ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6f57ad90-660c-11dc-8132-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 25, org 7, person 69
1 masthead
Ročník XX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 120.
4 article
Na ranní a odpel. listy předjilací se v Praze v adialnisltraei 2 k na něst ss čivrt leta . . . . 6 K- s drají denádkau na měse . . . . 7 K 50h na čtvit lota v slilk: 2 K no na měsic . . Poštens a něsle n k. . . . . 9 k 60h s dvojí zlallkon n nt a . . :n k e
Praha
5 title
Dnsšní číslo pro Prahu le o 10 stranách,
Praha
6 article Poučný obrázek z domácnost
Poučný obrázek z domácnost německé. Nejnověji k nám došlé číslo mnichov ského časopisu »Neueste Nachrichten« při neslo žalobnou úvahu, která sice týká se v první řadě domácnosti mnicho vské, ale která i pro Prahu a pro národ český má nemalou zajímavost. Věc jest z oboru vyššího školství a přímo vzata jest z vy soké školy technické v Mnichově. Vzhledem k národní, vědecké a společenské důležitosti, jíž vysoké školy technické za ně- kolik desítiletí posléze minulých nabyly, zvláště v Evropě střední a západní, a vzhle- dem k potěšitelnému rozkvětu, jehož naše vysoká škola technická v Praze už nabyla, hlas dotčeného listu mnichovského o pomě- rech, jaké zavládly na technice tamější, za- jisté se potká s nemalou pozorností nejen našich kruhův odborných, ale i širší veřej nosti české, jež jest si vědoma, jaké vzne šené místo v ústrojí národního vzdělání na- šeho zaujímá technika pražská. Mnichovský list počíná svou úvahu hrdým prohlášením, že němečtí lučebníci, elektrotechnikové, stavební a strojní inženýři pro své neobyčejné, důkladné vzdělání od- borné těší se v životě praktickém nejen v říši německé, ale i daleko za hranicemi jejími chvalnému uznání, obecné přízni a stálému vyznamenávání, a že od několika desítiletí velice platně přispívají k rozkvětu a zmohutnění průmyslu německého. Stále postupující zdar tohoto průmyslu že opět působí zpět i na německé školy technické aby bez ustání se zdokonalovaly. Nejbližší následek, že výsoké technické školy v Něm- cích stále se zvelebují, byl prý vzrůstající počet studentstva jejich.
Praha Evropa Německo Neueste Nachrichten ty soký škola technický v Mnichov
7 article
Na doklad toho mnichovský list uvád dotyčné číslice z vysokých škol technických v Berlíně a v Mnichově. V letním semestru minulého roku školního technika berlínská měla prý 2686 studujících; v témž období studovalo prý na technice mnichovské 2476 posluchačův. Ale technické školy mnichovské byly prý při svém založení vypočteny toliko na 600 studentův a ještě před desíti léty měly jich jen 800, kdežto nyní samo jedine oddělení strojního inženýrství má posluchačů 1200, totiž dvakrát tolik, co prvotně měla jich celá technika mnichovská. V tomto neobyčejném vzrostu poslu- chačstva na vysokém učení technickém Mnichově a v Berlíně list mnichovský nespa- třoval by pranic nepříjemného a povážlivého, kdyby studující na obou jmenovaných tech nikách byli samí Němci! Však tu počíná stesk. Nejsou to tam jen samí rodáci ně mečtí. I do Berlína i do Mnichova přicház prý na techniku mnoho cizincův, zvláště pak Rusův. Tak na technice berlínské bylo v minulém školním půlletí zimním cizin- cův deset procent a mezi těmi ne méně než polovice Rusův. Na technice mnichovské touž dobou mezi 2476 studují- cími bylo prý 400 cizinbův a mezi nimi 142 Rusův, z těch pak 101 v oddělení inženýr- ství strojního. Vůbec prý nejvíce cizincův zapsáno bylo v minulém půlletí školním na vysoké škole technické v Mnichově na od- dělení lučebním, v oddělení pr architekturu, pro strojní inže- nýrství a pro zemědělství. Tyto poměry vybízejí prý všechny Němce k vážnému přemýšlení. Jest prý v těchčí slicích utajeno veliké nebezpečí pro Němce, ačkoliv jim lichotí, že tolik cizincův přichází na jejich techniky, aby v nich nabyli svého
Němec Rusův Berlín Mnichov vysoký učený technický Mnichov vysoký škola technický v Mnichov
8 article
vzdělání. »Veliké nebezpečí«, žaluje mni- chovský list, »spočívá pro nás v první řadě v tom, že cizinci, čemu u nás se naučili. mohou užiti a také užívají k provozování soutěže proti našemu průmyslu německému. Učíme cizinu kouti zbraň, jíž dě- kujeme za své úspěchy a kterouž ona bude potírati nás na trhu světové m.« Po žalostivém vzdechu, že techniky ber linská a mnichovská odchovávají tolik cizin cův, převážnou většinou Rusův, kteří pak vrátivše se domů, strojí proti nim nebezpeč nou konkurrenci na národohospodářském zá- vodišti světovém, mnichovský list vypočítává ještě jiné škody, které ze studia cizincův na technikách německých plynou pro technické síly německé. Až do nedávna prý techni- kové němečtí docházeli pěkného zaopatření, výnosných míst daleko mimo svou vlasť, ale v nejnovějším čase prý cizinci, kteří nabyli vzdělání svého technického v Němcích, jak- mile se vrátí domů, obsadí všechna lepší místa sami a Němci prý musejí se stěhovat odevšad. Idea národnosti prý všude mimo Německo zavládla i v oborech praktických, ve všech odvětvích průmyslu a domácí ro- dáci prý vytiskují Němce v cizině z chleba.
Rusův Němec Německo
9 article
Tento zjev jest tím smutnější, když techni- kové němečtí už ani doma nenalezají zaopa- tření od té doby, co ruch průmyslový v říši německé značně poklesl a co nabídka tech nických sil průmyslových jest větší než po- ptávka po nich. Jak vyváznouti z těchto neutěšených poměrův, v nichž octli se němečtí techni- kové i techniky německé, zejmena technik berlínská a mnichovská?. Prohlásiti ná- rodní boykot na vysokých školách ně- meckých nebo jen na technikách tamějších proti všem studentům cizím: tato myšlenka, ač by Němcům velice se líbila, přece jen v nich samých vzbuzuje vážné pochybnosti, obavy a rozpaky, z jakého důvodu by bylo možno prohlásiti ji v říšském zákouníku ně- meckém. Nebránil by tu Němcům ani st ud, jako spíše strach, že by bylo možno, splá- ceti jim rovné rovným, a to nejen při stu- dentech, ale i při professorech technických a universitních, jichž oni stále mají přeby- tečnou zásobu pro vývoz za hranice a kteř by pak asi zůstali doma a sušili zuby. S boykotem, s přímým zákazem, že žádný neněmecký student nebude přijat třeba jen na některou techniku v říši německé, ne- opováží se Němci ani žádné zkoušky, jiz z ohledu na sebe samy.
Němec
10 article
Tedy něco jiného, čímž by cizím stu- dentům pobyt na technikách německých stížili. Ustanoví se po prostu, kolik studentů má místo na té a na té technice a řekne se, že při zadávání a obsazování těchto míst mají přednost rodáci němečtí a teprve zbude-li něco, že se zadá cizincům ! Dobrá. To snad by třeba v Mnichově a v Berlíně skutečně udělali. Ale jsou v Němcích tech- niky, které cizince s radostí v síních svých vítají. Co mají počít ty? . . . Však, komika, svrchovaná komika ce- lého zamýšleného opatření s obmezeným počtem číslovaných sedadel na technikách mnichovské a ber línské vězí jinde. Sedadla by byla čí- slovaná a pro rodilé Němce vyhra- zena .. ., ale tito Němci by tam musili také opravdu chodit, aby sedadla nezů- stala prázdna a aby cizinci se jim proto nesmáli na vreh hlavy. Sám mnichovský list, který radí k za- řízení vyhrazených míst s předností pro Němce na domácí technice, musí přiznati že »Rusové a ostatní Slovane jsou posluchači pilní i horliví, Němci pak bohužel zhusta to nejsou. Skutečně nedbalou ná- vštěvou se strany Němcův ve mnohých posluchárnách a cvi- čebnách procehto přítomnýc cizincův, už samo sebou dost vysoké, stoupá na 20 až na 25 procentl« Zajímavý obraz ze života německého studentstva na domácích technikách, kter si stěžují na nebezpečí z návalu — ci zincůvl
Němec Němcův Mnichov Berlín
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze třicátá deváta. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 1. května. Sněmovna dnes odstavila všelikou prác věcnou, jaké je hojně na jednacím pořaděa bavila se afférou posl. Šu sterši če s posl. Steinem. Čestná záležitost zůsta vena k rozhodnutí parlamentu, ve kterém pojmy o cti jsou příhodami posledních čtyř let posu nuty a zkaleny, smysl pro ni a její příkazy pro vzájemnou šetrnost, pro slušnost, jaká ná- leží elitě zastupitelstva lidového a sboru zákono dárnému, valně potuchl! Není naším subjek- tivním, je skoro všeobecným dojmem, že v atmosféře tak zamořené mohl zůstati dr. Šuster šič lhostejným, jako zůstali jiní vůči výrokům a výkřikům, třeba jejich animus injuriandi byl zjevným. Sentimentální citlivost, kde lélají kolkol nadávky a kde je třeba být otrlým, na takovém kolbišti, jakým je zasedací sín víden- ská již od r. 1897, není na prospěch, ale n škodu. Co nebylo v tomto prostoru pověděno a slyšeno, jehož půda ještě čpí po záplavě sprostoty, kterou zatopen ! A tato sněmovna má se státi velikou porotou a vynášet nestranné nálezy. Není v tom protismysl, není to tak zvaný nedostatek kompetence a legitimace? Pan dr. Šusteršič není člověkem který zasluhuje sympatil. Jemu byli vždy ně- mečtí klerikálové bližší, než Slované. Jeho intrikami byl vypuzen dr. Ferjančič z pre- sidia. Jeho vinou rozbit byl společný kluh slovinsko-chorvatský. On nemá práva, žalovati. že dnes coram populo dostali se Slované do sebe, což bylo dosud jenom výsadou Němců.
Stein Šuster doktor Šusteršič Slovan Ferjančič Němec Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
My z hloubi srdce toho želíme, ale podl na smutně zásluzé tohoto zarmucujícího zjevu má také on. Uvedl na forum veřejnosti svou věc a ortel parlamentu dopadl proti němu. Pan dr. Šusteršič jest mladý politik jenž po parketách vídeňské sněmovny chod necelé dva roky teprve, ale terrorisuje všechny Slovince a staví všude do popředi jenom své »já«. Na něm splnila se dnes stará pravdai »Pýcha předchází pád.« Bylo několika řečníky na základě úřadních listin dokázáno, že na jeho přímý podnět rolníe byli uvedeni v omyl prodejem 16petní hnojivé moučky, která vydávána za 18petní, a že seto stalo na jeho příkaz ve vší tajnosti. Podrobnosti pětihodinné skoro debaty, za- hájené referátem dra. Kramáře, nebudeme tu vypočítávati. Čtenáři najdou zajímavá, po- zoruhodná, ba sensační odhalení v referátě sněmovním. Výbor navrhl, aby posl. Steinovi se nevyslovila nelibost za to, že řekl dru. Šusteršičovi: »Vy jste klidně snesl, když vám byla třikráte vmetena ve tvář urážka : »Vy jste padouch !«, dále, aby se mu nevyslovila nelibost, že řekl: »Vy jste v procesu, který jste způsobi v afféře méně cenné hnojné moučky vyšel s ru kama pomazanýma«, naproti tomu však navrhl výbor, aby se Steinovi vyslovila nelibost za to, že uži proti zástupci páté kurie krajinské slova »šlindra«, slovinského to pojmenování pro česk »struska«. Sněmovna vynesla ale ve všech třech otáz kách soud proti dru. Šusteršičovi.
doktor Šusteršič Pýcha Stein
13 article
Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 25 m. dopol Posl. Zázvorkovi bylo odňalo slovo, jež vy žádal si k formálnímu návrhu, protože mluvil roz vláčně, návrhu nepodávaje, avšak on žádal za ně zas Předseda uděluje slovo posl. dru. Kramářovi předsedovi kárného výboru. Posl. dr. Kramář dovozuje, že kárný výbo po skutečně svědomitém uvažování učinil svá usne šení bez ohledu na stranu a národnosť a při všec jeho poradách panovala naprostá objektivnosť a ne předpojatost. Žádá, by výborové návrhy byly ta posuzovány a přijaty. Úloha výboru byla nesnadná neboť nejprve bylo třeba zjistiti podstatu věci Řečník líčí události, jež sběhly se v 36. a 37. sně movní schůzi. O vedlejších událostech mezi jed- notlivými poslanci protivných stran není v protokole zmínky. Posl. Stein i Šusteršič byli tehda voláni k pořádku a proto přihlásili se k opravě zápisníkův a posl. Šusteršič žádal, by byl dosazen kárný výbor Přišed potom do něho žádal, by byl pokárán posl Stein pro výkřik »dr. Šlindra«, jejž prý bude opako- lvi vati kdy za vhodné uzná. Poslanec Stein vyjádříl se, že nadávka »šlindra znamená »strusku« a jest ochoten vysvětliti spojen mezi šlindrou a struskou a drem. Šusteršičem, mysl. však, že by to mohlo býti dru. Šusteršiči proti mysli jako druhdy Št. Richtrovi na českém sněmu.
Posl Zázvorka doktor Kramář Stein Šusteršič Šlindra Richter
14 article
Třetí věc týká se spílání »padouchů«, jež platil jednou dru. Šusteršiči a on se proti tomu neozval Výbor soudil samoděk o výroku posl. Steina (z řeči dra. Šusteršiče): Vaše ruce jsou pošpiněny Tho- masovou struskou, vždyť to prohlásil okresní soud To je podstata věcí, o nichž kárný výbor mě soudit. Zpravodaj rozbírá afféru s »padouchem«. V výboru bylo proto různé mínění. Jedna strana po ukazovala, že opakování nadávky jest urážkou na e jako první. Kdyby tomu tak bylo, výbor by býval zajisté jednohlasně navrhl projev nelibosti poslanci Steinovi, neboť věděl, že povolán jsa za soudce o toravech, jež ve sněmovně panují, musí jednatic možná přísně a bezohledně. Avšak přísnost a bez ohlednost v případu, kde toho věcně odůvodniti nelze byla by pokleskem, jako vlažnost v posutování mravů, jež se ve sněmovně zahnízdily. Jako před seda rozhodl proti nelibošti v tomto případu, nebo Stein prohlásil, že nemůže obcovati se Šusteršičem. protaže nežádal salisťakci za dřívější spílání »pa douchů«. Výbor ctí náboženské přesvědčení posl. Šuster- šiče, jež mu nedopouštělo souboj, avšak většina vý boru uznala také, že posl. Šusteršič měl- tehda žáda aspoň za svolání kárného výboru. Neučinil-li tal tehda, nemohl žádati za projev nelibosti posl. Stei novi, jenž onu pohanu opakoval. Potom pojednával referent o afféře s Thomase vou struskou a konstatoval, že o čestnosti posl. Šu steršiče výbor nepochybuje. Nedokázalo se mu,že by se býval chtěl obohatiti.
Stein Šusteršič Šuster Thomas Šu Šusteršič
15 article
Pokládal jsem potřebným to tady konstatovat jelikož výbor po jiné stránce o dru. Šusteršičov stejně příznivě souditi nemohl. Konstatuji, že výčitk proti dru. Šusteršičovi, že nejednal korrektně při do- dávkách moučky k hnojení, protože tato byla méně cennou, podle listin jest bezdůvodnou, a že nelze činiti jemu jako předsedovi hospodářské jednoty vý čitky, že dával zůmyslně špatné dodávky. (Odpo v levo.) Avšak výbor uznal nicméně, že ve velkém boj společenstev proti zemědělské společnosti dr. Susterši jako předseda této užil prostředků neloyálních a ne korrektních. (Velké pohnutí.) Dr. Šusteršič r. 1899 zaslal tajemníku hospodář ské jednoty z Tyrol psaní, ve kterém mu ukládá, by dal vyhlásiti ve »Slovenci«, že se podařilo společen- stvům moučku ke hnojivu dostati levněji o 20 kr na q. než ji dává zemědělská společnost, a že tent rozdil se vysvětluje tím, že dr. Šusteršič tuto dife- renci zaplatí ze svého. Dr. Šusteršič dodal, že faktum že dává 20 kr. náhrady, musí zůstati tajným. Tím se také vysvětlují slova posl. Steina: »V jste vyšel z této aféry s pomazanýma rukama.« Dr. Šusteršič žaloval pro stejný výrok starostu v Kamníku Svjetina, který však byl uznán nevinným Podle mínění výboru posl. Slein, učinil-li již tento výkřik, chtěl dotknouti se osobní cti posl. dra. Šu- steršiče. (Odpor v levo.) Každý, kdo byl zasvěcen do věci, podle příkrost posl. Steina musil souditi, že chtěl uraziti posl. dra Šusteršiče osobně, nikoli politicky. Výbor nicmén nemohl navrhnouti důtku pro posl. Steina, protože soud v této afféře rozhodl, že dr. Šursteršič byl zod- pověden za vše, co se stalo v jednotě, poněvadž byl jejím předsedou. Výbor přichází s positivním návrhem, aby vy
doktor Susterš Šusteršič Stein Šu Šursteršič Tyroly
16 article
V urobném prodeji ranní čí-lo o sobě . . . za Sl vdpolední .. a zk Ve hlislkách na venkovš ranní číele. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bh Inserá t platí se hotevě zapře Předplacení a inserty přijímá admini- strace v Marinnské ulicl č. a Tam nacházejí ze tež redake tiskárna a ezpodice „Márodních Listá“ Eukopisy se novrapejí
Márodne Listat
17 article
slovena byla posl. Steinovi nelibost za slovo »šlin- dra« (struska). (Odpor v levo.) Že chtěl posl. Stein dra. Šusteršiče tímto výkři- kem potupiti, nemůže býti popíráno Výbor myslí, že jednal s největší svědomitostí objektivností. Jediná věc, kterou chtěl, jest spravedl- nost. Doporučuji vám návrhy výboru. (Hlučný sou- hlas a potlesk v pravo.) Poslanec dr. Dyk: V každé slušné společnost tím více pak v zákonodárném sboru, jest naprosto nepřípustno užívati nějakých nadávek. Každý spra- vedlivý a slušný člověk musí takové nadávky proti kollegovi odsouditi. Prohlásil-li zpravodaj, že poslane Stein neužil slova »padouch« sám, nýbrž že něco opakoval, co dříve řekl dr. Berger, nemůžeme s tím souhlasiti. Neboť poslanec Stein slovy: »S vámi ne obcuji, proto že jste byl nazván padouchem a v jste to nechal klidně na sobě vězeti« — dopustil se urážky a žádný soudce by jej nemohl osvoboditi. Poslanec Glöckner: Stein slova »padouch ani neopakoval Poslanec Malik: Ono jenom konstatoval sku- tečnost. Poslanec dr. Stránský: Toto konstatování jes však jen zlehčováním poslance Šusteršice. V tomto úmyslu to také řekl. Poslanec dr. Dyk : Zajisté že to neřekl v přá- telském úmyslu. Takové urážky musejí býti za všech okolností pokárány.
Stein doktor Dyk Berger Glöckner Malik Stránský Šusteršice
18 article
Podávám tento návrh Slavná sněmovno, račiž se usnésti: Budiž vy- slovena nelibost poslanci Steinovi pro slova: »S vámi neobcuji, proto že jste nechal na sobě vězeti slovo »padouch«. (Pochvala v pravo, odpor v levo.) v příčině slov: »O vás rozhodl okresní soud, že vaše ruce jsou pomazány Thomasovou moučkou,« must býti především řečeno, že v tomto rozsudku nebylo konslatováno, co poslanee Stein tvrdil. Důvody roz- sudku zabývají se toliko jednáním posl. Šusteršiče. jakožto předsedy hospodářského spolku, nikoli však jako soukromé osoby. Výboru však nebyl předložen originál rozsudku, nýbrž jen jeho otisk ze »Sloven- ského Národa«, jehož autentičnost není zajištěna. Na všechen způsob jest však rozsudek ten kuriosem. poněvadž se v něm praví: »Bylo dokázáno, že d Šusteršič jako předseda hospodářského spolku svě ruce pošpinil.« Dle přirozených právních zásad může se dopu- stiti deliktu jen fysická osoba, a jest nemyslitelno. že by rakouský soudce mohl odůvodniti rozsudek tím, že dr. Šusteršič se dopustil přestupku jako před- seda spolku. Připouštím, že jednání hospodářskéh spolku po této stránce nebylo loyální, a že spolek jako takový provozoval nereellní soutěž, a třebas to dělo za volební agitace, nemůže se to schváliti. Z výkřiku Steinova by plynulo, že dr. Šusteršič se dláky nějak podváděl, kdežto kárný výbor bez roz dílu stran dospěl k přesvědčení, že dr. Šusteršič n- prováděl žádnou nereellní manipulaci v neprospěch sedláků. Výbor jednomyslně projevil názor, že osobní čest dra, Šusteršiče jest nedotknuta a že nikdo nem práva něco mu vytýkati.
Stein Thomasův doktor Šusteršič Steinův
19 article
Nechci vyšetřovati, z které strany poslanec Stein dostal informace. Jako Slované nejsme povoláni za- sahovatí do domácích sporů Slovinců, avšak dějiny nás učí, že Slované byli jenom tehdy poraženi, kdvi žádali o pomoc nepřitele. To by měli všichni slovanšt zástupcové uvážiti a míti na paměti Poslanec Holanský Co jest Němcům d toho, co mají Slované mezi sebou Poslanec dr. Pommer: Jest nám do toho, Poslanec dr. Dyk: Počkám, až pan professo ukončí svou přednášku. Pokládám se za oprávněna žádati, aby po této stránce poslanci Steinovi byla vyslovena nelibost. Myslím, že to mohu žádati, po- něvadž v odůvodnění výborovém se praví, že posl Šusteršičovi osobně nemůže býti činěno žádných výčitek nepoctivého nebo zištného jednání. Sněmovna nechť jest pamětliva, že má rozhodnouti jako sou a že první vlastností soudce jest spravedlnost (Hlučná pochvala v pravo.) Posl. Šusteršič líčí zevrubně okolnosti, jež způsobily nařčení jeho. Kritisuje jednání kárného výboru, jenž řídil se rozsudkem vynešeným v jeho neprospěch, nestaraje se o rozsudkové důvody a prů- vodní materiál. To co jsem věnoval — praví — nebyl můj první dar ani poslední, který jsem věnoval na dobročinný účel (Posměch na levici), aniž bych to byl do světa bubnoval a nedám si vzíti toto právo, ať je vám to milo nebo ne. Posl. Peschika: To nám vypravuje ve sně- movně. Posl. dr. Šusteršič: Ano, to zde vypravuji Posl. Derschatta: Vlastně bychom zde ne měli být a měli bychom ho tu nechať sama. Posl. Wolf: Právo hájiti se musí býti kaž- dému ponecháno. On jest zde přece obžalovaným a nikoli Stein Posl. Kasper: Kdo má jenom trochu citu pro čest, nemůže něco podobného poslouchat. Posl. Šusteršič: Takoví pánové, jako m vaše strana, mají zrovna důvod býti citlivými.
Stein Slovan Němec doktor Pommer Dyk Posl Šusteršič Wolf Stein Posl Kasper
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 1. května. Je tomu již hodně let, co poprvé slaven byl tak zvaný dělnický svátek. Nedá se po- příti, že »soudruzi« zvolili si k tomu den velmi vhodný a řekl bych, že ne zrovna den demokratický. Den prvního máje byl aspoň ode dávna dnem vrchních desítitisiců, dnem velkýeh toilett, nádherných ekypáží, dnem přepychu a zvůle. Dnem prvního máje zahajoval ode vždy vznešený svět saisonu. V tento den peprvé vylezla i ta nejetheričtější krásotinka ze svých čtyř stěn, ze svého útulného boudoiru, kde po několik měsíců bavila se docela intimně četbou francouzské a německé secesse, v tento den ulovila si první rýmu, první nastuzení, kteréjí bylo o měsíc neb o šest neděl později vítanou legitimaci k návštěvě některých mořských neb elegantnich lázní vnitrozemských. V den prvního května u nás právě tak nabita je Král. Obora jako ve Vídni Prater v Berlíně Thiergarten, v Paříži boulogneský le- siček a v den prvního máje pořádají se z Lon dýna právě tak houfné výlety na ostrov Wight. jako z Cařihradu na Prinkipve. Mladá strana v rozpuku, jejíž účelem je, obrátit svět na ruby. Plná mízy a života — tak aspoň tvrdi »soudruzi« sami o sobě, na jiný den, než na den prvního května, kde při roda jako nevésta zahalena v bílé roucho květu svůj svátek ani položiti nemohla. Pamatujete se tedy — abych vrátil se opět tam, odkud jsem vyšel — na onen první máj Bože, jaký měli lidé tehdy před tímto dnem strach! Já strach neměl. Proč bych ho byl měl? Na společnosti lidské, poku vím, tak jsem se neprohřešil, abych zasluhoval
Král Bož Praha Vídeň Prater Berlín Paříž Wight Cařihrad den první květen
21 article
trestu, a řekl-li jsem kdy v novinách »soudru hům« trpké slovo, ví bůh, že ho zasluhovali. Ale ti ostatní. »Kdyby už bylo po tom safraportském prvním máji« — vzdychl si v předvečer vý znamného dne jiný soudeček při plzeňském jemuž nic nebylo tak proti srsti, jako »zbytečne rozčilování«. »Máš pravdu« — přisvědčoval mu přítel o němž vědělo se, že všechen jeho majetek vejde se do kufříku, jakých užívají rekruti, když jsou k vojsku povoláni. »Kdyby mě tak přepadli a oloupili o to, co jsem si v potu tváře průběhem života zachoval —— zoufal bych si!« A všechna společnost propukla v divoký řehot. Třetí však mlčel. A ten měl strachu nevíce. A měl k tomu též svou příčinu Kdyby mu tak v den prvního máje přišli od platit všechny vlídnosti, kterými je po léta ča stoval? Proto všechno zlato a stříbro a všechny brillanty v čas odnesl do ohnivzdorně v Živno- stenské. Papíry už tam měl. Doma nařídil, aby spustili záclony a sám pak se chystal na výle do Drážďan. Řezník, od něhož jsme kupovali, vybídi své odběratele, aby zásobili se masem den pře tím, poněvadž by mu ho jinak »rozebralia, kdyby prvního května otevřel krám. Pekař sice tak neučinil, ale strachu měl rovněž dost; lidé aspoň zpozorovali s úžasem, že dává v ten den dvojnásobný nádavek. U pekařů to vždycky začne — dokazoval protější můj soused, když v předvečer prvního máje jsem zpozoroval, jak věší na dvéře velký anglický zámek. A měl pravdu, že na pekaře se to nejdříve sveze. Na doklad, že příčinou velkých a mocných hnuti lidských byl jen v nej- vzácnějších případech statek ideálný, z pra- vidla že to byla bída — hlad. Jak počala velká revoluce? Pověstným průvodem maenád
bůh Máša Pekař Živno Drážďany
22 article
do Versaillu a potomním drancováním pekař ských krámů. Jako pevnosti měli zabedněno v den prvního máje kořalečníci. Zajímavo bylo pozorovati lid na ulicích. Veřejný ruch měl ráz naprosto sváteční. Na některém místě připadaly mi tvořící se houfy jako v zahradě kola pivoněk. Samá červená stuha u ženských, samá červená kravatta mužských. Byli si toho všichni vědomi, že jejich jest den, že na svátek povýšen světovým dohodnutím se vůle lidové a dle toho se těž chovali. Sebevědomě a hrdě. Potkalli's »soudruha« a neuhnul-li se s. vrazil do tebe, jako by ti říci chtěl: dnes já tu pánem! Každý, kdo měl na hlavě širák a kolem krku rudý nákrčník, mluvil mnohem hlasitéj než jindy a poněvadž v Praze na ulici i jinde vůbec se křičí, byl pouliční život tehdy velm hlučný. Všechno táhlo na Střelák. Tento ostrov, jenž českým králem odevzdán byl z poloviny obe pražské, z poloviny ostrostřelcům, aby se tan cvičili v obraně vlasti proti nepřiteli, povýšer pojednou za speciální oblast sociálně-demo kratickou.
Střelák Versaill Praha Potkalli ' s
23 article
»Jednou do roka ho zaplaví voda, jednou do roka sociální demokraté« — neblahý ostrov« — vzdychnul si bourgeois z obecního zastupitelstva a setník »en suite« u páté či šesté setniny proslaveného sboru. Odvážil jsem se tam také. Neměl jsem sice ani modrou blúzu, ani červenou stuhu kolem pasu, ale cítil jsem se dosti dělníkem, abych vmísiti se mohl mezi ty, kteří ovládáni jsou klamnou domněnkou, že pracují jenom oni,t druzí že si vlastně jen hrajou. Ostatně jsem byl ve společnosti a ta, jak známo, dodává kuráže. Zpozoroval jsem, že »vědomi síly da- vové« probouzí se, když postupují v řadě třeba jen tři. ovládáni touže myšlenkou. Když jsme si byli cestu prorazili různými prodavači letáků, slavnostních novin a pamětných minci, ocítili jsme se u brány, na níž skvěl se veliký v rudých písmenách nápis: »Osmihodinná práce!«
24 article
»Bude se tedy pít od desíti do šesti!- připomenul přítel, jenž trpí nepěkným zvykem. příliš nahlas mysliti. K tomu dodal: »To je dost, já vydržím to v hospodě sotva tři hodiny. Toť se ví, že poznámkou tou vzbudil pozornost. Byl tu ihned jeden z pořadatelův, jenž se nás zdvořile sice, ale s rozhodností malých lidí kteří eiti se býti povolány pojednou k věci velké. ráčil pozeptati, k jakému že vlastně přináležíme metiéru Jsme lakýři — odpověděl s božskou drzosu jeden z nás. A již tu byl redaktor jistého sociálně demokratického listu, jenž uslyšev to, byl tu jako na zavolání. »Jsou to skutečně lakýři — zvolal, znám je a proto nechť jen jdou dále. Podšívka vykutálená batolila se — byla totiž dobře živena — dále a na celé kolo se smála. Pod stromy, kde rozestaveny jsou hostinské stoly, vypadalo to jako v úle. Bylo dopoledne: mužští nalezali se tan v převaze. »Odpoledne obraz se změní,« zvěsto- vali arranžéři. »Jen jestli nezmokneme, Fiala prorokuje změnu počasí.« — »Kdyby se dal do deště, pověsili bychom ho zde na první bo- rovici« — hrozili druzí. Hudba hrála zatím nějakou směs, jež kon čila národní naší hymnou. Bouře odporu, tal že hudba musila ustat, načež zahlaholila po ostrově »Píseň práce«. Mohu říci, episoda ta že mne urazila Velebení rodného kraje nade všechny jiné snad se příčí sociálně-demokratické mezinárodnosti. však demonstrovati proti písni, jež je tak ne
Fiala
25 article
vinná, že pro svou nevinnost je vlastně nesroz- umitelnou, dovede jen nízká vášeň. Chtěl jsem odejíti, však přítel mne zdržel. »Neukvapuj se!e A skutečně, když kapelník asi za dvě hodiny později spustil národní naši hymnu opětně, nikdo již neprotestoval, nýbrž p. t. publikum zpívalo ji s sebou. Trocha požitého lihu uvedla pěny soudruhy a zejmena jejich dámy opět ve vlasteneckou rovnováhu O, ty ženy Mnohá z nich směleji se tvářila než muži kolem a skutečně byla mezi nimi ne jedna, jež byla by totéž učinila, čeho se dočítáme o zvlášt- ních ženských zjevech v době velikých pře- vratů. A byly mezi nimi i duchaplné, sličné tváře! Po většině ale zmořené a upracované. Vždyť se také žena nikde tolik nenadře jak u nás. A jaké jí práce vykazuje společnost. Fuj! Když jdu kolem stavby a vidím tam ženy snášet materiál a podávat zedníkům, vypadá každá jako umučení. Řekli byste mnohé, žeje jí padesát a zatim je jí sotva třicet. — — — Že nejedna z vdaných »družek« ne zrovna se sociálně-demokratickou tolerancí pohlížela na poněkud důvěrné a volné chování slečinek na proti mužům, poznal jsem také. Do manželských intimit mi ale pranic není. Den schýlil se ke konci a hned na to mi lostivá noc zastřela obraz, jejž po deváté skýtal Střelák, temnou rouškou. Bylo po svátku dělnickém Nikomu nebyl zkřiven vlas, nikdo neutrpěl nejmenší škody na svém zdraví a na svém majetku. Pardon! Přihodilo-li se v tomto ohledu někomu cosi nepříjemného — byl to účastník slavnosti sám Od té doby již tolikrát zavítal k nám sociálně demokralický první máj, však na první máj všeho lidstva, který by je v jedno spoji a šťastným učinil — čekáme dosud marně.
Střelák