3
masthead
10. února 1900. Císlo 40.
4
article
jejich obléknuvše úřadnický kabát, nedusili tím
vřelost národního svého uvědomění. K tomu
cíli se doporučuje, aby dvojjazyčnost zachována
byla jen v těch obvodech a při těch instancích,
kde opravdu v zájmu služby nezbýtně jest
nutnou, naproti tomu ale tam, kde potřeba
služby naprosté dvojjazyčnosti nevyžaduje, necho
se zavede pravidlem jednojazyčnost, arci s vý-
jimkami, jimiž případně sporádické potřebě
jazyka druhého lze vyhověti. Věc provéstis
dá tim způsobem, když celý obvod zemský
rozdělí se v pásma dle skutečných oblastí jazy
kových; obdržíme tím čisté pásmo české, čiste
pásmo německé a pásmo smíšené, při čemž
vhodnou změnou hranic v okresech nynějších
poslední ono pásmo dle skutečného stavu vče
může se zmenšiti.
5
article
Potud jest osnova reciproční formulky cel
kem jasna. V dalších jejích důslednostech na
rážíme však na podstatně obtíže. V první řad
jde o otázku, co má býti kriteriem pro »čistotue
pásma jednojazyčného, po případě pro »smíše
nost« pásma dvojjazyčného ? Odpověď argi, zní
měřítkem tímto může býti jen vzájemný pomě
obyvatelstva. Zajiaté, leč jak vysoké procente
má tu být rozhodujícím? — Druhou mnohen
spletenější otázkou jest, kterak vhodno v jedno
jazyčných pásmech oněm svrchu uvedleným »vy-
jímkám« jinojazyčného řízení úřadního učinil
zadost.? Přicházíme tím k různým oněm sku-
pinám úkonů, jež státní úřadové jednak vzhle-
dem k obyvatelstvu, jednak vzhladem k vlast-
nímu svému ústrojí obstarávají a ve příčině
kterýchž při formulaci jednojazyčné platnost
zemských jazyků různě se vyměřuje. Mluví se
v ohledu tom a) o zevnějším jazyku úřadním,
b) o vnitřním jazyku úřadním a c) o nejvnitř-
nějším jazyku služebním. Pojmy tyto odpovídají
sourodým třem skupinám úkonů: a) zevnějším
styku úřadů se stranami (přijímání písemných
podání, protokolování podání ústního, vyřizování
obou, jakož i veškerá zevnější označení, pokud
se dějí se zřetelem na obyvatelstvo) b) vnitřn
činnosti úřadu, pokud běží o projednání a zpra-
cování agendy stran a obyvatelstva vůbec se
týkající, a c) působnosti úřadu ve věcech, týka-
jících se vlastní jeho podslaty (úřadní styky
představených s podřízenými, ekonomát, pokladní.
6
article
účetní, kontrolní služba atd.). Z rozboru tohoto
plyne, že pojem rovnoprávnosti jednojazyčné —
nehledě ani k choulostivosti dotčeného výše kri-
tického procenta »smíšenosti« a »čistoty« pásma
jazykového, — jest neobyčejně elastický, roz-
munité připouštěje varince. Že nojvnitřnějším
jazykem služebním přij formuli jednojazyčné bude
jazyk odpovídající národnostní povaze dotyčného
pásma, jest arci jasné. Spor však při praktickém
řešení nastane o to, do jaké míry platnost dru-
hého jazyka zemského připustiti sluší v oboru
zevního, po případě též vnitřního jazyka úřadního.
Tolik o podstatě obou formulí.
Ve příčině stanoviska, jež česká veřejnos
k oběma naznačeným formulím dosud zaujímala,
dlužno vytknouti následovní. Pomineme-li zatím
období od r. 1848 do r. 1886, v němž vznikly
svrchu letemi dotčené různotvárné formulace,
jež byly namnoze kombinací obou zásad, mů-
žeme právem tvrditi, že od přijetí Fáčkovy reso-
luce ze 16. ledna 1886 na sněmu českém až
do zrušení Badenových nařízení r. 1898 trvala
česká veřejnost s několika vyjímkami d ůsle dně
na formuli d vojja zyčné. Vyjímkami
těmito byly osnovy punktační z r. 1 890 (v nichž
zvlášť články VII. a VIII. zásadu dvojjazyčnost
protrhly), pak jazykové návrhy posl.e dra. Šolce
z 23. září 1892, 2. ledna 1894 a 27. prosince
1894. Jaký osud vyjímky tyto stihl, jest známo.
Převalná vělšina národa stála od konce roku
let osmdesátých na formuli dvojjazyčné a do-
tyčnému přesvědčení dán zejmena výraz návrhem
posl. Pacáka a soudruhů z 18. ledna 1896 po-
daným na sněmu českém č. 419 sněm., pak
nutným návrhem předloženým poslanci českými
na radě říšské dne 30. října 1896 č. 1599
sten. prot., jakož i návrhem učiněným posl.
drem. Heroldem« a Pacákem v českém sněmu
dne 4. února 1898 č. 765 sněm.
Fáčkův
Badenův
Šolc
Pacák
Herold
7
article
Vyznati nuceni jsme, že bychom to rádi viděli, kdyby
si vážený pan spisovatel řeč ve svých dramatických
hrách vůbec poněkud přebrousiti, i některé hyper
pole umírniti oblíbil a nám tak stvůry ducha svého
již dosti milé, ještě milejšími učiniti nestěžoval. Ví-
meť, že hra tato a mnohé jiné před 20 lety psány
jsou, avšak právě proto nyní muž to opraviti ma
v čem jinoch pochybil. Pan Klicpera se nám však
zdá býti otčimem své dramatické Musy; neboť sotva
že světla božího spatří, již je i opustí, an — arci ne
zcela bez příčiny — se domýšlí, že si samy světem
cestu proklestí. U nás teď brzy snad kritika, kterážto
již na mnohých místech velmi potřebná jest, na
stolec soudný dosedne; lépe tehdy, když sí sám
každý, což zde tak lohko, napraví, než aby časem
to ostré, ano i špíčaté péro recensentské učinilo
Sapientis est senlentiam mutare ! . ..«
O ochotnickém divadle v domě Kajetán
ském na Malé straně, které Tyl s přáteli svým
počátkem roku 1835 zařídil, napsal Chme-
lenský toto:
»Jestli pak se o divadlech z ochoty kritiky
a recense psáti mají? Já myslím, že nemají ..
O takových divádlech stůjte v časopisech jen krátké
zprávy o věci samé a za tou příčinou my zde to po-
těšitelné návěští našim krajanům dáváme, že v Ka
jetánském domě dne 22. února t. r. v divadle sice
malém, avšak dosti pěkně uspořádaném ve prospěch
chudých Klieperův »Žižkův meč« zdařile provozen
a před tím krátký a přitněřený prolog přednášen byl
Divadlo bylo plno.
Klicpera
Tyl
Žižkův
ochotnický divadlo v dům Kajetán
8
article
Dne 1. března byl dán »Lbář a jeho rod«, ve
selohra o 5 jednáních též od V. Kliepery a též zda
říle. Divadlo bylo ještě plnější, než ponejprv, an
mnozí nedostavše lístků, vrátiti se musili.
Podnikavému panu Tylovi, řediteli tohoto divadla
přejeme mnoho štěstí. On své věci dobře rozumí
divadla jest velmi milovný a dle všeho lze se na-
díti, že podnikání toto vždy více rozkvele.«
Nelze na prostoru obmezeném umístiti ze-
vrubnější rozbory Chmelenského a nových dra-
matech a poukazujeme v té příčině na V. dí
Kobrovy »Národní bibliotéky«, kde vý-
bor básní i prosy našeho spanenského pěvces
jest otištěn. Však směr snažení Chmelenského
k povznesení českého divadla jest i v těchto
úryvcích patrný a jakkoliv v prošlých pětašede-
sáti letech pokročili jsme s divadlem do dálky
od Chielenského a jeho vrstevníků netušené,
jakkoliv názory o tvorbě dramatické a o působ-
nosti divadla na společnost se pozměnily,
v podstatě podržely jeho výroky z let tři-
cátých svou platnost a rádí uznejme, že za
krátkého života svého Chmelenský také k vý-
voji českého divadla přispěl a že původce prvni
české zpěvohry toho zasluhuje, aby památka
sté ročnice jeho narození také naším divadlem
byla uctěna.
V Kliepera
Tyl
Kobrův
Chielenský
9
article
Netřeba dokládat, že příčina, pro kterou
poslanci čeští v těchto svých návrzích formuli
dvojjazyčnosti způsobem energickým uváděli do
popředí, ležela po výtce v soudobém ovzduší
politickém. Od nastolení vlády Taaffovy a vy-
dání jazykových nařízení Stremayerových z 19.
dubna 1880 začala se z tábora německého
nebývalou mohutností ozývat dvě válečná heslat
»státní němčina« a »uzavřené ně-
mecké území v Čerchách«. O prvn
heslo podnětem návrhu hrab. Wurmbrandta
(z 18. května 1880) a návrhu barona Schar-
sehmieda (z 8. února 1886) do vídenské sně-
movny vržené, svedeny tuhé dvě parlamentn
bitvy jazykové, z kterých jasně vyšlo na jevo,
oč zastancům němčiny jakožto jazyka státního
vlastně běží, Heslo druhé lomcovalo na ko
několikrát sněmovnou pražskou zvlášť u příle
žitosti návrhů Herbstova (1884) a Plenerove
(1885). Jedním slovem, němečtí krajané naši
kromě požadavku státní němčiny zaujali se vse
rozhodnosti, pro úpravu jazykových poměrů
Čechách stanovisko formule jednojazyěné, se
strojujíce prostřeckom foroule této kýžené svoje
uzavřené území, kdažlo na straně české dím
ostřeji náslodkem toho akeentována nulnost roz-
řešeníotázky jazykové prostředkem formule
dvojjazyčné.
Taaffův
Stremayerův
Schar
Herbstův
Čerchy
Wurmbrandt
Plenerov
10
article
vodo ileoubodly lneital
v Částečná změna pv názorech nadešla na
straně české teprv as před dvéma lety po pádu
Badenových nařízení, v kterých, jak výše ře-
čeno, formule dvojjazyčná, byť i jen v hrubých
konturách, byla ztělesněna.Již rok před tím
uveřejnil (»Neue Frele Presse« z 29. červnn
1897) professor německé university pražské dr-
Josef. Ulbrich ve spojení s poslaneem, prof.
drem. Pfersehem přesně propracovanou osnovu
jazykového zákona pro Čechy, spočívajícín na
formuli jednojazyčné a dělicí zemi ve tři jazy-
ková pásma. Osnova tato, zavádějící v jedno-
jazyčných pásmech službu překladačskou, se-
tkala se v kruzích německých, rykem obstrukce
nanejvýš rozvášněných, s mrazivým chladem,
u nás pak s pochopitelnou indignací. Leč za
nedlouho se jádro formule jednojazyčněji v na-
šich vrstvách začslo veřejně přetřásati. Stalo
se to zejmena analytickým, pojednáním, které v
březnu a dubnu 1898 v »České Revui« o obou
formulích uveřejnil dr. Josef Kaizl. Stalo se
to dále velice bystře a svěže psanou brožurou.
kterou v dubnu 1898 na základě přednášek
svých v »Právnické jednotě moravské« vydal
rada zemského soudu v Brně J. Boubela. Stalo
se to konečně článkem, jejž pačátkem r. 189
otisknul v berlínské »Zukunít«, poslanec dr.
Badenův
Josef
Ulbrich
profesor
doktor
Kaizl
J Boubela
Čechy
zemský soud v Brno
Neue Frel Presse
11
article
Kramář.
ve
V posledních dvou publíkacích vhodnos
formule jednojazyčné nejenom se připoušli.
nýbrž — což plati zvlášť o brožuře Boubelove
— formule dotčená se prohlašuje přímo z
nejspravedlivější a pro násr i nejvýhodnější roz-
řešení otázky jazykové. Polemické odpovědi n
obranu zásady dvojjazyčnosti dostavily se ovšem
na ručest. Upozorniti sluší ve příčině té zejmen
na článek, jejž o jádře věci přinesly. » Nérodní
12
article
Listy« ze dne 174 března 1898, pak na svižnou
polemíku, kterouž proti formuli jednojazyčné
vedli Alexandr Neklan a dr. Karel Rohan v roč-
nících 1897/98 a 1898/99 Pelelových » Roz-
hledů«. K vůli úplnosti dodáváme, že J. Bou-
bela, proti němuž zvlášť. Robanova polemika
byla namířena, nezůstal odpověď dlužen, snaživ
se v uvedeném Peelově sboraíku ostrými repli
kami stanovisko své obhájiti a konečně že ve
vídenském týdenníku »Die Zeit« (čis. 187, 188
a 189 ročníku 1898) okresní hejtman dr. Aurel
ryt. Onciul způsobem dialekticky i myšlenkově
nad jiné pozoruhodným propagoval zásadu jedno-
jazyčnosti, zbudovav na ní hotovou osnovu ja-
zykového zákona, vztahujícího se ku všem
různojazvčným zemím předlitavským a vyhražu-
jícího němčině výsadu »jazyka jednacího« pro
ústřední orgány správy státní. Jen mimochodem
budiž ještě vytknuto, že dle vídeňských zpráv
členům smiřovací konference mimo jiný mate-
riál i uvedené tuto čtánky dra. Oneiula ve zvlášt-
ním otisku byly doručeny-
Takový byl, pokud bylo nám lze dotyčne
literární zjevy sledovati, posavadní průběh my-
šlenkového procesu, kterým se v lůně našem
pozvolna třídily názory obranců rovnoprávnost
»pod jednou« od mínění zastanců rovnoprávnosti
»pod obojí«. Strana sama jakožto celek k nově
vzniklé otázce určitého postavení ještě neza-
ujala. Aby se tak státi mohlo na základě úvah
co nejbedlivějších, k tomu hodláme v dalších
řádcích skromnou hřivnou svojí přispěti, majíce
v úmyslu v příštím článku zejmena rozebrati
účinky, které by jedna neb druhá formule měla
pro nás v ohledu národním i politickém. —
Neklan
doktor
Rohan
Pelelový
Robanův
Peelův
Aurel rýt
Roza
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. února. (Slovinei o kon-
fereneích.) Orgán slovinských líborálů, »Slo-
venski Narod«, vidí v účastenství Němců při
konferencích starou jejich snahu, udržeti svou
hegemonii, kde se dá udržeti. Vyrovnávali se
vždy s tím národem, o němž nabyli přesvěd-
čení, že ho nezdolají, a sice s tím úmyslem,
aby tím snáze zdolali jiné. Tak se r. 1867
vyrovnali s Maďary, r. 1869 s Poláky, domní-
vajíce se, že s pomocí polskou snadno udolnjí
Čechy i Jihoslovany. Nyní se vyrovnávají s Čechy,
aby zůstali neobmezenými pány ve Slezsku a na
jihu říše. To se jim může podařit, vejdou-lí
Čecbové do pasti, kterou jim nalíčili. »Slovenski
Narod« se obává, aby čeští důvěrníci — vesměs
přívrženci umírněného křídla — nesedli něme-
ekým liberálům a jejich vládě na vějičku. Ne-
budou-li Čechové své požadavky hájiti dosti
důrazně, může se státi, že vláda jejich chabý
odpor přijme za souhlas a v případě potřeby
může oktroyovati jazykový zákon dle požadavků
německých. »Nynější konference —o končí » Slov.
Nar.« — zasluhují nejvyšší pozornosti, poně-
vadž mohou rozhodnouti osud Slovinců a Chor-
vatů a zároveň poměr Čechů k Jihoslovanům.
Přejeme si upřímně, aby nastal smír mezi ná-
rody, které jsou odkázány jeden na druhý, ale
smír ten může býti uzavřen jen na základě
rovnoprávnosti a musí platiti pro celý stát a ne
jen pro Čechy a Moravu.«
Z Pešti, 8. února. (Změny v uhler-
ské vládě.) Poslední cesta Szellova do Vídně
zavdala peštským listům opětně podnět k růz-
ným kombinucím o změnách ve vládě. Ukazuje
se zejmena na to, že ministři Lukacs (Ginance)
Wlassica (osvěta) a Darányi (orba) mají být
Němec
Maďar
Polák
Jihoslovan
Čecho
Nara
Lukacs
Ginance
Wlassica
Praha
Čechy
Slezsko
Morava
Pešť
Vídeň
Slovenski Narod
Chorvat
Darányi
14
article
vystřídáni osobami, náležejícími ke straně Appo-
nyově. Obyčejně dobře zpravený »N. P. Jour-
nal« odpovídá na tyto kombinace, že cesta
Szellova neměla jiného účelu, než informovati
panovníka o běžných věcech a na změnu v mi-
nisterstvě že bude nutno čekati ještě delší dobu
Celá pak změna bude záležeti v tom, že Ferd.
Horanszky převezme ministerstvo vnitra, jež
dosud spravuje sám Kolom Szell a předsedu
sněmovny, bývalého minístra vnitra ve vládě
Banffově, Perezela, že vystřídá Desid. Szilágvi.
Z Krakova, 8. února. (K haličské mu
sporu polsko-ruskému.) Dr. Levický
vrací se v »Glosu Naroda« ku stesku některých
poslanců polských,otištěnému v »Gaz. Naro-
dové«, že Čechové se domáhají úpravy jazy-
kových poměrů i v jiných smíšených zemích
tedy patrně i poměru polskosroského v Hlaliči.
»Proč by to mělo polské vlastence znepoko-
jovat, nechápeme — píše, dr. Levický. —
Olázka ruská v nedá se užj setříti s obzoru
ehraň nás bůh před provisorním vyřizováním.
Nyní jest čas, aby se k ní přistoupilo řodvážně
a upřimuě, neboť jinak šíříci se v tén věci agi
tacemůže právě tak rozvášnitir massy lida u nás
jako v Čechách s rozuzlení stane se právě tal
nemožným, jako tam. Va věci polskosrtusk
olázky byl by ještě čas, svolatii smiřovací v kon-
ferenci, Lépo zahájiti ji z vlastního podnětu.
než býti k ní donucenu. Ostatně jsmerli pro zá-
sadní uirovnání národnosiních poměrůt v jinýeh
zemích, proě nejsme pro tou nás, kde nelze
zapříti fakt, že ona otázka existuje a následkem
agitace— s-jedné a lhostejnosti s druhé strany
nabývá stále nebezpečnějších rozměrůs na
Appa
Jour
Ferd
Čecho
Krakov
Nara
Čechy
Virginie
15
article
Současně otiskhje lyovský »Caličani ne
list, jejz »Rušká Radas (strana staroruská) za-
slala min. Körbnovižádájícvza vyřízení otázky
polsko-ruské. V listě onom činí se následující
požadavky: 1. Aby ruskému národu v Haliči,
zaujímajícímu v rakouské říši jak početně, tak
f kultrně stejné postavení jako Poláci, byla
v oblasti jazykové přiznána stejná s nimi
práva, t. j. ahy platné dosud vě Haliči jazykoné
nařízení ze dne 5. čeryna 11869, nesouhlasné
s 19 stati zákl. zákonů stát. a prohlasujíeí
hegemonii polské národnosti nad ruskou, bylo
otstraněho; 2. aby jazvkový zákon, o jenž má
býti vydán, týkal se také Haliče a zabezpečil
ruskémú jazyku patřící mu rovnoprávnost.
Ze Lvova, 7. února. (Jak haličským rol
níkům ubývá půda pod mohama.) Zemská
statistická kancelář haličská sebrala a vydala zprávy
o exskučních prodejích selských statků v Haličr. Z
zprávy té vychází na jevo, že ročně okolo 2600 sel
ských rodin pozbývá svého majetku. Ještě smutnějst
jest to, že číslo to rok od roku vzrůstá. Roku 189
prodáno exekučně 2471 selských usiedlostí, r. 1890
již 2507, roku 1897 dokonce 2806. Cena prodaného
selského majetku kolísá ročně mezi 4 až 4.6 mill, zl.
Polák
Halič
Lvov
Rušká Radas
mill
16
article
Ze statistické zprávy té vysvitá, že selské usodfost
prodavají se z pravidta pro nepatrné pohledávky.
Z7568 dražeb, vykonaných vyletech 1895—97, po-
voleno jen 459, pro dlun větší než 1000 zl. 2835
dražeb vykonáno pro dluh od 100 do 500 zl., 1009
dražeb nokonce pro dluh od 1 do 25 zl. Věřítelé
byli velikou většinou ovšem židé lielváři. Na jich
žaleby povoleno 2856 dražeb, a navžaloby židov
ských bank 1550, celkem tedy 4406 dražeb. Erár pro
dlužné daně dal prodati 319 usedlostí, ostatní dražby
vymohly spořitelny, zemská banka a jiní věřitelé
—Jsou to smutné poměrz, i není se čemu diviti, že
praktičtí židé vzdávají se plánu kolonisovati Palestin
a ukazují na Halič jako nejvýhodnější budoucí ko-
lonii židovskou!
Věřítel
Palestina
Halič
zemský banka
17
article
Ze Lvova, 8. února. (Kolik je Poláků )
Petrohradský »Kraj« uveřějňuje na sklonku století
statistické zprávy o počtu Poláků v jednotlivých
státech v Evropě a v Americe. Zprávy kolisají
úhrnném počtu mezi 18 a 20 milliony. Dle výpočtu
L. Straševiče je Poláků v Rusku 9.7 mil, v Ra-
kousku 4.1 mill., v Německu 3.1 milh, v Americe
1.5 mill. a jinde asi 50.000, celkem 181/a millionu.
Kraj« odhaduje však počet Poláků v Rusku na 10.5
mill., v Rakousku na 4.2 mill., v Německu na 3
mill., v Americe na 1.6 mill. a dochází k celkovému
počtu 20 mill. Dle toho byli by Poláci co do po-
četnosti sedmým národem v Evropě. Četnější jsou
Rusové. Němci, Francouzi, Angličané. Španělově a
Vlaši. Po Polácích jdou Rumuní, jichž jest asi deset
millionů.
Z Lublaně, 7. únorn. (Silio vliniské u pilčn
tabuliky.) Zmínili jsme se, že ministarstvo vnitr
zrušilo usnesení městské rady, aby ulice lublaňské
byly označeny výhradně slovinskými tabulkamia
nařídilo purkmistru, aby do 3 neděl oznámi!, že slo-
vinské tabulky jsou nahrazenyodvoujazyčnými—
slovinskými a německými. Ve schůzi obecního za-
stupitelstva dne 30. m. m. příjat návrh obec. staršího
Plantana, aby proti rozhodnutí ministrovu podáno
bylo odvolání k správnímu soudu a zároveň učiněno
usnosení, jímž se magistrátu ukládá, aby na všeeh
ulicích a trzích vyvěsil jen slovinské tabulky.
Z Pešti, 7. února. (Zrušení insertníh
a kalendářového kolku.) Vláda přichystala
návrh zákona o zrušení insertního a kalendářového
kolku a předloží jej ještě tento měsíc sněmovně
Kolek insertní je v Uhrách náhradou za bývalý ra
kouský kolek novinový.
Polák
L Straševič
Rus
Němec
Francouz
Angličan
Španělův
Vlach
Rumunět
Kolek
Lvov
Evropa
Amerika
Rusko
Německo
Rakousko
Lublaň
Pešť
Uhry
městský rada
mill
milh
18
title
Politické zprávy zahraničné
19
article
V Praze, 9. února.
Praha
20
article
Dohoda německo-francouzská
v Malé Asil.
Dohoda německo-francouzská
v Malé Asil.
»HonoMy Bee« oznamují z Cařihradu
Onehdy byla uzavřena zásadná dohoda mezi
německou a francouzskou železničnou společ-
ností trati »Smyrna-Afiun-Karahisar«, jež bude
míti dalekosáhlé následky. Podle této dohody
německá trať maloasijská spojí se s franeouz-
skou tratí Smyrna-Afiun-Karahisar. Obě společ-
nosti dosud na sebe nevražily. Až spojení bude
hotovo, všechny náklady, dopravovaně, ž Ko
nie do Evropy, po většině choditi budou přes
Smyrnu a nikoli přes Bospor. Doprava stane
se tím značně levnější.
Staré Srbsko a Makedonie.
Archimandrit Firmilijan, dotud správce sko
pijské diecése, byl 19. ř. l. r. zvolen za mitro-
politu skopijského, ale dosud se mu nedostalc
vysvěcent. Jsou prý tím vinny bulharské in-
triky, jež u turecké vlády toho dovedly, že žá-
dala patriarchát, aby s vysvěcením Firmiliano
vým počkal. Porta uznává, že byl zvolen zá
konitým způsobem a že mu vysvěceni oděpřeno
býti nemůže. Bulharští agitátoři podle »lle
Bi.« v r. 1898 a 1899 zavraždili v skopijské
mitropolii devět Srbů. V listopadu zavraždili v
Kratovu srbského protu Jovana Maximoviče.
Před vánocemi 1899 zapělili dům srbského
proty v Gostivaru Pavla Pavloviče. Na boží ho
vánoční zavraždili na prahu chrámovém srb
ského duchovního Jevtu Stefanoviče z Nivičan
v druhý svátek vánoční přepadli ve Skoplji srb
ského jáhna a do smrti jej utloukli, a v třet
svátek ranili z pušky Teofila, váženého skopi
ského Srba.
»IeT. Bb.« se dovídají, že Firmilian brz
bude na mitropolitu vysvěcen v jednom mona
stýru prizrenské mitropolie.
Bee
Firmilijan
Port
Srba
Kratův
Maximovič
Pavel Pavlovič
Stefanovič
Teofil
Cařihrad
Smyrna
Afiun
Karahisar
Evropa
Bospor
Srbsko
Makedonie
Gostivar
AfiunKarahisar
21
article
Loupežnictví Milanovo.
Z Bělehradu, 7. února.
(Pův. dopis »N. L.«)
Nedávno objevila se v novinách zpráva,
že Milan vydrancoval ministerstvo vojenstvía
uchvátil válečný fond. Současně zemřel ministn
vojenství Vučkovič. Smrť jeho souvisí se zpro-
nevěrou Milanovou, jenž dává se od lichotníků
nazývati »Velikým«, patrně, že je si sámy vědom
že co do ničemnosti nikdo se mu nevyrovná.
Věc se má následovně;
lajan
Ve Francii bylo objednáno pro Srbsko 4
nebo 50 Debanžových děl. Kusy byly hotovy
ministerstvo přichystalo na jich výplatu 10 mill.
din. Ale najednou francouzská lijárna oznámil
do Bělehradu, že děl ani za hotové zaplacsní
nedár Ministr vojenství chvátal do Paříže, aby
děla zachránil, ale již bylo pozdě, déla Srb-
skem objednená a pro Srbsko určená, byla již
na cestě ída Transválu, a nyní Burové bouchji
z nich do Angličanů na Tugele. Rozkráli sto
bylo zrovna víláno. Zmocnil se peněz, připrave-
ných na děla, řka a »Všsk já již najdu děla pro
královské vojsko ls Ministr vojenství obdrželo
tom zprávu na cestě z Paříže. Oeth se vingu
Milanovou v takovém položení, že udělal to je-
diné, co mu zbývalo: náhle zemřel. Když se
dověděl králv Alexandr, čeho se dopustil »hlavni
kontrolor« armády, jeho otec, po prvé ve svém
životě opovážil se učiniti mu výčitky a žádal.
aby uchvácené peníze vrátil. Ale otec jej upo
kojil slovy :»Vyženousli tě zejzemě, budou trto
milliony dobré také tobě, a ne pouze mně.«
Nicméně král Alexandr uznal za dobré zbavit
svého otce titulu generalissima a dal mu tilul
generála armády.
Milanův
Milan
Milanová
Srb
Burová
Angličan
Alexandr
Bělehrad
Francie
Srbsko
Paříž
22
article
Nyní se vybírají odi ubohého národa při-
rážky na zhkoupenípušek opakovaček, a roz
král se již nějak postará, aby s penůzi, s kter
na ten účel budou připraveny, naložil podobně
jako s penězi na Debanžova děla, nhols
Vsechno, eo Milan pro armádu vykonal
jest, že nechal povýšiti značný početineschop
ných důstojníků, jež považuje za své stvůry, a
všechny schopné a osvědčené důstojníky buc
pensionoval, nebo zavřel. Když zasloužilýge
nerál Srečkovič viděl, co se děje s nejlepším
důstojníky, zadal za propušténou. Tím vystoupi
ze služeb tohoto režimu poslední dobrý a po
ctivý důstojník.
Milan
23
article
Všeobecné mínění jest, že Míilanu dohrá
svou úlohu. Kasy jsou prázdné, úvěru není
národ je přetižen daněmi, pokutami a rozličným
»dobrovolnými přispěvky«, ktoré mu politické
úřady vynucují,aby osvědčil své »dynastické
city«. Všichni Obrenoviči obojího pohlaví jsnu
nyní »Velicí« a národ jim musí stavěti drahé
pomníky. Nyní vydírají na pomník »Veliké bahy
Višně«, matký »Velikého Miloše«. Úradnictvo s
předstihuje ve vydírání a pokutování, a ženy
úřadníků jsou při tom pomochy svým mužům
Kdo nedána pomník tomu onomu »Vélikému
Obrenoviči«, bědamu i jeho dětem 1 nČlověk
dá, třeba se tváří, žos dává rád, ale duše
jeho vře.
Pověstem o amnestii zde nikdo nevěří.
Všeobecné přesvědčení jest, že nevinní mučed-
nici budou osvobozeni, až vinníci jejich osudu
budou vyhnáni ze země. Odsouzenci, zejmena
Stojan Protič, vLjubomir Živkovič a plukovník
Vlajko museji v Kragujevci, kde l ojsou zavření
konati za tuhé zimy v okovechmnejtěžší práce-
sekati dříví, nositi vodu, voziti hlinu, písek, lá
Speetator.
matic kámen a kopati.
nde
Řišský sněm německý o rozmnožem
loďstva.
Říšský sněm německý zahájil první čten
známě vládní předlohy lodní. Za nevalné pozor
nostj. Nikdy nic ještě se při prvém čtení neroz
hodlo. Proto také nevzbudilo ani ve vládních
kruzích velké vzrušení prohlášení řečníka středu.
že strana tato jest proti předloze zaujata a tin
méně prohlášení mluvčího národních liberálů.
že si strana ta v příčině úhrady ponechává
úplnou volnost. VI se přece dobře, že střed
zdráhá se obyčejně jen na počátku při každé
předloze vládní, aby tím spíše na vládě vymohl
nějakou církevně-politiekou koncessi, načež pak
ochotně pro předlohu hlasuje, vi se rovněž pak.
Míilan
Kasa
Obrenovič
Miloš
Véliký Obrenovič
Protič
vLjubomir Živkovič
Kragujevac
nČlověk
24
article
že národní liberálové na pouhý pokyn s hůry
od líčené opposice upustí. Proto nikterak čáky
některé předlohy nelze posuzovati podle prvního
čtení. Nebezpečnější předloze mohlo by být
doznání konservativního řečníka, že nikoli již
celá strana jeho jest pro předlohu. Agrárnle
se totiž rozpakují. Pozoruhodnější momenty de-
baty prvního čtení byly již s důstatek depešemi
vyčerpány. Sluší uvěsti však ještě dodatečně —
v depeši pomíjené — důvody, proč že je so-
cialistická strana ještě proti rozmnožení loďstva
německého. Řečník její posl. Frohme řekl to
poněvadž tak silně loďstvo znamenalo by ne
bezpečí pro mír a poněvadž náklad na ně by
by prostředkem nepřímé daně převalen na slaba
bedra, na dělnietvo. Strana jeho odmítá pry
předlohu na dobro, i neobává se také nijal
rozpuštění sněmovny, poněvadž prý vždy zasa-
zovala se o kulturní statky národa.
jítbat
25
article
Horšíci se situace vlády Waldeck-
Rousseauovy.
Demokratická levíce sněmovny, když byl
Dreyfusard Brisson opatrně »odmítl« kandi-
daturu, zvolila včera za předsedu svého Sar-
riena. Tento jest vedle Lockroye, Mesureura
a jiných jedním z těch radikálů, kteří jsou
proti vládě Waldeck-Rousseauově. Také o vý-
sledku voleb simotných jsou nyní jiné zprávy
po ruce, než ony, v nichž vláda umělým po-
čítáním a tříděním na strany hleděla zakrýti
vzrůst nacionalistického hnutí při volbách těch.
Doznává to i areidreyfusovský »Berl. Tageblatte.
jenž vládu Waldeck Rousseanovu výslovně viní
z klamání veřejnosti v cizině dokládaje,že
kdyby nebyli bývali volitelé senátorův již před
amnestováním Dreyfusa voleni, by hnutí na-
cionalistické bylo se při volbách těch ještě
silněji projevilo a že při volbách do sněmovny
poslanecké, jež volí se všeobecným právem
hlasovacím, vzroste nepochybně v mocný
proud. List konstatuje také, že při volbáel
těch právě nejzuřivější Dreyfusardí propadli.
Rousseauův
Dreyfusard Brisson
Berl
Waldeck
Waldeck
26
article
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král, českém.
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král, českém.
Deputace obce pražské do Vídně. v
včerejší schůzi městské rady bylo k návrhu obec
staršího Březnovského, ve čtvrteční schůzi sbon
učiněného, usneseno, aby čtyřčlenná deputace, s
stávající z pp. Březnovského, dra. Groše,
Kasalického a dra. Baštýře odjela do Vídsl
k předsedovi ministerstva a jmenem obce pražsl
důrazně mu naznačila dosah a důsledky katasírol
nedostatku ublí a prostředky k jejímu odstraněni.
Další uzavření pokračovacích škol. Vm
nulé schůzi usnesla se rada městská, aby pokri
čovací školy byly otevřeny dne 12. únen
pondělí. Poněvadž však plynárna upozorai
důtklivě na to, že by měla nedostatok plynu, kisi
by se večer svítit mělo v těchto školách, usnesta
rada městská, aby prozatímpokračovae
školy zůstaly joště zavřeny a dne li
února se neotvíraly.
Na Král. Vinohradech prodávají se brike
od 10 q výše v městském úřadě čís. 1, kde sen
kazníkům po zaplacení příslušného obnosu vydán
poukázky na množství objednané. V malém prodi
vají se brikety ve staré Prokopcově továrně kaži
denně od 9—12 hod. dopol. a od 2—-5 hod. odp
za cenu 1 zl. 60 kr. za 100 kg.
Groš
Baštýř
Král
Prokopcův
Vídeň
Vinohrady
kg
27
article
Obchodní a živnostenská komora v Plan
svolala na čtvitek 8. t. m. konferenci interessenla
na níž jednáno bylo o otázce opatření uhlí prou
vody průmyslové. Konferenci, jíž zúčastnili se míst
držitelský rada Hansgirg a vrchní revident W
ratschka, zahájil president komory Houdek, nalč
sekretář komory dr. Vogel podal zprávu o mome
táních pojěrech výroby uhlí v Čechách, o nutne
opatřovati uhlí mimo Čechyl a z cizozemska a plel-
tožil nabídky uhlí, jež komory došly. K referil
tomu navázan důkladhý rozhovor o všech otázkán
jež nynější kalamita nedoštatku uhlí pro průmy
palčivými učinila; debaty zúčastnili se téměř všichn
přítomní. 9 a
Bylo potom usneseno, podati ministerstvui
leznic žádost
1. aby doprava uhlí v poslední době zdllouhnv
byla co nejvíce zrychlena;
2. aby pro doprava uhlí z Pruského Slezska
Plzně stanoveny byly snížené sazby;
3. aby pro budoucnost postaráno bylo o vydatn
rozmnožení železničního voziva tak, aby prům yslon
závody i v době cukerní kampaně mohly se vč
uhlím opatřiti: 1o 7 vron
4 dále usneseno, dožádati vládu, aby po skoe
čení slávky dočasně pro několik týdnů povolila prao
nedělní, poněvadž celá řaďa závodů pro vysoké cenn
uhlí byla nucena provozování své obmeziti, ano
zastaviti
Došlá nabídky uhlí, zvláště nabídka uhlí ana
ckého z Pulie byly vesměs za velmi vysoké a p
zdejší odvětví průmyslova, jichž výrobní nák a
příliš vysoké procento uhlí obsaluje, za nedostupni
prohlášeny.
Kancslář komory vyslovila ocholu, že neop
mena v čas interessenty zpravovati o všech oko
nostech důležitých pro odbírání ublí.
Hansgirg
Houdek
doktor
Vogel
Plana
Čechy
Slezsko Plzeň
28
article
Z pánve kladenské.
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 9. února. (C. B.) Situace s e n
změlnil .
Včerejší spolková scbůze v K amonných ž
hrovicích byla vládním komisačem rozpušíčn
Z Kladna, 9. února. (Telef. zpráva »N. L
Situace je nezměněna a jest v městě i okolí na
prostý klid. Na obvyklé dopolední schůzi mlae
dnesred. Krejcí. Hudebníkům kapety b vydržovan
pražsko-železářskou společností, kteří, nechtějíce bet
stávkokazi, nástroje a stejnokroje neodevzdali, zabt-
vuje tyto sutensilie« kapelník, který právě jezdi p
Kladně a v bytech delikventů koná obligáini
návštěvy.
Poštovnímu úřadu zdejšímu zásoby uhlí
došly.
eZ pánve plzehské.
Pzn, . ora..B.) ve zes okre
se stávka ne změnila
V Nýřanech těží se nyní každý den průměrně
asi 12 vagonů uhlí.
Z Plzně. Jelikož nedostatek uhlí v průmysle-
vých závodech začíná nabývati hrozivých rozměrl
a na ukončení stávky není ještě vyhlídky, dal pur-
mistr pan dr. Peták vyšetřiti, jak dalece měla trva-
jící kalamita vliv na zdejší prámyslový ruch. T
shledalo se, že již dne7.ůnora pracovalo v násle-
dujících závodech méně než obyčejně dělnictva:
Akciový pivovar o 20 sladovnických méně, továrn
na smaltové zboží o 74 dělníků, S. Piette, papímn
6 486 dělníků, drátovna Schwarz Beck o 120
níků a papírna Fürth Gellort o 89 dělníků měn
Dnes pak jsou poměry ty ještě horší. Vzhlednn
k těmto okolnostem usneslo se dnes obecní zasl
pitelstvo po návrhu městské rady na následajícím
N L
doktor
Peták
S Piette
Schwarz Beck
Fürth Gellort
Kladno
Nýřany
Plzeň
29
article
Rada král. města Plzně činí následující návn-
Se zřetalemí ki tomu:-
1. že stávka hornická trvá dála;
2. že jednání vedená až dosud za účelem uro
nání právních poměrů dělnického lidu hornickét
oproti jeho zaměstnavatelům nepotkala se se žá
ným výsle dkem
3. že dalším trváním stávky ohroženy jsou ve
řejné úslavy a zařízení, jež jsou určeny slouži
všeobecné potřebě obyvatelstva po stránce vzdel
vací, zdravotní, bezpečnostní a dobročinnéi
4. že stávkou touto jsou ohrožení nejenom bo
níci a jich rodiny, ale i oběanstvo vůbec, zvlášti
pak dělný lid tím, když by průmyslové závody byiy
donpceny výrobu svoji buď obmeziti anebo m-
prosto zastaviti, což ve skutečnosti již nastávái
5. že cena uhli den ke dni nepřirozeně stoui
a to výhradně na prospěch výdělkářů, avšak m
škodu občanstva vůbec;
6. že uhlí za levný peníz z království českái
vyvážené do ciziny, odtud do Čech se vrací ku pr
deji za cenu až pětkrát vyšší ceny původní,
konečně
7. že těmito neutěšenými poměry obyvatelst
Plzeň
Čechy
Rada král
30
article
bez rozdílu vůbec trpí, hospodářská i poplatní slla
jeho nejenom na úkor říše, ale i země a obcía
zkracuje,
budiž bez prodlení podána žádost na zemskék
maršálka pana Jiřího knížete Lobkovice a na mísl
držitele král. českého pana hraběte Coudenhova, aby
s největším urychlením a se vším důrazem o tos
přičinili, aby ihned byl svolán sněm království č
ského, jenž by za účelem odklizení těchto neblahýd
poměrů o to se zasadil, aby cestou zákonodárne
odůvodněným nárokům horníků bylo vyhověno,l
právní poměry mezi horníky a zaměstnavateli byle
spravedlivě i náležitě upraveny, by zamezeno byt
do budoucnosti jak nedostatku uhlí tak i přerušovi
průmyslové výroby v malém i ve velkém, a by ko
nečně bylo zabráněno vykořisťování pokladů nai
české vlasti, které děje se sice na prospěch cízinya
soukromých výdělkářů, avšak na škodu tohoto k
lovství.
Usnosení to bylo ihned ještě během schůze pn
vedeno vypravením expressních projevů zemskéno
maršálkovi a místodržiteli.
Jiří
Lobkovic
Coudenhove
31
article
Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské.
Z Teplic, 9. února. (C.-B.) Stávkuje ještě 13ih
horníků. Dnes sjelo jich o 24 v lce
V Duchcově bylo vytěženo 177 vagonů ubll
z Duchcova, 9. února. (C. B.) Včera bylo v
těženo na 16 šachtách 191 vagonů uhlí. Stkl
kuje 4345 horníků.
Z Ústí n. L., 9. února. (C.-B.) Na 8 doles
pracuje se. Dnes sjelo o 19 mužů vícé, než včen
Stávkuje jich ještě 426.
V severozápadní oblasti těží se ze 107 na
šachtách. Dne 7. t. m. bylo vytěženo 546 vagonů,
44 více, než předešlý den
Havířů přibylo od 7. t. m. do včerejška oei
pracujících osob o 221. Každý den přibývá pracn
cích, zejmena haviřů.
Z Trutnova, 9. února. (C.-B.) Na uhelnýd
dolech západočeského báňského akc. spolku v Žie
léři sjelo včera při denní střídě 249, při noční stři
36 horníků ze 1414 mužd.
Stávka horníků ve Svatoňovičkách bre
po dobrém zamezena.
Teplice
Duchcov
Ústí
Trutnov
západočeský báňský akciový