2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. května 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. listy
předjilací se
v Praze v adialnisltraei
2 k
na něst
ss čivrt leta . . . . 6 K-
s drají denádkau
na měse . . . . 7 K 50h
na čtvit lota
v slilk: 2 K no
na měsic . .
Poštens
a něsle
n k. . . . . 9 k 60h
s dvojí zlallkon
n nt a . . :n k e
Praha
5
title
Dnsšní číslo pro Prahu le o 10 stranách,
Praha
6
article
Poučný obrázek z domácnost
Poučný obrázek z domácnost
německé.
Nejnověji k nám došlé číslo mnichov
ského časopisu »Neueste Nachrichten« při
neslo žalobnou úvahu, která sice týká se
v první řadě domácnosti mnicho vské,
ale která i pro Prahu a pro národ český
má nemalou zajímavost. Věc jest z oboru
vyššího školství a přímo vzata jest z vy
soké školy technické v Mnichově.
Vzhledem k národní, vědecké a společenské
důležitosti, jíž vysoké školy technické za ně-
kolik desítiletí posléze minulých nabyly,
zvláště v Evropě střední a západní, a vzhle-
dem k potěšitelnému rozkvětu, jehož naše
vysoká škola technická v Praze už nabyla,
hlas dotčeného listu mnichovského o pomě-
rech, jaké zavládly na technice tamější, za-
jisté se potká s nemalou pozorností nejen
našich kruhův odborných, ale i širší veřej
nosti české, jež jest si vědoma, jaké vzne
šené místo v ústrojí národního vzdělání na-
šeho zaujímá technika pražská.
Mnichovský list počíná svou úvahu
hrdým prohlášením, že němečtí lučebníci,
elektrotechnikové, stavební a strojní inženýři
pro své neobyčejné, důkladné vzdělání od-
borné těší se v životě praktickém nejen
v říši německé, ale i daleko za hranicemi
jejími chvalnému uznání, obecné přízni a
stálému vyznamenávání, a že od několika
desítiletí velice platně přispívají k rozkvětu
a zmohutnění průmyslu německého. Stále
postupující zdar tohoto průmyslu že opět
působí zpět i na německé školy technické
aby bez ustání se zdokonalovaly. Nejbližší
následek, že výsoké technické školy v Něm-
cích stále se zvelebují, byl prý vzrůstající
počet studentstva jejich.
Praha
Evropa
Německo
Neueste Nachrichten
ty soký škola technický v Mnichov
7
article
Na doklad toho mnichovský list uvád
dotyčné číslice z vysokých škol technických
v Berlíně a v Mnichově. V letním semestru
minulého roku školního technika berlínská
měla prý 2686 studujících; v témž období
studovalo prý na technice mnichovské 2476
posluchačův. Ale technické školy mnichovské
byly prý při svém založení vypočteny toliko
na 600 studentův a ještě před desíti léty
měly jich jen 800, kdežto nyní samo jedine
oddělení strojního inženýrství má posluchačů
1200, totiž dvakrát tolik, co prvotně měla
jich celá technika mnichovská.
V tomto neobyčejném vzrostu poslu-
chačstva na vysokém učení technickém
Mnichově a v Berlíně list mnichovský nespa-
třoval by pranic nepříjemného a povážlivého,
kdyby studující na obou jmenovaných tech
nikách byli samí Němci! Však tu počíná
stesk. Nejsou to tam jen samí rodáci ně
mečtí. I do Berlína i do Mnichova přicház
prý na techniku mnoho cizincův, zvláště pak
Rusův. Tak na technice berlínské bylo
v minulém školním půlletí zimním cizin-
cův deset procent a mezi těmi ne
méně než polovice Rusův. Na technice
mnichovské touž dobou mezi 2476 studují-
cími bylo prý 400 cizinbův a mezi nimi 142
Rusův, z těch pak 101 v oddělení inženýr-
ství strojního. Vůbec prý nejvíce cizincův
zapsáno bylo v minulém půlletí školním na
vysoké škole technické v Mnichově na od-
dělení lučebním, v oddělení pr
architekturu, pro strojní inže-
nýrství a pro zemědělství.
Tyto poměry vybízejí prý všechny Němce
k vážnému přemýšlení. Jest prý v těchčí
slicích utajeno veliké nebezpečí pro Němce,
ačkoliv jim lichotí, že tolik cizincův přichází
na jejich techniky, aby v nich nabyli svého
Němec
Rusův
Berlín
Mnichov
vysoký učený technický Mnichov
vysoký škola technický v Mnichov
8
article
vzdělání. »Veliké nebezpečí«, žaluje mni-
chovský list, »spočívá pro nás v první řadě
v tom, že cizinci, čemu u nás se naučili.
mohou užiti a také užívají k provozování
soutěže proti našemu průmyslu německému.
Učíme cizinu kouti zbraň, jíž dě-
kujeme za své úspěchy a kterouž
ona bude potírati nás na trhu
světové m.«
Po žalostivém vzdechu, že techniky ber
linská a mnichovská odchovávají tolik cizin
cův, převážnou většinou Rusův, kteří pak
vrátivše se domů, strojí proti nim nebezpeč
nou konkurrenci na národohospodářském zá-
vodišti světovém, mnichovský list vypočítává
ještě jiné škody, které ze studia cizincův na
technikách německých plynou pro technické
síly německé. Až do nedávna prý techni-
kové němečtí docházeli pěkného zaopatření,
výnosných míst daleko mimo svou vlasť, ale
v nejnovějším čase prý cizinci, kteří nabyli
vzdělání svého technického v Němcích, jak-
mile se vrátí domů, obsadí všechna lepší
místa sami a Němci prý musejí se stěhovat
odevšad. Idea národnosti prý všude mimo
Německo zavládla i v oborech praktických,
ve všech odvětvích průmyslu a domácí ro-
dáci prý vytiskují Němce v cizině z chleba.
Rusův
Němec
Německo
9
article
Tento zjev jest tím smutnější, když techni-
kové němečtí už ani doma nenalezají zaopa-
tření od té doby, co ruch průmyslový v říši
německé značně poklesl a co nabídka tech
nických sil průmyslových jest větší než po-
ptávka po nich.
Jak vyváznouti z těchto neutěšených
poměrův, v nichž octli se němečtí techni-
kové i techniky německé, zejmena technik
berlínská a mnichovská?. Prohlásiti ná-
rodní boykot na vysokých školách ně-
meckých nebo jen na technikách tamějších
proti všem studentům cizím: tato myšlenka,
ač by Němcům velice se líbila, přece jen
v nich samých vzbuzuje vážné pochybnosti,
obavy a rozpaky, z jakého důvodu by bylo
možno prohlásiti ji v říšském zákouníku ně-
meckém. Nebránil by tu Němcům ani st ud,
jako spíše strach, že by bylo možno, splá-
ceti jim rovné rovným, a to nejen při stu-
dentech, ale i při professorech technických
a universitních, jichž oni stále mají přeby-
tečnou zásobu pro vývoz za hranice a kteř
by pak asi zůstali doma a sušili zuby.
S boykotem, s přímým zákazem, že žádný
neněmecký student nebude přijat třeba jen
na některou techniku v říši německé, ne-
opováží se Němci ani žádné zkoušky, jiz
z ohledu na sebe samy.
Němec
10
article
Tedy něco jiného, čímž by cizím stu-
dentům pobyt na technikách německých
stížili. Ustanoví se po prostu, kolik studentů
má místo na té a na té technice a řekne
se, že při zadávání a obsazování těchto míst
mají přednost rodáci němečtí a teprve
zbude-li něco, že se zadá cizincům ! Dobrá.
To snad by třeba v Mnichově a v Berlíně
skutečně udělali. Ale jsou v Němcích tech-
niky, které cizince s radostí v síních svých
vítají. Co mají počít ty? . . .
Však, komika, svrchovaná komika ce-
lého zamýšleného opatření s obmezeným
počtem číslovaných sedadel na
technikách mnichovské a ber
línské vězí jinde. Sedadla by byla čí-
slovaná a pro rodilé Němce vyhra-
zena .. ., ale tito Němci by tam musili také
opravdu chodit, aby sedadla nezů-
stala prázdna a aby cizinci se
jim proto nesmáli na vreh
hlavy.
Sám mnichovský list, který radí k za-
řízení vyhrazených míst s předností pro
Němce na domácí technice, musí přiznati
že »Rusové a ostatní Slovane
jsou posluchači pilní i horliví,
Němci pak bohužel zhusta to
nejsou. Skutečně nedbalou ná-
vštěvou se strany Němcův ve
mnohých posluchárnách a cvi-
čebnách procehto přítomnýc
cizincův, už samo sebou dost
vysoké, stoupá na 20 až na 25
procentl«
Zajímavý obraz ze života německého
studentstva na domácích technikách, kter
si stěžují na nebezpečí z návalu — ci
zincůvl
Němec
Němcův
Mnichov
Berlín
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze třicátá deváta.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 1. května.
Sněmovna dnes odstavila všelikou prác
věcnou, jaké je hojně na jednacím pořaděa
bavila se afférou posl. Šu sterši če
s posl. Steinem. Čestná záležitost zůsta
vena k rozhodnutí parlamentu, ve kterém pojmy
o cti jsou příhodami posledních čtyř let posu
nuty a zkaleny, smysl pro ni a její příkazy
pro vzájemnou šetrnost, pro slušnost, jaká ná-
leží elitě zastupitelstva lidového a sboru zákono
dárnému, valně potuchl! Není naším subjek-
tivním, je skoro všeobecným dojmem, že v
atmosféře tak zamořené mohl zůstati dr. Šuster
šič lhostejným, jako zůstali jiní vůči výrokům
a výkřikům, třeba jejich animus injuriandi byl
zjevným. Sentimentální citlivost, kde lélají
kolkol nadávky a kde je třeba být otrlým, na
takovém kolbišti, jakým je zasedací sín víden-
ská již od r. 1897, není na prospěch, ale n
škodu. Co nebylo v tomto prostoru pověděno
a slyšeno, jehož půda ještě čpí po záplavě
sprostoty, kterou zatopen ! A tato sněmovna
má se státi velikou porotou a vynášet nestranné
nálezy. Není v tom protismysl, není to tak
zvaný nedostatek kompetence a legitimace?
Pan dr. Šusteršič není člověkem
který zasluhuje sympatil. Jemu byli vždy ně-
mečtí klerikálové bližší, než Slované. Jeho
intrikami byl vypuzen dr. Ferjančič z pre-
sidia. Jeho vinou rozbit byl společný kluh
slovinsko-chorvatský. On nemá práva, žalovati.
že dnes coram populo dostali se
Slované do sebe, což bylo dosud jenom
výsadou Němců.
Stein
Šuster
doktor
Šusteršič
Slovan
Ferjančič
Němec
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
My z hloubi srdce toho želíme, ale podl
na smutně zásluzé tohoto zarmucujícího zjevu
má také on. Uvedl na forum veřejnosti svou
věc a ortel parlamentu dopadl proti němu.
Pan dr. Šusteršič jest mladý politik
jenž po parketách vídeňské sněmovny chod
necelé dva roky teprve, ale terrorisuje všechny
Slovince a staví všude do popředi jenom své
»já«. Na něm splnila se dnes stará pravdai
»Pýcha předchází pád.«
Bylo několika řečníky na základě úřadních
listin dokázáno, že na jeho přímý podnět rolníe
byli uvedeni v omyl prodejem 16petní hnojivé
moučky, která vydávána za 18petní, a že seto
stalo na jeho příkaz ve vší tajnosti.
Podrobnosti pětihodinné skoro debaty, za-
hájené referátem dra. Kramáře, nebudeme
tu vypočítávati. Čtenáři najdou zajímavá, po-
zoruhodná, ba sensační odhalení v referátě
sněmovním.
Výbor navrhl, aby posl. Steinovi se
nevyslovila nelibost za to, že řekl dru.
Šusteršičovi: »Vy jste klidně snesl, když vám
byla třikráte vmetena ve tvář urážka : »Vy jste
padouch !«,
dále, aby se mu nevyslovila nelibost, že
řekl: »Vy jste v procesu, který jste způsobi
v afféře méně cenné hnojné moučky vyšel s ru
kama pomazanýma«,
naproti tomu však navrhl výbor, aby
se Steinovi vyslovila nelibost za to, že uži
proti zástupci páté kurie krajinské slova
»šlindra«, slovinského to pojmenování pro česk
»struska«.
Sněmovna vynesla ale ve všech třech otáz
kách soud proti dru. Šusteršičovi.
doktor
Šusteršič
Pýcha
Stein
13
article
Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 25 m. dopol
Posl. Zázvorkovi bylo odňalo slovo, jež vy
žádal si k formálnímu návrhu, protože mluvil roz
vláčně, návrhu nepodávaje, avšak on žádal za ně zas
Předseda uděluje slovo posl. dru. Kramářovi
předsedovi kárného výboru.
Posl. dr. Kramář dovozuje, že kárný výbo
po skutečně svědomitém uvažování učinil svá usne
šení bez ohledu na stranu a národnosť a při všec
jeho poradách panovala naprostá objektivnosť a ne
předpojatost. Žádá, by výborové návrhy byly ta
posuzovány a přijaty. Úloha výboru byla nesnadná
neboť nejprve bylo třeba zjistiti podstatu věci
Řečník líčí události, jež sběhly se v 36. a 37. sně
movní schůzi. O vedlejších událostech mezi jed-
notlivými poslanci protivných stran není v protokole
zmínky. Posl. Stein i Šusteršič byli tehda voláni
k pořádku a proto přihlásili se k opravě zápisníkův
a posl. Šusteršič žádal, by byl dosazen kárný výbor
Přišed potom do něho žádal, by byl pokárán posl
Stein pro výkřik »dr. Šlindra«, jejž prý bude opako-
lvi
vati kdy za vhodné uzná.
Poslanec Stein vyjádříl se, že nadávka »šlindra
znamená »strusku« a jest ochoten vysvětliti spojen
mezi šlindrou a struskou a drem. Šusteršičem, mysl.
však, že by to mohlo býti dru. Šusteršiči proti mysli
jako druhdy Št. Richtrovi na českém sněmu.
Posl
Zázvorka
doktor
Kramář
Stein
Šusteršič
Šlindra
Richter
14
article
Třetí věc týká se spílání »padouchů«, jež platil
jednou dru. Šusteršiči a on se proti tomu neozval
Výbor soudil samoděk o výroku posl. Steina (z
řeči dra. Šusteršiče): Vaše ruce jsou pošpiněny Tho-
masovou struskou, vždyť to prohlásil okresní soud
To je podstata věcí, o nichž kárný výbor mě
soudit. Zpravodaj rozbírá afféru s »padouchem«. V
výboru bylo proto různé mínění. Jedna strana po
ukazovala, že opakování nadávky jest urážkou na e
jako první. Kdyby tomu tak bylo, výbor by býval
zajisté jednohlasně navrhl projev nelibosti poslanci
Steinovi, neboť věděl, že povolán jsa za soudce
o toravech, jež ve sněmovně panují, musí jednatic
možná přísně a bezohledně. Avšak přísnost a bez
ohlednost v případu, kde toho věcně odůvodniti nelze
byla by pokleskem, jako vlažnost v posutování
mravů, jež se ve sněmovně zahnízdily. Jako před
seda rozhodl proti nelibošti v tomto případu, nebo
Stein prohlásil, že nemůže obcovati se Šusteršičem.
protaže nežádal salisťakci za dřívější spílání »pa
douchů«.
Výbor ctí náboženské přesvědčení posl. Šuster-
šiče, jež mu nedopouštělo souboj, avšak většina vý
boru uznala také, že posl. Šusteršič měl- tehda žáda
aspoň za svolání kárného výboru. Neučinil-li tal
tehda, nemohl žádati za projev nelibosti posl. Stei
novi, jenž onu pohanu opakoval.
Potom pojednával referent o afféře s Thomase
vou struskou a konstatoval, že o čestnosti posl. Šu
steršiče výbor nepochybuje. Nedokázalo se mu,že
by se býval chtěl obohatiti.
Stein
Šusteršič
Šuster
Thomas
Šu
Šusteršič
15
article
Pokládal jsem potřebným to tady konstatovat
jelikož výbor po jiné stránce o dru. Šusteršičov
stejně příznivě souditi nemohl. Konstatuji, že výčitk
proti dru. Šusteršičovi, že nejednal korrektně při do-
dávkách moučky k hnojení, protože tato byla méně
cennou, podle listin jest bezdůvodnou, a že nelze
činiti jemu jako předsedovi hospodářské jednoty vý
čitky, že dával zůmyslně špatné dodávky. (Odpo
v levo.)
Avšak výbor uznal nicméně, že ve velkém boj
společenstev proti zemědělské společnosti dr. Susterši
jako předseda této užil prostředků neloyálních a ne
korrektních. (Velké pohnutí.)
Dr. Šusteršič r. 1899 zaslal tajemníku hospodář
ské jednoty z Tyrol psaní, ve kterém mu ukládá, by
dal vyhlásiti ve »Slovenci«, že se podařilo společen-
stvům moučku ke hnojivu dostati levněji o 20 kr
na q. než ji dává zemědělská společnost, a že tent
rozdil se vysvětluje tím, že dr. Šusteršič tuto dife-
renci zaplatí ze svého. Dr. Šusteršič dodal, že faktum
že dává 20 kr. náhrady, musí zůstati tajným.
Tím se také vysvětlují slova posl. Steina: »V
jste vyšel z této aféry s pomazanýma rukama.«
Dr. Šusteršič žaloval pro stejný výrok starostu
v Kamníku Svjetina, který však byl uznán nevinným
Podle mínění výboru posl. Slein, učinil-li již tento
výkřik, chtěl dotknouti se osobní cti posl. dra. Šu-
steršiče. (Odpor v levo.)
Každý, kdo byl zasvěcen do věci, podle příkrost
posl. Steina musil souditi, že chtěl uraziti posl. dra
Šusteršiče osobně, nikoli politicky. Výbor nicmén
nemohl navrhnouti důtku pro posl. Steina, protože
soud v této afféře rozhodl, že dr. Šursteršič byl zod-
pověden za vše, co se stalo v jednotě, poněvadž byl
jejím předsedou.
Výbor přichází s positivním návrhem, aby vy
doktor
Susterš
Šusteršič
Stein
Šu
Šursteršič
Tyroly
16
article
V urobném prodeji
ranní čí-lo o sobě . . . za Sl
vdpolední
.. a zk
Ve hlislkách na venkovš
ranní číele. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserá t
platí se hotevě zapře
Předplacení a inserty přijímá admini-
strace v Marinnské ulicl č. a
Tam nacházejí ze tež redake
tiskárna a ezpodice „Márodních Listá“
Eukopisy se novrapejí
Márodne Listat
17
article
slovena byla posl. Steinovi nelibost za slovo »šlin-
dra« (struska). (Odpor v levo.)
Že chtěl posl. Stein dra. Šusteršiče tímto výkři-
kem potupiti, nemůže býti popíráno
Výbor myslí, že jednal s největší svědomitostí
objektivností. Jediná věc, kterou chtěl, jest spravedl-
nost. Doporučuji vám návrhy výboru. (Hlučný sou-
hlas a potlesk v pravo.)
Poslanec dr. Dyk: V každé slušné společnost
tím více pak v zákonodárném sboru, jest naprosto
nepřípustno užívati nějakých nadávek. Každý spra-
vedlivý a slušný člověk musí takové nadávky proti
kollegovi odsouditi. Prohlásil-li zpravodaj, že poslane
Stein neužil slova »padouch« sám, nýbrž že něco
opakoval, co dříve řekl dr. Berger, nemůžeme s tím
souhlasiti. Neboť poslanec Stein slovy: »S vámi ne
obcuji, proto že jste byl nazván padouchem a v
jste to nechal klidně na sobě vězeti« — dopustil se
urážky a žádný soudce by jej nemohl osvoboditi.
Poslanec Glöckner: Stein slova »padouch
ani neopakoval
Poslanec Malik: Ono jenom konstatoval sku-
tečnost.
Poslanec dr. Stránský: Toto konstatování jes
však jen zlehčováním poslance Šusteršice. V tomto
úmyslu to také řekl.
Poslanec dr. Dyk : Zajisté že to neřekl v přá-
telském úmyslu. Takové urážky musejí býti za všech
okolností pokárány.
Stein
doktor
Dyk
Berger
Glöckner
Malik
Stránský
Šusteršice
18
article
Podávám tento návrh
Slavná sněmovno, račiž se usnésti: Budiž vy-
slovena nelibost poslanci Steinovi pro slova: »S vámi
neobcuji, proto že jste nechal na sobě vězeti slovo
»padouch«. (Pochvala v pravo, odpor v levo.) v
příčině slov: »O vás rozhodl okresní soud, že vaše
ruce jsou pomazány Thomasovou moučkou,« must
býti především řečeno, že v tomto rozsudku nebylo
konslatováno, co poslanee Stein tvrdil. Důvody roz-
sudku zabývají se toliko jednáním posl. Šusteršiče.
jakožto předsedy hospodářského spolku, nikoli však
jako soukromé osoby. Výboru však nebyl předložen
originál rozsudku, nýbrž jen jeho otisk ze »Sloven-
ského Národa«, jehož autentičnost není zajištěna. Na
všechen způsob jest však rozsudek ten kuriosem.
poněvadž se v něm praví: »Bylo dokázáno, že d
Šusteršič jako předseda hospodářského spolku svě
ruce pošpinil.«
Dle přirozených právních zásad může se dopu-
stiti deliktu jen fysická osoba, a jest nemyslitelno.
že by rakouský soudce mohl odůvodniti rozsudek
tím, že dr. Šusteršič se dopustil přestupku jako před-
seda spolku. Připouštím, že jednání hospodářskéh
spolku po této stránce nebylo loyální, a že spolek
jako takový provozoval nereellní soutěž, a třebas
to dělo za volební agitace, nemůže se to schváliti.
Z výkřiku Steinova by plynulo, že dr. Šusteršič se
dláky nějak podváděl, kdežto kárný výbor bez roz
dílu stran dospěl k přesvědčení, že dr. Šusteršič n-
prováděl žádnou nereellní manipulaci v neprospěch
sedláků.
Výbor jednomyslně projevil názor, že osobní
čest dra, Šusteršiče jest nedotknuta a že nikdo nem
práva něco mu vytýkati.
Stein
Thomasův
doktor
Šusteršič
Steinův
19
article
Nechci vyšetřovati, z které strany poslanec Stein
dostal informace. Jako Slované nejsme povoláni za-
sahovatí do domácích sporů Slovinců, avšak dějiny
nás učí, že Slované byli jenom tehdy poraženi, kdvi
žádali o pomoc nepřitele. To by měli všichni slovanšt
zástupcové uvážiti a míti na paměti
Poslanec Holanský Co jest Němcům d
toho, co mají Slované mezi sebou
Poslanec dr. Pommer: Jest nám do toho,
Poslanec dr. Dyk: Počkám, až pan professo
ukončí svou přednášku. Pokládám se za oprávněna
žádati, aby po této stránce poslanci Steinovi byla
vyslovena nelibost. Myslím, že to mohu žádati, po-
něvadž v odůvodnění výborovém se praví, že posl
Šusteršičovi osobně nemůže býti činěno žádných
výčitek nepoctivého nebo zištného jednání. Sněmovna
nechť jest pamětliva, že má rozhodnouti jako sou
a že první vlastností soudce jest spravedlnost
(Hlučná pochvala v pravo.)
Posl. Šusteršič líčí zevrubně okolnosti, jež
způsobily nařčení jeho. Kritisuje jednání kárného
výboru, jenž řídil se rozsudkem vynešeným v jeho
neprospěch, nestaraje se o rozsudkové důvody a prů-
vodní materiál.
To co jsem věnoval — praví — nebyl můj první
dar ani poslední, který jsem věnoval na dobročinný
účel (Posměch na levici), aniž bych to byl do světa
bubnoval a nedám si vzíti toto právo, ať je vám to
milo nebo ne.
Posl. Peschika: To nám vypravuje ve sně-
movně.
Posl. dr. Šusteršič: Ano, to zde vypravuji
Posl. Derschatta: Vlastně bychom zde ne
měli být a měli bychom ho tu nechať sama.
Posl. Wolf: Právo hájiti se musí býti kaž-
dému ponecháno. On jest zde přece obžalovaným
a nikoli Stein
Posl. Kasper: Kdo má jenom trochu citu pro
čest, nemůže něco podobného poslouchat.
Posl. Šusteršič: Takoví pánové, jako m
vaše strana, mají zrovna důvod býti citlivými.
Stein
Slovan
Němec
doktor
Pommer
Dyk
Posl
Šusteršič
Wolf
Stein Posl
Kasper
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 1. května.
Je tomu již hodně let, co poprvé slaven
byl tak zvaný dělnický svátek. Nedá se po-
příti, že »soudruzi« zvolili si k tomu den
velmi vhodný a řekl bych, že ne zrovna den
demokratický.
Den prvního máje byl aspoň ode dávna
dnem vrchních desítitisiců, dnem velkýeh
toilett, nádherných ekypáží, dnem přepychu
a zvůle.
Dnem prvního máje zahajoval ode vždy
vznešený svět saisonu. V tento den peprvé
vylezla i ta nejetheričtější krásotinka ze svých
čtyř stěn, ze svého útulného boudoiru, kde po
několik měsíců bavila se docela intimně četbou
francouzské a německé secesse, v tento den
ulovila si první rýmu, první nastuzení, kteréjí
bylo o měsíc neb o šest neděl později vítanou
legitimaci k návštěvě některých mořských neb
elegantnich lázní vnitrozemských.
V den prvního května u nás právě tak
nabita je Král. Obora jako ve Vídni Prater
v Berlíně Thiergarten, v Paříži boulogneský le-
siček a v den prvního máje pořádají se z Lon
dýna právě tak houfné výlety na ostrov Wight.
jako z Cařihradu na Prinkipve.
Mladá strana v rozpuku, jejíž účelem je,
obrátit svět na ruby. Plná mízy a života —
tak aspoň tvrdi »soudruzi« sami o sobě, na
jiný den, než na den prvního května, kde při
roda jako nevésta zahalena v bílé roucho květu
svůj svátek ani položiti nemohla.
Pamatujete se tedy — abych vrátil se opět
tam, odkud jsem vyšel — na onen první máj
Bože, jaký měli lidé tehdy před tímto
dnem strach! Já strach neměl. Proč bych
ho byl měl? Na společnosti lidské, poku
vím, tak jsem se neprohřešil, abych zasluhoval
Král
Bož
Praha
Vídeň Prater
Berlín
Paříž
Wight
Cařihrad
den první květen
21
article
trestu, a řekl-li jsem kdy v novinách »soudru
hům« trpké slovo, ví bůh, že ho zasluhovali.
Ale ti ostatní.
»Kdyby už bylo po tom safraportském
prvním máji« — vzdychl si v předvečer vý
znamného dne jiný soudeček při plzeňském
jemuž nic nebylo tak proti srsti, jako »zbytečne
rozčilování«.
»Máš pravdu« — přisvědčoval mu přítel
o němž vědělo se, že všechen jeho majetek
vejde se do kufříku, jakých užívají rekruti,
když jsou k vojsku povoláni. »Kdyby mě tak
přepadli a oloupili o to, co jsem si v potu
tváře průběhem života zachoval —— zoufal bych
si!« A všechna společnost propukla v divoký
řehot.
Třetí však mlčel. A ten měl strachu
nevíce. A měl k tomu též svou příčinu
Kdyby mu tak v den prvního máje přišli od
platit všechny vlídnosti, kterými je po léta ča
stoval? Proto všechno zlato a stříbro a všechny
brillanty v čas odnesl do ohnivzdorně v Živno-
stenské. Papíry už tam měl. Doma nařídil, aby
spustili záclony a sám pak se chystal na výle
do Drážďan.
Řezník, od něhož jsme kupovali, vybídi
své odběratele, aby zásobili se masem den pře
tím, poněvadž by mu ho jinak »rozebralia,
kdyby prvního května otevřel krám. Pekař sice
tak neučinil, ale strachu měl rovněž dost; lidé
aspoň zpozorovali s úžasem, že dává v ten den
dvojnásobný nádavek.
U pekařů to vždycky začne — dokazoval
protější můj soused, když v předvečer prvního
máje jsem zpozoroval, jak věší na dvéře velký
anglický zámek. A měl pravdu, že na pekaře
se to nejdříve sveze. Na doklad, že příčinou
velkých a mocných hnuti lidských byl jen v nej-
vzácnějších případech statek ideálný, z pra-
vidla že to byla bída — hlad. Jak počala
velká revoluce? Pověstným průvodem maenád
bůh
Máša
Pekař
Živno
Drážďany
22
article
do Versaillu a potomním drancováním pekař
ských krámů.
Jako pevnosti měli zabedněno v den prvního
máje kořalečníci.
Zajímavo bylo pozorovati lid na ulicích.
Veřejný ruch měl ráz naprosto sváteční. Na
některém místě připadaly mi tvořící se houfy
jako v zahradě kola pivoněk. Samá červená
stuha u ženských, samá červená kravatta
mužských. Byli si toho všichni vědomi, že
jejich jest den, že na svátek povýšen světovým
dohodnutím se vůle lidové a dle toho se těž
chovali. Sebevědomě a hrdě.
Potkalli's »soudruha« a neuhnul-li se s.
vrazil do tebe, jako by ti říci chtěl: dnes já tu
pánem! Každý, kdo měl na hlavě širák a kolem
krku rudý nákrčník, mluvil mnohem hlasitéj
než jindy a poněvadž v Praze na ulici i jinde
vůbec se křičí, byl pouliční život tehdy velm
hlučný.
Všechno táhlo na Střelák. Tento ostrov, jenž
českým králem odevzdán byl z poloviny obe
pražské, z poloviny ostrostřelcům, aby se tan
cvičili v obraně vlasti proti nepřiteli, povýšer
pojednou za speciální oblast sociálně-demo
kratickou.
Střelák
Versaill
Praha
Potkalli ' s
23
article
»Jednou do roka ho zaplaví voda, jednou
do roka sociální demokraté« — neblahý ostrov« —
vzdychnul si bourgeois z obecního zastupitelstva
a setník »en suite« u páté či šesté setniny
proslaveného sboru.
Odvážil jsem se tam také. Neměl jsem sice
ani modrou blúzu, ani červenou stuhu kolem
pasu, ale cítil jsem se dosti dělníkem, abych
vmísiti se mohl mezi ty, kteří ovládáni jsou
klamnou domněnkou, že pracují jenom oni,t
druzí že si vlastně jen hrajou. Ostatně jsem
byl ve společnosti a ta, jak známo, dodává
kuráže. Zpozoroval jsem, že »vědomi síly da-
vové« probouzí se, když postupují v řadě třeba
jen tři. ovládáni touže myšlenkou.
Když jsme si byli cestu prorazili různými
prodavači letáků, slavnostních novin a pamětných
minci, ocítili jsme se u brány, na níž skvěl
se veliký v rudých písmenách nápis:
»Osmihodinná práce!«
24
article
»Bude se tedy pít od desíti do šesti!-
připomenul přítel, jenž trpí nepěkným zvykem.
příliš nahlas mysliti. K tomu dodal: »To je
dost, já vydržím to v hospodě sotva tři hodiny.
Toť se ví, že poznámkou tou vzbudil pozornost.
Byl tu ihned jeden z pořadatelův, jenž se nás
zdvořile sice, ale s rozhodností malých lidí
kteří eiti se býti povolány pojednou k věci velké.
ráčil pozeptati, k jakému že vlastně přináležíme
metiéru
Jsme lakýři — odpověděl s božskou drzosu
jeden z nás.
A již tu byl redaktor jistého sociálně
demokratického listu, jenž uslyšev to, byl tu
jako na zavolání.
»Jsou to skutečně lakýři — zvolal, znám
je a proto nechť jen jdou dále.
Podšívka vykutálená batolila se — byla
totiž dobře živena — dále a na celé kolo se
smála.
Pod stromy, kde rozestaveny jsou hostinské
stoly, vypadalo to jako v úle.
Bylo dopoledne: mužští nalezali se tan
v převaze. »Odpoledne obraz se změní,« zvěsto-
vali arranžéři. »Jen jestli nezmokneme, Fiala
prorokuje změnu počasí.« — »Kdyby se dal
do deště, pověsili bychom ho zde na první bo-
rovici« — hrozili druzí.
Hudba hrála zatím nějakou směs, jež kon
čila národní naší hymnou. Bouře odporu, tal
že hudba musila ustat, načež zahlaholila po
ostrově »Píseň práce«.
Mohu říci, episoda ta že mne urazila
Velebení rodného kraje nade všechny jiné snad
se příčí sociálně-demokratické mezinárodnosti.
však demonstrovati proti písni, jež je tak ne
Fiala
25
article
vinná, že pro svou nevinnost je vlastně nesroz-
umitelnou, dovede jen nízká vášeň. Chtěl jsem
odejíti, však přítel mne zdržel. »Neukvapuj se!e
A skutečně, když kapelník asi za dvě hodiny
později spustil národní naši hymnu opětně,
nikdo již neprotestoval, nýbrž p. t. publikum
zpívalo ji s sebou. Trocha požitého lihu uvedla
pěny soudruhy a zejmena jejich dámy opět ve
vlasteneckou rovnováhu
O, ty ženy
Mnohá z nich směleji se tvářila než muži
kolem a skutečně byla mezi nimi ne jedna, jež
byla by totéž učinila, čeho se dočítáme o zvlášt-
ních ženských zjevech v době velikých pře-
vratů. A byly mezi nimi i duchaplné, sličné
tváře! Po většině ale zmořené a upracované.
Vždyť se také žena nikde tolik nenadře jak
u nás. A jaké jí práce vykazuje společnost.
Fuj! Když jdu kolem stavby a vidím tam ženy
snášet materiál a podávat zedníkům, vypadá
každá jako umučení. Řekli byste mnohé, žeje
jí padesát a zatim je jí sotva třicet. — — —
Že nejedna z vdaných »družek« ne zrovna
se sociálně-demokratickou tolerancí pohlížela na
poněkud důvěrné a volné chování slečinek na
proti mužům, poznal jsem také. Do manželských
intimit mi ale pranic není.
Den schýlil se ke konci a hned na to mi
lostivá noc zastřela obraz, jejž po deváté skýtal
Střelák, temnou rouškou.
Bylo po svátku dělnickém
Nikomu nebyl zkřiven vlas, nikdo neutrpěl
nejmenší škody na svém zdraví a na svém
majetku. Pardon! Přihodilo-li se v tomto ohledu
někomu cosi nepříjemného — byl to účastník
slavnosti sám
Od té doby již tolikrát zavítal k nám
sociálně demokralický první máj, však na první
máj všeho lidstva, který by je v jedno spoji
a šťastným učinil — čekáme dosud marně.
Střelák