčil se při této příležitosti též o tom, že
čeští poslanci na sněmu království českého, žád-
ného nevyjímaje, že konservativní velkostatkáři,
opát žádného nevyjímaje a že také oba čeští čle-
nové ministorstva nesnosli by klidně, kdyby
bar. Beck byl se podrobil nátlaku německému
a zadrhl život sněmu království českého, nýbrž
byli by provedli důsledky takové popravy způso
bem, jenž by byl rozvířil vojnu a válku po ce
lém národě a království českém, vojnu a válku
z které by nevyšel vítězně bar. Beck a ve kter
první mrtvola jmenovala by se víden-
ský parlament.
Eduard
Irma
Němec
Beck
Praha Němec
Wacht be Rhein
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 28. září. (Úmluva korun
s uherskou koalicí.) Uherská vláda vy
vrací svou tiskovou kanceláří tvrzení, že pře
vzala povinnost, provésti Kristoffovu osnovu vo
lební opravy. Pokud jde o Kristoffovu osnovu
zavázala se prý pouze tolik, že opravou voleb
ního řádu počet voličů nebude snížen pod míru.
stanovenou v osnově v Kristoffově. Ostatní zá-
vazky koaličně vlády sděleny veřejnosti hned
v prvé programové řeči min. předsedy dra
Wekerla a v trůnní řeči z r. 1906
Dr. Wekerle pravil ve své řeči: »Aby
se zabezpečiy podminky ústavného života, mu-
síme připraviti na uplatnění demokratiekých po-
žadavků opravu volebního práva, řídíce se při
tom zásadou, že se má provésli prineip vše
obecného volebního práva, ale nesmí se poru
šiti národní (madarský) ráz uherské státní my
šlenky a mají ptatnosti nabyti opřávněnosli všee
povolaných činitelů.« Odstavec trůnní ře č
o volební opravě zněl: ».. . Jeden z nejdůleži-
tějších úkolů mé vlády bude, rozšlřiti politieká
práva na všechny vrstvy obyvatelstva a cel
národ uvésti do hradeb politického života. Z
tím účelem připraví předlohy, týkající se vol
ného vykonávání všeobecného volebního práva,
dbajíc moderných požadavků demokratické my-
šlenky i národního rázu uherského státu.«
Kristoffův
Wekerla
doktor
Wekerle
Praha
všeobecný volební práv
15
article
Uherská tisková kancelář touto zprávou
nepovídá však nie jiného, než že dr. Wekerle
a jeho vláda v obou svých elaborátech (nebot
i trůnní řeč byla jejich dílo !) uměli úmluvu
s korunou zahaliti tak nejasnými slovy, že jesl
možno z nich vyčísti vše, co si kdo přaje. Ne-
popřeným faktem však zůstává, že bned po-
čatkem dubna 1906 po dohodé koruny s koa-
licí i maďarské listy tvrdily, že oprava voleb-
ního řádu, kterou se konhičný kabmnet zavázal
provésti, bude vypracována na základě osnový
Kristoffovy, klerá již dříve došla panovnickéh
schválení. Toto tvrzení nevyvracel tehda nikd
z kabinetu Wekerlova,
Ze Lvova, 27. zářl. (Výbor pro vo
lební opravu), zvolený haličským sněmem,
se ustavil. Za předsedu zvolen prof. Glabin-
ski (demokrat), za prvého náměstka posl.
Stapiňski (ze strany lidové), za drubého
náměsíka hr. Wodzicki (konservativec) Ny
nější složení volebního výboru a jeho předsed
nietva poskytuje naději, že jeho elaborát bude
liberálnějši než návrh, jejž chtěl sněmu podat
většinou konservativný výbor minulého sněmu
Ze Lvova. 27. záři (Žádosti za od-
stranění fonetického pravopis u.
Wekerle
profesor
Glabin
Lvov
Wekerlův
Stapiňski
16
article
Čelné ruské obce východo haličské zaslaly sněmu
pelice, v nichž žádají, aby fonelický pravopi
byl ze školních knih odstraněn a nabražen sta-
rým pravopisem historickým. V žádostech se
ukazuje na zkušenost posledních 16 lel, dle níž
zavedení fonetického pravopisu do škol a úřadů
zklamalo naději, že tímto způsobem se usnadní
šíření gramotnosti mezi ruským lidem. Ukázalo
se naopak, že fonetický pravopis odeizil lid
církvi a bohoslužbám. Dokud se užívalo pravo-
pisu historicko-etymologického, byly i elrkevní
knihy snadno dostupny prostému lidu, každý
školák mohl čísti a zpívati z bohoslužebných
knih; fonstika knihy tyto úplně uzavřela lidu
a tím jej odeizila od církve. Fonetický pravopis,
jak dotvrzují sami učitelé, znesnadňuje rusko
mládeží učiti se polskému jazyku, polské mlá
deži učili se ruštině, poněvadž fonetikou seji-
načí kořeny slov a tím se stěžuje učení zem-
ským jazykům. Z těehto praktických důvodůse
žádá, aby se fonetický pravopis nahradil opěo
starším pravopisem etymologickým.
Ze Zádru, 27. září. (Rozkol v ch or-
vatské strané.) V chorvatské straně v Dal-
macii vznikly rozmíšky už za minulých říšských
voleb, takže předseda její, dubrovnický dr. Pero
Čjngrija, viděl se nucena vzdáti se předsed-
nietví. Tyto dni svolána do Splitu schůze dů-
věrníků, v níž se měl státi pokus o nové upev-
nění strany, ale místo upevnění nastal ještě
větší rozkol, Poněvadž za předsedu strany zvo-
len dr. Mahaljevič, starosta splitský,o
némž je známo, že není přitelem rěcké reso-
luce, vystoupil ze strany dr. Čingrija a jeho
příkladu budou snad následovati i jiní stoupene
strany.
Ruska
doktor
Mahaljevič
Čingrija
Dal
Split
Zádr
17
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 29. září.
Třenice mezi národy balkánskými.
Dne 10. záři přijel do Solunu vlak ze
Soſie s 250 Bulhary. Na cestě mu bulharské
obyvatelstvo makedonských měst Skoplje, Ve-
lesu a Djevdjeli uspořádalo bouřlivé ovace.
Jinak Bulhary přivítali solunští Řekové. Majíee
v rukou všechny hostince a kavárny v Solunu,
Řekové odepřeli Bulharům dáti přistřeši, pokrm
i nápoj. Všechny hostince a kavárny byly de-
monstrativně zavřeny.
Ale Mladoturei přikázali hoslince
kavárny otevřít, osvětlit a Bulhary obsloužit.
Řekové proti tomu protestovali, ale byli roze-
hnáni vojskem. Hostince a kavárny byly tedy
Bolharům otevřeny, ale k obsluze nebylo nikobo.
Řekové se vymlouvali, že všechen služebný per-
sonál den do přijezdu Bulharů ohlásil stávku.
Turci a Židé sami se postavili do hostinců
a kaváren k obsluze Bulharů, Řaky za jich ne-
pohostinnost přikře odsuzujíce. Večer pak uspo-
řádán na počesť bulharských hostí banket v Bilé
Véži, na němž proneseno mniohio řečí.
Bulhar
Řek
Mladoturei
Turek
Praha
Skoplje
Soluna
Hostinka
18
article
Neklid mezi Židy v Rusku.
V Nikolajevské Slobodce blíž Kyjeva tlups
Židů přepadla čajírnu, kde se scházejí jejich
protivníci, přivrženci »Svazu ruského národa«
Židé čajírnu obklopili, střileli do oken z revol-
verů a házeli kamením. Přišla policie a tázala
se Židů, co to dělají. Oni po způsobu, známém
z Poznaňska, Čech, Krajiny atd., odpověděli, že
— se brání. Když se brání, dlužno jim po-
moci — a policie skutečně dala oblehatelům
posilu, spojenými silami čajírny dobyto a čle-
nové »Svazu ruského národa« zatčení. Věc do-
nesla se gubernátorovi, jenž do Nikolajevské
Slobodny vyslal svého náměstka a statního pro-
kurátora, aby se přesvědčili, co se událo. Vý-
sledkem byto, že osoby, policií zatčené, osvo-
bozeny, ale policejní úřadnici Štvernickýa
Annenkov ihned sesazeni a zavedeno s nimi
vyšetřování; třetímu policejnímu úřadniku,
Guvarskému, dostalo se přisné důtky.
To již nebylo podle přikladu prusko
rakouského
Žid
Čo
Annenkov
Guvarský
Rusko
Kyjev
Židy
Poznaňsko
svaz ruský národ
ruský národ
19
article
Události v Marokku.
Nová aféra marocká vzrušila evropský tisk.
Zdá se, že tato nesťastná země bude jeste dlouho
rušit klid evropských politických kruhů. V Casa-
blance 27. t. m. při nalodování tři něme-
ekých sběhů, přeběhnuvších od cizinecké legie,
byli napadeni franeouzskými ná-
mořními vojíny tajemník něme-
ckého konsulátu a německý kon-
sulátní voják. Frančouzský dů-
stojník hrozil tajemníkovi něme-
ckého konsulátu revolverem, vojln
německého konsulátu byl spoután
a teprve na zakročení německého dragomana byl
propuštén na svobodu. Sběhové nalezají se ve
francouzském vězení. Nařízeno přisné vyšatření
příhody, jež vyvolala velké rozčilení.
Německý konsul. zaslal fran
couzskému konsulovi plsemný pro-
test pro událost casablansko u.
Dle »Köln. Zlg « udála se přihoda v Casa-
blance takto: Když 25. září o polednách
německý konsulátní tajemník Just v Casablance
chtěl s konsulátním vojákem doprovoditi několik
legionářů, kteři se dali v ochranu konsulátu, do
přistavu na člun, jimž měli býti dopraveni na
německý parník »Cintra«, zábránilo jim fran-
couzské vojsko vyplouti. Člun se převrhl, osoby
v něm sedlci spadly do vody a málem by se
byly utopily. Franeouzští vojáci vyrvali legionáře
násilně jich průvodčím. Zbili do krve konsulát-
ního vojáka a udeřili tajemníka Ju s ta
do obličeje, až mu opuchl. Také oděv mu
potrhali. Just stěžoval si do odnětí legionářů,
načež ho přlstavní kapitán ohro-
žoval revolverem. Potom přišel místo-
tajemník Maensz s tlumočníkem a žádal za oka
mžité propuštění konsulátního vojáka, který byl
surovým způsobem spoután. Z počátku se Fran-
couzi zdráhali, teprve na opětnou žádost a n
pohrůžku byl voják propuštěn.
Köln
Just
Maensz
Fran
Maroko
Casa
Casablanca
20
article
»Agence Havas« sděluje z Tangeru: Po
několik dnů bylo střeženo v Casablance 5 sběhů,
kteří se ukrývali prý v domě německého kon-
sulátu a chtěli uprchnouti na německé lodí. Ale
bylo jim v tom zabráněno četníky francouz-
skými, kteři převrhli jejich člun a německého
vojáka, je doprovázejícího, spoutali. Tvrdl se, že
přistavní kapitán, francouzský poručík
námořní, mlřil revolverem na ně-
meckého úřadníka.
Generál d' Amade telegrafoval do Paříže
o zatčení sběhů, ale nezminil se o podrobno-
stech přihody.
Dopisovateli »Matinu« dal generál d'Amade
tolo vysvětlení: Jsme tu ve vojensky zabraněm
území a následkem toho ve válečném stavu.
Podle vojenských předpisů mají hlídky střileti
na sběhy. My jsme je pouze zajali. Pöužili
jsme co nejméně svých práv « Naproti tomu
prohlásil k dopisovateli německý kon sul
»Německý konsulát má bájiti německé přislus-
níky. Jsme v cizině. Učinili jsme svou povin-
nost. «
V Berlíně způsobila událost casablanská
velmi nepřiznivý dojem, ale přes to neztrácejí
pohtické kruhy naději, že tato episoda bude
náležitě vysvětlena a smírně vyřízena. Vyslanee
Cambon navštívil ministerstvo zahraničníeh
věcí, kde hovořil o události. Některé listy ber-
linské vidí v události ohrožování cizinců Fran
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8 h.
odpoledni.
. . . . za zh
Ve difslkách na venkově:
ranní číulo.
. 10 h
vdpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotevě supřei.
Pledplacení a Insariy přišímá adminl-
strace v Mazlanské ulicl č. 3.
Tam nacházejí se též redlakce
tiskárna s ezpadice „Národnich Listá“.
Rukoplay se nevraoeji.
Havas
d ' Amade
Matin
Cambon
Národnich
Casablanca
Paříž
Berlín
21
article
couzí. »Voss. Zig« píše o strašném roz-
čilení, jež způsobila v Tangeru
episoda casablanská a tvrdi, že ně-
mecký konsul počinal si zčela korektně.
Ministra zahraničních věcí Pichona na-
vštivil, jak se oznamuje z Paříže, německý di-
plomatický zástupce baron Lancken, jenž
s ním rozmlouval o události v Casablance.
Bouře v Persii
Z Tavrizu se oznamuje jistému londýn-
skému listu, že nacionalisté poslali cizím
vyslancům v Teheranu list, v němž prohla-
šují, že nynější situace dá se pro šacha roz-
luštit příznivě jen provedením nových
voleb. Jak známo, šach dosud neodpověděl
na angliekou notu. Tato okolnost vykládá se
v neprospěch nynější anglické politiky. Aja ell
Dauleh sdělil nacionalistům, že šachovou odpo-
vědí na jejich telegram je rozkaz day Si peba-
rovi, aby pokořil město. Vůdce šachova vojska
poskytuje endachumenům 48 hodin na roz-
myšlenou, zda přijmou požadavek šachův,
aby složili zbraň a vydalí čtyři
vůdce vzpoury.
Ain ed Dauleh oznámil úřadně kou-
sulům, jak se telegraficky oznamuje z Ta-
vrizu, že v připadě, nebudou-li revolucionáři
chtit vydati zbraně, dojde ráno v 6 hodin ke
trestní expedici. Zároveň žádal, aby ci-
zinci, nalezající se mezi bojujícími, opustili
jejich řady, jinak že by nemohl ručiti za ná-
sledky. Endžume písemně oznámil konsulům,
že je nucen klásti odpor pro nedostatek záruk
týkajících se požadavků, jež předložil vládě.
Voss
Lancken
Aja
Dauleh
Ain
Tanger
Paříž
Casablanca
Persie
22
article
Zemská porada učitelská.
(Třeti den.)
V dějinách organisace učitelstva škol měšťan-
ských bude zapsán den 28. září!. r. písmem zlatým;
neboť konečně nadešel den, kdy svolána zemskou
radou školní
první zvláštní porada učitelů škol
měštanských.
čímž vyhověno dávnému usilování organisace uč.
škol měšť, aby mohli včitelé měšťanských škol raditi
se o polřebách svých škol zvlášť odděleně od porad
všeobecných, nejsouce votem kolegů ze škol obec-
ných na svém rozhodování omuzováni. Ačkoliv
i dříve byl dán rámee k úradám na prospěch školy
měšťanské, klerá nemůže od společného org n smu
školství národního býti oddělována, přece nova insti-
tuce zvláštních porad učitelů odborných vítána býli
může jako nově a bohdá škole prospěšně forum
úřadní, které bude moci více a intensivnějí pracovat
o rozkvět vysoce důležitého útvaru školy narodní,
jakým je škota měšť a nská.
Poradu zahajil vládní rada F. Sobička pojntova-
ným připomenutím významu první zvláštní konfe-
rence. Svým náměstkem jmeno al řed. měšťanské
školy Nejedlého z Kral. Vinohradů a zabájil
j-dnání.
F Sobička
Nejedlý
Kral
organizace učit
23
article
Zastoupen ve zvláštních poradách
učitefů měšťanských škol. .
Znalec odb. užitel Petr Skalický, předšeda
organisace uč. měšť. škol, navrhuje, aby nařízení.
daná ve příčině okresních a zem kých konferencí
učitelských, byla pozměněna tak, aby se konaly o d-
dělené zvláštní porady učitelstva škol obecných a
zvlaštní porady učitelstva škol mešťanských. Zemská
porada učitelů obecných škol boď obesilána jen
volenými delegáty. Členy zemské porady učit. škoh
měšťanských buďte delegáti volení okresními pora-
dami učitelů m šťanských škol i teditelé ško
měšťanských a ústavů učitelských.
Iuspektorům budiž zůstaveno právo se zúča stniti
obou zemských porad. Pro návrh mluví dr. Rou-
šal řed. méšť. škol.
R d. Sova zříká se práva vírilního zastoupení
a dává přednost volbě. S tmto náhledem souhlaí
odb. učitel Beneš i řed. Pospíšil, který pozname-
nává, že zvláštní odborné zkušencsti nezáteží na
dekrelu a že odbornou zkušenost mají konečně
učitelé všichní Navrh odb. učitele Skalického venikou
většinou přijat. Taktka všichni vitilisté pron
hlasovali.
Skalický
Roa
Sova
Beneš
Pospíšil
24
article
Reorganisace měšťanských škol.
Relerent-znalec K. Buzek, odb. učitel v Naslich,
IIčí právní rozvoj měšť. škol. Organisace jich po-
strádá pevného zákonilého podkladu a silný jich
rozvoj davno předstihí literu řišského zákona, klerý
pojednává o měšť. školách všeho všudy jen ve třech
článcích. Není určitých norem pro zařizování
a vůbec dosud platné předpisy nestačí, neboť za
dobu trvání zakona školského mnoho se změnilov
koltuře národa i v životě sociálním. Relerent před-
kladá obsáhlý elaborát, v němž vytčeny nejen prin-
cipy žádoucí reorganisace škol měšťanských, ale ho-
tové navrhy zákonů o zřizování škol měšťanských,
povinnosti k docházce, vnitřní organisaci, právech
absolventů, docházce do škol měšť. a pod. Konfe
rence se jednomyslně usnesla, aby požádána byla
zem. školní rada, by návrh zákona o organisaci mě-
šťanských škol byl ústavně projednán.
O potřebě zřízení čtvrtých ročníků
(pokračovacích kursů) při školách mě-
šťanských referoval viril. teditel Schm itt. Pr
tyto kursy našlo se v autonomi dosud málo poroz-
umění. Nutna jest podpora zemská. Existence kursů
může býti zabezpečena jen zákonem, nikoliv blaho-
vůli. Dosud vadila podpoře těchto tříd nařízená obli-
gátnost něčiny a frančiny. Avšak humpolecký pří-
pad ukazuje, že možno zřízovati čtvrté třídy bez
oblig. němčiny a s neobli g. frančinou. Absolventi
tříd těch mějte rovná práva s absol. nižš ch tříd
škol středních. Návrh jednomy slně přij at.
K Buzek
itt
Naslich
IIčit právní rozvoj měšť
25
article
Koedukaci na školách měšťanských doporu-
čuje zavésti odb. uč. P. Skalický a přijat jes
jeho návrh, aby ministerium připourělo hospi-
tantky, jako již jest v učebných kursech, také
ve všechtřechtřídách měšťanských
škol chlapeckých i ve všech míste ch
inalých, kde nelze pro nedostatek žákyň zří-
díti na ten čas zvláštní měšť školy dívčí. Slečna
Sokolova žádá, aby připoušění byli chlapci
jako hospitanti na měšt. školy divčí a aby na tako-
výchto školách koedukačních ustanovovány bylyi
odborné učitelky. Návrhy oba jednomyslně příjaty.
Zastoupení učitelstva měšťanských škol
ve školních úřadech.
Řed Svoboda z Karlina lIčí dosavadní nedo-
statečný stav zastoupení učitelstva měšťanských škol
ve školních úřadech. Navrhuje, aby do okresní školní
rady voleni byli 2 zástupci učitelů obecných a 1 zá-
stupce měšť škol, a v okresích, kde je aspoň 30
učitelek též jeden jejich zástupce. Každý zástupee
měj náhradníka. Ředitelé paedagogií i nejstarší ře-
ditelé měšť. škol prava členského podržte. Proti za-
stoupení viriinimu mluví řed. Sova. Red, Janaký
upozorňuje, že na Smíchově v přitomné době je
nejstarším ředitelem měšt. škol Němec P o bl,
P Skalický
Sova
Němec
Sokolov
Karlin lIčit
Reda
Smíchov