1
masthead
2. května 1901.
2
masthead
Přiloha „Narodnicn Listui
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ohrožené zájmy našeho chovu
dobytka.
Příspěvek k vyrovnání rakousko-uberskému. Podávi
JUDr. Karel Viškov ský.
Známé nepřiznivé poměry zpeněžení obilin
nuli již po léta zemědělství české obraceti po-
zornost svoji k chovu dobytka a lze se zadost-
učiněním uznati o zemědělství našem, že v po-
slední době věnovalo nejen práci a snahu, nýbrž
i velkou část majetku svého k tomu, aby roz-
šířilo a povzneslo domácí chov dobytka. K tomu
napomáhala i soustavná akce, která za spolu-
působení rady zemědělské a za veřejně podpory
zemské a státní v posledních letech ku povzne-
sení chovu dobytka, najmě skotu, byla zahájena
a která uvedla jistý směr a soustavu v náš chov
dobytka. Také zvěropolicejní opatření v posled
ních desetiletích zavedená a pro další dobu pro
jektovaná — zejména známá opatření proti
moru vepřového bravu z r. 1899 a 1900 —
zdála se poskytovati pevnější podklad pro roz-
šíření naší hospodářské produkce zvířeci.
Než co pilná práce několika let v kruzích
samého zemědělstva, co podpora veřejných či-
nitelů vykonala, zdá se, že vydáno jest nyni
v šane od té doby, co v souvislosti se známou
obnovou obchodní a celní smlouvy mezi Ra-
kouskem a Uhry upraven byl nově obchod s do-
bytkem mezi těmito oběma polovinami říše
(ministerské nařízení ze dne 22. září 1899.
čís. 179 ř. z.).
JUDr
Viškov
Uhry
6
article
Dle těchto předpisů, mezi oběma polovi
nami říše vzájemně ujednanými, jest »obchod
se zvířaty ve styku mezi Rakouskem a Uhry
zcela volný a zdravá zvířata mohou bez závady
z jednoho státu do druhého se převážeti.« Za
důkaz o tom, že zvíře z krajiny nákazy prosté
pochází, dostačí doklad, že v obci, odkud zvíře
se dováží a v sousedních obeích není a nebylo
v posledních 40 dnech žádné nákazy zvířecí.
Při větších obecních obvodech (rozuměj
uherských) jest dovoleno dokonce, aby obvod
obce rozdělen byl v obvody menší, dostačí pak
doklad, že v tomto menším obvodě nákazy není.
Zákaz dovozu dobytka může některá polo-
vice říše vydati teprve tehdy, když v druhé po-
lovině říše vyskyti se mor hovězího dobytka
aneb když dobytkem z druhé poloviny říše do-
vezeným zavlečena byla plicní nákaza,
kulhavka a slintavka, mor vepřového bravu neb
jiná podobná nákaza dobytčí. V tomto připadě
lze zakázati dovoz pouze z toho okresu, odku
nemoc zavlečena t. j. v Uhrách z okresu sto-
ličného. Dokud tedy pliení nláka za,
mor vepřového bravu neb podobná
nemoc nebyla k nám z Uher zavle-
čena, nemá dle předpisů těchto
vláda naši poloviny řiše mož nos
zakázati dovoz dobytka ani zokre-
su uherského, kde nákaza zřejmě
panuje.
K tomu ještě dovolen k nám dovoz mla-
dého vepřového bravu chovného, kdežlo dříve
dovolen byl k nám pouze dovoz zmasilého ja-
tečného bravu jisté minimální váhy a tím ote
vřena brána doxozu vepřového bravu uherského
a to i do našich stájí chovného bravu.
Rakousko
Uhry
7
article
Ustanovení tato jsou s to, aby způsobila
pravý převrat v hospodářských poměrech našich
i ve zdravotnictví našeho hospodářského zvíře-
ctva. V obou směrech jsou zásady tyto — jak
bylo lze předvidati — přímo osudné.
Pokud se týče poměrů zdravotnických, jsou
zásady tyto v přimém odporu s požadavky sebo
méně opatrné správy zdravotnictví zvířecího.
Dnes zakazovati lze dovoz uherského bravu
k nám z pravidla jen z uherských obeí,
kde nákaza úřadně uherskými úřady byla
zjištěna a místy jen z oněch částí obce, kde
nákaza se zjistila.
Ze sousedních obcí, ano i ze sousedícíeh
částí obce zamořené lze však dobytek volně
k nám dovážeti. Dovoz z celého okresu uher-
ského nelze za nynějších poměrů zakázati ani
tehdy, když devět desetin obeí celého okresu
jest zamořeno, dokud není prokázáno, že ná-
kaza z okresu k nám nebyla zavlečena. Tedyá
napřed musí nákaza ze zamořeného okresu do
územi našeho se dostati, musí její zavlečení
úřadně býti zjištěno a prokázáno a pak teprv
lze uherský okres uzavříti a zakázati dovoz od-
tud do rakouské poloviny říše!
Pravda sice, že připuštěn je k nám dovoz
uherského dobytka jen se stvrzením, že v obci,
odkud dobytek se vyváží, není a po 40 dnů
před tím nebylo nákazy zviřecí. Leč i když
úplně důvěřujeme podobným úřadním stvrzením
uherských úřadů, musíme přiznati, že stvrzení
ona maji pro ochranu naši před zavlečením
nákaz cizích věcně velice malou cenu, nebot
i při pravdivosti stvrzení takového není vylou-
čena možnost, že dobytek nedávno z jiné na-
kažené obce do obce zdravé byl převeden aneb
že s dobytkem obce sousední nákazou stížené
aneb nakaženého dílu téže obce ve styk přišel.
8
article
Úprava obchodu s dobytkem ve způsobu
tomto nedala by se hájiti věcně ani za nor-
málních poměrů, to jest, kdyby rozšíření nákaz
v uherské polovině říše nebylo pržvě nepřl-
znivé. Leč dle samých úřadních dat uherských
rozšířen byl v Uhrách toliko mor vepřového
bravu během r. 1900 postupem roku ve 400
až 800 obcích, ale přes to dovoz vepřového
bravu z obcí ostatních s nakaženými obee-
ními obvody sousedících zůstal k nám připu-
štěn. A k tomu ještě nemají Uhry dosud mo-
derního zákona o hubení pliení nákazy a ve-
přového moru za pomoci státní, kdežto v ra-
kouské polovici říše slouží zákony tyto zejmena
cís. nařízení o hubení moru vepřového bravu
vlastně jen k tomu, aby nákladem státním za-
braňovaly moru vepřového bravu, který vlastně
jen z Uher k nám čas od času se zavléká.
Z toho patrno, že tato úprava vzájemného
obehodu s dobytkem mezi Rakouskem a Uhry
jest vlastně zvrácením zásad, na kterých účelně
upravená veterinářská policio spočívati má. Ne-
pochopitelný tento způsob úpravy rakousko-
uherského obchodu s dobylkem hledati slušl
toliko v neblahých politických poměrech naši
poloviny říše v době prodloužení rakousko-
uherské smlouvy celní a obchodní, kdy Rakon-
sko musilo zaplatiti plnou mincí hos podár-
ských prospěchů svého obyvatelstva poli-
tickou převahu uherskou. Bohužel, zdá se,
že neměla vláda rakouské poloviny říše ani
plného vědomí dosahu a hmotné ceny ústupk
Uher
Uhry
Rakousko
Rakona
9
article
takto uherské polovině říše povolených. Jinak
by byla nemohla tak značnou měrou povoliti
právě v nejcitelnějším pro zemědělství nažem
oboru, kde ostalně nemusila hájiti požadavků
nových, nýbrž naopak pouze ržení »statu
quo«.
Přicházíme nyni k dosavadním praktickým
výsledkům nových předpisů o obchodu s dobyt
kem mezi Rakouskem a Uhry.
Co do stránky zdravotnictví z v-
řecího není pochyby, že v zásadách oněeh
jest skryto stále nebezpečí pro přenos nákaz
z Uher k nám. Předpoklad tento potvrzoval se
již od vydání těchto předpisů zejmena sporadi-
ckým, avšak přec jen hojnějším vystupováním
moru vepřového bravu (hlavně v Čechách) a ne-
nastalo-li r. 1900 větší rozšíření této nemoci,
lze to jen přičísti na vrub ostražitosti našieh
hospodářů a včasných zvěropolicejních opatření
při každém objevení nákazy, hlavně pak též pů-
sobení cis, nařízení o moru vepřového bravu
(vydaného r. 1899 se změnou z r. 1900). Nez
nebylo-li právě r. 1900 rozšíření moru vepřo-
vého bravu a jiných nákaz u nás rázu všeo-
becného a epidemického, není vyloučena mož
nost, že jiný rok usnadní rozšíření nákaz a že
obsáhlý kapitál zemědělství soustředěný v chovu
dobytka dán bude tak v šanc největším ztrátám,
Nebezpečí toto trvá a propuknouti může, jak-
mile jen splněny budou nedosti známé nám pod-
mínky rozšiření nákaz.
Rakousko
Uhry
Čechy
10
article
Zjevnější hned v následujícím roce po vy
dání uvedených předpisů (t. j. v r. 1900) byly
hospodářské účinky dovozu uherského
dobytka na poměry našeho zemědělství.
Jak vydaná právě statistická dáta o ob-
chodních stycích mezi Rakouskem a Uhry do
kazují, nastala od vydání uvedených předpisů
skutečně nová perioda pro uherský vývoz do-
bytka. Pakliže již před tím uherský dobytek na
lézal v naší polovině říše — zejmena v Dol
Rakousích (Vídní) a v Čechách — nejhojněj
šího odbytu, od obnovy celní a obehodní smlouvy
s Uhry, jsou tržiště naše uherským dobytkem
přímo okupována.
Nechť mluví o tom čísla úřadní statistiky ob-
chodní, která nejpádnějí ukazují vzrůst dovozu uher
ského dobytka r. 1900. Dle čísel těchto dovezeno
bylo z Uherska do rakouské poloviny říše:
Rakousko
Uhry
Dolo Rakousy
Vídeň
Čechy
Uhersko
11
article
R. 1900 R. 1899
kusu
kusů
188. 249
. . . . . . . . . 193.926
13 117
býků . . . . . . . . . 18.145
22. 207
krav . . . . . . . . . 29.568
20.869
mladého skotu a telat . . . 28.508
skopového dobytka a koz . . 134.460 . 124.746
vepřového bravu . . . 415.151 390.468
koní. . . . . . . . . . 21.439 17.13
drůbeže . . . . . . as 4,400.000 3,272. 912
Od r. 1899 do r. 1900 stoupl tedy dov oz
uherského dobytka do této poloviny
říše o 25.660 kusů skotu, 9714 kusů sko-
pového bravu a koz, 84.693 kusů vepřo-
vého bravu, 4300 koní a příbližně o
1,125.000 kusů drůbeže.
Celkem pak lze odhadnouti dovoz pouze uher-
ského dobytka do naší poloviny říše v r. 190
příbližně na 160 mill. kor., stoupnutí dovozu toho
od r. 1899 do r. 1900 pak na 19 až 20 millionů kor.
V to není však ještě zahrnut značný dovoz vajec
(230.147 metr. centů), tuků a jiných výrobků zvi
řecích.
K tomu přistupuje však ještě dovoz dobytka
ze států cizích, který činil v r. 1900 (do cel-
ního území rakousko-uherského) 59.159 kusů volů.
6350 kusů krav, 20.428 kusů ovcí, 83.195 kusů ve-
přového bravu, 3764 koní a 61.810 metr, centů drů
beže (vedle 393.494 metr. centů vajec), jenž rovněž
doléhá soutěží svou na naší domácí produkci zvířeci.
A nemenší soutěž působí pro zemědělství české ještě
dobytek haličský, hlavně brav vepřový, který přimo
(Dokončení.)
zaplavuje trhy naše.
volů
drůbež
12
article
K stavbě vodních dráh. Moravští (tilavně
brněnští) němečtí velkoprůmyslníci posplšili si s pro-
jevem pro vládní předlohy. Naléhají, aby nepro-
dleně přikročeno k stavbě dunajsko-oderského kanálu
a stavbě kanálu přerovsko pardubického. Čechové se
jednání nezúčastnili. Německo-moravský velkoprůmysl
neměl ani té slušnosti, aby je pozval jich rodným
jazykem. Ostatně bylo dobře, že neasistovali při
brněnském vodním sjezdu, který byl arranžován kruhy
vládě tak blízkými a který měl účel nemálo politi
cký. Nejde o nic více a o nic méně, než aby vy-
tvořeny byly uměle zvláštní moravské interesy hospo
dářské. Moravské listy české zaujímá k projevu brnen
ského sjezdu nyní své hospodářské stanovisko a možno
je jen vitati. Jest úplně obdobným stanovisku našemu.
Předem přikročeno budiž k regulaci moravských řek
(Moravy. Dyje, Ostravice) a k potřebným melioracím.
Teprve potom bude lze uvažovati o stavbě kanálů.
Čecho
Morava
Dyje
Ostravice
13
article
Zemědělské kruhy moravské vyslovují se již obrov-
skou většinou proti stavbě kanálů těchto. P'oukazují.
že kanál dunajsko-oderský nevyvolá snad nějaký nový
moravský průmysl český, za to však jen posíli uber-
skou soutěž obilní, hlavně u pšenice a žita a bude
vytlačovati domácí obiliny z moravských trhů. V líče-
ném a dosud nedoloženém stoupnutí vývezu luštěnin
a ovsa nezří moravské zemědělstvo náhradu za újmy
způsobené mu na domácích trzích a to tím měně, že
nový kurs německé politiky obchodní tyto naděje za-
plaší dříve, než by se mohly skutkem projeviti. Mo-
ravští Čechové jsou po výtce lidem zemědělským. Ve
vzdělávaní půdy jest jich síla a kořen. Musí tedy
důsledně také hospodářská politika o to usilovati, aby
se dostalo moravskému zemědělství plné ochrany
a pomoci. Dunajsko-oderský kanál prospěje hlavné
dvěma faktorům: Vidni, která bude lacino dopra-
vovati uhlí (»Neue Fr. Presse« vypočítává již nyní
že cena 1 metr. centu klesne ve Vídni při vodní do-
pravě o 75 haléřů) a obilí a říšsko-německému prů-
myslu. Po národní stránce nejsou tedy perspektivy
vodních staveb příznivy. Posílí ty, kteří mají emi-
nentni zájem na germanisaci Moravy a usilují o vy-
tvoření mohutného německého průmyslu v ní. Většina
moravských hlasů nezemědělských nevyslovuje s
proti stavbě průplavů vůbec, nýbrž je proti ní již nyní.
Čecho
Videň
Francie . Presse
Vídeň
Morava
14
article
S národně-hospodářského stanoviska jest si přáti, aby
stavba vodních dráh byla podniknuta tehdy, až budou
zapuštěny zárodky zdravého českého rozvoje průmy-
slového. Projevuje se tedy i na Moravě rozpor in-
teressů zemědělských a českých průmyslových na
jedné a velkoprůmyslových (německých) na straně
druhé. Na českém sjezdu interessentů bude jistě če-
ské stanovisko jen tlm více ohraničeno a propracováno.
K vývoznímu clu na uhli anglické. Zpráva
o uzákonění vývozního cla na uhlí anglické zčehila
klidnou, ba chabou náladu na trzích ubelných v celé
Evropě, i ve státech zámořských. Dalekosáhlý vliv
tohoto finančního opatření na konstelaci světového
trhu ubelného vyplývá z dominujícího postavení
uhlí anglického v uhelném konsumu všech větších
států evropských i mimoevropských, jež buď pro ne-
dostatek vlastní produkce uhelné aneb pro nedostatek
produkce uhlí vhodného, na dovoz uhlí anglického
jsou odkázány. Jest pochopitelno, že zejmena nyní
v době chabé konjunktury ubelné, pro jejíž oživení
v dohledné době není žádných spolehlivých symp-
tomů, hledí se z této operace finančnictví anglického
vyvozovati nejsmělejší důsledky pro budoucí utvá-
ření se poměrů na uhelných trzích; pokud se o po-
měry našeho domácího trhu jedná, jest dosah télo
změny v přímém obchodním styku s Anglií přiro-
zeně malý, důležitějším zdá se nám býti vliv ne
Morava
Evropa
Anglie
15
article
přímý, plynoucí z eventuální změny tržních poměrů
v Německu pro trh náš. Z ohromného svého bo-
hatství uhelného — v roce 1900 vytěžila Anglie
vlastně Velká Britanie 220, Amerika (Spojené státy)
221.9 mil. tun uhlí černého — vyváží Anglie značne
množství do různých států. V roce 1900 vyvezeno
z Velké Britanie 46.108.000 tun uhlí proti 30,1.42.839
tunám z roku 1890, tak že tento vývoz v dosílileti
stoupl o 15,965.161 tun. Zavedené clo 1 sb. na tunu
(okrouhle asi 1 K) znamená tudíž rozmnožení financí
anglických o 46 mill. K, jež státy uhlí anglické kon-
sumující — pokud doly samy část cla na sebe by
nevzaly — zaplatí. V přední řadě postižena bude
Francie, jež v roce 1900 celkem 8,637.000 tun
uhlí anglického spotřebovala; u Německa, jež im-
portovalo v roce posledním 5,986.000 tun uhlí angli-
ckého, činilo by clo toto tedy na 6 millionů
korun. Italie importovala v roce posledním
5,345.000, Švédsko a Nor sko 4.485.000
Rusko 3,228.000, Spanělsko 2,620.000, Dánsko
2,124.000, Egypt a Holandsko skoro po 2 mill. tun.
Rakousko-Uhersko, čerpajíc zvláště z bohatých ložisk
v zemích českých, omezilo dovoz uhlí anglického,a
není tedy přímý vliv cla tohoto na naši bilanci ob-
chodní značný. Pokud bude možno nahraditi náš
konsum uhlí anglického, jenž omezuje se na pří-
mořské země soustátí našeho, nelze dnes odhad-
nouti; není však vyloučeno, že úplná náhrada ubl
tohoto uhlím domácím by možnou byla, neboť v po-
sledních létech vytlačilo na př. hnědé uhli české v
velkých závodech železářských v Krajině uhlí an-
glické s trvalým úspěchem a uhlí české jak hnědé,
tak černé od let už vyváží se i do Italie. Více důle-
žitosti mohlo by tedy miti vývozní clo anglické pro
náš trh ubelný vlivem nepřimým, totiž možným
Nora
Německo
Anglie
Velká Británie
Amerika
spojený stát
Francie
Švédsko
Rusko
Dánsko
Egypt
Holandsko
Rakousko
Uhersko
16
article
uvolněním soutěže uhlí německého s uhlím českým
v severním Německu, kteráž okolnost by zejmena
pro pánev hnědouhelnou byla významnou. Německo
soustavně pracuje v posledních létech na vytlačení
hnědého uhlí českého ze svého území celního a stě-
žuje palivu tomuto soutěž zvláště svou politikou ta-
rifní, jež z výhod tarifu surovinového od roku 1897
pro uhlí platného, vyloučilo. Následkem toho konsum
uhlí českého v severním Německu v posledních létecl
klesá. Tak klesl vývoz paliva tohoto do Berlin
od roku 1896 se 102.328 tun na 67.826 tun v ro
1899 a 47.024 tuny v roce 1900, vývoz do Lipska
se 101.770 tun v roce 1896 na 79.780 tun v roc
1899, vývoz do Magdeburku s 556.584 luny n
429.502 tuny v téže době, vývoz do Hamburku-
Altony se 71.818 tun v roce 1897 na 60.025 tun
v roce 1899. V Berlíně převládá uhlí hornoslezské.
uhlí anglické a zejmena německé brikely; jde tu
tedy jako skoro v celém severním Německu o soutě
uhlí domácího (slezského a westfalského), uhlí angli-
ckého, jež se z Hamburku po vodních dráhách do
váží do vnitrozemí a o soutěž pruských briketů.
jichž výroha v posledních letech nelušenou měrou
vzrostla; tak stoupla těžba hnědého uhlí v Německu
z něhož brikety se vyrábějí, za rok 1900 o 181/2 proc
Německo
Berlín
Lipsko
Magdeburk
Hamburk
Altona
17
article
Brikety na úkor uhlí českého opanovaly také Lipsko
i Magdeburk. V Hamburce převládá uhlí anglické.
jehož dovezeno v roce 19.0 celkem přes 3 mili. tun
proti 11/2 mill. tun uhlí westfalského. Německý
uhelný syndikát ve Westfálsku vynaloží vše, aby si-
tuace zavedením anglického cla vzniklé využitkova
pro získání trhu hamburského, jako zase sdružen
dolů hornoslezských závoditi bude o upevnění po-
sice na trhu berlínském a v pruských provincifch
východních na úkor uhlí anglického. Tím by se
mohla soutěž ublí českému v přední řadě v jižním
Německu, kde ohroženo jest uhlím vestfálským
v Bavořích, Badensku a Würtembersku) usnadniti
ato zejmena nyní, kdy zdražením dovozného za
uhlí české do Německa, jež obnáší až 11 marek za
vagom, posice jeho jest tu neudržitelnou. V severním
Německu od Magdeburku až po Štětín a na sever až
do Hamburau taktéž mohlo by se očekávati stoupání
konsumu uhlí českého, jakmile by uhlí německému
připadl úkol hraditi úbytek dovozu paliva angiického
v těchlo obvodech. Uhlí české přes zvýšení cen ne-
pozbylo tu schopnosti k soutěži, jež jest mu zaru
čena lacinou dopravou vodními dráhami. Uvolnění
soutěže německého uhlí lze očekávati tím bez-
pečnějí, ježto by tomuto při ztenčeném vývozu ub
anglického případí úkol, uhrazovati úbytek tohoto
paliva také v těch zemích, jež konsumují ved
uhlí anglického také uhlí německé. Uhli německé
vedle anglického dovážejí na příklad:
Uhl
Lipsko
Magdeburk
Německo
Bavory
Badensko
Würtembersko
Štětín
18
article
Rusko Francie Italie
v tunách
uhlí anglického . . 3,228.000 8,637.000 5,345.000
uhlí německého . . 1,076.286 1,553.023 45.05
Švédsko Dánsko
v tunác-h
uhlí anglického. . . . . 4,485.000 2,124. 000
60 956
uhlí německého. . . . 50.612.
a to v r. 1900. Může se tudíž hlavně ve Francii a v Rusku
jednati o úhradu uhlí angiického uhlím německým
Zbývá nyní ještě olázka, zda a do jaké míry zave
deným ciem asi 10 K za 10 tun uhlí anglické sku-
tečně pozbude schopnosti své soutěže. Kdyby an
vláda anglická nepovolila žádných celních úlev pre
vývoz do odbytiště exponovaného, ani doly anglické
stanovením mírnějších cen pro vývoz neparalysovaly
částečně zdražení uhlí anglického, znamená tudi
vývozní clo zdražení uhlí anglického o 1 K čil
o 80 fenyků za tunu. Z úřadního výkazu o uhelných
cenách v Německu v lednu 1901 patrno, že clo toto
opravdu neohrožuje konsum uhlí anglického v Ně-
mecku; za tunu uhlí platilo se totiž v markách;
za uhlí: v Kralovci v Danzigu v Lübeku v Bremnách
německé 25
Rusko
Francie
Švédsko
Dánsko
Německo
Lübek
19
article
23 23 18..20—2020
23 23 18..20—2020
22 19.70—20 70
anglické 21
Z toho patrno, že tu 80 fen. o schopnosti soutěže
rozhodovati nemůže a že tudiž zavedení cla angli-
ckého v samém Německu jen asi malé přesunutí
odbytu uhlí anglického bude míti v zápětí. Jes
ovšem pochopitelno, že Německo by v případě nulné
úhrady paliva nejraději sáhlo k uhlí českému, jež
platí v severním Německu laciněji, nežli sama Praha,
čímž by v našem zahraničném obchodě uhelném
jenž díky naší tarifní politice vývozem laciného ublí
a dovozem uhlí drahého vykazuje i v roce lefošním
konstantní passivum, ještě křiklavější poměry vznikly
Na žádoucí a účelné zdanění uhlí českého dnes po-
mýšleti nelze, ovšem zatím dráhy v dopravě do Ně-
mecka zdražily tarify o 4—12 marek za vagon a tím
nejlepší důkaz podaly o bezpodstatnosti námitek
proti zdanění uhlí pronášených. Snad konečnou r-
gulací vodních drah našich nepřirozené tyto poměry
podstatně se zlepší a vývoz uhlí domácího větší spo-
třebou doma bude racionálně omezen.
Německo
Praha
20
article
Z Ústřední společnosti hospodářské pro
král. české. Ředitelství Ústřední společnosti ho
spodářské konalo schůzi svou za předsednictv
JUDra. Bedřicha kníž. Sehwarzenberga a z
přítomnosti 21 členů dne 27. dubna t. r. Schůze za-
hájena byla zprávou výstavního výboru, již podával
pan inž. R. Jahn. Podle zprávy přihlásilo se posud
k výstavě 57 hosp. továren, 172 řemeslníci a 50 vy-
stavovatelů hospodářských potřeb a pomůcek. K vý-
stavě lihovarské přihlášeno jest 37 vystavovatelůa
k pivovarské 29 vystavovatelů. Do výstavní skupiny
chovných zvířat přihlášeno je 370 kusů skotu, 102
koně, 40 ovcí a 50 vepřů. Výstavní skupina rybář-
ská čítá 19 vystavovatelů. Předseda oznámil, že ve-
škeré čelnější hospodářské spolky byly vyzvány, aby
se připojily k akci společnosti směřující k tomu, by
před projektovaným zřízením průplavů pamatováno
bylo na úpravu řek a aby od otázky stavby prů-
plavů nebyla odlučována soustavná úprava řeka
Bedřich kníž
Ing
R Jahn
hospodářský pro král
21
article
provedení programu melioračního. Spolu upozornil,
že vládní předloha o vodních dráhách mezitím říšské
radě předložená neodpovídů zájmům zemědělským
má na zřeteli v přední řadě prospěch velkokapitali-
stických kruhů vídeňských a velkoprůmyslu morav-
ského. Na konec dává na uváženou, nebylo-li by zá-
hodno, svolati sjezd zájemníků za účelem vytčení
požadavků hospodářských a připravení plánů a roz-
počtů úprav řek a programu melioračního. Jednání
zúčastnili se pp. řed. Srb, R. Jahn a dr. Silen-
ský. Usneseno, splnomocniti předsednictvo, aby
v příhodnou dobu svolalo sjezd zájemníků. Usne-
sení valné hromady letošní týkající se otázky odbytu
hosp. družstev jakož i zařizování družstev pomoel
okres. hospodářských spolků přikázáno odboru ná-
rodohospodářskému k podání přesných návrhů. —
Na konec zvoleni pp. J. Prokůpek, R. Jabn a
dr. Frant Sitenský do komitětu k podání návrho
na sepsání a vydání díla o dosavadní činnosti
Ústřední společnosti hospodářské.
Srb
R Jahn
doktor
J Prokůpek
R Jabn
Sitenský
22
article
Předplatné listky na 15 až 80 dní n
státních dráhách budou letos opět jako loni ou
1. května do 30. září vydávány. Předplatné rozdě
leno jest v následující skupiny: a) Solná komora
b) severní Čechy, c) jižní Čechy, d) východní Halič
e) západní Halič. Skupina severní Čechy obsa
buje trati: Praha—Plzeň—Cheb. Praha— Hroby—
Moldava, Louka—-Horní Litvinov—Podmokly, Plzeň—
Duchcov, Beroun—Rakovník—Bečov, Marianské I
zně—Karlovy Vary—Johanngeorgenstadt a skupina
jižní Čechy trati: Praha—Plzeň—Brod bavorský
Plzeň—Eisenstejn, Domažlice —Janovice, Klatovy—
Horažďovice, Ražice—Tábor, Praha—České Budějo-
vice—Želnava, České Budějovice—Plzeň, Protivín —
Zdice, Strakonice —Vimperk— Volary. Vodňany—Vo-
lary. Lístky předplatné pro tyto dvě skupiny vydávají
se u osobních pokladen stanic v Bílině, Podmoklech.
Čes. Budějovicích. Chebu, Eisenštejně, Brodě bavor-
ském, Johanngeorgenstadtě, Karlových Varech (ústř
nádr., Klalovech, Marianských Lázních, Moldavě.
Plzni, Písku, Praze (c. k. st. dr.), Žatci, Smichově,
Strakonicích, Táboře a Vídni (nádr. Fr. Jos.). Cena
předplatného lístku na 15 dní obnášt v I. tř. 50 K
v II. tř. 35 K, v III. tř. 20 K, na 30 dní v I. tř. 75
v II. tř. 50 K, ve III. tř. 30 K. Majitel takového před-
platného listku může v době jeho platnosti jezditi
na všech tratích v dotyčné skupině vyjmenovaných
všemi směry a všemi vlaky v jízdním řádě uvede-
nými Jizda může se kdykoliv přerušiti. Lístky tyto
poskylují cestujícím neobyčejné výhody a lze tudíž
jich užívání co nejvřeleji doporučiti.
František
Čechy
Halič
Praha
Plzeň
Cheb
Moldava
Horní Litvinov
Podmokly
Duchcov
Beroun
Rakovník
Bečov
Karlov Vara
Johanngeorgenstadt
Brod
Eisenstejn
Domažlice
Janovice
Klatovy
Horažďovice
Ražice
Tábor
Želnava
Český Budějovice
Protivín
Zdice
Strakonice
Vimperk
Volary
Vodňany
Bílina
Johanngeorgenstadta
Karlová Vary
Písek
Žatec
Smichov
Vídeň
Český Budějo
Če . Budějovice
23
article
Dráha z Týna do Veseli. Plše se nám
Stále čteme v denních listech, že český jih jest za-
nedbán, že zemědělství jeho jest na žebrotě, al
nikde nevidíme skutků, že někdo chce tomu českému
jihu opravdu pomoci. Prázdné slovo není na míst
tam, kde jest zle: tu jedině působiti může oprav
dová, skutečná pomoc celé ostatní veřejnosti české
Mnohá místa českého jihu v časech dřívějších mí
vala svou staletou hospodářskou dobrou pověsť, byla
široko daleko známa, dnes však úpadkem zeměděl-
ským vůbec a nedostatkem dráh zanikají a to jak
majetkem, tak i počtem obyvatelstva. Mnohé kra
jiny jsou pro nedostatek spojení železničního témě
od světa odloučeny, musí jedinou svou prodejnou
plodinu táhnouti bídně a po špatných cestách d
značně vzdálených míst, kde je dráha a kde tedy
nejsnáze obchod s obilím se provozuje. Podubně
jest tomu i s trhy na dobytek. A průmysl? Jak
zpozdile by připadalo zakládaní průmyslu bez dráhy
Právě v chudších, zmořených krajinách musí se za-
číti napřeď dráhou, která spláe jednotlivce povzbudi
k průmyslu, jehož na českém jihu k oživení ne-
zbytně jest třeba a čehož důkazem pro udržení na-
šeho lidu jsou zejmena České Budějovice. A tu
jsme u těch nejbojavějších míst českého jihu. Zd
na jihu jest právě třeba nejvíce skutků, zde kromě
jiného hlavně třeba pomýšleti na projekty dráh, kter
by smutně, opuštěné kraje oživily, obchodní ruc
povzbudily, k zakládání průmyslových podníků
zemědělských družstev atd. praktický podnět dávaly.
Zdeněk
Český Budějovice
24
article
Co platno zřizovati družstva obilní, nákupní ald.
když se pro výrobky i s výrobky kraj světa ku dráze
jeti musí, když se musí pracovati s polížemi obrov-
skými bez snadných prostředků dopravných? Ta-
kovou důležitost má pro kraj hospodářsky ohrožený
též dráha z Týna do Vese'í, která se týká 2 okres
a jest kromě některých míst na Veselsku zvláště dů-
ležitou pro četná místa na Týnsku. Tato dráha byla
ve dvou směrech již přičiněním zatimn. družstva
vyměřena t. j. kratším, z Týna ku připojení se
stanici Bukovsko-Dinín a delším, z Týna se sta
nicí pobliže Veselí (as u Horusic). Obce zúčastněné
i okresní zastupitelstvo týnské složily již na pouhý
první náklad vyměřovací na 8000 korun a sice obe
Týn 2000 korun, okresní zastupitelstvo týnské 2000
korun, velkostatěk kn. Schwarzenberga ve Bzl 1600
korun, obec Bukovsko 1400 korun a nedostavající se
zbytek ostatní obce. Dosud však nejde věc určitým
cílem ku předu, někde to vázne, ač zatímné družstvo
déle 5 let trvá a obce netrpělivě dobrého výsledku
od přinesených k tomu obětí očekávají a sice ze-
jmena od těch, kteří při podnikání v čele stália
zdar započatých prací slibovali. Vypravuje se, že
tento projekt, o nějž zvěčnělý a u věcech pod-
nikaných zvláště čilý pan inženýr Knih
se horlivě se starostou týnským panem
Schwarzenberg
Veselsko
Bukovsko
Dinín
Horusice
25
article
Veselým zasazoval, narazil prý na odpor v zem
ském výboru a sice ne tak z příčin věcných, jako splše
z ohledu na Bechyň. Myslíme, že dráby nezřizujíse
snad jen z jednostranných ohledů, nebo se zřetelem
na energičtější vystupování míst neb větší vliv ně-
kterého pana poslance, jako spíše z důvodů sprave-
dlivých a praktických a zvláště tam, kde jedná se
o to, pomoci čelným obcím českého jihu, ležícím n
čáře z Týna do Veselí, které jsou jaksi zakletya
hospodářsky ochuzeny. Bechyně (o kterou se vlastně
jako o vítězném soupeři naší dráhy jednalo), obdržela
již potřebné spojení s Táborem, dá se tedy nyní lím
více a právem očekávati, že bude všemožně pama-
továno na nutné spojení z Týna do Vesell, které m
dalekosáhlý a dnes mnohými ještě ani netušený vý-
znam pro zlepšení poměrů obci týnských i veselských,
pro Týn a jeho výhodné spojení na všechny strany
Spojení to také nebude vyžadovati s velkého nákladu
poněvadž bude krátké dle míry a laciné pro stavbu
krajem rovinatým. Žádáme proto, aby družstvo ny-
nější vhodné chvíle nezaspalo, aby se o rychlé pro
vedení všude a účinně zasazovalo, načež doufame
s důvěrou, že nebude snad u zemského výboru
v této důležité věci neporozumění. Divíme se jen
na konec, že těž zástupce knížecího velkostatku ve
Bzí nejeví čilejšího a pevného zájmu pro věc, která
i jeho četným dvorům v poloze té bude více na
prospěch, než ony stálé karavany vozů, vysílané z
4 dvorů na vzdálené nádraží tak často a za všech
svízelů počasových. Nechť proto obě okresní zastu-
pitelstva, obec Týn s Bukovskem a velkostatkem
bezským se postaví se svými zástupci jako družstvem
v čelo, zahájí pokračovací důslednou akci všude
zvláště u vlády, již na projeklu záležeti musí a pak
doufejme, že těmto spojeným sílám se dilo užitečno
podaří.
Veselá
Bechyně
Tábor
Bzí
Týn s Bukovsko
26
article
Družstevni lihovar ve Višeňovicích
v Čechách. Ačkoli na Moravě a ve Slezsku již
roku 1899 se počalo se zakládáním rolnických liho-
varských družstev, vzniklo první lihovarské družstvo
v Čechách teprve minulého roku ve Strůži na
Nežárkou a postavilo si tamtéž svůj hospodářský
lihovar. Před nedávnem sestoupilo se za týmž účelem
rolnické družstvo ve Višeňovicích u Pře-
louče, jež se rozhodlo pro stavbu hospodářského
lihovaru, zařízeného na denní výrobu 4 hl. lihu.
v němž možno však s týmž strojním zařízením 7. hl.
lihu denně vyrobiti. Bude to tedy druhý rolnický
družstevní lihovar v Čechách. Při tomto družstevním
podníku se účastní rolníci z Višeňovic i ze sousedni
obce Bělé. Veškeré strojní zařízení, vy-
hovojící všem moderním požadavkům, svěřeno
chvalně známé odborné strojírně Novák
Jahn v Praze.
Severoněmecký Lloyd v Brémách. (Te
legrafické zprávy o pohybu parolodí.) Paroloď » Kei
ser Vilhelm der Grosse« připlula 30. dubna o 9. hod
dopol. do Nov. Yorku. Paroloď »Sachsen« vyplula
30. dubna z Janova. Paroloď »Mark« vyplula 30
dubna z Viga. Paroloď »Prinz Regent Luilpold« při
plula 30. dubna do Adelaidy. Paroloď »Darmstadte
minula 30. dubna Quessant.
Bělá
Novák Jahn
Lloyd
Vilhelm
Mark
Prinz
Luilpold
Višeňovice
Čechy
Morava
Slezsko
Nežárka
Praha
Brémy
York
Sachsen
Janov
Vigo
Adelaida
Darmstadt
Quessant
der Gross
27
article
Slosování a tahy.
Z Vídně, 1. května. (C. B.) Při dnešním pré
miovém slosování státních losů z r. 1860
připadla hlavní výhra v obnosu 600.000 KKK nu
ser. 17.760 čís. 16, druhá hlavní výhra K 100.000
na ser. 19.949 čis. 1, třetí výhra K 50.009 n
ser. 17.760 čís. 10. Po 20.000 K vyhrávají ser.
4960 čís. 11 a ser. 17.284 čís. 2.
Banky, záložny a spořitelny.
Lidová banka v Praze vykazuje za čas
7. května 1900 do 30. dubna 1901: vloženo n
vkladní knížky i na běžný účet K 985.460 29, vy
bráno vkladů z vkladních knížek i z běžného účiu
K 721.223.41, stav vkladů dne 30. dubna 190
K 264.236.88.
Pražská úvěrní banka vykazuje za měsí
duben: vklady na knížky činily K 10,087.639.11
tudíž o K 64.000.23 méně než předešlý měsíc.
Zemský úvěrní fond živnostenský. Zá
kladní jmění věnované král. českým K 1,000.000
Fond poskytuje úvěr živnostenským společenstvům,
pak družstvům maloživnostnickým, zřízeným dle
zákona společenstevního z r. 1873 za účelem spe
Vídeň
Praha
KKK
lidový banka
úvěrní banka
28
article
lečného nákupu surovin a potřeb pro členy, spo-
lečného prodeje jejich výrobků, společných dodávek,
společné výroby, poskytování úvěru jednollivým
členům ald. Úrok ze zápůjček 4%. Nově zařizova-
ným družstvům dodává fond stanovy a provádi
jejich ustavení se a zápis. Fond provádí, a to pro-
zatím zdarma, účetní revise družstev; dodává jim za
cenu výrobní knihy účetní, dává návod k vedení
jich a udílí zdarma rady v záležitostech společen-
stevních, zejmena právních, berních, také účetních
i obchodních. Formuláře žádostí o úvěr zasílají se
na požádání.
Záložna od spořitelny české založená
povolila v měsíci dubnu půjček K 10.760. Naproti
tomu bylo splaceno záloh K 11.822.
Městská spořitelna v Nechanicích. V mě-
síci dubnu bylo od 49 stran vloženo K 50. 458.21,
od 66 vybráno K 58.573.19, na hypotéky půjčeno
K 9200.—, na hypotéky splaceno K 9070 61, směnek
eskontováno za K 4200.—, směnek splaceno za
K 4940.—.
Nechanice
29
article
Za měsíc duben vykazují
korun
Obě. zál. v Chocni . . .
22.932 28.074
Obč. zál. v Přelouči . ..
51.020
64.427
Obč. zál. na Malé straně.
40.569
66.104
Ohč. zál. v Nymburce . . 94. 185
142 64
Spořit. města Soběslavi . 89.886.
118.256
Sp. kr. hor. m. Hory Kutné 92.416
140 813
První zál. na Vysok. Mýtě . 1,958.409
1,641.949
53.477
Městská sp. ve Šlaném . .
52.973
Trhy poněžni
Bursa.
Hora
Bursa
Choceň
Přelouč
Nymburk
Soběslav
Kutná
Mýto
30
article
V Praze, 1. května. (Pův. zpr. »N. L.«)
Při tichém trhu uskutečněna závěrka České
banky Union K 269.—. Dále podáváno za akcie:
Živnostenské banky K 270.50 peněz, České spo-
lečnosti pro průmysl cukerní K 224.— peněz,
strojírny Daňkovy za K 501.— peněz, akciové
továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině
K 430.— peněz, První česko-moravské strojí ny
K 612.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly.
Offieiální záznamy znějl-
Praha
Český banka
Union
živnostenský banka
31
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
„ , Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886 ..
„ » Teplice r. 1887
» » Smníchova r. 1888.
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» » mel. úpisy
„ , » » želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . .
dto.
Em. 1871
dto.
„ 1879
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc.- Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo- západní dráha .
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha-
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražskoduchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. draha
Akc. tov. na vyráb. uměl, hinojiv
v Kollně . . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukérní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnicka spol. dř. Daněk a spol.
Pražska železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 1. května. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta .
98.40
společná » květ. 98.50
» stříb. 98.15
rakouská » zlatá 117 95
» » kor. 97. 40
Smníchův
Ferdinandův
společenský
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Modřany
Vídeň
úvěrní banka
Humpolee Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
32
article
491.—
rak. severozáp. dr.
polabská dráha . 513.25
pražsko duchcov.
spol. st. dr. rak uh. 692.50
96 . 25
jižní dráha
silniční dr. lit. A. 277 —
» » » B. 274.—
dunaj. paroplaveb. 846.—
887.—
rakouský Lloyd
1800.—
pražská želez. sp.
1235.—
česká montan. sp.
465.—-
alpská montan. sp.
rým. muráň. spol. 502.—
rak. zbrojovka .
vídeň stavební sp. —.—
peštská vagonka. —.—
severočeská uhlář. ——.—
západočeská uhl. —.—
mostecká uhl. sp. 827.—
Schodnica . . . 1365 —
turecká tabák. rež. 299.—
devisa německá . 117.52
» londýnská 240 25
» pařížská . 95.
curyšská . 95 15
dvacetifrank . . 19.u7
marka papirová . 117.52
rubl
» . 253. 75
Lloyd 1800
pražský duchcov . společenský
33
article
uherská » zlatá 117.55
„ kor.
92 90
182.—
státní losy 1854
» » 1860
po 500 zl. ..
po 100 zl. ..
státní losy 1864
losy tisské . . .
» úvěrního úst.
vídeň. I. komun.
turecké losy . .
b. anglo-rakonská
vídeň, b. jednota
934.—
r. úst. pro úv. poz.
688.—
rak. úvěrní ústav
691.—
uh. úvěrní banka
418 25
b. pro země rak.
562 —
vídeňská unionka
česká b. Union .
Živnost. banka.
buštěhradská A . 3095.—
B . 1135.—
duchcov. podmok. 613.—
Ivovskočernovická 540.—
úvěrní banka
Ivovskočernovická 540
35
article
Po velice pevném průběhu a po čilé
reprise akcií dráhy státní bylo na ko-
nec smýšlení na klesnutí, akcií jižní
dráhy a na peštské prodeje zamlklé.
Eskontní sazby 3/2, 4/ procenta.
Z Vídně, 1. května. (Zvl. telefogr. »Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Na příznivé posu-
zování parlamentní situace, zvláště na vyřízení
poplatkové novely bylo smýšlení pevné. Speku-
lace podnikala zpětné koupě, kterýmiž, jakkoliv
byly omezeně na podzimní hodnoty, se nálada
podslatně zlepšíla. Kromě obvyklých spekulač-
ních papírů byla čilá poplávka, zvláště po hod-
notách dopravních. Ve šraňcích byl obchod za
zlepšených kursů velice omezený. Později byl
vzestup kursů zastaven prodeji kreditek, podni-
kanými na zahraniční účet. Smýšiení však ne-
bylo poškozeno.
Spek
Vídeň