ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 84af4c50-66ef-11dc-9518-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 43, place 7, work 10, org 5
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 216. ze dne 7. srpna 1901.
2 title
Různé zprávy.
3 article
= Prosaický konec studií. Bertin Cairoli ve Vicenze, takto propadlý právě při maturitě gym- nasista, svěřil milence své Augustě de Santa-Giuliana, velmi hezké dcerušce zámožného velkoobchodníka s dobytkem, že se musí zastřelit, poněvadž na opa- kování roku nemůže při chudých poměrech svých rodičů ani pomysliti. Ubohé děvče, které bylo jinak do hodného hocha až po uši zamilováno, těšilo svého miláčka jak mohlo a konečně svěřilo se ve svém bolu otci, který jest velice rozvážným a do- brým člověkem. Pokáral sice dcerušku, že mu o své lásce ničeho neřeklo, ale pozval si milého gymna- sistu na druhý den do své pisárny, kde sáhl mu. jak se říká, na zoubek a do duše. Poznal, že není to hloupý hoch, třeba že propadl z řečtiny a řekl mu zkrátka resoluci následující: »Střílení si nechte na pozdější časy, to je hloupost; pověste Homéra na hřebíček a věnujte se obchodu. Já vás sám začnu vyučovat a počneme hned zejtra s chovem prasat uvidím-li, že máte pro to větší chuť než k řečtině, možná, že vám dám jednou svoji dceru i obchod. Tak se podle toho řiďte.« Cairoli políbil dobrému obchodníku ruku, nechal studie studiemi a miluje teď otevřeně svou Augustu — a učí se chovu pra- sátek.
Cairoli Santa Giuliana Vicenza
4 article
= Čeho dovede obrazotvornost. Berlínský dr. S. vypravuje v lékařských listech, že povolán byl na rychlo v noci k jisté dámě, která tvrdila, že spol- kla umělý chrup a má nyní strašlivé bolesti v ža- ludku. Lékař, když po obvyklých prostředcích bo- lesti neustávaly, dal dámu dopraviti na kliniku, aby zde po případě provedena byla operace. Dáma ta bolestí omdlévala. Zavedením přistroje zrcadlového do žaludku však lékaři nade vší pochybnost se pře- svědčili, že v žaludku ničeho se nenachází. Na to nemocná pocítila bolesti ve střevech, domnívajíc se. že chrup ze žaludku dostal se do střev. Jeden z lé- kařů, poznav, že nejspíše běží tu o histerii, pozna menal zúmyslně, že bude se musit nemocná podro- biti operaci. Ta vskutku byla ochotna tak učiniti. V tom však dostavila se na kliniku sestra nemocné a donesla její chrup, který nalezen byl pod její po- stelí. Na to ihned nemocná bolesti ztratila a byla bez operace vyléčena. Zahrála si s ní tedy přemr- štěná obrazotvornost, která také vyvolala zmíněné bolesti.
doktor
5 article
Barbarská kura. Případ takořka neuvěři- telné zanedbanosti vzdělání a rozhledu v nejprimi- tivnějších zásadách hygienických sděluje se z guber- nie kurské z okolí Bělogorodu. Mladá žena sedlákova šla před bouří na pole pracovati a byla při rozpou- taném živlu lehce zasažena bleskem, omračena a na zádech popálena. Kolemstojící nevěděli si rady, jak poskytnouti jí pomoci, stará jediná žena pak radila, že nejlépe, dokud se nevzpamatuje, jest spálenou kůži seříznouti, aby prý se popálená žena nezoškli vila svému muži sedláku. Dokud jest omráčena, to necítí a pak by ji to prý bolelo. Přítomné většinou ženy poslechly moudrou bábu a noži za znač- ného sténání probouzejíci se ženy seřezaly na popá lených místech s jejího těla v pravém slova smyslu řemeny kůže. Když pak úplně procitla a strašlivě naříkala, na radu téže ženy zahrabána až po krk do země, aby se jí uvolnilo. Vzdor této »kuře« mladá žena zachována byla později povolanými lékaři při
Bělogorod
6 article
životě, o který léčením báby tak snadno mohla při- jíti. Jak patrno, hloupost najde vždy ještě hojně pří- vrženců. = Mark Twainův rukopis. Slavný humo- rista americký obtěžován jest každou chvíli zuřivými milovníky autografů, kteří si vyprošují od něho aspoň řádeček. Mark Twain vypravoval nedávno, dle »Ti- mes«, při své návštěvě v Londýně, jakým způsobem zbavil se obtěžujících jej listů. Natiskl si na psacím stroji větu »Zde zasílám Vám žádaný autograf, nebot vůbec jinak nepíši než na psacím stroji« a libuje si nyní, že již tolik dopisů nedostává. Jest ovšem jiná otázka, jsou-li sběratelé autografů s takovýmto oši- zením spokojeni. = Lupičská historka, při níž telefon hrál svoji roli, oznamuje se z Louvainu v Belgii,z této metropole belgických pivovarů. Maistro (sládek) Thomas, jehož pivovar nachází se opodál samotného města, pohřížen byl již do spánku spravedlivých mi nulé noci ze soboty na neděli, když v tom probudil jej z pisárny řinčící telefon. Rozespalý sládek vy- skočil, bruče koho to čert v noci plaší, ale k svému zděšení slyšel: »Haló! Zde louvainská policejní stráž. Dopadli jsme právě jednoho darebáka, jenž se přiznal, že jeho kamarádi chtějí vás vykrásti. Jsou prý uschováni ve sklepě. Zadržte, než přijdem.« Sládkovi nad touto zprávou zježily se vlasy. Vzbudil svoji chasu, počtem asi šesti lidí, opatřil je obušky, flintami, sám pak s revolverem v každé ruce kráčel v předu výpravy. Došli ke sklepu, otevřeli těžké dvéře a vtrhli všichni najednou po schodech do místností, svítíce si pod kádě a sudy pochodněmi.
Twainův Twain Thomas Sládek Londýn Belgie Maistro
7 article
Ztrávili hledáním asi hodinu v chladu rozsáhlých sklepů a konečně dopáleni nezdarem, vraceli se na- zpět. Jaký byl ale jejich úžas, když těžké dubové, okované dvéře nalezli uzavřeny. Stihatelé byliv pasti, do které je »policie« vlákala... Zůstali ve sklepě uzavřeni až do rána, kdy teprve lidé počali do pivovaru se trousiti a upozorněni byli zuřivým bušením a neobjevováním se domácích lidí, že něco neobyčejného se stalo. Když konečně dostali se na svobodu a sládek vstoupil do bytu, zpozoroval, že hanebně jest okraden a kasa závodu vyloupena. = Brooklynský most. Ke zprávě o zpře- trhání dvanácti železných lan na brooklynském mo- stě, jež zavinila, že týž sesedl se o několik palců vozba musila býti zastavena, docházejí další vysvět- lení, co as bylo příčinou, že lana povolila. — »New- yorské listy« přičítají to dvěma faktorům — úžas- ným vedrům a ohromnému přetížení mostu, jehož nosnost byla překročena. Již před třemi léty syn stavitele mostu Washington Röbling, jenž jako mladý inženýr se tehdy při stavění mostu zúčastnil a znal tudíž dokonale celou konstrukci a nosnost, upozornil veřejně na to, že most stavěn jen na jistou maximální tíží, že však každým rokem obtěžkání jeho přibývá kladením kabelu, vodovodu, osvětlení, zavedením elektrické dráhy a jinými drobnějšími přítěžky, které nicméně, že váži o sobě pouze několik centů, dohro- mady obnášejí zatížení značné. Krom toho musí se počítati, že i frekvence vozů a lidí vzrůstem obyva- telstva jest větší a že i to musí se uvážiti. Strhaná železná lana musí se ovšem nahraditi novými, ale Röbling myslí, že bude to opět jen dočasné a že nutno k zabránění neštěstí podchytiti most brooklyn- ský ve středu jeho rozpjetí ještě jedním mohutným pilířem, o který by se celá konstrukce mostu opírala.
New Washington Röbling
8 article
Zemřelí v Praze. Dne 28. července 1901: Šulc Edvard, ob- chodní sluha, 28 roků, 559—I. Pietschová Marie, manželka vlásenkáře, 38 roků, 1317—II. Kleinová Barbora, manželka hlídače, 51 rok, 226—V. Kypta Jan, civilní strážník v. v., 74 roky, 422—II. Strnad Josef, c. k. professor, 45 roků, 1315—II. — Ve vše- obecné nemocnici: Drahovzal Čeněk, rolník, 48 roků. Kalisová Anna, manželka pekaře, 40 roků- Marečkova Anastazie, sirotek, 12 roků. — U milo- srdných sester: Hustolesová Kateřina, man- želka dělníka, 35 roků. Schüttler Antonín, kolovrát- kář, 79 roků. Dne 29. července 1901. Hamplová Terezie, manželka lesmistra, 51 rok, 1771—II. Vrbová Alžběta, manželka c. k. sluhy, 57 roků, 32—III. Baumus Vá- clav, syn dělníka, 61/2 roku, 21—VII. — Ve vše- obecné nemocnici: Šnedorfer Jakub, divadelní herec, 50 roků. Marečková Marie, vdova po náden- níku, 80 roků. Maříková Johanna, 26 roků. — U mi- losrdných sester: Růžička Václav, pekařský pomocník, 26 roků. Dne 30. července: Scbrutz Jiří, syn c. k. účetního officiála, 2 roky, 790—I. Náprstek Ferdi- nand, truhlářský pomocník, 20 roků, 409—I. Duš- ková Josefa, vdova po maj. drožek, 83 r., 564—II. Zembschová Anna, vdova po majiteli domu, 89 roků, 374—III. Kristein Antonín, syn topiče, 10 dní, 77—III. Hrabák Josef, syn posluhovačky, 10 roků, 248—V. Sůvova Františka, dcera dělníka, 4 měsíce, 112—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Hergetová Marie, manželka nádenníka, 26 roků. Kupková Marie, manželka kotláře, 44 roky. Baierová Božena, man- želka majitele drožky, 44 roky. — U milosrd- ných sester: Katz Ludvík, obchodník, 47 roků. Veselá Marie, vdova, žebračka, 66 roků. Mecera Jan bývalý ošetřovatel, 51 rok. — V chudobinci Reising Jan, bývalý, tiskař, 83 roky.
Kleinová V Kypta Jan Josef Marečkův Anastazia Antonín Hamplová Marečková Marie Maříková I Náprstek Ferdi V Sůvův František Baierová Božena Mecer Praha Kalisová Anno Zembschová Anno Reising Jan Šulc Edvard Drahovzal Čeněk Hustolesová Kateřina Vrbová Alžběta Šnedorfer Jakub Růžička Václav Scbrutz Jiří Hergetová Marie Katz Ludvík
9 article Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově. Začátek o 7. hod. Ve středu 7. srpna. Cyklus frašky XIII. 19075 Po 65.: Dáma od Maxima. Fraška o 3 jednáních od G. Faydeaua. Přeložila Olga Nápravníkova. Režisér p. J. Kubík
Fraško G Faydeau Nápravníkův J Kubík Smíchov
10 article Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře. Ředitel V. Suk. Začátek o 1/27. hod. Ve středu 7. srpna. Po druhé: Šantala aneb: Všude dobře, doma nejlíp. Velká kouzelná ferie se zpěvy, tanci a skupeními o 8 obrazích. Vypravil vrchní režisér p. Fr. Šípek.
V Suk Šípek
11 article Pistěkovo divadlo na Kral. Vinohradech,
Pistěkovo divadlo na Kral. Vinohradech, Začátek o 7. hod. Ve středu 7. srpna. Lidové představení za poloviční ceny. Čtvrté představení pravého amerického biografu. Před tím: 19063 Marnotratník. Romantická kouzelná fraška se zpěvy o 3 jednáních a 8 obrazích od Raymunda.
Kral Raymund Pistěkovo divadlo
12 article
»Dopravíte ženu velitele Vichersa a dítě jeho na pevninu ?« »Ano!« Druhý tázal se však ještě, vyjednávaje v pravém slova smyslu před jíeny pušek: »A neublížíte jim ni tam?« Russen odpověděl: »Neublížíme! Chceme jen svobodu svoji — to jest vše l« Bates, jenž čekal stále ještě na návrat Frerova člunu, hleděl získati času. Zvolal proto, hledě dodati hlasu svému naposled ještě trochu autority: »Zakryjte tedy okénko, až s paní Vichersovou o tom promluvím.« John Rex to ale odmítl, řka: »Můžete mluviti s ní i tak!« Ale Bates nepotřeboval se paní Vichersové ani tázati. Dvéře kajuty její se otevřely a dáma objevila se, chvějíc se; Sylvia byla po jejím boku. Matka děla k lodivodu: »Přijměte za vše, Batese, nelze jinak. Nezískali bychom nic, kdybychom odmítli. Jsme v moci jejich — pomoziž nám bůh!« »Amen!« děl Bates stlumeně, hlasitě pak dodal: »Přijímáme !« Rex, namiřiv pušku svou právě na Batesa, jenžu stolu stál, děl: »Položte tedy pistole na stůl a vyjděte na palubu. Nikdo nesmí se vás dotknouti !«
Bates Frerův Vichersová Rex Sylvius
13 article
Polštář pohovky spočíval právě při jeho ruce. Mr. Bates, chopiv se ho, mrštil jím trestanci přímo v obličej. Ač měkký dost, polštář zasáhl deportovaného přece takou silou, že byl na okamžik jakoby omráčen. Při tom spustila i puška jeho; dříve pak, než zasažený Barker mohl se vzpamatovati, chopil se ho Bates, vystrčil ho ze dveří a vzkřiknuv: »Vzpoura!«, uzavřel dvéře ze vnitřku. Hluk vylákal i paní Vichersovou z kajuty její: malá znalkyně dějepisu vběhla jí přímo v náruč. »Nebesa, pane Batese, co jest? co se děje ?« Bates, zuře, zapomněl se tak dalece, že před paní Vichersovou zaklel. »Vzpoura vypukla, milostivá, vzpoura! Vraťte se do své kajuty a uzavřete dvéře! Ničemové oni vzbouřili se proti nám!« Julii Vichersové bylo, jakoby srdce její náhle bylo ustalo tlouci. Což neujde hroznému osudu tomu? Bates ale pokračoval: »Vraťte se do své kajuty a nehněte ani prstem, dokud nepřijdu. Snad není ani tak zle! Mám pistoleu sebe a pan Frere zajisté slyšel výstřel. « »Vzpoura! Všichni na palubu!« vzkřikl Bates na konec silným hlasem svým, ale zděšením spotilo se čelo jeho, když nezaslechl jiné odpovědi, nežli jen z paluby posměch. Odvedl vyděšenou paní Vichersovou i dcerušku její do jejich kajuty, vytáhl potom pistol, natáhl kohoutek na ní a chopil se šavle, jež visela při stožáru, kajutou pro- cházejícím a vyběhl po schodech. Ztracen pre život.
Mister Bates Barker Vichersová Frere