1
article
něným naším požadavkům, ktaréž jaou obssšeny
v návrhu Anýžově a jejichž plné uskutečnění
je konečným cílem řádné úpravy, ale nedá se
nikterak upírati, že přece jen, když ne uspoko-
jení tedy alespoň uklidnění působí v řadách
učitelstva.
Cennou je zajisté výhodou, že základním
služným staví se učitelstvo konečně do nej-
nižších tříd státních úřadníků.
Valná schůze byla zahájena před 10. hod.
dopol. U předsednického stolu zasedli pp. Vikton
Rašín, starosta Ú. S. z Brandýsa n. L., jeho
náměstkové pp. K. V. Tuče k ze Šťáhlav aJ
Zvoníček z Dobříše, jednatel B. S kála
z Pan. Břežan, pokladník Fr. Richte
z Vlňovse; ředitel J. Úlehla, zástupce ÚJ. s.
moravského, ředitel M. Mautner, zástupce
zemského německého spolku učitelského a vládní
zástupce p. dr. Sr b a.
Předseda pan Rašin vřele uvítal účast-
níky valné hromady, zejmena zástupce Moravy
a spolku německého a kollegy abiturienty, kteř
vstoupili do stavu učitelského. Uvedl dále,ž
valná hromada koná se za okolností mimořád-
ných. Požadavkům našim nebylo sice úplně v
hověno, ale uznáváme, že zástupci učitelstva
sněm učinili, co učiniti mohli. Proto nevěřte
těm, kteří chtějí učitelstvo neustále rozčilovati
Zprávy poplašné, že sankce zákona je ohrožena
jsou nesprávné. Kdo je šíří, ten bouří učitel
stvo. Není možno, aby zákonu odepřeno bylo
schválení. Učitelstvo je v té příčině dobře in-
formováno s kompetentních mís.
Anýžův
Tuč
Zvoníček
Richte
J Úlehla
M Mautner
Rašin
Brandýs
Šťáhlavy
Dobříš
Břežany
Francie
Morava
Vikton Rašín
Új . s
2
article
Na to k návrhu p. Smrtky z Červené
bylo jednohlasně usneseno: »Valná hromad
splnomocňuje výbor, aby uzavřel projektovanou
smlouvu s knihkupeckou firmou Drnek a spol.
v Brandýse n. L.e
Předseda p. Rašín zmínil se pak o pů-
sobení Ú. S. v příčině zmírnění bídy učitelstva.
v kteréžto příčině p. Jilek z Unhoště učinil
tento návrh: »Budiž založena záložna svazu
českoslovanského učitelstva, zaps. společ. s ru-
čením obmezeným, za tím účelem, by napoma-
hala poskytováním úvěru zájmům organisova-
ného učitelstva toho svazu. Výboru se ukládá
aby hned přikročil k jednání s Ústř. sp. j. uč
na Moravě a ve Slezsku, vypracoval stanovy a
přistoupil k aktivování záložny, jakož i úvěr-
ních družstev při okres. jednotách.
Nestahe-li se svaz učitelstva českoslovan-
ského skutkem, valná hromada splnomocňuje
výbor, aby aktivoval dle týchž zásad záložnu
Ústřední jednoty učitelské s úvěrními družstvy
po jednotách«.
Návrh byl jednohlasně schválen.
Předseda p. Rašín sděluje, že k žádosti
kterou Ústřední spolek v březnu podal k zemské
školní radě, aby žádosti za udělení kvinkvenálek
nemusili učitelé kolkovati, sdělila zemská školn
rada výnosem ze dne 10. června t. r. č. 3430,
že netřeba žádosti ty kolkovati a že stačí.
když správa školy zašle doklady učitele sam
se všemi dekrety, a sice bez kolku. (Souhlas.)
(Dokončení.)
Smrtka
Červená
Rašín
Jilek
Drnek
Brandýs
Unhošť
Morava
Slezsko
svaz českoslovanský učitelstvo
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
»Bezobsažnou odpovědí« nazývá
staročeský orgán brněnský onen odstavec naší
úvahy o jevíčské řeči dra. Žáčka, v němž po-
jednáváme o jeho allegorickém výroku o »mléčné
dráze na nebes báni.« Jevíčský řečník zádal totiž
již v Boskovicích pp. kritiky moravských smiřo-
vaček »o udání cesty, jakou lze jinak dosíci
české většiny na sněmu moravském než vyjed-
náváním a spolu s konservativním velkostatkem
— cestu ovšem schůdnou a nikoli nějakou
mléčnou na nebes báni,« i projevil velmi
škodolibé potěšení, že se »tímto jeho výzvem
ani jedinká z kritik nezabývala.« Na to jame se
my ptali pana dra. Žáčka, je-li nutno tomu,
kdo nemůže chodit po nebes báni vrhat se do
propasti moravských smiřovaček a nemýli-li se
o oceňování výšek moravského horizontu a ne-
nachází-li se cesta tato přece jenom na reální
půdě moravské. Tato odpověd 2dá se »Moravské
Orlici« prostě bezobsažnou a frásovitou. Nám
zdá se zas, že odpověď tato stála aspoň za
přemýšlení. Pan dr. Žáček v nejbližší své blíz-
kosti, v samé Olomouci, narazí na počátek
této dráhy a shledá, že skutečně běží po solid-
ním základě faktické naší planety. Bude-liji
stopovati dále, shledá dokonce, že byla již na-
stoupena, že po ní statečně šlo voličstvo
olomoucko-přerovské. Zkrátka mandátu poslance
Skály přece nebylo získáno hvězdářskými po-
tulkami po nebes báni, a měst moravských
v poslednlm dosítilet dobvtých, nebylo vr-
bojovánu žádnými politickými broučkiadami.
Stejně pak lze dobývati i zemských mandátů.
doktor
Žáček
Skála
Boskovice
Olomouc
4
article
Nikdo na světě nám nevymluví a nepřesvědčío
opaku, že Němci moravští ze žádné čiré ne-
sobecké smírlivosti, ze žádné lásky k »slovan-
ským obyvatelům moravským«, nýbrž z politi-
cké prohlédavosti a uznání, že cesta našimi
Moravany proti německému násilí, proti lupič-
ské državě měst nastoupená a skutečnými
velkolepými výsledky už korunovaná, musí
vésti k cíli, jehož se vůdcové tohoto českého
lidu svými smiřovačkami vzdávají. A takové
stanovisko jest do opravdy malomyslněním,
únavou, zoufáním nad dosažením národního
cíle na Moravě, ať se »Moravská Orlice« durdí
sebo více převelice !
— Český a německý katolík zároveň.
Zmínili jsme se onehdy o tom, že na sjezdu
německých katolíků na Moravě předsedati bude
český katolík a kavalír hrabě Jarosl av
Thun a vyslovili nad tím své podivení. Však
ne pouze tento — jak dosud jsme měli za to
— český šlechtic, nýbrž i jiný ještě muž po-
depsal provolání k tomuto němec ké mu
sjezdu a sice muž, jenž v národní naší společ-
nosti má zcela jiný význam než pán předem
jmenovaný. A sice podepsán, dle vídeňských
listů, též na onom provolání pan hrabě J an
Harrach. Dnes tedy šlechtic český, zejtra
šlechtic německý. Obratem ruky. Z toho nejlíp
patrno, jakou u pánů z modré krve národnost je
bagatella, třeba každý den jinou. Ovšem docela ve
smyslu internacionálního katolicismu, jenž spojiti
chce v jedno všechny národy světa a proto nesmí
znáti národa žádného. Ostatně se ví obecně, že
to tak zvané »češství« našich kavalírů je pouze
nádechovnon patinou na dobře německém zrnu.
Němec
Moravan
Jarosl
Thun
Harrach
Morava
moravský Orlice
5
article
Ne snad nehtem, ale trochu ostřejším dechem
ji odfouknete. Tak trochu na venek a na chvi-
lenku je Čechem, ale uvnitř, v rodině, ve vztazích
se stejnými jsou ti tak zvaní čeští velkostatkáři
zrovna takými Němci, jako kterýkoli Wolfián. Je
známo na příklad, že aristokratické svatební
párky dávají se se zálibou oddávati v arci-
biskupské kapli. Ptejte se, mnoho-li jich v mi-
nulém čtvrtstoletí bylo oddáno česky ! Zhrozíte
se toho. Rodinný jazyk české aristokracie je
německý, děti vychovávají se po německua
není-liž to pěkné podívání na vnoučata vrchního
protektora školy Komenského ve Vídni, jež ne-
znají slova českého! Z toho učiňte si pojem
obraz o té upřímnosti a lásce, s jakouž pániti
lnou k nám a k jazyku našemu.
Čecho
Němec
Vídeň
Komenský
6
article
— Označování ulic. K denunciantství
vždy se klonící »Bohemia« udává úřadníka neb
zřízence poštovního, jenž na psaní s nedosta-
tečnou německou adresou napsal německy
»Ohne Angabe der betreffenden Hausnumme
in der Marianská ulice nicht bestellbar«. »Bo-
hemia« ptá se, zdali prý pro c. k. poštovní úřad
plati též rozhodnutí pražských úřadů obecních,
že jmen ulic jako jmen vlastních nelze překládati
Platí-li či neplatí, nevíme, máme ale za to, že
by platiti měla, neboť jedině kompe-
tentní označovati ulice je dle zá-
kona v Praze obec. A tak jako nemůže
se ten, kdo po zákoně jmenuje se Jan Černý,
označen býti jmenem Johann Schwarzc, právé
tak nemá nikdo práva dělati z Marianské ulice
Mariengasse, která by ostatně mohla týmž
právem po německu slouti Marianengasse
neb Mariagasse. Má-li býti ve právním
státě obor kompetence jednotlivých úřadů re-
spektován, nebo dovoleno-li libovolně se přes
kompetenci tu přenášeti, o této otázce bylo by
věru zbytečno uvažovat, kdyby ve státě, v němž
žijeme, každodenní příhody nás neučily, zde že
všechno možno. »Bohemie« vyzývá prostě po-
štovní ředitelstvo, aby práva obce pražské dbalo
a my přesvědčeni jsme, že nebude míti ředitel-
stvo to nic kvapnějšího na práci, než pátrati po
zločinci, jenž opovážil se ponechati v německém
textu nepřeložitelné vlastní jméno ulice. Pri
tom nám napadá, s jakou houževnatostí právě
na poště háji německé obce svůj národní ráza
jak naproti tomu chladně počínají si obce české.
Dnes není v tom tak zvaném uzavřeném území
snad již obce, jež by měla rovnoprávné razítko.
U nás ale německé označení i nejryzejší české
poštovní stanice je nezbytnou podmínkou. A obce
naše to trpí. Právo nepadá s nebe jak déšt
neho mana, právo chce býti dobyto.
Černá
Schwarzc
Mariengass
Praha
Bohemia
7
article
— Všestrannost německého panov-
níka jest veliké části jeho poddaným přespří-
lisnou. Nejnověji vydal císař Vilém »Dějiny do-
bytí čínské pevnosti Taku«, spis vojensko-
taktický a při této příležitosti uveřejnila »Rhein-
Westt.Ztg.« nejuctivější článek, oblrající s
mimořádnou činnosti oísaře Viléma, osvědčenou
po 13 let jeho vlády. List uznává jeho nadánl
a právo osvědčiti své náklonnosti, ale poukazuje
na to, že mimoůřadní zaměstnání cisařovo v obo-
rech, kteréž v životě duševní práce kritiky pod-
lehají jiným autoritám než monarchickým, chová
mnoho povážlivého pro vážnost před mocnářo-
vou autoritou v kruzích národa úsudku schop-
ných. Neboť vzdor nejlepším pomůckám není
ani v silách lidských ve všech oborech, v nichž
se již císař Vilém pokusil, vykonati věci nad
vši kritiku povznešené. A je toho v pravdě.
trochu mnoho, těch oborů lidského ducha, do
nichž císař Vilém odvážnou nohou vstoupil,
bezpečen jsa, dík svému majestátu, naprostých
úspěchů. Už jako korunní prine malo v al
četné námořní obrazy, jež vystaveny bylyv
berlínských bazarech, jako císař kreslil
různé pamětní listy a politické allegorie jako
»Národy Evropy« před asijským nebezpečím,
archanděla Michala jako strážce německé brány,
pamětní list pro pozůstalé po utopených při ka-
tastrofě lodi »Iltis«, návrhy na ražení medaillí.
Že císař německý — tak hovoří říšsko-německý
list dále — jest náruživým střelcem, j e z d-
cem a myslivcem, že se nesmírně zajímá
o plachtění a veslařstv í jest všeobecně
známo. Skladbou písně »Na Aegira«, velice
čilým zasahováním do záležitostí mužských pč-
veckých spolků, zaváděním staronízo-
zemské a jiné staré hudby do vojen-
ských kapel, osvědčil se jako hudebník.
Vilém
Michalus
Iltis
Rhein
Evropa
Na Aegira
8
article
Na palubě své yachty vystupuje vždy jako ka-
zatel. Jedno z jeho kázání, jež prý bylo od
něho sepsáno, bylo také uveřejněno. Jeho dar
jako uznaného, přesvědčujícího (I) řečníka
při různých příležitostech vyzývá veřejnou kri-
tiku k posudkům. Sochařské nadání ukázal
císař Vilém při zřizování pomníku císaře Viléma,
při stavění soch ve vítězné aleji a při různých
příležitostech, Wildenbruchovým básnickým pra-
cím a Mascagniovým skladbám věnoval císar
činorodý zájem. Zdá se, že tento výčet činnosti
císaře Viléma, jak jest uveden v říšsko-něme-
ckém listě, není úplný, císař Vilém znám jest
přece mimo to jako nesmrtelný cestovatel, jako
badatel v polárních krajinách, jako lovec velryb,
jako architekt a j. v. Ba ani obory vznešeného
panovnického povolání tak vzdálené, jako kadeř-
nictví, není mu neznámo, jeho kreace knírové
úpravy pod heslem: »Es ist orreicht !« vykonala
cestu kolem světa. Co se týče elegance zevněj-
šku a modní úpravy obleku, nemá císař Vilém
rovna na kontinentě a v okolí. Je dokonce znal-
cem i obdivovatelem damských toalet. Orgány
pražského kasina přinesly před několika dny.
zprávu o tom, jak císař znaleckým výrokem.
vyznamenal jistou dámu přední německé spo-
lečnosti pražské, která na cestách v baltických
vodách zúčastnila se prodeje losů, uspořádaného
ve prospěch německých námořníků z návrhu
samého císaře. Půvabem své osobnosti i nád-
herným rouchem vzbudila pozornost samého
císaře Viléma, kterýž blahosklonně ráčil ke ka-
pitánu lodi poznamenati: »Divím se jenom,
jak tato dáma je s to v tak malé kabině dělati
tak velkou toaletu.« Rozkošné, není-liž pravda?
Vilém
Wildenbruchův
Mascagniův
Rozkošná
9
article
— K volbám do zemského sněmu.
Členská schůze »O bčanského klubu ve
Slaném« pojednavši o příštích zemských
volbách, prohlásila za svého kandidáta pro sném
zemský opětně posavadního poslance p. JUDr.
Lad. D vořák a, advokáta v Praze.
— Úmrtí. Dne 6. srpna t. r. zemřel ve Slaném
pan Josef Titl, horní rada a přednosta c. k. re-
vírního úřadu ve Slaném, jsa stár 53 roky. Pohřeb
koná se dnes ve čtvrtek dne 8. srpna o 3. hod. odpol.
— Dar. Firma Fr. Šimáček, nakladatelství,v
Praze, darovala Národní Jednotě severočeské 500 se-
šitů časopisu »Zvon« a J. Synek, obchodník v Praze,
daroval 7 různých knih, začež vzdává ústřední výbor
srdečný dík.
— Ke zprávě o odhalení pomníkuJ.
Krejčího v Klatovech uvádíme dodatečně, že K r ál.
společnost nauk v Praze byla při této slav-
nosti zastoupena též třídním tajemníkem prof. drem.
F. Vejdovský m.
Filantropická družina bývalých žákyň
vyšší dívčí školy přijala ve prospěch opu-
štěných a mravně ohrožených dívek,
které ve vlastní ochranovně na Slupi v č. 5 vycho-
vává, tyto dary: Sl. ředitelství české spořitelny 30 k
lpěvek na pajepně, panír. ohanka Nostitzová
3 K, paní Anna Groová 2 K, paní Anna Heinrichová
6 K, nejmenovaný 10 K, paní Marie Novotná 10 K,
sl. Antonie Reiterová 2 K, Svatava Tonnerová ze
svých úspor 2 K, sl. Marie Vorlová 6 K, z pokladničky
u sv. Vojtěcha K 21.56. Paní Anna Velínská darovala
12 nových ručníků a 6 prostěradel, pan Josef Frane
ve Spálené ulici poskytuje každý úterek pečivo a chléb,
pan Václav Herold, řezník na Vyšehradě, kromě ji-
ných častých darů, poskytnul chovankám ochranovny
slavnostní oběd a večeři na oslavu příjezdu Jeho Veli-
JUDr
Lada
Titl
Šimáček
J Synek
profesor
doktor
F Vejdovský
Groová
Heinrichová
Novotná
Reiterová
Tonnerová
Vorlová
svatý . Vojtěch
Velínská
Fran
Václav Herold
Praha
Slaný
Francie
Klatovy
Vyšehrad