3
masthead
30 září 1908. Císlo 269.
4
article
a že třeba změniti návrh p. Schmittův, aby takové
případy nenastaly. Návrhy referentovy se přijímají
s vynecháním mísla o virilních ředitelích, o čemh
zvlášť bude sekce I. jednati a dodatečně zprávu
podá.
Když ještě přijat odůvodněný návrh řediteleJ
Vítka, by všemu učitelstvu přiznáno bylo zá-
konité právo na plné výslužné po 35. roce od doby
nastoupení služby, byla první zvláštní porada uči-
telstva měšť. škol odročena a pokračováno v ní bylo
téhož dne odpoledne.
Bezprostředně pak následovalo pokračován
plenární schůze zemské porady. O návrhu
znalce uč. Horáka z Prahy na zřízení české sekce
při re nisteriu vyučování podal zprávu del. Josel
Černý. Usneseno žádali, pokud ve vídeňském mi
nisteriu se rozhoduje o věcech českého národa, aby
zřízena byla zviáštní sekce z odborných paedagogů
české národností v takovém složění, aby záležitosti
všech kategorií českého školství mohly jí býti k
spravedlivému opatřování a rozhodování předkládány.
Potřeby českého školství nenšinového
Fr. Pašek, řed. m. školy v Třebenicích, tklivě
líčí útrapy školství menšinového. Želí, že právě ná-
rodu Komenského odpírá vláda i německá samo-
správa škol s vyučovacím jazykem národním a na-
vrhuje resoluci, v níž zdůrazňuje právo rodičů na
vzdělání dítek jejich jazykem mateřským, jak jet
zaručeno základními zákony státními a uvádí poža
davek všeho českého učitelstva a české veřejnosti.
aby do škol přijímány byly jen dítky znalé jazyka
vyučovacího. Projevuje se dále rozhořčení nad pří
kořím, které se děje rodičům českým v německých
okresích, když pro své dítky žádají vzdělání v ja-
zyku mateřském. Referent navrhuje, by z vláštn
deputace učitelská bezodkladně sdě-
lila toto stanovisko s místodržitelem,
jako nejvyšším strážcem zákonů vkrá-
lovství českém.
Schmittův
Vítko
Horák
Josel Černá
Pašek
Komenský
Praha
Třebenice
5
article
Delegát uč. E. Štorch vyličuje útrapy menšin
v době po podané žádosti o českou školu a upozor-
ňuje, že mají úřadové se zřetelem k § 6. školního
zákona sami iniciativně zasahovati, aby potřebné
školy byly zřizovány. Zvoleni pak pp. Smrtka,
Skalický. Pašek a sl. Sokolová, aby u
místodržitele ve prospěch menšinového školství in-
tervenovali.
Náklad na školství národní.
Delegát Max Bub vysvělluje, že poměry spo-
lečenské a zvlášť poměry chudých obcí proti obcím
velkým při jinak stejných povinnostech oproti škol!
ství od vydání zem. zákona z 24. února 1873 značně
se změnily a že laké potřeby školské po stránce
paed. a zvláště hygienické velmi se zvýšily a že
učitelstvo malými paušály na čištění a vylápění škol
trpí. Proto navrhuje, aby zakročeno bylo o změnu
řečeného zákona tak, aby veškerý náklad na
školství obecné přenesen byl na ze mi.
při čemž nechť administrativa nálež
úřadům školním. Školní plat buď zru-
šen a veškeré potřeby školní všem dětem bude
poskytovány zdarma. Také žádá, aby obcím, kde
školy dosud není, ale ke stavbě se má přikročiti,
delegován byl zástupce učitelstva, který by jim byl
jako odboný znalec nápomocen. Návrhy tyto přijaty
jednohlasně.
E Štorch
Smrtka
Skalický
Pašek
Sokolová
Max Buba
Zvolen
6
article
Spolupůsobení školy při ochraně děti
a pěči o mládež.
F. V. Moravec, učitel v Praze, podává ob-
sáhlou zprávu o spolupůsobení školy na ochra
nu dětí.
Při ochraně dětí a pěči o mládež sleduje škol
paeda gogickou srahu po fysickém a mravném zdoko-
nalení dětí vůbec a nezůžuje svoji působnost vzhledy
jen charitativními a potřebami kázeňskými. Škola
působili může profylakticky, aby zabezpečeny
byly podmínky pro ochranu děti. Tu je třeba do-
končení školské hygieny, snížení po-
čtu žactva v jedné třídě, zrušení typu vel-
kých škol, nepřetěžování žactva uči-
vem a úkoly, odborného lékatského do-
v plně po strán-
zorua zabezpeče
ce zdravotnieké. Buďte zlízoväny opatrovny
útulky, decházka školní buď zpravidelněna a dd-
sledně vymálána. Třeba odstraniti zákonem výdě-
lečnou práci dětí. Dítě vyučováno buď jazy
kem mateřským. Školy poskytujte potřebné mlá-
deži sýlu stravu a oděv. Důsledkem požadavku
všeobec, docházky je bezplatnost vyučován
a škol pomůcek. Ve směru výchovném a vy-
učovatelském buď zvýšená péče věnována tělocvi-
ku a hrám. Škola poučuj o zdravotníctvía
buď sema vzorem dokonalého zdravolnického zaří-
zení. Vlídnou a nepřepínanou kázní bu
čelena ve škole proti nečistotě, alkoholismu, níko-
linismu, sexuálním zlořádům, toulavosti, zločinnost
a pod. V ochraně dětí mají velikou cenu výchov
esthetická, práce manuální, navykán
k šetrnosti a spořivosti. Škola zvlášť dbe
sirolků, opuštěných a domovem zanedbávaných dětí
F V Moravec
Praha
7
article
Učitel měj v evidenci všechny děti s nápadným
vadami tělesnými i duševními. Buď povinným zdra
votní záznam o žácích. Doporučuje se paedo psy
chologický katastr. Pro výchovu abnornál-
ních dětí buď zřízeno zvláštní školství. Pr
slabé a neduživé děti zvláštní školy v lesích
pro slabomyslné buď organisováno samostatn
školství pomocné a zatím aspoň buďle zii-
zeny zvláštní třídy, jako část školství obecného. Třebn
většího počtu vychovatelen a (než budou zří-
zeny) aspoň kárných tříd. Pro skrofulosní, tu-
berkulosní, rhachitické, skoliosní, döti třeba léčeb-
ných ústavů. Nanejvýše nulno, aby zřízeny byly
nové české ústavy pro slepé a hluchoněm
děti. Pro mrzáčky buďle zvláštní ústavy, kde ve-
dle školského vzdělání bude pěstována jemná manu-
ální práce a umožněno bude orthopaedické léčení.
Organisace školství budiž doplněna školstvím
pokračovacím. Tteba jest aspoň kursů.
8
article
Po slránce evidenční opatřuj učitelstvo sta-
tistiku děti póče potřebných, zakládej katasti pří-
znivců a instilucí ochranných. Ve směru prova-
gačním nabádána buď mládež i občanstvo ku pod-
poře instilucí na ochranu mládeže. Zemskou ko-
misi na ochranu dětí nechť učitelstvo podpo-
ruje, prací její se zúčastní a o rozvoj organisační
se stará. Konání sbírek zůstaveno buď rozhodnutí
učitelstvu. Učitel poučuj lid o ochranť dětí ve schů-
zích s rodiči a ve spolkových i veřejných shromážě-
ních. Zadních stran zpráv školních použito buď ku
paed. poučení rodičů. V obcích třeba zříditi škol-
ské spolky na podporu práce školské a ochranu
dětí. Učitelé buďte účastni prací a porad sirotčích rad
a buďle ve styku s opatrovnickými úřady. Theoreti-
ckou i praktickou znalost ochrany dětí zabezpečujte
knihovny, studijní cesty, koníerenee
s odbory při poradách a p. V Praze buď zí-
zeno paedagogické museum. Pro učitele tře-
ba kursů doplňovacích (práce manuální, tě-
locv. hry, slabomysl. a p.). Nad mravním chováním
mládeže dbej celá veřejnost i úřady. Bráněno bud
více než dosud účasti na tanečních zábavách, pití li-
hovin, kouření, pornografie a p. Pořádány budte
besídky mládeže.
Praha
9
article
Škole dosud se nedosťává veřejn
pomoci k výchovné práci a nemůže tu-
dlž ona sama nyní zodpovědna býti
za mravní stav mládeže. Bez hmotné po-
moci zůsťanou i krásná nařízení pouhou theorií
Poněvadž třeba nových předpisů školních na ochranu
dřtí, nechť zemská školní rada svolá an-
ketu učitelů a znalců, aby obírala se
důležitou otázkou ochrany dětí a péče
o mládež v tom smru, aby administra-
tivní i legislativní cestou záhy řešena
býti mohla se zřetelem ku potřebám
paedagogickým.
Učitel-Bene8 rozhodně vyslovuje se proti všem
sbírkám ve škole, i proti sbírkám na feriální osady
Insp. Pešek naproti tomu přimlouvá se, by konati
sbírky záslaveno bylo učitelstvu na vůli. Jest však
pro uvolnění kázně. Řed. Pospíšil vyslovuje
se proli směru nynějších opatroven. Proti sbírkám
mluví dále odb. uč. Houser. Uvádí, že v Čechách
zijeme ze samých sbírek a darů. Řed. Chmel obrací
pozornost na mládež zločinnou a navrhuje, by po
prvním přestupku nebyla trostá na, by si nezvykala
pobýti v žalářích. Uč Sehneider proti sbírkám
uvádí nerovnost mojotku. Uč. Buzek má za to, ž
resoluce ukládá nad síly učitelbvy a navrhuje, aby
do návrhu Moravcova vloženo bylo, že by bylo ochot.
Bene
Pešek
Pospíšil
Houser
Chmel
Buzek
Moravcův
Čechy
10
article
no konati co se navrhuje, uleví-li se mu na jině
straně. Pro uvolnění kázně mluví Pitrák. Nachti-
gal žádá, by podpůrné školy zřizovány byly v ob-
cích, kde rodiče nemohou jinak děti opatřiti.
Návrh referenta uč. Moravce pak jednomyslně
přijat
Sjezd českoslovanské strany
agrární.
(Dokončení)
Pitrák
Moravec
11
article
Bouřlivým potleskem uvítán byl posl. Udržal
když vystoupil na řečnišlě, by promluvil o vy
znamu zrušení roboty a o směru čin-
nosti strany sgrární.
Posl. Udržal narýsoval v prvním hlavním oddílu
řeči své podstatu dějin selského lidu v zemích če-
ských od ústavních počátků státu českého až na
naše dny, a to zejména dějin poddanství a roboty.
pak osvobození a občanského usamostatnění lidu
selského a hospodářský, politický i národní vyznam
tohoto novodobého převratu. Ve druhém, závěrečném
oddilu řeči své, často hlučným souhlasem provázené
vyjádřil posl. Údržal v podstatě tyto myšlenky:
Byl-li národ český zaveden, stalo se tak vinou
naší, tím, že jsme se nepostarali o jeho náležité
vzdělání. Jsme líčeni obyčejně, zejména naši přodáci
agrární, jako lidé neprátelsky smýšlející o nábožen-
ství. Bereme prý lidu to, co má nejsvětější, totiž víru-
Jenem vědomý lhář ze řemesla, nebo člověk napro-
sbo nevědomý může něco podobného tvrditi. Slyšeli
jste zde jedno slovo od našeho některého předáka.
že by byl tupil víru? (Hlas: Nikdy nel) Ti, kteří na
nás ukazují, počínají si jako zlodějové, kteří utíkají
volajíce „Chyťie ho!“, Jsou na nejlopší cestě, aby
lid věřící připravili o poslední kapku víry. Budou-l
se tak chovati, je nebezpečí, že lid náš pozbude své
víry a toho my nesmíme dopusliti. Dlužno říci, čeho
třeba. Kněz je předslavitel nejvznešenějšího úřadu
protože přejímá člověka ze školy a má ho pak vést.
dále. To se u nás neděje; kdyby se tak dělo, musil
bychom tu viděti balaliony kněží. Ať přijdou mez
nás, jako přítomní kněži slovenští, a ať nás poučí
Udržal
Posl
Hlas
12
article
U nás posílají své Myslivce do Českomoravské vy-
sočiny k lidu neuvědomělému, kde kořistí z jeho
nevědomosti. Nikdy nemůže býti český sedlák prot
náboženství, ten český sedlák, který založil celou
slávu českých dějin na podkladě zákona božiho. Z na-
šich řad vyšli ti, kteří umírali právě pro své nejsvě-
tější přesvědčení. Jsme proti těm, kleří dávali metla-
mi mrskati toho, kdo dokázal, že nebuďou hvězdy
padati s nebe. Jsme proti těm, kteří pronásledovali
Gallilea, Koperníka, Kolumba a každého, kdo se od-
vážil pověděti nové pravdy. Jsme proti všem, kteri
byli a chtějí ještě dnes z hlouposti lidské býti živi.
(Výborně!) Jsme stranou kulturní a zůstaneme jí
poněvadž v tom směru kyne jediná naše spása. O
věků utkáváme se s nepřítelem télo země nebezpeč-
ným a úskočným, který se nelají, že bojuje o naše
úplné vyhlazení a veřejně to hlásá po několik desíti-
letí i ve sborech zákonodárných i před tváří krále.
Spása naše spočtvá jedině v tom, kdy
se všichni spojíme v jeden celek a bez
ohledu na povolání a stav připravíme
se na výboj a odboj a budeme stát v tom
zápase jeden za všechny a všichni za
jednoho. My, zástupcové venkova, budeme praco-
vati proti těm, kleří usilují, aby jazyk, který tak
slavně zníval v dobách staré české slávy ve sně-
movně, v ústech královských a byl řečí diplomatů,
nebyl nyní kterýmkoli cizákem utiskován. Buďme s
vědomi své síly a svého práva, jdcuce v před.
Reč posl. Udržala odměněna byla dlouhým,
bouřlivým potleskem.
Po jeho řeči povstal předseda Národní rady
české, poslanec dv. r. prof. dr. Čelakovský, šel posl
Udržalovi v ústrety a slze políbil jej dvakrátev
tvář za bouřlivých ovací účastníků sjezdu.
Gallile
Koperník
Kolumbus
Udržal
profesor
doktor
Čelakovský
národní rada
13
article
Předseda posl. Žďárský udělil pak slovo posl.
Čelakovskému, jenž bouřlivým potleskem pozdraven
promluvil asi takto: Velkolepá byla řeč, kterou jsm
právě slyšeli. Jaký je v ní duch, jak čacká mysl
jak hluboké mluví z ní vzdělání! Znal jsem dávno
svého starého přílele Udržats, leč dosud jsme nevě-
děli, že je také historikem českého rolnictva. (Bout-
livý potlesk.) Nezabyne národ, který má tak zdalné
syny, tak uvědomělé přesvědčením, tak prodchnute
ideou národní, kteří dovedou pravé nadšení vnésti
do kruhů nejširších; národ takový nezahyne, nýbrž
půjde v před! (Výborně!)
Jako předseda Národní rady české mám za svou
povinnost projeviti nejupřímnější polěšení z ducha
kterým jest ovládáno toto shromáždění. Dnes podán
byl důkaz nejlepší shody mezi občany různého po
volání. (Výborně! Hlučný pollesk.) Všichni chceme
dobro národa a zdárný jeho vývoj pro lepší budou-
enost. V tomto oborv, jak dnes jsme viděli, přestá
vají stavovské rozdíly.
Jakou cestou máme jíti, bychom se uchránili ná-
rodních škod? Cestou vzdělanosti, všeobecného ná-
rodního pokroku ve všech oborech. Tu správnýmje
každý prostředek, vedoucí k tomuto cíli a každý
přítel národa českého jej musí schvalovat; také roz
třídění stavovské musí býli vedeno tak, aby šle
kpovznesení národa! (Bouřlivý potlesk.)
Organisace zemědělského občanstva má účelem
dělbu práce v zájmu národního pokroku a lepší bu
doucnosti národa. (Výborně!) Když takto postupo
vati bude na dráze pokroku naše rolnicivo, pak ne-
bude obava, že by národ utrpěl ujmu, nýbrž naopak
zvelebí se.
Čelakovský
Bout
národní rada
14
article
Musíme jíti ruka v ruce a navzájem se podpo
rovati jako synové jednoho národa, bez nevole
beze zloby. Právě v »Národní radě české« postupu-
jeme v kruhu myšlenky solidárnosti a na základě
myšlenky jednoty národa. Tam soustřeďují se vše-
chny síly našeho národa, laké slavovské organisace
»Národní rada česká« je tedy povinna, by vás v
svém středu i na tomto místě nejpoctivěji pozdra
vila; přeje vám nejlepšího zdaru ve prospěch ná
roda! (Na zdar! Bouřlivý, dlouho trvající potlesk
pochvala.)
Předseda posl. Žďárský poděkoval posl. dru. Če
lakovskému srdečně za jeho slova, i dodal, že ape
loval na svornost českého národa ve věcech národ
ních a předseda »Národní rady české« dokumento
val správnost slov lěch.
Předseda posl. Žďárský poděkoval pak posl
Udržalovi (Na zdar! Bouřlivý pollesk.), jakož i všem
řečníkům. Na to uvítal srdečně české novináře
s vědomím — jak pravil — že politický boj neby
by bez žurnalistiky dobře možným. (Výborně!
Kdyby národ náš musil se odhodlati k bojům těž
ším, pak žurnalisté čeští dovedou nejen spolu bojo-
val, nýbrž také trpět.
Sděliv pak omluvné telegramy a přípisy, skonči
předseda posl. Žďárský sjezd výzvou k další
práci ve smyslu sjezdu.
Za zpěvu plsně »Hej Slované« rozcházeli se
účastníci sjezdu.
Žďárský
Udržal
Slovan
národní rada
15
article
Současně se sjezdovou schůzi ve velkém sále
konaly se ve přizemních sálech žofínských ještě dvě
schůze. V jedné mluvil říšský posl. Jos. Hyrš, ve
druhé říšštl poslanci Zázvorka a Sablik (z Moravy)
a zemský posl. dr. Melhuba, který ostře odsoudil ně-
meckou obstrukci na sněmě českém a místodržitel-
hr. Coudenhovovi vytýkal, že nadržuje Němcům
pročež by měl býti vystřídan osobností objektivnější
V neděli večer konalo se na počest sježdu slav
nostní představení v Národním divadle.
Do výkonného výboru české strany
agrární zvoleni byli na sjezdu důvěrníků dne 26
t. m. tito pánové: Jan Daneš, nájemce dvora
Předboři, Antonín Honc, statkář v Kovánci, Frant
Mašek, statkář v Ostrově, Antonín Rydlo ml.
slatkář v Krčíně, Karel Hadinec, poštmistr
Malči, Fr. Musil, rolník ve Lžíně, Jan Tomášek
rolník v Chlumu, Rich. Rajmar, rolník v Něm.
Lhotě, Boh. Prskaček, statkář v Bílé Hoře, Josei
Kalouš, statkář v Křesýně, Emil Bařtipán
statkář v Milostíně, Jiří Seidenglanz, rolník
v Brniřově, Václav Havelka, nájemce velkostatku
v Ronově, Josef Jiřík, rolník v Bilanicích, Frant
Krojher, kaplan v Borovanech, Václav Donát.
velkostatkář v Pavlově, Fr. Mašata, rolník v Di-
višově, Ad. Prokůpek, velkostalkář v Kunících,
Josef Vejlupe k, statkář v Dolanech, V. Van ču-
rn, okr. tajemník v Nechanicích a Frant. Keprta
rolník v Llšnici. — Mimo to vyšlou do výkonného
výboru po 21 členech klub zemských a klub Iíšských
poslanců a grárních.
Hyrš
Zázvorka
Sablik
doktor
Melhuba
Coudenhove
Němec
Daneš
Honc
Mašek
Antonín rydlo
Hadinec
Musil
Tomášek
Rich
Josei Kalouš
Bařtipán
Seidenglanz
Havelka
Jiřík
Krojher
Donát
Mašat
Prokůpek
Kuník
Vejlupe
František
Keprt
Morava
Ostrov
Krčín
Maleč
Francie
Chlum
Německo . Lhota
Boh
Bílá hoře
Milostín
Brniřov
Ronov
Borovany
Pavlov
Dolany
Nechanice
Llšnice
národní divadlo
český strana
dvůr Předboř
16
article
Sjezdy odborových organisací agrárních
konaly se v pondělí dopoledne a odpoledne.
O 9. hod. dopol. sešel se ve velkém sále žofln-
ském četně obeslaný sjezd Úatřední jednoly českých
řepařů. Zahájil jej posl. Ant. Švehla. Podav nej
prvé obšírný referát o výsledcích akce řepařské,
jakož i o stavu této organisace, vyznačil pak další
její úkoly. Zvláště probral nynější otázky organi-
sační. Celou organisaci postaviti dlužno na nové
základy. Prvním článkem musejí býti organisace
místní; z nich utvoří se organisace okresní, z těch
pak organisace zemská. Tak dosáhne se trvalého
vzájemného styku organisačního, jakož i jednoty po-
stupu. Potom probral post. Švehla odborné otázky
úvěrovou a prodejní, jakož i otázku smluv, načeí
dal důvěrníkům řepařským pokyny o přijímání řepy
a o přípravách pro příšti prodej.
Po referátu posl. Svéhly rozvinula se čilá debata
které se zůčastnili četní zástupcové okresních
organisací.
Švehla
17
article
Sjezd melioračního svazu pro královslví české
konal se v malém sále žofíoském o 11. hod. Zahájen
byl předsedou říš. posl. Udržalem, který přivítal
zástupěe vlády míst. radu. Fllipa, insp. zeměd. ryl
Brechilera z Troskovie, zástupce řed. pro stavbu vod
cest stav. radu Zimmleraz a míst. radu Širka, zást.
techn, kancel. rady zemědělské alav. radu A. Němce,
zástupce české vysoké školy techn, posl. prof. inž
, V. Hráského, zást. zem. výb. dra. Šafařoviče, zást.
Ústř. hosp jednoty Jahna a Prokůpka, hosp. táborské
akademie prof. Bolecha,zást. ústři sboru rady zeměd.
vicepros. Plevu, českého odb. zeměd. rady Kotlänta
za spolek posluchačů kulturního inž. Balátěa
Chmelíka. Po proslovění zástupců jednotlivých kor-
porací ujal se slova post. J. Hyřš a promluvil o dů-
ležitosti meliorací a úprav vodních pro zemědělství
a souvisící zákonodárslví zemské a státní. Přednáška
dala podnět k čilé debalě, které se zúčastnil stav. r.
Němec, poslanec Dürich. Udržal, říd. učitel Metlický.
Udržal
Brechiler
Širka
Němec
profesor
Ing
V Hráský
doktor
Jahn
Prokůpek
Bolech
Pleva
Chmelík
J Hyřš
Dürich
svaz pro královslví
rada zemědělský alav . rada A
český vysoký škola technický
spolek posluchač kulturní Ing
18
article
Cihlář, sekretář dr. Šafařovič, okr. starosta Markalous
z Pardubic, Prokůpek ml. a Koutník. Během debaty
dostavil se do schůze ministr Prášek. Po debatě
odhlasovány byly resoluce, navržené posl. Hyršem.
Následovala přednáška inž. V. Jánského, jednatele
melioračního svazu, který v obsáhlé a věcné řeči
o investičních úpravách řek v král. českém nastínil
hlstorický vývoj úpravy vodstva českého a právního
poměru jeho; osvětlil říšský zákon investiční ze dne
11. června 1903 a objasnil výhody z něho vyplýva-
jící; přednáška odměněna byla hojným potleskema
přistoupilo se k volbám pro nový správní rok. Dle
návrhu p. Ant. Rydly, statkáře z Krcfna, zvoleni
byli: -posl. Kotlant, Hybě, okr. starosta Markalous.
okr. taj. Kouba, prof. Bolech, říd. učitel Motlický,
okr. starosta Tužil, Sojovský, Prokůpek, Tyl; za
revisory účtů B. Svoboda a Jos. Barták z Nahořan.
Po srdečném doslovu předsedy posl. Udržala byla
schůze o půl 3. hod. skončena. Schválené resoluce
obsahují požadavky zemského melioračního svazu.
doktor
Šafařovič
Markalous
Prokůpek
Koutník
Prášek
Hyrš
Ing
Rydl
Kouba
profesor
Bol
Motlický
Sojovský
Tyl
Svoboda
Jos
Barták
Udržal
Pardubice
Krcfn
Nahořany
meliorační svaz
zemský meliorační svaz
19
article
První sjezd obecních a okresních
zřízenců v království českém.
První sjezd obecních a okresních
zřízenců v království českém.
Po samosprávných úřadnících, jichž právní
hmotné poměry jsou, jak známo, již zemským zá-
koném upraveny, přicházejí samosprávní zřízenct
aby se hlásili před celou veřejností o úpravu svých
služebních a hmotných poměrů.
Obecní a okrosní zřízenci z království českého
konsli ve dnech 27. a 28. t. m. v Praze pryn
sjezd, klerý vyzněl v mohulnou manifestaci pro
požadvky toboto důležilého a zodpovědného činitele
v naší české samosprávě. Na sjezdu položen zákla
k jednotné organisaci samosprávných zřízenců a vy-
sloven projev pro zavedení všeol ecného a rovnéhio
volebního práva do sněmpu královshá českébo. obci
okrevů a smospřávných sorů vůbe
V neděli 27. t. m. konal se v Českoslovansko
obch. besedě v Praze
sjezd delegátů,
kterých dóstavilo se přes 120 jak z Prahy a před-
městi tak z venkova
Schůzi delegátů zahájil o 1/410. hod. dopol. pře
seda Národního sdružení obec. zřízenců pro král
české p. Roman, jenž uvítal přilomné delegáty
poslance a hosly a výslovil polilování, že nedostavi
se nikdo z pozvaných zástupců městských a obecnícl
rad a okresních zastupitelalev.
Na to zvoleni byli do prodsednictva: předsedou
p. Zedníček ze Žižkova, I. místopředsedou p. Ho
man, II. místopředsedou p. Vodička z Plzně
zapisovatelem p. Šremr z Prahy
Ke slovu se přihlásil p. dr. Šlemberka, jenz
uznal oprávněnost požadavků samosprávných zřízen-
ců a slíbil jménem české strany pokrokové účinnou
podporu.
Zedníček
Vodička
Šremr
doktor
Šlemberka
Praha
Žižkov
Plzeň
20
article
Posl. F. P. Krejčí ujistil jménem klubu zem. po-
slanců nár. str. svob. samosprávné zřízence podpo-
rou jich požadavků. Konstatoval s politováním, že
na sjezdu českých měst nebylo poměrů samospráv-
ných zlízenců vzpomenuto a přál sjezdu všeho zda-
ru. (Výborně! Pollesk.)
Posl. dr. Koerner připojil se plně k vývodům
posl. Krejčího a poukázav na situsci, v jaké se dnos
nalézá sněm královstvi českého, pravil, že v přilomné
době musí poslanci čeští bojovati o naše národn
a politické požadvky, takže požadavky hospodářské
budou snad zatlačeny do pozadí. A tu jest třeba, aby
samosprávní zřízenci těnto boj našich poslancůz
naše ideální slatky podporovali a nezazlívali, jestliž
jejich hospodářské požadavky bude nutno odložiti
(Tak se stane!)
Pak promluvili ještě ředitel měslských úřado
v Karlíně p. Svátek, posl. dr. Šviha a red. Ada-
míra, načež přikročeno bylo k jednacímu pořadu.
Slova ujal se referent p. Krupka, jenž slovy
trpkými žaloval na poměry, v jakých se nalézaj
pražští a předměstští zřízenci všech kategorií. Řeční
promluvil pak o nulnosli úpravy mzdy, zaveden
automatickěho postupu, reformě disci
plinárních řádů, dovolené, bytové otáz
ce a příbytečném, jakož i o služebních
pracovních řádech, kteréžto všechny otázky
vyžadují neodkladného řešení ve prospěch zřízene
ctva a tím samosprávy samě.
Posl
doktor
Koerner
Svátek
Šviha
Krupka
Karlín
21
article
Pan Laube promluvil o potřebě jednotne
organisace samosprávných zřízenců
Jest přirozeno, že organisnce samosprávných zřízen-
ců musí býti jednolná, aby svou silou a mohutnost
donutila obce a okresy, aby upravily nesnesiteln
poměry svých zřizenců ze své moci autonomní,
Tajemník p. Filip stěžoval si na neporozuměn
a nepochopeni některých venkovských organisací pro
různé akce, ve kterých podnikly vlastní kroky a upo
zornil na důležitost odborného tisku
Po debatě, které se zúčastnili pp. Löfíler
Zuna, Zedníček, Nygrýn, Filip a Krup-
ka, byl přijat návrh p. Lišky, aby byla zvolena
10členná komise, která by zařídila veškeré připravno
kroky k utvoření jednolné organisace samosprávných
zřízenců. Do komise té byli ihned zvolení pánové
Sremr, Dolanský, Seidl, Löfíler, Liška
Janota, Nikodém, Zedníček, Vaňhaa
Krupka.
Dále byly přijaty návrhy p. Krupky, aby obec
pražská byla požádána, aby v dohodě s předměstím
zřídila pro obecní zřízence a dělníky a jich rodiny
jednotnou nemocenskou pokladnu a dále aby do
schůzí sociálně-humanilní komise radniční byl zván
povolený již delegát dělnietva. Rovněž byl přija
návrh p. Zedníčka, aby obec pražská byla po-
žádána, aby vystavěla z obecních peněz dům pro
obecní zřízenoctvo a dělnictvo.
Potom byly schváleny pro manifestační schůz
navržené resoluce, načež sjezd delegátů byl o 2. hod
odpolední ukončen.
V pondělí 28. t. m. konala se v dolejším sál
na Střeleckém ostrově za velmi četného účastenstv
velká manifeslační schůze
veškerého zřízenectva z Prahy a předměslí, kterou
zahájil o 1411, hod. dopol. předsoda p. Rom an.
Laub
Filip
Löfíler Zuna
Zedníček
Nygrýn
Liška
Sremr
Dolanský
Seidl
Löfíler
Janota
Nikodém
Krupka
Praha
Vaňhao Krupka
22
article
Do předsednictva Byli zvoleni pp.: Zedníč ek
předsedou, Roman I. místopředsedou, Čepelák
z Berouna II. místopředsedou a zapisovateli Š rem
a König
Sjezdu všeho zdaru přáli a sympaliemi ujistil
posl. dr. Koerner za národní síranu svobodomysl-
nou, ob. starší Hašourek, p. Harmach za če-
skou stranu pokrokovou a za samosprávné úřadní-
ctvo a p. Ioleček za okrosní výbor a městskou
radu vinohradskou.
Pak referoval p. Laube o úpravě služebních
a pracovních poměrů na právním podkladě a o ne-
mocenském, starobním a invalidním pojišťování.
Když promluvili ještě p. Krupka, Grego
a ob. st. Hašourek, byla jednomyslně přijata re-
soluce, ve které se žádá, by služební a pracova
poměr u zřízenců samosprávných instilucí byl ust
noven na základě zvláštní služební smlouvy a mini
málního platu, zavedení definitivy po jedhoroční služ
bě, zavedení řádného automatického poslupu tříle
tého, reforma disciplinárního řízení, úprava služeh
ních a pracovních řádů, letní dovolená, úprava otázk
bytové, uznání stavovské organisace a konečně aby
bylo se strany sámosprávných korporncí působene
na zákonodárné sbory, by do osnovy zákona o sta-
robním a invalidním pojištění bylo pojato vešker
zřízenectvo.
Čepelák
Š r
König
doktor
Koerner
Harmach
Laub
Grego
Hašourek
Beroun
Krupka
Roman I
23
article
II. mezinárodní kongres chirurgický
v Brusselu
II. mezinárodní kongres chirurgický
v Brusselu
byl zahájen v paláci Cinqugntennníre v pon-
dělí, 21. září o 91/2 hod. dopolední slavnostním
zasedáním, jemuž přítomen byl prine Alber
s princeznou Albertou, ministr zahraničných zá
ležitostí Davignou a guverněr brabantský Reco
Předsedou jest profesor Czerný z Heidelbergu
generalním sekretářem prof. Depage z Brusselu
Po slavnostním zasedání, na němž přednášku
o povaze rakoviny a její léčení přednesl proí
Czerny, podniknuta prohlídka mezinárodní vý
stavy pro výzkum rakoviny, jež má veliký vý-
znam pro poznání této zákeřné choroby. Zúčast-
ňuje se na výstavě této 14 států a zemí. Rakou-
sko se representuje na ní velice čestně. Blíže
bude výstava tato popsána v „Časopisu Českých
Lékařů“. Jednání kongresu nese se ve znamení
studia rakoviny a zúčastňují se bo referenti z ce-
lého světa, uvádějíce zkušenosti své o této zá-
keřné chorobě. Vychází tu na jevo, že rakovina
není dnes již tak nepřekonatelnou nemocí, jak
se dosud myslilo, nýbrž že procento trvalého
zhojení ve všech zemích zřejmě přibývá, dlky
včasnému poznání choroby této a operativnímu
zakročení. Ale na druhé straně zjištěno ne-
zvratně, že počet případů rakovinných zřejmě
ve všech zemích přibývá. A proto tím důrazněji
musejí státy a země a společnost lidská vůbec
vystupovati proti této zhoubně chorobě. Takový
společný boj proti rakovině vyhlásili ehirurgové
celého světa, ozbrojeni všemi vědomostmi mo-
derního lékařství.
Alber
Czerná
profesor
Depage
Brusel
Alberta
Heidelberg
Cinqugntennníre
24
article
Doufejme, že nepovedou boj marný, nýbrž
že zvítězí v něm na prospěch celého lidstva.
Druhá zajímavá otázka, jež na kongresu
tom řešena byla, týkala se operací pro žlučové
kameny, třetí necitlivosti při operacích a čtvrtá
hermií. Vedle toho věnována pozornost ješte
celé řadě důležitých otázek.
Z Čech zúčastnili se kongresu dr. Nie-
derle, primář z Kladna, dr. Zahradnický
primář z Německého Brodu, z Moravy docent
dr. Bakeš, primář z Třebíče, a dr. Kato
lický, primár z Brna. Přednášeli: doe. dr. B-
koš o „cholelithiadě“, dr. Zahradnický „o medu-
larní anaesthesii“ a „o kýlách v dětském věku“
Díky obělavěmu aranžování belgickýci
chirurnů jest kongres velice anémovaný a setká
se zajisté s bohatou žní vědeckou a trvalým
výsledky. Příští mezinárodní kongres chirurgický
bude 1911 opět v Brusselu.
První splátka zemské subvence
teplicko-poříčské dráze povolena
Ve včerejši schůzi zemského výboru krá-
lovství českého rokovalo se a stalo se usnesení
o výplatě zemské subvence pro
dráhu teplicko-poříčskou. Výsledek
jednání toho noní valně příznivý české věci.
jednak věcným svým obsahem, jednak faktem
že zástupcové velkostatkářské kurie v zemském
výboru postavili se na separátní stanovisko.
doktor
Nie
Zahradnický
Bakeš
Kato
Čechy
Kladno
německý Brod
Morava
Třebíč
Brno
Brusel
25
article
Lze pövažovati za úspěch vládních vlivů.
že přisedící zemského výboru hr. Schönbor
již včera — ježto nutným odjezdem jednoho
z českých přisodicích se počet hlasů o jeden
zmenšil — předložil zemskému výboru
k vyřízení svoji zprávu o žádosti akciové společ-
nosti místní dráhy teplicko-poříčské, by jí vy
placena byla první splátka z om-
ské subvence; přís. hr. Schö nborn
jako zpravodaj navrhl, aby žádosti bylo vyho-
věno, aby však společnost před výplatou druhé
splátky prokázala, že učinila zudost předpisům
o rovnoprávnosti opou jazyků zemských, a aby
druhá splátka byla zadržena do té doby, až se
tak stane.
O věci rozvinula se dlouhá debata. Příse-
dící Th. dr. Burian navrhl, aby žádaná splát-
ka 400.000 K byla zemským výborem uložen
u soudu jako dopositum doo 46 doby, až roxno-
právnost na dráze teplicko-poříčské bude pro-
vedena. V debatě vytkl přísedící Adámek velice
ostře ministerstvu železnic, že způsobilo zave-
dení pouze německých tabulek a nápisů na dráze
teplicko-poříčské a navrhl, aby i první splátk
byla zadržena do té doby, až na dráze bude
rovnoprávnost provedena.
Přísedící dr. Eppinger dovozoval, že spo-
lečnost dráhy má zákonný nárok na výplatu sub-
vence, poněvadž splnila předepsané podmínky.
mezi nimiž prý dvojjazyčnost nápisů nebyla.
Přísedíci dr. Škarda navrhl, aby minister-
stvu železnic bylo důrazně vytknuto, že si počí-
nalo nesprávně, jestliže nařídilo nápisy pouze
německé.
Burian
Adámek
Eppinger
doktor
Škarda
26
article
Přísedící Adámek dodal, že otázka je prin
cipiální a že je povinností českých zástupeů
na sněmě zjistiti, jsou-li podmínky pro subven-
cování místních drah přesně stanovené splněny.
Také na stránku praktickou dlužno vzk
zřetel: dráha není přece jen pro Němce, nýbrž
také pro Čechy, německy neznající, kteří tudíž
pro svou orientaci také českých nápisů potře-
Přísedící Ždárský konstatoval, že zástup
cové čeští trvají na dvojjazyčnosti; proto všem
místním drahám v krajích českých bylo uloženo
přísné šetření úplně rovnoprávnosti, kterážto
zásada ovšem platiti musí také pro kraje větši-
nou německé. Při hlasování zvedli pro první čásí
návrhu ruku hr. Schönporn, dr. Eppinger a dr
Werunsky; proti návrhu hlasovali přítomní pří-
sedící čeští; dr. Burian nehlasoval; pro návro
dra. Buriana hlasoval vodie navrhovatele pouze
bují.
ještě hr. Schönborn. Zpravoďaj hr. Schönborn
změnil tudíž prvotný návrh svůj v ten smysl,
aby splátka první byla vyplacena bez prejudice
pro splátku druhou a aby žadatelé o výplatu
subvence byli vyzváni, aby ihned pořídili a vy-
věsili nápisy dvojjazyčné, jinak že se jim druhá
splátka nevyplatí, a mimo to aby ministerstvo
železnic bylo vyzváno, aby v tom smyslu vy-
dalo nařízení, jinak že se proti němu učiní ná-
ležité kroky. První část návrhu byla
přijata hlasy hr. Sebönborna, dra.
Buriana a německých přísedíci ch
dra. Epppingra a dra. Werunského;
osatní návrhy přijaty byly všemi hlasy proti hla-
sům obou přísedících německých.
Adámek
Němec
Ždárský
doktor
Eppinger
Werunsky
Burian
Schönborn
Werunski
Čechy
27
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
29
article
.. Dnešek na výslavě. Výstava otevřena do 12.
hod. noční. Promenádní koncerty od 4 do 10. hod.
večerní před průmyslovým palácem kapely Sokola
žižkovského p. Hermanna, v dolejším hudebním
pavilonu kapely pěšího pluku č. 102.
O 1/27. hod. več. poslední koncert výslavního
orchestru. Dirigent pan dr. Vilém Zemánek Potad:
1. Lortzing: Ouvertura k op. »Car a tesař«. 2. Saint-
Saěns: »Omfalin kolovrate, symfonická báseň. 3. G a-
sunov: Baletní suita. 4. a) Wolfrum: Tempo di Ma rcia
pomposa ze sonaty op. 15. b) Springer: Andante
religioso z op. 18. c) Rheinberger: Scherzoso op. 132,
na varhanách přednese pan Max Springer. 5. Winder-
stein: Valse caprica. 6. Rubinstein: »Jezdecké sig-
nály«. 7. Weiss: Ouvertura k op. »Violae.
Od 1/29. do 9. hod. večerní slavnostní osvětlení.
. Benefiční koncert dra. Zemánka. Na zejířek
dne 1. října povolen byl benefiční večer prvnímu
kapelníkovi výstavního orchestru, p. “dru. V. Zemán-
kovi, jenž ve výslavní saisoně v 115 koncertech
účinkoval jako dirigent. Vstupenky prodávají se s prá-
vem volného vstupu do výstavy u Mojmíra Urbanka,
Filharmonického družstva, Václavské náměstí č. 55
(telefon 2995) a u pokladny v koncertní síni. Pro
většinu sedadel ustanoveno nízké populární vstupné
v parkelu od 11. řady počinajíc a na tribuně (mim
I. řadu) jsou po 1 K, v parketu od 1. do 5. řady
3 K, od 6. do 9. řady 2 K. Pro I. řadu tribuny 2 p,
lože pak pro 4 osoby 16 K, jednotlivá sedadla lože
po 4 K.
Hermann
doktor
Zemánek
Lortzing
Omfalin
Springer
Andante
Winder
Rubinstein
Weiss
V Zemán
Urbanka
SaintSaěns
Václavský náměstí
Sokol žižkovský p
tempo di Ma
Scherzoso op . 132
30
article
.. O pěstění a výchově novorozenců nedoneše-
ných. Společnost přátel veřejného zdravolnutví po-
řádá dnes ve středu 30. září o 5. hod. odpolední
v koncertní síni ve výstavě veřejnou přednášku
prof. dra. Fr. Scherera, přednosty c. k. české
kliniky pro nemoci kojenců a českého oddělení krá“.
zem. nalezince, o pěstění a výchově novorozenců
nedonešených. Při přednášce demonstrován bude za-
hřívací přistroj Lionův (couveusa), jež p. A. Lioturdem,
ředitelem podniku l'oeuvre humanitaire des couveuses
d'enfants v Paříži k účelu tumu byla ochotně za-
půjčena. Přístroj tento je velmi zajímavý, vyniká
dokonalostí nad veškeré přístroje posavadní. Na vý-
stavě samé bylo jím za měsíc červenec a srpen do-
pěstěno a životu zachováno pět novorozenců, pět
dalších blíží se svému vypěstění. Vzhledem k neda-
konalé znalosti širokých vrstev o pěstění novoro-
zenců vůbec a nedonešených zvláště, doufa společ-
nost, že přednáškou a demonstrací povolaného od-
borníka zavděči se členstvu i veřejnosti. Přednáška
je přístupna každému, vstupného není. Po přednášee
bezplatná prohlídka pavilonu couveus.
. Dělnická návštěva. V neděli ráno přibyla
výprava 400 dělníků čenkovských továren na železné
zboží firmy Mořie Arndl, vedená továrními mistry,
ke dvoudenní návštěvě výstavy. Firma vypravila
svému dělnictvu zvláštní vlak.
profesor
doktor
František
Scherer
Lionův
A Lioturd
Paříž
Mořie Arndl
31
article
.. Uznání české práce. Jak se dovídáme, udě-
lila porota jubilejní výstavy ve dnech právě minu-
Hých panu Lodvíkuocená školvi, továruíku
v Praze, dvojí vyznamenání: za předměty vystavo-
vané v průmyslovém paláci v oddělení XI. (přístroje
a nástroje) jedau z nejvýšších cen pod značkou »vy-
nikajíeí« a za exposicí ve strojovně v oddělení Ix
(stroje), obsabující zvláště vynálezy jeho, zlatou
medaili. O obou vyznamenaných exposicích bylo
v listě našem již 14. června obšírně referovánoa
můžeme konstatovati se zadostiučiněním, že po-
chvalný náš úsudek tehdejší došel nyní veřejného
uznání z míst nejkompelentnějších. Vynikající oce-
nění, jehož dostává se p. Očenáškovi, jest druhým
veřejným uznáním tiché, ale úspěšné jeho práce.
Již loni na hospodářské výstavě dostalo se mu za
exposici jeho stříbrně medaile obchudní komory.
Není pochyby, že vyznamenání tato budou mladému,
rychle se rozvíjejícímu českému závodu mocnou
vzpruhou a zároveň upevní ještě jeho již uznaně
výbornou pověst v české veřejnosti, která v něm
navykla si spatřovati důležitý článek v doplnění naší
průmyslové organisace. O vynálezy Očenáškovy po-
čínají se interesovati živě čelně odborné revue fran-
couzské, o čemž časem neopomeneme referovati.
Elektrická lampa plamencová systému
Hý
Lodvíkuocený
Očenášek
Očenáškův
Praha
32
article
Očenáškova těší se u nás pro svou levnosti
jinaké výhody vůči nynějším soustavám (veskrze
cizozemským to tovarům) poptávce stále stoupající
při vzrůstajicí všeobecné poptávce po lampách toh
druhu, které přicházejí čím dále více do užívání,
dějí se přípravy rozšiřiti prodej její i mimo trh
český a rakouský, Jsouc ve všech kulturních státech
patentována a o 25% levnější než lampy dosavadní
složitějších systémů může úspěšně konkurovati
s nimi, zvláště v době, pokud jest chráněna pa-
tenty, což potrvá ještě 13 let.
OSOS
Praha-ll., Jungmannovo nám., 2í.
vystavuje vu
v paviloně interiérů, dále zařízení vý-
stav. kanceláří Obch. komory (statisti-
cká, tarifní, vývozní atd.), jakož iu
četných soukromých vystavovatelů.
Očenáškův
Jungmannův
Praha
obchodní . komora
33
article
Telefou 3312. — 16970
.. Z koncertní síně. Dnes vyprší lhůla, uza-
vřená mezi výkonným výborem s jedné a Filhar-
monickým družstvem s druhá strany o organisaci
výstavního orchestra a o koncertech jim pořádaných.
Dnešní, od 13. května v celku 155. koncert, jest
oficiálně posledním v hudební saisoně výstavní. Kolik
tu výstavní výbor učinil ku povznesení hudebního
ruchu, vyplývá ze srovnání s výstavami předešlými.
oproti nimž sáhnuto tentokráte k dalekosáhlým obětem,
na př. k postavení zvláštní koncertní budovy a tlm
k udržení kontinuity jediného symíonického orchestru
jenž v této soustavě a s takovým uměleckým určením
našel působiště pouze dosud v letních engagementech
zahraničních. Tím způsobem byly umožněny Praze
koncarty rázu uměleckého, na něž pravidelně hudební
ruch finančně nedostačoval. Tuto okolnost morálního
úspěchu nemůže zkaliti fakl, že náklad se uhražuje
pouze z malé části. Dnešního koncertu zúčastní s
virtuos na varhany pan Max Springer, jenž s velikou
obětavostí účinkoval v nesčetných koncertech jako
solista a převzal všechny partie v orchestrálních
skladbách, kde varhany vystupují obligátně.
. Benefiční koncert p. Jana Elsnice, kapelníka
České filharmonie, koná se tento pátek o 7. hodině
večer v koncertní síni na jubilejní výstavě. Vstu-
penky (lože 6 K, sedadlo v loží 2 K a všechna
ostatní místa po 1 K) lze obdržeti již dnes v před
prodejích u pp. M. Urbánka, F. A. Urbánka, Em
Wetzlera a B. Lan tnera.
. Včera navštivilo výstavu 7164 platícíeh
osob: celková návštěva činí tudíž 2,240.010 osob.
Springer
Elsnic
M Urbánek
F A Urbánek
em Wetzler
Praha
Český filharmonie
34
article
(Zaslano.)
»Karneval« v minulých dnech na výstavě pořá-
daný přičítán namnoze omylem na vrub českým
umělcům, ač tito nemají s nešťastný m
tím podnikem nic společného, vyjímaje
několik prvých přípravných schůzí, v nichž něktel
bylí přítomni a seznali jen nepochopení výstavního
výboru.
Nesplnomocnili jsme nikoho k akci
pod značkou českých umělců a ohražuisme se