ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 84c01530-66ef-11dc-a40f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 18 celkem · entity: person 54, place 17, work 8, org 6
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 217. ze
2 masthead
dne 8. srpna 190l.
3 masthead
Různé zprávy.
4 article
= O pochování Lermontova. U příležitosti oslav, jež nyní v Pjatigorsku na paměť zesnulého básníka ruského Lermontova byly pořádány, vzpo- míná »Donskaja řeč« na obtíže, s jakými pochování básníka bylo spojeno. Jak známo, zemřel Lermontov smrtí Puškina, padnuv při souboji. Příbuzný jeho a věrný přítel Stolypin prosil pjatigorského popa Kra- stova, aby přítele jeho pochoval, ale ten to rozhodně odepřel, jelikož osoby padlé v souboji pokládá pra- voslavná církev za obdobné se sebevrahy a popřává jim pouze pochování v rubáši u hřbitovní zdi. Sto- lypin odebral se na to k jinému popovi jmenem Pa vlovi a ten dal se pohnouti, že aspoň částečně pohřbu byl přítomen a doprovázel mrtvolu až k hřbitovu.
Lermontov Puškin Stolypin Pjatigorsk
5 article
Tam ji však opustil a tak Lermontov pochován bez modlení a obřadů. Avšak první pop domníval se, že jednání druhého popa bylo nezákonné, udal věc du chovní konsistoři. Ta udělila pokárání popovi a po- znamenala, že správně měla mrtvola býti zašita do pytle a u hřbitovní zdi v šachtě pochována. O ně- kolik měsíců později vymohla si babička Lermontova Arsenjeva dovolení, aby směla mrtvolu převézti do rodné obce Tarchana v gubernii Pensa. Bylo jí toho dovoleno a ona zabalivši mrtvolu do plátna, převezla ji na voze, vystlaném slamou a senem, do rodné obce, kdež také ji pochovala. Teprve 40 let po smrti Lermontova r. 1881 bylo dovoleno sloužiti zaň zá- dušní mši a tu opět byl to pop Pavel, jenž ji četl. Zajímavo jest, že tento pop podnes ještě žije, jsa staříkem devadesátipětiletým. = Anglická censura, jak z Londýna se ozna- muje, prosadila, že kniha »Tajnosti harému« a »Dámy sultánovy« po změnění titulu v pouhý nadpis taj- nosti a změnění Turecka ve fantastickou zemi, zvanou »Balsood«, prošla při kritice tureckého vyslance, jenž se změnami nadpisů spokojen, prohlásil, že ni čeho proti ní nenamítá. Rozumí se samo sebou, že každý ví, o které zemi se v knize jedná a tak na- kladatel mne si radostí ruce, neboť čtenářů, kteří rádi se dozví něčeho ze zákulisí harému, jest vždy dosti.
Lermontov Lermontov Arsenjev Pavel Londýn Turecko
6 article
= Zlato v Klondyke. Ze spolehlivých pra- menů se sděluje, že odhad zlata nalezeného v mi- nulém roce v Klondyke činí 50,000.000 dollarů a dle úsudků znalců po deset let ještě může se ročně téhož obnosu docíliti, aniž by učiněny byly nové objevy. Jest zcela nepravdivým tvrzení zlatokopů, že zlato- nosný dol v Juconu jest vyčerpán. Naopak objeveny nové bohaté doly a bude-li dolování v rukou doved ných, může býti docíleno výtěžku ještě daleko většího = Boj proroků. Před nějakým časem objevil se v okolí Chicaga nový prorok, takto zvaný Alex- andr Dowie, jenž dav si jméno »Eliáš II.«, ve velice nádherném šatě presentoval se věřícím a založil ne- daleko Chicaga »Svaté město Zion«. Poněvadž pak kšeft tohoto proroka nemálo kvetl, vyskytl se proti Eliáši II. brzo Jan Křtitel II., který počal mu dělati konkurenci. Usadil se nedaleko »Eliáše II.« a pře- bíral mu věřící. Rozumí se, že to nebylo Eliáši II. vhod a jednoho dne dostali se milí proroci do sebe tak důkladně, že z nich lítaly vousy a vlasy a byli by se snad umlátili, kdyby je nebyla policie roz- trhla. Sebrala oba horkokrevné proroky a poněvadž neměli o prorockém svém povolání žádných doku- mentů, ponechala si je několik dní v chládku, dokud nezjistila jejich minulost. »Eliáš II.«, který proroko- val za toto násilí policie s nebe síru a oheň — ob- jevil se jako 37kráte trestaný dlouhoprsťák a jeho kollega »Křtitet II.« utekl nedávno z legie cizinecké. — Bude jim dána příležitost, aby si mohli proroko- vati, co jim před soudem, kam pro klamání lidu jsou pohnáni, jejich činnost vynese.
Alex Dowie Eliáš II Jan Křtitel Chicago Svatá město Zion Eliáš II Křtitet II
7 article
= Jockey Tom Lane, jenž zemřel těchto dnů v Chautilly, byl gentlemanem od hlavy až k patě. Jak »Temps« vypravuje, přišel do Paříže jako chudý mladík, bez klobouku bos a zemřel jako millionář. Od nejútlejšího věku snažil se, aby se naučil řečia způsobům jockeyů; neměl však nikdy výchlubných řečí, nikdy ne přehnaná gesta. Ať byl přemožen nebo zůstal vítězem, zachoval si vždy svůj klid a proto také byl vážen, avšak ne od svých kollegů, kteří jej měli za přílišného aristokrata. Tom Lane spotře- boval ročně po vydržování svého domu 100.000 fr. byl pečlivým otcem rodiny a věrným chotěm a za- nechal svým pozůstalým krom několika domu okrouhle sumu million franků, kterou za své dva- cetileté činnosti jockeyské na různých závodištích světa vytěžil a vyhrál.
Lane Paříž
8 article
= Telegram ztrestal záletníka. »Mr. John- son, obchodník v Lehigh-Vellev v Pennsylvanii jest z míry dobrý člověk«, sděluje »The American«, také pečlivý otec rodiny a věrný manžel, ale jen dokud mešká na blízku své drahé polovice. Jakmile však vyjede do světa, přičísne prořídlé vlasy, uloží pečlivě snubní prsten do tobolky a — hraje si na svobod- ného. Avšak historka, jež nedávno se mu přihodila na jedné jeho obchodní cestě, snad bude mu pouče- ním, aby ani opodál své ženušky nezapomínal na slib věrnosti dámy před oltářem. Sešel se v kupé pro nekuřáky s dámou velice roztomilou, která na první pohled rozehřála srdce mr. Johnsona, takže vynaložil veškeren um své galantnosti, aby si svoji společnici naklonil. Bavil ji znamenitě, představil s jí jako svobodný obchodník, jenž jest na nejlepší cestě se oženiti, ale nemůže najíti ženu po svém vkusu — později jí řekl, že ona jediná by se mu lí- bila — častoval dámu na každé stanici, kde nějaké občerstvení dostal, inu, hotová roztomilost. »Nebez- pečný človíček«, šeptali si spolucestující, »on snad je svobodný, ona snad také, možná než dojedou k svému cíli, představí se nám jako párek ...« Ale nešťastný, třikráte nešťastný vynález tenhle telegraf.«
John Johnson Lehigh Vellevy Pennsylvanie the American
9 article
Bylo to ve stanici Veling-Broon, když vstoupil do vagonu konduktor a zvolal: »Jest mezi cestujícími pan Johnson z Lehigh-Velley.« Když se mr. Johnson přihlásil, podal mu konduktor telegrafickou depešía se zlomyslným úsměvem dodal: »Neračte se lekat, vaše paní vám sděluje, že právě dostala zdravého klučíka.« Pan Johnson zůstal jako opařen, cestující dali se do smíchu, dáma bledla, pak ale pohrozila ženatému záletníku prstem a pravila: »Kdyby mně nebylo líto vaší paní, řekla bych jí něco o věrnosti jejího pana manžela, ale myslím že vás potrestám dost, když vám řeknu, že to nepovím, když oka- mžitě si navlečete snubní prsten a budete se chovat, jak se na ženatého patří.« Pan Johnson skutečně tak učinil, ale nepromluvil cestou už ani sfova a na nejbližší stanici za hlučného smíchu cestujících vy- stoupil.
Johnson Veling Broon LehighVelley
10 article
= Zkonflskované hodiny. Berlínský hodinář Müller zhotovil nedávno orloj, který vzbudil nema- lou pozornost berlínských kruhů a konečně propadl konfiskaci policie, poněvadž měl význam politickýa mohl by vzbuditi zlou vůli některých kruhů. Orloj ten krom toho, že ukazoval současně čas asi patnácti měst světových, při každé plné hodině se rozevřel objevila se v tabernakulu pod ním ukrytém socha Bis- markova, jeho psa Tyrasa podle křesla ležícího a fi- gurky různých státníků několika států, jež kolem něho defilovaly a před ním vždy se poklonily. Již před několika dny listy upozornily na nevhodnou volbu figurek některých státníků, později pak všimla si toho i policie a vyzvala hodináře, aby svým lov- álním apparátem se z výkladní skříně odklidil, pro zachování všeobecného pokoje i úcty k osobě Bis- markově, která tímto způsobem prý jest profano- vána.
Müller Bis Tyrasa
11 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 31. července 1901. Plecitý Otto, syn zahradníka, 4 měsíce, 248.VII. — Ve všeobecné nemocnici: Bret František, domkář, 35 roků. Hlaváčková Rosalie, manželka pekaře, 40 roků. Hodan Josef, výčepník, 65 roků. Chmelík Jaroslav, syn dlaždiče, 2 roky. Janovská Antonie, dcera tru- hláře, 29 roků. Nebeská Anna, nádennice, 37 roků. — U milosrdných sester: Javůrková Barbora, vdova po zedníku, 78 r. Mikšíková Anna, žebračka, 76 roků. Svobodová Anna, prodavačka 50 r. Preisler Josef, rukavičkář, 26 roků. Dne 1. srpna 1901. Thymová Františka, vdova po sluhovi, 68 roků, 661—I. Batěk Josef, obch. sluha, 44 roky, 715—I. Pospíšilová Klára, dcera zahrad- níka, 15 a půl roku, 699—VII. Belingrová Alžběta, posluhovačka, 50 roků, 248—I. Salivar Josef, syn úřadníka, 4 měsíce, 804—I. Moravec Josef, truhlář, 46 roků. Ve všeobecné nemocnici: Kudlá- ček Jan, kovář, 73 roky. Vaňková Barbora, náden- nice, 47 roků. — U milosrdných bratří: Kaňkura František, kočí, 35 roků. Kohout Josef, kočí, 24 roky. Mrvík Karel, dělník, 48 roků. Stoklasa Fr., metař, 74 roky. — Ú milosrdných sester; Svobodová Josefa, švadlena, 17 roků.
Otta Josef Jaroslav Mikšíková Anna Svobodová Preisler I Batěk I Pospíšilová Klár I Salivar I Moravec Jan Vaňková Mrvík Karel Stoklasa švadlena Praha Hlaváčková Rosalia Thymová František Bret František Javůrková Barbora Belingrová Alžběta Kaňkura František
12 article Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově. Ve čtvrtek 8. srpna. Začátek o 7. hod. Ve prospěch p. J. L. Bucka. Jako host vystoupí slč. Fanča Horníkova, soubretta městského divadla v Plzni. NINICH E. 19150 Fraška o 3 jedn. od Hennequina a Millauda.
Bucek Horníkův E Fraško Hennequin Millauda Smíchov Plzeň
13 article Pistěkovo divadlo na Krdl. Vinohradech.
Pistěkovo divadlo na Krdl. Vinohradech. Ve čtvrtek 8. srpna.
Krdl Pistěkovo divadlo
14 article Začátek o 7. hod.
Začátek o 7. hod. Ve prospěch zařízení pensijního fondu technického personálu obou kr. zemsk. a předměstských divadel. Pohostinské vystoupení slč. M. Zieglerovy, člena Nár. divadla v Brně a pp. Fochta a Váně, členů Nár. divadla v Praze a damského sboru téhož divanía Pouze jedenkráte: Mamzelle Nitouche. Komická opereta o 4 jednáních od Mailhaca a Millauda. Hudbu napsal Hervée.
M Zieglerův Focht Váně Hervée Praha Mailhaca národní . divadlo v Brno národní . divadlo Mamzelle Nitouche
15 title
19129
16 article
Všichni na palubě zasmáli se bezděčně, jen paní Vichersová lekla se — následkův, jež by tato smělost mohla míti ! Byloť to také šílenství skutečně, urážeti tak divo- kého vězně, v jehož rukou byl život jejich ! Právě ale smělostí řeči Sylviiny byla pojištěna její bezpečnost — — — Rex, jehož zdvořilost byla jen jedním zjevem jeho marnivosti a chlubivosti, byl velice uražen narážkou na svou statečnost a hořký, potupný přízvuk, kterým děvče proneslo slovo »trestanče«, rozlitilo jej tak, že kousal se vzteky do rtů. Byl by srazil děvče k zemi, kdyby se byl mohl říditi jen hněvem svým, ale posměch jeho soudruhův zdržel ho od takového činu. Také mezi deportovanými jest »veřejné mínění« a Rex neodvážil se ukojiti hněv svůj na bezbranném dítěti. Jako muži v případu takovém činívají, skryl hněv svůj líčenou veselostí a aby ukázal, že ho posměšek dívčin neurazil, usmál se na maličkou ještě přivětivěji: Ukloniv se před paní Vichersovou, dodal: »Dcera vaše prodchnuta jest duchem páně man- želovým.« Bates otevřel ústa obdivem, když toto slyšel ! Uši jeho nezdály se mu býti dosti velikými, aby mohly pojmouti vše, co zdvořilý tento trestanec pravil ! Bates myslil opravdu, že vše jest pouhý sen av okamžiku tom zdálo se mu dokonce též, že John Rex jest větším mužem než John Bates!
Vichersová Sylviin Rex Bates
17 title
— 201
18 article Pomsta Johna Rexa.
Pomsta Johna Rexa. Paní Vichersová, bledá a slabá zděšením, ale vzpru- žována přece odvahou jí vrozenou, prošla rychle pod otevřeným okénkem stropním a chtěla vzhůru stoupati. Sylvie, jejíž romantika přervána byla hroznou sku- tečností, držela se jednou rukou matky své a druhou tiskla své »Dějiny anglické« pevně k srdci. Ve svém postrachu velikém byla zapomněla zcela knihu odložiti. Bates připomenul: »Vezměte s sebou šál a klobouk pro slečinku!« Paní Vichersová pohlédla zpět do prostory pod otevřeným okénkem a chvějíc se zavrtěla hlavou na zna- mení, že není s to vrátiti se. Mužové nahoře kleli již netrpělivě pro nový průtah ten — a pani Vichersová, Sylvie i Bates pospíšili protož na palubu. Bates, když vystoupili nahoru, tázal se troufale: »Kdo bude nyní lodi veleti?« John Rex odvětil: »Já! A s těmito čackými chlapíky obpluji s ní třeba celý svět !« Tato chlubná rozhodnost účinkovala jak měla a líbila se deportovaným tak, že tito pochvalně a polohlasně přisvědčili. Sylvie svraštila čelo: dítě, mezi trestanci vychované, ač zděšeno, žaslo nad výkřikem pochvaly, pronešené Ztracen pre Hivot.
Rexa Vichersová Sylvius Bates Rex