ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 84e6c830-660c-11dc-a88f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 55 celkem · entity: person 36, place 137, org 19, work 4
1 masthead
2. května 1901.
2 masthead
Přiloha „Narodnicn Listui
3 masthead
k čislu 120.
4 masthead
Strana 9
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Ohrožené zájmy našeho chovu dobytka. Příspěvek k vyrovnání rakousko-uberskému. Podávi JUDr. Karel Viškov ský. Známé nepřiznivé poměry zpeněžení obilin nuli již po léta zemědělství české obraceti po- zornost svoji k chovu dobytka a lze se zadost- učiněním uznati o zemědělství našem, že v po- slední době věnovalo nejen práci a snahu, nýbrž i velkou část majetku svého k tomu, aby roz- šířilo a povzneslo domácí chov dobytka. K tomu napomáhala i soustavná akce, která za spolu- působení rady zemědělské a za veřejně podpory zemské a státní v posledních letech ku povzne- sení chovu dobytka, najmě skotu, byla zahájena a která uvedla jistý směr a soustavu v náš chov dobytka. Také zvěropolicejní opatření v posled ních desetiletích zavedená a pro další dobu pro jektovaná — zejména známá opatření proti moru vepřového bravu z r. 1899 a 1900 — zdála se poskytovati pevnější podklad pro roz- šíření naší hospodářské produkce zvířeci. Než co pilná práce několika let v kruzích samého zemědělstva, co podpora veřejných či- nitelů vykonala, zdá se, že vydáno jest nyni v šane od té doby, co v souvislosti se známou obnovou obchodní a celní smlouvy mezi Ra- kouskem a Uhry upraven byl nově obchod s do- bytkem mezi těmito oběma polovinami říše (ministerské nařízení ze dne 22. září 1899. čís. 179 ř. z.).
JUDr Viškov Uhry
6 article
Dle těchto předpisů, mezi oběma polovi nami říše vzájemně ujednanými, jest »obchod se zvířaty ve styku mezi Rakouskem a Uhry zcela volný a zdravá zvířata mohou bez závady z jednoho státu do druhého se převážeti.« Za důkaz o tom, že zvíře z krajiny nákazy prosté pochází, dostačí doklad, že v obci, odkud zvíře se dováží a v sousedních obeích není a nebylo v posledních 40 dnech žádné nákazy zvířecí. Při větších obecních obvodech (rozuměj uherských) jest dovoleno dokonce, aby obvod obce rozdělen byl v obvody menší, dostačí pak doklad, že v tomto menším obvodě nákazy není. Zákaz dovozu dobytka může některá polo- vice říše vydati teprve tehdy, když v druhé po- lovině říše vyskyti se mor hovězího dobytka aneb když dobytkem z druhé poloviny říše do- vezeným zavlečena byla plicní nákaza, kulhavka a slintavka, mor vepřového bravu neb jiná podobná nákaza dobytčí. V tomto připadě lze zakázati dovoz pouze z toho okresu, odku nemoc zavlečena t. j. v Uhrách z okresu sto- ličného. Dokud tedy pliení nláka za, mor vepřového bravu neb podobná nemoc nebyla k nám z Uher zavle- čena, nemá dle předpisů těchto vláda naši poloviny řiše mož nos zakázati dovoz dobytka ani zokre- su uherského, kde nákaza zřejmě panuje. K tomu ještě dovolen k nám dovoz mla- dého vepřového bravu chovného, kdežlo dříve dovolen byl k nám pouze dovoz zmasilého ja- tečného bravu jisté minimální váhy a tím ote vřena brána doxozu vepřového bravu uherského a to i do našich stájí chovného bravu.
Rakousko Uhry
7 article
Ustanovení tato jsou s to, aby způsobila pravý převrat v hospodářských poměrech našich i ve zdravotnictví našeho hospodářského zvíře- ctva. V obou směrech jsou zásady tyto — jak bylo lze předvidati — přímo osudné. Pokud se týče poměrů zdravotnických, jsou zásady tyto v přimém odporu s požadavky sebo méně opatrné správy zdravotnictví zvířecího. Dnes zakazovati lze dovoz uherského bravu k nám z pravidla jen z uherských obeí, kde nákaza úřadně uherskými úřady byla zjištěna a místy jen z oněch částí obce, kde nákaza se zjistila. Ze sousedních obcí, ano i ze sousedícíeh částí obce zamořené lze však dobytek volně k nám dovážeti. Dovoz z celého okresu uher- ského nelze za nynějších poměrů zakázati ani tehdy, když devět desetin obeí celého okresu jest zamořeno, dokud není prokázáno, že ná- kaza z okresu k nám nebyla zavlečena. Tedyá napřed musí nákaza ze zamořeného okresu do územi našeho se dostati, musí její zavlečení úřadně býti zjištěno a prokázáno a pak teprv lze uherský okres uzavříti a zakázati dovoz od- tud do rakouské poloviny říše! Pravda sice, že připuštěn je k nám dovoz uherského dobytka jen se stvrzením, že v obci, odkud dobytek se vyváží, není a po 40 dnů před tím nebylo nákazy zviřecí. Leč i když úplně důvěřujeme podobným úřadním stvrzením uherských úřadů, musíme přiznati, že stvrzení ona maji pro ochranu naši před zavlečením nákaz cizích věcně velice malou cenu, nebot i při pravdivosti stvrzení takového není vylou- čena možnost, že dobytek nedávno z jiné na- kažené obce do obce zdravé byl převeden aneb že s dobytkem obce sousední nákazou stížené aneb nakaženého dílu téže obce ve styk přišel.
8 article
Úprava obchodu s dobytkem ve způsobu tomto nedala by se hájiti věcně ani za nor- málních poměrů, to jest, kdyby rozšíření nákaz v uherské polovině říše nebylo pržvě nepřl- znivé. Leč dle samých úřadních dat uherských rozšířen byl v Uhrách toliko mor vepřového bravu během r. 1900 postupem roku ve 400 až 800 obcích, ale přes to dovoz vepřového bravu z obcí ostatních s nakaženými obee- ními obvody sousedících zůstal k nám připu- štěn. A k tomu ještě nemají Uhry dosud mo- derního zákona o hubení pliení nákazy a ve- přového moru za pomoci státní, kdežto v ra- kouské polovici říše slouží zákony tyto zejmena cís. nařízení o hubení moru vepřového bravu vlastně jen k tomu, aby nákladem státním za- braňovaly moru vepřového bravu, který vlastně jen z Uher k nám čas od času se zavléká. Z toho patrno, že tato úprava vzájemného obehodu s dobytkem mezi Rakouskem a Uhry jest vlastně zvrácením zásad, na kterých účelně upravená veterinářská policio spočívati má. Ne- pochopitelný tento způsob úpravy rakousko- uherského obchodu s dobylkem hledati slušl toliko v neblahých politických poměrech naši poloviny říše v době prodloužení rakousko- uherské smlouvy celní a obchodní, kdy Rakon- sko musilo zaplatiti plnou mincí hos podár- ských prospěchů svého obyvatelstva poli- tickou převahu uherskou. Bohužel, zdá se, že neměla vláda rakouské poloviny říše ani plného vědomí dosahu a hmotné ceny ústupk
Uher Uhry Rakousko Rakona
9 article
takto uherské polovině říše povolených. Jinak by byla nemohla tak značnou měrou povoliti právě v nejcitelnějším pro zemědělství nažem oboru, kde ostalně nemusila hájiti požadavků nových, nýbrž naopak pouze ržení »statu quo«. Přicházíme nyni k dosavadním praktickým výsledkům nových předpisů o obchodu s dobyt kem mezi Rakouskem a Uhry. Co do stránky zdravotnictví z v- řecího není pochyby, že v zásadách oněeh jest skryto stále nebezpečí pro přenos nákaz z Uher k nám. Předpoklad tento potvrzoval se již od vydání těchto předpisů zejmena sporadi- ckým, avšak přec jen hojnějším vystupováním moru vepřového bravu (hlavně v Čechách) a ne- nastalo-li r. 1900 větší rozšíření této nemoci, lze to jen přičísti na vrub ostražitosti našieh hospodářů a včasných zvěropolicejních opatření při každém objevení nákazy, hlavně pak též pů- sobení cis, nařízení o moru vepřového bravu (vydaného r. 1899 se změnou z r. 1900). Nez nebylo-li právě r. 1900 rozšíření moru vepřo- vého bravu a jiných nákaz u nás rázu všeo- becného a epidemického, není vyloučena mož nost, že jiný rok usnadní rozšíření nákaz a že obsáhlý kapitál zemědělství soustředěný v chovu dobytka dán bude tak v šanc největším ztrátám, Nebezpečí toto trvá a propuknouti může, jak- mile jen splněny budou nedosti známé nám pod- mínky rozšiření nákaz.
Rakousko Uhry Čechy
10 article
Zjevnější hned v následujícím roce po vy dání uvedených předpisů (t. j. v r. 1900) byly hospodářské účinky dovozu uherského dobytka na poměry našeho zemědělství. Jak vydaná právě statistická dáta o ob- chodních stycích mezi Rakouskem a Uhry do kazují, nastala od vydání uvedených předpisů skutečně nová perioda pro uherský vývoz do- bytka. Pakliže již před tím uherský dobytek na lézal v naší polovině říše — zejmena v Dol Rakousích (Vídní) a v Čechách — nejhojněj šího odbytu, od obnovy celní a obehodní smlouvy s Uhry, jsou tržiště naše uherským dobytkem přímo okupována. Nechť mluví o tom čísla úřadní statistiky ob- chodní, která nejpádnějí ukazují vzrůst dovozu uher ského dobytka r. 1900. Dle čísel těchto dovezeno bylo z Uherska do rakouské poloviny říše:
Rakousko Uhry Dolo Rakousy Vídeň Čechy Uhersko
11 article
R. 1900 R. 1899 kusu kusů 188. 249 . . . . . . . . . 193.926 13 117 býků . . . . . . . . . 18.145 22. 207 krav . . . . . . . . . 29.568 20.869 mladého skotu a telat . . . 28.508 skopového dobytka a koz . . 134.460 . 124.746 vepřového bravu . . . 415.151 390.468 koní. . . . . . . . . . 21.439 17.13 drůbeže . . . . . . as 4,400.000 3,272. 912 Od r. 1899 do r. 1900 stoupl tedy dov oz uherského dobytka do této poloviny říše o 25.660 kusů skotu, 9714 kusů sko- pového bravu a koz, 84.693 kusů vepřo- vého bravu, 4300 koní a příbližně o 1,125.000 kusů drůbeže. Celkem pak lze odhadnouti dovoz pouze uher- ského dobytka do naší poloviny říše v r. 190 příbližně na 160 mill. kor., stoupnutí dovozu toho od r. 1899 do r. 1900 pak na 19 až 20 millionů kor. V to není však ještě zahrnut značný dovoz vajec (230.147 metr. centů), tuků a jiných výrobků zvi řecích. K tomu přistupuje však ještě dovoz dobytka ze států cizích, který činil v r. 1900 (do cel- ního území rakousko-uherského) 59.159 kusů volů. 6350 kusů krav, 20.428 kusů ovcí, 83.195 kusů ve- přového bravu, 3764 koní a 61.810 metr, centů drů beže (vedle 393.494 metr. centů vajec), jenž rovněž doléhá soutěží svou na naší domácí produkci zvířeci. A nemenší soutěž působí pro zemědělství české ještě dobytek haličský, hlavně brav vepřový, který přimo (Dokončení.) zaplavuje trhy naše. volů
drůbež
12 article
K stavbě vodních dráh. Moravští (tilavně brněnští) němečtí velkoprůmyslníci posplšili si s pro- jevem pro vládní předlohy. Naléhají, aby nepro- dleně přikročeno k stavbě dunajsko-oderského kanálu a stavbě kanálu přerovsko pardubického. Čechové se jednání nezúčastnili. Německo-moravský velkoprůmysl neměl ani té slušnosti, aby je pozval jich rodným jazykem. Ostatně bylo dobře, že neasistovali při brněnském vodním sjezdu, který byl arranžován kruhy vládě tak blízkými a který měl účel nemálo politi cký. Nejde o nic více a o nic méně, než aby vy- tvořeny byly uměle zvláštní moravské interesy hospo dářské. Moravské listy české zaujímá k projevu brnen ského sjezdu nyní své hospodářské stanovisko a možno je jen vitati. Jest úplně obdobným stanovisku našemu. Předem přikročeno budiž k regulaci moravských řek (Moravy. Dyje, Ostravice) a k potřebným melioracím. Teprve potom bude lze uvažovati o stavbě kanálů.
Čecho Morava Dyje Ostravice
13 article
Zemědělské kruhy moravské vyslovují se již obrov- skou většinou proti stavbě kanálů těchto. P'oukazují. že kanál dunajsko-oderský nevyvolá snad nějaký nový moravský průmysl český, za to však jen posíli uber- skou soutěž obilní, hlavně u pšenice a žita a bude vytlačovati domácí obiliny z moravských trhů. V líče- ném a dosud nedoloženém stoupnutí vývezu luštěnin a ovsa nezří moravské zemědělstvo náhradu za újmy způsobené mu na domácích trzích a to tím měně, že nový kurs německé politiky obchodní tyto naděje za- plaší dříve, než by se mohly skutkem projeviti. Mo- ravští Čechové jsou po výtce lidem zemědělským. Ve vzdělávaní půdy jest jich síla a kořen. Musí tedy důsledně také hospodářská politika o to usilovati, aby se dostalo moravskému zemědělství plné ochrany a pomoci. Dunajsko-oderský kanál prospěje hlavné dvěma faktorům: Vidni, která bude lacino dopra- vovati uhlí (»Neue Fr. Presse« vypočítává již nyní že cena 1 metr. centu klesne ve Vídni při vodní do- pravě o 75 haléřů) a obilí a říšsko-německému prů- myslu. Po národní stránce nejsou tedy perspektivy vodních staveb příznivy. Posílí ty, kteří mají emi- nentni zájem na germanisaci Moravy a usilují o vy- tvoření mohutného německého průmyslu v ní. Většina moravských hlasů nezemědělských nevyslovuje s proti stavbě průplavů vůbec, nýbrž je proti ní již nyní.
Čecho Videň Francie . Presse Vídeň Morava
14 article
S národně-hospodářského stanoviska jest si přáti, aby stavba vodních dráh byla podniknuta tehdy, až budou zapuštěny zárodky zdravého českého rozvoje průmy- slového. Projevuje se tedy i na Moravě rozpor in- teressů zemědělských a českých průmyslových na jedné a velkoprůmyslových (německých) na straně druhé. Na českém sjezdu interessentů bude jistě če- ské stanovisko jen tlm více ohraničeno a propracováno. K vývoznímu clu na uhli anglické. Zpráva o uzákonění vývozního cla na uhlí anglické zčehila klidnou, ba chabou náladu na trzích ubelných v celé Evropě, i ve státech zámořských. Dalekosáhlý vliv tohoto finančního opatření na konstelaci světového trhu ubelného vyplývá z dominujícího postavení uhlí anglického v uhelném konsumu všech větších států evropských i mimoevropských, jež buď pro ne- dostatek vlastní produkce uhelné aneb pro nedostatek produkce uhlí vhodného, na dovoz uhlí anglického jsou odkázány. Jest pochopitelno, že zejmena nyní v době chabé konjunktury ubelné, pro jejíž oživení v dohledné době není žádných spolehlivých symp- tomů, hledí se z této operace finančnictví anglického vyvozovati nejsmělejší důsledky pro budoucí utvá- ření se poměrů na uhelných trzích; pokud se o po- měry našeho domácího trhu jedná, jest dosah télo změny v přímém obchodním styku s Anglií přiro- zeně malý, důležitějším zdá se nám býti vliv ne
Morava Evropa Anglie
15 article
přímý, plynoucí z eventuální změny tržních poměrů v Německu pro trh náš. Z ohromného svého bo- hatství uhelného — v roce 1900 vytěžila Anglie vlastně Velká Britanie 220, Amerika (Spojené státy) 221.9 mil. tun uhlí černého — vyváží Anglie značne množství do různých států. V roce 1900 vyvezeno z Velké Britanie 46.108.000 tun uhlí proti 30,1.42.839 tunám z roku 1890, tak že tento vývoz v dosílileti stoupl o 15,965.161 tun. Zavedené clo 1 sb. na tunu (okrouhle asi 1 K) znamená tudíž rozmnožení financí anglických o 46 mill. K, jež státy uhlí anglické kon- sumující — pokud doly samy část cla na sebe by nevzaly — zaplatí. V přední řadě postižena bude Francie, jež v roce 1900 celkem 8,637.000 tun uhlí anglického spotřebovala; u Německa, jež im- portovalo v roce posledním 5,986.000 tun uhlí angli- ckého, činilo by clo toto tedy na 6 millionů korun. Italie importovala v roce posledním 5,345.000, Švédsko a Nor sko 4.485.000 Rusko 3,228.000, Spanělsko 2,620.000, Dánsko 2,124.000, Egypt a Holandsko skoro po 2 mill. tun. Rakousko-Uhersko, čerpajíc zvláště z bohatých ložisk v zemích českých, omezilo dovoz uhlí anglického,a není tedy přímý vliv cla tohoto na naši bilanci ob- chodní značný. Pokud bude možno nahraditi náš konsum uhlí anglického, jenž omezuje se na pří- mořské země soustátí našeho, nelze dnes odhad- nouti; není však vyloučeno, že úplná náhrada ubl tohoto uhlím domácím by možnou byla, neboť v po- sledních létech vytlačilo na př. hnědé uhli české v velkých závodech železářských v Krajině uhlí an- glické s trvalým úspěchem a uhlí české jak hnědé, tak černé od let už vyváží se i do Italie. Více důle- žitosti mohlo by tedy miti vývozní clo anglické pro náš trh ubelný vlivem nepřimým, totiž možným
Nora Německo Anglie Velká Británie Amerika spojený stát Francie Švédsko Rusko Dánsko Egypt Holandsko Rakousko Uhersko
16 article
uvolněním soutěže uhlí německého s uhlím českým v severním Německu, kteráž okolnost by zejmena pro pánev hnědouhelnou byla významnou. Německo soustavně pracuje v posledních létech na vytlačení hnědého uhlí českého ze svého území celního a stě- žuje palivu tomuto soutěž zvláště svou politikou ta- rifní, jež z výhod tarifu surovinového od roku 1897 pro uhlí platného, vyloučilo. Následkem toho konsum uhlí českého v severním Německu v posledních létecl klesá. Tak klesl vývoz paliva tohoto do Berlin od roku 1896 se 102.328 tun na 67.826 tun v ro 1899 a 47.024 tuny v roce 1900, vývoz do Lipska se 101.770 tun v roce 1896 na 79.780 tun v roc 1899, vývoz do Magdeburku s 556.584 luny n 429.502 tuny v téže době, vývoz do Hamburku- Altony se 71.818 tun v roce 1897 na 60.025 tun v roce 1899. V Berlíně převládá uhlí hornoslezské. uhlí anglické a zejmena německé brikely; jde tu tedy jako skoro v celém severním Německu o soutě uhlí domácího (slezského a westfalského), uhlí angli- ckého, jež se z Hamburku po vodních dráhách do váží do vnitrozemí a o soutěž pruských briketů. jichž výroha v posledních letech nelušenou měrou vzrostla; tak stoupla těžba hnědého uhlí v Německu z něhož brikety se vyrábějí, za rok 1900 o 181/2 proc
Německo Berlín Lipsko Magdeburk Hamburk Altona
17 article
Brikety na úkor uhlí českého opanovaly také Lipsko i Magdeburk. V Hamburce převládá uhlí anglické. jehož dovezeno v roce 19.0 celkem přes 3 mili. tun proti 11/2 mill. tun uhlí westfalského. Německý uhelný syndikát ve Westfálsku vynaloží vše, aby si- tuace zavedením anglického cla vzniklé využitkova pro získání trhu hamburského, jako zase sdružen dolů hornoslezských závoditi bude o upevnění po- sice na trhu berlínském a v pruských provincifch východních na úkor uhlí anglického. Tím by se mohla soutěž ublí českému v přední řadě v jižním Německu, kde ohroženo jest uhlím vestfálským v Bavořích, Badensku a Würtembersku) usnadniti ato zejmena nyní, kdy zdražením dovozného za uhlí české do Německa, jež obnáší až 11 marek za vagom, posice jeho jest tu neudržitelnou. V severním Německu od Magdeburku až po Štětín a na sever až do Hamburau taktéž mohlo by se očekávati stoupání konsumu uhlí českého, jakmile by uhlí německému připadl úkol hraditi úbytek dovozu paliva angiického v těchlo obvodech. Uhlí české přes zvýšení cen ne- pozbylo tu schopnosti k soutěži, jež jest mu zaru čena lacinou dopravou vodními dráhami. Uvolnění soutěže německého uhlí lze očekávati tím bez- pečnějí, ježto by tomuto při ztenčeném vývozu ub anglického případí úkol, uhrazovati úbytek tohoto paliva také v těch zemích, jež konsumují ved uhlí anglického také uhlí německé. Uhli německé vedle anglického dovážejí na příklad:
Uhl Lipsko Magdeburk Německo Bavory Badensko Würtembersko Štětín
18 article
Rusko Francie Italie v tunách uhlí anglického . . 3,228.000 8,637.000 5,345.000 uhlí německého . . 1,076.286 1,553.023 45.05 Švédsko Dánsko v tunác-h uhlí anglického. . . . . 4,485.000 2,124. 000 60 956 uhlí německého. . . . 50.612. a to v r. 1900. Může se tudíž hlavně ve Francii a v Rusku jednati o úhradu uhlí angiického uhlím německým Zbývá nyní ještě olázka, zda a do jaké míry zave deným ciem asi 10 K za 10 tun uhlí anglické sku- tečně pozbude schopnosti své soutěže. Kdyby an vláda anglická nepovolila žádných celních úlev pre vývoz do odbytiště exponovaného, ani doly anglické stanovením mírnějších cen pro vývoz neparalysovaly částečně zdražení uhlí anglického, znamená tudi vývozní clo zdražení uhlí anglického o 1 K čil o 80 fenyků za tunu. Z úřadního výkazu o uhelných cenách v Německu v lednu 1901 patrno, že clo toto opravdu neohrožuje konsum uhlí anglického v Ně- mecku; za tunu uhlí platilo se totiž v markách; za uhlí: v Kralovci v Danzigu v Lübeku v Bremnách německé 25
Rusko Francie Švédsko Dánsko Německo Lübek
19 article 23 23 18..20—2020
23 23 18..20—2020 22 19.70—20 70 anglické 21 Z toho patrno, že tu 80 fen. o schopnosti soutěže rozhodovati nemůže a že tudiž zavedení cla angli- ckého v samém Německu jen asi malé přesunutí odbytu uhlí anglického bude míti v zápětí. Jes ovšem pochopitelno, že Německo by v případě nulné úhrady paliva nejraději sáhlo k uhlí českému, jež platí v severním Německu laciněji, nežli sama Praha, čímž by v našem zahraničném obchodě uhelném jenž díky naší tarifní politice vývozem laciného ublí a dovozem uhlí drahého vykazuje i v roce lefošním konstantní passivum, ještě křiklavější poměry vznikly Na žádoucí a účelné zdanění uhlí českého dnes po- mýšleti nelze, ovšem zatím dráhy v dopravě do Ně- mecka zdražily tarify o 4—12 marek za vagon a tím nejlepší důkaz podaly o bezpodstatnosti námitek proti zdanění uhlí pronášených. Snad konečnou r- gulací vodních drah našich nepřirozené tyto poměry podstatně se zlepší a vývoz uhlí domácího větší spo- třebou doma bude racionálně omezen.
Německo Praha
20 article
Z Ústřední společnosti hospodářské pro král. české. Ředitelství Ústřední společnosti ho spodářské konalo schůzi svou za předsednictv JUDra. Bedřicha kníž. Sehwarzenberga a z přítomnosti 21 členů dne 27. dubna t. r. Schůze za- hájena byla zprávou výstavního výboru, již podával pan inž. R. Jahn. Podle zprávy přihlásilo se posud k výstavě 57 hosp. továren, 172 řemeslníci a 50 vy- stavovatelů hospodářských potřeb a pomůcek. K vý- stavě lihovarské přihlášeno jest 37 vystavovatelůa k pivovarské 29 vystavovatelů. Do výstavní skupiny chovných zvířat přihlášeno je 370 kusů skotu, 102 koně, 40 ovcí a 50 vepřů. Výstavní skupina rybář- ská čítá 19 vystavovatelů. Předseda oznámil, že ve- škeré čelnější hospodářské spolky byly vyzvány, aby se připojily k akci společnosti směřující k tomu, by před projektovaným zřízením průplavů pamatováno bylo na úpravu řek a aby od otázky stavby prů- plavů nebyla odlučována soustavná úprava řeka
Bedřich kníž Ing R Jahn hospodářský pro král
21 article
provedení programu melioračního. Spolu upozornil, že vládní předloha o vodních dráhách mezitím říšské radě předložená neodpovídů zájmům zemědělským má na zřeteli v přední řadě prospěch velkokapitali- stických kruhů vídeňských a velkoprůmyslu morav- ského. Na konec dává na uváženou, nebylo-li by zá- hodno, svolati sjezd zájemníků za účelem vytčení požadavků hospodářských a připravení plánů a roz- počtů úprav řek a programu melioračního. Jednání zúčastnili se pp. řed. Srb, R. Jahn a dr. Silen- ský. Usneseno, splnomocniti předsednictvo, aby v příhodnou dobu svolalo sjezd zájemníků. Usne- sení valné hromady letošní týkající se otázky odbytu hosp. družstev jakož i zařizování družstev pomoel okres. hospodářských spolků přikázáno odboru ná- rodohospodářskému k podání přesných návrhů. — Na konec zvoleni pp. J. Prokůpek, R. Jabn a dr. Frant Sitenský do komitětu k podání návrho na sepsání a vydání díla o dosavadní činnosti Ústřední společnosti hospodářské.
Srb R Jahn doktor J Prokůpek R Jabn Sitenský
22 article
Předplatné listky na 15 až 80 dní n státních dráhách budou letos opět jako loni ou 1. května do 30. září vydávány. Předplatné rozdě leno jest v následující skupiny: a) Solná komora b) severní Čechy, c) jižní Čechy, d) východní Halič e) západní Halič. Skupina severní Čechy obsa buje trati: Praha—Plzeň—Cheb. Praha— Hroby— Moldava, Louka—-Horní Litvinov—Podmokly, Plzeň— Duchcov, Beroun—Rakovník—Bečov, Marianské I zně—Karlovy Vary—Johanngeorgenstadt a skupina jižní Čechy trati: Praha—Plzeň—Brod bavorský Plzeň—Eisenstejn, Domažlice —Janovice, Klatovy— Horažďovice, Ražice—Tábor, Praha—České Budějo- vice—Želnava, České Budějovice—Plzeň, Protivín — Zdice, Strakonice —Vimperk— Volary. Vodňany—Vo- lary. Lístky předplatné pro tyto dvě skupiny vydávají se u osobních pokladen stanic v Bílině, Podmoklech. Čes. Budějovicích. Chebu, Eisenštejně, Brodě bavor- ském, Johanngeorgenstadtě, Karlových Varech (ústř nádr., Klalovech, Marianských Lázních, Moldavě. Plzni, Písku, Praze (c. k. st. dr.), Žatci, Smichově, Strakonicích, Táboře a Vídni (nádr. Fr. Jos.). Cena předplatného lístku na 15 dní obnášt v I. tř. 50 K v II. tř. 35 K, v III. tř. 20 K, na 30 dní v I. tř. 75 v II. tř. 50 K, ve III. tř. 30 K. Majitel takového před- platného listku může v době jeho platnosti jezditi na všech tratích v dotyčné skupině vyjmenovaných všemi směry a všemi vlaky v jízdním řádě uvede- nými Jizda může se kdykoliv přerušiti. Lístky tyto poskylují cestujícím neobyčejné výhody a lze tudíž jich užívání co nejvřeleji doporučiti.
František Čechy Halič Praha Plzeň Cheb Moldava Horní Litvinov Podmokly Duchcov Beroun Rakovník Bečov Karlov Vara Johanngeorgenstadt Brod Eisenstejn Domažlice Janovice Klatovy Horažďovice Ražice Tábor Želnava Český Budějovice Protivín Zdice Strakonice Vimperk Volary Vodňany Bílina Johanngeorgenstadta Karlová Vary Písek Žatec Smichov Vídeň Český Budějo Če . Budějovice
23 article
Dráha z Týna do Veseli. Plše se nám Stále čteme v denních listech, že český jih jest za- nedbán, že zemědělství jeho jest na žebrotě, al nikde nevidíme skutků, že někdo chce tomu českému jihu opravdu pomoci. Prázdné slovo není na míst tam, kde jest zle: tu jedině působiti může oprav dová, skutečná pomoc celé ostatní veřejnosti české Mnohá místa českého jihu v časech dřívějších mí vala svou staletou hospodářskou dobrou pověsť, byla široko daleko známa, dnes však úpadkem zeměděl- ským vůbec a nedostatkem dráh zanikají a to jak majetkem, tak i počtem obyvatelstva. Mnohé kra jiny jsou pro nedostatek spojení železničního témě od světa odloučeny, musí jedinou svou prodejnou plodinu táhnouti bídně a po špatných cestách d značně vzdálených míst, kde je dráha a kde tedy nejsnáze obchod s obilím se provozuje. Podubně jest tomu i s trhy na dobytek. A průmysl? Jak zpozdile by připadalo zakládaní průmyslu bez dráhy Právě v chudších, zmořených krajinách musí se za- číti napřeď dráhou, která spláe jednotlivce povzbudi k průmyslu, jehož na českém jihu k oživení ne- zbytně jest třeba a čehož důkazem pro udržení na- šeho lidu jsou zejmena České Budějovice. A tu jsme u těch nejbojavějších míst českého jihu. Zd na jihu jest právě třeba nejvíce skutků, zde kromě jiného hlavně třeba pomýšleti na projekty dráh, kter by smutně, opuštěné kraje oživily, obchodní ruc povzbudily, k zakládání průmyslových podníků zemědělských družstev atd. praktický podnět dávaly.
Zdeněk Český Budějovice
24 article
Co platno zřizovati družstva obilní, nákupní ald. když se pro výrobky i s výrobky kraj světa ku dráze jeti musí, když se musí pracovati s polížemi obrov- skými bez snadných prostředků dopravných? Ta- kovou důležitost má pro kraj hospodářsky ohrožený též dráha z Týna do Vese'í, která se týká 2 okres a jest kromě některých míst na Veselsku zvláště dů- ležitou pro četná místa na Týnsku. Tato dráha byla ve dvou směrech již přičiněním zatimn. družstva vyměřena t. j. kratším, z Týna ku připojení se stanici Bukovsko-Dinín a delším, z Týna se sta nicí pobliže Veselí (as u Horusic). Obce zúčastněné i okresní zastupitelstvo týnské složily již na pouhý první náklad vyměřovací na 8000 korun a sice obe Týn 2000 korun, okresní zastupitelstvo týnské 2000 korun, velkostatěk kn. Schwarzenberga ve Bzl 1600 korun, obec Bukovsko 1400 korun a nedostavající se zbytek ostatní obce. Dosud však nejde věc určitým cílem ku předu, někde to vázne, ač zatímné družstvo déle 5 let trvá a obce netrpělivě dobrého výsledku od přinesených k tomu obětí očekávají a sice ze- jmena od těch, kteří při podnikání v čele stália zdar započatých prací slibovali. Vypravuje se, že tento projekt, o nějž zvěčnělý a u věcech pod- nikaných zvláště čilý pan inženýr Knih se horlivě se starostou týnským panem
Schwarzenberg Veselsko Bukovsko Dinín Horusice
25 article
Veselým zasazoval, narazil prý na odpor v zem ském výboru a sice ne tak z příčin věcných, jako splše z ohledu na Bechyň. Myslíme, že dráby nezřizujíse snad jen z jednostranných ohledů, nebo se zřetelem na energičtější vystupování míst neb větší vliv ně- kterého pana poslance, jako spíše z důvodů sprave- dlivých a praktických a zvláště tam, kde jedná se o to, pomoci čelným obcím českého jihu, ležícím n čáře z Týna do Veselí, které jsou jaksi zakletya hospodářsky ochuzeny. Bechyně (o kterou se vlastně jako o vítězném soupeři naší dráhy jednalo), obdržela již potřebné spojení s Táborem, dá se tedy nyní lím více a právem očekávati, že bude všemožně pama- továno na nutné spojení z Týna do Vesell, které m dalekosáhlý a dnes mnohými ještě ani netušený vý- znam pro zlepšení poměrů obci týnských i veselských, pro Týn a jeho výhodné spojení na všechny strany Spojení to také nebude vyžadovati s velkého nákladu poněvadž bude krátké dle míry a laciné pro stavbu krajem rovinatým. Žádáme proto, aby družstvo ny- nější vhodné chvíle nezaspalo, aby se o rychlé pro vedení všude a účinně zasazovalo, načež doufame s důvěrou, že nebude snad u zemského výboru v této důležité věci neporozumění. Divíme se jen na konec, že těž zástupce knížecího velkostatku ve Bzí nejeví čilejšího a pevného zájmu pro věc, která i jeho četným dvorům v poloze té bude více na prospěch, než ony stálé karavany vozů, vysílané z 4 dvorů na vzdálené nádraží tak často a za všech svízelů počasových. Nechť proto obě okresní zastu- pitelstva, obec Týn s Bukovskem a velkostatkem bezským se postaví se svými zástupci jako družstvem v čelo, zahájí pokračovací důslednou akci všude zvláště u vlády, již na projeklu záležeti musí a pak doufejme, že těmto spojeným sílám se dilo užitečno podaří.
Veselá Bechyně Tábor Bzí Týn s Bukovsko
26 article
Družstevni lihovar ve Višeňovicích v Čechách. Ačkoli na Moravě a ve Slezsku již roku 1899 se počalo se zakládáním rolnických liho- varských družstev, vzniklo první lihovarské družstvo v Čechách teprve minulého roku ve Strůži na Nežárkou a postavilo si tamtéž svůj hospodářský lihovar. Před nedávnem sestoupilo se za týmž účelem rolnické družstvo ve Višeňovicích u Pře- louče, jež se rozhodlo pro stavbu hospodářského lihovaru, zařízeného na denní výrobu 4 hl. lihu. v němž možno však s týmž strojním zařízením 7. hl. lihu denně vyrobiti. Bude to tedy druhý rolnický družstevní lihovar v Čechách. Při tomto družstevním podníku se účastní rolníci z Višeňovic i ze sousedni obce Bělé. Veškeré strojní zařízení, vy- hovojící všem moderním požadavkům, svěřeno chvalně známé odborné strojírně Novák Jahn v Praze. Severoněmecký Lloyd v Brémách. (Te legrafické zprávy o pohybu parolodí.) Paroloď » Kei ser Vilhelm der Grosse« připlula 30. dubna o 9. hod dopol. do Nov. Yorku. Paroloď »Sachsen« vyplula 30. dubna z Janova. Paroloď »Mark« vyplula 30 dubna z Viga. Paroloď »Prinz Regent Luilpold« při plula 30. dubna do Adelaidy. Paroloď »Darmstadte minula 30. dubna Quessant.
Bělá Novák Jahn Lloyd Vilhelm Mark Prinz Luilpold Višeňovice Čechy Morava Slezsko Nežárka Praha Brémy York Sachsen Janov Vigo Adelaida Darmstadt Quessant der Gross
27 article
Slosování a tahy. Z Vídně, 1. května. (C. B.) Při dnešním pré miovém slosování státních losů z r. 1860 připadla hlavní výhra v obnosu 600.000 KKK nu ser. 17.760 čís. 16, druhá hlavní výhra K 100.000 na ser. 19.949 čis. 1, třetí výhra K 50.009 n ser. 17.760 čís. 10. Po 20.000 K vyhrávají ser. 4960 čís. 11 a ser. 17.284 čís. 2. Banky, záložny a spořitelny. Lidová banka v Praze vykazuje za čas 7. května 1900 do 30. dubna 1901: vloženo n vkladní knížky i na běžný účet K 985.460 29, vy bráno vkladů z vkladních knížek i z běžného účiu K 721.223.41, stav vkladů dne 30. dubna 190 K 264.236.88. Pražská úvěrní banka vykazuje za měsí duben: vklady na knížky činily K 10,087.639.11 tudíž o K 64.000.23 méně než předešlý měsíc. Zemský úvěrní fond živnostenský. Zá kladní jmění věnované král. českým K 1,000.000 Fond poskytuje úvěr živnostenským společenstvům, pak družstvům maloživnostnickým, zřízeným dle zákona společenstevního z r. 1873 za účelem spe
Vídeň Praha KKK lidový banka úvěrní banka
28 article
lečného nákupu surovin a potřeb pro členy, spo- lečného prodeje jejich výrobků, společných dodávek, společné výroby, poskytování úvěru jednollivým členům ald. Úrok ze zápůjček 4%. Nově zařizova- ným družstvům dodává fond stanovy a provádi jejich ustavení se a zápis. Fond provádí, a to pro- zatím zdarma, účetní revise družstev; dodává jim za cenu výrobní knihy účetní, dává návod k vedení jich a udílí zdarma rady v záležitostech společen- stevních, zejmena právních, berních, také účetních i obchodních. Formuláře žádostí o úvěr zasílají se na požádání. Záložna od spořitelny české založená povolila v měsíci dubnu půjček K 10.760. Naproti tomu bylo splaceno záloh K 11.822. Městská spořitelna v Nechanicích. V mě- síci dubnu bylo od 49 stran vloženo K 50. 458.21, od 66 vybráno K 58.573.19, na hypotéky půjčeno K 9200.—, na hypotéky splaceno K 9070 61, směnek eskontováno za K 4200.—, směnek splaceno za K 4940.—.
Nechanice
29 article
Za měsíc duben vykazují korun Obě. zál. v Chocni . . . 22.932 28.074 Obč. zál. v Přelouči . .. 51.020 64.427 Obč. zál. na Malé straně. 40.569 66.104 Ohč. zál. v Nymburce . . 94. 185 142 64 Spořit. města Soběslavi . 89.886. 118.256 Sp. kr. hor. m. Hory Kutné 92.416 140 813 První zál. na Vysok. Mýtě . 1,958.409 1,641.949 53.477 Městská sp. ve Šlaném . . 52.973 Trhy poněžni Bursa.
Hora Bursa Choceň Přelouč Nymburk Soběslav Kutná Mýto
30 article
V Praze, 1. května. (Pův. zpr. »N. L.«) Při tichém trhu uskutečněna závěrka České banky Union K 269.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 270.50 peněz, České spo- lečnosti pro průmysl cukerní K 224.— peněz, strojírny Daňkovy za K 501.— peněz, akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 430.— peněz, První česko-moravské strojí ny K 612.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly. Offieiální záznamy znějl-
Praha Český banka Union živnostenský banka
31 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 „ , Č. Budějovic 1893 Plzně r. 1886 .. „ » Teplice r. 1887 » » Smníchova r. 1888. Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. » » mel. úpisy „ , » » želez. úpisy Ceská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . dto. Em. 1871 dto. „ 1879 Místní dráha N. Brod-Humpolee Duchc.- Podm. dráha Em. 1869 dto. » 1871 „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo- západní dráha . dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka . . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha- Rakouská sev.-západní dráha (lit. B.) dto. Pražskoduchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německá spoj. draha Akc. tov. na vyráb. uměl, hinojiv v Kollně . . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukérní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnicka spol. dř. Daněk a spol. Pražska železařská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) „akc. spol. řetéz. lavky První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 1. května. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta . 98.40 společná » květ. 98.50 » stříb. 98.15 rakouská » zlatá 117 95 » » kor. 97. 40
Smníchův Ferdinandův společenský Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Čechy N . Brod Morava Vltava Modřany Vídeň úvěrní banka Humpolee Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský
32 article
491.— rak. severozáp. dr. polabská dráha . 513.25 pražsko duchcov. spol. st. dr. rak uh. 692.50 96 . 25 jižní dráha silniční dr. lit. A. 277 — » » » B. 274.— dunaj. paroplaveb. 846.— 887.— rakouský Lloyd 1800.— pražská želez. sp. 1235.— česká montan. sp. 465.—- alpská montan. sp. rým. muráň. spol. 502.— rak. zbrojovka . vídeň stavební sp. —.— peštská vagonka. —.— severočeská uhlář. ——.— západočeská uhl. —.— mostecká uhl. sp. 827.— Schodnica . . . 1365 — turecká tabák. rež. 299.— devisa německá . 117.52 » londýnská 240 25 » pařížská . 95. curyšská . 95 15 dvacetifrank . . 19.u7 marka papirová . 117.52 rubl » . 253. 75
Lloyd 1800 pražský duchcov . společenský
33 article
uherská » zlatá 117.55 „ kor. 92 90 182.— státní losy 1854 » » 1860 po 500 zl. .. po 100 zl. .. státní losy 1864 losy tisské . . . » úvěrního úst. vídeň. I. komun. turecké losy . . b. anglo-rakonská vídeň, b. jednota 934.— r. úst. pro úv. poz. 688.— rak. úvěrní ústav 691.— uh. úvěrní banka 418 25 b. pro země rak. 562 — vídeňská unionka česká b. Union . Živnost. banka. buštěhradská A . 3095.— B . 1135.— duchcov. podmok. 613.— Ivovskočernovická 540.—
úvěrní banka Ivovskočernovická 540
35 article
Po velice pevném průběhu a po čilé reprise akcií dráhy státní bylo na ko- nec smýšlení na klesnutí, akcií jižní dráhy a na peštské prodeje zamlklé. Eskontní sazby 3/2, 4/ procenta. Z Vídně, 1. května. (Zvl. telefogr. »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na příznivé posu- zování parlamentní situace, zvláště na vyřízení poplatkové novely bylo smýšlení pevné. Speku- lace podnikala zpětné koupě, kterýmiž, jakkoliv byly omezeně na podzimní hodnoty, se nálada podslatně zlepšíla. Kromě obvyklých spekulač- ních papírů byla čilá poplávka, zvláště po hod- notách dopravních. Ve šraňcích byl obchod za zlepšených kursů velice omezený. Později byl vzestup kursů zastaven prodeji kreditek, podni- kanými na zahraniční účet. Smýšiení však ne- bylo poškozeno.
Spek Vídeň