1
masthead
1. dubna 1904.
2
masthead
Příloha „Národních Listn
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. března. (Nové nařízen
dle § 14.) V dnešních úřadních novinách
uveřejněné císařské nařízéní, jímž se stanoví
branecký kontingent a povoluje odvod za rok
1904, zní: Na základě ustanovení § 14. z. z.
st. ze dne 21. prosince 1867 vidí se mi na-
říditi: 1. Branecký kontingent, jehož je třeba
na udržování vojska a válečného námořnictva,
stanoví se pro r. 1904 číslem 103.100, z nichž
dle ustanovení 1. a 2. odstavce § 14. branného
zákona připadá na království a země zastoupené
na říšské radě 59.024 mužů; branecký kontin-
gent, potřebný pro zemskou obranu číslem
14.500 kromě branců, jež dle zákona dodají
Tyrolsko a Vorarlbersko. Odvod výše vyjmeno
vaných kontingentů, jakož i náhradních zálož-
níků ze schopného mužstva k odvodu povola-
ných tříd se pro výše zmíněný rok povoluje.
2. Nařízení toto nabývá platnosti v den jeho
uveřejnění. Provedení jeho svěřuje se ministru
zemské obrany, jenž se má dorozuměti s mini-
strem vojenství. Nařízení jest dáno 28. března
tohoto roku.
V Praze, 31. března. (Konec mimo
zákonného stavu v Uhrách.) Peštské
úřadní noviny uveřejňují dnes panovníkem
schválený zatímný rozpočet na prvou polovinu
rok 1904. Poněvadž obě sněmovny říšského
sněmu uherského schválily dodatečně již také
rozpočet za r. 1903 a zalimné finanční vyrov
nání s Chorvatskem, vstupují Uhry opět ve stav
zákonný a vláda nabývá práva nejen vybírati
nýbrž i vymáhati daně dle rozpočtu za loňský
rok. Tím končí ex lex, jenž trval v Uhrách o
1. května loňského roku, t. j. plných jedenáct
měsíců.
Tyrolsko
Uher
Praha
Vorarlbersko
Uhry
Chorvatsko
6
article
V Praze, 31. března. (Výchova m-
darských důstojníků.) Uherská vláda
podala, jak známo, sněmu předlohu, aby s
počet uherských nadačních míst ve vojenských
ústavech zvýšil o 1073 a tím se zabezpečilo
vychování dostatečného počtu maďarských dů-
stojníků. Jde však o to, aby se o nová místa
nadační ucházelo dosti mladíků maďarských
proto honvédský ministr Nyiri vydal zvláštní
brožurku, v níž upozorňuje na výhody, kynoueí
maďarské mládeži. V brožurce praví se mimo
jiné: »Jest vřelé přání nás všech, aby uherští
vojáci byli uherskými důstojníky cvičeni a do
boje vedeni. Toto vřelé přání může býti nyní
splněno, neboť ve vojenských ústavech jest pro
mládež uherskou zabezpečeno tolik míst, kolik
jest třeba, aby uherské vojenské sbory byly
opatřeny uherskými důstojníky. Četné státní
nadace otvírají vojenské ústavy také mladikům
nezámožným. Aby se však zabezpečil dostatečný
počet Uhrů ve společném vojsku, jest třeba
součinnosti společnosti a zvláště mládeže. Proto
obracím se k vám, uherští mladíci, abyste
vstoupili na širokou dráhu, kterou jsme vám
urovnali a tím se mohli státi členy důstojni-
ckého sboru. Uchopte se mist, vám vyhražených
a vnášejte do vojska uherské vla-
stenectví — v čemž vám nikdo
brániti nebude — spojte je s tradiční
věrnosti uherského národa ke králi a dynastii
staňle se mocnými obranci vlasti a říše, věr-
nými vojíny našeho korunovaného krále !«
Nyiri
Uher
Praha
7
article
Uvádíme schvalně tato slova uherského mi-
nistra zemské obrany, mluvená k mládeži uher-
ské, aby byl zjevný rozdil mezi mluvou vo-
jenské vrehnosti maďarské a leckteré vojenské
vrehnosti v královstvích a zemích, zastoupených
na říšské radě. Ale přes to, že minístr Nyiri
snaží se v maďarském vlastenectví závoditi
s uherskou opposicí, tato rozpakuje se dosud
povoliti navržená nadační místa, poněvadž mají
býti zřízena v ústavech »společného vojska« a
ne vojska uherského. Sám orgán opposiční ná-
rodní strany vysvětluje dnes, že ministr Nyiri
byl nucen vydati svou brožurku proto, aby se
mládež upozornila na nová nadační místa, ježto
časopisectvo maďarské, zejmena opposiční, důle-
žitého tohoto vládního opatření téměř ani si ne-
povšimnulo a proto hrozí nebezpečí, že se ne-
najde ani dosti maďarských uchazečů o bohatá
nadační místa.
Ze Záhřeba, 30. března. (K uhersko-
chorvatskému vyrovnání.) Předseda
chorvatského sněmu Vaso Gjurgjevič přibyl do
Záhřeba, aby učinil potřebná opatření ke schůzi
kralevinské deputace. Jednání obou deputací za-
počne, jak již sděleno, v Pešti dne 12. dubna
a nebude prý přerušeno, dokud finanční vyrov-
nání nebude skoncováno. V květnu mají se sejíti
nově kralevinské depuface, aby projednalya
možno-li rozřešily otázku chorvatského jazyka
ve společných uhersko chorvatských úřadech (na
př. poštách, železnicích atd.), otázku chorvat-
ského přaporu a možno-li, též otázku sezem-
štění železnic na území chorvatském. Pak bude
prý nynější sněm rozpuštěn a provedou se nové
volby
Nyiri
Záhřeb
Pešť
chorvatský sněm Vasa
8
article
Z literatury.
Z literatury.
Vydání přesná.
52— U našeho obecenstva i u našich na
kladatelů není dosud, jak se zdá, dosti poroz-
umění pro přesná, dokonalá a úplná vydání
starších našich autorů, pro to, co nazýváme
vydáním přesným, definitivným. Nemyslím tím
staré staleté texty a rukopisy, u nichž písmenná
přesnost a veliký kommentář se i laikovi roz-
umějí samy sebou, ale autory moderní čtené
ještě širším obecenstvem, třeba už uplynule
třicet let od jejich smrti a jejich spisy tím vy
dáuy nakladatelům na pospas.
Kdo jen trochu nahlédl do našeho nakla-
datelského a vydavalelského hospodářství, ví
jak podivné, složité a nahodilé jsou to okliky.
jimiž se literární dílo dostává na veřejnost. Ne
bývá ani pomyšlení, aby si autor diktoval způ
sob vydání, a i při vydáních dalších, dojde-li
k nim, rozhodují z pravidla všemožné jiné dů-
vody než literární a umělecké. Teprve když
autor počne náležeti literární historii, když na-
budeme k jeho dílům, k jeho osobě a k jeho
době náležité distance, můžeme jej oceňovati.
ohledávati okolnosti při dílech spolupůsobící,
sledovati vzrůst a definitivné vytvoření toho kte-
rého díla, jeho změny atd. A v tomto nověm
světle objevuje se též literární dílo v nejstaršt
své podobě novým způsobem. Zatím i ono žilo,
jednak snad sám autor znovu do něho zasáhl
ale mimo to ono samo každým svým vydáním
nabývalo jiné podoby. Každé vydání zanechiávé
9
article
na literárním díle své stopy. Od sazeče až po
vydavatele, byť sebe úzkostlivěji dbali původní
předlohy, každý přičiní svoji trošku, kterou
forma a někdy i obsah významu díla se mění,
a padne-li dílo do rukou oprávcům, neb na
staňe-li doba, kdy přestává býti hájeno, je do
konce možno, že se změní k nepoznání.
A tak po létech sama sebou nastane po
třeba vydání bezpečného, domezeného. Dílo pře
žilo léta a desítiletí, stalo se součástkou lite
rární historie a duševního života našeho národa.
jeho výroky, jeho myšlenky, jeho styl staly se
vzorem, měly vliv, bývají citovány — a najednou
pozorujete, chcete-li trochu pečlivěji pracovati
že vám schází bezpečný doklad, spolehlivý citát.
První vydání je rozebráno, dávno zmizelo
ostatní se neshodují, životopis — ach ty naše
životopisy! — jako by schvalně právě ve va-
šem případě mlči, krátce, nezbude než dátse
do práce a vrátit autora veřejnosti, obecenstvu
i vědě v pravé jeho podobě — ve vydání přes-
ném. Potřeba poznámek, vysvětlivek, dat životo-
pisných atd., dostaví se sama sebou. Je m
opravdu ku podivu, jak v tomto směru je naše
obecenstvo krotké a uspokojivé. Je mu tal
jedno, co právě dostane do ruky, kupuje illu
strace, vzbuzující citlivost, text tak zmrzačený
že až nedává smyslu, čte výklady, které nedá
vají smyslu a jsou naprosto nesprávné —
při tom máme spousty moderních filologů, kteř
mají v našem podivném ovzduší pernou práci.
10
article
aby dokázali, že mají právo pracovat vědecky
a literárně. S autory zacházejí naši nakladatelé
tak docela podle své chuti a podle svého vkusu.
že málem živoucí autor uhájí své právo na
svůj styl, svou řeč a na svoje dílo. Po jeho
smrti respekt k jeho práci a starost o její do-
konalou formu docela mizí, a ti, kdo za života
autorova rozplývali se ve chválách brilantního
slohu, jiskřivého slova a myšlenkové nádhery
toho kterého mistra poesie nebo prosy, pořizují
bez skrupuli upravená, opravená a spravená
vydání vychválených skvostů, kterým dávají
libovolnou svoji fasonu. A nedosti na tom.
S neobyčejnou oblibou bývaji vybírány jen tak
zvané dokonalé věci, z celého autora zbývá na
konec v různých výborech jen několik stále
omilaných věcí, a nikdo necítí, že k jeho po-
chopení a procitění je potřebí právě celého jeho
díla bez ohledu co je slabé, dobré, lepší
nejlepší.
Bylo by opravdu na čase, aby tomu uči
něna přítrž, aby literatura, na kterou chcem
býti pyšni, nesdeformovala se nám časem tak
že by ztratila svoji původní podobu a že by
chom, až bychom ji jednou hledali — našl
místo ní jen hromádku výborů, upravenýel
vydání a populárních přetisků.
12
article
Jan Hoch: Hanácké obrázky. Nákladem n
Prombergra v Olomouci, 1904.
Spisovatel je skutečný obrazovací talent, jím
život lidu našeho věrně a s širokou pohodou procházi
Je to vše naše, hluboce naše s tou vůní přírody
chleba a s názorem lidu na boha a svět, vše kořeněne
humorem, tepaným v hanácké rozpoloze duše, její
rovnováha tak lahodí.
Spisovatel vybral si — jak ve znaleckém rozpo-
znání čtyř podřečí na Prostějovsku praví — „široké
nářečí hanácké, které se mluví ve většině obcí na Pro-
stějovsku, Olomoucku a Litovelsku“
Obrázek „Ve svobodu“ je dojemný dějem. Svoboda
jest doba od sv. Štěpána do Nového roku, kdy pachole
vystupují ze služby, aby šli na „novou“ nebo zůstali
zase na „staré“.
Gabryš, pacholek, odešel na novou proto, že s
chtěl vzít Katrynu, dívku jako lusk. Zůstal však na
staré u Kováříků, protože Katryna ho nechtěla. Prostý
děj, ale plný karakteristiky.
„Pantáta „Dosódil“ je podařená ukázka sudičslv
našich sedláků. Dosódil soudil se s horákem Rompi-
kem, co u něho dělal okomoru, ve které Rompik
bydlel. (Dosódil „dostal“ (t. j. musil plati!) pětku
Po druhé „dostal“ (t. j. zase musil platit) desílku.
skrz človíčka, kterého požádal, aby mu pohlídalu
koní. „Ale ne človičko, abesle mně neco na vozo okra-
dle.“ Žádaný ovšem žaloval. Vše vysvětluje Dosódilův
přítel slabostí advokála. Jeho prý je silnější. Aby se
přesvědčili, kterého advokát je silnější, vsadí se o dvě
facky, dají si je jeden po druhém. Soudce ve jménu
císaře páma oba je od žalob osvobozuje, „protože se
neorazele na cti jeden drohyho — že pré se jenom
hlópě vsadile .
Jan
Prombergr
Štěpán
Gabryš
Kovářík
Dosódilův
Olomouc
Prostějovsko
Olomoucko
Litovelsko
Dosódil
13
article
„Tajemství raboše“ je kresleno s rysím zrakem
pro podrobnosti při mlácení „ve žňa“. Kdo bylu
Strouhalů v práci, musil být dobrý dělník. Hospodář
říkal: „Dež dělať, tož dělať. Piplať se v práce, t
nemůžo ani vidět.“ Takovým pracovníkem býval jich
pacholek Gabryš, před vojnou, po vojně již přišel zlu-
dařen.
„Znamení“ jsou děje, vylíčené s případným do-
jmem tragičnosti, děje, vzbuzené předtuchou, jaks
vypravují chlapci na návsi. Případ Frolinův o viděni
matky jeho ve chvíli, kdy syn její a bratr Frolinův
Petr v Bosně padl, jest nejvýznačnější.
„Ženci“ jsou nejobsáhlejší a neobsažnější obrá-
zek, vyplněný zábavnými podrobnostmi z dob roboly.
Strouhal
Gabryš
Frolinův
Petr
Boseň
14
article
Také Koudelka byl za roboty povolán na zámek, kde
mu změřili jeho koženice. „Tož to belo v jedně dědině
tade za Prostijovem. Belo to tak nehdy k osnaštere-
cátymo roko, jož tak te robote přestávale, o nás joz
nestále za nic. Dělalo se, zas se nedělalo, nevědělo
se pořáď, sě ešče robote, lebo ož nésó. Hneď povidale,
že přešlo z Prahe cose v novinách, že ož se robotovat
nebode, bela teho plná dědina. Tak ti ferci, co bele —
no, každé je ináč hlópé — tož ti ferci chlobile se
všade, že ož jich na panským žádné neovidí, ale jak
rozkazoval po dědině: na roboto! — tož pěkně veli-
zale jeden po drohym s vídlama a hrabjama a dělale
zas s tichó došó, leda že se tak těšele, šak že ož to
dlóho trvať nebode. V hospodě — o jel to mivale ne-
keři véklado, jak pré se ož na ně neopováži ani pan
vrchni, jak jim cose kázal a oni neposlechle, jak po-
tkale pana obročnika ze zámko a ani si ho nevšimle
a jož jako, že nemosijó ani poslóchať ani pozdravo-
vať, že ož s6 včel taky páni a pré věči páni, jak ti na
zámko. — No, bele nebele — možná, že bele, ale
istě to nevěděl žádně. — Stále pré to v novinách
z Prahe, ale hdo tam čil? — A že si nevšiml pana
obročnika, — hdo ho viděl? — Napolo se temo vě-
řelo a napolo ne.
Bela
15
article
„Po jarmarku“ jest vycelený obrázek hanáckého
života. V Prostějově byl půlpostní jarmark. Přišli na
něj svobodní chlapci i děvčata, panímámy i pantáti.
chudobní i bohatí kupovači i takoví, co chodí jenom
po vérách. Hrdinou obrázku je strýc Kozárek, který
vymet všecky hospody v městě, přijde až k ránu
domů a zmýlí si grunt. Žena jeho nemohouc se ho
dočkati, pojme ošklivé podezření. Kozárek má doma
ráno těžké vysvětlování. Ráno jim pod oknem obecní
sluha bubnuje: „Od představenstva obce na vědomost
se dává, že se paňmámě Kozárkové ztratil mož. Kerá
no má o sebe, ať ji ho vedá.
V „Zimních besedách“ podává všedný obrázek.
Neméně cenným výsekem venkovského živola jsou
„Ženci“ .
„Obecní příslušník“ zakončuje knihu obrázkem
lidské bytosti kruté razby. Hochův „Jan“ vztyčuje se
tu před zrakem čtenářovým i v démoničtější tragice
než Hugův žebrák
Nářečí hanácké ovládá autor velmožně. Jenom
slovo „ferci“ (str. 62., 63. a 76.) je záhadno. Bude
asi hrubecký lokalism. S uznáním sluší vytknouti
činorodou snahu nakladatelství p. R. Prombergra o li-
teraturu hanáckou a vůbec moravskou. Vyšla tu již
řada spisů. odpovídající ovzduší kraje.
—il
Kozárek
Jan
Hugův
R Prombergr
Prostějov
16
article
* Grizorijde Wallon, ruský generální kon-
sul v Nagasaki. Japonsko, země i lid. Z ruštiny pře-
ložil Jan Wagner. Se 39 vyobrazeními a mapkou
Praha 1904. E. Beaufort
Průběh nejnovějších událostí na dalekém Východě
dal vznik hojné literatuře, jejíž odlesk zřejmý jes
i u nás. Spisovatel přílomného díla o Japonsku, úřad-
ním povoláním po mnohá léta poutaný ku přednímu
přístavu zánovní východoasijské veleříše, hleděl osob-
ně informovati se po všech téměř ostrovech i krajích
japonských a nadán jsa vzácným darem spisovatel-
ským, pronikl hlouběji než kdo jiný z bílých bádatelů
do svéráznosti a obdivuhodné vzdělanosti japonské
úsudek pak svůj dovršoval důkladným studiem od-
borné literatury japonské. Přičiníme-li ještě, že de
Wallon při všem jinak samozřejmě ruském svém sta-
novisku podává přes to soud nestranný, neskrble
uznáním tam, kde snaha Japonců toho zasluhuje, čímž
prospěšně se liší s japonskými svými soutěžci, vytkli
jsme veliké přednosti, pro něž kniha de Wallonova
zvláště českému čtenáři se zamlouvá. Poučuje nás
o pestré a ne nezajímavé minulosti národa, o němž
prvé zprávy donesl k Evropanům Marco Polo, o jeho
vytrvalém zápase s evropeismem křestanství zavá-
dějícím, o pádu válečného šjogunátu a o restituci moc
mikádovy, jakož i o úžasně rychlém zdomácnění
evropské vzdělanosti po r. 1868. Čelné fotografické
snímky doplňují text, jehož českému vzdělání toliko
bychom více lásky k jazykově přesnosti přáli. P
Wagner
E Beaufort
Japonec
Wallonův
Evropan
Pola
Nagasaki
Japonsko
Praha
Grizorijde Wallon
17
article
* George Eliot, Adam Bedo. Přeložil Zdeněk
Franta. Anglická knihovna, red. Jos. Bartoš. Řada
II., sv. 7. Nakl. J. Olto Autorka náleží k nejoblíbe-
nějším autorům anglickým a též u nás jest velmi ce
něna. A právem, neboť díla její vyznamenávají se vy-
soce ethickým obsahem. Vzdavši se positivné víry
oddala se tím vroucněji lásce k bližnímu, kterou šířila
ve všech svých duchaplných románech, z nichž prí-
tomné dílo vyznamenává se mimo to dokonalou umě-
leckou formou a napínavým dějem. Je to kniha
pravdě dobrá, jak svou ethickou tendencí, tak i způ
sobem, jakým autorka dovede účinkovat na mysl čte-
nářovu.
Pierre Loli, Azigadé. Přeložil dr. Jan Ze-
man. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 380
až 382. Nakl. J. Otto. Autor je znám osobitě barvitou
svojí náladomalbou exotických krajů, jež seznal na
čestných svých cestách jako důstojník válečného lod-
stva francouzského Přitomná kniha jest tklivý ro
mánek mladě Turkyně, prostoupený dechem cizokraj-
ného ovzduší. Ovládaje dokonale svoji látku doved
autor upoutat jak postavami, jež nám předvádí, tak
i skvělým slohem, jakým líčí nádhery Orienlu.
Eliot
Beda
Zdeněk Franta
Bartoš
J Olto
Loli
Azigadý
doktor
Jan z
Kvapil
Otta
Turkyně
18
article
* Jules Claretie, Oko nebožtíkove. Dle de-
sátého vydání se svolením autorovým přeložil Pavel
Projsa. Nakl. Máj. Pan ředitel Comédie Francaise
se zálibou zabývá se ve svých románech lálkami ta-
jemnými, jež zabíhají v mysticism. Jde o záhady, jež
vymykají se soudu přísné vědy, ale zcela přirozeně
lákají romanopisce, nadaného živou fantasii. Autor
dovede postavil otázky tak zajímavě a pravdě podobně
že dociluje dokonalého zdání skutečnosti. V románu
jde o problém poslední myšlenky zavražděného, jež
ulkvěla v oku umírajícího, a stane se zrádcem vraho-
vým. Myšlenku tu provádí s důsledností přímo věde-
ckou a neobyčejně napínavě.
* JUDr. Karel Viškovský, Zájmevá spole-
čenstva zemědělská. Publikace českého odboru země-
dělské rady pro král. české, čís. 3. Nakl. F. Šimá
ček. Autor, sekretář českého odboru rady zeměděl-
ské podává přehled vývoje otázky zemědělských spo-
lečenstev, objasňuje sporné a choulostivé její strán-
ky a dospívá k jasnému znázornění, jak společenstva
zájmová upravena býti musí, aby se stala východiskem
zdravé zemědělské organisace. Ke spisu připojena též
osnova zákona o zájmových společenstvech zeměděl-
ských.
Z českých listů.
Jules
Pavel Projsa
JUDr
Viškovský
Comédie Francaise
český odbor země
19
article
* V Přehledu je článek věnovaný filosofickým fa-
ultám rakouských universit. K článku je připojena
přehledná tabulka, ukazující, jak jsou na různých
nniversitách jednotlivé discipliny zastoupeny. Vý
znamné je na příklad, že, ačkoliv na jednoho řád-
ného professora připadá celkem průměrně 20 poslu
chačů, na německých universitách jich připadá prů
měrně jen 12, na slovanských za to 31, na české
dokonce 40. Neb že slovanské university mají dvakrát
tolik posluchačů jako německé, že Poláci mají pade
sát řádných a dvacet mimořádných professorů, kdežto
Češi jen 26 řádných a 10 mimořádných atd.
* Poslední číslo »Volných Směrů« je věnováno
interieuru uměleckoprůmyslové školy pražské, urče-
ném pro světovou výstavu v St. Louis 1904.
* »Dílo« vychází nyní v nové úpravě, chce se
věnovati výhradně českému umění a klade váhu na
umění dekorativní a umělecký průmysl. První číslo
obsahuje po většině uměleckou vý dobu kostela vy
šehradského.
* V »Osvětě«, ve vzpomfnkách Václava Vlčka
let gymnasijních, nadepsaných »Sněhy a ledy«, na
kreslen je živý obrázek z tehdejší čítárny českého
musea a zachycena charakteristická figurka i v litera
Čtenář.
tuře známého úřadníka Dundra.
Polák
Čech
Vlček
Dundr
St . Louis
20
article
Slovanské splsy.
* A. Krymskij: »Isterija musulmanstvae
Moskva 1903. Autor, vynikající orientalista, použi
též prací znalců Orientu Ignáta Goldziera a Holan-
ďana R. Doziho. Kniha začíná historií Mohameda
Podrobné zprávy ze ži vota Mohameda jsou dosud
málo známy v šírším obecenstvu, ač mohamedanism
vyznává sedmina všeho obyvatelstva zeměkoule Doze
tvrdí, že mezi Araby před Mohamedem modloslužba
značně poklesla, tak že na př. jeden kmen ztratil
úplně úctu ke svému bůžku a snědl ho. Měli bůžka
zhotoveného z datlového těsta, mléka a másla
v zemi zuřil hlad. Někteří Arabové projevili již my-
šlénku o záhrobím životě a o dnu vzkřísení, ale
nacházeli málo porozumění u arabského obyvatel-
stva, praktického a materialistického. Básník oné
doby napsal: »Žiti, zemříti a pak zase ožiti —— jaké
to neuvěřitelné věci, matičko!« Takovým způsobem
byla připravena půda pro učení Mohamedovo. Ne-
obyčejnávůle a nadšení šiřily jeho učení, vzdor čet-
ným nepříznivým okolnostem. Podrobnosti ze života
Mohamedova jsou zajímavy, jeho milostná dobro-
družství dokonce pikantní. Hlavních žen měl čtrnáct.
kromě toho však uzavíral také sňatky na krátkou
dobu s četnými ženami, odvolávaje se na vnuknuti
boží. Výsada však platila pouze pro něho, nikoliv
pro ostatní mohamedány. Mnozí byli tím pobouřeni
a žena Mohamedova Ajša pravila mu přímo do tváře
»Tvůj bůh rychle vyhovuje tvým chtíčům.« Román
Mohamedův se ženou jistého Araba, k němuž jednou
zašel, ale nezastal ho doma, nebo dobrodružství ženy
prorokovy Ajše s jakýmsi Safvanem — jsou sujety.
hodicí se pro operelu.
A Krymskij
Goldzier
Holan
R Dozi
Mohamed
Mohamedův
Mohamedův Ajša
Román
Moskva
Orient
Ajša
21
article
Vysvětliv dobrodružství, prorok napsal do ko-
ranu: »Každý, jenž obviní provdanou ženu z cizo-
ložství, aniž by mohl uvěsti čtyří svědky, potrestán
bude osmdesáti ranami.« Čtvrtá kapitola knihy »Pra-
meny a pomůcky ke studiu historie Mohamedovy«
charakterisuje literaturu předmětu. Mnoho spisův
o mohamedánství jest nejen nevědeckých, ale přímo
hloupých: brzy líčí Mohameda jako sběhlého katoli-
ckého kardinála, brzy připisují mu hrubý podvod
s magnetickou rakví, brzy zase beze vší podstaty
tvrdi (jako na příklad Vollaire), že Mohamed byl
podvodníkem a vědomým samozvancem. Známý spia
Mohamedův
Mohamed
22
article
Wasbingtona Irwinga »Život Mohamedův«, velice ob-
líbený, není než obyčejný román, plný lehkověrných
a fantastických domněnek a nesprávností. K nevěde-
ckým spisům počítá Krymskij také stati známého
professora psychiatrie Kovalevského. Kapitola o ko-
ranu rozbírá důkladně posvátnou knihu mohame-
dánů. S jedné strany autor praví, že ze všech staro-
arabských spisů nezná ani jediný, »v němž bylo by
tolik nevkusného a tak málo originálnosti a který
byl by tak rozvláčný a nudný jako koran«. Naproli
zase tvrdí, že poslouchaje často zbožné odřikávání
z koranu v mešitě, že oblíbil si ho, aniž by si toho
sám byl vědom a nyní čte ho s pravou rozkoší. Vy-
pravuje anekdotu. Jest pravidlem, že člověk, jenž
začal čísti sury (odstavce koranu), nemá práva je
přerušiti. Jistý mulla při odříkávání najednou spatřil.
že kočka chystá se sežrati jeho pokrm. Přerušiti
čtení se neodvážil, když však dostal se k verši » nak
tabys myn nurikom«, slovo »naktabys« pronesl s tak
ostrým přízvukem na »bys«, že kočka utekla. Ráj
líčí koran neobyčejně smyslně a vůbec dráždí tak
smyslnost, že křesťanští odpůrci islamu v středo-
věku nazývali ho vírou velbloudů a hřebců.
Jakýsi Azydzy oglu sebral všechny sury o ráji
rozptýlené v koranu. Na př. dle překladu prot
Mohamedův
Kovalevský
Wasbingtona Irwing
23
article
Smirnova: »Jaký rozkošný život bude v ráji, jaká
hojnost tam bude různých pokrmů! A za milenky
budou dány samé burisky, které třpytí se leskem
nejjasnějšího azuru. Povídá se: »Jsou-li světelnými
bytostmi, jak budou moci objímat a líbat.« Avšak
na tuto otázku máme již uchystanou odpověď: »Je-
jich podstatou jest »ohmatné světlo«, takže mohou
poskytovati rozkoš, líbati, objímati, duši něhou
krmiti. Před svěžestí jejich tváří den hoří studem
před něžností jejich slov chvěje se luna. A nedají
roděním dětí svá těla; pocit žárlivosti není nikterak
jejich údělem. Každé noci stávají se vždy znovu
pannami. Tyto sladkosti mysl nedovede postřehnouti
po pěti stech hurisek bude všem dáno, ale takových
jakých zde nespatřil nikdo ani sto« atd. Musulman-
ská tradice (chudisy) ještě svůdněji líčí rajské blaže-
nosti: »Vězte, ó pravověrní, že i nejméně zasloužilý
mezi vámi, jakmile vstoupí do brány ráje, bude
uvítán množstvím sluhů, kteří budou poslouchati
jeho rozkazů. Řeknou mu: »Vítáme tě! Již dávno
byl čas, aby náš pán nás navštívil. Rozestřou před
ním nádherné koberce na prostoře čtyřiceti let chůze.
Potom odvedou ho k obrovskému rubínu, v němž
nachází se 70 místností; v každé místnosti jest 7
besídek a v každé besídce nebo manželském pokoji
leží buriska. Ukážou mu připravený pro něho pokoj
a podají mu první rajský oběd, sestávající z různých
nejjemnějších pokrmů na 70 zlatých miskách. Potom
povedou ho k huriskám. Spatří, jak každá nebeská
krasavice sedí na svém loži, majíc na sobě 70 různo
barevných obleků. Jejich tělo jest tak něžné, že
šťastný majitel půvabných bytosti spatří skrze kůži
jejích noh morek kosti. Zblíží se s ní a setrvá v je-
jím objetí bez přetržení 40 let, načež přejde na jiné
lože a nalezne tam ještě spanilejší stvoření« ..
Ibrahim.
Smirnov
Ibrahim
24
article
Ze slovanských listů.
* Srbští literáti v Rakousku založili právě nový
důležitý spolek „Zmaj“. Bude střediskem srbských
spisovatelů, novinářů a umělců, v němž zájmy stran-
nické mají ustoupiti zájmu celku, Kéž se stařičký
Zmaj (Jovan Jovanovič) dočká rozkvětu důležité in-
stituce.
Trpkou epištolu čte záhřebský O h zor chorvat
skému divadelnímu obecenstvu, jež prý chodí de di-
vadla jen teňdy, když se hraje cizí fraška. O předsta-
veních z domácí dramatické tvorby bývá divadlo více
než poloprázdno. Smutný úkaz může se státi záhřeb-
skému divadlu přímo osudným.
* Rusíni, studující ve Lvově, žádaj
jako první krok k samostatné rusínské universitě zři
zení rusínské právnické fakulty a komise zkušební
složeně z rusínských examinátorů. Zvláštní memoran
dum v té věci odevzdáno senátu lvovské university
a ministerstvu kullu.
* Narodna Obrana v Oseku oznamuje prvm
dopisnice s čistě chorvatským textem, bez pověstného
maďarského „Levelözelap“, rozebrány byly za jediný
den v počtu několikatisícovém.
* Rusínský vzdělavací spolek „Prosvita“ je
nom v tarnopolském okresu má 51 vesnických čítárer
a ústřední knihovnu o 8756 svazcích; veřejné před
nášky, pořádané „Prosvitou“ těší se nesmírné účasti
Málokdy bývá míň posluchačů než 1000.
Jovanovič
Rusín
Rakousko
Lvov
Osek
Narodno obrana
25
article
* Jeden ruský list píše o židech v Japonsku
Židé přišli do Japonska teprve v létech osmdesátých
19. století. První firma židovská byla v Yokohamě
a dnes je v Nagasaki asi 122 rodin, v celém Japonsku
asi 200 rodin židovských; po většině jsou krčmář
a drobnými obchodníky. Často jsou rodiny židovsko
smíšeny s příslušníky japonskými.
* Ve prospěch fondu k převezení tělesných ostalků
básníka polského J. Slowackého do vlasti uspořádalc
Sdružení mladých polských literátů dva
zdařilé literární večery v Tarnově a Řešově. Recito-
vány nelištěně posud práce. Mezi autory byl i známý
u nás dr. Lucyan Rydel
* Literaturnyj Věstnik věnuje posledn
své číslo oslavě památky J. S. Turgeněva. Mnoho zají
mavého je v uveřejněných zde vzpomínkách Turge-
něva na Ševčenka. Vzpomínky tyto v mnohém vná
šejí nové světlo na osobu ukrajinského básníka
Slowia nin.
Bibliografie.
* Jan Srp: Podrobná mapa království českého
v měřítku 1: 100.000. Nakl. Jarosl. Bursík. V ko-
misi Bursík Kohout. List 39. Friedland - Nové
Městečko, 40. Litomyšl-Polička-Česká Třebová.
Jo s. Tůma: Vyučování prvoucs. Vydání druhé.
rozšířené. Nákladem Jos. Smrtky, red. a vydavatele
časopisu »Škola našeho venkova«. Stran 352, cena
5 K. Spis čelí proti šablonovitému, pedantismu tak
zv. vyučování »věcného« či »názorného«. Nevyhle-
dává umělého »přechodu« z domova ke škole, ale
činí školu přirozeným pokračovatelem vývoje duše
dítěte. Kniha obsahuje učivo výpravné a popisné,u
pečlivém výběru pro prvé tři školní roky všech ka
tegorií školských.
J Slowacký
Lucyan Rydel
Turgeněv
Ševčenko
nin
Srp
Bursík
Tůma
Smrtka
Japonsko
Yokohama
Nagasaki
Tarnov
Friedland
Litomyšl
Český Třebová
Literaturnyj Věstnik
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
České podnikání. Píše se nám: Bůh vl,
jak se stalo, že u nás se stále mluví jen o za-
kládání nových českých podniků, které maj
»čeliti« německým závodům toho kterého od
větví. Když některá správa nějakého německy
řízeného akciového podniku v království uvádí
do českých míst německé dělníky, čteme hned
v zápěti výzev — hodně nadšený — abychom
si založili stejný a stejně veliký podnik. Když
v tom kterém českém městě v německém duchu
řízená akciová společnost užívá všech možných
zbraní, aby porušovala zakládáním německých
škol ráz města a aby dělala obtíže správě města,
ozve se na ráz totéž volání. Dle měho názoru
— nesprávně. Jiný jest ovšem stav věcí, jde-l
o podnikatele jednotlivce, který pevně ovládá
svůj závod, který jest jeho neobmezeným a často
nesesaditelným vlastníkem — tu arci nutno užiti
stejných zbraní. Akciová společnost jest však
útvarem přístupným každému kapitálu a tudíž
i našemu. A tomuto momentu věnováno u nás
málo, velmi málo zření. Akcie každého podniku
— alespoň podniků, jichž akcie na burse zna-
menány — jsou zbožím pro každého kupným
a vystupuje-li správa té které německy spravo-
vané akciové společnosti v českém městě prot
našim snahám, co nám brání, abychom nekupo-
vali akcie tohoto podniku, aby naši lidé neuží-
vajíce akcil jen ke spekulaci nepodrželi je ve
svém vlastnictví a neuplatňovali na základě své
potence, takto nabyté, svou váhu na valné hro-
madě? I v životě hospodářském jest moc před
pokladem úspěchu. Dokud nenabudeme silné
kapitálové moci v těch kterých společnostech
(stačí si uvědomiti jen postup některých společ
ností železářských a p.), dolud budou posicemi.
27
article
odkud budou proti nám podnikány výpady. Jak-
mile ale český akcionář bude na jich valných
hromadách vlivným a silným činitelem, změní
se situace na ráz a podstatně. Ovšem: bez
značné moci kapitálové nebude úspěchu. A ještě
jiný moment mluví proto, abychom tomuto po-
míjenému bodu věnovali pozornost. Jsou četná
odvětví, kde zakládati nové podniky bylo by
tolik jako vědomě vysazovati se neúspěchům
alespoň pro drahnou dobu počáteční. Proti silně
dotovaným a mocným závodům podnikati soutěž
vyžadovalo by značných obětí. Byly by začasté
přineseny zbytečně, protože jich nebylo třeba
a protože rozumný postup mohl a může nás
učiniti vlivným faktorem v těch, závodech,
proti kterým bychom chtěli vésti boj. Jakmile
se stane český akcionář stálým příslušníkem
těch kterých velkopodniků, jakmile uloživ v nich
své peníze bude nucen zevrubně sledovati jich
vývoj a jich práci, jakmile bude tímto faktem
vyvolávati následování daného příkladu, nabu
deme hospodářsky půdu i tam, kde Němei
zřeli dosud svoji výhradnou doménu. Ovšem
nutno postupovati opatrně a tak, aby jisté kruhy
nevyuživajíce ochoty kupní nevěšely nám na krk
podniky, kterých sami se chtějí zbýti a jichž
neúspěch má zaplatiti český kapitál (staly se již
pokusy v tom směru!). — Podnět tento zaslu-
huje úvahy. Ovšem jen v tom rámci, že může
se vztahovati na ony obory podnikání, kde
velkovýroba úplně opanovala pole a kde budo-
vání od počátku uložilo by nám příliš obětí. Že
postup, jak ho má na mysli autor přípisu, jest
správným (v uvedeném rámei), tomu nasvědčuje
i rostoucí význam českých akcionářů v Rakousko-
uherské bance.
Rakousko
28
article
Jednání o obchodní smlouvy. Ukončením
porad celní konference a příchodem senatora
Miraglia ve Vídni octla se tato říše na prahu
jednání o nových obchodních smlouvách. Na
dvě strany: s Německem a Italií. Z obou
naléhavější jest otázka úpravy obchodně poli-
tických vztahů k Italii. Jak známo, opírá se
úprava dnešní o provisorium, které končí 30.
zářím t. r. Do té doby bude nutno buď nahra-
diti je novou definitivní smlouvou nebo opětným
provisoriem. Není zapotřebí dlouhých úvah
k poznání, že pravděpodobně volena bude druhá
cesta. Sjednání konečné smlouvy předpokládá
především úpravu poměrů vnitřních, speciálně
pak výřízení otázky vyrovnání rakousko uher-
ského, v daném případu tím naléhavější, protože
otázka cla vinného má pro Uhry vzhledem
k Italii značný význam. Ostatně dnes tře-
tina doby, na kterou provisorium sjednáno, mi-
nula, aniž bylo by naděje, že se v Uhrách zdaří
obratem ruky vyříditi celní taril. A bez
něho nelze jednati. Mimo to odhodlá se asi
Rakousko stěží sjednati konečnou smlouvu
s Italií dříve než s ostatními evropskými státy
a tvořiti tak — povolením určitých ústupků —
situaci proti sobě. Proto dojde pravděpodobně
k novému provisoriu s Italil, jak jsme ostatne
již v prosinci nepochybovali. Kamenem úrazu
tohoto sjednání jest otázka dovětku vinního.
V Rakousku jest boj proti němu příliš silným
než aby bylo lze pomýšleti na jeho restituci,
jak jest přáním interessovaných kruhů italských.
A tak hledá se východisko pro provisorium.
Vídeň
Německo
Italia
Uhry
Rakousko
29
article
Navrhuje se — je to příznačno pro postup
myšlení u nás — kontingentace t. j. stanovení
maximálního množství vína, které by bylo lze
za určitých výhod z Ilalie k nám dovézti. Otáz-
kou ovšem jest, lze-li tento modus při platnosti
dovětku o nejvyšších výhodách prověsti. Návrhů
různých vynořilo se ještě více, ale patrně jen
proto, aby bylo lze ukázati jich nevhodnost.
Jak se zdá, jedná nyní zástupce italský ve Vídni
o nějaký snesitelný a s duchem smluv platných
srovnatelný modus. Zpráva z Vídně o tom praví;
V konferencích italského zástupce s činiteli
rakouskými jednáno ve všeobecné formě o hle-
diskách zásadních, která padají na váhu při
řešení otázky vinné. Senátor Miraglia chtěl zvě-
děti, má-li rakouská vláda nějaké návrhy. Do
stalo se mu v odpověď, že v Římě uvažo-
váno o všech možných formách úpravy této
a že tudíž bude nutno na ně opět navázati,
ač-li Italie neučíní nových návrhů. Na to roz-
vinul se zeela všeobecný rozhovor o zásadách
pro úpravu otázky vyznačených. Při tom zdů-
razňováno, že Rakousko nemůže se odchýliti
od dvou principů: 1. musí odmítnouti zvláštní
výhody pro italská vína následkem dovětku nej-
vyšších výhod; 2. nutno otázky řešiti tak, aby
se neotevřely brány hromadnému vpádu italských
vín. Jak ze zprávy patrno, jest k řešení def-
nitivnímu hodně daleko, nehledě ani k tomu,
že Italie dosud svého celního tarifu nepubliko-
vala. Dle všeho bude důsledkem dlouhých po-
rad nové provisorium. Jinak mají se věci co
do Německa. Celní konference připravil
materiál pro jednání o obchodní smlouvu s Ně-
meckem. Konečná redakce jeho provedena bude
Miraglius
Italia
Otáz
Vídeň
Řím
Rakousko
Německo
Italia
30
article
asi do poloviny dubna, načež budou požadavky
této říše předloženy Německu, jež současně
zašle své. Vzájemné elaboráty budou předmě-
tem nových porad a teprve po nich dojde k
přímému a vlastnímu — ústnímu nebo písem-
nému — jednání (sotva dříve než koncem
května). Německo jedná na základě zákonně
stanoveného tarifu, Rakousko na základě elabo-
rátu legislativně nevyřízeného. Obchodní smlouva
dosud vypovězena není a tak jde vlastně o jed-
nání, které má Německu sloužíti k opevnění
posice proti Rusku, jež odmitá jeho minimální
tarif obilní. Také věcně zdá se Německo při-
pravenějším. Již loni formulovalo své poža-
davky oproti Rakousku a v posledních dnecho
nich opětně zevrubně jednáno a tak nejsou vy-
hlídky na žádné straně pro Rakousko jasny.
Nemůže tomu v dané situaci ani býti jinak.
Hřichy Vídně mstí se nyní na všech stranách.
Bavlna. Dne 30. března došlo na trhu bavlnář-
ském k dalšímu vzestupu cen. Moment tento uvádí
se ve spojení se záležitostí Sullyho. Jak známo, po-
kusila se kontremina činiti Sullymu co možno nej-
větší překážky a zabrániti mu návrat na bursu.
Jak se zdá, plán tento se nezdařil. Dle zpráv novo-
yorských učinil Sully svým věřitelům návrh, že jim
vyplatí do 30 dnů hotové 40% a zbytek že uhradl
směnkami (třemi) splatnými po jednom, resp. drou
a třech letech. Věřitelé nejsou neochotní přijmouti
tento návrh, protože mají za to, že se tím umožní
Sullymu pokračovati v jeho operacích a že takto se
jeho stav aktiv značně zlepší. Situace trhu zdá se
jim k tomu velmi vhodna. Závazky Sullyho odha-
dují se na 3,100.000 doll., aktiva na 1,100.000. Četní
kapitalisté zahajují podpůrnou akci ve prospěch Sul
lyho, A Sully na burse redivivus znamená nový
vzestup kursů.
Sully
Německo
Rakousko
Rusko
Vídeň
Sula
31
article
Pokusné zdvihadlo u Přerova. Včerejškem ukon-
čena lhůta pro podání ofert co do pokusného zdvi-
hadla u Přerova. Do včerejška v poledne podáno na
70 ofert. Účastníci soutěže přihlásili se ze všech
zemí. Došly projekty z Německa, Francie, Anglie,
Holandska, Švédska, Norska a až z Mexika. Sbor
soudců bude sestávati z 15 znalců (9 členů řádných
a 6 náhradníků). Z členů budou čtyři cizozemci
(dva z Německa a po jednom z Anglie a Francie).
Z náhradníků bude jeden z ciziny. Jednací řád shora
jsme již sdělili.
Pražská plodinová bursa. Jelikož návrh bursov-
ních zvyklostí bursovní radou vládě podle předpisu
nového bursovního zákona ze dne 14. ledna 1903
č. 10. ř. z. předložený dosud schválení nedošel, pro-
dloužilo c. k. ministerstvo orby dle výnosu ze dne
29. března 1904 č. 931 ve srozumění s ministry
financi, obchodu a spravedlnosti dobu platnosti ny-
nějších zvyklostí až do 3. června 1904.
Z pražského trhu obilního. Z peštské bursy bylo
oznámeno stoupnutí dubnových kursů pšenice o 14 h.
Na obchod na včerejší naší burse nemohla však míti
zpráva ta vliv, poněvadž průběh její byl naprosto bez
obchodu. Návštěva byla velice nepatrná, z venkova
se obchodníci vůbec nedostavili a také mlynáři ne-
byli přítomni. Majitelé pšenice stali se opět důvěři-
vějšími a smýšlení se utvářilo příznivějí poněkud.
Úřadní záznamy zůstaly nezměněny jako v úterý.
Přerov
Německo
Francie
Anglie
Holandsko
Švédsko
Norsko
Mexiko