2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. srpna.
Praha
4
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil.(„Naučný Obzor-
ve středu a „Literárni
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 8. srpna. »Neues Wiener
Tagblatt« hrozně naříká nad nynější
nesvorností v německém táboře
»V okamžiku, kdy Čechové se chystají opět
jako jednotné a sjednocené vojsko vejíti do
volebního zápasu a kompromisem mezi Mla-
dočechy a Staročechy sesílenou prudkostí
projeviti národní vůli, pozorujeme v ně-
meckém táboře příkré zvrácení Schmeyka-
lova hesla: »Němci v Čechách, buďte svorni
a budete silni,« neboť národní válka bratrů
s bratry hlásá se ve všech ulicích. Němci.
kteří jsou postupujícím radikalismem ještě
více ohroženi, než jejich odpůrci, jsou před
nastávajícím zasedáním říšské rady rozděleni
ve frakce a skupiny, které spojiti není
možno.
Povznáší-li radikalism svého hlasu proti
ohraničení, může to činiti toliko z té příčiny,
aby se různil od starého osvědčeného pro-
gramu. Co hlásá nyní radikalism v Čechách?
Na místě zajištění národní državy, o které
se chtějí postarati pokrokoví Němci a ně-
mecká strana lidová, hlásají nejen setrvání,
nýbrž i nesmyslné přiostření boje, přiostření
to, které může celé generace německého
lidu v Čechách připraviti v národní hrob.
které, nebude-li provedeno ohraničení ve
škole a úřadě, propadnou počeštění. Radi-
kalism německý doufá totiž, že světové dě-
jiny ve stu nebo tisíci letech katastrofu tu
napraví.
Čecho
Němec
Vídeň
Čechy
Neue Wiener
7
article
Rozbitá schůze Stojalovčíků.
Ze Lvova, 8. srpna. V Pilzně ko-
nala se voličská schůze polských sedláků,
ve které představil P. Stojalows k
úřadníka zemského výboru, dra. Bronislawa
Dulembu jako svého kandidáta.
Přívrženec strany lidové, rolník Ko-
walyk, tázal se Stojalowského, proč vstou-
pil do kola polského a proč se spojil se
stanczyky, úhlavními nepřáteli lidu.
Při řeči Kowalykově došlo ke rvačce
mezi stojalovčíky a přívrženci strany lidové,
tak že konečně byla schůze rozbita.
Boj o autonomii jižního Tyrolska.
Z Tridentu, 8. srpna. Na valné
schůzi vlaského národního spolku vyslovil
předseda Brugnara, že Vlacho vé
žádají úplnou a neobmezenou
autonomii, vyhovující všem požadavkům
jejich. »Jediným prostředkem cíle dosíci jest
obratná, rázná a vytrvalá obstrukce. Proti
ní musí nepřátelé kapitulovati. Kdyby Němei
sáhli k násilí, postaráme se o to, aby zem-
ský sněm byl rozehnán. «
Posl. bar. Malfatti pravil, že italšt
poslanci zůstanou tak dlouho v opposici,
dokud nebude požadavkům jejich po autono-
mii vyhověno. Bar. Malfatti sdělil, že
koncem zasedání vláda se tvářila, jakoby
hodlala vyhověti požadavku po autonomii,
že však brzy svou nabídku odvolala.
doktor
Dulemba
Stojalowský
Posl
Lvov
Tyrolsko
Trident
8
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 8. srpna. (C.-B.) Dnešní
»Wiener Zeitung« oznamuje: Ministr-
president jako správce ministerstva vnitra
na základě nejvyššího zmocnění a ve sroz-
umění s ministrem dráh a financí udělil po-
volení pp. Lvu Theumerovi, notáři
v Lokti ve spojení s Bedřichem Dörflerem,
okresním hejtmanem v Lokti, dále Bedřichu
Schmiedovi, purkmistru ve Slavkově
a firmě »Haas a Czyzek« ve Slavkově ke
zřízení akciové společnosti pod firmou
»Dráha Schönwert-Loket« se sídlem
ve Vídni.
Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) Ve vče-
rejší schůzi londýnské a indické lodní spo-
lečnosti sdělil předsedající, že majitelůma
nájemcům loděnic bylo předneseno, aby od
1. ledna 1902 poplatek za jednu tunu byl
zvýšen z jednoho šilinku na 18 pencí. Zvý-
šení toto odůvodňuje se tím, že společnost
co nejdříve chce postaviti novou loděnicia
aby k tomu potřebný kapitál získala, musí
nejdříve důchody společnosti býti zlepšeny.
Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) Komise
pro argentinskou municipální výpůjčku naří-
dila na základě došlých zpráv svého zá-
Theumer
Dörfler
Schmied
Haas
Czyzek
Vídeň
Slavkov
Londýn
Wiener Zeitung
pence
9
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplacent
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
10
article
stupce v Buenos-Aires svým zástupcům, aby
městské zastupitelstvo v Santafu a Cordobě
soudně stíhali.
Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) Při
dnešní schůzi odškodňovaci komise
oznámil zástupce anglické vlády, že nemůže
cizince, kteří se náhrady domáhají, ujistiti,
že se budou v brzku moci navrátit do jižní
Afriky. Dříve než cizincům návrat bude do-
volen, musí všichni zajatí Burové, Afri-
kandři a Uitlandři do svých majetků uve-
deni býti.
Z Vevaye, 7. srpna. (C.-B.) Mezi-
národní kongres o literárním a
u měleckém vlastnictví zahájen byl
včera odpoledne za četného účastenství před-
nostou úřadu pro vyučování v kantonu
waadzském. Předseda mezinárodního sdru-
žení Pouillet z Paříže projevil svůj dík za
účastenství. Na to vyslovili četní jiní dele-
gáti, mezi nimi též z Rakouska, svůj dík.
Kongres, jenž potrvá do 13. t. m., bude míti
co den schůze.
Valná hromada delegátů Ústředního
spolku jednot učitelských v král,
českém
byla dnes dopoledne zahájena ve dvoraně žo-
fínské. Účastenství jest velmi četné. Na pro-
gramu kromě záležitostí spolkových nalezají se
zásady školského programu a návrh stanov
svazu českoslovanského učitelstva.
Zpráva jednatelská, vydána tiskem jako
příloha »Českého Učitele« a v ní jednatel pan
B. Skála uvádí, že v roce minulém bylo
v Ústředním spolku sdruženo 120 jednot uči-
telských se 7953 členy. Spolek má odbory:
organisační, pro útulky, právní, přednáškový,
kalendářní a tiskový, které vesměs platně pů-
sobily ve prospěch celku a jeho členstva.
V záležitostech upravení platů učitelských
uvádí se ve zprávě: Na křížové cestě za do-
sažení spravedlivé úpravy platů podniknut ko-
nečně letošním sněmovním usnesením první
krok ku předu. Ani z daleka n evyhovuje opráv-
Uitlandr
Skála
BuenosAires
Londýn
jižní Afrika
Paříž
Rakousko
svaz českoslovanský učitelstvo
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Česká Kubice.
Český Kubice
12
article
Česká Kubice jest malá víska šumavská
u Domažlic, nejzápadnější dědina česká, z níž
ke hranicím bavorským dorazí se za tři čtvrti
hodiny. Rozkládá se na úpatí lesnatého Čer-
chova. Domky malebného tohoto zákoutí roztrou-
šeny jsou na mírném návrší u samého lesa
jako rozběhlé stádo oveček po zeleném pažitu
Jim vévodí na velmi výhodném místě roz
sáhlý pěkný pensionát »Krásnohorská«, jejž
Němci posměšně zovou »Czechenburg«.
Pensionát jest majetkem vlasteneckých
manželů Vuršrových z Plzně.
V něm schází se v letě četná intelligence
nejen z Prahy, Plzně a blízkého okolí, nýbrž
ze všech končin Čech, by pokochala se krasami
přírodními v milém kraji chodském a okřála na
svěžím vzduchu stinných lesů.
Jest známo, že Kubice má ponebí nad
míru lahodné a mírné, mnohem mírnější, než
jakým honositi se mohou jiná místa lepé Šu-
mavy, tak že vhodným jest její název »Český
Meran«.
A co zde rozmanitých blízkých i dalekých
okružních procházek !
Ty musí uspokojiti i nejvybíravějšího člo-
věka. Snad nikdo neopustí Kubice, aby nepo-
těšil se krásným pohledem s nejvyššího vrchu
Českého lesa, Čerchova, jenž vypíná se 1039 m
nad hladinu mořskou.
Klub českých turistů postavil tu rozhlednu,
s níž oslňující rozhled otvírá se na bohatství
lesů Šumavy a Českého lesa, do průsmyku
Jim
Němec
Vuršrový
Kubice
Český Kubice
Domažlice
Plzeň
Praha
Čechy
Kubice
Čerchov
Šumava
Český Merano
13
article
domažlického a na blízké i dálné širé kraje če-
ské i bavorské.
Síly své možno na Čerchově osvěžiti
v útulné »Chýši Pasovského«, již zbudovati dal
též klub českých turistův. A kdož nezašel by
si, meškaje v Kubici, na blízký Hrádek nad
Újezdem, kde od r. 1895 stojí pomník Jana
Sladkého—Koziny, jehož paměť žije dosud na
Chodsku.
Jak živě líčila nám stařenka-poslice, cestou
k nám se přidruživší, nešťastný konec stateč-
ného vůdce Chodův, o němž mluvila s takovou
pietou, jakou slýcháme u lidu venkovského
mluviti jenom o světcích; v zámku trhanov-
ském, dávném to sídle Lamingara z Albenreuthu
naznačovala nám okna místnosti, kde prý »Lo
mikar« za trest dosud straší.
Z Hrádku otvírá se rozkošné panorama
A takých úchvatných skvostů v okolí České
Kubice jest celá hojnost.
Však i na bližších místech jsou rozhledy
malířského štětce hodny. Tak jen můžeme si
zajíti na »Smetanovu mýť« a odtud vystoupiti
na »Věrné milování« a spatříme nedohledné
moře lesů Čerchovských i hlavní sídla bohatýr
ských Chodů.
Procházíme-li pak se hlubokými lesy je-
hličnatými, tu uprostřed nich spatříme pěkné
bučiny i doubraviny, jichž šelest ve vrcholcích
stromů snoubí se s bubláním křišťálových po-
tůčků, jejichž stříbrné vlnky šťavnatou zelení
vesele se honí, jedna druhou na další své pouti
stíhajíc. Tu i tam v bujném mlází i lese vyso-
kém zvědavě vykukují balvany, jež přioděly se
věkovitým mechem a travinami a vroubeny jsou
bujnou kapradí. — Všude panuje posvátný klid
a ovívá nás tichým dechem míru a spokojeno-
sti. S pravou rozkoší oddáváme se tu libému
snění, plnými doušky ssajeme vonný, svěží
vzduch, jenž šíří nám hruď, prost jsa všeho
prachu i kouře.
Kubik
Sladký
Kozina
Chodův
Lo
Smetanův
Čerchov
Újezd
Chodsko
Český Kubice
14
article
Pouť lesy, byť i sebe delší, nás neunaví.
Cesty stále se upravují a označují, na vhod-
ných místech umísťují se sedátka, tu a tam
zavěšují se na stromech tabulky s případnými
verši, jež vztahují se k pojmenování cest.
Čilý ten ruch panuje v Kubici od r. 1896,
kdy postavena byla nynější majitelkou, paní
Klotyldou Vuršrovou, budova pensionátu, jenž
k poctě české spisovatelky nazván »Krásno-
horská«.
Mimo množství útulných pokojů, jež opa-
třeny jsou nábytkem staročeským a jídelnu,
kterou zdobí báseň »Chodská« v mramoru vy-
tesaná, má »Krásnohorská« později přistavěnou
velice prostornou a vzdušnou dvoranu.
Sloupoví její zdobeno jest národními orna-
menty a stěny krášlí obrazy s pohnutlivými vý-
jevy z Jiráskových »Psohlavců«.
Dvorana slouží za koncertní, divadelníi
taneční síň; též konány tu chodské dožinky
v čele se stařičkým praporečníkem Chodů
Příbkem z Dražinova.
Z pensionátu samého otvírá se směrem
k jv. malebné panorama na pásma hor šumav-
ských, k západu pak na trojhřbetý Čerchova
nepřehledné hluboké lesy jehličnaté, plné kouzla
a poesie přírodní.
Kdo jednou sem zavítal, nezapomíná ni
krásy lesů ni přívětivosti svých hostitelů a rád
vrací se mezi bodrý chodský lid v ten » hrad
Čechů«, ve kterém vždy jen ozývá se výhradně
náš drahý jazyk mateřský.
Běla Valentová.
Vuršrová
Jiráskův
Psohlavec
Příbek
Čecho
Valentová
Kubice
Krásno