ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8522d710-7734-11dc-a467-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 56, work 5, person 70, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII,
2 masthead
V Praze, ve středu 30. záři 1909.
Praha
3 masthead
ren
4 masthead
Číslo 269
5 article
Na vainí a odpol. HIsta předplácí se v Praze v adminisiraci a měsíe . . . . . . ns čtvrt lta . . . . 6 K — s drejí donáškuu na tot Lta . . . . 7 K 50k ve dlislkách na mě-íe . . . . . . 2 K 30h Toštout nvrtlta . . . . 9 K e0i sdvojt zeilkosls K so na přsíe . . . . ne řtrst ae
Praha Toštout
6 article Doba celých činů.
Doba celých činů. Nevíme, odkud se v tomto roztomilém státu čerpá nepřebraná naděje v umění stát- nické nynější vlády. To, čeho jsme denně svědky, jest nepřetržitou řadou skutečných a křiklavých neůspěchů, jež se již ani ne- zastírají závojem lesklých řečí. Podlomena jest idea spravedlnosti, nehybná ruka občan- ské bezpečnosti, široce se rozkročuje pych hřěkaného němectví, brutální řádění jeho příslušníků nic již nezadá násilenství, jež považováno dosud za možné pouze v Ture cku vůči bezprávné ráji křesťanské! V málo několika dnech se oznamují hromadné útoky na majetek našich krajanů v Liberci, Eisen- steině, v Karlových Varech, aniž by orgány. bdící nad veřejnou bezpečností . . . však již vzpírá se pero stále a stále zaznamenávati události, jež zdají se již náležeti do reper- toiru státního organismu, kterýž všemi tako- vými zjevy hlásí se — do středověku, ač žijeme ve století dvacátém. A přece ještě neustale se obracejí zraky k Vídni, přece ještě stále se napovídá, že pan předseda mi- nisterstva jest mužem prozřetelnosti, tomuto státu zvláště seslaným. Dnes uplynulo již čtrnácte dní, co na- prostý nedostatek cíle vědomé vnitřní politiky rakouského premiéra zeje ze všech koutů české sněmovny, kdež německá obstrukce vede si tak, jakoby již tvořila předvoj cizí oku pace, až pluky rakouské budou vyslány do balkánských roklí, takže počínáme již již věřití tvrzení oněch politiků evropských, kteří učí, že otázka východní dosahuje až ke hranicím Šumavy a Rudohoří. Ba od ně- které doby se skoro podobá, že pořádky balkánské přenesly se přes Sávu a Dunaj až do smíšených krajů cislajtánských.
Liberec Eisen Karlová Vary Vídeň Šumava Rudohoří Sáva Dunaj
7 article
Od konce minulého téhodne nemine takřka ani hodiny, aby se z Vídně neohla- šovalo, že již již začíná se blížiti okamžik, kdy vláda zjedná opět pravidelné poměry ve sněmovně staroslavného království českého. Vždyť pozvala si na poradu do Vídně vůdce německé obstrukce, vždyť svolala na vče- rejšek zvláštní poradu ministerskou, vždyo sám předseda ministerstva anebo některý jeho člen zavítá k nám do Prahy, vždyť — již nadešla dnes středa, den nové sněmovní schůze a tu — dočkame se prý konečného rozhodnutí. Pro postranného diváka v některém státe pousedním bude asi naprosto nepochopitelno kterak při báječně vychváleném umění stát nickém ve Vídní mohlo se státi, že naši milí krajaně v době ohlášeného hospodař ského rozmachu, v době započatého kultur ního zápolení a soupeření ve všech oborech klidné, produktivní a požehinané práce míru pořádají pravidelné občanské pogromy, takže se stávají všednějším zjevem než lynchování v Americe, a nad to, že ještě parlamentár- níci jejich na sněmu staroslavného království českého provádějí důkazy svého utrpení přednesem vítězně bojovné německé »písně písní!« Ale co by takový postranný divák pozorovatel teprve řekl, kdyby četl, s jakou neúprosnou energií vídeňská vláda nastupuje proti těmto německým rušitelům oněch krás- ných vídeňských bájí, že v našem roztomi- lém státě nadešla éra pozemského hospodář- ského ráje a pravé demokratické rovnosti
Vídeň Praha Amerika
8 article
Čtemeť o tom, jak ve Vídni zatočili s vůdci německé obstrukce tyto »srdcervoucí nářky« z úst německo radikálního, tedy zajistě ně- mecky zvláště rozcitlivělého poslance: »Bylo by bláhovo zabývati se otázkou, jestli (po zakročení pana předsedy ministerstva) se bude pokračovati v obstrukci čili nic. V za- svěcených kruzích není o tom pochybnosti, že i (dnešní) středeční schůze sněmovní sdí- leti bude osud svých předchůdkyň. Chování p. předsedy ministerstva v konferenci s ně meckými poslanci — mám-li říci pravdu — velice rozladilo; nejenom že nic positivního nepřislíbil, ale (slyš, světe!) on to docela i svedl, projeviti, že na základě úřadního písemního materiálu nemůže prohlá Němce za zcela nevinné n událostech v Sušicí a Kašperských Horách Mluvil pak s úsměvavou tváří »o typických nedorozuměních v Čechách«, německé poža- davky (obstrukéní) vzal prostě na vědomí o některých ihned prohlásil, že aspoň nemají čáky na úspěch. A tak se tedy bude v středu v obstrukci poračovati« A konec dojmu, jejž si německé radikální poslanec z vídeňské konference s p. předsedou mini- sterstva odnesl, vyznívá v těchto slovech »Buď se našim požadavkům vyhoví, anebo zůstane sněm český nedělným!« Nuže, drazí krajané čeští — tu máte všemi německými časopisy stejně opětovanou, tedy pravou a nefalšovanou německou zprávu o tom, jak energicky, jak sebevědomě, jak vystižně a státnicky pan předseda minister- stva na vůdce německé obstrukce na sněmu našem — působil.
Němec Vídeň Sušice kašperský hora Čechy
9 article
Dotyčný německý radikální poslanec také oznamuje, že německý lid očekává o svých poslanců nyní celé činy. Jak tomu rozuměti sice blíže nepraví, ale německý lid zatím rozmnožuje své příklady a vzory ce- lých činů, viz Liberec, Eisenštein, Karlovy Vary atd. atd. Přes vše to zůstává pochybným, jaké má vlastně pan předseda ministerstva zá- méry s přípravami k česko-německému smíru. Vždyť přece náležejí k jeho třetímu hlav- nímu úkolu a jak jim Němci rozumnějí, dá- vají vzpomenutými celými činy na jevo avšak pan předseda ministerstva nemůže dle akt ještě prohlásiti Němce »za zeela ne- vinně«. Půjdou-li jeho přípravy smiřovací podobným tempem a způsobem jako do- posud, snad se toho ještě v Čechách do čkáme, že po nějaké další konferenci s pře- dáky německými »německá nevina« i dle úřadního materiálu se dá na jisto postaviti a potom smíru v Čechách již nebude zajisté třeba ... situace bude napotom všestranně jasná a dozpívána i poslední sloka chvalo- zpěvů na ono vídeňské vyšší státní umění jež nás zvláště v posledních letech tak obla- žuje! Dnešní schůze sněmovní má obširný program, na pořadu jejím jest i návrh če- ských poslanců na opravu volebního práva pro sněm. Po opravě této touží se v Čechách po desetiletí, touži po ní především ony široké vrstvy obyvatelstva, jež nejsou posu na sněmu zastoupeny. Provedení demokratické volební opravy může, ba musí býti celým činem po slanců českých, kterýž budou moc směle postaviti proti »celým« činům po- slanců německých. To budiž první jasnou a srozumitelnou odpovědí nás Čechů na ně- meckou obstrukci a na vládní, ministerskou neupřímnost. Uvidíme, které odpovědi a kte- rému celému činu obyvatelstvo našeho staroslavného království bude lépe rozuměti
Němec Čecho Liberec Eisenštein Karlov Vara Čechy
10 article Ministerská rada o situaci
Ministerská rada o situaci v Čechách. Z Vídně, 29. záři. Ministerská rada, několikráte odložená konala se dnes odpoledne. Poslední minísterská rada byla v noci ze dne 18. na 19. srpna. K dnešní dostavili se všichni mini str bez výminky. Konference trvala celých pět hodin. Začala o 143. hodině odpoledn a skončila teprve o 148 hodině večerní. Splnilo se očekávání, že první schůze mi- nistrů po letní prázdni bude nejen dlouhá, ale také pohnutá. Rozprava věnována byla záležitostem, které způsobeny byly událosími v KKšperských Horách, v Lublan a na sněmu království českého, zále ž- tostem menšinového školství především ale otázce, kterak docíliti normálních pomérů na českém sněmu zemském. Výsledkem konference bylo: Ministru obchodu dru. Fiedlerovi a německému mi- nistru dru. Pradovi uloženo, aby nepro- dleně odjeli do Prahy a zde zahájlli jed- nání sprostředkovací, jež by další trvání sněmu za normálních poměrů umožnilo.
Fiedler Čechy Vídeň KKšperský hora Lublan Praha
11 article
Vláda douřá, že jmenovaným ministrům podaří se vlivem jich a poukazem na důležitě pro obě strany otázky hospodářské, jež čekají na sněmu svého projednání, jakož i jistými pro obě strany učiněnými prý koncesemi, docíliti, že nastane na zemském sněmu českém jistý »mo- dus vivend i«. Oba ministři, dr. Fiedler a Prade, odjeli Františkovou drahou o 10. hodině 20 min. v noci do Prahy. Ministr Prášek, vrátiv se z Prahy, zaje k svému českému kolegovi dru. Fiedlerovi, je- muž referoval o svém jednání včerejším v hlav- ním městě království českého. Pobyl u něho děle hodiny. Z ministerstva obchodu odjel do ministerstva předsednického k bar. Beckovi, kterému vyložil smýšlení, názory a též odhod- lání veškeré delegace české na sněmu králov- ství českého a také disposice konservalivního velkostátku. Po celý den byli ministři Prášek, Prade a dr. Fiedler v telefon ckém spojení s Prahou, dilem s místodržite- lem hr. Coudenhovem, dílem s maršálkem princem Ferdinandem Lobkovicem, dílem s důvěrníky všech stran sněmovních.
Fiedler Prade Františkův Prášek Beck doktor Coudenhove Lobkovic Praha
12 article
Konkretaí nějaké usnesení v pří- čině sněmu království českého se nestalo. Smluveny jen direktivy, jaké se daly dru Fredlerovi a Pradovi. Rozhodnutí stalo se toliko negativní, Vláda odmítla co nej- důtklivěji naléhání Němců, by zasedání sněmu království českého bylo předčasně a násllně zkráceno skončeno, Němci, seznavše tedy ve Vídni, že vláda nechce a kdyby chtěla, nemůže vyhověti této jejich žádosti, kterou podporoval také ministn Prade, dali se v těto věci na ústup. Vládě záleží na tom, aby zasedání sněmovní potrvale tak, aby mohla podati osnovu no- vého volebníbo řádu pro království české: Zdá se, že kabinet řídil se též ohledy na požadavky sociální demokracie. Zástupcové sociálně-demo- kratických poslanců na radě říšské meškali zde a pronesli se, že jsou pohotově zakřik- nouti Němce na sněmu králov stv českého, kdyby se odhodlali zma- řiti projednáni volební reformy kteráž umožnila by alespoň částečně zastoupení dělnictva na sněmu českém. Uvedli, že připravy po té stránce jsou všechny vykonány a že kdyby bylo třeba, stanou se činy a skutky již ve dnech nejbližších, nejpozději v ne- děli. Po ministerské radě konali ministři bar. Beck, dr. Marchet, dr. Fiedler a Prá- šek společnou poradu, jež trvala celou hodinu. V této poradě bude ještě ve dnech nejblíže při štích pokračováno. Potíže a svizele, které způsobili Němci vlá- dě svým chováním na sněmu českém, neby ly tady v ministerské adě ještě překonány. Vláda
Fredler Prad Němec Beck doktor Marchet Fiedler Prat Vídeň
13 article
doufá však, že najde se východiště ze zmatků které zosnovali v Praze Němci, jdouce za svými berany Eduardem šl. Stranskym a Irem až do velkoprušácké a velkoněmecké „Wacht am Rhein“. Nebylo tajno na místeck informova- ných, že Němce pojala důkladná ko- eovina pe divých obstrukčních or- giích na sněmu českkém spáchaných a že ve skleslosti, která dokonce není obrazem bojovnosti a válečného ducha, na venek k ob- divu vystavovaného, naléhali na vlá du, by pomohla jim svým tlakem na většinu sně- movni z tisně, v niž se octli. Němci tuší, co by znamenalo pro ně, co by znamenalo pro celou vnitropolitickou situaci a politiku, kdyby zej- tra, nebo ve dnech nejbližších sněm království českého rozbili. Bar. Beck ovšem konal „officium boni víri“, vyváděje zbloudilé berany německé z pouště obstrukční zase na nivy dělnosti. Ale bur. Beck přesvědčil se při této příležitosti též o tom, že čeští poslanci na sněmu království českého, žád- ného nevyjímaje, že konservativní velkostatkáři, opát žádného nevyjímaje a že také oba čeští čle- nové ministorstva nesnosli by klidně, kdyby bar. Beck byl se podrobil nátlaku německému a zadrhl život sněmu království českého, nýbrž byli by provedli důsledky takové popravy způso bem, jenž by byl rozvířil vojnu a válku po ce lém národě a království českém, vojnu a válku z které by nevyšel vítězně bar. Beck a ve kter první mrtvola jmenovala by se víden- ský parlament.
Eduard Irma Němec Beck Praha Němec Wacht be Rhein
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 28. září. (Úmluva korun s uherskou koalicí.) Uherská vláda vy vrací svou tiskovou kanceláří tvrzení, že pře vzala povinnost, provésti Kristoffovu osnovu vo lební opravy. Pokud jde o Kristoffovu osnovu zavázala se prý pouze tolik, že opravou voleb ního řádu počet voličů nebude snížen pod míru. stanovenou v osnově v Kristoffově. Ostatní zá- vazky koaličně vlády sděleny veřejnosti hned v prvé programové řeči min. předsedy dra Wekerla a v trůnní řeči z r. 1906 Dr. Wekerle pravil ve své řeči: »Aby se zabezpečiy podminky ústavného života, mu- síme připraviti na uplatnění demokratiekých po- žadavků opravu volebního práva, řídíce se při tom zásadou, že se má provésli prineip vše obecného volebního práva, ale nesmí se poru šiti národní (madarský) ráz uherské státní my šlenky a mají ptatnosti nabyti opřávněnosli všee povolaných činitelů.« Odstavec trůnní ře č o volební opravě zněl: ».. . Jeden z nejdůleži- tějších úkolů mé vlády bude, rozšlřiti politieká práva na všechny vrstvy obyvatelstva a cel národ uvésti do hradeb politického života. Z tím účelem připraví předlohy, týkající se vol ného vykonávání všeobecného volebního práva, dbajíc moderných požadavků demokratické my- šlenky i národního rázu uherského státu.«
Kristoffův Wekerla doktor Wekerle Praha všeobecný volební práv
15 article
Uherská tisková kancelář touto zprávou nepovídá však nie jiného, než že dr. Wekerle a jeho vláda v obou svých elaborátech (nebot i trůnní řeč byla jejich dílo !) uměli úmluvu s korunou zahaliti tak nejasnými slovy, že jesl možno z nich vyčísti vše, co si kdo přaje. Ne- popřeným faktem však zůstává, že bned po- čatkem dubna 1906 po dohodé koruny s koa- licí i maďarské listy tvrdily, že oprava voleb- ního řádu, kterou se konhičný kabmnet zavázal provésti, bude vypracována na základě osnový Kristoffovy, klerá již dříve došla panovnickéh schválení. Toto tvrzení nevyvracel tehda nikd z kabinetu Wekerlova, Ze Lvova, 27. zářl. (Výbor pro vo lební opravu), zvolený haličským sněmem, se ustavil. Za předsedu zvolen prof. Glabin- ski (demokrat), za prvého náměstka posl. Stapiňski (ze strany lidové), za drubého náměsíka hr. Wodzicki (konservativec) Ny nější složení volebního výboru a jeho předsed nietva poskytuje naději, že jeho elaborát bude liberálnějši než návrh, jejž chtěl sněmu podat většinou konservativný výbor minulého sněmu Ze Lvova. 27. záři (Žádosti za od- stranění fonetického pravopis u.
Wekerle profesor Glabin Lvov Wekerlův Stapiňski
16 article
Čelné ruské obce východo haličské zaslaly sněmu pelice, v nichž žádají, aby fonelický pravopi byl ze školních knih odstraněn a nabražen sta- rým pravopisem historickým. V žádostech se ukazuje na zkušenost posledních 16 lel, dle níž zavedení fonetického pravopisu do škol a úřadů zklamalo naději, že tímto způsobem se usnadní šíření gramotnosti mezi ruským lidem. Ukázalo se naopak, že fonetický pravopis odeizil lid církvi a bohoslužbám. Dokud se užívalo pravo- pisu historicko-etymologického, byly i elrkevní knihy snadno dostupny prostému lidu, každý školák mohl čísti a zpívati z bohoslužebných knih; fonstika knihy tyto úplně uzavřela lidu a tím jej odeizila od církve. Fonetický pravopis, jak dotvrzují sami učitelé, znesnadňuje rusko mládeží učiti se polskému jazyku, polské mlá deži učili se ruštině, poněvadž fonetikou seji- načí kořeny slov a tím se stěžuje učení zem- ským jazykům. Z těehto praktických důvodůse žádá, aby se fonetický pravopis nahradil opěo starším pravopisem etymologickým. Ze Zádru, 27. září. (Rozkol v ch or- vatské strané.) V chorvatské straně v Dal- macii vznikly rozmíšky už za minulých říšských voleb, takže předseda její, dubrovnický dr. Pero Čjngrija, viděl se nucena vzdáti se předsed- nietví. Tyto dni svolána do Splitu schůze dů- věrníků, v níž se měl státi pokus o nové upev- nění strany, ale místo upevnění nastal ještě větší rozkol, Poněvadž za předsedu strany zvo- len dr. Mahaljevič, starosta splitský,o némž je známo, že není přitelem rěcké reso- luce, vystoupil ze strany dr. Čingrija a jeho příkladu budou snad následovati i jiní stoupene strany.
Ruska doktor Mahaljevič Čingrija Dal Split Zádr
17 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 29. září. Třenice mezi národy balkánskými. Dne 10. záři přijel do Solunu vlak ze Soſie s 250 Bulhary. Na cestě mu bulharské obyvatelstvo makedonských měst Skoplje, Ve- lesu a Djevdjeli uspořádalo bouřlivé ovace. Jinak Bulhary přivítali solunští Řekové. Majíee v rukou všechny hostince a kavárny v Solunu, Řekové odepřeli Bulharům dáti přistřeši, pokrm i nápoj. Všechny hostince a kavárny byly de- monstrativně zavřeny. Ale Mladoturei přikázali hoslince kavárny otevřít, osvětlit a Bulhary obsloužit. Řekové proti tomu protestovali, ale byli roze- hnáni vojskem. Hostince a kavárny byly tedy Bolharům otevřeny, ale k obsluze nebylo nikobo. Řekové se vymlouvali, že všechen služebný per- sonál den do přijezdu Bulharů ohlásil stávku. Turci a Židé sami se postavili do hostinců a kaváren k obsluze Bulharů, Řaky za jich ne- pohostinnost přikře odsuzujíce. Večer pak uspo- řádán na počesť bulharských hostí banket v Bilé Véži, na němž proneseno mniohio řečí.
Bulhar Řek Mladoturei Turek Praha Skoplje Soluna Hostinka
18 article
Neklid mezi Židy v Rusku. V Nikolajevské Slobodce blíž Kyjeva tlups Židů přepadla čajírnu, kde se scházejí jejich protivníci, přivrženci »Svazu ruského národa« Židé čajírnu obklopili, střileli do oken z revol- verů a házeli kamením. Přišla policie a tázala se Židů, co to dělají. Oni po způsobu, známém z Poznaňska, Čech, Krajiny atd., odpověděli, že — se brání. Když se brání, dlužno jim po- moci — a policie skutečně dala oblehatelům posilu, spojenými silami čajírny dobyto a čle- nové »Svazu ruského národa« zatčení. Věc do- nesla se gubernátorovi, jenž do Nikolajevské Slobodny vyslal svého náměstka a statního pro- kurátora, aby se přesvědčili, co se událo. Vý- sledkem byto, že osoby, policií zatčené, osvo- bozeny, ale policejní úřadnici Štvernickýa Annenkov ihned sesazeni a zavedeno s nimi vyšetřování; třetímu policejnímu úřadniku, Guvarskému, dostalo se přisné důtky. To již nebylo podle přikladu prusko rakouského
Žid Čo Annenkov Guvarský Rusko Kyjev Židy Poznaňsko svaz ruský národ ruský národ
19 article
Události v Marokku. Nová aféra marocká vzrušila evropský tisk. Zdá se, že tato nesťastná země bude jeste dlouho rušit klid evropských politických kruhů. V Casa- blance 27. t. m. při nalodování tři něme- ekých sběhů, přeběhnuvších od cizinecké legie, byli napadeni franeouzskými ná- mořními vojíny tajemník něme- ckého konsulátu a německý kon- sulátní voják. Frančouzský dů- stojník hrozil tajemníkovi něme- ckého konsulátu revolverem, vojln německého konsulátu byl spoután a teprve na zakročení německého dragomana byl propuštén na svobodu. Sběhové nalezají se ve francouzském vězení. Nařízeno přisné vyšatření příhody, jež vyvolala velké rozčilení. Německý konsul. zaslal fran couzskému konsulovi plsemný pro- test pro událost casablansko u. Dle »Köln. Zlg « udála se přihoda v Casa- blance takto: Když 25. září o polednách německý konsulátní tajemník Just v Casablance chtěl s konsulátním vojákem doprovoditi několik legionářů, kteři se dali v ochranu konsulátu, do přistavu na člun, jimž měli býti dopraveni na německý parník »Cintra«, zábránilo jim fran- couzské vojsko vyplouti. Člun se převrhl, osoby v něm sedlci spadly do vody a málem by se byly utopily. Franeouzští vojáci vyrvali legionáře násilně jich průvodčím. Zbili do krve konsulát- ního vojáka a udeřili tajemníka Ju s ta do obličeje, až mu opuchl. Také oděv mu potrhali. Just stěžoval si do odnětí legionářů, načež ho přlstavní kapitán ohro- žoval revolverem. Potom přišel místo- tajemník Maensz s tlumočníkem a žádal za oka mžité propuštění konsulátního vojáka, který byl surovým způsobem spoután. Z počátku se Fran- couzi zdráhali, teprve na opětnou žádost a n pohrůžku byl voják propuštěn.
Köln Just Maensz Fran Maroko Casa Casablanca
20 article
»Agence Havas« sděluje z Tangeru: Po několik dnů bylo střeženo v Casablance 5 sběhů, kteří se ukrývali prý v domě německého kon- sulátu a chtěli uprchnouti na německé lodí. Ale bylo jim v tom zabráněno četníky francouz- skými, kteři převrhli jejich člun a německého vojáka, je doprovázejícího, spoutali. Tvrdl se, že přistavní kapitán, francouzský poručík námořní, mlřil revolverem na ně- meckého úřadníka. Generál d' Amade telegrafoval do Paříže o zatčení sběhů, ale nezminil se o podrobno- stech přihody. Dopisovateli »Matinu« dal generál d'Amade tolo vysvětlení: Jsme tu ve vojensky zabraněm území a následkem toho ve válečném stavu. Podle vojenských předpisů mají hlídky střileti na sběhy. My jsme je pouze zajali. Pöužili jsme co nejméně svých práv « Naproti tomu prohlásil k dopisovateli německý kon sul »Německý konsulát má bájiti německé přislus- níky. Jsme v cizině. Učinili jsme svou povin- nost. « V Berlíně způsobila událost casablanská velmi nepřiznivý dojem, ale přes to neztrácejí pohtické kruhy naději, že tato episoda bude náležitě vysvětlena a smírně vyřízena. Vyslanee Cambon navštívil ministerstvo zahraničníeh věcí, kde hovořil o události. Některé listy ber- linské vidí v události ohrožování cizinců Fran V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8 h. odpoledni. . . . . za zh Ve difslkách na venkově: ranní číulo. . 10 h vdpolední . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotevě supřei. Pledplacení a Insariy přišímá adminl- strace v Mazlanské ulicl č. 3. Tam nacházejí se též redlakce tiskárna s ezpadice „Národnich Listá“. Rukoplay se nevraoeji.
Havas d ' Amade Matin Cambon Národnich Casablanca Paříž Berlín
21 article
couzí. »Voss. Zig« píše o strašném roz- čilení, jež způsobila v Tangeru episoda casablanská a tvrdi, že ně- mecký konsul počinal si zčela korektně. Ministra zahraničních věcí Pichona na- vštivil, jak se oznamuje z Paříže, německý di- plomatický zástupce baron Lancken, jenž s ním rozmlouval o události v Casablance. Bouře v Persii Z Tavrizu se oznamuje jistému londýn- skému listu, že nacionalisté poslali cizím vyslancům v Teheranu list, v němž prohla- šují, že nynější situace dá se pro šacha roz- luštit příznivě jen provedením nových voleb. Jak známo, šach dosud neodpověděl na angliekou notu. Tato okolnost vykládá se v neprospěch nynější anglické politiky. Aja ell Dauleh sdělil nacionalistům, že šachovou odpo- vědí na jejich telegram je rozkaz day Si peba- rovi, aby pokořil město. Vůdce šachova vojska poskytuje endachumenům 48 hodin na roz- myšlenou, zda přijmou požadavek šachův, aby složili zbraň a vydalí čtyři vůdce vzpoury. Ain ed Dauleh oznámil úřadně kou- sulům, jak se telegraficky oznamuje z Ta- vrizu, že v připadě, nebudou-li revolucionáři chtit vydati zbraně, dojde ráno v 6 hodin ke trestní expedici. Zároveň žádal, aby ci- zinci, nalezající se mezi bojujícími, opustili jejich řady, jinak že by nemohl ručiti za ná- sledky. Endžume písemně oznámil konsulům, že je nucen klásti odpor pro nedostatek záruk týkajících se požadavků, jež předložil vládě.
Voss Lancken Aja Dauleh Ain Tanger Paříž Casablanca Persie
22 article
Zemská porada učitelská. (Třeti den.) V dějinách organisace učitelstva škol měšťan- ských bude zapsán den 28. září!. r. písmem zlatým; neboť konečně nadešel den, kdy svolána zemskou radou školní první zvláštní porada učitelů škol měštanských. čímž vyhověno dávnému usilování organisace uč. škol měšť, aby mohli včitelé měšťanských škol raditi se o polřebách svých škol zvlášť odděleně od porad všeobecných, nejsouce votem kolegů ze škol obec- ných na svém rozhodování omuzováni. Ačkoliv i dříve byl dán rámee k úradám na prospěch školy měšťanské, klerá nemůže od společného org n smu školství národního býti oddělována, přece nova insti- tuce zvláštních porad učitelů odborných vítána býli může jako nově a bohdá škole prospěšně forum úřadní, které bude moci více a intensivnějí pracovat o rozkvět vysoce důležitého útvaru školy narodní, jakým je škota měšť a nská. Poradu zahajil vládní rada F. Sobička pojntova- ným připomenutím významu první zvláštní konfe- rence. Svým náměstkem jmeno al řed. měšťanské školy Nejedlého z Kral. Vinohradů a zabájil j-dnání.
F Sobička Nejedlý Kral organizace učit
23 article
Zastoupen ve zvláštních poradách učitefů měšťanských škol. . Znalec odb. užitel Petr Skalický, předšeda organisace uč. měšť. škol, navrhuje, aby nařízení. daná ve příčině okresních a zem kých konferencí učitelských, byla pozměněna tak, aby se konaly o d- dělené zvláštní porady učitelstva škol obecných a zvlaštní porady učitelstva škol mešťanských. Zemská porada učitelů obecných škol boď obesilána jen volenými delegáty. Členy zemské porady učit. škoh měšťanských buďte delegáti volení okresními pora- dami učitelů m šťanských škol i teditelé ško měšťanských a ústavů učitelských. Iuspektorům budiž zůstaveno právo se zúča stniti obou zemských porad. Pro návrh mluví dr. Rou- šal řed. méšť. škol. R d. Sova zříká se práva vírilního zastoupení a dává přednost volbě. S tmto náhledem souhlaí odb. učitel Beneš i řed. Pospíšil, který pozname- nává, že zvláštní odborné zkušencsti nezáteží na dekrelu a že odbornou zkušenost mají konečně učitelé všichní Navrh odb. učitele Skalického venikou většinou přijat. Taktka všichni vitilisté pron hlasovali.
Skalický Roa Sova Beneš Pospíšil
24 article
Reorganisace měšťanských škol. Relerent-znalec K. Buzek, odb. učitel v Naslich, IIčí právní rozvoj měšť. škol. Organisace jich po- strádá pevného zákonilého podkladu a silný jich rozvoj davno předstihí literu řišského zákona, klerý pojednává o měšť. školách všeho všudy jen ve třech článcích. Není určitých norem pro zařizování a vůbec dosud platné předpisy nestačí, neboť za dobu trvání zakona školského mnoho se změnilov koltuře národa i v životě sociálním. Relerent před- kladá obsáhlý elaborát, v němž vytčeny nejen prin- cipy žádoucí reorganisace škol měšťanských, ale ho- tové navrhy zákonů o zřizování škol měšťanských, povinnosti k docházce, vnitřní organisaci, právech absolventů, docházce do škol měšť. a pod. Konfe rence se jednomyslně usnesla, aby požádána byla zem. školní rada, by návrh zákona o organisaci mě- šťanských škol byl ústavně projednán. O potřebě zřízení čtvrtých ročníků (pokračovacích kursů) při školách mě- šťanských referoval viril. teditel Schm itt. Pr tyto kursy našlo se v autonomi dosud málo poroz- umění. Nutna jest podpora zemská. Existence kursů může býti zabezpečena jen zákonem, nikoliv blaho- vůli. Dosud vadila podpoře těchto tříd nařízená obli- gátnost něčiny a frančiny. Avšak humpolecký pří- pad ukazuje, že možno zřízovati čtvrté třídy bez oblig. němčiny a s neobli g. frančinou. Absolventi tříd těch mějte rovná práva s absol. nižš ch tříd škol středních. Návrh jednomy slně přij at.
K Buzek itt Naslich IIčit právní rozvoj měšť
25 article
Koedukaci na školách měšťanských doporu- čuje zavésti odb. uč. P. Skalický a přijat jes jeho návrh, aby ministerium připourělo hospi- tantky, jako již jest v učebných kursech, také ve všechtřechtřídách měšťanských škol chlapeckých i ve všech míste ch inalých, kde nelze pro nedostatek žákyň zří- díti na ten čas zvláštní měšť školy dívčí. Slečna Sokolova žádá, aby připoušění byli chlapci jako hospitanti na měšt. školy divčí a aby na tako- výchto školách koedukačních ustanovovány bylyi odborné učitelky. Návrhy oba jednomyslně příjaty. Zastoupení učitelstva měšťanských škol ve školních úřadech. Řed Svoboda z Karlina lIčí dosavadní nedo- statečný stav zastoupení učitelstva měšťanských škol ve školních úřadech. Navrhuje, aby do okresní školní rady voleni byli 2 zástupci učitelů obecných a 1 zá- stupce měšť škol, a v okresích, kde je aspoň 30 učitelek též jeden jejich zástupce. Každý zástupee měj náhradníka. Ředitelé paedagogií i nejstarší ře- ditelé měšť. škol prava členského podržte. Proti za- stoupení viriinimu mluví řed. Sova. Red, Janaký upozorňuje, že na Smíchově v přitomné době je nejstarším ředitelem měšt. škol Němec P o bl,
P Skalický Sova Němec Sokolov Karlin lIčit Reda Smíchov