3
masthead
1. dubna 1904.
5
article
vnitřní půjěkou, o jejíž velkém zdaru křičelo se do
všech úhlů světa. Redaktor jedněch tokijských
novin vykládal svým spoluobčanům, že je svatou
povinností jejich, aby všichni snesli své kapi-
tály na ollář otčiny; vládní tisk nemohl se dost
vynachválhti obětavých lidí, kteří »pětkrát pře-
výšili půjčku.« Zatím vláda hledí, aby vnitřní
půjčka byla aspoň jednou uhražena — za
hranicí a zároveň matí se na Akiamovi, že
se osmělil ve svém listu »Hiroky Šimbunue
uveřejniti několik článků, v nichž kritisoval
vládní finanční politiku. Akiama nesmí dle ná-
lezu soudu nadále svůj list vydávati a odpyká
hřích svůj čtyřměsíčním žalářem.
Šimbunue
Akio
6
article
Zajímavé plossy k novým omluvám Japonska
Jest tomu již přes 7 neděl, co Japonci po-
prvé přepadli útokem Port Artur, a ačkoliv vál-
čiti se vlastně do opravdy ještě nezačalo, japon-
ská vláda byla již nejednou nucena omlouvati
před vládami jiných mocností i před veřejným
míněním kulturních států různá svá jednání. Po-
slední nota japonská, jejíž obsah byl svého času
sdělen telegraficky, má ráz výhradně apo-
logický. „Novosti ji probraly odstavec za od-
stavcem a píší:
1. Japonská vláda nepopírá, že vysazován
jejího vojska ne Koreji začalo před vypověze-
ním války, a uvádí ke svému ospravedlnění tu
okolnost, že k tomu dala souhlar korejská vláda
sama. Sotva se však může považovati taková
omluva za podstatnou, poněvadž o souhlasu ja-
kékoliv vlády k čemukoliv může se mluviti je-
nom v tom případě, dává-li se souhlas tento svo-
bodně, bez přinucení, kdežto Japonci pohlížejí
na korejského císaře od doby vystoupení jejich
vojska na břeh u Čemulpa spíše jako na zájatce
nežli jako na panovníka neodvislého státu, pro-
hlásivšího se za neutrální. Japonsko jednoduše
obsadilo svým vojskem Koreu proti všem pra-
vidlům mezinárodního práva, a takový fakt omlu-
viti nelze.
Japonec
Artur
Japonsko
Korea
7
article
2. Japonská vláda nepřiznává vznešenou na
ni obžalobu, že násilnicky zrušila telegrafické
spojení se Seulem před vypovězením války.
Z krátké depeše nelze, bohužel, vyrozuměti, jaké
vlastně důkazy Japonsko uvádí v této příčině
na svou obranu. Není pochybnosti, že kdyby Ja-
ponci nebyli zrušili telegrafické spojení, naše lodi
„Varjag“ a „Korejec“ byly by opustily Čemulp
v čas. Nemohla by tedy býti svedena i čemulpská
řež, jež tak uškodila Japoncům v očích veřej-
ného mínění Evropy a byl by i věděl ruský vy-
slanec v Seulu, co činiti má.
3. a 4. Japonská vláda se hájí vůči obžalobě,
že zmocnila se v známých případech ruských
obehodních lodí, odvolávajíc se na rozhod-
nutí svého kořistního soudu. Toto odvolání se
na kořistní soud jest úplně nepochoritelné. Úloha
prisových soudů pozůstává v rozhodnutí o zá-
kenitosti anebo nezákonitostí zmocnění se lodí
nepřátelských. Z toho nenásleduje, že
mohou býti lapány obchodní lodi číkoliv před
vypovězením války. A právě takového jednán
se dopustila japonská vláda vůči obchodním lo-
dím ruským. Uznal-li japonský prisový soud ta-
kové jednání za zákonité, pak nasvědčuje to jen,
že Japonci se ještě nevyšinuli k pojmu o soudu
neodvislém. Jejich prisový soud má ráz
byrokraticky podřízeného ústavu, a jeho roz-
sudek nemůže býti považován za správný.
Varjag
Korejec
Japonec
Japonsko
Evropa
Seul
8
article
5. Japonská vláda tvrdí, že ruský vyslanec
v Seulu vyjel z tohoto města dobrovolně. Dobro-
volně! A to po čemulpské řeži a po tom, když
p. Pavlov byl připraven i o možnost, sděliti své
vládě telegraficky o událostech, jež se sběhly?
Tento odstavec noty ani nevyžaduje vysvětlení.
Nemyslím — praví pisatel článku v „No-
vostech“ — že úplný text japonské noty
zmírní dojem, jaký působí stručné sdělení
jejího obsahu. Patrně i tuto novou notu stihne
týž osud, jaký stihl poslední oběžní notu japon-
skou. Se stanoviska zájmů Japonska bylo by
snad rozumnější, přímo a otevřeně prohlásiti, že
Japonsko neuznává mezinárodního práva
evropského a přeje si věsti válku dle svých
vlastních pojmů a názorů. Pak alespoň ne-
bylo by více žádných nedorozumění ohledně
toho, máme-li Japonsko považovati za skuteč-
ného účastníka mezinárodního svazku, čili má
me-li je postaviti do jedné řady s Čínou a jí po-
dobnými státy.
Válka a politická nálada ve světě.
„Rus“ píše ze dne 29. března: „Za prvních
výstřelů na Dálném Východě nálada většiny po-
litických kruhů byla nanejvýš znepokojena.
Seul
Pavlov
Japonsko
Čína
Rus
9
article
Všichni se báli značných komplikací v politice
světové, báli se rozšíření požáru. V pevnost vše-
obecného míru nevěřil nikdo. Na štěstí pozbyl
tento všeobecný pessimismus svého podkladu,
aspoň pro dobu dozírnou. Na politickém obzoru,
jenž ze začátku byl tak chmurný, se nyní vy-
jasňuje. Japonofilové v Anglii a Spojených stá-
tech dosti zkrotli, ba pozoruje se nyní u vět-
šiny z nich směr opačný. Vlády obou těchto stát
chovají se úplně korrektně. President Roosevel
kategoricky prohlásil, že zachová přesnou neutra-
litu, a zakázal jakýkoliv pokus veřejného nad-
držování, ať skutkem, ať slovem, té neb one
z válčicích stran. Zákaz tento následoval po ja-
ponofilských demonstracích. Roztrušoval-li angli-
cký tisk zprávu, jakoby vláda Spojených států
protestovala proti počínání Rusů v Nučvanu,
vyšlo na jevo, že zpráva tato nezakládá se na
pravdě; naopak jest pravdou tož že americká dě-
lová loď „Helena“ má přikázáno, aby, jakmile
led v řece Liaoe zmizí, odplula do Šanchaje.
Roosevel
Rus
Helena
Anglie
spojený stý
spojený stát
10
article
Anglická vláda také nepodniká ničeho, co by se
příčilo prohlášené s její strany neutralitě, a mín
i nadále, nehledě na své spojenecké poměry
k Japonsku, zůstati klidnou pozorovatelkou ode-
hrávajícího se zápasu. Ostatně toto její chování
plyne bezprostředně z anglo-japonské smlouvy.
dle níž vmísení se Anglie do války podmíněno
jest připadem, kdyby ke státu, válčícímu s Ja-
ponskem, připojila se ještě nějaká jiná mocnost
Od ostatních vlád, jichž zájmy v Japonsku bud
jsou menši v porovnání s Anglií a Spojenými
státy anebo nejsou docela žádně, nelze tím spíše
očekávati nějakého kroku, jenž by ohrožoval
všeobecný mír. Takový stav věcí na obzoru poli-
tickém má ve svém základu především ovšem
všeobecnou nechuť k hrůzám válečným. Však
neméně jej připravila i ta okolnost, že samo Ru-
sko ukázalo se býti v nynější době na výši svého
důstoejnství. Nenadále vypuknuvší na březích
Tichého oceánu válka nepopletla a nevyrušila
Rusko, neměla za následek nějaké překvapení
s jeho strany jednání. Na výzvu nepřítele byl dán
povel, aby se odpovědělo zbraní, avšak tento po-
vel neporušil nikterak pravidelný běh života ru
ské říše.
Japonsko
Anglie
spojený stát
Rusko
11
article
Nezříkajíc se nikde úloh, jež si byla vylkla
a pokračujíc všude, vyjma dálný Východ, ve své mírně
práci, ruská říše vynakládá na válku s Japonskem
jenom to, v čem si může odříci, amiž by to bylo n
škodu její zájmům jiným, ať to již je na Západě neb
na Východě blízkém. Tímto způsobem není násled-
kem rusko-japonské války ovropská rovnováha poru-
šena. Význam Ruska, jakožto síly, stojící na stráži
míru evropského, seslaben touto válkou není. A t
právě nejvíce pomohlo rozehnati na obzoru politi-
ckém ona mračna, jichž se celá Evropa tak bál
před dvěma měsíci.“ Tak píše „Rus“ a přece jenom
Čína znepokojuje velmi.
Telogram y.
Kam směřují nejbližší japonské transporty
vojsk.
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. telegram
»N. L.«) Důstojníci rušti tvrdí zcela vážně, že
došly bezpečné zprávy, že nejbližší japonské
vylodění velikého počtu mužstva stane se na
březích čínských, snad u Šanchajkvanu
Dle správ ruských agentů nenarazí Japonci se
strany čínské na žádný odpor. Dvě místa,
Činvanghao a Cienkančen, ležící na
dráze k Pekinu, jsou cílem přistání Japonců,
neboť jsou to pro jejich operace strategicky
nesmírně důležitá místa. S jedné strany toliž
budou ohrožovati pravé ruské křídlo
s druhé Pekin, nebude-li čínská vláda jim
po vůli.
Japonec
Japonsko
Rusko
Evropa
Rus
Petrohrad
Peking
12
article
Carova cesta do Moskvy.
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. telegram
»N. L.«) Cesta carova z Petrohradu do Moskvy
není ještě definitivně určena, ale dle všeho
k ní dojde. Má se za to, že Mikuláš II. vydá
z Kremlu prohlášení, že dokud posice ruská
na dálném Východě nebude úplně zabezpečena
že neschová meč do pochvy. Válku ani nevy
volal, ani si jí nepřál; ale když k ní byl do
nucen, povede ji tak dlouho, až úplně zvítězí
Další ruské reservy.
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. telegram
»N. L.«) V kruzích ruského generálního stábu
se tvrdí, že v několika dnech vydán bude roz
kaz, aby sestavena byla na rychlo další reservní
armáda 200.000 mužů z okresů středníh
Ruska. Tato reserva má zaujati u Vladivostoku
svou posici.
Ve Vladivostoku taje.
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. telegram.
Od tři dnů stoupla ve Vladivostoku teplota na
0.0 Celsia. Přístav do nedávna zamrzlý, roztál
úplně. Vůbec v celé Sibiři se oteplilo. V Omsku
jest — 6.8 stupně C, v Tomsku — 5.2, v Ir-
kutsku — 13.5, v Cetě — 16.3, v Nikolajevsku
— 14.5, na Sachalíně — 3.7. Očekává se, ž
během tří neděl led na Bajkalu popraská.
Příjmy a výdaje Červeného kříže.
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. telegram.)
Od počátku války až do 26. t. m. odevzdáno
bylo na darech »Červenému kříži« celkem
1,046.658 rublů, z nichž v téže době vydáno
973.324 rublů. Reservní jmění činí 2,278.481
rublů.
Komise pro dopravu raněných z Asie do
evropského Ruska.
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. zpráva.
Při hlavním štábu sestavena zvláštní komise
jež s členy »Cerveného kříže« bude pečovati
o přepravení vážně zraněných Rusů na bojišt
do nemocnie a léčebných ústavů evropskéh
Carův
Mikuláš II
Ir
Rus
Moskva
Petrohrad
Kreml
dálný východ
Rusko
Vladivostok
Sibiř
Omsk
Tomsk
Nikolajevsk
Bajkal
Asie
Celsius
stupeň C
14
article
Ruské ordre de balaille.
Z Petrohradu, 31. března. Jmenováni byli-
generalmajor Irkyl1 etapním šéfem manžur
ské armády; velitel usurijské jízdecké brigády
generalmajor Křižanovský přeložen k hlav-
nímu velitelství do Petrohradu a na jeho místo
povolán generalmajor Samsonov; gen.-major
Meisner jmenován šéfem orientačního sboru
v Manžurii; gen.-majer Zabelín šéfem služby
pro nepřetržité spojení jednotlivých oddílů vojsk
v Manžurii; plukovník Ondřej Kijaško při
dělen pak místodržiteli Alexějevu k ruce.
Telegrafie bez drátu ve válečných službách
Ruska.
Křižanovský
Samsonov
Meisner
Kijaško
Alexějevo
Petrohrad
Rusko
15
article
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. zpráva.
Značné rozhořčení způsobila zde zpráva ně
meckých listů, že ke zřízení telegrafie bez drátu
na jezeře bajkalském musili být povoláni ně-
mečtí inženýři a elektrotechnikové. »Novoje
Vremja« velmi energickým způsobem tvrzen
toto vyvrací a píše: Nehledě k tomu, že povo-
lání cizích techniků bylo by podceňováním vý-
borných našich domácil sil, znamená toto tvrzení
i veliký nevděk Německa vůči ruskému zdoko-
naliteli telegrafie bez drátu, námořnímu kapifánu
A. S. Poppovovi. Týž již v roce 1895 zavedí
celé zařízení telegrafie bez drátu tak dokonalé.
že bylo mnohem praktičtější a při tom jedno-
dušší než všecky známé dosud methody. Vy-
nález Poppova byl všemi úřady zkoušen a vy
znamenán cenami. Působnost telegrafie bez
drátu jím zavedené osvědčila se zejmena n
moři. V roce 1896 mluvil Poppov s Petrohradem
z Narvy již na vzdálenost 130 verst. Nejskvě-
lejších výsledků docílil systém Poppova při
nynější válce. Celý Port Artur jest spojen po-
moci telegrafie bez drátu se svým okolím
všechny válečné lodi, křižáky i torpédovky jsou
opatřeny apparáty k odesílání i přijímání depeší
a všichni důstojníci s telegrafií dokonale obe-
známeni. Proto naprostou je nepravdou, že byli
povoláni na Bajkal elektro-technikové a inženýř
němečtí.
Novoj Vremja
Poppův
Artur
Petrohrad
Německo
Narva
námořní kapifán A . S . Poppov
16
article
Japonští dobrodruzi do Čemulpa.
Z Londýna, 30. března. (Zvl. zpráva »Nár
Listů«). »Daily Express« oznamuje z Čemulpa
že místo toto stalo se druhým Řimem. Kde
jaký japonský dobrodruh se sem nahrnul
město hemží se tisíci podezřelými osobami. Ma
se za to, že přišll sem mnozí z Japonska vy
povězení penězokazově, protože poslední dobou
objevilo se nápadně množství falešných mincí
Zpravodajové anpličli a američtí hlídáni
japonskými detektivy.
Z Paříže, 31. března. (Zvl. telg. »N. L.«)
Pařížský »New York Herald« přináší zprávu
svého korrespondenta, jenž zaslal ji po zcela
neznámém mu člověku do Čifu, odkud dopra-
vena dále. Korrespondent stěžuje si v ní, že
japonský generální štáb ve dne v noci střeže
detektivy svými zpravodaje anglické a americké
a zamezuje jim užívání polních telegrafů
telegrafie bez drátu. Zprávy své musí předklá-
dati pět hodin před odesláním a vracejí se jim
tak seškrtány, že jsou nesrozumitelné.
Anglické protesty proti japonské censuře.
Z Londýna, 31. března. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Všechny anglické listy trpce si stěžuj
do chování japonské censury vůči dopisovate-
lům. Uveřejňují velmi ostré protesty proti japon-
ské vládě, jež jde ve svém počínání tak daleko
že nešetří ani listovního tajemstv
soukromých dopisů.
Výbuch v dělostřeleckém arsenálu v Saseku.
w. Z Londýna, 31. března. (Zvl. zpráva.
V Saseku udál se v neděli v dělostřeleckém
arsenálu výbuch, jenž zpustošil budovu, čtyř
dělostřelce zabil a pět těžce poranil. Výbueh
zaviněn byl neopatrným zacházením s nitro
glycerinem.
Čemulpa
Londýn
Japonsko
Paříž
Čif
Daily Express
New York Herald
17
article
Japonšti nenězokazi v Seula
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. zpráva.) A
od čírnácti dnů dáno bylo do oběhu veliké množstv
Ialešných stříbrných peněz. Mezi obyvatelstvem po
vstala taková nedůvěra, že kupci s každým stříbrným
penízem putovali na úřad se tázat, není-li falešný
V 10 dnech skonfiskováno na 8000 falešných minc
Po bedlivém pátrání zjištěna celá dílna penězokazů
Šest Japonců bylo zatčeno a uvězněno.
Nebezpečná rostlina.
E Petrohradu, 31. hřezna. (Zvl. zpráva.) Prozi-
ravost a zkušenost Kuropatkina patrna jest z pro-
klamace, jakou vydal k obyvatelstvu v okolí řeky
Jalu a manžurské dráhy. Týká se selby druhu obilí
zvaného „Gualjan“, jež dosahuje v létě takové výše
že pohodině skryje se v něm jezdec na koni. Kuro-
patkin vydal rozkaz, že na míli cesty podél dráby
dále podél žeky Jalu a konečně kolem pevností a mí
obsazených Rusy, nesmí se síti, neboť by bylo zna
menitým prostředkem ku krytí nepřátel.
Ohledání pelopených japonských lodí u přístav
Pori Arturu.
Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. tlgrm. „N. L.
Admirál Makarov podrobil včera čtyři, u přístavu
portarturského dne 27. března potopené parníky dů
kladné prohlídce a nařídil, aby co nejdříve byly ol-
straněny. Sta dělníků bylo ku práci té již vysláno.
Dle odhadu lodních inženýrů representují kapitá
1,300.000 yenů. Po správě bude možno jich užíli pro
vnitřní službu v přístavu.
Japonec
Kura
Rus
Artur
Makarov
Petrohrad
Jal
Pori
18
article
Časopisy a válka.
Z Londýna, 31. března. (Zvl. zpr.) Na jiném místn
sděleno, jaké obtíže činí japonská vláda zahraničním
zpravodajům; ale „Times“ dovídaji se, že ani japon-
ským se lépe nedaří. Dovídají se toto: Vrchní velite
japonský, generál Kuroki, opustil Tokio, ale žádný
zpravodaj, ani cizí ani domácí, nesměl ho provázeti
Naopak, tisku dostalo se napomenutí, v němž se uka-
zuje dost neomaleně, že mlčení jest cností, kdežt-
mnoho povídání necností i trestu propadající. Appel-
luje se na vlastenectví a na loyalitu nakladatclů ja-
ponských listů a uvádějí se příklady, jakých ško
nepředložené prozrazování válečných tajemství v růz
ných případech nadělalo. Zajímavým jest případ, jejh
Japan prý sám prodělal za války čínské v roce 1894
Po dobytí Port Arturu, tak se tvrdí, byl prý cílem ja
ponské armády nikoliv Vejhajvej, jak tisk sděloval
nýbrž Pekin, k němuž se mělo zamířiti přes Šanchaj-
kvan. Avšak žurnalisté plán ten prozradili a tím i jeho
provedení zmařili. I nejmenší a na pohled nepatrn
podrobnost, jakou jest označení vojenského oddělení
jméno velitele, označení zbraně a podobně, stačí ne-
příteli, aby mohl dospěti na základě toho k důsled-
kům pro něho ceny nemalé. Noviny se vyzývají dále
aby nehleděly ukonejšit zvědavost čtenářů, kteří prý
mají dosti času zvěděti o válečných plánech až p
svedené bitvě (1), nýbrž mají především býti pro-
dchnuti láskou k vlasti, jež ukládá jim horečnou honbu
po novinách poflačiti a válečné inleressy své zem
neprozrazovati.
Kuroki
Tokio
Appel
Artur
Londýn
Peking
Šanchaj
19
article
Půl millionu ruských vojáků do
Půl millionu ruských vojáků do
Asie.
Z Petrohradu, 31. března. 2 hod.
33 min. (Zvl. tigr. »Nár. Listů«.) Ve vojen-
ských kruzích zdejších se mnoho
rokuje o prohlášení Kuropatkina,
že armáda ve východní Asii má se
obmezit na tři sta tisic vojáků. Vláda
ruská naproti tomu navrhuje mo-
bilisaci až do půl millionu mužů,
jež by provedena byla do srpna.
Japonský císař na bojiště?
Z Londýna, 31. března. »Standard« sdě-
luje ze Šanchaje, že došla tam soukromá infor
mace, dle které clsař japonský odebere se
s vojenským hlavním stanem co nevidět do
Koreje (9).
by se mohly státi neutrálům. Nový stav věcl
mohl by podněcovati Japonce k útoku na
Nučvan, s nímž možná otáleti vzhledem k růz-
ným zájmům, nyní jsou však postupem Ruska
zbaveni všech rozpaků.
Japonec
Petrohrad
Asie
Londýn
Korea
Rusko
20
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Uhry proti neparlamentnímu vyrovnání.
ch. Z Pešti, 31. března. »Egyetértése
prohlašuje, že kabinet Tiszův nemůže
nijak uzavříti vyrovnání jiné než
parlamentní. Ve vyrovnacím zákonu není po t
stránce žádné výjimky. Že hr. Tisza nechce
§ 14. — pokračuje list — věříme. Jest však
otázka, zda by odolal tlaku vídeňskému a přece
neučinil státní ten převrat, při kterém by
většina poslanecké sněmovny za-
jisté ho nechala na holičká ch.
»Budapesti Napló« píše: »Maďarská
vláda, která by měla odvahu přijíti do parla-
mentu s vyrovnáním, jež by se aktivovalov
Cislajtánii 8 14., je nemyslitelnou. Kdyby se
však přece našla vláda taková, nenašla by se
většina, ochotná schválit vyrovnání takové. Szell
rozhodně prohlásil, že přes rok 1907 je možným
vyrovnání jen takové, které by se vyřídilov
Předlitavsku parlamentně. Celá vládní stran
schválila toto stanovisko bývalého ministerského
předsedy, tudíž také hr. Tisza a Hieronymi, to-
likéž pak celá opposice. Doufá-li te dy
dr. Körber, že bude možným vyro-
vnání, které by se v Cislajtánii
udělalo § 14., v Uhrách, jest to je-
den z největších klamů cislajtán-
ské vlády.
K domnělému úkladu na život papeže.
a. Z Říma, 31. března. Co nejrozhodněji
vyvrací se Vatikánem zpráva, že papeži byla
dána rada, aby vzhledem k anarchistickému
útoku, proti němu prý chystanému, neuděloval
audiencí.
Uher
Egyetértés
Tisza
doktor
Körber
Pešť
Cislajtánie
Předlitavsko
Uhry
Řím
Vatikán
Tisza
Hierony
Budapest Napló
21
article
Ke korupční afféře v Italii.
a. Z Říma, 31. března. Commendator
Lombado, soukromý tajemník býv. ministra
vyučování Nasia (známého svými malversacem
peněžními), prchl.
K povstání Bedninů.
F. Z Frankfuriu n. R., 31. března. Z Caři
hradu píše se »Frankf. Ztgu.« k povstání Beduinů
a k útoku na poutníky, jdoucí do Mekky: Tr
turecké prapory vojenské přibyly k Rudému
moři, ale Beduini mají obsazeny 4 hlavní cesty
Mnoho poutníků bylo Beduiny pobito. Příčinou
tohoto krveprolití bylo prý, že poutníci ná
sledkem soustavného vyssávání se strany valia
v Hedži nebyli s to, zaplatiti Beduinům žádaný
poplatek.
Bednin
Řím
Mekka
Hedži
Monitor Lombado
22
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 31. března. (C.-B.) Císař pro-
půjčil řůd železné koruny ministrům
obchodu bar. Callovi, orby Giovanel
lovi a haličskému Pietakovi.
Kralevinská depulace chorvatská.
Ze Záhřeba, 31. března. (C.-B.) Krale-
vinská deputace chorvatská je pozvána do Pešti
ke dni 12. dubna. Až ukončí své práce, sejde
se zemský sněm, aby rokoval o finančním vy-
rovnání.
Útok na bulharského arcibiskupa.
Z Cařihradu, 30. března. (C.-B.) Včera
v poledne Řek Vasil Christomanos vystřelil na
bulharského arcibiskupa Gerasima ve Strumiei
ve dvoře biskupské budovy dvě rány z revol-
veru, aniž jej trefil. Útočník byl zatčen. Gera-
simos žádal kajmakama za ochranu svého života
a telegrafoval exarchátu, aby zakročil u Porty,
by zabránila dalším attentátům. Exarch učiní
dnes i ústní domluvy a bude je písemně opa-
kovati. Atientát byl zaviněn nepochybně velikým
rozčilením mezi Řeky a Bulhary ve Strumiei
pro stavbu bulharského chrámu a pro spor
o území, staré již léta. Gerasimos obdržel již
loňského roku hrozebné listy. Nedávno Gera
simos dlel v Soluni, aby se přimluvil u generál-
ního inspektora a občanských agentů za roz-
řešení otázky chrámové. Attentátu na Gerasima
velice se lituje, protože zavdá asi podnět k od
vetným činům se strany Bulharů.
Císař
Kral
Christomanos
Gerasim
Port
Exarch
Řek
Bulhar
Gerasimos
Vídeň
Záhřeb
Pešť
Cařihrad
Gera
Soluň
23
article
Ze Srbska.
Srbsko
24
article
Z Bělehradu, 31. března. (C.-B.) Úřadní
noviny uveřejňují pensionování dva-
nácti důstojníků, mezi nimi plukovníků
Živojina, Mišiče, Isakoviče, L. Mi-
livojeviče a podplukovníka Luki če.
Pojednávajíc o přípitcích, pronešených
za panovnické schůze neapolské, »Samo-
uprava« připisuje jim zvláštní důležitost
proto, že obsahují trojspolkové záruky za z
chování evropského míru. Přípitek italského
krále může považovati se také ještě za roz-
hodné dementi nedávných pověstí o válečném
zálusku Rakousko Uherska a je tak novou ga-
rancii, že mír na Balkáně bude zachován.
Živojin
Mišič
Isakovič
če
Bělehrad
Rakousko Uhersko
Balkán
26
article
Z Říma, 30. března. (C.-B.) »Tribu nae
popírá rozhodně zprávy o vojenských přípravách
ve východním pohraničním území a dokládá, že
tato domněle mimořádná opatření nejsou nie
jiného než přípravami k letním manévrům každo
ročně se opakujícím. List velice lituje, že roz
šiřují se takové zprávy smyšlené.
Sněmovna přijala předlohu o amnestii
pro přečiny tiskové a stávkové a pod.
Posl. Millevoye žádal, by amnestie
platila také pro osoby, odsouzené státním sou-
dem, ale jeho návrh propadl 331 proti 214
hlasům.
Sněmovna odročila se do 17. května.
Ke kampani proti ministru Pelletanovi.
Z Paříže, 31. března. (C.-B.) Při včerejším
hlasování o resoluci Maugreově hlasovalo proti
resoluci té jen 11 ministerských poslancův ; 14
zdrželo se pak hlasování. V tisku se včerejší
votum pro vládu živě přetřásá. Clémence a
píše v »Aurorec:
Poraženi včera ve sněmovně byli sic
Doumer a Ribot, vlastní porázku utrpěla ale
klientka obou těchto, římská církev, jež všemi
prostředky chtěla franeouzskou republiku pod-
robiti«.
Soeialistická »Petite République« varuje
stoupence poslance Doumera před tím, by se
dále dle něho řídili. Stali by se prý tak spolu-
vinníky jeho zrady.
Také v listech vládě nepřátelských Doumer
jest ostře kárán, protože v posledním okamžiku
parlamentního boje opposici opustil a pro mini-
sterskou resoluci se vyslovil.
V kuloarech sněmovních vyprávělo se, že
Pelletan prohlásil některým spřáteleným poslan-
cům, že výsledek interpellace bude v tom, ž
propustí admirály Bienaimea
Ravela, neboť listy otištěné dopisy obou
těchto admirálů byly prý podnětem k útokům
proti němu.
Posl
Pelletan
Ribot
Petit République
Doumer
Bienaime Ravel
Řím
Paříž
Aurorec
27
article
R. Z Paříže, 31. března. Ke včerejšímu
hlasování sněmovnímu dlužno dále ještě uvésti,
že vláda zvitězila díky tomu, že Lockroy, hlavní
obžalobce Pelletanův a Waldekrova skupina
Cailloux, Leygnes a Dupuis, jenz jinak Combe-
soví nepřeje, zdržela se hlasování, nechtějíc
hlasovati s opposicí ostatních táborů. Doume
a jeho »spoluspiklenci« proti Pelletanovi, Hubbard,
Kloty Lanessou na konec pak hlasovali rovněž
pro resoluci vládní strany na vyšetřování mimo-
parlamentní, zatím se tímto spokojujíce. Měli-
neova »République Francaise« ozna-
čuje proto včerejší hlasování za komedii a jest
roztrpčena proti Doumerovi pro jeho dvojaké
stanovisko.
V »Libre Parole« opposiční její vydavatelé
zvou Doumera dokonce zrádcem a kladou
Mülleranda nad něj, neboť tento měl prý od-
vahu posledně dáti se aspoň poraziti, kdežto
Doumer zbaběle prý uprchl ještě před bojem.
Vláda Combesova doufá, že si včerejším hlaso-
váním — ač její včerejší stanovisko znamenalo
silný — k vůli záchraně křesel — ústup od je-
jiho stanoviska původního, zabezpečila existenci
svou aspoň na dva měsíce; neboť prázdniny
sněmovní potrvají docela až do 17. května.
Combes tak dosáhl, oč hlavně usiloval: bude
moci říditi volby obecní, jež se v květnu po
Francii konají a neopomene zajisté užiti při
nich všeho vlivu svého k vítězství kandidátů
»blocu«. V letní pak sezoně chce vláda Com-
besova prosaditi předlohu o zavedení 2leté služby
vojenské, senátem už vyřízenou, jež ovšem
vojsko francouzské u porovnání s německým
opět seslabí. Sociální reformy přes to, že soci-
alisté pod vedením Jaurésovým vládu Combe-
sovu ve všem podporují, zvláště teď, poznovu
na dobu nedohlednou odstaví.
Lockroy
Pelletanův
Waldekrův
Cailloux
Leygnes
Dupuis
Hubbard
Libre
Combesův
Jaurésův
Combe
Paříž
Francie
Como
République Francaise
28
article
Nový odboj proti německým kolonistům.
Z Berlína, 31. března. (C.-B.) Die te-
legramů došlých přes Sidney od guvernéra
Nové Guineje Hapla, dobyt byl australský
škuner »Will« domorodci na Admirálských
ostrovech. Posádka byla částečně
u smrcena. Evropané mezi ni ale nejsou.
Loď »Kondor« domorodce potrestala. Na ostrově
severně od země císaře Viléma byla sta-
nice firmy Hornsheim a spol. přepadena do-
morodci, při čemž obchodník Rei-
mestr a dva Čiňaně byli usmrceni
Výprava k potrestání domorodcův za toto pře-
padení bude podniknuta, jakmile se guvernér-
ský parník »Mořská hvězda« vrátí z Honkonu,
kdež jej v dokách opravují.
Lord Curzon a tajemství jiho-asijské sitnace.
Z Kalkuty, 31. března. (C.-B.) Za rokování
o rozpočtu v hlavní gubernialní radě místokrál
lord Curzon poukazoval na velkou zodpovědnost
indické říše v Asii, pravě, že Indie podobá se
pevnosti s mořem jako hradebním příkopem na
dvou stranách a s horami na straně třetí. Z
valy je předhradí střídavé šířky a rozsahu. Ne-
radi bychom je obsadili, ale také nedopustíme,
aby je obsadil nepřítol. Budeme zcela spokojeni,
zůstane-li v rukou našich spojencův a přátel.
Jeví-li se však nepřátelské vlivy, chtějíce se z-
hnízditi za našimi zdmi, jsme nuceni opříti se
jim, neboť by mohlo vzniknouti nebezpečí a ohro-
žovati naši bezpečnost. To je tajemství veškeré
situace v Arabii, Persku, Afganistanu, Tibetě
a Siamu.
Hapl
Will
Evropan
Vilém
Rei
Curzon
Berlín
Nová Guinea
Honkon
Kalkuta
Asie
Indie
Arabia
Afghánistán
Tibet
Siam
Hornsheim
29
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Zákonná osnova o chmelu.
Z Vídně, 31. března. Zúčastněná miní-
sterstva dohodla se již na osnově zákona o pů-
vodu chmele. Osnova ta bude sněmovně před-
ložena po Velikonocích. Zákon ten čeli proti
bezprávným údajům o původu chmele.
V zákonu však není stanovena nutnost, aby
původ chmele byl udáván.
Vídeň
30
article
Anarchie na Koreji.
Korea
31
article
Z Londýna, 31. března. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«). Ze Seulu dovídá se »Daily Mail«, že
na Koreji v místech, jež nejsou obsazena Ja-
ponci, panuje úplná anarchie. Obyvatelstvos
zdráhá platiti daně; v provincii hanjanské vy-
pukla vzpoura domorodců a musila na rychlo
tam býti ku potlačení poslána posádka ja
ponská.
Postup Japonců k severu.
Z Lonňýna, 31. března. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«). Japonci postupují rychlými pochody
směrem k severu. Krátce po bitvě u Čenčn
postoupili v silném oddílu směrem ke Koaksanu,
jenž leží asi 30 mil severně od Čenču na sil-
nici k Viču. Penjan jest určen deli-
nitivně za základnu veškerých
japonských operacI. Sneseno zd
ohromné množství potravin a nábojů, zřízeny
telegrafní a poštovní stanice, jakož i peněžn
ústavy.
Blokáda Port Arturu za každou cenu.
Z Londýna, 31. března. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) »Daily Express« oznamuje z Nagasaki
že japonská vláda zukoupila 28 starých obchod
ních lodl a dala je upraviti k blokádě Port
Arturu. Admirál Togo bude pokračovati ve
svých útocích na tento přístav, po každěs
šesti starými parniky.
Povstání v Koreji.
Ze Seulu, 31. března. (Reuter.) 500 pro-
puštěných korejských vojáků způsobili prý po
vstání v Penjaně.
K válečnému stavu v Nučvanu.
Z Londýna, 31. března. (Reuter.) Ač
předvídalo se, že Nučvan může býti pojat do
jeviště válečných operaci, jak dokazuje odvolání
staničních lodí amerických a anglických: pro-
hlášení stavu obležení Rusy přece poněkud
překvapilo. Poukazuje se k tomu, že Rusko
vůbec má zodpovědnost za všechny škody, jež
Japonec
Čenčn
Artur
Rus
Londýn
Seul
Korea
Nagasaki
Togo
Rusko
Reuter
Daily Maila
Daily Express
32
article
Kodifikace kanonického práva.
Z Říma, 31. března. (C.-B.) »Oservatore
Romano« uveřejňuje papežské motu proprio,
jímž dosazuje se za papežova předsednictví ko-
mise pro kodifikaci kanonického práva.
Francie a Vatikán.
Z Paříže, 31. března. (C.-B.) »Figarue
sděluje se z Říma, že ve vatikánských kruzích
pokládá se možným, že za příčinou cesty presi
denta Loubeta ministr zahraničních věcí Del-
cassě bude míti schůzi s kardinálem státním
tajemníkem Merry del Valem.
Řím
Francie
Vatikán
Paříž
Merry del Val
Oservatore Romana
33
article
Francouzské sněmovny.
Z Paříže, 31. března. (C.-B.) Sněmovna
povolila 391 proti 130 hlasům úvěr 1 mill
franků pro oběti poslední cyklonově kat
strofy na ostrově Reunionu.
Z Paříže, 31. března. (C.-B.) Senát o
ročil se d o 24. k větna.
Paříž
Reunion
34
article
Petice Körbrovi.
Z Vídně, 31. března. (»N. Fr. Presse«.)
Ministerskému předsedovi a poslanecké sněmovně
byla krátce před skončením zasedání říšské rady
podána petice, podepsaná 496 průmyslovými
závody všech druhů po výtce však z oboru
železářského, strojírenského, pak z továren na
vagony a lokomotivy, z továren na zpracování
kovů a z oboru průmyslu textilního a cuker-
ního. Petice podepsána jest majitely závodů. Má
za podklad výrok ministerského předsedy, dle
kterého chce tento — vzhledem na klesající
příjem státních pokladen — omeziti výdaje,
které by jinak v zájmu obyvatelstva byly pro-
spěšny. Ministerský předseda se žádá, aby opětně
činil na obstruující strany nátlak, a neučini
skutkem prohlášeni své, že neučiní objednávky,
o kterých již bylo usneseno, že k nim má dojíti.
Zároveň se žádá předseda poslanecké sněmovny,
aby v tomže směru uplatniti se snažil svůj vliv.
Vídeň
poslanecký sněmovna