ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 84c66510-7127-11dc-9fcf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: person 74, place 54, org 7, work 2
1 masthead
1. dubna 1904.
2 masthead
Příloha „Národních Listn
3 masthead
k čislu 92.
4 masthead
Strana9
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. března. (Nové nařízen dle § 14.) V dnešních úřadních novinách uveřejněné císařské nařízéní, jímž se stanoví branecký kontingent a povoluje odvod za rok 1904, zní: Na základě ustanovení § 14. z. z. st. ze dne 21. prosince 1867 vidí se mi na- říditi: 1. Branecký kontingent, jehož je třeba na udržování vojska a válečného námořnictva, stanoví se pro r. 1904 číslem 103.100, z nichž dle ustanovení 1. a 2. odstavce § 14. branného zákona připadá na království a země zastoupené na říšské radě 59.024 mužů; branecký kontin- gent, potřebný pro zemskou obranu číslem 14.500 kromě branců, jež dle zákona dodají Tyrolsko a Vorarlbersko. Odvod výše vyjmeno vaných kontingentů, jakož i náhradních zálož- níků ze schopného mužstva k odvodu povola- ných tříd se pro výše zmíněný rok povoluje. 2. Nařízení toto nabývá platnosti v den jeho uveřejnění. Provedení jeho svěřuje se ministru zemské obrany, jenž se má dorozuměti s mini- strem vojenství. Nařízení jest dáno 28. března tohoto roku. V Praze, 31. března. (Konec mimo zákonného stavu v Uhrách.) Peštské úřadní noviny uveřejňují dnes panovníkem schválený zatímný rozpočet na prvou polovinu rok 1904. Poněvadž obě sněmovny říšského sněmu uherského schválily dodatečně již také rozpočet za r. 1903 a zalimné finanční vyrov nání s Chorvatskem, vstupují Uhry opět ve stav zákonný a vláda nabývá práva nejen vybírati nýbrž i vymáhati daně dle rozpočtu za loňský rok. Tím končí ex lex, jenž trval v Uhrách o 1. května loňského roku, t. j. plných jedenáct měsíců.
Tyrolsko Uher Praha Vorarlbersko Uhry Chorvatsko
6 article
V Praze, 31. března. (Výchova m- darských důstojníků.) Uherská vláda podala, jak známo, sněmu předlohu, aby s počet uherských nadačních míst ve vojenských ústavech zvýšil o 1073 a tím se zabezpečilo vychování dostatečného počtu maďarských dů- stojníků. Jde však o to, aby se o nová místa nadační ucházelo dosti mladíků maďarských proto honvédský ministr Nyiri vydal zvláštní brožurku, v níž upozorňuje na výhody, kynoueí maďarské mládeži. V brožurce praví se mimo jiné: »Jest vřelé přání nás všech, aby uherští vojáci byli uherskými důstojníky cvičeni a do boje vedeni. Toto vřelé přání může býti nyní splněno, neboť ve vojenských ústavech jest pro mládež uherskou zabezpečeno tolik míst, kolik jest třeba, aby uherské vojenské sbory byly opatřeny uherskými důstojníky. Četné státní nadace otvírají vojenské ústavy také mladikům nezámožným. Aby se však zabezpečil dostatečný počet Uhrů ve společném vojsku, jest třeba součinnosti společnosti a zvláště mládeže. Proto obracím se k vám, uherští mladíci, abyste vstoupili na širokou dráhu, kterou jsme vám urovnali a tím se mohli státi členy důstojni- ckého sboru. Uchopte se mist, vám vyhražených a vnášejte do vojska uherské vla- stenectví — v čemž vám nikdo brániti nebude — spojte je s tradiční věrnosti uherského národa ke králi a dynastii staňle se mocnými obranci vlasti a říše, věr- nými vojíny našeho korunovaného krále !«
Nyiri Uher Praha
7 article
Uvádíme schvalně tato slova uherského mi- nistra zemské obrany, mluvená k mládeži uher- ské, aby byl zjevný rozdil mezi mluvou vo- jenské vrehnosti maďarské a leckteré vojenské vrehnosti v královstvích a zemích, zastoupených na říšské radě. Ale přes to, že minístr Nyiri snaží se v maďarském vlastenectví závoditi s uherskou opposicí, tato rozpakuje se dosud povoliti navržená nadační místa, poněvadž mají býti zřízena v ústavech »společného vojska« a ne vojska uherského. Sám orgán opposiční ná- rodní strany vysvětluje dnes, že ministr Nyiri byl nucen vydati svou brožurku proto, aby se mládež upozornila na nová nadační místa, ježto časopisectvo maďarské, zejmena opposiční, důle- žitého tohoto vládního opatření téměř ani si ne- povšimnulo a proto hrozí nebezpečí, že se ne- najde ani dosti maďarských uchazečů o bohatá nadační místa. Ze Záhřeba, 30. března. (K uhersko- chorvatskému vyrovnání.) Předseda chorvatského sněmu Vaso Gjurgjevič přibyl do Záhřeba, aby učinil potřebná opatření ke schůzi kralevinské deputace. Jednání obou deputací za- počne, jak již sděleno, v Pešti dne 12. dubna a nebude prý přerušeno, dokud finanční vyrov- nání nebude skoncováno. V květnu mají se sejíti nově kralevinské depuface, aby projednalya možno-li rozřešily otázku chorvatského jazyka ve společných uhersko chorvatských úřadech (na př. poštách, železnicích atd.), otázku chorvat- ského přaporu a možno-li, též otázku sezem- štění železnic na území chorvatském. Pak bude prý nynější sněm rozpuštěn a provedou se nové volby
Nyiri Záhřeb Pešť chorvatský sněm Vasa
8 article Z literatury.
Z literatury. Vydání přesná. 52— U našeho obecenstva i u našich na kladatelů není dosud, jak se zdá, dosti poroz- umění pro přesná, dokonalá a úplná vydání starších našich autorů, pro to, co nazýváme vydáním přesným, definitivným. Nemyslím tím staré staleté texty a rukopisy, u nichž písmenná přesnost a veliký kommentář se i laikovi roz- umějí samy sebou, ale autory moderní čtené ještě širším obecenstvem, třeba už uplynule třicet let od jejich smrti a jejich spisy tím vy dáuy nakladatelům na pospas. Kdo jen trochu nahlédl do našeho nakla- datelského a vydavalelského hospodářství, ví jak podivné, složité a nahodilé jsou to okliky. jimiž se literární dílo dostává na veřejnost. Ne bývá ani pomyšlení, aby si autor diktoval způ sob vydání, a i při vydáních dalších, dojde-li k nim, rozhodují z pravidla všemožné jiné dů- vody než literární a umělecké. Teprve když autor počne náležeti literární historii, když na- budeme k jeho dílům, k jeho osobě a k jeho době náležité distance, můžeme jej oceňovati. ohledávati okolnosti při dílech spolupůsobící, sledovati vzrůst a definitivné vytvoření toho kte- rého díla, jeho změny atd. A v tomto nověm světle objevuje se též literární dílo v nejstaršt své podobě novým způsobem. Zatím i ono žilo, jednak snad sám autor znovu do něho zasáhl ale mimo to ono samo každým svým vydáním nabývalo jiné podoby. Každé vydání zanechiávé
9 article
na literárním díle své stopy. Od sazeče až po vydavatele, byť sebe úzkostlivěji dbali původní předlohy, každý přičiní svoji trošku, kterou forma a někdy i obsah významu díla se mění, a padne-li dílo do rukou oprávcům, neb na staňe-li doba, kdy přestává býti hájeno, je do konce možno, že se změní k nepoznání. A tak po létech sama sebou nastane po třeba vydání bezpečného, domezeného. Dílo pře žilo léta a desítiletí, stalo se součástkou lite rární historie a duševního života našeho národa. jeho výroky, jeho myšlenky, jeho styl staly se vzorem, měly vliv, bývají citovány — a najednou pozorujete, chcete-li trochu pečlivěji pracovati že vám schází bezpečný doklad, spolehlivý citát. První vydání je rozebráno, dávno zmizelo ostatní se neshodují, životopis — ach ty naše životopisy! — jako by schvalně právě ve va- šem případě mlči, krátce, nezbude než dátse do práce a vrátit autora veřejnosti, obecenstvu i vědě v pravé jeho podobě — ve vydání přes- ném. Potřeba poznámek, vysvětlivek, dat životo- pisných atd., dostaví se sama sebou. Je m opravdu ku podivu, jak v tomto směru je naše obecenstvo krotké a uspokojivé. Je mu tal jedno, co právě dostane do ruky, kupuje illu strace, vzbuzující citlivost, text tak zmrzačený že až nedává smyslu, čte výklady, které nedá vají smyslu a jsou naprosto nesprávné — při tom máme spousty moderních filologů, kteř mají v našem podivném ovzduší pernou práci.
10 article
aby dokázali, že mají právo pracovat vědecky a literárně. S autory zacházejí naši nakladatelé tak docela podle své chuti a podle svého vkusu. že málem živoucí autor uhájí své právo na svůj styl, svou řeč a na svoje dílo. Po jeho smrti respekt k jeho práci a starost o její do- konalou formu docela mizí, a ti, kdo za života autorova rozplývali se ve chválách brilantního slohu, jiskřivého slova a myšlenkové nádhery toho kterého mistra poesie nebo prosy, pořizují bez skrupuli upravená, opravená a spravená vydání vychválených skvostů, kterým dávají libovolnou svoji fasonu. A nedosti na tom. S neobyčejnou oblibou bývaji vybírány jen tak zvané dokonalé věci, z celého autora zbývá na konec v různých výborech jen několik stále omilaných věcí, a nikdo necítí, že k jeho po- chopení a procitění je potřebí právě celého jeho díla bez ohledu co je slabé, dobré, lepší nejlepší. Bylo by opravdu na čase, aby tomu uči něna přítrž, aby literatura, na kterou chcem býti pyšni, nesdeformovala se nám časem tak že by ztratila svoji původní podobu a že by chom, až bychom ji jednou hledali — našl místo ní jen hromádku výborů, upravenýel vydání a populárních přetisků.
11 article
České spisy
12 article
Jan Hoch: Hanácké obrázky. Nákladem n Prombergra v Olomouci, 1904. Spisovatel je skutečný obrazovací talent, jím život lidu našeho věrně a s širokou pohodou procházi Je to vše naše, hluboce naše s tou vůní přírody chleba a s názorem lidu na boha a svět, vše kořeněne humorem, tepaným v hanácké rozpoloze duše, její rovnováha tak lahodí. Spisovatel vybral si — jak ve znaleckém rozpo- znání čtyř podřečí na Prostějovsku praví — „široké nářečí hanácké, které se mluví ve většině obcí na Pro- stějovsku, Olomoucku a Litovelsku“ Obrázek „Ve svobodu“ je dojemný dějem. Svoboda jest doba od sv. Štěpána do Nového roku, kdy pachole vystupují ze služby, aby šli na „novou“ nebo zůstali zase na „staré“. Gabryš, pacholek, odešel na novou proto, že s chtěl vzít Katrynu, dívku jako lusk. Zůstal však na staré u Kováříků, protože Katryna ho nechtěla. Prostý děj, ale plný karakteristiky. „Pantáta „Dosódil“ je podařená ukázka sudičslv našich sedláků. Dosódil soudil se s horákem Rompi- kem, co u něho dělal okomoru, ve které Rompik bydlel. (Dosódil „dostal“ (t. j. musil plati!) pětku Po druhé „dostal“ (t. j. zase musil platit) desílku. skrz človíčka, kterého požádal, aby mu pohlídalu koní. „Ale ne človičko, abesle mně neco na vozo okra- dle.“ Žádaný ovšem žaloval. Vše vysvětluje Dosódilův přítel slabostí advokála. Jeho prý je silnější. Aby se přesvědčili, kterého advokát je silnější, vsadí se o dvě facky, dají si je jeden po druhém. Soudce ve jménu císaře páma oba je od žalob osvobozuje, „protože se neorazele na cti jeden drohyho — že pré se jenom hlópě vsadile .
Jan Prombergr Štěpán Gabryš Kovářík Dosódilův Olomouc Prostějovsko Olomoucko Litovelsko Dosódil
13 article
„Tajemství raboše“ je kresleno s rysím zrakem pro podrobnosti při mlácení „ve žňa“. Kdo bylu Strouhalů v práci, musil být dobrý dělník. Hospodář říkal: „Dež dělať, tož dělať. Piplať se v práce, t nemůžo ani vidět.“ Takovým pracovníkem býval jich pacholek Gabryš, před vojnou, po vojně již přišel zlu- dařen. „Znamení“ jsou děje, vylíčené s případným do- jmem tragičnosti, děje, vzbuzené předtuchou, jaks vypravují chlapci na návsi. Případ Frolinův o viděni matky jeho ve chvíli, kdy syn její a bratr Frolinův Petr v Bosně padl, jest nejvýznačnější. „Ženci“ jsou nejobsáhlejší a neobsažnější obrá- zek, vyplněný zábavnými podrobnostmi z dob roboly.
Strouhal Gabryš Frolinův Petr Boseň
14 article
Také Koudelka byl za roboty povolán na zámek, kde mu změřili jeho koženice. „Tož to belo v jedně dědině tade za Prostijovem. Belo to tak nehdy k osnaštere- cátymo roko, jož tak te robote přestávale, o nás joz nestále za nic. Dělalo se, zas se nedělalo, nevědělo se pořáď, sě ešče robote, lebo ož nésó. Hneď povidale, že přešlo z Prahe cose v novinách, že ož se robotovat nebode, bela teho plná dědina. Tak ti ferci, co bele — no, každé je ináč hlópé — tož ti ferci chlobile se všade, že ož jich na panským žádné neovidí, ale jak rozkazoval po dědině: na roboto! — tož pěkně veli- zale jeden po drohym s vídlama a hrabjama a dělale zas s tichó došó, leda že se tak těšele, šak že ož to dlóho trvať nebode. V hospodě — o jel to mivale ne- keři véklado, jak pré se ož na ně neopováži ani pan vrchni, jak jim cose kázal a oni neposlechle, jak po- tkale pana obročnika ze zámko a ani si ho nevšimle a jož jako, že nemosijó ani poslóchať ani pozdravo- vať, že ož s6 včel taky páni a pré věči páni, jak ti na zámko. — No, bele nebele — možná, že bele, ale istě to nevěděl žádně. — Stále pré to v novinách z Prahe, ale hdo tam čil? — A že si nevšiml pana obročnika, — hdo ho viděl? — Napolo se temo vě- řelo a napolo ne.
Bela
15 article
„Po jarmarku“ jest vycelený obrázek hanáckého života. V Prostějově byl půlpostní jarmark. Přišli na něj svobodní chlapci i děvčata, panímámy i pantáti. chudobní i bohatí kupovači i takoví, co chodí jenom po vérách. Hrdinou obrázku je strýc Kozárek, který vymet všecky hospody v městě, přijde až k ránu domů a zmýlí si grunt. Žena jeho nemohouc se ho dočkati, pojme ošklivé podezření. Kozárek má doma ráno těžké vysvětlování. Ráno jim pod oknem obecní sluha bubnuje: „Od představenstva obce na vědomost se dává, že se paňmámě Kozárkové ztratil mož. Kerá no má o sebe, ať ji ho vedá. V „Zimních besedách“ podává všedný obrázek. Neméně cenným výsekem venkovského živola jsou „Ženci“ . „Obecní příslušník“ zakončuje knihu obrázkem lidské bytosti kruté razby. Hochův „Jan“ vztyčuje se tu před zrakem čtenářovým i v démoničtější tragice než Hugův žebrák Nářečí hanácké ovládá autor velmožně. Jenom slovo „ferci“ (str. 62., 63. a 76.) je záhadno. Bude asi hrubecký lokalism. S uznáním sluší vytknouti činorodou snahu nakladatelství p. R. Prombergra o li- teraturu hanáckou a vůbec moravskou. Vyšla tu již řada spisů. odpovídající ovzduší kraje. —il
Kozárek Jan Hugův R Prombergr Prostějov
16 article
* Grizorijde Wallon, ruský generální kon- sul v Nagasaki. Japonsko, země i lid. Z ruštiny pře- ložil Jan Wagner. Se 39 vyobrazeními a mapkou Praha 1904. E. Beaufort Průběh nejnovějších událostí na dalekém Východě dal vznik hojné literatuře, jejíž odlesk zřejmý jes i u nás. Spisovatel přílomného díla o Japonsku, úřad- ním povoláním po mnohá léta poutaný ku přednímu přístavu zánovní východoasijské veleříše, hleděl osob- ně informovati se po všech téměř ostrovech i krajích japonských a nadán jsa vzácným darem spisovatel- ským, pronikl hlouběji než kdo jiný z bílých bádatelů do svéráznosti a obdivuhodné vzdělanosti japonské úsudek pak svůj dovršoval důkladným studiem od- borné literatury japonské. Přičiníme-li ještě, že de Wallon při všem jinak samozřejmě ruském svém sta- novisku podává přes to soud nestranný, neskrble uznáním tam, kde snaha Japonců toho zasluhuje, čímž prospěšně se liší s japonskými svými soutěžci, vytkli jsme veliké přednosti, pro něž kniha de Wallonova zvláště českému čtenáři se zamlouvá. Poučuje nás o pestré a ne nezajímavé minulosti národa, o němž prvé zprávy donesl k Evropanům Marco Polo, o jeho vytrvalém zápase s evropeismem křestanství zavá- dějícím, o pádu válečného šjogunátu a o restituci moc mikádovy, jakož i o úžasně rychlém zdomácnění evropské vzdělanosti po r. 1868. Čelné fotografické snímky doplňují text, jehož českému vzdělání toliko bychom více lásky k jazykově přesnosti přáli. P
Wagner E Beaufort Japonec Wallonův Evropan Pola Nagasaki Japonsko Praha Grizorijde Wallon
17 article
* George Eliot, Adam Bedo. Přeložil Zdeněk Franta. Anglická knihovna, red. Jos. Bartoš. Řada II., sv. 7. Nakl. J. Olto Autorka náleží k nejoblíbe- nějším autorům anglickým a též u nás jest velmi ce něna. A právem, neboť díla její vyznamenávají se vy- soce ethickým obsahem. Vzdavši se positivné víry oddala se tím vroucněji lásce k bližnímu, kterou šířila ve všech svých duchaplných románech, z nichž prí- tomné dílo vyznamenává se mimo to dokonalou umě- leckou formou a napínavým dějem. Je to kniha pravdě dobrá, jak svou ethickou tendencí, tak i způ sobem, jakým autorka dovede účinkovat na mysl čte- nářovu. Pierre Loli, Azigadé. Přeložil dr. Jan Ze- man. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 380 až 382. Nakl. J. Otto. Autor je znám osobitě barvitou svojí náladomalbou exotických krajů, jež seznal na čestných svých cestách jako důstojník válečného lod- stva francouzského Přitomná kniha jest tklivý ro mánek mladě Turkyně, prostoupený dechem cizokraj- ného ovzduší. Ovládaje dokonale svoji látku doved autor upoutat jak postavami, jež nám předvádí, tak i skvělým slohem, jakým líčí nádhery Orienlu.
Eliot Beda Zdeněk Franta Bartoš J Olto Loli Azigadý doktor Jan z Kvapil Otta Turkyně
18 article
* Jules Claretie, Oko nebožtíkove. Dle de- sátého vydání se svolením autorovým přeložil Pavel Projsa. Nakl. Máj. Pan ředitel Comédie Francaise se zálibou zabývá se ve svých románech lálkami ta- jemnými, jež zabíhají v mysticism. Jde o záhady, jež vymykají se soudu přísné vědy, ale zcela přirozeně lákají romanopisce, nadaného živou fantasii. Autor dovede postavil otázky tak zajímavě a pravdě podobně že dociluje dokonalého zdání skutečnosti. V románu jde o problém poslední myšlenky zavražděného, jež ulkvěla v oku umírajícího, a stane se zrádcem vraho- vým. Myšlenku tu provádí s důsledností přímo věde- ckou a neobyčejně napínavě. * JUDr. Karel Viškovský, Zájmevá spole- čenstva zemědělská. Publikace českého odboru země- dělské rady pro král. české, čís. 3. Nakl. F. Šimá ček. Autor, sekretář českého odboru rady zeměděl- ské podává přehled vývoje otázky zemědělských spo- lečenstev, objasňuje sporné a choulostivé její strán- ky a dospívá k jasnému znázornění, jak společenstva zájmová upravena býti musí, aby se stala východiskem zdravé zemědělské organisace. Ke spisu připojena též osnova zákona o zájmových společenstvech zeměděl- ských. Z českých listů.
Jules Pavel Projsa JUDr Viškovský Comédie Francaise český odbor země
19 article
* V Přehledu je článek věnovaný filosofickým fa- ultám rakouských universit. K článku je připojena přehledná tabulka, ukazující, jak jsou na různých nniversitách jednotlivé discipliny zastoupeny. Vý znamné je na příklad, že, ačkoliv na jednoho řád- ného professora připadá celkem průměrně 20 poslu chačů, na německých universitách jich připadá prů měrně jen 12, na slovanských za to 31, na české dokonce 40. Neb že slovanské university mají dvakrát tolik posluchačů jako německé, že Poláci mají pade sát řádných a dvacet mimořádných professorů, kdežto Češi jen 26 řádných a 10 mimořádných atd. * Poslední číslo »Volných Směrů« je věnováno interieuru uměleckoprůmyslové školy pražské, urče- ném pro světovou výstavu v St. Louis 1904. * »Dílo« vychází nyní v nové úpravě, chce se věnovati výhradně českému umění a klade váhu na umění dekorativní a umělecký průmysl. První číslo obsahuje po většině uměleckou vý dobu kostela vy šehradského. * V »Osvětě«, ve vzpomfnkách Václava Vlčka let gymnasijních, nadepsaných »Sněhy a ledy«, na kreslen je živý obrázek z tehdejší čítárny českého musea a zachycena charakteristická figurka i v litera Čtenář. tuře známého úřadníka Dundra.
Polák Čech Vlček Dundr St . Louis
20 article
Slovanské splsy. * A. Krymskij: »Isterija musulmanstvae Moskva 1903. Autor, vynikající orientalista, použi též prací znalců Orientu Ignáta Goldziera a Holan- ďana R. Doziho. Kniha začíná historií Mohameda Podrobné zprávy ze ži vota Mohameda jsou dosud málo známy v šírším obecenstvu, ač mohamedanism vyznává sedmina všeho obyvatelstva zeměkoule Doze tvrdí, že mezi Araby před Mohamedem modloslužba značně poklesla, tak že na př. jeden kmen ztratil úplně úctu ke svému bůžku a snědl ho. Měli bůžka zhotoveného z datlového těsta, mléka a másla v zemi zuřil hlad. Někteří Arabové projevili již my- šlénku o záhrobím životě a o dnu vzkřísení, ale nacházeli málo porozumění u arabského obyvatel- stva, praktického a materialistického. Básník oné doby napsal: »Žiti, zemříti a pak zase ožiti —— jaké to neuvěřitelné věci, matičko!« Takovým způsobem byla připravena půda pro učení Mohamedovo. Ne- obyčejnávůle a nadšení šiřily jeho učení, vzdor čet- ným nepříznivým okolnostem. Podrobnosti ze života Mohamedova jsou zajímavy, jeho milostná dobro- družství dokonce pikantní. Hlavních žen měl čtrnáct. kromě toho však uzavíral také sňatky na krátkou dobu s četnými ženami, odvolávaje se na vnuknuti boží. Výsada však platila pouze pro něho, nikoliv pro ostatní mohamedány. Mnozí byli tím pobouřeni a žena Mohamedova Ajša pravila mu přímo do tváře »Tvůj bůh rychle vyhovuje tvým chtíčům.« Román Mohamedův se ženou jistého Araba, k němuž jednou zašel, ale nezastal ho doma, nebo dobrodružství ženy prorokovy Ajše s jakýmsi Safvanem — jsou sujety. hodicí se pro operelu.
A Krymskij Goldzier Holan R Dozi Mohamed Mohamedův Mohamedův Ajša Román Moskva Orient Ajša
21 article
Vysvětliv dobrodružství, prorok napsal do ko- ranu: »Každý, jenž obviní provdanou ženu z cizo- ložství, aniž by mohl uvěsti čtyří svědky, potrestán bude osmdesáti ranami.« Čtvrtá kapitola knihy »Pra- meny a pomůcky ke studiu historie Mohamedovy« charakterisuje literaturu předmětu. Mnoho spisův o mohamedánství jest nejen nevědeckých, ale přímo hloupých: brzy líčí Mohameda jako sběhlého katoli- ckého kardinála, brzy připisují mu hrubý podvod s magnetickou rakví, brzy zase beze vší podstaty tvrdi (jako na příklad Vollaire), že Mohamed byl podvodníkem a vědomým samozvancem. Známý spia
Mohamedův Mohamed
22 article
Wasbingtona Irwinga »Život Mohamedův«, velice ob- líbený, není než obyčejný román, plný lehkověrných a fantastických domněnek a nesprávností. K nevěde- ckým spisům počítá Krymskij také stati známého professora psychiatrie Kovalevského. Kapitola o ko- ranu rozbírá důkladně posvátnou knihu mohame- dánů. S jedné strany autor praví, že ze všech staro- arabských spisů nezná ani jediný, »v němž bylo by tolik nevkusného a tak málo originálnosti a který byl by tak rozvláčný a nudný jako koran«. Naproli zase tvrdí, že poslouchaje často zbožné odřikávání z koranu v mešitě, že oblíbil si ho, aniž by si toho sám byl vědom a nyní čte ho s pravou rozkoší. Vy- pravuje anekdotu. Jest pravidlem, že člověk, jenž začal čísti sury (odstavce koranu), nemá práva je přerušiti. Jistý mulla při odříkávání najednou spatřil. že kočka chystá se sežrati jeho pokrm. Přerušiti čtení se neodvážil, když však dostal se k verši » nak tabys myn nurikom«, slovo »naktabys« pronesl s tak ostrým přízvukem na »bys«, že kočka utekla. Ráj líčí koran neobyčejně smyslně a vůbec dráždí tak smyslnost, že křesťanští odpůrci islamu v středo- věku nazývali ho vírou velbloudů a hřebců. Jakýsi Azydzy oglu sebral všechny sury o ráji rozptýlené v koranu. Na př. dle překladu prot
Mohamedův Kovalevský Wasbingtona Irwing
23 article
Smirnova: »Jaký rozkošný život bude v ráji, jaká hojnost tam bude různých pokrmů! A za milenky budou dány samé burisky, které třpytí se leskem nejjasnějšího azuru. Povídá se: »Jsou-li světelnými bytostmi, jak budou moci objímat a líbat.« Avšak na tuto otázku máme již uchystanou odpověď: »Je- jich podstatou jest »ohmatné světlo«, takže mohou poskytovati rozkoš, líbati, objímati, duši něhou krmiti. Před svěžestí jejich tváří den hoří studem před něžností jejich slov chvěje se luna. A nedají roděním dětí svá těla; pocit žárlivosti není nikterak jejich údělem. Každé noci stávají se vždy znovu pannami. Tyto sladkosti mysl nedovede postřehnouti po pěti stech hurisek bude všem dáno, ale takových jakých zde nespatřil nikdo ani sto« atd. Musulman- ská tradice (chudisy) ještě svůdněji líčí rajské blaže- nosti: »Vězte, ó pravověrní, že i nejméně zasloužilý mezi vámi, jakmile vstoupí do brány ráje, bude uvítán množstvím sluhů, kteří budou poslouchati jeho rozkazů. Řeknou mu: »Vítáme tě! Již dávno byl čas, aby náš pán nás navštívil. Rozestřou před ním nádherné koberce na prostoře čtyřiceti let chůze. Potom odvedou ho k obrovskému rubínu, v němž nachází se 70 místností; v každé místnosti jest 7 besídek a v každé besídce nebo manželském pokoji leží buriska. Ukážou mu připravený pro něho pokoj a podají mu první rajský oběd, sestávající z různých nejjemnějších pokrmů na 70 zlatých miskách. Potom povedou ho k huriskám. Spatří, jak každá nebeská krasavice sedí na svém loži, majíc na sobě 70 různo barevných obleků. Jejich tělo jest tak něžné, že šťastný majitel půvabných bytosti spatří skrze kůži jejích noh morek kosti. Zblíží se s ní a setrvá v je- jím objetí bez přetržení 40 let, načež přejde na jiné lože a nalezne tam ještě spanilejší stvoření« .. Ibrahim.
Smirnov Ibrahim
24 article
Ze slovanských listů. * Srbští literáti v Rakousku založili právě nový důležitý spolek „Zmaj“. Bude střediskem srbských spisovatelů, novinářů a umělců, v němž zájmy stran- nické mají ustoupiti zájmu celku, Kéž se stařičký Zmaj (Jovan Jovanovič) dočká rozkvětu důležité in- stituce. Trpkou epištolu čte záhřebský O h zor chorvat skému divadelnímu obecenstvu, jež prý chodí de di- vadla jen teňdy, když se hraje cizí fraška. O předsta- veních z domácí dramatické tvorby bývá divadlo více než poloprázdno. Smutný úkaz může se státi záhřeb- skému divadlu přímo osudným. * Rusíni, studující ve Lvově, žádaj jako první krok k samostatné rusínské universitě zři zení rusínské právnické fakulty a komise zkušební složeně z rusínských examinátorů. Zvláštní memoran dum v té věci odevzdáno senátu lvovské university a ministerstvu kullu. * Narodna Obrana v Oseku oznamuje prvm dopisnice s čistě chorvatským textem, bez pověstného maďarského „Levelözelap“, rozebrány byly za jediný den v počtu několikatisícovém. * Rusínský vzdělavací spolek „Prosvita“ je nom v tarnopolském okresu má 51 vesnických čítárer a ústřední knihovnu o 8756 svazcích; veřejné před nášky, pořádané „Prosvitou“ těší se nesmírné účasti Málokdy bývá míň posluchačů než 1000.
Jovanovič Rusín Rakousko Lvov Osek Narodno obrana
25 article
* Jeden ruský list píše o židech v Japonsku Židé přišli do Japonska teprve v létech osmdesátých 19. století. První firma židovská byla v Yokohamě a dnes je v Nagasaki asi 122 rodin, v celém Japonsku asi 200 rodin židovských; po většině jsou krčmář a drobnými obchodníky. Často jsou rodiny židovsko smíšeny s příslušníky japonskými. * Ve prospěch fondu k převezení tělesných ostalků básníka polského J. Slowackého do vlasti uspořádalc Sdružení mladých polských literátů dva zdařilé literární večery v Tarnově a Řešově. Recito- vány nelištěně posud práce. Mezi autory byl i známý u nás dr. Lucyan Rydel * Literaturnyj Věstnik věnuje posledn své číslo oslavě památky J. S. Turgeněva. Mnoho zají mavého je v uveřejněných zde vzpomínkách Turge- něva na Ševčenka. Vzpomínky tyto v mnohém vná šejí nové světlo na osobu ukrajinského básníka Slowia nin. Bibliografie. * Jan Srp: Podrobná mapa království českého v měřítku 1: 100.000. Nakl. Jarosl. Bursík. V ko- misi Bursík Kohout. List 39. Friedland - Nové Městečko, 40. Litomyšl-Polička-Česká Třebová. Jo s. Tůma: Vyučování prvoucs. Vydání druhé. rozšířené. Nákladem Jos. Smrtky, red. a vydavatele časopisu »Škola našeho venkova«. Stran 352, cena 5 K. Spis čelí proti šablonovitému, pedantismu tak zv. vyučování »věcného« či »názorného«. Nevyhle- dává umělého »přechodu« z domova ke škole, ale činí školu přirozeným pokračovatelem vývoje duše dítěte. Kniha obsahuje učivo výpravné a popisné,u pečlivém výběru pro prvé tři školní roky všech ka tegorií školských.
J Slowacký Lucyan Rydel Turgeněv Ševčenko nin Srp Bursík Tůma Smrtka Japonsko Yokohama Nagasaki Tarnov Friedland Litomyšl Český Třebová Literaturnyj Věstnik
26 article Národní hospodář.
Národní hospodář. České podnikání. Píše se nám: Bůh vl, jak se stalo, že u nás se stále mluví jen o za- kládání nových českých podniků, které maj »čeliti« německým závodům toho kterého od větví. Když některá správa nějakého německy řízeného akciového podniku v království uvádí do českých míst německé dělníky, čteme hned v zápěti výzev — hodně nadšený — abychom si založili stejný a stejně veliký podnik. Když v tom kterém českém městě v německém duchu řízená akciová společnost užívá všech možných zbraní, aby porušovala zakládáním německých škol ráz města a aby dělala obtíže správě města, ozve se na ráz totéž volání. Dle měho názoru — nesprávně. Jiný jest ovšem stav věcí, jde-l o podnikatele jednotlivce, který pevně ovládá svůj závod, který jest jeho neobmezeným a často nesesaditelným vlastníkem — tu arci nutno užiti stejných zbraní. Akciová společnost jest však útvarem přístupným každému kapitálu a tudíž i našemu. A tomuto momentu věnováno u nás málo, velmi málo zření. Akcie každého podniku — alespoň podniků, jichž akcie na burse zna- menány — jsou zbožím pro každého kupným a vystupuje-li správa té které německy spravo- vané akciové společnosti v českém městě prot našim snahám, co nám brání, abychom nekupo- vali akcie tohoto podniku, aby naši lidé neuží- vajíce akcil jen ke spekulaci nepodrželi je ve svém vlastnictví a neuplatňovali na základě své potence, takto nabyté, svou váhu na valné hro- madě? I v životě hospodářském jest moc před pokladem úspěchu. Dokud nenabudeme silné kapitálové moci v těch kterých společnostech (stačí si uvědomiti jen postup některých společ ností železářských a p.), dolud budou posicemi.
27 article
odkud budou proti nám podnikány výpady. Jak- mile ale český akcionář bude na jich valných hromadách vlivným a silným činitelem, změní se situace na ráz a podstatně. Ovšem: bez značné moci kapitálové nebude úspěchu. A ještě jiný moment mluví proto, abychom tomuto po- míjenému bodu věnovali pozornost. Jsou četná odvětví, kde zakládati nové podniky bylo by tolik jako vědomě vysazovati se neúspěchům alespoň pro drahnou dobu počáteční. Proti silně dotovaným a mocným závodům podnikati soutěž vyžadovalo by značných obětí. Byly by začasté přineseny zbytečně, protože jich nebylo třeba a protože rozumný postup mohl a může nás učiniti vlivným faktorem v těch, závodech, proti kterým bychom chtěli vésti boj. Jakmile se stane český akcionář stálým příslušníkem těch kterých velkopodniků, jakmile uloživ v nich své peníze bude nucen zevrubně sledovati jich vývoj a jich práci, jakmile bude tímto faktem vyvolávati následování daného příkladu, nabu deme hospodářsky půdu i tam, kde Němei zřeli dosud svoji výhradnou doménu. Ovšem nutno postupovati opatrně a tak, aby jisté kruhy nevyuživajíce ochoty kupní nevěšely nám na krk podniky, kterých sami se chtějí zbýti a jichž neúspěch má zaplatiti český kapitál (staly se již pokusy v tom směru!). — Podnět tento zaslu- huje úvahy. Ovšem jen v tom rámci, že může se vztahovati na ony obory podnikání, kde velkovýroba úplně opanovala pole a kde budo- vání od počátku uložilo by nám příliš obětí. Že postup, jak ho má na mysli autor přípisu, jest správným (v uvedeném rámei), tomu nasvědčuje i rostoucí význam českých akcionářů v Rakousko- uherské bance.
Rakousko
28 article
Jednání o obchodní smlouvy. Ukončením porad celní konference a příchodem senatora Miraglia ve Vídni octla se tato říše na prahu jednání o nových obchodních smlouvách. Na dvě strany: s Německem a Italií. Z obou naléhavější jest otázka úpravy obchodně poli- tických vztahů k Italii. Jak známo, opírá se úprava dnešní o provisorium, které končí 30. zářím t. r. Do té doby bude nutno buď nahra- diti je novou definitivní smlouvou nebo opětným provisoriem. Není zapotřebí dlouhých úvah k poznání, že pravděpodobně volena bude druhá cesta. Sjednání konečné smlouvy předpokládá především úpravu poměrů vnitřních, speciálně pak výřízení otázky vyrovnání rakousko uher- ského, v daném případu tím naléhavější, protože otázka cla vinného má pro Uhry vzhledem k Italii značný význam. Ostatně dnes tře- tina doby, na kterou provisorium sjednáno, mi- nula, aniž bylo by naděje, že se v Uhrách zdaří obratem ruky vyříditi celní taril. A bez něho nelze jednati. Mimo to odhodlá se asi Rakousko stěží sjednati konečnou smlouvu s Italií dříve než s ostatními evropskými státy a tvořiti tak — povolením určitých ústupků — situaci proti sobě. Proto dojde pravděpodobně k novému provisoriu s Italil, jak jsme ostatne již v prosinci nepochybovali. Kamenem úrazu tohoto sjednání jest otázka dovětku vinního. V Rakousku jest boj proti němu příliš silným než aby bylo lze pomýšleti na jeho restituci, jak jest přáním interessovaných kruhů italských. A tak hledá se východisko pro provisorium.
Vídeň Německo Italia Uhry Rakousko
29 article
Navrhuje se — je to příznačno pro postup myšlení u nás — kontingentace t. j. stanovení maximálního množství vína, které by bylo lze za určitých výhod z Ilalie k nám dovézti. Otáz- kou ovšem jest, lze-li tento modus při platnosti dovětku o nejvyšších výhodách prověsti. Návrhů různých vynořilo se ještě více, ale patrně jen proto, aby bylo lze ukázati jich nevhodnost. Jak se zdá, jedná nyní zástupce italský ve Vídni o nějaký snesitelný a s duchem smluv platných srovnatelný modus. Zpráva z Vídně o tom praví; V konferencích italského zástupce s činiteli rakouskými jednáno ve všeobecné formě o hle- diskách zásadních, která padají na váhu při řešení otázky vinné. Senátor Miraglia chtěl zvě- děti, má-li rakouská vláda nějaké návrhy. Do stalo se mu v odpověď, že v Římě uvažo- váno o všech možných formách úpravy této a že tudíž bude nutno na ně opět navázati, ač-li Italie neučíní nových návrhů. Na to roz- vinul se zeela všeobecný rozhovor o zásadách pro úpravu otázky vyznačených. Při tom zdů- razňováno, že Rakousko nemůže se odchýliti od dvou principů: 1. musí odmítnouti zvláštní výhody pro italská vína následkem dovětku nej- vyšších výhod; 2. nutno otázky řešiti tak, aby se neotevřely brány hromadnému vpádu italských vín. Jak ze zprávy patrno, jest k řešení def- nitivnímu hodně daleko, nehledě ani k tomu, že Italie dosud svého celního tarifu nepubliko- vala. Dle všeho bude důsledkem dlouhých po- rad nové provisorium. Jinak mají se věci co do Německa. Celní konference připravil materiál pro jednání o obchodní smlouvu s Ně- meckem. Konečná redakce jeho provedena bude
Miraglius Italia Otáz Vídeň Řím Rakousko Německo Italia
30 article
asi do poloviny dubna, načež budou požadavky této říše předloženy Německu, jež současně zašle své. Vzájemné elaboráty budou předmě- tem nových porad a teprve po nich dojde k přímému a vlastnímu — ústnímu nebo písem- nému — jednání (sotva dříve než koncem května). Německo jedná na základě zákonně stanoveného tarifu, Rakousko na základě elabo- rátu legislativně nevyřízeného. Obchodní smlouva dosud vypovězena není a tak jde vlastně o jed- nání, které má Německu sloužíti k opevnění posice proti Rusku, jež odmitá jeho minimální tarif obilní. Také věcně zdá se Německo při- pravenějším. Již loni formulovalo své poža- davky oproti Rakousku a v posledních dnecho nich opětně zevrubně jednáno a tak nejsou vy- hlídky na žádné straně pro Rakousko jasny. Nemůže tomu v dané situaci ani býti jinak. Hřichy Vídně mstí se nyní na všech stranách. Bavlna. Dne 30. března došlo na trhu bavlnář- ském k dalšímu vzestupu cen. Moment tento uvádí se ve spojení se záležitostí Sullyho. Jak známo, po- kusila se kontremina činiti Sullymu co možno nej- větší překážky a zabrániti mu návrat na bursu. Jak se zdá, plán tento se nezdařil. Dle zpráv novo- yorských učinil Sully svým věřitelům návrh, že jim vyplatí do 30 dnů hotové 40% a zbytek že uhradl směnkami (třemi) splatnými po jednom, resp. drou a třech letech. Věřitelé nejsou neochotní přijmouti tento návrh, protože mají za to, že se tím umožní Sullymu pokračovati v jeho operacích a že takto se jeho stav aktiv značně zlepší. Situace trhu zdá se jim k tomu velmi vhodna. Závazky Sullyho odha- dují se na 3,100.000 doll., aktiva na 1,100.000. Četní kapitalisté zahajují podpůrnou akci ve prospěch Sul lyho, A Sully na burse redivivus znamená nový vzestup kursů.
Sully Německo Rakousko Rusko Vídeň Sula
31 article
Pokusné zdvihadlo u Přerova. Včerejškem ukon- čena lhůta pro podání ofert co do pokusného zdvi- hadla u Přerova. Do včerejška v poledne podáno na 70 ofert. Účastníci soutěže přihlásili se ze všech zemí. Došly projekty z Německa, Francie, Anglie, Holandska, Švédska, Norska a až z Mexika. Sbor soudců bude sestávati z 15 znalců (9 členů řádných a 6 náhradníků). Z členů budou čtyři cizozemci (dva z Německa a po jednom z Anglie a Francie). Z náhradníků bude jeden z ciziny. Jednací řád shora jsme již sdělili. Pražská plodinová bursa. Jelikož návrh bursov- ních zvyklostí bursovní radou vládě podle předpisu nového bursovního zákona ze dne 14. ledna 1903 č. 10. ř. z. předložený dosud schválení nedošel, pro- dloužilo c. k. ministerstvo orby dle výnosu ze dne 29. března 1904 č. 931 ve srozumění s ministry financi, obchodu a spravedlnosti dobu platnosti ny- nějších zvyklostí až do 3. června 1904. Z pražského trhu obilního. Z peštské bursy bylo oznámeno stoupnutí dubnových kursů pšenice o 14 h. Na obchod na včerejší naší burse nemohla však míti zpráva ta vliv, poněvadž průběh její byl naprosto bez obchodu. Návštěva byla velice nepatrná, z venkova se obchodníci vůbec nedostavili a také mlynáři ne- byli přítomni. Majitelé pšenice stali se opět důvěři- vějšími a smýšlení se utvářilo příznivějí poněkud. Úřadní záznamy zůstaly nezměněny jako v úterý.
Přerov Německo Francie Anglie Holandsko Švédsko Norsko Mexiko