ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 85276af0-7734-11dc-bc9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 184, place 51, org 17, work 4
1 masthead
St rana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30 září 1908. Císlo 269.
4 article
a že třeba změniti návrh p. Schmittův, aby takové případy nenastaly. Návrhy referentovy se přijímají s vynecháním mísla o virilních ředitelích, o čemh zvlášť bude sekce I. jednati a dodatečně zprávu podá. Když ještě přijat odůvodněný návrh řediteleJ Vítka, by všemu učitelstvu přiznáno bylo zá- konité právo na plné výslužné po 35. roce od doby nastoupení služby, byla první zvláštní porada uči- telstva měšť. škol odročena a pokračováno v ní bylo téhož dne odpoledne. Bezprostředně pak následovalo pokračován plenární schůze zemské porady. O návrhu znalce uč. Horáka z Prahy na zřízení české sekce při re nisteriu vyučování podal zprávu del. Josel Černý. Usneseno žádali, pokud ve vídeňském mi nisteriu se rozhoduje o věcech českého národa, aby zřízena byla zviáštní sekce z odborných paedagogů české národností v takovém složění, aby záležitosti všech kategorií českého školství mohly jí býti k spravedlivému opatřování a rozhodování předkládány. Potřeby českého školství nenšinového Fr. Pašek, řed. m. školy v Třebenicích, tklivě líčí útrapy školství menšinového. Želí, že právě ná- rodu Komenského odpírá vláda i německá samo- správa škol s vyučovacím jazykem národním a na- vrhuje resoluci, v níž zdůrazňuje právo rodičů na vzdělání dítek jejich jazykem mateřským, jak jet zaručeno základními zákony státními a uvádí poža davek všeho českého učitelstva a české veřejnosti. aby do škol přijímány byly jen dítky znalé jazyka vyučovacího. Projevuje se dále rozhořčení nad pří kořím, které se děje rodičům českým v německých okresích, když pro své dítky žádají vzdělání v ja- zyku mateřském. Referent navrhuje, by z vláštn deputace učitelská bezodkladně sdě- lila toto stanovisko s místodržitelem, jako nejvyšším strážcem zákonů vkrá- lovství českém.
Schmittův Vítko Horák Josel Černá Pašek Komenský Praha Třebenice
5 article
Delegát uč. E. Štorch vyličuje útrapy menšin v době po podané žádosti o českou školu a upozor- ňuje, že mají úřadové se zřetelem k § 6. školního zákona sami iniciativně zasahovati, aby potřebné školy byly zřizovány. Zvoleni pak pp. Smrtka, Skalický. Pašek a sl. Sokolová, aby u místodržitele ve prospěch menšinového školství in- tervenovali. Náklad na školství národní. Delegát Max Bub vysvělluje, že poměry spo- lečenské a zvlášť poměry chudých obcí proti obcím velkým při jinak stejných povinnostech oproti škol! ství od vydání zem. zákona z 24. února 1873 značně se změnily a že laké potřeby školské po stránce paed. a zvláště hygienické velmi se zvýšily a že učitelstvo malými paušály na čištění a vylápění škol trpí. Proto navrhuje, aby zakročeno bylo o změnu řečeného zákona tak, aby veškerý náklad na školství obecné přenesen byl na ze mi. při čemž nechť administrativa nálež úřadům školním. Školní plat buď zru- šen a veškeré potřeby školní všem dětem bude poskytovány zdarma. Také žádá, aby obcím, kde školy dosud není, ale ke stavbě se má přikročiti, delegován byl zástupce učitelstva, který by jim byl jako odboný znalec nápomocen. Návrhy tyto přijaty jednohlasně.
E Štorch Smrtka Skalický Pašek Sokolová Max Buba Zvolen
6 article
Spolupůsobení školy při ochraně děti a pěči o mládež. F. V. Moravec, učitel v Praze, podává ob- sáhlou zprávu o spolupůsobení školy na ochra nu dětí. Při ochraně dětí a pěči o mládež sleduje škol paeda gogickou srahu po fysickém a mravném zdoko- nalení dětí vůbec a nezůžuje svoji působnost vzhledy jen charitativními a potřebami kázeňskými. Škola působili může profylakticky, aby zabezpečeny byly podmínky pro ochranu děti. Tu je třeba do- končení školské hygieny, snížení po- čtu žactva v jedné třídě, zrušení typu vel- kých škol, nepřetěžování žactva uči- vem a úkoly, odborného lékatského do- v plně po strán- zorua zabezpeče ce zdravotnieké. Buďte zlízoväny opatrovny útulky, decházka školní buď zpravidelněna a dd- sledně vymálána. Třeba odstraniti zákonem výdě- lečnou práci dětí. Dítě vyučováno buď jazy kem mateřským. Školy poskytujte potřebné mlá- deži sýlu stravu a oděv. Důsledkem požadavku všeobec, docházky je bezplatnost vyučován a škol pomůcek. Ve směru výchovném a vy- učovatelském buď zvýšená péče věnována tělocvi- ku a hrám. Škola poučuj o zdravotníctvía buď sema vzorem dokonalého zdravolnického zaří- zení. Vlídnou a nepřepínanou kázní bu čelena ve škole proti nečistotě, alkoholismu, níko- linismu, sexuálním zlořádům, toulavosti, zločinnost a pod. V ochraně dětí mají velikou cenu výchov esthetická, práce manuální, navykán k šetrnosti a spořivosti. Škola zvlášť dbe sirolků, opuštěných a domovem zanedbávaných dětí
F V Moravec Praha
7 article
Učitel měj v evidenci všechny děti s nápadným vadami tělesnými i duševními. Buď povinným zdra votní záznam o žácích. Doporučuje se paedo psy chologický katastr. Pro výchovu abnornál- ních dětí buď zřízeno zvláštní školství. Pr slabé a neduživé děti zvláštní školy v lesích pro slabomyslné buď organisováno samostatn školství pomocné a zatím aspoň buďle zii- zeny zvláštní třídy, jako část školství obecného. Třebn většího počtu vychovatelen a (než budou zří- zeny) aspoň kárných tříd. Pro skrofulosní, tu- berkulosní, rhachitické, skoliosní, döti třeba léčeb- ných ústavů. Nanejvýše nulno, aby zřízeny byly nové české ústavy pro slepé a hluchoněm děti. Pro mrzáčky buďle zvláštní ústavy, kde ve- dle školského vzdělání bude pěstována jemná manu- ální práce a umožněno bude orthopaedické léčení. Organisace školství budiž doplněna školstvím pokračovacím. Tteba jest aspoň kursů.
8 article
Po slránce evidenční opatřuj učitelstvo sta- tistiku děti póče potřebných, zakládej katasti pří- znivců a instilucí ochranných. Ve směru prova- gačním nabádána buď mládež i občanstvo ku pod- poře instilucí na ochranu mládeže. Zemskou ko- misi na ochranu dětí nechť učitelstvo podpo- ruje, prací její se zúčastní a o rozvoj organisační se stará. Konání sbírek zůstaveno buď rozhodnutí učitelstvu. Učitel poučuj lid o ochranť dětí ve schů- zích s rodiči a ve spolkových i veřejných shromážě- ních. Zadních stran zpráv školních použito buď ku paed. poučení rodičů. V obcích třeba zříditi škol- ské spolky na podporu práce školské a ochranu dětí. Učitelé buďte účastni prací a porad sirotčích rad a buďle ve styku s opatrovnickými úřady. Theoreti- ckou i praktickou znalost ochrany dětí zabezpečujte knihovny, studijní cesty, koníerenee s odbory při poradách a p. V Praze buď zí- zeno paedagogické museum. Pro učitele tře- ba kursů doplňovacích (práce manuální, tě- locv. hry, slabomysl. a p.). Nad mravním chováním mládeže dbej celá veřejnost i úřady. Bráněno bud více než dosud účasti na tanečních zábavách, pití li- hovin, kouření, pornografie a p. Pořádány budte besídky mládeže.
Praha
9 article
Škole dosud se nedosťává veřejn pomoci k výchovné práci a nemůže tu- dlž ona sama nyní zodpovědna býti za mravní stav mládeže. Bez hmotné po- moci zůsťanou i krásná nařízení pouhou theorií Poněvadž třeba nových předpisů školních na ochranu dřtí, nechť zemská školní rada svolá an- ketu učitelů a znalců, aby obírala se důležitou otázkou ochrany dětí a péče o mládež v tom smru, aby administra- tivní i legislativní cestou záhy řešena býti mohla se zřetelem ku potřebám paedagogickým. Učitel-Bene8 rozhodně vyslovuje se proti všem sbírkám ve škole, i proti sbírkám na feriální osady Insp. Pešek naproti tomu přimlouvá se, by konati sbírky záslaveno bylo učitelstvu na vůli. Jest však pro uvolnění kázně. Řed. Pospíšil vyslovuje se proli směru nynějších opatroven. Proti sbírkám mluví dále odb. uč. Houser. Uvádí, že v Čechách zijeme ze samých sbírek a darů. Řed. Chmel obrací pozornost na mládež zločinnou a navrhuje, by po prvním přestupku nebyla trostá na, by si nezvykala pobýti v žalářích. Uč Sehneider proti sbírkám uvádí nerovnost mojotku. Uč. Buzek má za to, ž resoluce ukládá nad síly učitelbvy a navrhuje, aby do návrhu Moravcova vloženo bylo, že by bylo ochot.
Bene Pešek Pospíšil Houser Chmel Buzek Moravcův Čechy
10 article
no konati co se navrhuje, uleví-li se mu na jině straně. Pro uvolnění kázně mluví Pitrák. Nachti- gal žádá, by podpůrné školy zřizovány byly v ob- cích, kde rodiče nemohou jinak děti opatřiti. Návrh referenta uč. Moravce pak jednomyslně přijat Sjezd českoslovanské strany agrární. (Dokončení)
Pitrák Moravec
11 article
Bouřlivým potleskem uvítán byl posl. Udržal když vystoupil na řečnišlě, by promluvil o vy znamu zrušení roboty a o směru čin- nosti strany sgrární. Posl. Udržal narýsoval v prvním hlavním oddílu řeči své podstatu dějin selského lidu v zemích če- ských od ústavních počátků státu českého až na naše dny, a to zejména dějin poddanství a roboty. pak osvobození a občanského usamostatnění lidu selského a hospodářský, politický i národní vyznam tohoto novodobého převratu. Ve druhém, závěrečném oddilu řeči své, často hlučným souhlasem provázené vyjádřil posl. Údržal v podstatě tyto myšlenky: Byl-li národ český zaveden, stalo se tak vinou naší, tím, že jsme se nepostarali o jeho náležité vzdělání. Jsme líčeni obyčejně, zejména naši přodáci agrární, jako lidé neprátelsky smýšlející o nábožen- ství. Bereme prý lidu to, co má nejsvětější, totiž víru- Jenem vědomý lhář ze řemesla, nebo člověk napro- sbo nevědomý může něco podobného tvrditi. Slyšeli jste zde jedno slovo od našeho některého předáka. že by byl tupil víru? (Hlas: Nikdy nel) Ti, kteří na nás ukazují, počínají si jako zlodějové, kteří utíkají volajíce „Chyťie ho!“, Jsou na nejlopší cestě, aby lid věřící připravili o poslední kapku víry. Budou-l se tak chovati, je nebezpečí, že lid náš pozbude své víry a toho my nesmíme dopusliti. Dlužno říci, čeho třeba. Kněz je předslavitel nejvznešenějšího úřadu protože přejímá člověka ze školy a má ho pak vést. dále. To se u nás neděje; kdyby se tak dělo, musil bychom tu viděti balaliony kněží. Ať přijdou mez nás, jako přítomní kněži slovenští, a ať nás poučí
Udržal Posl Hlas
12 article
U nás posílají své Myslivce do Českomoravské vy- sočiny k lidu neuvědomělému, kde kořistí z jeho nevědomosti. Nikdy nemůže býti český sedlák prot náboženství, ten český sedlák, který založil celou slávu českých dějin na podkladě zákona božiho. Z na- šich řad vyšli ti, kteří umírali právě pro své nejsvě- tější přesvědčení. Jsme proti těm, kleří dávali metla- mi mrskati toho, kdo dokázal, že nebuďou hvězdy padati s nebe. Jsme proti těm, kteří pronásledovali Gallilea, Koperníka, Kolumba a každého, kdo se od- vážil pověděti nové pravdy. Jsme proti všem, kteri byli a chtějí ještě dnes z hlouposti lidské býti živi. (Výborně!) Jsme stranou kulturní a zůstaneme jí poněvadž v tom směru kyne jediná naše spása. O věků utkáváme se s nepřítelem télo země nebezpeč- ným a úskočným, který se nelají, že bojuje o naše úplné vyhlazení a veřejně to hlásá po několik desíti- letí i ve sborech zákonodárných i před tváří krále. Spása naše spočtvá jedině v tom, kdy se všichni spojíme v jeden celek a bez ohledu na povolání a stav připravíme se na výboj a odboj a budeme stát v tom zápase jeden za všechny a všichni za jednoho. My, zástupcové venkova, budeme praco- vati proti těm, kleří usilují, aby jazyk, který tak slavně zníval v dobách staré české slávy ve sně- movně, v ústech královských a byl řečí diplomatů, nebyl nyní kterýmkoli cizákem utiskován. Buďme s vědomi své síly a svého práva, jdcuce v před. Reč posl. Udržala odměněna byla dlouhým, bouřlivým potleskem. Po jeho řeči povstal předseda Národní rady české, poslanec dv. r. prof. dr. Čelakovský, šel posl Udržalovi v ústrety a slze políbil jej dvakrátev tvář za bouřlivých ovací účastníků sjezdu.
Gallile Koperník Kolumbus Udržal profesor doktor Čelakovský národní rada
13 article
Předseda posl. Žďárský udělil pak slovo posl. Čelakovskému, jenž bouřlivým potleskem pozdraven promluvil asi takto: Velkolepá byla řeč, kterou jsm právě slyšeli. Jaký je v ní duch, jak čacká mysl jak hluboké mluví z ní vzdělání! Znal jsem dávno svého starého přílele Udržats, leč dosud jsme nevě- děli, že je také historikem českého rolnictva. (Bout- livý potlesk.) Nezabyne národ, který má tak zdalné syny, tak uvědomělé přesvědčením, tak prodchnute ideou národní, kteří dovedou pravé nadšení vnésti do kruhů nejširších; národ takový nezahyne, nýbrž půjde v před! (Výborně!) Jako předseda Národní rady české mám za svou povinnost projeviti nejupřímnější polěšení z ducha kterým jest ovládáno toto shromáždění. Dnes podán byl důkaz nejlepší shody mezi občany různého po volání. (Výborně! Hlučný pollesk.) Všichni chceme dobro národa a zdárný jeho vývoj pro lepší budou- enost. V tomto oborv, jak dnes jsme viděli, přestá vají stavovské rozdíly. Jakou cestou máme jíti, bychom se uchránili ná- rodních škod? Cestou vzdělanosti, všeobecného ná- rodního pokroku ve všech oborech. Tu správnýmje každý prostředek, vedoucí k tomuto cíli a každý přítel národa českého jej musí schvalovat; také roz třídění stavovské musí býli vedeno tak, aby šle kpovznesení národa! (Bouřlivý potlesk.) Organisace zemědělského občanstva má účelem dělbu práce v zájmu národního pokroku a lepší bu doucnosti národa. (Výborně!) Když takto postupo vati bude na dráze pokroku naše rolnicivo, pak ne- bude obava, že by národ utrpěl ujmu, nýbrž naopak zvelebí se.
Čelakovský Bout národní rada
14 article
Musíme jíti ruka v ruce a navzájem se podpo rovati jako synové jednoho národa, bez nevole beze zloby. Právě v »Národní radě české« postupu- jeme v kruhu myšlenky solidárnosti a na základě myšlenky jednoty národa. Tam soustřeďují se vše- chny síly našeho národa, laké slavovské organisace »Národní rada česká« je tedy povinna, by vás v svém středu i na tomto místě nejpoctivěji pozdra vila; přeje vám nejlepšího zdaru ve prospěch ná roda! (Na zdar! Bouřlivý, dlouho trvající potlesk pochvala.) Předseda posl. Žďárský poděkoval posl. dru. Če lakovskému srdečně za jeho slova, i dodal, že ape loval na svornost českého národa ve věcech národ ních a předseda »Národní rady české« dokumento val správnost slov lěch. Předseda posl. Žďárský poděkoval pak posl Udržalovi (Na zdar! Bouřlivý pollesk.), jakož i všem řečníkům. Na to uvítal srdečně české novináře s vědomím — jak pravil — že politický boj neby by bez žurnalistiky dobře možným. (Výborně! Kdyby národ náš musil se odhodlati k bojům těž ším, pak žurnalisté čeští dovedou nejen spolu bojo- val, nýbrž také trpět. Sděliv pak omluvné telegramy a přípisy, skonči předseda posl. Žďárský sjezd výzvou k další práci ve smyslu sjezdu. Za zpěvu plsně »Hej Slované« rozcházeli se účastníci sjezdu.
Žďárský Udržal Slovan národní rada
15 article
Současně se sjezdovou schůzi ve velkém sále konaly se ve přizemních sálech žofínských ještě dvě schůze. V jedné mluvil říšský posl. Jos. Hyrš, ve druhé říšštl poslanci Zázvorka a Sablik (z Moravy) a zemský posl. dr. Melhuba, který ostře odsoudil ně- meckou obstrukci na sněmě českém a místodržitel- hr. Coudenhovovi vytýkal, že nadržuje Němcům pročež by měl býti vystřídan osobností objektivnější V neděli večer konalo se na počest sježdu slav nostní představení v Národním divadle. Do výkonného výboru české strany agrární zvoleni byli na sjezdu důvěrníků dne 26 t. m. tito pánové: Jan Daneš, nájemce dvora Předboři, Antonín Honc, statkář v Kovánci, Frant Mašek, statkář v Ostrově, Antonín Rydlo ml. slatkář v Krčíně, Karel Hadinec, poštmistr Malči, Fr. Musil, rolník ve Lžíně, Jan Tomášek rolník v Chlumu, Rich. Rajmar, rolník v Něm. Lhotě, Boh. Prskaček, statkář v Bílé Hoře, Josei Kalouš, statkář v Křesýně, Emil Bařtipán statkář v Milostíně, Jiří Seidenglanz, rolník v Brniřově, Václav Havelka, nájemce velkostatku v Ronově, Josef Jiřík, rolník v Bilanicích, Frant Krojher, kaplan v Borovanech, Václav Donát. velkostatkář v Pavlově, Fr. Mašata, rolník v Di- višově, Ad. Prokůpek, velkostalkář v Kunících, Josef Vejlupe k, statkář v Dolanech, V. Van ču- rn, okr. tajemník v Nechanicích a Frant. Keprta rolník v Llšnici. — Mimo to vyšlou do výkonného výboru po 21 členech klub zemských a klub Iíšských poslanců a grárních.
Hyrš Zázvorka Sablik doktor Melhuba Coudenhove Němec Daneš Honc Mašek Antonín rydlo Hadinec Musil Tomášek Rich Josei Kalouš Bařtipán Seidenglanz Havelka Jiřík Krojher Donát Mašat Prokůpek Kuník Vejlupe František Keprt Morava Ostrov Krčín Maleč Francie Chlum Německo . Lhota Boh Bílá hoře Milostín Brniřov Ronov Borovany Pavlov Dolany Nechanice Llšnice národní divadlo český strana dvůr Předboř
16 article
Sjezdy odborových organisací agrárních konaly se v pondělí dopoledne a odpoledne. O 9. hod. dopol. sešel se ve velkém sále žofln- ském četně obeslaný sjezd Úatřední jednoly českých řepařů. Zahájil jej posl. Ant. Švehla. Podav nej prvé obšírný referát o výsledcích akce řepařské, jakož i o stavu této organisace, vyznačil pak další její úkoly. Zvláště probral nynější otázky organi- sační. Celou organisaci postaviti dlužno na nové základy. Prvním článkem musejí býti organisace místní; z nich utvoří se organisace okresní, z těch pak organisace zemská. Tak dosáhne se trvalého vzájemného styku organisačního, jakož i jednoty po- stupu. Potom probral post. Švehla odborné otázky úvěrovou a prodejní, jakož i otázku smluv, načeí dal důvěrníkům řepařským pokyny o přijímání řepy a o přípravách pro příšti prodej. Po referátu posl. Svéhly rozvinula se čilá debata které se zůčastnili četní zástupcové okresních organisací.
Švehla
17 article
Sjezd melioračního svazu pro královslví české konal se v malém sále žofíoském o 11. hod. Zahájen byl předsedou říš. posl. Udržalem, který přivítal zástupěe vlády míst. radu. Fllipa, insp. zeměd. ryl Brechilera z Troskovie, zástupce řed. pro stavbu vod cest stav. radu Zimmleraz a míst. radu Širka, zást. techn, kancel. rady zemědělské alav. radu A. Němce, zástupce české vysoké školy techn, posl. prof. inž , V. Hráského, zást. zem. výb. dra. Šafařoviče, zást. Ústř. hosp jednoty Jahna a Prokůpka, hosp. táborské akademie prof. Bolecha,zást. ústři sboru rady zeměd. vicepros. Plevu, českého odb. zeměd. rady Kotlänta za spolek posluchačů kulturního inž. Balátěa Chmelíka. Po proslovění zástupců jednotlivých kor- porací ujal se slova post. J. Hyřš a promluvil o dů- ležitosti meliorací a úprav vodních pro zemědělství a souvisící zákonodárslví zemské a státní. Přednáška dala podnět k čilé debalě, které se zúčastnil stav. r. Němec, poslanec Dürich. Udržal, říd. učitel Metlický.
Udržal Brechiler Širka Němec profesor Ing V Hráský doktor Jahn Prokůpek Bolech Pleva Chmelík J Hyřš Dürich svaz pro královslví rada zemědělský alav . rada A český vysoký škola technický spolek posluchač kulturní Ing
18 article
Cihlář, sekretář dr. Šafařovič, okr. starosta Markalous z Pardubic, Prokůpek ml. a Koutník. Během debaty dostavil se do schůze ministr Prášek. Po debatě odhlasovány byly resoluce, navržené posl. Hyršem. Následovala přednáška inž. V. Jánského, jednatele melioračního svazu, který v obsáhlé a věcné řeči o investičních úpravách řek v král. českém nastínil hlstorický vývoj úpravy vodstva českého a právního poměru jeho; osvětlil říšský zákon investiční ze dne 11. června 1903 a objasnil výhody z něho vyplýva- jící; přednáška odměněna byla hojným potleskema přistoupilo se k volbám pro nový správní rok. Dle návrhu p. Ant. Rydly, statkáře z Krcfna, zvoleni byli: -posl. Kotlant, Hybě, okr. starosta Markalous. okr. taj. Kouba, prof. Bolech, říd. učitel Motlický, okr. starosta Tužil, Sojovský, Prokůpek, Tyl; za revisory účtů B. Svoboda a Jos. Barták z Nahořan. Po srdečném doslovu předsedy posl. Udržala byla schůze o půl 3. hod. skončena. Schválené resoluce obsahují požadavky zemského melioračního svazu.
doktor Šafařovič Markalous Prokůpek Koutník Prášek Hyrš Ing Rydl Kouba profesor Bol Motlický Sojovský Tyl Svoboda Jos Barták Udržal Pardubice Krcfn Nahořany meliorační svaz zemský meliorační svaz
19 article První sjezd obecních a okresních zřízenců v království českém.
První sjezd obecních a okresních zřízenců v království českém. Po samosprávných úřadnících, jichž právní hmotné poměry jsou, jak známo, již zemským zá- koném upraveny, přicházejí samosprávní zřízenct aby se hlásili před celou veřejností o úpravu svých služebních a hmotných poměrů. Obecní a okrosní zřízenci z království českého konsli ve dnech 27. a 28. t. m. v Praze pryn sjezd, klerý vyzněl v mohulnou manifestaci pro požadvky toboto důležilého a zodpovědného činitele v naší české samosprávě. Na sjezdu položen zákla k jednotné organisaci samosprávných zřízenců a vy- sloven projev pro zavedení všeol ecného a rovnéhio volebního práva do sněmpu královshá českébo. obci okrevů a smospřávných sorů vůbe V neděli 27. t. m. konal se v Českoslovansko obch. besedě v Praze sjezd delegátů, kterých dóstavilo se přes 120 jak z Prahy a před- městi tak z venkova Schůzi delegátů zahájil o 1/410. hod. dopol. pře seda Národního sdružení obec. zřízenců pro král české p. Roman, jenž uvítal přilomné delegáty poslance a hosly a výslovil polilování, že nedostavi se nikdo z pozvaných zástupců městských a obecnícl rad a okresních zastupitelalev. Na to zvoleni byli do prodsednictva: předsedou p. Zedníček ze Žižkova, I. místopředsedou p. Ho man, II. místopředsedou p. Vodička z Plzně zapisovatelem p. Šremr z Prahy Ke slovu se přihlásil p. dr. Šlemberka, jenz uznal oprávněnost požadavků samosprávných zřízen- ců a slíbil jménem české strany pokrokové účinnou podporu.
Zedníček Vodička Šremr doktor Šlemberka Praha Žižkov Plzeň
20 article
Posl. F. P. Krejčí ujistil jménem klubu zem. po- slanců nár. str. svob. samosprávné zřízence podpo- rou jich požadavků. Konstatoval s politováním, že na sjezdu českých měst nebylo poměrů samospráv- ných zlízenců vzpomenuto a přál sjezdu všeho zda- ru. (Výborně! Pollesk.) Posl. dr. Koerner připojil se plně k vývodům posl. Krejčího a poukázav na situsci, v jaké se dnos nalézá sněm královstvi českého, pravil, že v přilomné době musí poslanci čeští bojovati o naše národn a politické požadvky, takže požadavky hospodářské budou snad zatlačeny do pozadí. A tu jest třeba, aby samosprávní zřízenci těnto boj našich poslancůz naše ideální slatky podporovali a nezazlívali, jestliž jejich hospodářské požadavky bude nutno odložiti (Tak se stane!) Pak promluvili ještě ředitel měslských úřado v Karlíně p. Svátek, posl. dr. Šviha a red. Ada- míra, načež přikročeno bylo k jednacímu pořadu. Slova ujal se referent p. Krupka, jenž slovy trpkými žaloval na poměry, v jakých se nalézaj pražští a předměstští zřízenci všech kategorií. Řeční promluvil pak o nulnosli úpravy mzdy, zaveden automatickěho postupu, reformě disci plinárních řádů, dovolené, bytové otáz ce a příbytečném, jakož i o služebních pracovních řádech, kteréžto všechny otázky vyžadují neodkladného řešení ve prospěch zřízene ctva a tím samosprávy samě.
Posl doktor Koerner Svátek Šviha Krupka Karlín
21 article
Pan Laube promluvil o potřebě jednotne organisace samosprávných zřízenců Jest přirozeno, že organisnce samosprávných zřízen- ců musí býti jednolná, aby svou silou a mohutnost donutila obce a okresy, aby upravily nesnesiteln poměry svých zřizenců ze své moci autonomní, Tajemník p. Filip stěžoval si na neporozuměn a nepochopeni některých venkovských organisací pro různé akce, ve kterých podnikly vlastní kroky a upo zornil na důležitost odborného tisku Po debatě, které se zúčastnili pp. Löfíler Zuna, Zedníček, Nygrýn, Filip a Krup- ka, byl přijat návrh p. Lišky, aby byla zvolena 10členná komise, která by zařídila veškeré připravno kroky k utvoření jednolné organisace samosprávných zřízenců. Do komise té byli ihned zvolení pánové Sremr, Dolanský, Seidl, Löfíler, Liška Janota, Nikodém, Zedníček, Vaňhaa Krupka. Dále byly přijaty návrhy p. Krupky, aby obec pražská byla požádána, aby v dohodě s předměstím zřídila pro obecní zřízence a dělníky a jich rodiny jednotnou nemocenskou pokladnu a dále aby do schůzí sociálně-humanilní komise radniční byl zván povolený již delegát dělnietva. Rovněž byl přija návrh p. Zedníčka, aby obec pražská byla po- žádána, aby vystavěla z obecních peněz dům pro obecní zřízenoctvo a dělnictvo. Potom byly schváleny pro manifestační schůz navržené resoluce, načež sjezd delegátů byl o 2. hod odpolední ukončen. V pondělí 28. t. m. konala se v dolejším sál na Střeleckém ostrově za velmi četného účastenstv velká manifeslační schůze veškerého zřízenectva z Prahy a předměslí, kterou zahájil o 1411, hod. dopol. předsoda p. Rom an.
Laub Filip Löfíler Zuna Zedníček Nygrýn Liška Sremr Dolanský Seidl Löfíler Janota Nikodém Krupka Praha Vaňhao Krupka
22 article
Do předsednictva Byli zvoleni pp.: Zedníč ek předsedou, Roman I. místopředsedou, Čepelák z Berouna II. místopředsedou a zapisovateli Š rem a König Sjezdu všeho zdaru přáli a sympaliemi ujistil posl. dr. Koerner za národní síranu svobodomysl- nou, ob. starší Hašourek, p. Harmach za če- skou stranu pokrokovou a za samosprávné úřadní- ctvo a p. Ioleček za okrosní výbor a městskou radu vinohradskou. Pak referoval p. Laube o úpravě služebních a pracovních poměrů na právním podkladě a o ne- mocenském, starobním a invalidním pojišťování. Když promluvili ještě p. Krupka, Grego a ob. st. Hašourek, byla jednomyslně přijata re- soluce, ve které se žádá, by služební a pracova poměr u zřízenců samosprávných instilucí byl ust noven na základě zvláštní služební smlouvy a mini málního platu, zavedení definitivy po jedhoroční služ bě, zavedení řádného automatického poslupu tříle tého, reforma disciplinárního řízení, úprava služeh ních a pracovních řádů, letní dovolená, úprava otázk bytové, uznání stavovské organisace a konečně aby bylo se strany sámosprávných korporncí působene na zákonodárné sbory, by do osnovy zákona o sta- robním a invalidním pojištění bylo pojato vešker zřízenectvo.
Čepelák Š r König doktor Koerner Harmach Laub Grego Hašourek Beroun Krupka Roman I
23 article II. mezinárodní kongres chirurgický v Brusselu
II. mezinárodní kongres chirurgický v Brusselu byl zahájen v paláci Cinqugntennníre v pon- dělí, 21. září o 91/2 hod. dopolední slavnostním zasedáním, jemuž přítomen byl prine Alber s princeznou Albertou, ministr zahraničných zá ležitostí Davignou a guverněr brabantský Reco Předsedou jest profesor Czerný z Heidelbergu generalním sekretářem prof. Depage z Brusselu Po slavnostním zasedání, na němž přednášku o povaze rakoviny a její léčení přednesl proí Czerny, podniknuta prohlídka mezinárodní vý stavy pro výzkum rakoviny, jež má veliký vý- znam pro poznání této zákeřné choroby. Zúčast- ňuje se na výstavě této 14 států a zemí. Rakou- sko se representuje na ní velice čestně. Blíže bude výstava tato popsána v „Časopisu Českých Lékařů“. Jednání kongresu nese se ve znamení studia rakoviny a zúčastňují se bo referenti z ce- lého světa, uvádějíce zkušenosti své o této zá- keřné chorobě. Vychází tu na jevo, že rakovina není dnes již tak nepřekonatelnou nemocí, jak se dosud myslilo, nýbrž že procento trvalého zhojení ve všech zemích zřejmě přibývá, dlky včasnému poznání choroby této a operativnímu zakročení. Ale na druhé straně zjištěno ne- zvratně, že počet případů rakovinných zřejmě ve všech zemích přibývá. A proto tím důrazněji musejí státy a země a společnost lidská vůbec vystupovati proti této zhoubně chorobě. Takový společný boj proti rakovině vyhlásili ehirurgové celého světa, ozbrojeni všemi vědomostmi mo- derního lékařství.
Alber Czerná profesor Depage Brusel Alberta Heidelberg Cinqugntennníre
24 article
Doufejme, že nepovedou boj marný, nýbrž že zvítězí v něm na prospěch celého lidstva. Druhá zajímavá otázka, jež na kongresu tom řešena byla, týkala se operací pro žlučové kameny, třetí necitlivosti při operacích a čtvrtá hermií. Vedle toho věnována pozornost ješte celé řadě důležitých otázek. Z Čech zúčastnili se kongresu dr. Nie- derle, primář z Kladna, dr. Zahradnický primář z Německého Brodu, z Moravy docent dr. Bakeš, primář z Třebíče, a dr. Kato lický, primár z Brna. Přednášeli: doe. dr. B- koš o „cholelithiadě“, dr. Zahradnický „o medu- larní anaesthesii“ a „o kýlách v dětském věku“ Díky obělavěmu aranžování belgickýci chirurnů jest kongres velice anémovaný a setká se zajisté s bohatou žní vědeckou a trvalým výsledky. Příští mezinárodní kongres chirurgický bude 1911 opět v Brusselu. První splátka zemské subvence teplicko-poříčské dráze povolena Ve včerejši schůzi zemského výboru krá- lovství českého rokovalo se a stalo se usnesení o výplatě zemské subvence pro dráhu teplicko-poříčskou. Výsledek jednání toho noní valně příznivý české věci. jednak věcným svým obsahem, jednak faktem že zástupcové velkostatkářské kurie v zemském výboru postavili se na separátní stanovisko.
doktor Nie Zahradnický Bakeš Kato Čechy Kladno německý Brod Morava Třebíč Brno Brusel
25 article
Lze pövažovati za úspěch vládních vlivů. že přisedící zemského výboru hr. Schönbor již včera — ježto nutným odjezdem jednoho z českých přisodicích se počet hlasů o jeden zmenšil — předložil zemskému výboru k vyřízení svoji zprávu o žádosti akciové společ- nosti místní dráhy teplicko-poříčské, by jí vy placena byla první splátka z om- ské subvence; přís. hr. Schö nborn jako zpravodaj navrhl, aby žádosti bylo vyho- věno, aby však společnost před výplatou druhé splátky prokázala, že učinila zudost předpisům o rovnoprávnosti opou jazyků zemských, a aby druhá splátka byla zadržena do té doby, až se tak stane. O věci rozvinula se dlouhá debata. Příse- dící Th. dr. Burian navrhl, aby žádaná splát- ka 400.000 K byla zemským výborem uložen u soudu jako dopositum doo 46 doby, až roxno- právnost na dráze teplicko-poříčské bude pro- vedena. V debatě vytkl přísedící Adámek velice ostře ministerstvu železnic, že způsobilo zave- dení pouze německých tabulek a nápisů na dráze teplicko-poříčské a navrhl, aby i první splátk byla zadržena do té doby, až na dráze bude rovnoprávnost provedena. Přísedící dr. Eppinger dovozoval, že spo- lečnost dráhy má zákonný nárok na výplatu sub- vence, poněvadž splnila předepsané podmínky. mezi nimiž prý dvojjazyčnost nápisů nebyla. Přísedíci dr. Škarda navrhl, aby minister- stvu železnic bylo důrazně vytknuto, že si počí- nalo nesprávně, jestliže nařídilo nápisy pouze německé.
Burian Adámek Eppinger doktor Škarda
26 article
Přísedící Adámek dodal, že otázka je prin cipiální a že je povinností českých zástupeů na sněmě zjistiti, jsou-li podmínky pro subven- cování místních drah přesně stanovené splněny. Také na stránku praktickou dlužno vzk zřetel: dráha není přece jen pro Němce, nýbrž také pro Čechy, německy neznající, kteří tudíž pro svou orientaci také českých nápisů potře- Přísedící Ždárský konstatoval, že zástup cové čeští trvají na dvojjazyčnosti; proto všem místním drahám v krajích českých bylo uloženo přísné šetření úplně rovnoprávnosti, kterážto zásada ovšem platiti musí také pro kraje větši- nou německé. Při hlasování zvedli pro první čásí návrhu ruku hr. Schönporn, dr. Eppinger a dr Werunsky; proti návrhu hlasovali přítomní pří- sedící čeští; dr. Burian nehlasoval; pro návro dra. Buriana hlasoval vodie navrhovatele pouze bují. ještě hr. Schönborn. Zpravoďaj hr. Schönborn změnil tudíž prvotný návrh svůj v ten smysl, aby splátka první byla vyplacena bez prejudice pro splátku druhou a aby žadatelé o výplatu subvence byli vyzváni, aby ihned pořídili a vy- věsili nápisy dvojjazyčné, jinak že se jim druhá splátka nevyplatí, a mimo to aby ministerstvo železnic bylo vyzváno, aby v tom smyslu vy- dalo nařízení, jinak že se proti němu učiní ná- ležité kroky. První část návrhu byla přijata hlasy hr. Sebönborna, dra. Buriana a německých přísedíci ch dra. Epppingra a dra. Werunského; osatní návrhy přijaty byly všemi hlasy proti hla- sům obou přísedících německých.
Adámek Němec Ždárský doktor Eppinger Werunsky Burian Schönborn Werunski Čechy
27 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské
29 article
.. Dnešek na výslavě. Výstava otevřena do 12. hod. noční. Promenádní koncerty od 4 do 10. hod. večerní před průmyslovým palácem kapely Sokola žižkovského p. Hermanna, v dolejším hudebním pavilonu kapely pěšího pluku č. 102. O 1/27. hod. več. poslední koncert výslavního orchestru. Dirigent pan dr. Vilém Zemánek Potad: 1. Lortzing: Ouvertura k op. »Car a tesař«. 2. Saint- Saěns: »Omfalin kolovrate, symfonická báseň. 3. G a- sunov: Baletní suita. 4. a) Wolfrum: Tempo di Ma rcia pomposa ze sonaty op. 15. b) Springer: Andante religioso z op. 18. c) Rheinberger: Scherzoso op. 132, na varhanách přednese pan Max Springer. 5. Winder- stein: Valse caprica. 6. Rubinstein: »Jezdecké sig- nály«. 7. Weiss: Ouvertura k op. »Violae. Od 1/29. do 9. hod. večerní slavnostní osvětlení. . Benefiční koncert dra. Zemánka. Na zejířek dne 1. října povolen byl benefiční večer prvnímu kapelníkovi výstavního orchestru, p. “dru. V. Zemán- kovi, jenž ve výslavní saisoně v 115 koncertech účinkoval jako dirigent. Vstupenky prodávají se s prá- vem volného vstupu do výstavy u Mojmíra Urbanka, Filharmonického družstva, Václavské náměstí č. 55 (telefon 2995) a u pokladny v koncertní síni. Pro většinu sedadel ustanoveno nízké populární vstupné v parkelu od 11. řady počinajíc a na tribuně (mim I. řadu) jsou po 1 K, v parketu od 1. do 5. řady 3 K, od 6. do 9. řady 2 K. Pro I. řadu tribuny 2 p, lože pak pro 4 osoby 16 K, jednotlivá sedadla lože po 4 K.
Hermann doktor Zemánek Lortzing Omfalin Springer Andante Winder Rubinstein Weiss V Zemán Urbanka SaintSaěns Václavský náměstí Sokol žižkovský p tempo di Ma Scherzoso op . 132
30 article
.. O pěstění a výchově novorozenců nedoneše- ných. Společnost přátel veřejného zdravolnutví po- řádá dnes ve středu 30. září o 5. hod. odpolední v koncertní síni ve výstavě veřejnou přednášku prof. dra. Fr. Scherera, přednosty c. k. české kliniky pro nemoci kojenců a českého oddělení krá“. zem. nalezince, o pěstění a výchově novorozenců nedonešených. Při přednášce demonstrován bude za- hřívací přistroj Lionův (couveusa), jež p. A. Lioturdem, ředitelem podniku l'oeuvre humanitaire des couveuses d'enfants v Paříži k účelu tumu byla ochotně za- půjčena. Přístroj tento je velmi zajímavý, vyniká dokonalostí nad veškeré přístroje posavadní. Na vý- stavě samé bylo jím za měsíc červenec a srpen do- pěstěno a životu zachováno pět novorozenců, pět dalších blíží se svému vypěstění. Vzhledem k neda- konalé znalosti širokých vrstev o pěstění novoro- zenců vůbec a nedonešených zvláště, doufa společ- nost, že přednáškou a demonstrací povolaného od- borníka zavděči se členstvu i veřejnosti. Přednáška je přístupna každému, vstupného není. Po přednášee bezplatná prohlídka pavilonu couveus. . Dělnická návštěva. V neděli ráno přibyla výprava 400 dělníků čenkovských továren na železné zboží firmy Mořie Arndl, vedená továrními mistry, ke dvoudenní návštěvě výstavy. Firma vypravila svému dělnictvu zvláštní vlak.
profesor doktor František Scherer Lionův A Lioturd Paříž Mořie Arndl
31 article
.. Uznání české práce. Jak se dovídáme, udě- lila porota jubilejní výstavy ve dnech právě minu- Hých panu Lodvíkuocená školvi, továruíku v Praze, dvojí vyznamenání: za předměty vystavo- vané v průmyslovém paláci v oddělení XI. (přístroje a nástroje) jedau z nejvýšších cen pod značkou »vy- nikajíeí« a za exposicí ve strojovně v oddělení Ix (stroje), obsabující zvláště vynálezy jeho, zlatou medaili. O obou vyznamenaných exposicích bylo v listě našem již 14. června obšírně referovánoa můžeme konstatovati se zadostiučiněním, že po- chvalný náš úsudek tehdejší došel nyní veřejného uznání z míst nejkompelentnějších. Vynikající oce- nění, jehož dostává se p. Očenáškovi, jest druhým veřejným uznáním tiché, ale úspěšné jeho práce. Již loni na hospodářské výstavě dostalo se mu za exposici jeho stříbrně medaile obchudní komory. Není pochyby, že vyznamenání tato budou mladému, rychle se rozvíjejícímu českému závodu mocnou vzpruhou a zároveň upevní ještě jeho již uznaně výbornou pověst v české veřejnosti, která v něm navykla si spatřovati důležitý článek v doplnění naší průmyslové organisace. O vynálezy Očenáškovy po- čínají se interesovati živě čelně odborné revue fran- couzské, o čemž časem neopomeneme referovati. Elektrická lampa plamencová systému
Hý Lodvíkuocený Očenášek Očenáškův Praha
32 article
Očenáškova těší se u nás pro svou levnosti jinaké výhody vůči nynějším soustavám (veskrze cizozemským to tovarům) poptávce stále stoupající při vzrůstajicí všeobecné poptávce po lampách toh druhu, které přicházejí čím dále více do užívání, dějí se přípravy rozšiřiti prodej její i mimo trh český a rakouský, Jsouc ve všech kulturních státech patentována a o 25% levnější než lampy dosavadní složitějších systémů může úspěšně konkurovati s nimi, zvláště v době, pokud jest chráněna pa- tenty, což potrvá ještě 13 let. OSOS Praha-ll., Jungmannovo nám., 2í. vystavuje vu v paviloně interiérů, dále zařízení vý- stav. kanceláří Obch. komory (statisti- cká, tarifní, vývozní atd.), jakož iu četných soukromých vystavovatelů.
Očenáškův Jungmannův Praha obchodní . komora
33 article
Telefou 3312. — 16970 .. Z koncertní síně. Dnes vyprší lhůla, uza- vřená mezi výkonným výborem s jedné a Filhar- monickým družstvem s druhá strany o organisaci výstavního orchestra a o koncertech jim pořádaných. Dnešní, od 13. května v celku 155. koncert, jest oficiálně posledním v hudební saisoně výstavní. Kolik tu výstavní výbor učinil ku povznesení hudebního ruchu, vyplývá ze srovnání s výstavami předešlými. oproti nimž sáhnuto tentokráte k dalekosáhlým obětem, na př. k postavení zvláštní koncertní budovy a tlm k udržení kontinuity jediného symíonického orchestru jenž v této soustavě a s takovým uměleckým určením našel působiště pouze dosud v letních engagementech zahraničních. Tím způsobem byly umožněny Praze koncarty rázu uměleckého, na něž pravidelně hudební ruch finančně nedostačoval. Tuto okolnost morálního úspěchu nemůže zkaliti fakl, že náklad se uhražuje pouze z malé části. Dnešního koncertu zúčastní s virtuos na varhany pan Max Springer, jenž s velikou obětavostí účinkoval v nesčetných koncertech jako solista a převzal všechny partie v orchestrálních skladbách, kde varhany vystupují obligátně. . Benefiční koncert p. Jana Elsnice, kapelníka České filharmonie, koná se tento pátek o 7. hodině večer v koncertní síni na jubilejní výstavě. Vstu- penky (lože 6 K, sedadlo v loží 2 K a všechna ostatní místa po 1 K) lze obdržeti již dnes v před prodejích u pp. M. Urbánka, F. A. Urbánka, Em Wetzlera a B. Lan tnera. . Včera navštivilo výstavu 7164 platícíeh osob: celková návštěva činí tudíž 2,240.010 osob.
Springer Elsnic M Urbánek F A Urbánek em Wetzler Praha Český filharmonie
34 article
(Zaslano.) »Karneval« v minulých dnech na výstavě pořá- daný přičítán namnoze omylem na vrub českým umělcům, ač tito nemají s nešťastný m tím podnikem nic společného, vyjímaje několik prvých přípravných schůzí, v nichž něktel bylí přítomni a seznali jen nepochopení výstavního výboru. Nesplnomocnili jsme nikoho k akci pod značkou českých umělců a ohražuisme se