1
masthead
V Praze, ve středu dne 7. srpna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl.(„Nančný Obzor“
ve středu a „Literárni
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80 b
Praha
Literárni Hlidek
5
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkové za 3
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 7. s rpna. »Deutsche
Volksblatt« jest posledními českými
schůzemi nesmírně rozzuřen. Štve Němce
na vídeňské Čechy a vyzývá je, aby če-
ských schůzí a projevů ve Vídni
netrpěli. K českým provokacím jako byly
poslední schůze, nesmí se prý klidně přihlí-
žeti. Proti takovým domýšlivostem musí se
rázně vystoupiti. V čas musí býti uči-
něna opatření, aby se zamezilo, by
české strany nerostly do nebe. Vídeň jest
německá a musí zůstati německou na věčné
časy. Nepřestanou-li provokace české, jaké
jsou poslední dobou každonedělní zábavou
českých exaltadů, mohli by prý se
Vídeňáci proti svému dosavadnímu
zvyku státi velmi nepříjem-
ným1. To prý by bylo nejen jejich právo,
ale povinnost.
Z Vídně, 7. srpna. Císař potvrdil zá-
kony usnešené sněmem moravským o od-
vodňování pozemků polníchv
Dunajovicích a Raclavicíc h.
Z Vídně, 7. srpna. Na žádost spolků
německých učitelů měšťanských škol poda-
nou k železničnímu ministerstvu, aby ab-
solventi měšťanských škol při
ucházení se o místa u kancelářské neb ma-
nipulační služby železniční byli na roven
postaveni absolventům nižších
škol středních, obdržel předseda zmí-
něného spolku zprávu, že se žádosti té
vyhovuje.
Z Vídně, 7. srpna. Kontrolor loterního
úřadu v Brně Karel Srna byl jmenován
správcem loterního úřadu v Brně.
Z Vídně, 7. srpna. »Neue Frei
Presse« snaží se vyvrátiti námitky, pro-
nesené posl. drem. Stránským proti sub-
strátu nynější moravské vyrovnací
akce. List praví: Pan dr. Stránský jest
Němec
Vídeňák
Srna
Stránský
Vídeň
Čechy
Dunajovice
Brno
Deutsche Volksblatt
Raclavicíc h
spolek německý učitel měšťanský škola Voda
loterní úřad v Brno
Neue Frei Presse
8
article
jenom podmíněným odpůrcem vyrovnání. On
není nepřítelem vyrovnání z té příčiny, že
by Čechové na Moravě sdíleli majoritus
velkostatkem jako v Čechách, nýbrž morav-
ský velkostatek se mu nelíbí, že v české
majoritě má sedět 5 prelátů a 2 biskupové.
Proti tomu vzpouzí se jeho demokratické
svědomí a jeho svobodomyslné přesvědčení.
Dr. Stránský myslí, že nesmí své ruky pro-
půjčiti k vyrovnání z té příčiny, že stanove-
ním zemského volebního řádu české většině
by bylo na věky znemožněno zavésti vše-
obecné volební právo na Moravě.
Na tyto námitky nebyl nikdo připraven,
zejmena kdo pozoroval dosavadní politickou
činnost p. dra. Stránského a jeho strany.
Především nebylo nikdy pozorovat, že kon-
servativní velkostatek v Čechách jest méně
klerikálními živly prostoupen nežli konserva-
tivní velkostatek na Moravě a přece chce
p. dr. Stránský, jak praví, klidně přijati ma-
joritu jako jest v Čechách. Ale že by se
česká strana lidová na Moravě vůbec poza-
stavovala nad nějakým klerikálním přímětkem
k majoritě, to slyšíme dnes poprvé. Dvacet
let tvořila tato strana na říšské radě část
majority, ve které se nacházelo nejenom ně-
kolik prelátů, nýbrž celá strana klerikální, a
moravští Čechové nikdy se nepozastavili nad
tím, nýbrž dali si líbiti beze všech vyčítek
svědomí podporu těchto klerikálů.
Rozhodla-li se tato majorita, stalo se to
ze všech jiných důvodů, jen ne z toho, že
by svobodomyslnost moravských Čechů se
nesrovnávala se snahami německých kle-
rikálů.
Ještě méně zasluhuje víry obava p. dra
Stránského ve příčině zavedení všeobecného
volebního práva na Moravě. Jak pak se má
věc dnes? Mohli by Čechové, kdyby vy-
rovnání přerušili, proti vůli Němců a velko-
statku zavésti všeobecné volební právo?
Čecho
doktor
Stránský
Němec
Morava
Čechy
všeobecný volební práv na Morava
9
article
Námitku, že většina v moravském zem-
ském výboru obnáší jen 4 hlasy proti 3 a jest
závislá na velkostatku, možno bráti zrovna
tak málo vážně. Že ve sboru sestávajícím ze
7 členů nemůže býti majorita velká, vysvět-
luje se arithmeticky, a že by rozhodující
hlas velkostatku se připojil k Němcům a ni-
koliv k Čechům, toho se netřeba báti.
Námitkami pronášenými proti morav-
skému dílu vyrovnacímu se tato akce sotva
otřese. Ohrožena a zničena může býti to-
liko vědomým úmyslem překaziti mír, kterýž
by mohl býti způsoben vyrovnáním. Jenom
tímto úmyslem by se to mohlo státi.
w. Ze Lvova, 7. srpna. Poslanec
Vladimír rytíř Gněvoš slaví 11. t. m.
60leté narozeniny.
Z Říma, 7. srpna. List »Fanfula«
uveřejňuje tuto zprávu: Projevy Chor-
vatů proti Vlachům v Dalmacii
trvají stále. Přepadavání Vlachů z Italie
a tupení krále italského listy dalmatskými
stáva se stále častějším. Rakouské úřady
přihlížejí k tomu nečinně. Italský konsul po-
dal vyslanci ve Vídni o těchto poměrech
zprávu.
(O tom všem, o přepadání Vlachůva
útocích na krále italského není nikomu nic
známo. Red.)
Němec
Čecho
Vladimíra
Gněvoš
Vlach
Lvov
Řím
Dalmacie
Vídeň
Italia
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 7. srpna. (C.-B.) Dnešní
»Wiener Zeitung« sděluje: Ministr finanční
jmenoval vrchní komisaře druhé třídy při
finanční stráži Josefa Weilbolda, Adolfa
Diessnera, Josefa Sklenáře, Jana
Pulpána a Karla Schmuckera
vrchními komisaři finanční stráže I. třídy
pro Čechy.
Z Vídně, 7. srpna. Dnešní »W. Ztg.«
sděluje: Císař jmenoval mimořádného pro-
fessora německé university v Praze dra. Gu-
Weilbold
Diessner
Sklenář
Pulpán
Schmucker
W Ztg
Vídeň
Čechy
Praha
Wiener Zeitung
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kytice růži.
Aureliano Garcia.
Garcia
12
article
Za svého pobytu v lázních trávíval jsem
obyčejně večer v bytě sousedky naší, staré
úctyhodné dámy.
Milovala nadmíru květiny a mně působilc
vždy potěšení, překvapiti ji při své návštěvě
darem nějaké pěkné kytice.
Jednoho večera setkal jsem se u ní s ja-
kýmsi starcem — novým to hostem v lázních
— jenž se stařenou hrál oblíbené domino
seznali se asi před dvěma dny v čítárně novin
nějakou náhodou a když poznali vzájemnou
zálibu ke hře v dominu, přicházel k ní stařec
každodenně večer na partii domina.
Pozdraviv, nabídl jsem staré paní kytici
růží, byly rozkošné a dobrá paní nemohla se
jim dosti vynadiviti.
Stařec mlčel a zmateně díval se nejprv
na můj dar, pak usmáv se, zvolal:
»Věřili byste, že tato kytice vzbudila v
mně vzpomínku na mládí? V pěti minutách
zdá se mi, že jsem se vrátil do svých dvaceti
let, v pěti minutách oživla v mém srdci hluboká
láska, již jsem vyznal ženě, která, žije-li dodnes,
čítá nejméně šedesát let.
Povím vám vše. Bylo jí tehdy dvacet let,
právě byla opustila pensionát, když otec můj,
uvažuje o mé budoucnosti, aniž by se mne byl
optal, nařídil mi jednoho dne, abych odešel do
X... k pluku, kde měl jsem si hledat karriéru.
Toto neočekávané rozhodnutí mne zdrtilo,
předně nelíbil se mi život vojenský a pak, byl
jsem zamilován. Ale za nic na světě nebyl bych
otci odporoval, neboť byl by mi nařídil odejíti
okamžitě.
13
article
Na štěstí měl jsem pomoc v takových vě- zapomenouti na ni; oženil jsem se potoms
Na štěstí měl jsem pomoc v takových vě- zapomenouti na ni; oženil jsem se potoms
cech, strýce, jenž byl tehdy právě tak stár jako
jsem já nyní.
Vyložil jsem mu, proč žádám jej o při-
spění.
»Tvůj otec ti neřekl vše,« byla jeho odpo-
věď, když jsem byl skončil; »káže-li ti jíti tam,
kam chce, činí tak proto, že velitel pluku je
přítelem jeho a že má dceru, která je tobě
určena za manželku; byl by to výhodný sňatek,
dívčina je bohatá . . . mlč, vím sám, že když
se miluje, peníze jsou věcí vedlejší.
Miluje-li tě Nydia, nutno, abys vše její
lásce obětoval; musíš se tedy dříve přesvědčiti.
miluje-li tě opravdově a není-li láska jenom její
okamžitým vrtochem !«
»Strýče, mám nápad !,
»Nuže?«
»Budu jí psáti !«.
»Dělej, jak se ti líbí !«
Psal jsem tedy dopis; nebylo to pro mne
nesnadno; psal jsem už aspoň stokráte o témž
předmětu. Nesnadno bylo vynalézti způsob, jakým
doručiti jí dopis.
Konečně rozhodl jsem se uvíti kyticí z růží
a vložiti mezi ně dovnitř sbalený lístek.
V něm prosil jsem ji pro vše na světě,
aby počkala na mne, až se vrátím z vojny, že
ji miluji nade vše; souhlasí-li se mnou, aby
druhého dne dala si jednu z růží, jež jí po-
sílám, do vlasů — pak, psal jsem, odvážím se
teprve mluviti s Vámi.«-
»A lístek uschoval jste v kytici !« zvolala
stará paní v ustrnutí.
»Ano, paní!«
»A pak ?e
»Druhého dne Nydia neměla růže ve svých
krásných vlasech! Chtěl jsem se zabit. Ale
strýc odstranil mne z města, přemlouvaje mne,
že Nydia nikdy mne nemilovala.
Na konec jsem mu uvěřil a odhodlal se
14
article
dcerou plukovníkovou, kterou jsem ztratil po
osmi letech; a nyní jsem sám jako kůl v širém
poli, ježto všichni moji i strýc už zemřeli.
Nuže dobrá! A věřili byste, že ještě vzpomínám
někdy na Nydii a zřím ji před očima, jakou
byla tehdy, dívčina dvacetiletá s nádhernými
ebenovými vlasy a s očima sladkýma a září-
címa, ana zatím, žije-li dosud, je asi hodně
sestárlá a plna vrásek.«
»A nevíte, co se s ní stalo ?«
»Nevím !«
»Skutečně?«
»Skutečně.«
»Řeknu vám tedy, co se stalo s Nydií.«
»Aj?«
»Ano, řeknu Vám: ona Vás milovala !«
»Mne milovala? A proč nedala růži do
vlasů ?«
»Nečtla Vašeho lístku, plakala nad Vaší
nepřítomností a pak se provdala !«
»Za seňora Zamudia ?«
»Ano za seňora Zamudia, po němž jsem
vdovou ?«
»Pro boha! Vy jste Nydia ? !«.
»Ach běda ! Ano, tak jako Vy jste mým
dávným ctitelem !«
»Bože můj! Komu by bylo napadlo, že
se zase shledáme !«
»A to při hře v domino !-
»Ale co se stalo s onou kyticí růže ?«
»Kytici Vám ukáži, uschovala jsem ji tak,
jak jsem ji dostala, a chránila ji pečlivě.«
A paní vytáhla ze skříně ebenovou schránku
a otevřela ji s posvátnou úctou.
Vyňala z ní zvadlou kytici.
Její ruka se třásla.
»Rozvažte ji, rozvažte ji ! volal stařec.«
Paní rozvázala kytici a nyní teprv nalezla
lístek, jenž po čtyřicet dva roky mezi růžemi
zastrčen odpočíval nerušeným spánkem.
Přeložil K. F.
Nevím
Aj
Nydium
Bož