ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 85156a20-668c-11dc-b861-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 100, org 8, place 55, work 13
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. února 1900. Císlo 40.
4 article
jejich obléknuvše úřadnický kabát, nedusili tím vřelost národního svého uvědomění. K tomu cíli se doporučuje, aby dvojjazyčnost zachována byla jen v těch obvodech a při těch instancích, kde opravdu v zájmu služby nezbýtně jest nutnou, naproti tomu ale tam, kde potřeba služby naprosté dvojjazyčnosti nevyžaduje, necho se zavede pravidlem jednojazyčnost, arci s vý- jimkami, jimiž případně sporádické potřebě jazyka druhého lze vyhověti. Věc provéstis dá tim způsobem, když celý obvod zemský rozdělí se v pásma dle skutečných oblastí jazy kových; obdržíme tím čisté pásmo české, čiste pásmo německé a pásmo smíšené, při čemž vhodnou změnou hranic v okresech nynějších poslední ono pásmo dle skutečného stavu vče může se zmenšiti.
5 article
Potud jest osnova reciproční formulky cel kem jasna. V dalších jejích důslednostech na rážíme však na podstatně obtíže. V první řad jde o otázku, co má býti kriteriem pro »čistotue pásma jednojazyčného, po případě pro »smíše nost« pásma dvojjazyčného ? Odpověď argi, zní měřítkem tímto může býti jen vzájemný pomě obyvatelstva. Zajiaté, leč jak vysoké procente má tu být rozhodujícím? — Druhou mnohen spletenější otázkou jest, kterak vhodno v jedno jazyčných pásmech oněm svrchu uvedleným »vy- jímkám« jinojazyčného řízení úřadního učinil zadost.? Přicházíme tím k různým oněm sku- pinám úkonů, jež státní úřadové jednak vzhle- dem k obyvatelstvu, jednak vzhladem k vlast- nímu svému ústrojí obstarávají a ve příčině kterýchž při formulaci jednojazyčné platnost zemských jazyků různě se vyměřuje. Mluví se v ohledu tom a) o zevnějším jazyku úřadním, b) o vnitřním jazyku úřadním a c) o nejvnitř- nějším jazyku služebním. Pojmy tyto odpovídají sourodým třem skupinám úkonů: a) zevnějším styku úřadů se stranami (přijímání písemných podání, protokolování podání ústního, vyřizování obou, jakož i veškerá zevnější označení, pokud se dějí se zřetelem na obyvatelstvo) b) vnitřn činnosti úřadu, pokud běží o projednání a zpra- cování agendy stran a obyvatelstva vůbec se týkající, a c) působnosti úřadu ve věcech, týka- jících se vlastní jeho podslaty (úřadní styky představených s podřízenými, ekonomát, pokladní.
6 article
účetní, kontrolní služba atd.). Z rozboru tohoto plyne, že pojem rovnoprávnosti jednojazyčné — nehledě ani k choulostivosti dotčeného výše kri- tického procenta »smíšenosti« a »čistoty« pásma jazykového, — jest neobyčejně elastický, roz- munité připouštěje varince. Že nojvnitřnějším jazykem služebním přij formuli jednojazyčné bude jazyk odpovídající národnostní povaze dotyčného pásma, jest arci jasné. Spor však při praktickém řešení nastane o to, do jaké míry platnost dru- hého jazyka zemského připustiti sluší v oboru zevního, po případě též vnitřního jazyka úřadního. Tolik o podstatě obou formulí. Ve příčině stanoviska, jež česká veřejnos k oběma naznačeným formulím dosud zaujímala, dlužno vytknouti následovní. Pomineme-li zatím období od r. 1848 do r. 1886, v němž vznikly svrchu letemi dotčené různotvárné formulace, jež byly namnoze kombinací obou zásad, mů- žeme právem tvrditi, že od přijetí Fáčkovy reso- luce ze 16. ledna 1886 na sněmu českém až do zrušení Badenových nařízení r. 1898 trvala česká veřejnost s několika vyjímkami d ůsle dně na formuli d vojja zyčné. Vyjímkami těmito byly osnovy punktační z r. 1 890 (v nichž zvlášť články VII. a VIII. zásadu dvojjazyčnost protrhly), pak jazykové návrhy posl.e dra. Šolce z 23. září 1892, 2. ledna 1894 a 27. prosince 1894. Jaký osud vyjímky tyto stihl, jest známo. Převalná vělšina národa stála od konce roku let osmdesátých na formuli dvojjazyčné a do- tyčnému přesvědčení dán zejmena výraz návrhem posl. Pacáka a soudruhů z 18. ledna 1896 po- daným na sněmu českém č. 419 sněm., pak nutným návrhem předloženým poslanci českými na radě říšské dne 30. října 1896 č. 1599 sten. prot., jakož i návrhem učiněným posl. drem. Heroldem« a Pacákem v českém sněmu dne 4. února 1898 č. 765 sněm.
Fáčkův Badenův Šolc Pacák Herold
7 article
Vyznati nuceni jsme, že bychom to rádi viděli, kdyby si vážený pan spisovatel řeč ve svých dramatických hrách vůbec poněkud přebrousiti, i některé hyper pole umírniti oblíbil a nám tak stvůry ducha svého již dosti milé, ještě milejšími učiniti nestěžoval. Ví- meť, že hra tato a mnohé jiné před 20 lety psány jsou, avšak právě proto nyní muž to opraviti ma v čem jinoch pochybil. Pan Klicpera se nám však zdá býti otčimem své dramatické Musy; neboť sotva že světla božího spatří, již je i opustí, an — arci ne zcela bez příčiny — se domýšlí, že si samy světem cestu proklestí. U nás teď brzy snad kritika, kterážto již na mnohých místech velmi potřebná jest, na stolec soudný dosedne; lépe tehdy, když sí sám každý, což zde tak lohko, napraví, než aby časem to ostré, ano i špíčaté péro recensentské učinilo Sapientis est senlentiam mutare ! . ..« O ochotnickém divadle v domě Kajetán ském na Malé straně, které Tyl s přáteli svým počátkem roku 1835 zařídil, napsal Chme- lenský toto: »Jestli pak se o divadlech z ochoty kritiky a recense psáti mají? Já myslím, že nemají .. O takových divádlech stůjte v časopisech jen krátké zprávy o věci samé a za tou příčinou my zde to po- těšitelné návěští našim krajanům dáváme, že v Ka jetánském domě dne 22. února t. r. v divadle sice malém, avšak dosti pěkně uspořádaném ve prospěch chudých Klieperův »Žižkův meč« zdařile provozen a před tím krátký a přitněřený prolog přednášen byl Divadlo bylo plno.
Klicpera Tyl Žižkův ochotnický divadlo v dům Kajetán
8 article
Dne 1. března byl dán »Lbář a jeho rod«, ve selohra o 5 jednáních též od V. Kliepery a též zda říle. Divadlo bylo ještě plnější, než ponejprv, an mnozí nedostavše lístků, vrátiti se musili. Podnikavému panu Tylovi, řediteli tohoto divadla přejeme mnoho štěstí. On své věci dobře rozumí divadla jest velmi milovný a dle všeho lze se na- díti, že podnikání toto vždy více rozkvele.« Nelze na prostoru obmezeném umístiti ze- vrubnější rozbory Chmelenského a nových dra- matech a poukazujeme v té příčině na V. dí Kobrovy »Národní bibliotéky«, kde vý- bor básní i prosy našeho spanenského pěvces jest otištěn. Však směr snažení Chmelenského k povznesení českého divadla jest i v těchto úryvcích patrný a jakkoliv v prošlých pětašede- sáti letech pokročili jsme s divadlem do dálky od Chielenského a jeho vrstevníků netušené, jakkoliv názory o tvorbě dramatické a o působ- nosti divadla na společnost se pozměnily, v podstatě podržely jeho výroky z let tři- cátých svou platnost a rádí uznejme, že za krátkého života svého Chmelenský také k vý- voji českého divadla přispěl a že původce prvni české zpěvohry toho zasluhuje, aby památka sté ročnice jeho narození také naším divadlem byla uctěna.
V Kliepera Tyl Kobrův Chielenský
9 article
Netřeba dokládat, že příčina, pro kterou poslanci čeští v těchto svých návrzích formuli dvojjazyčnosti způsobem energickým uváděli do popředí, ležela po výtce v soudobém ovzduší politickém. Od nastolení vlády Taaffovy a vy- dání jazykových nařízení Stremayerových z 19. dubna 1880 začala se z tábora německého nebývalou mohutností ozývat dvě válečná heslat »státní němčina« a »uzavřené ně- mecké území v Čerchách«. O prvn heslo podnětem návrhu hrab. Wurmbrandta (z 18. května 1880) a návrhu barona Schar- sehmieda (z 8. února 1886) do vídenské sně- movny vržené, svedeny tuhé dvě parlamentn bitvy jazykové, z kterých jasně vyšlo na jevo, oč zastancům němčiny jakožto jazyka státního vlastně běží, Heslo druhé lomcovalo na ko několikrát sněmovnou pražskou zvlášť u příle žitosti návrhů Herbstova (1884) a Plenerove (1885). Jedním slovem, němečtí krajané naši kromě požadavku státní němčiny zaujali se vse rozhodnosti, pro úpravu jazykových poměrů Čechách stanovisko formule jednojazyěné, se strojujíce prostřeckom foroule této kýžené svoje uzavřené území, kdažlo na straně české dím ostřeji náslodkem toho akeentována nulnost roz- řešeníotázky jazykové prostředkem formule dvojjazyčné.
Taaffův Stremayerův Schar Herbstův Čerchy Wurmbrandt Plenerov
10 article
vodo ileoubodly lneital v Částečná změna pv názorech nadešla na straně české teprv as před dvéma lety po pádu Badenových nařízení, v kterých, jak výše ře- čeno, formule dvojjazyčná, byť i jen v hrubých konturách, byla ztělesněna.Již rok před tím uveřejnil (»Neue Frele Presse« z 29. červnn 1897) professor německé university pražské dr- Josef. Ulbrich ve spojení s poslaneem, prof. drem. Pfersehem přesně propracovanou osnovu jazykového zákona pro Čechy, spočívajícín na formuli jednojazyčné a dělicí zemi ve tři jazy- ková pásma. Osnova tato, zavádějící v jedno- jazyčných pásmech službu překladačskou, se- tkala se v kruzích německých, rykem obstrukce nanejvýš rozvášněných, s mrazivým chladem, u nás pak s pochopitelnou indignací. Leč za nedlouho se jádro formule jednojazyčněji v na- šich vrstvách začslo veřejně přetřásati. Stalo se to zejmena analytickým, pojednáním, které v březnu a dubnu 1898 v »České Revui« o obou formulích uveřejnil dr. Josef Kaizl. Stalo se to dále velice bystře a svěže psanou brožurou. kterou v dubnu 1898 na základě přednášek svých v »Právnické jednotě moravské« vydal rada zemského soudu v Brně J. Boubela. Stalo se to konečně článkem, jejž pačátkem r. 189 otisknul v berlínské »Zukunít«, poslanec dr.
Badenův Josef Ulbrich profesor doktor Kaizl J Boubela Čechy zemský soud v Brno Neue Frel Presse
11 article
Kramář. ve V posledních dvou publíkacích vhodnos formule jednojazyčné nejenom se připoušli. nýbrž — což plati zvlášť o brožuře Boubelove — formule dotčená se prohlašuje přímo z nejspravedlivější a pro násr i nejvýhodnější roz- řešení otázky jazykové. Polemické odpovědi n obranu zásady dvojjazyčnosti dostavily se ovšem na ručest. Upozorniti sluší ve příčině té zejmen na článek, jejž o jádře věci přinesly. » Nérodní
12 article
Listy« ze dne 174 března 1898, pak na svižnou polemíku, kterouž proti formuli jednojazyčné vedli Alexandr Neklan a dr. Karel Rohan v roč- nících 1897/98 a 1898/99 Pelelových » Roz- hledů«. K vůli úplnosti dodáváme, že J. Bou- bela, proti němuž zvlášť. Robanova polemika byla namířena, nezůstal odpověď dlužen, snaživ se v uvedeném Peelově sboraíku ostrými repli kami stanovisko své obhájiti a konečně že ve vídenském týdenníku »Die Zeit« (čis. 187, 188 a 189 ročníku 1898) okresní hejtman dr. Aurel ryt. Onciul způsobem dialekticky i myšlenkově nad jiné pozoruhodným propagoval zásadu jedno- jazyčnosti, zbudovav na ní hotovou osnovu ja- zykového zákona, vztahujícího se ku všem různojazvčným zemím předlitavským a vyhražu- jícího němčině výsadu »jazyka jednacího« pro ústřední orgány správy státní. Jen mimochodem budiž ještě vytknuto, že dle vídeňských zpráv členům smiřovací konference mimo jiný mate- riál i uvedené tuto čtánky dra. Oneiula ve zvlášt- ním otisku byly doručeny- Takový byl, pokud bylo nám lze dotyčne literární zjevy sledovati, posavadní průběh my- šlenkového procesu, kterým se v lůně našem pozvolna třídily názory obranců rovnoprávnost »pod jednou« od mínění zastanců rovnoprávnosti »pod obojí«. Strana sama jakožto celek k nově vzniklé otázce určitého postavení ještě neza- ujala. Aby se tak státi mohlo na základě úvah co nejbedlivějších, k tomu hodláme v dalších řádcích skromnou hřivnou svojí přispěti, majíce v úmyslu v příštím článku zejmena rozebrati účinky, které by jedna neb druhá formule měla pro nás v ohledu národním i politickém. —
Neklan doktor Rohan Pelelový Robanův Peelův Aurel rýt Roza
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. února. (Slovinei o kon- fereneích.) Orgán slovinských líborálů, »Slo- venski Narod«, vidí v účastenství Němců při konferencích starou jejich snahu, udržeti svou hegemonii, kde se dá udržeti. Vyrovnávali se vždy s tím národem, o němž nabyli přesvěd- čení, že ho nezdolají, a sice s tím úmyslem, aby tím snáze zdolali jiné. Tak se r. 1867 vyrovnali s Maďary, r. 1869 s Poláky, domní- vajíce se, že s pomocí polskou snadno udolnjí Čechy i Jihoslovany. Nyní se vyrovnávají s Čechy, aby zůstali neobmezenými pány ve Slezsku a na jihu říše. To se jim může podařit, vejdou-lí Čecbové do pasti, kterou jim nalíčili. »Slovenski Narod« se obává, aby čeští důvěrníci — vesměs přívrženci umírněného křídla — nesedli něme- ekým liberálům a jejich vládě na vějičku. Ne- budou-li Čechové své požadavky hájiti dosti důrazně, může se státi, že vláda jejich chabý odpor přijme za souhlas a v případě potřeby může oktroyovati jazykový zákon dle požadavků německých. »Nynější konference —o končí » Slov. Nar.« — zasluhují nejvyšší pozornosti, poně- vadž mohou rozhodnouti osud Slovinců a Chor- vatů a zároveň poměr Čechů k Jihoslovanům. Přejeme si upřímně, aby nastal smír mezi ná- rody, které jsou odkázány jeden na druhý, ale smír ten může býti uzavřen jen na základě rovnoprávnosti a musí platiti pro celý stát a ne jen pro Čechy a Moravu.« Z Pešti, 8. února. (Změny v uhler- ské vládě.) Poslední cesta Szellova do Vídně zavdala peštským listům opětně podnět k růz- ným kombinucím o změnách ve vládě. Ukazuje se zejmena na to, že ministři Lukacs (Ginance) Wlassica (osvěta) a Darányi (orba) mají být
Němec Maďar Polák Jihoslovan Čecho Nara Lukacs Ginance Wlassica Praha Čechy Slezsko Morava Pešť Vídeň Slovenski Narod Chorvat Darányi
14 article
vystřídáni osobami, náležejícími ke straně Appo- nyově. Obyčejně dobře zpravený »N. P. Jour- nal« odpovídá na tyto kombinace, že cesta Szellova neměla jiného účelu, než informovati panovníka o běžných věcech a na změnu v mi- nisterstvě že bude nutno čekati ještě delší dobu Celá pak změna bude záležeti v tom, že Ferd. Horanszky převezme ministerstvo vnitra, jež dosud spravuje sám Kolom Szell a předsedu sněmovny, bývalého minístra vnitra ve vládě Banffově, Perezela, že vystřídá Desid. Szilágvi. Z Krakova, 8. února. (K haličské mu sporu polsko-ruskému.) Dr. Levický vrací se v »Glosu Naroda« ku stesku některých poslanců polských,otištěnému v »Gaz. Naro- dové«, že Čechové se domáhají úpravy jazy- kových poměrů i v jiných smíšených zemích tedy patrně i poměru polskosroského v Hlaliči. »Proč by to mělo polské vlastence znepoko- jovat, nechápeme — píše, dr. Levický. — Olázka ruská v nedá se užj setříti s obzoru ehraň nás bůh před provisorním vyřizováním. Nyní jest čas, aby se k ní přistoupilo řodvážně a upřimuě, neboť jinak šíříci se v tén věci agi tacemůže právě tak rozvášnitir massy lida u nás jako v Čechách s rozuzlení stane se právě tal nemožným, jako tam. Va věci polskosrtusk olázky byl by ještě čas, svolatii smiřovací v kon- ferenci, Lépo zahájiti ji z vlastního podnětu. než býti k ní donucenu. Ostatně jsmerli pro zá- sadní uirovnání národnosiních poměrůt v jinýeh zemích, proě nejsme pro tou nás, kde nelze zapříti fakt, že ona otázka existuje a následkem agitace— s-jedné a lhostejnosti s druhé strany nabývá stále nebezpečnějších rozměrůs na
Appa Jour Ferd Čecho Krakov Nara Čechy Virginie
15 article
Současně otiskhje lyovský »Caličani ne list, jejz »Rušká Radas (strana staroruská) za- slala min. Körbnovižádájícvza vyřízení otázky polsko-ruské. V listě onom činí se následující požadavky: 1. Aby ruskému národu v Haliči, zaujímajícímu v rakouské říši jak početně, tak f kultrně stejné postavení jako Poláci, byla v oblasti jazykové přiznána stejná s nimi práva, t. j. ahy platné dosud vě Haliči jazykoné nařízení ze dne 5. čeryna 11869, nesouhlasné s 19 stati zákl. zákonů stát. a prohlasujíeí hegemonii polské národnosti nad ruskou, bylo otstraněho; 2. aby jazvkový zákon, o jenž má býti vydán, týkal se také Haliče a zabezpečil ruskémú jazyku patřící mu rovnoprávnost. Ze Lvova, 7. února. (Jak haličským rol níkům ubývá půda pod mohama.) Zemská statistická kancelář haličská sebrala a vydala zprávy o exskučních prodejích selských statků v Haličr. Z zprávy té vychází na jevo, že ročně okolo 2600 sel ských rodin pozbývá svého majetku. Ještě smutnějst jest to, že číslo to rok od roku vzrůstá. Roku 189 prodáno exekučně 2471 selských usiedlostí, r. 1890 již 2507, roku 1897 dokonce 2806. Cena prodaného selského majetku kolísá ročně mezi 4 až 4.6 mill, zl.
Polák Halič Lvov Rušká Radas mill
16 article
Ze statistické zprávy té vysvitá, že selské usodfost prodavají se z pravidta pro nepatrné pohledávky. Z7568 dražeb, vykonaných vyletech 1895—97, po- voleno jen 459, pro dlun větší než 1000 zl. 2835 dražeb vykonáno pro dluh od 100 do 500 zl., 1009 dražeb nokonce pro dluh od 1 do 25 zl. Věřítelé byli velikou většinou ovšem židé lielváři. Na jich žaleby povoleno 2856 dražeb, a navžaloby židov ských bank 1550, celkem tedy 4406 dražeb. Erár pro dlužné daně dal prodati 319 usedlostí, ostatní dražby vymohly spořitelny, zemská banka a jiní věřitelé —Jsou to smutné poměrz, i není se čemu diviti, že praktičtí židé vzdávají se plánu kolonisovati Palestin a ukazují na Halič jako nejvýhodnější budoucí ko- lonii židovskou!
Věřítel Palestina Halič zemský banka
17 article
Ze Lvova, 8. února. (Kolik je Poláků ) Petrohradský »Kraj« uveřějňuje na sklonku století statistické zprávy o počtu Poláků v jednotlivých státech v Evropě a v Americe. Zprávy kolisají úhrnném počtu mezi 18 a 20 milliony. Dle výpočtu L. Straševiče je Poláků v Rusku 9.7 mil, v Ra- kousku 4.1 mill., v Německu 3.1 milh, v Americe 1.5 mill. a jinde asi 50.000, celkem 181/a millionu. Kraj« odhaduje však počet Poláků v Rusku na 10.5 mill., v Rakousku na 4.2 mill., v Německu na 3 mill., v Americe na 1.6 mill. a dochází k celkovému počtu 20 mill. Dle toho byli by Poláci co do po- četnosti sedmým národem v Evropě. Četnější jsou Rusové. Němci, Francouzi, Angličané. Španělově a Vlaši. Po Polácích jdou Rumuní, jichž jest asi deset millionů. Z Lublaně, 7. únorn. (Silio vliniské u pilčn tabuliky.) Zmínili jsme se, že ministarstvo vnitr zrušilo usnesení městské rady, aby ulice lublaňské byly označeny výhradně slovinskými tabulkamia nařídilo purkmistru, aby do 3 neděl oznámi!, že slo- vinské tabulky jsou nahrazenyodvoujazyčnými— slovinskými a německými. Ve schůzi obecního za- stupitelstva dne 30. m. m. příjat návrh obec. staršího Plantana, aby proti rozhodnutí ministrovu podáno bylo odvolání k správnímu soudu a zároveň učiněno usnosení, jímž se magistrátu ukládá, aby na všeeh ulicích a trzích vyvěsil jen slovinské tabulky. Z Pešti, 7. února. (Zrušení insertníh a kalendářového kolku.) Vláda přichystala návrh zákona o zrušení insertního a kalendářového kolku a předloží jej ještě tento měsíc sněmovně Kolek insertní je v Uhrách náhradou za bývalý ra kouský kolek novinový.
Polák L Straševič Rus Němec Francouz Angličan Španělův Vlach Rumunět Kolek Lvov Evropa Amerika Rusko Německo Rakousko Lublaň Pešť Uhry městský rada mill milh
18 title
Politické zprávy zahraničné
19 article
V Praze, 9. února.
Praha
20 article Dohoda německo-francouzská v Malé Asil.
Dohoda německo-francouzská v Malé Asil. »HonoMy Bee« oznamují z Cařihradu Onehdy byla uzavřena zásadná dohoda mezi německou a francouzskou železničnou společ- ností trati »Smyrna-Afiun-Karahisar«, jež bude míti dalekosáhlé následky. Podle této dohody německá trať maloasijská spojí se s franeouz- skou tratí Smyrna-Afiun-Karahisar. Obě společ- nosti dosud na sebe nevražily. Až spojení bude hotovo, všechny náklady, dopravovaně, ž Ko nie do Evropy, po většině choditi budou přes Smyrnu a nikoli přes Bospor. Doprava stane se tím značně levnější. Staré Srbsko a Makedonie. Archimandrit Firmilijan, dotud správce sko pijské diecése, byl 19. ř. l. r. zvolen za mitro- politu skopijského, ale dosud se mu nedostalc vysvěcent. Jsou prý tím vinny bulharské in- triky, jež u turecké vlády toho dovedly, že žá- dala patriarchát, aby s vysvěcením Firmiliano vým počkal. Porta uznává, že byl zvolen zá konitým způsobem a že mu vysvěceni oděpřeno býti nemůže. Bulharští agitátoři podle »lle Bi.« v r. 1898 a 1899 zavraždili v skopijské mitropolii devět Srbů. V listopadu zavraždili v Kratovu srbského protu Jovana Maximoviče. Před vánocemi 1899 zapělili dům srbského proty v Gostivaru Pavla Pavloviče. Na boží ho vánoční zavraždili na prahu chrámovém srb ského duchovního Jevtu Stefanoviče z Nivičan v druhý svátek vánoční přepadli ve Skoplji srb ského jáhna a do smrti jej utloukli, a v třet svátek ranili z pušky Teofila, váženého skopi ského Srba. »IeT. Bb.« se dovídají, že Firmilian brz bude na mitropolitu vysvěcen v jednom mona stýru prizrenské mitropolie.
Bee Firmilijan Port Srba Kratův Maximovič Pavel Pavlovič Stefanovič Teofil Cařihrad Smyrna Afiun Karahisar Evropa Bospor Srbsko Makedonie Gostivar AfiunKarahisar
21 article
Loupežnictví Milanovo. Z Bělehradu, 7. února. (Pův. dopis »N. L.«) Nedávno objevila se v novinách zpráva, že Milan vydrancoval ministerstvo vojenstvía uchvátil válečný fond. Současně zemřel ministn vojenství Vučkovič. Smrť jeho souvisí se zpro- nevěrou Milanovou, jenž dává se od lichotníků nazývati »Velikým«, patrně, že je si sámy vědom že co do ničemnosti nikdo se mu nevyrovná. Věc se má následovně; lajan Ve Francii bylo objednáno pro Srbsko 4 nebo 50 Debanžových děl. Kusy byly hotovy ministerstvo přichystalo na jich výplatu 10 mill. din. Ale najednou francouzská lijárna oznámil do Bělehradu, že děl ani za hotové zaplacsní nedár Ministr vojenství chvátal do Paříže, aby děla zachránil, ale již bylo pozdě, déla Srb- skem objednená a pro Srbsko určená, byla již na cestě ída Transválu, a nyní Burové bouchji z nich do Angličanů na Tugele. Rozkráli sto bylo zrovna víláno. Zmocnil se peněz, připrave- ných na děla, řka a »Všsk já již najdu děla pro královské vojsko ls Ministr vojenství obdrželo tom zprávu na cestě z Paříže. Oeth se vingu Milanovou v takovém položení, že udělal to je- diné, co mu zbývalo: náhle zemřel. Když se dověděl králv Alexandr, čeho se dopustil »hlavni kontrolor« armády, jeho otec, po prvé ve svém životě opovážil se učiniti mu výčitky a žádal. aby uchvácené peníze vrátil. Ale otec jej upo kojil slovy :»Vyženousli tě zejzemě, budou trto milliony dobré také tobě, a ne pouze mně.« Nicméně král Alexandr uznal za dobré zbavit svého otce titulu generalissima a dal mu tilul generála armády.
Milanův Milan Milanová Srb Burová Angličan Alexandr Bělehrad Francie Srbsko Paříž
22 article
Nyní se vybírají odi ubohého národa při- rážky na zhkoupenípušek opakovaček, a roz král se již nějak postará, aby s penůzi, s kter na ten účel budou připraveny, naložil podobně jako s penězi na Debanžova děla, nhols Vsechno, eo Milan pro armádu vykonal jest, že nechal povýšiti značný početineschop ných důstojníků, jež považuje za své stvůry, a všechny schopné a osvědčené důstojníky buc pensionoval, nebo zavřel. Když zasloužilýge nerál Srečkovič viděl, co se děje s nejlepším důstojníky, zadal za propušténou. Tím vystoupi ze služeb tohoto režimu poslední dobrý a po ctivý důstojník.
Milan
23 article
Všeobecné mínění jest, že Míilanu dohrá svou úlohu. Kasy jsou prázdné, úvěru není národ je přetižen daněmi, pokutami a rozličným »dobrovolnými přispěvky«, ktoré mu politické úřady vynucují,aby osvědčil své »dynastické city«. Všichni Obrenoviči obojího pohlaví jsnu nyní »Velicí« a národ jim musí stavěti drahé pomníky. Nyní vydírají na pomník »Veliké bahy Višně«, matký »Velikého Miloše«. Úradnictvo s předstihuje ve vydírání a pokutování, a ženy úřadníků jsou při tom pomochy svým mužům Kdo nedána pomník tomu onomu »Vélikému Obrenoviči«, bědamu i jeho dětem 1 nČlověk dá, třeba se tváří, žos dává rád, ale duše jeho vře. Pověstem o amnestii zde nikdo nevěří. Všeobecné přesvědčení jest, že nevinní mučed- nici budou osvobozeni, až vinníci jejich osudu budou vyhnáni ze země. Odsouzenci, zejmena Stojan Protič, vLjubomir Živkovič a plukovník Vlajko museji v Kragujevci, kde l ojsou zavření konati za tuhé zimy v okovechmnejtěžší práce- sekati dříví, nositi vodu, voziti hlinu, písek, lá Speetator. matic kámen a kopati. nde Řišský sněm německý o rozmnožem loďstva. Říšský sněm německý zahájil první čten známě vládní předlohy lodní. Za nevalné pozor nostj. Nikdy nic ještě se při prvém čtení neroz hodlo. Proto také nevzbudilo ani ve vládních kruzích velké vzrušení prohlášení řečníka středu. že strana tato jest proti předloze zaujata a tin méně prohlášení mluvčího národních liberálů. že si strana ta v příčině úhrady ponechává úplnou volnost. VI se přece dobře, že střed zdráhá se obyčejně jen na počátku při každé předloze vládní, aby tím spíše na vládě vymohl nějakou církevně-politiekou koncessi, načež pak ochotně pro předlohu hlasuje, vi se rovněž pak.
Míilan Kasa Obrenovič Miloš Véliký Obrenovič Protič vLjubomir Živkovič Kragujevac nČlověk
24 article
že národní liberálové na pouhý pokyn s hůry od líčené opposice upustí. Proto nikterak čáky některé předlohy nelze posuzovati podle prvního čtení. Nebezpečnější předloze mohlo by být doznání konservativního řečníka, že nikoli již celá strana jeho jest pro předlohu. Agrárnle se totiž rozpakují. Pozoruhodnější momenty de- baty prvního čtení byly již s důstatek depešemi vyčerpány. Sluší uvěsti však ještě dodatečně — v depeši pomíjené — důvody, proč že je so- cialistická strana ještě proti rozmnožení loďstva německého. Řečník její posl. Frohme řekl to poněvadž tak silně loďstvo znamenalo by ne bezpečí pro mír a poněvadž náklad na ně by by prostředkem nepřímé daně převalen na slaba bedra, na dělnietvo. Strana jeho odmítá pry předlohu na dobro, i neobává se také nijal rozpuštění sněmovny, poněvadž prý vždy zasa- zovala se o kulturní statky národa.
jítbat
25 article
Horšíci se situace vlády Waldeck- Rousseauovy. Demokratická levíce sněmovny, když byl Dreyfusard Brisson opatrně »odmítl« kandi- daturu, zvolila včera za předsedu svého Sar- riena. Tento jest vedle Lockroye, Mesureura a jiných jedním z těch radikálů, kteří jsou proti vládě Waldeck-Rousseauově. Také o vý- sledku voleb simotných jsou nyní jiné zprávy po ruce, než ony, v nichž vláda umělým po- čítáním a tříděním na strany hleděla zakrýti vzrůst nacionalistického hnutí při volbách těch. Doznává to i areidreyfusovský »Berl. Tageblatte. jenž vládu Waldeck Rousseanovu výslovně viní z klamání veřejnosti v cizině dokládaje,že kdyby nebyli bývali volitelé senátorův již před amnestováním Dreyfusa voleni, by hnutí na- cionalistické bylo se při volbách těch ještě silněji projevilo a že při volbách do sněmovny poslanecké, jež volí se všeobecným právem hlasovacím, vzroste nepochybně v mocný proud. List konstatuje také, že při volbáel těch právě nejzuřivější Dreyfusardí propadli.
Rousseauův Dreyfusard Brisson Berl Waldeck Waldeck
26 article Stávky horníků a nedostatek uhl v král, českém.
Stávky horníků a nedostatek uhl v král, českém. Deputace obce pražské do Vídně. v včerejší schůzi městské rady bylo k návrhu obec staršího Březnovského, ve čtvrteční schůzi sbon učiněného, usneseno, aby čtyřčlenná deputace, s stávající z pp. Březnovského, dra. Groše, Kasalického a dra. Baštýře odjela do Vídsl k předsedovi ministerstva a jmenem obce pražsl důrazně mu naznačila dosah a důsledky katasírol nedostatku ublí a prostředky k jejímu odstraněni. Další uzavření pokračovacích škol. Vm nulé schůzi usnesla se rada městská, aby pokri čovací školy byly otevřeny dne 12. únen pondělí. Poněvadž však plynárna upozorai důtklivě na to, že by měla nedostatok plynu, kisi by se večer svítit mělo v těchto školách, usnesta rada městská, aby prozatímpokračovae školy zůstaly joště zavřeny a dne li února se neotvíraly. Na Král. Vinohradech prodávají se brike od 10 q výše v městském úřadě čís. 1, kde sen kazníkům po zaplacení příslušného obnosu vydán poukázky na množství objednané. V malém prodi vají se brikety ve staré Prokopcově továrně kaži denně od 9—12 hod. dopol. a od 2—-5 hod. odp za cenu 1 zl. 60 kr. za 100 kg.
Groš Baštýř Král Prokopcův Vídeň Vinohrady kg
27 article
Obchodní a živnostenská komora v Plan svolala na čtvitek 8. t. m. konferenci interessenla na níž jednáno bylo o otázce opatření uhlí prou vody průmyslové. Konferenci, jíž zúčastnili se míst držitelský rada Hansgirg a vrchní revident W ratschka, zahájil president komory Houdek, nalč sekretář komory dr. Vogel podal zprávu o mome táních pojěrech výroby uhlí v Čechách, o nutne opatřovati uhlí mimo Čechyl a z cizozemska a plel- tožil nabídky uhlí, jež komory došly. K referil tomu navázan důkladhý rozhovor o všech otázkán jež nynější kalamita nedoštatku uhlí pro průmy palčivými učinila; debaty zúčastnili se téměř všichn přítomní. 9 a Bylo potom usneseno, podati ministerstvui leznic žádost 1. aby doprava uhlí v poslední době zdllouhnv byla co nejvíce zrychlena; 2. aby pro doprava uhlí z Pruského Slezska Plzně stanoveny byly snížené sazby; 3. aby pro budoucnost postaráno bylo o vydatn rozmnožení železničního voziva tak, aby prům yslon závody i v době cukerní kampaně mohly se vč uhlím opatřiti: 1o 7 vron 4 dále usneseno, dožádati vládu, aby po skoe čení slávky dočasně pro několik týdnů povolila prao nedělní, poněvadž celá řaďa závodů pro vysoké cenn uhlí byla nucena provozování své obmeziti, ano zastaviti Došlá nabídky uhlí, zvláště nabídka uhlí ana ckého z Pulie byly vesměs za velmi vysoké a p zdejší odvětví průmyslova, jichž výrobní nák a příliš vysoké procento uhlí obsaluje, za nedostupni prohlášeny. Kancslář komory vyslovila ocholu, že neop mena v čas interessenty zpravovati o všech oko nostech důležitých pro odbírání ublí.
Hansgirg Houdek doktor Vogel Plana Čechy Slezsko Plzeň
28 article Z pánve kladenské.
Z pánve kladenské. Z Kladna, 9. února. (C. B.) Situace s e n změlnil . Včerejší spolková scbůze v K amonných ž hrovicích byla vládním komisačem rozpušíčn Z Kladna, 9. února. (Telef. zpráva »N. L Situace je nezměněna a jest v městě i okolí na prostý klid. Na obvyklé dopolední schůzi mlae dnesred. Krejcí. Hudebníkům kapety b vydržovan pražsko-železářskou společností, kteří, nechtějíce bet stávkokazi, nástroje a stejnokroje neodevzdali, zabt- vuje tyto sutensilie« kapelník, který právě jezdi p Kladně a v bytech delikventů koná obligáini návštěvy. Poštovnímu úřadu zdejšímu zásoby uhlí došly. eZ pánve plzehské. Pzn, . ora..B.) ve zes okre se stávka ne změnila V Nýřanech těží se nyní každý den průměrně asi 12 vagonů uhlí. Z Plzně. Jelikož nedostatek uhlí v průmysle- vých závodech začíná nabývati hrozivých rozměrl a na ukončení stávky není ještě vyhlídky, dal pur- mistr pan dr. Peták vyšetřiti, jak dalece měla trva- jící kalamita vliv na zdejší prámyslový ruch. T shledalo se, že již dne7.ůnora pracovalo v násle- dujících závodech méně než obyčejně dělnictva: Akciový pivovar o 20 sladovnických méně, továrn na smaltové zboží o 74 dělníků, S. Piette, papímn 6 486 dělníků, drátovna Schwarz Beck o 120 níků a papírna Fürth Gellort o 89 dělníků měn Dnes pak jsou poměry ty ještě horší. Vzhlednn k těmto okolnostem usneslo se dnes obecní zasl pitelstvo po návrhu městské rady na následajícím
N L doktor Peták S Piette Schwarz Beck Fürth Gellort Kladno Nýřany Plzeň
29 article
Rada král. města Plzně činí následující návn- Se zřetalemí ki tomu:- 1. že stávka hornická trvá dála; 2. že jednání vedená až dosud za účelem uro nání právních poměrů dělnického lidu hornickét oproti jeho zaměstnavatelům nepotkala se se žá ným výsle dkem 3. že dalším trváním stávky ohroženy jsou ve řejné úslavy a zařízení, jež jsou určeny slouži všeobecné potřebě obyvatelstva po stránce vzdel vací, zdravotní, bezpečnostní a dobročinnéi 4. že stávkou touto jsou ohrožení nejenom bo níci a jich rodiny, ale i oběanstvo vůbec, zvlášti pak dělný lid tím, když by průmyslové závody byiy donpceny výrobu svoji buď obmeziti anebo m- prosto zastaviti, což ve skutečnosti již nastávái 5. že cena uhli den ke dni nepřirozeně stoui a to výhradně na prospěch výdělkářů, avšak m škodu občanstva vůbec; 6. že uhlí za levný peníz z království českái vyvážené do ciziny, odtud do Čech se vrací ku pr deji za cenu až pětkrát vyšší ceny původní, konečně 7. že těmito neutěšenými poměry obyvatelst
Plzeň Čechy Rada král
30 article
bez rozdílu vůbec trpí, hospodářská i poplatní slla jeho nejenom na úkor říše, ale i země a obcía zkracuje, budiž bez prodlení podána žádost na zemskék maršálka pana Jiřího knížete Lobkovice a na mísl držitele král. českého pana hraběte Coudenhova, aby s největším urychlením a se vším důrazem o tos přičinili, aby ihned byl svolán sněm království č ského, jenž by za účelem odklizení těchto neblahýd poměrů o to se zasadil, aby cestou zákonodárne odůvodněným nárokům horníků bylo vyhověno,l právní poměry mezi horníky a zaměstnavateli byle spravedlivě i náležitě upraveny, by zamezeno byt do budoucnosti jak nedostatku uhlí tak i přerušovi průmyslové výroby v malém i ve velkém, a by ko nečně bylo zabráněno vykořisťování pokladů nai české vlasti, které děje se sice na prospěch cízinya soukromých výdělkářů, avšak na škodu tohoto k lovství. Usnosení to bylo ihned ještě během schůze pn vedeno vypravením expressních projevů zemskéno maršálkovi a místodržiteli.
Jiří Lobkovic Coudenhove
31 article Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské. Z Teplic, 9. února. (C.-B.) Stávkuje ještě 13ih horníků. Dnes sjelo jich o 24 v lce V Duchcově bylo vytěženo 177 vagonů ubll z Duchcova, 9. února. (C. B.) Včera bylo v těženo na 16 šachtách 191 vagonů uhlí. Stkl kuje 4345 horníků. Z Ústí n. L., 9. února. (C.-B.) Na 8 doles pracuje se. Dnes sjelo o 19 mužů vícé, než včen Stávkuje jich ještě 426. V severozápadní oblasti těží se ze 107 na šachtách. Dne 7. t. m. bylo vytěženo 546 vagonů, 44 více, než předešlý den Havířů přibylo od 7. t. m. do včerejška oei pracujících osob o 221. Každý den přibývá pracn cích, zejmena haviřů. Z Trutnova, 9. února. (C.-B.) Na uhelnýd dolech západočeského báňského akc. spolku v Žie léři sjelo včera při denní střídě 249, při noční stři 36 horníků ze 1414 mužd. Stávka horníků ve Svatoňovičkách bre po dobrém zamezena.
Teplice Duchcov Ústí Trutnov západočeský báňský akciový