1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 216. ze dne 7. srpna 1901.
3
article
= Prosaický konec studií. Bertin Cairoli
ve Vicenze, takto propadlý právě při maturitě gym-
nasista, svěřil milence své Augustě de Santa-Giuliana,
velmi hezké dcerušce zámožného velkoobchodníka
s dobytkem, že se musí zastřelit, poněvadž na opa-
kování roku nemůže při chudých poměrech svých
rodičů ani pomysliti. Ubohé děvče, které bylo jinak
do hodného hocha až po uši zamilováno, těšilo
svého miláčka jak mohlo a konečně svěřilo se ve
svém bolu otci, který jest velice rozvážným a do-
brým člověkem. Pokáral sice dcerušku, že mu o své
lásce ničeho neřeklo, ale pozval si milého gymna-
sistu na druhý den do své pisárny, kde sáhl mu.
jak se říká, na zoubek a do duše. Poznal, že není
to hloupý hoch, třeba že propadl z řečtiny a řekl
mu zkrátka resoluci následující: »Střílení si nechte
na pozdější časy, to je hloupost; pověste Homéra
na hřebíček a věnujte se obchodu. Já vás sám začnu
vyučovat a počneme hned zejtra s chovem prasat
uvidím-li, že máte pro to větší chuť než k řečtině,
možná, že vám dám jednou svoji dceru i obchod.
Tak se podle toho řiďte.« Cairoli políbil dobrému
obchodníku ruku, nechal studie studiemi a miluje
teď otevřeně svou Augustu — a učí se chovu pra-
sátek.
Cairoli
Santa
Giuliana
Vicenza
4
article
= Čeho dovede obrazotvornost. Berlínský
dr. S. vypravuje v lékařských listech, že povolán byl
na rychlo v noci k jisté dámě, která tvrdila, že spol-
kla umělý chrup a má nyní strašlivé bolesti v ža-
ludku. Lékař, když po obvyklých prostředcích bo-
lesti neustávaly, dal dámu dopraviti na kliniku, aby
zde po případě provedena byla operace. Dáma ta
bolestí omdlévala. Zavedením přistroje zrcadlového
do žaludku však lékaři nade vší pochybnost se pře-
svědčili, že v žaludku ničeho se nenachází. Na to
nemocná pocítila bolesti ve střevech, domnívajíc se.
že chrup ze žaludku dostal se do střev. Jeden z lé-
kařů, poznav, že nejspíše běží tu o histerii, pozna
menal zúmyslně, že bude se musit nemocná podro-
biti operaci. Ta vskutku byla ochotna tak učiniti.
V tom však dostavila se na kliniku sestra nemocné
a donesla její chrup, který nalezen byl pod její po-
stelí. Na to ihned nemocná bolesti ztratila a byla
bez operace vyléčena. Zahrála si s ní tedy přemr-
štěná obrazotvornost, která také vyvolala zmíněné
bolesti.
doktor
5
article
Barbarská kura. Případ takořka neuvěři-
telné zanedbanosti vzdělání a rozhledu v nejprimi-
tivnějších zásadách hygienických sděluje se z guber-
nie kurské z okolí Bělogorodu. Mladá žena sedlákova
šla před bouří na pole pracovati a byla při rozpou-
taném živlu lehce zasažena bleskem, omračena a na
zádech popálena. Kolemstojící nevěděli si rady, jak
poskytnouti jí pomoci, stará jediná žena pak radila,
že nejlépe, dokud se nevzpamatuje, jest spálenou
kůži seříznouti, aby prý se popálená žena nezoškli
vila svému muži sedláku. Dokud jest omráčena, to
necítí a pak by ji to prý bolelo. Přítomné většinou
ženy poslechly moudrou bábu a noži za znač-
ného sténání probouzejíci se ženy seřezaly na popá
lených místech s jejího těla v pravém slova smyslu
řemeny kůže. Když pak úplně procitla a strašlivě
naříkala, na radu téže ženy zahrabána až po krk do
země, aby se jí uvolnilo. Vzdor této »kuře« mladá
žena zachována byla později povolanými lékaři při
Bělogorod
6
article
životě, o který léčením báby tak snadno mohla při-
jíti. Jak patrno, hloupost najde vždy ještě hojně pří-
vrženců.
= Mark Twainův rukopis. Slavný humo-
rista americký obtěžován jest každou chvíli zuřivými
milovníky autografů, kteří si vyprošují od něho aspoň
řádeček. Mark Twain vypravoval nedávno, dle »Ti-
mes«, při své návštěvě v Londýně, jakým způsobem
zbavil se obtěžujících jej listů. Natiskl si na psacím
stroji větu »Zde zasílám Vám žádaný autograf, nebot
vůbec jinak nepíši než na psacím stroji« a libuje si
nyní, že již tolik dopisů nedostává. Jest ovšem jiná
otázka, jsou-li sběratelé autografů s takovýmto oši-
zením spokojeni.
= Lupičská historka, při níž telefon hrál
svoji roli, oznamuje se z Louvainu v Belgii,z
této metropole belgických pivovarů. Maistro (sládek)
Thomas, jehož pivovar nachází se opodál samotného
města, pohřížen byl již do spánku spravedlivých mi
nulé noci ze soboty na neděli, když v tom probudil
jej z pisárny řinčící telefon. Rozespalý sládek vy-
skočil, bruče koho to čert v noci plaší, ale k svému
zděšení slyšel: »Haló! Zde louvainská policejní
stráž. Dopadli jsme právě jednoho darebáka, jenž se
přiznal, že jeho kamarádi chtějí vás vykrásti. Jsou
prý uschováni ve sklepě. Zadržte, než přijdem.«
Sládkovi nad touto zprávou zježily se vlasy. Vzbudil
svoji chasu, počtem asi šesti lidí, opatřil je obušky,
flintami, sám pak s revolverem v každé ruce kráčel
v předu výpravy. Došli ke sklepu, otevřeli těžké
dvéře a vtrhli všichni najednou po schodech do
místností, svítíce si pod kádě a sudy pochodněmi.
Twainův
Twain
Thomas
Sládek
Londýn
Belgie
Maistro
7
article
Ztrávili hledáním asi hodinu v chladu rozsáhlých
sklepů a konečně dopáleni nezdarem, vraceli se na-
zpět. Jaký byl ale jejich úžas, když těžké dubové,
okované dvéře nalezli uzavřeny. Stihatelé byliv
pasti, do které je »policie« vlákala... Zůstali ve
sklepě uzavřeni až do rána, kdy teprve lidé počali
do pivovaru se trousiti a upozorněni byli zuřivým
bušením a neobjevováním se domácích lidí, že něco
neobyčejného se stalo. Když konečně dostali se na
svobodu a sládek vstoupil do bytu, zpozoroval, že
hanebně jest okraden a kasa závodu vyloupena.
= Brooklynský most. Ke zprávě o zpře-
trhání dvanácti železných lan na brooklynském mo-
stě, jež zavinila, že týž sesedl se o několik palců
vozba musila býti zastavena, docházejí další vysvět-
lení, co as bylo příčinou, že lana povolila. — »New-
yorské listy« přičítají to dvěma faktorům — úžas-
ným vedrům a ohromnému přetížení mostu, jehož
nosnost byla překročena. Již před třemi léty syn
stavitele mostu Washington Röbling, jenž jako mladý
inženýr se tehdy při stavění mostu zúčastnil a znal
tudíž dokonale celou konstrukci a nosnost, upozornil
veřejně na to, že most stavěn jen na jistou maximální
tíží, že však každým rokem obtěžkání jeho přibývá
kladením kabelu, vodovodu, osvětlení, zavedením
elektrické dráhy a jinými drobnějšími přítěžky, které
nicméně, že váži o sobě pouze několik centů, dohro-
mady obnášejí zatížení značné. Krom toho musí se
počítati, že i frekvence vozů a lidí vzrůstem obyva-
telstva jest větší a že i to musí se uvážiti. Strhaná
železná lana musí se ovšem nahraditi novými, ale
Röbling myslí, že bude to opět jen dočasné a že
nutno k zabránění neštěstí podchytiti most brooklyn-
ský ve středu jeho rozpjetí ještě jedním mohutným
pilířem, o který by se celá konstrukce mostu opírala.
New
Washington Röbling
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 28. července 1901: Šulc Edvard, ob-
chodní sluha, 28 roků, 559—I. Pietschová Marie,
manželka vlásenkáře, 38 roků, 1317—II. Kleinová
Barbora, manželka hlídače, 51 rok, 226—V. Kypta
Jan, civilní strážník v. v., 74 roky, 422—II. Strnad
Josef, c. k. professor, 45 roků, 1315—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Drahovzal Čeněk, rolník,
48 roků. Kalisová Anna, manželka pekaře, 40 roků-
Marečkova Anastazie, sirotek, 12 roků. — U milo-
srdných sester: Hustolesová Kateřina, man-
želka dělníka, 35 roků. Schüttler Antonín, kolovrát-
kář, 79 roků.
Dne 29. července 1901. Hamplová Terezie,
manželka lesmistra, 51 rok, 1771—II. Vrbová Alžběta,
manželka c. k. sluhy, 57 roků, 32—III. Baumus Vá-
clav, syn dělníka, 61/2 roku, 21—VII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Šnedorfer Jakub, divadelní
herec, 50 roků. Marečková Marie, vdova po náden-
níku, 80 roků. Maříková Johanna, 26 roků. — U mi-
losrdných sester: Růžička Václav, pekařský
pomocník, 26 roků.
Dne 30. července: Scbrutz Jiří, syn c. k.
účetního officiála, 2 roky, 790—I. Náprstek Ferdi-
nand, truhlářský pomocník, 20 roků, 409—I. Duš-
ková Josefa, vdova po maj. drožek, 83 r., 564—II.
Zembschová Anna, vdova po majiteli domu, 89 roků,
374—III. Kristein Antonín, syn topiče, 10 dní, 77—III.
Hrabák Josef, syn posluhovačky, 10 roků, 248—V.
Sůvova Františka, dcera dělníka, 4 měsíce, 112—VII.
— Ve všeobecné nemocnici: Hergetová
Marie, manželka nádenníka, 26 roků. Kupková Marie,
manželka kotláře, 44 roky. Baierová Božena, man-
želka majitele drožky, 44 roky. — U milosrd-
ných sester: Katz Ludvík, obchodník, 47 roků.
Veselá Marie, vdova, žebračka, 66 roků. Mecera Jan
bývalý ošetřovatel, 51 rok. — V chudobinci
Reising Jan, bývalý, tiskař, 83 roky.
Kleinová
V Kypta
Jan
Josef
Marečkův
Anastazia
Antonín
Hamplová
Marečková
Marie
Maříková
I Náprstek Ferdi
V Sůvův
František
Baierová
Božena
Mecer
Praha
Kalisová Anno
Zembschová Anno
Reising Jan
Šulc Edvard
Drahovzal Čeněk
Hustolesová Kateřina
Vrbová Alžběta
Šnedorfer Jakub
Růžička Václav
Scbrutz Jiří
Hergetová Marie
Katz Ludvík
9
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 7. srpna.
Cyklus frašky XIII.
19075
Po 65.:
Dáma od Maxima.
Fraška o 3 jednáních od G. Faydeaua. Přeložila
Olga Nápravníkova. Režisér p. J. Kubík
Fraško
G Faydeau
Nápravníkův
J Kubík
Smíchov
10
article
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
Začátek o 1/27. hod.
Ve středu 7. srpna.
Po druhé:
Šantala
aneb: Všude dobře, doma nejlíp.
Velká kouzelná ferie se zpěvy, tanci a skupeními
o 8 obrazích. Vypravil vrchní režisér p. Fr. Šípek.
V Suk
Šípek
11
article
Pistěkovo divadlo na Kral. Vinohradech,
Pistěkovo divadlo na Kral. Vinohradech,
Začátek o 7. hod.
Ve středu 7. srpna.
Lidové představení za poloviční ceny.
Čtvrté představení pravého amerického biografu.
Před tím:
19063
Marnotratník.
Romantická kouzelná fraška se zpěvy o 3 jednáních
a 8 obrazích od Raymunda.
Kral
Raymund
Pistěkovo divadlo
12
article
»Dopravíte ženu velitele Vichersa a dítě jeho na
pevninu ?«
»Ano!«
Druhý tázal se však ještě, vyjednávaje v pravém
slova smyslu před jíeny pušek:
»A neublížíte jim ni tam?«
Russen odpověděl:
»Neublížíme! Chceme jen svobodu svoji — to
jest vše l«
Bates, jenž čekal stále ještě na návrat Frerova člunu,
hleděl získati času. Zvolal proto, hledě dodati hlasu svému
naposled ještě trochu autority:
»Zakryjte tedy okénko, až s paní Vichersovou o tom
promluvím.«
John Rex to ale odmítl, řka:
»Můžete mluviti s ní i tak!«
Ale Bates nepotřeboval se paní Vichersové ani tázati.
Dvéře kajuty její se otevřely a dáma objevila se,
chvějíc se; Sylvia byla po jejím boku.
Matka děla k lodivodu:
»Přijměte za vše, Batese, nelze jinak. Nezískali
bychom nic, kdybychom odmítli. Jsme v moci jejich —
pomoziž nám bůh!«
»Amen!« děl Bates stlumeně, hlasitě pak dodal:
»Přijímáme !«
Rex, namiřiv pušku svou právě na Batesa, jenžu
stolu stál, děl:
»Položte tedy pistole na stůl a vyjděte na palubu.
Nikdo nesmí se vás dotknouti !«
Bates
Frerův
Vichersová
Rex
Sylvius
13
article
Polštář pohovky spočíval právě při jeho ruce.
Mr. Bates, chopiv se ho, mrštil jím trestanci přímo
v obličej.
Ač měkký dost, polštář zasáhl deportovaného přece
takou silou, že byl na okamžik jakoby omráčen. Při tom
spustila i puška jeho; dříve pak, než zasažený Barker
mohl se vzpamatovati, chopil se ho Bates, vystrčil ho
ze dveří a vzkřiknuv: »Vzpoura!«, uzavřel dvéře ze
vnitřku.
Hluk vylákal i paní Vichersovou z kajuty její: malá
znalkyně dějepisu vběhla jí přímo v náruč.
»Nebesa, pane Batese, co jest? co se děje ?«
Bates, zuře, zapomněl se tak dalece, že před paní
Vichersovou zaklel.
»Vzpoura vypukla, milostivá, vzpoura! Vraťte se do
své kajuty a uzavřete dvéře! Ničemové oni vzbouřili se
proti nám!«
Julii Vichersové bylo, jakoby srdce její náhle bylo
ustalo tlouci.
Což neujde hroznému osudu tomu?
Bates ale pokračoval:
»Vraťte se do své kajuty a nehněte ani prstem,
dokud nepřijdu. Snad není ani tak zle! Mám pistoleu
sebe a pan Frere zajisté slyšel výstřel. «
»Vzpoura! Všichni na palubu!« vzkřikl Bates na
konec silným hlasem svým, ale zděšením spotilo se čelo
jeho, když nezaslechl jiné odpovědi, nežli jen z paluby
posměch.
Odvedl vyděšenou paní Vichersovou i dcerušku její
do jejich kajuty, vytáhl potom pistol, natáhl kohoutek na
ní a chopil se šavle, jež visela při stožáru, kajutou pro-
cházejícím a vyběhl po schodech.
Ztracen pre život.
Mister
Bates
Barker
Vichersová
Frere