3
masthead
NÁRODNÍ LISTYX
6
article
Posl. Stein: Příště dostanete několik políčků
jestliže nás napadnele.
Posl. Šusteršič: Před několika dny bylo ve
Vídni přelíčení o žalobě dra. Verkaufa, a někteří páh
nové měli jenom své immunitě děkovali, že nebyl
odsouzeni.
Posl Wolf: Chcete je jmenovati?
Posl. dr. Lueger: Mluvte jen klidně dále.
Nereagujte na tyto výkřiky.
Posi. Šusteršiě konče svou řeč prohlašuje
že klidně očekává nález sněmovny.
Posl. dr. Schalk: Ukáže-li se to, co dnes s
ukázalo, pak nemůže posl. Steinovi býti vyslovena
nelibost. Jest podivno, že posl. dr. Šusteršič jes
najednou tak citlivým. Když dříve mu bylo vyhiro-
žováno políčky, když dr. Berger ve spravedlivém
rozhořčení v tajné schůzio nad nestydatým jehov cho
váním naň zvolal »padouchus, poskí Šusteršiči ne-
žádalokárného výboru Tui pojednou byl uražen
slovem »Šlindrae a se zafatou pěstí sa vrhti na
Steina.
Právní zástupce dra. Šusteršiče problásil“. Ne
bude di Svjetlin odsouzen, musí se dru Šusteršič za-
střeliti, protože by jinak byl úplně bezeciný. « —
On však se nezastřelil, pátrně vzhledemo ko předpisům
své vírv, která sebevraždu zakazujen Nyní tedy
víme, co máme této víře děkovati. Dra. Šusteršiče
(Hlučná veselost u Všeněmců.) čnla s ývil
Nikdo, kdo má tak často víru na jazyku, jak
dru Šusteršič, nemá víry v srdci. Kolik Slovinee
pozbylo svého majetku a musilo opustiti svůj domov
aby dr. Šusteršič sehinal 2000 koruni za i tyto
exekuce
Nikdo nemá dvojí čest, nýbrž jenomo jednuj a
kdo jest jako přodseda hospodářského spolku padou
chemy jest padonchem také v soukromém životě
Posl
Stein
Posl Wolf
doktor
Lueger
Schalk
Šusteršič
Berger
Slovinee
Vídeň
Tui
Šusteršič
7
article
(Pochvala u Všeněmců a volání »Heil«.) sčne
Rečník pojednává o afiéře dra! Šusturšiče. D
Šusteršič se vymlouvá, že nebyla prodávánal špatná
moučka. V původnímý listěr gorického obclfodník
se praví doslovně: »17% a 18% zboží nemám. Za-
ručuji jenom 16%, což však jest lhostejno, nebot
můžete dobře prodávati toto zboží za 16«, 174 neb
18%, neboť u vás nemá o umělém hnojivu nikdo
ponětí.« (Veselost.)
Rečník čte pak dopis jednoho kaplana, ve kte-
rém se praví: »Čo jest to? Objednal jsem 17 pctní
moučku, v nákladním listě se praví 16pctní a účtuje
se jako 18petní.« (Slyšte !) Jest možnon že dr. Šu
steršié má dvojí česť, jednu jako předseda hospodář-
ského spolku, jednu jako soukromník; má však jen
dvě ruce a ty jsou špinavé a zůstanou špinavé. (Po
tlesk u Všeněmců.)
Kdykoli se zde ozval hlas pro svobodu a právo
vždycky byl drem. Šusteršičem uřván. Dnes jest již
konec jeho snů o květech, které mu měly dozráti na
ministerských lavicích. (Veselost u Všeněmeů.) Když
hrozila záplava slovanská, byl jeden z jeho krajanů
již na tom, aby se stal ministrem, však intrikam
posl. Šusteršiče se stalo, že dr. Ferjančič byl vyhlá
šen za bezbožného člověka a knězožrouta a nestal
se ministrem.
Vinou dra. Šusteršiče se také stalo, že sám se
ministrem státi nemůže, neboť na rakouském mi-
nistru nežádá se sice vždycky mnoho rozumu (Ve-
selost.), ale žádají se čistší ruce, než jaké zůstaly
drn. Šlindrovi po jeho obchodech s Thomasovou
moučkou.
Rečník
Čo
Šu
doktor
Ferjančič
Thomasův
8
article
Dnes konečně postižen byl muž, náležející k nej
nebezpečnějším demagogům a zneužívající víry
politickým a osobním obchodům. Kárný výbor ne
sestával ze samých Němců, nýbrž i ze Slovanů. At
se sněmovna usnese na čem chce, jedno je jisto, že
veřejné mínění, pokud má smysl pro mravnost, dru.
Šusteršiči vysloví opovržení.
Posl. Tavčar: Byl bych si přál, aby se byl
na místě člena mladočeského klubu ujal dra. Šuster-
šiče některý jeho klerikální přítel tak ohnivé, jak to
učinil dr. Dyk. Protože však dr. Dyk vzneslí ke mně
výtkyplný appell, abych pamatoval, čemu učl dějiny,
musím na toto napomenutí odpovědět. Stujíme na
stanovisku, že slovinskému lidu je liberální strany
naprosto potřebí. Stále nás chtějí házeť do jednoho
pytle, abychom nebyli ani klerikální ani liberální.
abychom pozbyli všeliké polítické barvy. Jestliže
mohu z dějin čerpat nějaké naučení, je to ono, že
hyperklerikální proudy, jakkoli jsou v Krajině, zájmu
národa neprospívají.
Dnes sedí na lavici obžalovanýchi dr. Šusteršič.
Kdo objektivně a klidně smýšlí, musí po dnešním
jednání dospěti k názoru, že dr. Šusteršič nejednal.
jak jedná muž cti a také nikoliv, jak jedná mu
s hlubokým přesvědčením náboženským, Dnešní jed-
nání, doufáme, přispěje k tomu, aby strany dospěly
k lepšímu poznání o našich slovinských poměrech.
aby zejmena naší čeští bratří na severu, ke kterým
lneme s veškerými čivy svého srdce, byli přesvěd-
čeni, že mezi slovinským lidem v Krajině musila
vzniknout strana pokroková a že tato může mu byt
jenom na prospěch. Liberální strana slovinská dru.
Němec
Posl
Šuster
Dyk
doktor
Šusteršič
Slovan
9
article
Šusteršiči neublížila. Bylo to pošetilostí s jeho strany
žádat ve věci tak choulostivé, aby byl dosazen
čestný výbor. (Souhlas.)
Kdykoliv tady vyplivnu a při tom se podívám
v levo, kde sedí Všeněmci, hned na zejtří objeví se
ve »Slovinci« telegram: »Dr. Tavčar koketuje se Vše
němci« (Hlučná veselost.)
My liberální Slovinci vkročili jsme do této sně-
movny, abychom založili jednotnou všeslovinskou
stranu. Dr. Šusteršič však trvá na stanovisku, že
se s námi musí naložiti jako s prašivými psy. A jak
jednal se dvěma poslanci, kteří jsou muži cti a na
které není ani nejmenší domněnky liberalismu. Jed-
ním je prof. Spinčič. Tento poelivec, který nikomu
neublížil, který má křišťálový karakter. (Hlučný sou-
hlas). O něm pověděl však dr. Šusteršič: »Liberální
kněz Spinčič vždyeky symopatisoval s lublaňskými
zakladateli bordelů !« (Bouřlivé hlasy« Slýšte ! Slyšte
Fujh Hodíli se mu to do krámu, pak dr. Šusteršič
nešetří nikobo, ani katolického kněze.
Ještě hůře vedlo se Robičovi. Tento muž, který
se tolik napracoval pro svůj národ, který tolik pro
něho vymohl, tolik vytrpěl, tento muž, jehož konser-
vativní smýšlení je uznáno, jemuž ani ve snách se
nezdálo býti liberálem, o něm píšu Šusteršiě mezi
jiným: »le pravým neštěstím exponovaného slovin-
ského okresu, že jest Robič jeho zástupcem. Robič
nečiní nic pro svůj volební okres, pro sebe sama
však již dosáhl mnoho. Konservativní strana se do-
pustila velké chyby, žejiž dávno neodložila dobrého
Robičm mezi staré haraburdíl«
Jindy tedy dr. Šusteršič není tak mírný jako
dnes, když se rozplývá jako starý koňak.
Tavčar
doktor
Šusteršič
Spinčič
Robič
Fujh Hodíle
10
article
Protože mne dnes dr. Susteršíč vylíčil jako
individuum, za něž by se měl každý stydět, chci vy-
pravovat, co se přihodilo minulé pondělí v Lublani
Tehdy byl dr. Susteršič v Lublani za tím účelem,
aby sbíral důkazy pro výbor kárný. V první řadě
měl namiřeno na bývalého ředitele Šajoviče. Ten
přišel do mé kanceláře a sdělii mně, že dt. Šusteršič
ho stále trápí, aby mu podepsal prohlášení, že on
(dr. Šusteršič) o celé manipulaci ničeho neví a že
naní nemá viny. (Hlučné Slyšte! Slyšte !) Po dlouhém
váhání zmíněný ředitel se sice odhodlalé prohlášení
to podepsat, ale na otázku, zdalil by to mohl také
odpřisáhnouh, že dr. Šusteršič o té manipulaci ničeho
nevěděl, odpověděl mi, že by to nemohl učiniti.
(Hlučné Slyšte! Slyšte!) Z toho se může posouditi.
jakou cenu má toto prohlášení, které včera dr.
doktor
Susteršíč
Lublaň
11
article
Šusteršiž předložil kárnému výboru. Ať se snémovna
usnese jakkoliv nad drem. Šusteršičem byl již vy
nesen přísný rozsudek. Muž ten při svých schop-
nostech dostal se na špatné cesty. Totoinaučení všal
by mohl čerpatí z dnešního jednání, že liberální smě
ve slovinském lidu nezastaví, ať užívá ještě završitel
nějších prostředků nežli dosud.
Řečník prohlašuje, že bude hlasovat proti pro-
jevení nelibosti posl. Steinovi.
Posl. Nitsche navrhuje konec debaty a návrh
přijímá se.
Posl. dr. Plantan: List »Slovenec« vyslovil
podezření, že jsem dra. Šusteršiče denuncoval u vše-
německé strany a že jsem s ní proti klerikálním
Slovincům spiknut. Tyrzení to je naprosto nepravdi
vým. Za přítomnosti dra. Ploje prohlásil jsem posl.
dru. Šusteršíči, že jsem o celé této věci s žádným
členem všeněmecké strany nemluvil.
Dr. Slindra, pardon, dr. Šusteršič, (Bouřlivé
venelost), který věděl, že jsem to neučinil, přes to
byl tak nestydatým, že mne a mé politické přátele
v listě jím inspirovaném, podezříval ze zrady lidu.
Dovolávám se také svědectví všeněmeckého sdružení
že jsem se žádným z nich o tom nemluvil.
Posl. dr. Schalk; Máte pravdul
Šusteršič
Stein
Posl
doktor
Plantan
Slindra
Schalk
12
article
Posl. dr. Plantan: Posl. dr. Šusteršič popírá
všecko, co se mu nehodí. O jeho velkém vlivu v kle-
rikálním táboře svědčí to, že si žádný z členů jeho
klubu netroufá ani muknout, pokud on to nedovoll.
Dr. Šusteršič je pravý tyran, protože jest pod-
porován emiuencemi, biskupy, faráři, kaplany a ko-
stelníky. Dr. Šustaršič je generalissimus klerikální
strany v Krajině, jejíž tendencí jest podrobiti slovin-
ský lid po stránce jať duševní tak hmotné, otroctví
klerikalismu, k vykořisťování. Aby dokázali své tvrzení
poukazuje řečník na vinařský spolek v Lublani.
jehož předsedou byl člen slovinského středu posl
Vencaiz.
Tento spolek, aby si zjednal lacinější víno,
pustiř se vělších Berních podvodů, ačkoliv poslane
Vencaiz tehdá byl členem trestního soudu poplatko-
vého. (Hlučná veselost.) Následkem o tohos bylo, že
posl. Vencaiz musil jíti na odpočinek a že musi
spolek dodatečně zpronevěřené poplalky zaplatit
Pokuta 1000 K, která mu byla mimo to uložena,
byla muministrem financí ze milosti snížena n
200 K. Sedlákovi by se neslevilo z daně krejcaru,
ani, kdyby po kolenách lezl až do Vídně. Zdali s
tím zvyšuje mravnost o tom nechci rozhiodovat.
Posl
doktor
Plantan
Šusteršič
Šustaršič
K Sedlák
Lublaň
Vídeň
13
article
Duševním otcem nynějšílo bojé je de. Šusteršič
který je pod patronancí bývalého arcibiskupa Missij
ajehocnástupcel Proklínám hodinu, vec které byle
uzavřena thto alliance dra. Šusteršiče s klerikalismem
Neboťmáslodky této alliance bude Krajina cítita ještě
za 100 lét.h Ať sněmovna rozhodne jakkoliv, dr. Šay
steršič nevyjde z aíférytépčisto Jeho dnešní řeč vzbu)
zovala dojem labutí písně. Nemohu však se svého
stanoviska pochopit, jak kárný výbor, který přece
to, co bylo dru. Šusteršiči vytknuto, potvrdil, přee
pokládá slovo »dr. Š li n dina« za nadávkus?
Z toho, co bylo dnes uvedeno, musí sec dospět
k přesvědčení, že se dru, Š usteršičii nestala
křivda, proto nesmí být posl. Slhaino vá vysloven
inelibost. (Potleski).
doktor
Šay
14
article
Poslanec dr. Schalk (k věcněl opravě): Pro-
hlašuji, žermně materiál této afféry nebyl dodáneli-
borálními Slovinci a že jseme se čieny télo strany
nikdy nemluvil o afféře poslance dra. Šusteršiče
Teprve když ve věcné rozpravě byli materiáh této
afléry sdělen, seznámil jsem se s liberálními Slo
vinci, kteří již tehda mne požádali, abychu loyáln
prohlásil, že mně nepodali žádných informací
Z množství materiálu použil jsem jen velmi skrovne
částij proto že jsem chtěl setrvati přísně věcně př
předmětu dnešního rokování a proto že jsemn chtě
míti zřetel k tomu, aby také ti poslanci, kteří p
mně dostanou se k slovu, mohli pronésti něco no-
vého.
Zpravodaj dr. Kramář konstatuje, že kárn
výbor nechtěl, aby se uváděl výrok adr. Šlindrae
ve spojení s celou afférou. To přece ani není možno.
Kárný výbor spiše chtěl, aby výrok ten od cel
afféry byl odloupnut. (Odpor.) Pro návrh poslance
Bojka nemohi se výboro vysloviti z důvodů zde již
uvedených. Ostatně ponechám rozhodnutí o celé této
věci sněmovně a chci jen konstatovat, žen kárný
výbor va svém usnesení nemůže býti po dnešním
rokování obviňován, že byl příliš přísný.
doktor
Schalk
Kramář
Bojko
15
article
Při hlasování byl návrh poslance Bojka za
mítnut.
Poslanec dn Schalk: To je krásné ! Kře-
sťanští sociálové hlasují pro návrh poslance dra
Gessmanna.
Posl. dr. Gessmann: Ticho! Vy tam držte
hubul
Následojícím hlasováním propadl návrhi poslanc
dra. Dyka.
Když křesťanští sociálové povstávali pro teníe
návrh, volal posl. Wolf: Krásné duše sejdou se na
vodě i na zemi!
První odstavec výborového návrhun přijat bez
zjišťování poměru hlasů, drohý 182 proti 33 a třet
(nelibost posí. Steinovi) zamítnut 118 proti 103 hilasům
(Hlučný potlesk Všeněmcův a lidové strany německé.
Posl. Wolí: To si zaznamenáme, že vídeňský
purkmistr zastává se dr. Šusteršide.
Post. dr. Gessmann: Pamatujte raději na ty
pokladničky, o těch mluvte! 6000 zl. jste dostal
Buďte tedy pěkně ticho !
Posl. Hanich: Místo Lueger marší bude se říkat
»Marš Lueger!
Posl. dr. Lueger: Vás se nebojím.
Potom vykonána volba jednoho člena výbon
pro vední dráhy.
Ministr železnie dr. Wittek odpověděl n
Pradův dotaz po prodloužení roční promlčovací lhčry
k oznámení nároků na vrácení dopravného, že od t
doby, co počítá se lhůta po řádně doložené reklamaci
až do prvního vyjadření železniční správy, ubylo
steskův a nebylo jich již delší čas, což je důkazem,
že obchodnictvo je s dosavadními pravidly v prari
spokojeno.
—na Kittlův po chomutovsko-postoloprtské
místní dráze, že uznává hospodářský význam pro-
jektu pro místní zájmy, ale zatím není podklau
k technickému a finančnímu jeho posouzení a proto
nemůže se vyjádřiti, zda a v jaké míře by stát pod-
poroval sthvbu této dráhy.
Konec. schůze o 1/25, hod. odp.; příští bude
zejíra o 11. hod. dop.
Bojko
Gessmann
Posl
doktor
Dyk
Wolf
Stein
Šusteršide
Hanich
Lueger
Marš Lueger
Wittek
Pradův
Kittlův
Kře
16
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
mennivi
Z Vidně, 1. května: (C. B)
V národohospodářskén výboru posl.
Wrabetz referoval o návrhu na povinnou re-
visi výdělkových a hospodářskýc
společenstev
Usnešeno, že zpráva má se dáti nejprve vytisk
nouti a rozdali členům výboru.
Kev zprávě o včerejší schůzi železničníke
výboru dodávají se následující vývody poslanc
Kaftana ví debatě o spbitsklosanžamské že
leznici.Přimlouval se především za zřízení ná
ležilého železničního spojení říše s Dalmacil. Si
bosenských dráh byla vystavěna, ale spojena jer
s uherskými železnicemi, tedy ke službám Uher. Ae
Rakousko dla zákona zr. 1880 přispélo na stavbu
bosenských dráh 70o, na jeho zájmy přece se ne-
dbalo. Trať mostarsko-metkovická po případě gabel
sko-gružsko-kotorská, sahajíc až k nejjižnější část
dalmatského přímoří, vyhovuje jen částečně hospo-
dářskému zájmu; musí se však pomýšleti na spo-
jení Splitu, nejlepšího dalmatského přístavn
Táže se opětně ministra železuic, sdělíeli výbor
bez meškání úmluvu o bosenských dráhách, ujednanou
s uherskou vládou, a to úplný text.
Po zprávě ref. posl. Stwiertní stran opalřen
peněz na stavbuí místníchodráhy žádal posl. Kaflan
by byly co možná záhy poukázány sumy, povolen
již v r. 1869 na stavbu lokálních dráh, jež pr
místní dráhu třeboňsko-lochovickou dosud vyplaceny
nejsou. Co se tyká zvýšení sum preliminovaných
v předloze, soudí, že třeba vyčkat, až bude podána
neboť byla slíbena pro tento týden. Konečně při-
mlouval se, aby se ponechal v r. 1896 schiválený
státní příspěvek 40.000 zl. pro dráhu z Kartovýc
Varo do Merkelsgrünu také pro nynější její vy
ústění
Kaftan
Uhry
Rakousko
Split
Kartovýcarsko Vara
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. května. (Průpl'avy a re-
gulace řek.) Některý z německých vůdeů
ve sněmovně zaslal »Wr. Tgblttu.« situační ná-
črtek, v němž projevuje naději, že investičn
předlohy projdou hladče, poněvadž jak Čechové
tak i Poláci nabudou přesvědčení, že Němci ne-
činí nijakých obtízí vodním drállám, které při-
jdou vhod jak Slovanům tak i Némeům v se-
verních korunních zemieh. Jiná však je otázka,
jak vládní předloha o vodníeli dráhách pochodí
ve výboru. Čechové i Poláei žádají, aby se dříve
upravily řeky, než se přistoupí ke stavbé prů-
plavů. Tím vzrůstá i náklad na ony stavby
»Proto soudím« — píše zmíněný poslanec —
»že úprava řek bude pojata do předlohy, za to
však se vlynechají průpla vy, aby se
rozpočet nepřekročil. Ovšem úprava řek bude
choulostivou otázkou. Vláda drží se mínění, že
stát má na úpravu řek přispěti 50, nejvýše o
procenty a ostatek mají uhraditi země. Nyní se
však žádě, aby se řeky v Čechách a v Haliči
upravovaly jen nákladem státním, což by mohlo
naraziti na odpor jiných zemí. Poněvadž však
zemské finance v Čechách i v Haliči nacházej
se v bídném stavu, bude dorozumění v tél
věci velmí oblížné a dá se dosíci jedině vzájem
nými ústupky a dobrou vůlii«
Čecho
Polák
Němec
Slovan
Praha
Čechy
Halič
18
article
V Praze, 1. května. (Poměr koi ne ser
vativního velkostatkářstva k če
skému klubu.) »Plz. Listy« otiskují dopis
*z kruhů konservativního velkostatké řstvae
v němž se popírá zpráva, jakoby velkostatkář
šlvali českou delegaci proti vládě a snažili se
znemožniti práci na řisské radě. Pisatel doznává.
ze velkostatkáti sice nevidi v Körbrově Kabinetu
vzor rakouského ministerstva, neboť by
musilo býti jinak složeno, než jest, ale nepopfrá.
že v něm zasedají mužově, k jichz sehopno-
stem a práci velkostätkáři chovají úctu! Proto
velkostatkárí postavení této vlády nestěža-
vali,, naopak podporovali ji a půdpornj
dosu. Prech azeje k otázce, jak mohly
vzniknouti pověstí o nepřátelském po
měru venostatkára k vládě, praví, že ně-
ktorým kruhům ve Vídni běží o to; aby se
přátelské poměry mezi českými lidovými po-
slanci a klulem konservaticních velkostatkář
zkalily, neboť potom by se oněm kruhům snáze
pracovalo ne úkor obon těchto strang V aněch
kruzích sluší tedy hledati pramen oněch po-
věstí. K tomu, dodávají »Plz. Listy«: » Jest
ovšem pravda, že nevykonávají vliv velkostatkáři
na náš klub a že také vůbec jej vykonávati ne
Plz
Praha
Vídeň
19
article
mohou. Ale někteří pánové ze konservativního
velkostatku udržují styky s jistými a známými
frakcemij jichž nepřátelství proti nám jes
každému zjevno. A frakce tyto to jsou, kte
pracují doma i tu, aby hnaly nás do nejroz-
hodnějšího odporus i zac poměrů nejnevhod-
nějších. Pak se nesmí pánové v konservativním
velkostatku diviti, že se podobné zprávy dostaly
do veřejnosti. Ve věei té musí nastati uži jednou
jasno. Jinak dlužno dodati, že výtky ty týkaj
se jen jednotliveů a že vělšina konservatívní l
velkostatkářů postapuje s námi upríinně a úpln
správně.«
V Praze, 1. května. (Wolíf pirot
svým přátelům.) Trutnovští lnáři vytkli
tyto dní posl. Wolfovi, že nechce zakročiti prol
zvýšení elk na len, aby vyhověl potřebám rol
nictva a vyčetli mu, že se takovým jednánín
špatně odsluhuje svým přátelům, kteří ho pod-
porovali nejen penězi, nýbrž i své dělníky vodil
k volebnímu osudí, aby hlasovali prou Wolfa-
Orgán Wolfáv, »Ost. Rundscho« vše to ovšem
popřel. »Trauten. Wochenbl.« nezůstal mu všal
dlužen odpověď. Napsalť v posledním čísle:
Wolf
Wolfáv
Praha
20
article
»Rozkošně působí naivnost, se kterou Wol
upirá podporu, již se mu dostalo od německýel
průmyslníků z Čech. V redakci »Ostd. Rundsch.«
musí býti přece známo, že ředitel Melhard
z Duchcova odevzdál Wolfovi r. 1898 kassetu
s 6000 zl) v dvaceřimarkách a že továrníc
z Aše, Cliomufova a z Duchcova chodili dům
od domu sbírat příspěvky“ pro behem vyslaného
zápasníka za patentní němectví. Či není pravda
že německo radikální průmyslníci vodíli své děl-
níky v těsně uzavřených zástupech k volebnímu
osudí, aby volili radikální poslance? Nazve-li
někdo taková fakta nesmyslem, prozrazuje tín
buď bezmeznou hloupost aneb neodolatelnou ná
chylnost ke lží.«
Ze Zábřeba, 29. dubna. (K spojen
opposičných stran.) V dnešním » Hrv
Pravě« odpovidají dr. Frank, Eug. Kumičič a
Mile Starčevič jmenem »čisté strany práva« na
vyzvání »strany práva«, by se všechny tři oppo-
siční strany chorvatské sloučily v jednu velkou
stranu. Odpověď je přízniva a projevuje se vn
ochota; vstoupiti se zástupci druhých stran ve
vyjednávání jak vzhledem k sloučení celé oppo
sice, tak i vzhledem k tomu, aby dosavadn
orgány tří stran splýnuly v jeden velký, společný
opposiční denník.
Wol
Wolf
doktor
Frank
Eug
Kumičič
Mil Starčevič
Čechy
Duchcov
Aš
Cliomufov
Zábřeba
Melhard
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, F. května.
Reformy na Černé Hoře.
Z Cetyně, 24. dubna. (Dopis » Národních
Listů.«) V posledních měsících mnoho ses mluvilo
o reformách na Černé Hoře a falešní« přátel
vidouce ochotu zaváděti novotyý hned jalis
raditi k reformám takovýmy které by zvrátily
celý historický i národní život— Černé Hory
Nyní se přestalo mluvitni o takovýchi reformách
kterých je nejvyšší potřeba. Reformátorská
snaha usadila se zíté prosté příčiny, že nen
peněz, které jsou každé reforměn nevyhnutelny
Rusko loni Černé Hoře pomohlo, aby se zbavil
rakouských věřitelů. Černá Hora zaplatila. Ra
kousku dluh za poštovské poukázky, vyplatil
se u laenderbanky a zapravila ještě, leckter
dloužek a je zase bez peněz. Proto i, reformy
usnuly.
Ve skladišiích je mnoho neprodaného tabáku
Od té dobyp co má Podgoricu, Černá Horaí má
i tabák výborný. Tabáko by mohl Černou Hora
povznásti, kdyby naň, byl zahraničný odbyt
anebo kdyby naň byl uvalen monopol. Máme
tu dosud monopoly na střelný prach a sůl
Monopol tabákový vynesl by eráru hezký peníz
protože Černohorci jsou náruživí kuřáci. Také
by neškodilo monopolisovati karly, neboť i ony
jsou na Černé Hoře národním zlem.
Praha
F . květen
Černá hoře
Cetyně
Černá Hora
Rusko
Podgorica
22
article
Černohorci ještě se těší, že jim půmohou
objeveně nedávno rudy a železnice. Za tou pří-
činou zde měšká pan Deskovič ze Spljetu se
dvěma inženýry, kteři už našli v černohorsk
půdě výdatná ložiska železa a manganu. K val
exploataci těchto rud třeba vystavěti železnou
dráhu z Nikšiče do Baru. Vyjednává se o to
s cizími bankéři, ale ještě není nic ujednáno
ačkoli některé noviny psaly už, že je to fai
accompli. Nenf to pravda.
Cizf kapitál je hrabivý a usiluje podmani
si i Černou Horu.
Černohorská železnice měla by také poli
tický význam, až by spojila černohorsktý Ba
s albánským Skadrem a až by měla také od
bočku do Podgoriee. Železničné spojení Nikšiče
s Podgoricou paralysovalo by novopazarskou
dráhu, kterou hodlá vystavěti Rakousko- Uhersko
I Turecko podporuje černohorský projekt a rádo
by zmařilo projekt rakouský. Albánci také jsou
proti rakouskému projektu. Rakouský vlive na
Albanii je nyni slabý, neboťo jen jezovitéh a něee
Černohorec
Deskovič
Albánec
Nikšič
Rakousko
Turecko
Albánie
Nikšič
Podgorica
23
article
málo Františkánů ještě pracují pro Rakousko
Ostatní vše obrátilo se proti němu.
Tím, rozumí se, Cerné Hoře se uvolňuje
vrací se jí dech. Nehoť kuyby Rakousko sviralo
ji ještě se strany Albanie, jako v posledníe
letech už bylo, Černá Hora musila by se za
dusití v jeho objetí.
Re.
Proti záboru Rosny a Hercegoviny
V neděli konal se v Bělehradě meeting, n
jehož programu bylo také rokorání o té resoluci
novinářského sjezdu dubrovnického, která se
prohlásila pro annexi okupovaných zemi. P
delší debatě přijata resolucs proti annexi. Reso-
luce má týž smysl, jako protest srbských, atu
dentů ve Vídni.
bO rozvoji boxerského hnutí.
Hnutí loto proti cizíneůím okupaef' P
čilska vojskem spojenců nebylo, jaki nyní mnohé
známky dokazují, potlačeno. Ožívne zřejmě
řv Pečílsku znovu, jakmilé přesila odtamtu
ustoupí, a vyvolá řadu jestě zápletek a ka-
Ptastrof, dokud i Evropal své vykořisfovatelské
politiky proti Číněl nezmění. O vznikur hnuti
toho a jeho rozvoji až po okamžik, kdy pro-
niklo i do provincie pečilskéy píše velii ná-
zorně E. St. Vráz v právé vydhiném sešitue za-
jímivého a pončhou laikou velmi bohatého
díla svého: »Z Pe kingu do Viliaidlilvo
stokue. Vykládáť vě něm o aktuálních věcech
těch tukto-
»Po kruté porážee Činy Japonskemu v r.
1895 ryehle za sebou následovaty eisařový ne-
blahé činy emaneipační, a seučasně vzmáhal
se choutky mocností evropskýcli na kořisť bu-
doucí. Čína, zbavena byvši rady mužů v pravdě
vlasteneckých, duchem vyspělýehy kteří moudře
poznávali nestatečnost její vůčit mocným
četným nepřátelům, nesdvratně ubíhala ve zkázu.
Pečílsko
Vráz
Rakousko
Cerný hoře
Albánie
Bělehrad
Reso
Vídeň
Čína
Rosna a Hercegovina
24
article
A ve zkázu tu vedla Člnul žena zaslepení
vášněmi, žena nevědemá, žijíet stále a stál
duchom ve středověkém slavomamu svélio ple-
mene, přes to, že již po třikráte mohla po-
znati, že nic nespomaká moe Čínského Draka
ni všeliké čáry proti smrtonosným puskám
bělocha.
Nedivmež se však ženěí čínsky myslicí, že
uvěřila v poslání a čarodějnou moc vlastencův,
jimž navykli jsme si nechutným způsobem pře-
zdivati boxerů. Čína ode dávna bylaí hnízdem
mnoha tajných spolkův stinlencemi tu vlasle-
neckými, tu na úrovní italské Mařfiej. Al
skoro všechny tyto čínské spolky čelily pro
nenáviděné vládě manžuské, a bylo to tak
diplomatickým tahem císařovny vladařky, že
místo aby vzmahajíeí se sektu sobě znepř-
telila, jevila jí svou náklonnost, ba — z po-
čátku tajně a později i veřejně — hlásíla s
k ní jako patronka Boxeři »AjHo Čülan« ne
»J Ho Čuan« čili »ělenové spolku pro harmoni
spravedlnosti sepjaté pěstmi«, podjali se chrá
niti nynější dynastii. Tím velice liší se od
jižních tajných spolků, jimž Manžuové zrovna
tak jsou protivni jako běloši. O boxeříeh vy-
práví dr. Martin doslovně takto
Al
Aj Čülan
J Čuan
doktor
Martin doslovně
Čína
25
article
»Boxeři nejsou teprve nově vzniklým neb
nedávným útvarem společensktým, jak mnozí
mnozí se domnívají soudíce, že hlavně půso-
bení missionářů v Čině bylo vzniku jejich
první příčínou. Nikterak. Družstvo » boxerů sje
družstvo staré, na způsob svobodnýchi zednářův
ustavené, jež déle celého století zaměstnává
orgány vládní neustálými, tu živějšími, tu stlu-
menějšími projevy svého trvání: Již roku 1803
za císaře Kia Chinga dostali sa do seznamu
zakázanýchu společností ,pro zjevné snahy pod-
něcovati nepokoje a vládě působiti nasnáze
Misto vzniku jejich je Šang Tung, zákoutí dost
nepatrné a šeré;, v němi živořilin také potom,
kdy stíženi byliv vládním zákazem, až styk
s Evropany podnítil je opět k novémur di-
lejšímu žitil
Boxeři jsou bratrstvo věřícteli, an vlra
jejich jev splynutíme tříe náboženství,. Budd-
hova, Laotseovan a Konfutsiova, av pro
misena kdekterými lidovými puvěrami.. Zo my-
sterií, vniehž sielibujíj důléžitým činitelem
je i hypnotismus, jenžto zejmenav skytá jim
kouzelnou moc nad prostým lidemui Osohy
způsobilé voli za media, skrze něža —
jak ujišťají — uvetše jel m vytržení,i dostávaji
zprávy od vyššíeh mocí. Mnozí puke dovedou
i sami sebe kdykoli uvéstil v takový stav mimo
řádný, jako by byli učni a následovníky fakirů.
Všichni jejich vojáci, z většího dílu velmi mlad
lidé, u výcviku vojenskéms pěstují pravideln
i takové umění at kromě jiných a jinýcha po
divností, vyznamenávají se neohroženosti v pěst
ním zápase (rohování).
Šang Tung
Evropan
Budd
Laotseovan
KIA Ching
26
article
Boxeři poklekají večer před bojem a uklá
nějí se k jihovýchodu, v tu stranu k Šan- Tungo
mateřskému, sídlu svému. Vykonavše pobožnost
při čemž za podivných kejklí vzývají hůžky
o milost a záštitu, mní se potom býti nezrani-
telni. Není nesnadno domněnku, ba víru jejich
objasniti si přirozeným způsobem asi toho
rozumu, že byvše uměle uspáni (hypnotisování).
nepodléhají vnějším dojmům a neciui Bolestí.
Když neďávno katoličti missionáři vnikli do
posvátného města boxerů, do samého ústředí
jejich sídel, srážka byla nevylinufelná a dva
missionáři, rodem Němci, byli zavražděni. T
vyvolalo zakročení německého cisaře, jenž ne-
jenom požatloval, aby vrazi, tří na počet, byl
popraveni, ale vyu ži tko v'al té příležitosti
zmocnil se hinéd přístavu mořskélo v oné část
země. V lidu v kraji lom vzmáhal se nepokoj.
uni ne ták proto, že k nim vnikli eizozemei
jako spíše proto, že Němci hned jali se stavět
tam železnice, jež se lidu čínskému do duše
protiví. I počal tedy lid vytrhávati koleje, an
i železniční inženýry ohrožovati. Boxeři rázem
změnili se z bratrstva »zednářského« ve velikou
politickou organisaci. Přopaganda jejich šířilas
rychlostí ohně. V každé vesnici bylo viděti čely
mladíků, jak podřizují se tujemné kázní boxerů.
ano v nejednom případě neobmezovaly“ se dr
žiny jejich na pohlaví silnější. Zvláčtní čet
utvořeny byly z mladýcli žem dotyčného územ
— věc tím pozoruhodnější, povážímenli, jal
žárlivě obyčejně držány jsou čínské žuny
v ústraní.
Původ názvu »Bratři dlouhého meče«, jej
boxeři sami si dali, spatřuji v jednom za čelnýeh
projevů, přízně, kterými zahrnoval boxery man
chuský guvernéniYu-Hien, veliký odpůrce Němoů.
Yu Hien, umíniv si činiti Němcům překážkyv
Němec
Šan
yu Hien
27
article
stavbě železnic a domnívaje se, že v bozeřích
pro své přesvědčení nabude nejhorlivějších po-
mocníků, pozval je k sobě do Yamenu a vybldl
je, aby před ním rozvinuli všecko své umění.
Potom, nabyv patrně přesvědčení, že lze spo-
léhati jednak na jejich vojenský výcvik, jednak
na kouzelnickou jejich dovednost, a neméně
i důvěřovati opravdovosti jejich záměrů, ujisti
je svojí podporou a jako první důkaz přízné
svéj podělil je dlouhými meči. Byla to jediná
zbraň, o kterou boxeří žátlali. Za nedlouho na-
učili se jí vládnouti, napadali nenáviděné inže-
nýry a missionáře a zažíhali křesťanské osady.
Když potom cizh vyslanei-v Pekíně žádali z
sesazení Yu-Hiena, bylo jim bez odporu vyho-
věno a sesazený guvernén nahrazen generálem
Čang.Yanem Čang Yau neváhal nejpřisněji stihati
»Bratry dlouhého meče« a tak vytrvale a krutě
na ně dokračoval, až jim nezbývalo, než aby
opustili dosavadná svůj úlulek. I překročivše
hranice okrsku toho, uchýlili se da guberni
Čiš-li, v nížto ležž Pekin, a kde mistekrál z rodu
Maneh byl jejich přitelem.
Čang
Čang Yau
Peking
yuHien
28
article
Za to lepšího uznání vlády čínské došel
Yu Hien, bývalý guvernér manchuský, jenž pro
přízeň k »Bratřím dlauhého mečas musil ustou-
piti nátlaku zástupcův evropských mocnostl.
Jeho podnětem povolání byli boxeři do hlavního
města a vpuštění do paláce prince Tuana, otce
následníka trůnu. Prine Tuan, spatřiv boxery
vextasi hypnolickéj prociti z vytržení jako
vroucí vyznavač, jejich víry aj věrný jejich
zastance.
Také císařovnn,, bezpochybyi pol návrhu
prince Tuana, dovolila boxerům, aby před nl
samotnou provedli dákazy o nadddpřirozené moci
své. I zdá se, že se jime věc povella, eísařovna
pak že zbavila se všech pochybností,, měla-li
nějakáp neboť od toho dne dala jim úplnou
volnost.«
Důsledky tohoto rozhodnutí císařovnina,
jak projevily se zvláště v červnu loňského roku,
jsou až příliš známy . .
Tuan
Prine Tuany
29
article
Denni zprávy-
Denni zprávy-
— Parngraf čtrnáctý. Předevčírem udlály
se dvě věci, jež »Neuu Freien Presse « náramně
rmout. Především byl příjat poplatiový zákon
při majetkových převodechi, tak jak hov navrhl
výbor a sice s ustanovením, že dos tů doby, než
zákon ve třetím čtení schválenýt bude zankciono-
ván, má zůstati v platnosti nařízeni minis terské
vydané na základě § 14. »Neue Freie Pressee
nad tím prolévá slze. Však přihodilal se jiá
věc. Jakýs bodrý muž zdráhul se totiž planti
osobní daň z přijmu z té příčiny, že zákon
této dani nebyl prohlašenicestou ústavní, to jest,
že neměl zákonodárce na mysli, co z § 14/4.
době obstrukce udělala vláda Thun-Kařzloea
Věc octla se před správním soudem a týži stiž-
nost dobrého muže, jenž plutiti chtěl jen kon-
stítučně, zamitl: A sice z důvodů) jež »Neue
Freie Presse« víc boli než faktum samo.
Správní souď prohlásil prostě, že nuřizení
ohledně osobní daně z příjmů stalo se za da-
ných okolnosti zákonem a rozhodovati o platno-
sti zákona správnímu soudu že nepřísluší.
Kompetence soudu, uvažova ti o
platnosti ministerských nařízení, žel týkati s
může jen těch, která za všech okolností nařize-
ním zůstávají, ne ale oněch, jež z nemožnost
vydati je cestou přesně ústavníj stávají se z nouz
zákony. »Neue Freie) Presse« dokazuje, že tak
zvaný circulus vitiosus »Neue Freie Pressee.
jež nemůže vrhnouti se k vůli této interpretnei
na soud, tím rozhodněji obraní se proti parla-
mentu, který nemá naprosté způsobilosti, aby
chránib sama sebe a odvahy, opříti ser jakému-
koli atentátu na své zákonodánvé kompetenee.
Thun
Neue Frei
Freien Presse
Neue Frei Presse
Neue Frei Pressee
30
article
»Neue Freie Presse «i však obviňuje vůbecy tenlo
stát, že není státem právním, že v jeho obyva-
telstvu i v jeho správě je naprostý nedostatek
právního citu as právního přesnědčení. V tomto
státě že křivda přestává býti křivdou, dá-lise
formálně vykroutiti Acton že opovažuje se psáti
»Neue Fr. Pr.«? Tážemelsej kdo jel příčinou a p-
vodcem tě mravné dekaďencel v tomto státě? My
dávnoi již popřelio tomuto státu právo na hrdý
název státu právníhoy kdo ale byl diabolus, jenz
přivodil smůtné poměryy jež vej tomto státě z-
vládly ? K do kor umpovalv R akro u s ku
prátvo, kdo potv z nesil pirliinseti p nrás ilí
wadprávo, kidlon sanik ctiion osv all ob-
strukci aučiniv zn.l dov olie ný p ar-
llamentimí prostř evdiek? Toe byl
stranníci »Neue Freie Presso« a ona sama v prvé
řadě. Tak se věci mají. Jesli kdo vinnikem v této
věci, je to strana německál a jsou torjejí orgány.
Dnes nechť nepřicházejí s výčitkami a s obviňo-
váním. Co se stalo, stalo se jejich vinou.
— Podezřelá polftická družina. »Trau-
tenauer Wochenblatt« přináší zprávu prol křištá-
davé charaktery, zasedající kollstolu krále Arttuše
Schönerera, velice významnou Ve volěské
schůzi V. kurie vě Janovičíchie bylov nac ťehdajšího
kandidáta a nynějšího říšského poslance Henzoga
pevoláváno několikcáte slovem »denunciant«.
Neue Frei
Arttuš Schönerer
Henzog
Francie
Neue Frei Presse
31
article
Herzog žaloval ty účastníky, kteříl takto naň po-
volávali, v Lanškrouně a obžalovaní byli odsou
zeni pro nadávku »denunciantský lumped« k po
kutě pěti zlatých Žalobce při tom kladl důraz
na nadávku »lumpě« a úplně iguoroval slov
»denunciant«, poněvaďž prý důkaz pravdy o ton
není přípustnými Proti tomuto rozsudku odvo-
lali se obžalovaní prostřednictvím dra. Fantás
načež konalo se přelíčení u krajského soudu
v Chrudimi. Zástupce obžalovaných per oi vreld
na základěaki, doškýchi ord kir a
skéiho soudu v Litoměřicích a Li-
berci, napřosbý důkaz pra vdy os tom,
že Herzog jesit skulečmý m dlenun
eiantem Soud u znaldůka z prandy
z av provlecdie ný, odvolání vyhověl a Herzo
odsoudil k útratámz.. Posl., Herzog jest, jal
známo, vynikajícím členem všeněmeckého sdeu
žení na říšské radě.
— Zpupnost evang pastora v Praze
Jak se nám z pramene hodnověrného sděluje,
žádal jeden z předměstských soudů v pozůsla
lostní věci Julia Zeyeca, zesnulého spisovatele
českého, farní úřad augšpurského vyznání
Jirchářích za sdělení dat o narození synove
zůstavitelova Tita Zeyera. Ježto se pozůstalost
Zeyerova projednává česky,, byl přípis soudu
přirozeně také česky sepsán. Leč dvojcti-
hodný pastýř augšpurského vyznání v Praze,
dr. Robert Zilchert, jest asi náramně čepýřivý
pán. Vrátib soudu zaslaný přípis., na jehež
Herzog
Posl
Zeyeca
Tito Zeyer
Zeyerův
doktor
Zilchert
Lanškroun
Chrudim
Litoměřice
Praha