ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6f5cddb0-660c-11dc-8d51-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 106, place 46, org 11, work 5
1 masthead
Sb. ana 2.
2 masthead
0el se
3 masthead
NÁRODNÍ LISTYX
4 masthead
2. května 190
5 masthead
Chsloc120
6 article
Posl. Stein: Příště dostanete několik políčků jestliže nás napadnele. Posl. Šusteršič: Před několika dny bylo ve Vídni přelíčení o žalobě dra. Verkaufa, a někteří páh nové měli jenom své immunitě děkovali, že nebyl odsouzeni. Posl Wolf: Chcete je jmenovati? Posl. dr. Lueger: Mluvte jen klidně dále. Nereagujte na tyto výkřiky. Posi. Šusteršiě konče svou řeč prohlašuje že klidně očekává nález sněmovny. Posl. dr. Schalk: Ukáže-li se to, co dnes s ukázalo, pak nemůže posl. Steinovi býti vyslovena nelibost. Jest podivno, že posl. dr. Šusteršič jes najednou tak citlivým. Když dříve mu bylo vyhiro- žováno políčky, když dr. Berger ve spravedlivém rozhořčení v tajné schůzio nad nestydatým jehov cho váním naň zvolal »padouchus, poskí Šusteršiči ne- žádalokárného výboru Tui pojednou byl uražen slovem »Šlindrae a se zafatou pěstí sa vrhti na Steina. Právní zástupce dra. Šusteršiče problásil“. Ne bude di Svjetlin odsouzen, musí se dru Šusteršič za- střeliti, protože by jinak byl úplně bezeciný. « — On však se nezastřelil, pátrně vzhledemo ko předpisům své vírv, která sebevraždu zakazujen Nyní tedy víme, co máme této víře děkovati. Dra. Šusteršiče (Hlučná veselost u Všeněmců.) čnla s ývil Nikdo, kdo má tak často víru na jazyku, jak dru Šusteršič, nemá víry v srdci. Kolik Slovinee pozbylo svého majetku a musilo opustiti svůj domov aby dr. Šusteršič sehinal 2000 koruni za i tyto exekuce Nikdo nemá dvojí čest, nýbrž jenomo jednuj a kdo jest jako přodseda hospodářského spolku padou chemy jest padonchem také v soukromém životě
Posl Stein Posl Wolf doktor Lueger Schalk Šusteršič Berger Slovinee Vídeň Tui Šusteršič
7 article
(Pochvala u Všeněmců a volání »Heil«.) sčne Rečník pojednává o afiéře dra! Šusturšiče. D Šusteršič se vymlouvá, že nebyla prodávánal špatná moučka. V původnímý listěr gorického obclfodník se praví doslovně: »17% a 18% zboží nemám. Za- ručuji jenom 16%, což však jest lhostejno, nebot můžete dobře prodávati toto zboží za 16«, 174 neb 18%, neboť u vás nemá o umělém hnojivu nikdo ponětí.« (Veselost.) Rečník čte pak dopis jednoho kaplana, ve kte- rém se praví: »Čo jest to? Objednal jsem 17 pctní moučku, v nákladním listě se praví 16pctní a účtuje se jako 18petní.« (Slyšte !) Jest možnon že dr. Šu steršié má dvojí česť, jednu jako předseda hospodář- ského spolku, jednu jako soukromník; má však jen dvě ruce a ty jsou špinavé a zůstanou špinavé. (Po tlesk u Všeněmců.) Kdykoli se zde ozval hlas pro svobodu a právo vždycky byl drem. Šusteršičem uřván. Dnes jest již konec jeho snů o květech, které mu měly dozráti na ministerských lavicích. (Veselost u Všeněmeů.) Když hrozila záplava slovanská, byl jeden z jeho krajanů již na tom, aby se stal ministrem, však intrikam posl. Šusteršiče se stalo, že dr. Ferjančič byl vyhlá šen za bezbožného člověka a knězožrouta a nestal se ministrem. Vinou dra. Šusteršiče se také stalo, že sám se ministrem státi nemůže, neboť na rakouském mi- nistru nežádá se sice vždycky mnoho rozumu (Ve- selost.), ale žádají se čistší ruce, než jaké zůstaly drn. Šlindrovi po jeho obchodech s Thomasovou moučkou.
Rečník Čo Šu doktor Ferjančič Thomasův
8 article
Dnes konečně postižen byl muž, náležející k nej nebezpečnějším demagogům a zneužívající víry politickým a osobním obchodům. Kárný výbor ne sestával ze samých Němců, nýbrž i ze Slovanů. At se sněmovna usnese na čem chce, jedno je jisto, že veřejné mínění, pokud má smysl pro mravnost, dru. Šusteršiči vysloví opovržení. Posl. Tavčar: Byl bych si přál, aby se byl na místě člena mladočeského klubu ujal dra. Šuster- šiče některý jeho klerikální přítel tak ohnivé, jak to učinil dr. Dyk. Protože však dr. Dyk vzneslí ke mně výtkyplný appell, abych pamatoval, čemu učl dějiny, musím na toto napomenutí odpovědět. Stujíme na stanovisku, že slovinskému lidu je liberální strany naprosto potřebí. Stále nás chtějí házeť do jednoho pytle, abychom nebyli ani klerikální ani liberální. abychom pozbyli všeliké polítické barvy. Jestliže mohu z dějin čerpat nějaké naučení, je to ono, že hyperklerikální proudy, jakkoli jsou v Krajině, zájmu národa neprospívají. Dnes sedí na lavici obžalovanýchi dr. Šusteršič. Kdo objektivně a klidně smýšlí, musí po dnešním jednání dospěti k názoru, že dr. Šusteršič nejednal. jak jedná muž cti a také nikoliv, jak jedná mu s hlubokým přesvědčením náboženským, Dnešní jed- nání, doufáme, přispěje k tomu, aby strany dospěly k lepšímu poznání o našich slovinských poměrech. aby zejmena naší čeští bratří na severu, ke kterým lneme s veškerými čivy svého srdce, byli přesvěd- čeni, že mezi slovinským lidem v Krajině musila vzniknout strana pokroková a že tato může mu byt jenom na prospěch. Liberální strana slovinská dru.
Němec Posl Šuster Dyk doktor Šusteršič Slovan
9 article
Šusteršiči neublížila. Bylo to pošetilostí s jeho strany žádat ve věci tak choulostivé, aby byl dosazen čestný výbor. (Souhlas.) Kdykoliv tady vyplivnu a při tom se podívám v levo, kde sedí Všeněmci, hned na zejtří objeví se ve »Slovinci« telegram: »Dr. Tavčar koketuje se Vše němci« (Hlučná veselost.) My liberální Slovinci vkročili jsme do této sně- movny, abychom založili jednotnou všeslovinskou stranu. Dr. Šusteršič však trvá na stanovisku, že se s námi musí naložiti jako s prašivými psy. A jak jednal se dvěma poslanci, kteří jsou muži cti a na které není ani nejmenší domněnky liberalismu. Jed- ním je prof. Spinčič. Tento poelivec, který nikomu neublížil, který má křišťálový karakter. (Hlučný sou- hlas). O něm pověděl však dr. Šusteršič: »Liberální kněz Spinčič vždyeky symopatisoval s lublaňskými zakladateli bordelů !« (Bouřlivé hlasy« Slýšte ! Slyšte Fujh Hodíli se mu to do krámu, pak dr. Šusteršič nešetří nikobo, ani katolického kněze. Ještě hůře vedlo se Robičovi. Tento muž, který se tolik napracoval pro svůj národ, který tolik pro něho vymohl, tolik vytrpěl, tento muž, jehož konser- vativní smýšlení je uznáno, jemuž ani ve snách se nezdálo býti liberálem, o něm píšu Šusteršiě mezi jiným: »le pravým neštěstím exponovaného slovin- ského okresu, že jest Robič jeho zástupcem. Robič nečiní nic pro svůj volební okres, pro sebe sama však již dosáhl mnoho. Konservativní strana se do- pustila velké chyby, žejiž dávno neodložila dobrého Robičm mezi staré haraburdíl« Jindy tedy dr. Šusteršič není tak mírný jako dnes, když se rozplývá jako starý koňak.
Tavčar doktor Šusteršič Spinčič Robič Fujh Hodíle
10 article
Protože mne dnes dr. Susteršíč vylíčil jako individuum, za něž by se měl každý stydět, chci vy- pravovat, co se přihodilo minulé pondělí v Lublani Tehdy byl dr. Susteršič v Lublani za tím účelem, aby sbíral důkazy pro výbor kárný. V první řadě měl namiřeno na bývalého ředitele Šajoviče. Ten přišel do mé kanceláře a sdělii mně, že dt. Šusteršič ho stále trápí, aby mu podepsal prohlášení, že on (dr. Šusteršič) o celé manipulaci ničeho neví a že naní nemá viny. (Hlučné Slyšte! Slyšte !) Po dlouhém váhání zmíněný ředitel se sice odhodlalé prohlášení to podepsat, ale na otázku, zdalil by to mohl také odpřisáhnouh, že dr. Šusteršič o té manipulaci ničeho nevěděl, odpověděl mi, že by to nemohl učiniti. (Hlučné Slyšte! Slyšte!) Z toho se může posouditi. jakou cenu má toto prohlášení, které včera dr.
doktor Susteršíč Lublaň
11 article
Šusteršiž předložil kárnému výboru. Ať se snémovna usnese jakkoliv nad drem. Šusteršičem byl již vy nesen přísný rozsudek. Muž ten při svých schop- nostech dostal se na špatné cesty. Totoinaučení všal by mohl čerpatí z dnešního jednání, že liberální smě ve slovinském lidu nezastaví, ať užívá ještě završitel nějších prostředků nežli dosud. Řečník prohlašuje, že bude hlasovat proti pro- jevení nelibosti posl. Steinovi. Posl. Nitsche navrhuje konec debaty a návrh přijímá se. Posl. dr. Plantan: List »Slovenec« vyslovil podezření, že jsem dra. Šusteršiče denuncoval u vše- německé strany a že jsem s ní proti klerikálním Slovincům spiknut. Tyrzení to je naprosto nepravdi vým. Za přítomnosti dra. Ploje prohlásil jsem posl. dru. Šusteršíči, že jsem o celé této věci s žádným členem všeněmecké strany nemluvil. Dr. Slindra, pardon, dr. Šusteršič, (Bouřlivé venelost), který věděl, že jsem to neučinil, přes to byl tak nestydatým, že mne a mé politické přátele v listě jím inspirovaném, podezříval ze zrady lidu. Dovolávám se také svědectví všeněmeckého sdružení že jsem se žádným z nich o tom nemluvil. Posl. dr. Schalk; Máte pravdul
Šusteršič Stein Posl doktor Plantan Slindra Schalk
12 article
Posl. dr. Plantan: Posl. dr. Šusteršič popírá všecko, co se mu nehodí. O jeho velkém vlivu v kle- rikálním táboře svědčí to, že si žádný z členů jeho klubu netroufá ani muknout, pokud on to nedovoll. Dr. Šusteršič je pravý tyran, protože jest pod- porován emiuencemi, biskupy, faráři, kaplany a ko- stelníky. Dr. Šustaršič je generalissimus klerikální strany v Krajině, jejíž tendencí jest podrobiti slovin- ský lid po stránce jať duševní tak hmotné, otroctví klerikalismu, k vykořisťování. Aby dokázali své tvrzení poukazuje řečník na vinařský spolek v Lublani. jehož předsedou byl člen slovinského středu posl Vencaiz. Tento spolek, aby si zjednal lacinější víno, pustiř se vělších Berních podvodů, ačkoliv poslane Vencaiz tehdá byl členem trestního soudu poplatko- vého. (Hlučná veselost.) Následkem o tohos bylo, že posl. Vencaiz musil jíti na odpočinek a že musi spolek dodatečně zpronevěřené poplalky zaplatit Pokuta 1000 K, která mu byla mimo to uložena, byla muministrem financí ze milosti snížena n 200 K. Sedlákovi by se neslevilo z daně krejcaru, ani, kdyby po kolenách lezl až do Vídně. Zdali s tím zvyšuje mravnost o tom nechci rozhiodovat.
Posl doktor Plantan Šusteršič Šustaršič K Sedlák Lublaň Vídeň
13 article
Duševním otcem nynějšílo bojé je de. Šusteršič který je pod patronancí bývalého arcibiskupa Missij ajehocnástupcel Proklínám hodinu, vec které byle uzavřena thto alliance dra. Šusteršiče s klerikalismem Neboťmáslodky této alliance bude Krajina cítita ještě za 100 lét.h Ať sněmovna rozhodne jakkoliv, dr. Šay steršič nevyjde z aíférytépčisto Jeho dnešní řeč vzbu) zovala dojem labutí písně. Nemohu však se svého stanoviska pochopit, jak kárný výbor, který přece to, co bylo dru. Šusteršiči vytknuto, potvrdil, přee pokládá slovo »dr. Š li n dina« za nadávkus? Z toho, co bylo dnes uvedeno, musí sec dospět k přesvědčení, že se dru, Š usteršičii nestala křivda, proto nesmí být posl. Slhaino vá vysloven inelibost. (Potleski).
doktor Šay
14 article
Poslanec dr. Schalk (k věcněl opravě): Pro- hlašuji, žermně materiál této afféry nebyl dodáneli- borálními Slovinci a že jseme se čieny télo strany nikdy nemluvil o afféře poslance dra. Šusteršiče Teprve když ve věcné rozpravě byli materiáh této afléry sdělen, seznámil jsem se s liberálními Slo vinci, kteří již tehda mne požádali, abychu loyáln prohlásil, že mně nepodali žádných informací Z množství materiálu použil jsem jen velmi skrovne částij proto že jsem chtěl setrvati přísně věcně př předmětu dnešního rokování a proto že jsemn chtě míti zřetel k tomu, aby také ti poslanci, kteří p mně dostanou se k slovu, mohli pronésti něco no- vého. Zpravodaj dr. Kramář konstatuje, že kárn výbor nechtěl, aby se uváděl výrok adr. Šlindrae ve spojení s celou afférou. To přece ani není možno. Kárný výbor spiše chtěl, aby výrok ten od cel afféry byl odloupnut. (Odpor.) Pro návrh poslance Bojka nemohi se výboro vysloviti z důvodů zde již uvedených. Ostatně ponechám rozhodnutí o celé této věci sněmovně a chci jen konstatovat, žen kárný výbor va svém usnesení nemůže býti po dnešním rokování obviňován, že byl příliš přísný.
doktor Schalk Kramář Bojko
15 article
Při hlasování byl návrh poslance Bojka za mítnut. Poslanec dn Schalk: To je krásné ! Kře- sťanští sociálové hlasují pro návrh poslance dra Gessmanna. Posl. dr. Gessmann: Ticho! Vy tam držte hubul Následojícím hlasováním propadl návrhi poslanc dra. Dyka. Když křesťanští sociálové povstávali pro teníe návrh, volal posl. Wolf: Krásné duše sejdou se na vodě i na zemi! První odstavec výborového návrhun přijat bez zjišťování poměru hlasů, drohý 182 proti 33 a třet (nelibost posí. Steinovi) zamítnut 118 proti 103 hilasům (Hlučný potlesk Všeněmcův a lidové strany německé. Posl. Wolí: To si zaznamenáme, že vídeňský purkmistr zastává se dr. Šusteršide. Post. dr. Gessmann: Pamatujte raději na ty pokladničky, o těch mluvte! 6000 zl. jste dostal Buďte tedy pěkně ticho ! Posl. Hanich: Místo Lueger marší bude se říkat »Marš Lueger! Posl. dr. Lueger: Vás se nebojím. Potom vykonána volba jednoho člena výbon pro vední dráhy. Ministr železnie dr. Wittek odpověděl n Pradův dotaz po prodloužení roční promlčovací lhčry k oznámení nároků na vrácení dopravného, že od t doby, co počítá se lhůta po řádně doložené reklamaci až do prvního vyjadření železniční správy, ubylo steskův a nebylo jich již delší čas, což je důkazem, že obchodnictvo je s dosavadními pravidly v prari spokojeno. —na Kittlův po chomutovsko-postoloprtské místní dráze, že uznává hospodářský význam pro- jektu pro místní zájmy, ale zatím není podklau k technickému a finančnímu jeho posouzení a proto nemůže se vyjádřiti, zda a v jaké míře by stát pod- poroval sthvbu této dráhy. Konec. schůze o 1/25, hod. odp.; příští bude zejíra o 11. hod. dop.
Bojko Gessmann Posl doktor Dyk Wolf Stein Šusteršide Hanich Lueger Marš Lueger Wittek Pradův Kittlův Kře
16 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. mennivi Z Vidně, 1. května: (C. B) V národohospodářskén výboru posl. Wrabetz referoval o návrhu na povinnou re- visi výdělkových a hospodářskýc společenstev Usnešeno, že zpráva má se dáti nejprve vytisk nouti a rozdali členům výboru. Kev zprávě o včerejší schůzi železničníke výboru dodávají se následující vývody poslanc Kaftana ví debatě o spbitsklosanžamské že leznici.Přimlouval se především za zřízení ná ležilého železničního spojení říše s Dalmacil. Si bosenských dráh byla vystavěna, ale spojena jer s uherskými železnicemi, tedy ke službám Uher. Ae Rakousko dla zákona zr. 1880 přispélo na stavbu bosenských dráh 70o, na jeho zájmy přece se ne- dbalo. Trať mostarsko-metkovická po případě gabel sko-gružsko-kotorská, sahajíc až k nejjižnější část dalmatského přímoří, vyhovuje jen částečně hospo- dářskému zájmu; musí se však pomýšleti na spo- jení Splitu, nejlepšího dalmatského přístavn Táže se opětně ministra železuic, sdělíeli výbor bez meškání úmluvu o bosenských dráhách, ujednanou s uherskou vládou, a to úplný text. Po zprávě ref. posl. Stwiertní stran opalřen peněz na stavbuí místníchodráhy žádal posl. Kaflan by byly co možná záhy poukázány sumy, povolen již v r. 1869 na stavbu lokálních dráh, jež pr místní dráhu třeboňsko-lochovickou dosud vyplaceny nejsou. Co se tyká zvýšení sum preliminovaných v předloze, soudí, že třeba vyčkat, až bude podána neboť byla slíbena pro tento týden. Konečně při- mlouval se, aby se ponechal v r. 1896 schiválený státní příspěvek 40.000 zl. pro dráhu z Kartovýc Varo do Merkelsgrünu také pro nynější její vy ústění
Kaftan Uhry Rakousko Split Kartovýcarsko Vara
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. května. (Průpl'avy a re- gulace řek.) Některý z německých vůdeů ve sněmovně zaslal »Wr. Tgblttu.« situační ná- črtek, v němž projevuje naději, že investičn předlohy projdou hladče, poněvadž jak Čechové tak i Poláci nabudou přesvědčení, že Němci ne- činí nijakých obtízí vodním drállám, které při- jdou vhod jak Slovanům tak i Némeům v se- verních korunních zemieh. Jiná však je otázka, jak vládní předloha o vodníeli dráhách pochodí ve výboru. Čechové i Poláei žádají, aby se dříve upravily řeky, než se přistoupí ke stavbé prů- plavů. Tím vzrůstá i náklad na ony stavby »Proto soudím« — píše zmíněný poslanec — »že úprava řek bude pojata do předlohy, za to však se vlynechají průpla vy, aby se rozpočet nepřekročil. Ovšem úprava řek bude choulostivou otázkou. Vláda drží se mínění, že stát má na úpravu řek přispěti 50, nejvýše o procenty a ostatek mají uhraditi země. Nyní se však žádě, aby se řeky v Čechách a v Haliči upravovaly jen nákladem státním, což by mohlo naraziti na odpor jiných zemí. Poněvadž však zemské finance v Čechách i v Haliči nacházej se v bídném stavu, bude dorozumění v tél věci velmí oblížné a dá se dosíci jedině vzájem nými ústupky a dobrou vůlii«
Čecho Polák Němec Slovan Praha Čechy Halič
18 article
V Praze, 1. května. (Poměr koi ne ser vativního velkostatkářstva k če skému klubu.) »Plz. Listy« otiskují dopis *z kruhů konservativního velkostatké řstvae v němž se popírá zpráva, jakoby velkostatkář šlvali českou delegaci proti vládě a snažili se znemožniti práci na řisské radě. Pisatel doznává. ze velkostatkáti sice nevidi v Körbrově Kabinetu vzor rakouského ministerstva, neboť by musilo býti jinak složeno, než jest, ale nepopfrá. že v něm zasedají mužově, k jichz sehopno- stem a práci velkostätkáři chovají úctu! Proto velkostatkárí postavení této vlády nestěža- vali,, naopak podporovali ji a půdpornj dosu. Prech azeje k otázce, jak mohly vzniknouti pověstí o nepřátelském po měru venostatkára k vládě, praví, že ně- ktorým kruhům ve Vídni běží o to; aby se přátelské poměry mezi českými lidovými po- slanci a klulem konservaticních velkostatkář zkalily, neboť potom by se oněm kruhům snáze pracovalo ne úkor obon těchto strang V aněch kruzích sluší tedy hledati pramen oněch po- věstí. K tomu, dodávají »Plz. Listy«: » Jest ovšem pravda, že nevykonávají vliv velkostatkáři na náš klub a že také vůbec jej vykonávati ne
Plz Praha Vídeň
19 article
mohou. Ale někteří pánové ze konservativního velkostatku udržují styky s jistými a známými frakcemij jichž nepřátelství proti nám jes každému zjevno. A frakce tyto to jsou, kte pracují doma i tu, aby hnaly nás do nejroz- hodnějšího odporus i zac poměrů nejnevhod- nějších. Pak se nesmí pánové v konservativním velkostatku diviti, že se podobné zprávy dostaly do veřejnosti. Ve věei té musí nastati uži jednou jasno. Jinak dlužno dodati, že výtky ty týkaj se jen jednotliveů a že vělšina konservatívní l velkostatkářů postapuje s námi upríinně a úpln správně.« V Praze, 1. května. (Wolíf pirot svým přátelům.) Trutnovští lnáři vytkli tyto dní posl. Wolfovi, že nechce zakročiti prol zvýšení elk na len, aby vyhověl potřebám rol nictva a vyčetli mu, že se takovým jednánín špatně odsluhuje svým přátelům, kteří ho pod- porovali nejen penězi, nýbrž i své dělníky vodil k volebnímu osudí, aby hlasovali prou Wolfa- Orgán Wolfáv, »Ost. Rundscho« vše to ovšem popřel. »Trauten. Wochenbl.« nezůstal mu všal dlužen odpověď. Napsalť v posledním čísle:
Wolf Wolfáv Praha
20 article
»Rozkošně působí naivnost, se kterou Wol upirá podporu, již se mu dostalo od německýel průmyslníků z Čech. V redakci »Ostd. Rundsch.« musí býti přece známo, že ředitel Melhard z Duchcova odevzdál Wolfovi r. 1898 kassetu s 6000 zl) v dvaceřimarkách a že továrníc z Aše, Cliomufova a z Duchcova chodili dům od domu sbírat příspěvky“ pro behem vyslaného zápasníka za patentní němectví. Či není pravda že německo radikální průmyslníci vodíli své děl- níky v těsně uzavřených zástupech k volebnímu osudí, aby volili radikální poslance? Nazve-li někdo taková fakta nesmyslem, prozrazuje tín buď bezmeznou hloupost aneb neodolatelnou ná chylnost ke lží.« Ze Zábřeba, 29. dubna. (K spojen opposičných stran.) V dnešním » Hrv Pravě« odpovidají dr. Frank, Eug. Kumičič a Mile Starčevič jmenem »čisté strany práva« na vyzvání »strany práva«, by se všechny tři oppo- siční strany chorvatské sloučily v jednu velkou stranu. Odpověď je přízniva a projevuje se vn ochota; vstoupiti se zástupci druhých stran ve vyjednávání jak vzhledem k sloučení celé oppo sice, tak i vzhledem k tomu, aby dosavadn orgány tří stran splýnuly v jeden velký, společný opposiční denník.
Wol Wolf doktor Frank Eug Kumičič Mil Starčevič Čechy Duchcov Aš Cliomufov Zábřeba Melhard
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, F. května. Reformy na Černé Hoře. Z Cetyně, 24. dubna. (Dopis » Národních Listů.«) V posledních měsících mnoho ses mluvilo o reformách na Černé Hoře a falešní« přátel vidouce ochotu zaváděti novotyý hned jalis raditi k reformám takovýmy které by zvrátily celý historický i národní život— Černé Hory Nyní se přestalo mluvitni o takovýchi reformách kterých je nejvyšší potřeba. Reformátorská snaha usadila se zíté prosté příčiny, že nen peněz, které jsou každé reforměn nevyhnutelny Rusko loni Černé Hoře pomohlo, aby se zbavil rakouských věřitelů. Černá Hora zaplatila. Ra kousku dluh za poštovské poukázky, vyplatil se u laenderbanky a zapravila ještě, leckter dloužek a je zase bez peněz. Proto i, reformy usnuly. Ve skladišiích je mnoho neprodaného tabáku Od té dobyp co má Podgoricu, Černá Horaí má i tabák výborný. Tabáko by mohl Černou Hora povznásti, kdyby naň, byl zahraničný odbyt anebo kdyby naň byl uvalen monopol. Máme tu dosud monopoly na střelný prach a sůl Monopol tabákový vynesl by eráru hezký peníz protože Černohorci jsou náruživí kuřáci. Také by neškodilo monopolisovati karly, neboť i ony jsou na Černé Hoře národním zlem.
Praha F . květen Černá hoře Cetyně Černá Hora Rusko Podgorica
22 article
Černohorci ještě se těší, že jim půmohou objeveně nedávno rudy a železnice. Za tou pří- činou zde měšká pan Deskovič ze Spljetu se dvěma inženýry, kteři už našli v černohorsk půdě výdatná ložiska železa a manganu. K val exploataci těchto rud třeba vystavěti železnou dráhu z Nikšiče do Baru. Vyjednává se o to s cizími bankéři, ale ještě není nic ujednáno ačkoli některé noviny psaly už, že je to fai accompli. Nenf to pravda. Cizf kapitál je hrabivý a usiluje podmani si i Černou Horu. Černohorská železnice měla by také poli tický význam, až by spojila černohorsktý Ba s albánským Skadrem a až by měla také od bočku do Podgoriee. Železničné spojení Nikšiče s Podgoricou paralysovalo by novopazarskou dráhu, kterou hodlá vystavěti Rakousko- Uhersko I Turecko podporuje černohorský projekt a rádo by zmařilo projekt rakouský. Albánci také jsou proti rakouskému projektu. Rakouský vlive na Albanii je nyni slabý, neboťo jen jezovitéh a něee
Černohorec Deskovič Albánec Nikšič Rakousko Turecko Albánie Nikšič Podgorica
23 article
málo Františkánů ještě pracují pro Rakousko Ostatní vše obrátilo se proti němu. Tím, rozumí se, Cerné Hoře se uvolňuje vrací se jí dech. Nehoť kuyby Rakousko sviralo ji ještě se strany Albanie, jako v posledníe letech už bylo, Černá Hora musila by se za dusití v jeho objetí. Re. Proti záboru Rosny a Hercegoviny V neděli konal se v Bělehradě meeting, n jehož programu bylo také rokorání o té resoluci novinářského sjezdu dubrovnického, která se prohlásila pro annexi okupovaných zemi. P delší debatě přijata resolucs proti annexi. Reso- luce má týž smysl, jako protest srbských, atu dentů ve Vídni. bO rozvoji boxerského hnutí. Hnutí loto proti cizíneůím okupaef' P čilska vojskem spojenců nebylo, jaki nyní mnohé známky dokazují, potlačeno. Ožívne zřejmě řv Pečílsku znovu, jakmilé přesila odtamtu ustoupí, a vyvolá řadu jestě zápletek a ka- Ptastrof, dokud i Evropal své vykořisfovatelské politiky proti Číněl nezmění. O vznikur hnuti toho a jeho rozvoji až po okamžik, kdy pro- niklo i do provincie pečilskéy píše velii ná- zorně E. St. Vráz v právé vydhiném sešitue za- jímivého a pončhou laikou velmi bohatého díla svého: »Z Pe kingu do Viliaidlilvo stokue. Vykládáť vě něm o aktuálních věcech těch tukto- »Po kruté porážee Činy Japonskemu v r. 1895 ryehle za sebou následovaty eisařový ne- blahé činy emaneipační, a seučasně vzmáhal se choutky mocností evropskýcli na kořisť bu- doucí. Čína, zbavena byvši rady mužů v pravdě vlasteneckých, duchem vyspělýehy kteří moudře poznávali nestatečnost její vůčit mocným četným nepřátelům, nesdvratně ubíhala ve zkázu.
Pečílsko Vráz Rakousko Cerný hoře Albánie Bělehrad Reso Vídeň Čína Rosna a Hercegovina
24 article
A ve zkázu tu vedla Člnul žena zaslepení vášněmi, žena nevědemá, žijíet stále a stál duchom ve středověkém slavomamu svélio ple- mene, přes to, že již po třikráte mohla po- znati, že nic nespomaká moe Čínského Draka ni všeliké čáry proti smrtonosným puskám bělocha. Nedivmež se však ženěí čínsky myslicí, že uvěřila v poslání a čarodějnou moc vlastencův, jimž navykli jsme si nechutným způsobem pře- zdivati boxerů. Čína ode dávna bylaí hnízdem mnoha tajných spolkův stinlencemi tu vlasle- neckými, tu na úrovní italské Mařfiej. Al skoro všechny tyto čínské spolky čelily pro nenáviděné vládě manžuské, a bylo to tak diplomatickým tahem císařovny vladařky, že místo aby vzmahajíeí se sektu sobě znepř- telila, jevila jí svou náklonnost, ba — z po- čátku tajně a později i veřejně — hlásíla s k ní jako patronka Boxeři »AjHo Čülan« ne »J Ho Čuan« čili »ělenové spolku pro harmoni spravedlnosti sepjaté pěstmi«, podjali se chrá niti nynější dynastii. Tím velice liší se od jižních tajných spolků, jimž Manžuové zrovna tak jsou protivni jako běloši. O boxeříeh vy- práví dr. Martin doslovně takto
Al Aj Čülan J Čuan doktor Martin doslovně Čína
25 article
»Boxeři nejsou teprve nově vzniklým neb nedávným útvarem společensktým, jak mnozí mnozí se domnívají soudíce, že hlavně půso- bení missionářů v Čině bylo vzniku jejich první příčínou. Nikterak. Družstvo » boxerů sje družstvo staré, na způsob svobodnýchi zednářův ustavené, jež déle celého století zaměstnává orgány vládní neustálými, tu živějšími, tu stlu- menějšími projevy svého trvání: Již roku 1803 za císaře Kia Chinga dostali sa do seznamu zakázanýchu společností ,pro zjevné snahy pod- něcovati nepokoje a vládě působiti nasnáze Misto vzniku jejich je Šang Tung, zákoutí dost nepatrné a šeré;, v němi živořilin také potom, kdy stíženi byliv vládním zákazem, až styk s Evropany podnítil je opět k novémur di- lejšímu žitil Boxeři jsou bratrstvo věřícteli, an vlra jejich jev splynutíme tříe náboženství,. Budd- hova, Laotseovan a Konfutsiova, av pro misena kdekterými lidovými puvěrami.. Zo my- sterií, vniehž sielibujíj důléžitým činitelem je i hypnotismus, jenžto zejmenav skytá jim kouzelnou moc nad prostým lidemui Osohy způsobilé voli za media, skrze něža — jak ujišťají — uvetše jel m vytržení,i dostávaji zprávy od vyššíeh mocí. Mnozí puke dovedou i sami sebe kdykoli uvéstil v takový stav mimo řádný, jako by byli učni a následovníky fakirů. Všichni jejich vojáci, z většího dílu velmi mlad lidé, u výcviku vojenskéms pěstují pravideln i takové umění at kromě jiných a jinýcha po divností, vyznamenávají se neohroženosti v pěst ním zápase (rohování).
Šang Tung Evropan Budd Laotseovan KIA Ching
26 article
Boxeři poklekají večer před bojem a uklá nějí se k jihovýchodu, v tu stranu k Šan- Tungo mateřskému, sídlu svému. Vykonavše pobožnost při čemž za podivných kejklí vzývají hůžky o milost a záštitu, mní se potom býti nezrani- telni. Není nesnadno domněnku, ba víru jejich objasniti si přirozeným způsobem asi toho rozumu, že byvše uměle uspáni (hypnotisování). nepodléhají vnějším dojmům a neciui Bolestí. Když neďávno katoličti missionáři vnikli do posvátného města boxerů, do samého ústředí jejich sídel, srážka byla nevylinufelná a dva missionáři, rodem Němci, byli zavražděni. T vyvolalo zakročení německého cisaře, jenž ne- jenom požatloval, aby vrazi, tří na počet, byl popraveni, ale vyu ži tko v'al té příležitosti zmocnil se hinéd přístavu mořskélo v oné část země. V lidu v kraji lom vzmáhal se nepokoj. uni ne ták proto, že k nim vnikli eizozemei jako spíše proto, že Němci hned jali se stavět tam železnice, jež se lidu čínskému do duše protiví. I počal tedy lid vytrhávati koleje, an i železniční inženýry ohrožovati. Boxeři rázem změnili se z bratrstva »zednářského« ve velikou politickou organisaci. Přopaganda jejich šířilas rychlostí ohně. V každé vesnici bylo viděti čely mladíků, jak podřizují se tujemné kázní boxerů. ano v nejednom případě neobmezovaly“ se dr žiny jejich na pohlaví silnější. Zvláčtní čet utvořeny byly z mladýcli žem dotyčného územ — věc tím pozoruhodnější, povážímenli, jal žárlivě obyčejně držány jsou čínské žuny v ústraní. Původ názvu »Bratři dlouhého meče«, jej boxeři sami si dali, spatřuji v jednom za čelnýeh projevů, přízně, kterými zahrnoval boxery man chuský guvernéniYu-Hien, veliký odpůrce Němoů. Yu Hien, umíniv si činiti Němcům překážkyv
Němec Šan yu Hien
27 article
stavbě železnic a domnívaje se, že v bozeřích pro své přesvědčení nabude nejhorlivějších po- mocníků, pozval je k sobě do Yamenu a vybldl je, aby před ním rozvinuli všecko své umění. Potom, nabyv patrně přesvědčení, že lze spo- léhati jednak na jejich vojenský výcvik, jednak na kouzelnickou jejich dovednost, a neméně i důvěřovati opravdovosti jejich záměrů, ujisti je svojí podporou a jako první důkaz přízné svéj podělil je dlouhými meči. Byla to jediná zbraň, o kterou boxeří žátlali. Za nedlouho na- učili se jí vládnouti, napadali nenáviděné inže- nýry a missionáře a zažíhali křesťanské osady. Když potom cizh vyslanei-v Pekíně žádali z sesazení Yu-Hiena, bylo jim bez odporu vyho- věno a sesazený guvernén nahrazen generálem Čang.Yanem Čang Yau neváhal nejpřisněji stihati »Bratry dlouhého meče« a tak vytrvale a krutě na ně dokračoval, až jim nezbývalo, než aby opustili dosavadná svůj úlulek. I překročivše hranice okrsku toho, uchýlili se da guberni Čiš-li, v nížto ležž Pekin, a kde mistekrál z rodu Maneh byl jejich přitelem.
Čang Čang Yau Peking yuHien
28 article
Za to lepšího uznání vlády čínské došel Yu Hien, bývalý guvernér manchuský, jenž pro přízeň k »Bratřím dlauhého mečas musil ustou- piti nátlaku zástupcův evropských mocnostl. Jeho podnětem povolání byli boxeři do hlavního města a vpuštění do paláce prince Tuana, otce následníka trůnu. Prine Tuan, spatřiv boxery vextasi hypnolickéj prociti z vytržení jako vroucí vyznavač, jejich víry aj věrný jejich zastance. Také císařovnn,, bezpochybyi pol návrhu prince Tuana, dovolila boxerům, aby před nl samotnou provedli dákazy o nadddpřirozené moci své. I zdá se, že se jime věc povella, eísařovna pak že zbavila se všech pochybností,, měla-li nějakáp neboť od toho dne dala jim úplnou volnost.« Důsledky tohoto rozhodnutí císařovnina, jak projevily se zvláště v červnu loňského roku, jsou až příliš známy . .
Tuan Prine Tuany
29 article Denni zprávy-
Denni zprávy- — Parngraf čtrnáctý. Předevčírem udlály se dvě věci, jež »Neuu Freien Presse « náramně rmout. Především byl příjat poplatiový zákon při majetkových převodechi, tak jak hov navrhl výbor a sice s ustanovením, že dos tů doby, než zákon ve třetím čtení schválenýt bude zankciono- ván, má zůstati v platnosti nařízeni minis terské vydané na základě § 14. »Neue Freie Pressee nad tím prolévá slze. Však přihodilal se jiá věc. Jakýs bodrý muž zdráhul se totiž planti osobní daň z přijmu z té příčiny, že zákon této dani nebyl prohlašenicestou ústavní, to jest, že neměl zákonodárce na mysli, co z § 14/4. době obstrukce udělala vláda Thun-Kařzloea Věc octla se před správním soudem a týži stiž- nost dobrého muže, jenž plutiti chtěl jen kon- stítučně, zamitl: A sice z důvodů) jež »Neue Freie Presse« víc boli než faktum samo. Správní souď prohlásil prostě, že nuřizení ohledně osobní daně z příjmů stalo se za da- ných okolnosti zákonem a rozhodovati o platno- sti zákona správnímu soudu že nepřísluší. Kompetence soudu, uvažova ti o platnosti ministerských nařízení, žel týkati s může jen těch, která za všech okolností nařize- ním zůstávají, ne ale oněch, jež z nemožnost vydati je cestou přesně ústavníj stávají se z nouz zákony. »Neue Freie) Presse« dokazuje, že tak zvaný circulus vitiosus »Neue Freie Pressee. jež nemůže vrhnouti se k vůli této interpretnei na soud, tím rozhodněji obraní se proti parla- mentu, který nemá naprosté způsobilosti, aby chránib sama sebe a odvahy, opříti ser jakému- koli atentátu na své zákonodánvé kompetenee.
Thun Neue Frei Freien Presse Neue Frei Presse Neue Frei Pressee
30 article
»Neue Freie Presse «i však obviňuje vůbecy tenlo stát, že není státem právním, že v jeho obyva- telstvu i v jeho správě je naprostý nedostatek právního citu as právního přesnědčení. V tomto státě že křivda přestává býti křivdou, dá-lise formálně vykroutiti Acton že opovažuje se psáti »Neue Fr. Pr.«? Tážemelsej kdo jel příčinou a p- vodcem tě mravné dekaďencel v tomto státě? My dávnoi již popřelio tomuto státu právo na hrdý název státu právníhoy kdo ale byl diabolus, jenz přivodil smůtné poměryy jež vej tomto státě z- vládly ? K do kor umpovalv R akro u s ku prátvo, kdo potv z nesil pirliinseti p nrás ilí wadprávo, kidlon sanik ctiion osv all ob- strukci aučiniv zn.l dov olie ný p ar- llamentimí prostř evdiek? Toe byl stranníci »Neue Freie Presso« a ona sama v prvé řadě. Tak se věci mají. Jesli kdo vinnikem v této věci, je to strana německál a jsou torjejí orgány. Dnes nechť nepřicházejí s výčitkami a s obviňo- váním. Co se stalo, stalo se jejich vinou. — Podezřelá polftická družina. »Trau- tenauer Wochenblatt« přináší zprávu prol křištá- davé charaktery, zasedající kollstolu krále Arttuše Schönerera, velice významnou Ve volěské schůzi V. kurie vě Janovičíchie bylov nac ťehdajšího kandidáta a nynějšího říšského poslance Henzoga pevoláváno několikcáte slovem »denunciant«.
Neue Frei Arttuš Schönerer Henzog Francie Neue Frei Presse
31 article
Herzog žaloval ty účastníky, kteříl takto naň po- volávali, v Lanškrouně a obžalovaní byli odsou zeni pro nadávku »denunciantský lumped« k po kutě pěti zlatých Žalobce při tom kladl důraz na nadávku »lumpě« a úplně iguoroval slov »denunciant«, poněvaďž prý důkaz pravdy o ton není přípustnými Proti tomuto rozsudku odvo- lali se obžalovaní prostřednictvím dra. Fantás načež konalo se přelíčení u krajského soudu v Chrudimi. Zástupce obžalovaných per oi vreld na základěaki, doškýchi ord kir a skéiho soudu v Litoměřicích a Li- berci, napřosbý důkaz pra vdy os tom, že Herzog jesit skulečmý m dlenun eiantem Soud u znaldůka z prandy z av provlecdie ný, odvolání vyhověl a Herzo odsoudil k útratámz.. Posl., Herzog jest, jal známo, vynikajícím členem všeněmeckého sdeu žení na říšské radě. — Zpupnost evang pastora v Praze Jak se nám z pramene hodnověrného sděluje, žádal jeden z předměstských soudů v pozůsla lostní věci Julia Zeyeca, zesnulého spisovatele českého, farní úřad augšpurského vyznání Jirchářích za sdělení dat o narození synove zůstavitelova Tita Zeyera. Ježto se pozůstalost Zeyerova projednává česky,, byl přípis soudu přirozeně také česky sepsán. Leč dvojcti- hodný pastýř augšpurského vyznání v Praze, dr. Robert Zilchert, jest asi náramně čepýřivý pán. Vrátib soudu zaslaný přípis., na jehež
Herzog Posl Zeyeca Tito Zeyer Zeyerův doktor Zilchert Lanškroun Chrudim Litoměřice Praha