Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

6. dubna 1900

4

Císlo 95

5 article

Ruský svět vědecký jest tak vyvinut a již na ta- kové výši pokroku, že by bylo s velikým prospěchem pro vědu naši, kdyby naši učenci do pokladů těchto bezprostředně mohli se nořiti. Velice vážný důvod pro zavedení ruštiny na na- šich školách mluví také se stanoviska obchpdua průmyslu. Otázka tato jest pro nás Čechy přímo palčivá. My jsme zemé malá, v níž popu- lace bohudíky utěšeně se množí. Přírůstek tento nemá dosti pramenů k obživě a působnosti a proto jest při- rozeno, že hledí se obrátiti někam, kde obchoda průmysl ještě vnější příliv rád snese a někam, kde není jestě nadprodukce intelligence. V sousedních zemích jest dosti sil již ve všech těchto směrech a jest tedy přirozeno, že naše intelli- gence i naše výrobky průmyslové a vůbec technické zejmena až časem ještě více se rozmnoží, samy o sebe budou hledati a nalezati odliv tam, kde jest pol pro ně ještě utvořeno a takovou zemí jest v předn řadě Řusko a státy balkánské. Na přesmořský vývoz my počítati nemůžeme, po- něvadž nemáme loďstva. Řídká lidnatost Ruska může poskytnout nadaným lidem našim příležitost k vy- niknutí a uplatnění se. Třeba Rusko nyní vyvijelo v rozmachu průmyslovém činnost horečnou, přece bude ještě nyní na dlouho a dlouho studium obchod- ních a průmyslových poměrů tamních pro nás vele- důležito a užitečno. Malý krok v tom ohledu učinil již náš vývozný spolek, kterýž krok ukázal ale již přece, že lze pěstovat u nás celá odvětví výroby, která v Rusku naleznou odbytu, poněvadž jich tam ještě Okolní národové již dávno vystihli důležitost ruského trhu a zejmena Němci již dávno snaží se hospodářskou posici svou tam upevniti.

Čecho Rusko

6 article

Posl. Březnovský: Oni se jim tam Něme stejně odmění jako všude jinde. Posl. dr. Samánek: V Petrohradě jest veliký počet Němců, kteří jsou tam obchodního a průmyslo vého prospěchu velice bedliví. Posl. Krejčík: Oni tam budou chtíti také stvo řiti své uzavřené území. Posl. dr. Krajník: Proč tam nechtějí „Staats- sprache“? Posl. dr. Šamánek: Němci postřehli dobře že v Rusku jejich obchodu a průmyslu kyne ještě bu- doučnost. V roce 1880 bylo v Rusku 27 německých konsulátů. Rakousko mělo tam jen 7 konsulátů. Nyn již celý svět měří důsledky toho, až sibířská dráha bude dostavěna a uvažuje o tom, jaké převraty způ- sobí to na trhu světovém. Za těchto okolností jest opatrno, abychom se na budoucnost připravovali a v ohledu tom jazyková kvalitikace bu de zajisté zaujímati místo důležité. Třetí důvod pro zavedení ruštiny u nás jsou dů- vody národnostní. Vidíme dobře, jakou značnou morální posilu a i jinak význam má, že celý svět s obdivem a s uznáním, pohliži na válku Burů o jich samostatnost a také my, jako malý o svou existenei zápasící národ, musíme se starati, abychom získal sympatii nějakého vétšího národa. Všímněme si jen co znamená pro naše Němce opora o jejich soukme- novce v říši! Také my musíme hleděti navázati s ně- jakým mocným národem.

Posl doktor Samánek Němec Krejčík Krajník Petrohrad Rusko Rakousko

7 article

Ríká se, že jest zapotřebí, aby česká otázka byla řešena tak, aby se stala evropskou. To jest pravda dodati třeba, že nebude dříve evropskou, dokud se nestane všeslovanskou. V tom spočívá budoucnost naší politiky Česká otázka netluče ještě na dvéře petrohrad- ského kabinetu a proto nemůžeme dosud na žádnou politickou pomoc odtud počítati. Ale jest možno, že někdy konstelace evropská tak bude utvořena, že na- stane i doba, kdy kabinet petrohradský i nás, maléh národa, bude se ujímati. Ovšem spolehati na to ne- smíme, ale připraviti se na to můžeme. Vliv vedoucícl kruhů ruských a intelligence ruské na tamější vlád- noucí kruhy jest značný a bylo by tudíž s prospě- chem, abychom s těmito kruhy intelligence v Rusku navázali. Nekladu si v tom ohledu příliš velké na- děje, ale musíme i tuto okolnost míti na zřeteli, uva- žujeme-li o tom, máme-li se rusky učiti či ne. Ku kouci podotýká řečník, že nemá velkých nadějí, že jeho návrh v komisi a zejmena v kru- zích vládních bude příznivě přijat. Vídeň jes nám nepřízniva, poněvadž tamní kruhy nikdy nestudovaly význam náš a význam Slo- vanstva pro tuto říši.

Rusko Vídeň

9 article Posl. Krejčík: Oni ten význam studoval

Posl. Krejčík: Oni ten význam studoval finančně. Posl dr. Šamánek: Vídeňská politika jest vlastno politikou pruskou; Vídeň nedělá níc, c nechválí Berlín. Řečník klade váhu na to, že od návrhu svého od veřejného jeho přetřásání slibuje si v přední řadě úspěch, že kruhy naší intelligence bu- dou povzbuzeny o tomto předmětu pře- mýšleti a že samy dobrovolně a bez nu- cení dospějí k poznání, že zabývati se jazykem ruským jest pro nás pro- spěchem. Appelluje zejména na česke kruhy studentské, které vždy vynaklá- daly velkou píli ve věcech slovanských a jest přesvědčen, že tyto kruhy se my- šlenky, učiti se rusky, uchopí s nadše- ním. Naše budoucnost spočivá v poli- tice slovanské a v tomto znamení také zvitězíme. (Výborně! Výborně! Potlesk.) Nejvyšší maršálek zemský oznamuje. že k předmětu tomuto ve formálním ohledu více po- slanců k slovu se přihlásilo. Posl. Stein snaží se zlehčiti návrh posl. dra Šamáneka. Páni udělali prý by snad dobře, kdyby s ohledem na obchodní styky naší famosní obchodn politiky žádali vyučování řeči čínské. Proti ruštině ničeho nenamítají. Jest však velice smutným a zahanbujícím pro sněm provincie země české. ..

Posl Krejčík doktor Šamánek Stein Vídeň Berlín

10 article

Po slovech těchto zahřměl z lavic českých po- slanců bouřlivý odpor a hlasy: „Ohó!“ Velký hluk Posl. Steln (pokračuje). . . . že v okamžiku kdy veškeren lid, bez rozdilu stran a národnosti, vy- kořisťován jest židovskou uhelnou lichvou způsobem nestydatým, kdy stav rolnický i živnostenský hyne veškero dělnictvo se zotročuje, nehájí se zájmy Jejich. nýbrž přichází se s návrhem na zavedení ruského jazyka. Posl. Iro:. . a Masaryk německého. (Veselost.) Posl. Stein: Jste v odporu s vlastním svým spolurodým soudruhem Masarykem, který také jest Čechem (Veselost), jemuž přece jistou důležitost ne- budete upírati. (Různé hlasy českých poslanců, jako „My vám jej dáme!“ a pod.). Má-li návrh stránku politickou a chcete-li tím docíliti, by říše se ztroskotala a pád firmy „Habsbur a spol.“ pokud možno záhy nastal. Nejvyšší maršálek zemský (přerušuje) Musím p. řečníka žádati, by o dynastii podobným způsobem nemluvil. (Pochvala u velkostatkářů a čes- kých poslanců.) Posl. Wolf (recituje rhytmickým hlasem): D brach die Menge tobend ans, gewaltiger Sturm durch- braust das Haus. (Tu propukl dav v zuřivost a daven burácí mocná bouře) Hlas z lavic českých poslanců: Pan Wolf zpívá (Veselost) Posl. Stein končí a navrhuje, by se o návrhu posl. dra. Šamánka přešlo k dennímu pořádku. (Sou- hlas u německých poslanců) Návrh tento není dostatečně podpo- rován.

Posl Masaryk Stein Čecho Wolf Šamánek Sturm durch das Hausa Steln

11 article

Posl. dr. Eppinger prohlašuje jménem klub německých poslanců zemského sněmu, že hlasovati budou proti návrhu posl. dra. Šamánka již při prvém čtení, protože školská komise, které by byl přiká- zán, má řešiti tak naléhavé a důležité věci, že bylo by nešvarem, obtěžovati ji novou, jež naprosto nem vyhlídky, že se uskuteční. Návrh kromě toho vybočuje z kompetence zem- ského snému, neboť žádá se tím, by se ruština za- vedla na veškerých středních školách země, tudíž na gymnasiích a o těchto stanoví § 11. stát. zákl. zá- koně, že o zásadách vyučování na nich náleží rozho- dovati říšské radě, nikoli zemským sněmům. Avšak také ve věcném chledu mají Němci zá važné námitky proti návrhu, o nichž částečně zmíni se již předešlý řečník. Pokud však trvají posavadní poměry, pokud by chom byli povinni prostřednictvím bud zemské, bu státní pokladny přispívati na tyto náklady, musí se nám také dovolit zkoumati věcnou vhodnost tohoto návrhu. A jakožto výsledek tohoto zkoumání uvádí řečník, že zavádí-li se ruština jako povinný předmět na školách, kde jest němčina předmětem nepovinným, znamená to, že považují ruštinu za předmět důleži- tější. Tím prý však by byla nejvíce poškozena česká studující mládež sama, neboť by se jí staly nepřístup nými nejbližší vzdělavací pomůcky v jazyku německém

Posl doktor Eppinger Němec

12 article

Němcům prý může býti toliko vhod, jestliže Če- chové se vzpírají učení se němčině, neboť jim budou pak protivníky méně nebezpečnými, pozbudou schop- nosti pro centrální úřady a nebudou-li umět vůbec německy, nebudou moci působit v německém kraji ani jako úřadníci špatně německy mluvící Avšak právě proto považuje prý návrh za pouhou demonstraci proti sprostředkovacímu jazyku němec- kému. Toť prý chorobná národní nedůtklivost. Rov- noprávnost však nemůže prý znamenat matematickou rovnost toho, co každému vyměřeno. Němci považují tento pojem za rovnost právních pravidel, dle nich se měří, ale kde z předu jsou nerovní činitelé, nemůže býti rovno to, co se každému udílí. Němčina prý jest nepopíratelné sprostředkovacím jazykem v Rakousku a zůstane jím přese všechna na- řizování, poněvadž prý jest prostě státní nutností. Řečník tvrdí dále, že němčina jest potřebna jako sprostředkovací řeč i slovanským národům a bez ní prý se nedovedou smluvit. Přese všechen odpor proti němčině, jako řeči dorozumívací, nepůjde to jinak, máli býti tato otázka vyřízena. (Hlasy na českých la- vicích: Oho! Paragraf 19.). Má tudíž němčina fak- ticky dvojí význam, totiž jakožto místní dorozumívací prostředek v okresech s pouze německým obyvatel- stvem absolutně a v okresech smíšených relativně platný. Ale na každý způsob dlužno jí vyměřiti větší míru práv, neboť jest tu skutečný rozdíl. I Čechové prý se musí podrobiti této skutečnosti.

Němec Čecho Rakousko

13 article

Odpovídá dále na otázku, proč právě němčina má míti nadvládu nad českým jazykem. Není prý to znásilňování se strany státu, když němčině vyhražuje se přednost. Obrací se na posl. dra. Fořta s otázkou: Je možno tak šmahem odstraniti nadvládu němčiny. jejíž vliv sahá za hranice české? Dá se věc přes noe změniti a lze snad některému jinému jazyku tuto úlohu přiřknouti? Tento poměr není prý diktátem vládním, nýbrž vyvinul se během dlouhých let, více než za Marie Teresie a císaře Josefa lze za germa- nisatory v Čechách prohlásiti „pány ze zámků“ mnohdy původem Čechy. (Na lavicích mladočeskýcha Bohužěl!) Tyto věcí prý nedají se škrtnutím pera zmaříti. Pan dr. Herolů prý pokládá dorozumění ja- zykové za možné jen na základě nového sčítání správnější statistiky národnostní. Nelze prý však před- pokládati, že výsledky nového sčítání budou se přílii lišiti od údajů starších. Prý agitacemi z obou stran se protivy zmírní a rozdíly vyrovnají.

Marie Teresie Josef doktor Herol Čechy Bohužět

14 article

Nové sčítání lidu bude prý se díti za těchže vlivů, jako dřívější a kdyby vždy se strany Čechů se prot vyrovnání jazykovému namítalo, že statistika, jež mu za základ má sloužiti, jest nesprávná, ježto donuco- vání a terrorism při sčítání vládl, mohlo by se vy- rovnání odročovati z desítiletí na desítiletí. Ano, my bychom počkali s vyrovnáním, pokračuje řečník, ale nepočká lid, za néjž mluvíme! Dorozumění musíme hleděti zjednati, byť by i překážky se nám v cestu stavěly. Řečník míní, že bylo by lze docíliti doroz- umění — toho arciť prý nelze očekávati, že po 40le- tém boji zavládne láska a mír mezi Čechy a Němcia že by se Čech s Němcem objímali. (Hlučná pochvala v levo.) Národní protivy potrvají i nadále, odporovalo by to i zásadám dějin. Bylo by to psýchologicky nemo- žno. Národnostní protivy potrvají, jak tomu učí histo- rie všech národův. Boj však může se utvářiti jinak právě ve věcech, kde zabíhá do nechvalných meri může býti boj uveden do pravých kolejí. Boj národ- nostní prý by se mohl změniti v závodění. Pak by prý mohl ze zápasu vyplynouti pokrok místo nepro- spěchu. (Hlučná pochvala v levo.) Ostatně dorozuměn není dílem okamžiku a nelze si mysliti, že by vášno národnostní rázem se daly ptlumiti. Z motivů národ- nostních budou i na dále Češi a Némci se potýkati

Čecho Čo Němec Čech Čechy

15 article

Tak zpozdilým as není nikdo, aby nenahlédl tu- to věc Řečník jen by sobě přál, aby bylo již konečně pe národnostních nesvárech a aby sněm mohl se véno vati jiným naléhavým otázkám veřejným. Nač protivy ještě přiostřovati, nač mají býti stále kladeny překážkí překlenuti vzájemných rozporů? Kéž dílo sněmu bud skoncováno v době nejbližší! (Hlučná pochvala n německých lavicích.) Také warnsdorfskému posl. P. Opitzovi podně Šamánkův se nelíbí. Nazývá jej nevčasným a směru škodlivým. Půjde-li to tak dále, odejdou prý Němei ze sněmu znovu. Posl. Moravec: To bude neštěstí ! Nechcete býti s námi rovnými, raději bez vás! Posl. P. Opite pochybuje, že by velkostatkář návrhu tomu dali souhlas a že by vláda jej mohla předložiti k sankci. Posl. dr. Šíl: Tak nač o něm mluvíte? Posl. P. Opitz tvrdí, že by český dorost bez znalosti němčiny nemohl vyvíjeti se v duchu západo- evropské kultury, dovolává se slov dra. Riegrao směru obou národů v Čechách a prof. Lamanského praví, že by bylo mnohem lépe zavésti němčinu n všech školách jako předmět povinný. Doporučuje,v souhlasu s drem. Eppingrem, by přes návrh dra. Ša- mánka přešlo se k dennímu pořádku. Posl. hr. Schönborn (německy) prohlašuje. že dle náhledu jeho strany rovnoprávnosť musí býti skutečnou a že toto stanovisko také vždy bude liá jiti. (Pochvala u velkostatkářův a Čechů.) Pokud se státního práva týče, odkazuje ke programu a prohlá- šení své strany.

P Opitz Šamánkův Posl Moravec doktor Šíl Lamanský Schönborn Čecho Čechy šo

16 article

(Česky.) Dovoluji sobě podolknouti, že nejsme vlastně proto, aby ruský jazyk jako obligátní před- mět vyučovací byl zaveden na středních školách, uznáváme však, že v jisté míře by potřeba k tomu vedla, aby zvláště na školách reálných a obchod- ních vzhledem kčetným stykům obchod- ním s Ruskem řečí ruské bylo dle možnosti obligátně vyučováno. Také forma, v jaké pan navrhovatel návrh svůj přednesl, nezdá se nám býti zcela správnou. Arci bylo by věcí komise, aby v tom směru náležitou odpomoc zjednala. Důvody, které nás vedou k tomu, že budeme v prvním čtení pro tento návrh hlaso- vati, ačkoliv s formou, v jaké předložen byla s jeho odůvodněním souhlasiti nemůžeme, spočívá v tom, že nám záleží na tom, aby vůbec poměry. které souvisejí s vyučováním jazyků na středních školách, znova byly přetřásány. Doufáme, když návrh ten do školské komise se dostane, bude v ní ze spánku také probuzen návrh, který jsme my svého času podali. Nechtěli jsme svým hlasováním proti návrhu v prvním čtení této záležitosti dodati rázu zvláštní důležitosti, kterého v ní nevidíme a doufáme, že naše odůvodněné tužby snad se při- blíží k uskutečnění. Budeme hlasovati pro přikázání návrhu školské komisi. (Výborně!) Posl. Sokol: Nejlepší řečníci a nejbojov- nější válečníci z oné strany (řečník ukazuj na lavice poslanců německých) přišli, aby návri dra. Šamánka potřeli. Pan posl. Stein přímo zuřil. Kdyby takovým způsobem návrhy, které se jen nás týkají, měly býti projednávány v době, až by oni pánové dosáhli svého veta, jak by se nám potom vedlo? Musíme se míti valně na pozoru, abychom nepřispěli k tomu, aby oni snad svým vetem i naše nejnevinnější a nejoprávněnější tužby nezamílali.

Posl Šamánek Stein Rusko Sokol

17 article

Dra. Eppingera jsem litoval, že krásného práva své výřečnosti užil, aby mohl na nepravém míst spustiti velikou politlckou řeč. Všechno to bylo úplně zbytečné. Návrh podobný již v školské komisi jest. Podal jej svého času zvěčnělý dr. Vašatý. Posl. Stein nazval věc tu komickou a posílal nás do Moskvy za podomky . .. Posl. Anýž: Podle své nátury. Posl. Sokol: ... do Číny a bůh ví kam. Pro byli ti páni proti tomu návrhu? Poněvadž nechtějí dopustiti, aby se uskutečnilo to, co našemu národ- nímu rozvoji poněkud prospívá a proto, aby ukázali že bez jejich vůle nemůže se státi v tomto sněmu docela nic. O nějakém nepřátelství proti jazyku ně- meckému není v celém návrhu vůbec řečí. Ře ruská byla přirovnána k čínské, ale v tom jest v liký rozdíl. My Čechové již teď, ačkoliv jsme s růsky neučili, rusky mluvíme. Ruština není řeči cizí: mezi řečí naší a ruštinou jest jen rozdíl dia- lektický. Naše řeči slovanské neliší se od sebe tak, jako dialekty německé. P. Opitz řekl, že bychom s ruskou řečí nepřišli ani do Saska. Ale vždyť oni nechtějí, abychom tam chodili, oni nás vytlačují i z toho uzavřeného území. Se znalostí řeči německé jsme to přivedli tak daleko, že nám za nynějšího času neprospívá téměř nic. Počítáme-li, v čem nám němčina po- máhá a prospíva a v čem nám škodí, převyšuje škoda užitek, a bylo by pro nás mnohem pro- spěšnější, kdybychom se jednoho krásného jitra pro

doktor Vašatá Posl Stein Anýž Čecho P Opitz Moskva Čína Sasko Sokol

18 article

budili a němčinu zapomněli, pak by s námi ve Vídn musili jednat zcela jinak. (Výborně!) Pan dr. Eppinger mluvil dále o rovnoprávnosti. kterou prý u nás nelze úplně zjednat, nás prý jes 6 millionů a jich 50 mill. a proto prý oni musí míti také tolikrát víc práv. To jsou, pánové, ljiní Němci ti do našeho státu nepatří a my k nim také dosu nenáležíme. Prozatím myslíme si my rovnoprávnost takovou, aby Čechové za svou zlatku daní, kterou odvádějí státu, měli zrovna tolik práv, jako Němci z svou zlatku.

doktor Eppinger Němec Čecho

19 article

Posl. Opitz pravil, že podnikáme věc, která jes zemi škodlivá. Nikoliv, pánové, nám to národně pro- spěje, budeme-li věnovat vělší pozornost jazyku ru- skému. V němčině, budeme-li se jí učiti, všichni mu- žeme jako národ utonout, ale v ruštině nikoliv, po- něvadž jsme ve svém živlu. U nás může již v obecné škole býti upozorňováno na příbuznost jazyků slo- vanských, zejmena na příbuznost jazyka českého s jazykem ruským. Jestliže již tímto způsobem se může a má upozorňovat na příbuznost jazyků če- ského s ruským, jest to na střední škole přímo hrač- kou. Myslím, že není potřebí zrovna 3 zvláštních hodin k vyučování tomu, ale při rozšířeném vyučo- vání jazyka českého, které se opírá o širší slovanské základy, může velice mnoho znalosti ruského jazyka žák střední školy nabýti. Ať se páni z leva jak chtějí zlobí, u nás nezastaví proud, bychom se seznamovali jazyky slovanskými a zejmena s největším a nejroz- šířenějším jazykem ruským. S němčinou tak daleko dojíti nemůžeme jako s rušti- nou. (Výborně.) Posl. Karel Adámek: Jest zásluhou páno s oné strany této sl. sněmovny, že před generální debatou o rozpočtu máme velikou debatu o poli- tické sítuaci, ve které se nalézáme. Nebývalo to u nich zvykem, aby vyvolávali na tomto sněmu debaty kromě o zákonech na hubení chroustů a pol- ních myší. Obyčejně se vyhýbali debatám politi- ckým. V tom, že nyní tak nečiní, vidím pokrok, poněvadž snad uznali potřebu, aby o těchto otáz- kách politických bylo jednáno na tomto staroslav- ném sněmu a nikoliv na radě říšské, kam tyto otázky nepatří.

Posl Opitz Adámek

20 article

Způsob však, jak byla debata vedena, nenaplni mne stejným potěšením. Někteří pánové podložili návrhu dra. Šamánka tendenci a účel, kterých nemá. Chceme prý jím demonstrovati proti Rakousku chceme prý jím demonstrovati proti zavedení státní němčiny v této polovině říše. To prvé je nesmys a to druhé, kdyby bylo pravdou, bylo by zeel odůvodněno. (Hlučný souhlas. Výborně !) Nevím, od které doby se pokládá za demon- strací proti Rakousku, když se beze vší politické tendence mluví o říši, se kterou podle autentických výkladů našeho ministra zahraničních záležitostí ži- jeme v přátelském poměru, o říši, která proti nám nikdy žádnou výbojnou válku nevedla, ale která největší tIsni Rakouska Rakousko zachránila. (Výborně! Výborně! Hlučný po. tlesk.) Pan posl. Šamánek ani nevěděl, jaký zločin spáchal. To se dověděl teprve dnes. Pustil prý do tohoto sněmu bouřliváka. Ten lítá touto slavnou sněmovnou již několik let a jest škoda, že neby chycen do klece některé komise, kde by se byl snad naučil parlamentním způsobům. (Veselost.) Jest to vinou našeho jednacího řádu a vinou komise, že tato otázka nebyla dosud rozřešena a že se dnes na denním pořádku tohoto slavného sněmu objevuje. Jeden z pánů řekl, že jest návrh ten špás, druhý, že jest nepraktický a nekřesťanský, že ne- bude moci býti předložen k sankci, že nemá žád- ného praktického významu, že jím uškodíme svému národu, že tím přerušíme možnost styků s centrál- ními úřady atd., atd. Pánové, co pak je vám do toho? Proč se staráte vy o naše zájmy? Je-li návrh tak hloupý a nebezpečný, nevěřím v tolik sebezapření u vás, abyste nám nedopřáli, abychom se v něm sami skoupali. (Veselost. TTak jest !) O t se nechte starati nás a nedělejte si z bytečn starosti.

Šamánek Rakousko

21 article

Nepřejdeme prý s jazykem ruským přes saské hranice! Pánové, jak daleko dojdete s němčinou přes ruské hranice? Není pochyby, že velká Ru svým hospodářským a kulturním vývojem předsti- huje veškeré očekávání svých přátel a nepřátel, že Rus při svém vývoji jest státem budoucnosti, který do velkého zápasu národů v Evropě bude zasaho- vali vlivem rozhodným. Nesmíte upírati, že vývo- jem komunikaci ruských se nám sblíží celé svěly a že po vystavění dráhy sibiřské v poměrech národo- hospodářských v celé Evropě nastane zápas přímo revoluční a bylo by blbé, aby národ po- krevný s tím nepočítal. Musí s tím počí- tati, nechce-li zahynouti. Co pak Němci neputují na Rus stejně jako Francouzi, Angličané a Belgičané. což Němci nestopují veliký vývoj ruské kultury? Když chceme, aby se u nás rozšířila znalost ruštiny, neprovozujeme tím politickou demonstraci. chceme tím jen opatřiti kulturní potřebu našeho ná roda, chceme dáti národu svému klíč k ohromným pokladům, nakupeným na Rusi, aby otevřely se brány průmyslu a obchodu. (Výborně Výborně! Potleskl) První p. řečník ukázal plným právem, že jsm se nechali předstihnouti kolonisační politikou dru- hých států, ale měl ukázali k tomu, co dělá Rusko. Pravil, že bychom se měli učiti radějí čínsky. Páni Němci se učili dříve čínsky, než my. Pochybuji aspoň, že by pruský prine Jindřich byl se v Číně německy dorozuměl.

Rus Němec Francouz Angličan Belgičan Jindřich Evropa Rus Rusko Čína

22 article

Vytýkalo se nám dále, že touto debattou usnad- ňujeme dílo uhelných baronů atd. Divím se, že tento zvuk se ozval s oné strany. Jsou uhelní baroni naši lidé, jsou to naši stoupenci? Nepatří k těm, kteři jsou nejmocnějšími finančními sloupy vaší žurna- listiky a politiky? (Tak jest.) Ve chvíli, kdy z krajů. kde právě on a jeho stoupenci vládnou, jest český dělník vyháněn z práce jen proto, že jest Čech, jes právě potřebno, aby český dělník znal rusky, aby mohl nalézti práci jinde, kde se mu otevírá bra tr- ské srdce. Posl. Stein nás chtěl uraziti opět tím. když toto staroslavné království s velikým řvaním nazval provincií. Tou silou hlasu nezvýší sílu své urážky. Na jeho omluvu říkám, že má vzácného spojence v našem panu místodržiteli, který se také dosud nevymanil z domnění, že tato zem je pouhou provincií a není královstvím českým. Dosud nepo. užíval titulu místodržitele království českého a také ne na svých dopisech. Divím se p. Steinovi a jeho mistrovi, že zapomněli na veliký příklad železného kancléře Bismarka. Mohl by pamatovati, že v roce 1866, když vítězné pluky ve válce »bratrů s bratry« přitáhly až ke královskému městu Chrudimi, dal vy tisknouti prohlášení: »An die Bewohner des glor- reichen Königreiches Böhmen!« Vzý- vají-li páni Wolf a jeho spojenci Bismarka, nechat obrací také k tomuto odstavci jeho evangelia svou pozornost!

Posl Stein Vzý Wolf Bismark Čechy královský město Chrudim Königreiches Böhmen

23 article

Posl. Opitz varoval nás před nešťastným násled- kem, který nám pojde z toho, že se klaníma če- skému stálnímu právu. Naše státní právo není žád- nou modlou, nýbrž jest živou neodvolatel- nou a nepodvratnou zárukou nedíl nosti tohoto království a svobodného kulturního, národohospodářského vý- voje obyvatelstva této země. (Výborně Odvolává-li se na agitační brožuru přítele dra Grégra, jest to nevinný žert, neboť on dal dávno svému výroku tehdejšímu náložitý výklad. O významu státního práva se nemluví podle agitačních brožur. nýbrž podle odborných historických děl.

Posl Opitz přítel doktor Grégr

24 article

Posl. Opitz by nebyl proti tomu, kdyby se ru- štině vyučovalo neobligátně, poněvadž ví, jaké vý- sledky by takové vyučování mělo. Děkujeme za ta- kový ústupek; až budou páni na té straně snad k tomu své doby přivedeni, že se budou chtíti učiti rusky, ať použijí tohoto receptu oni, my se jím spravovati nebudeme. Posl. Opitz pravil také, že ja- zyková nařízení odporují přirozenému právu. Ať vy- světlí, je-li to přirozené právo či ne, aby Čechové v zemi koruny české též při všech úřadech a sou- dech se mohli domoci svého práva svým jazykem mateřským. Jestli pokládá za přirozené právo, co hlásal Mommsen, má pravdu, ale pokládá-li za při- rozené právo, že jsme si vzájemně rovnými, pak musí pochopiti, že by poslední jiskra národ- ního citu v nás shasla, kdybychom jen písmenu nebo linii od tohoto práv upustili. (Výborně! Výborněl Posl. Opitz by mohl věděti, že toto právo nám zaručil i vítěz bělohorský, když povýšil něměinu na rovnoprávnou řeč s češtinou v tomto

Posl Opitz Čecho Mommsen

25 article

království. Ani ten sveřepý vítěz se neodvážil tohoto práva se dotknouti. Právem u těch pánů (obrácen k levici) jest moc a slyšel jsem kolikráte, že otázk práva jazyku národnostního může býti řešena jen krví a násilím. Posl. Eppinger mluvil o jakési chabrusové rov nosti. Divím se, že muž tak vysoko stojící, který naše poměry v král. českém tak dobře zná, se může odvážiti výroku, že bychom my Češi v tomto královstv nebyli s Němci rovni. Z toho plyne také jeho pochy bený důsledek, který vedl k tomu, že pokoj v této zemí nebude dříve zjednán, dokud neskloníme svou šij před Gesslerovým kloboukem státní nebo sprostřed- kovací řeči. Mezi tím, co se zvykem samovolně vy vinulo a mezi tím, k čemu nás chcete nutit záko- nem, jest velký rozdíl. Mluvíte-li o smíření v tomt království a nevzdáváte-li se tohoto konečného cíle svého snažení, aby vaše řeč byla vyvýšena a náro náš aby se stal ve své drahé vlasti národem třídy druhé, pak mluvíte planě o tomto smíru pak jest smír tento nemožný. Naše for- mule zní: Co vám, to nám, anebo: co nám to vám. (Hlučný potlesk.) Na jiné zásad není smír možný a pravíte-li, že jen váš svato- dušní program, o jehož vybudování pan místodržitel se vřele příčiňuje, jest kamenem moudrosti, kterým možno dosahnouti míru, pak musí dříve zhynout v této zemi poslední Čech, než-li bude moci býti řeči o takovém smíru, kde bychom složilí svou šiji pod jařmo vaší nadvlády. Přejeme si, aby veškeré obyva- telstvo prospívalo, ale poněvadž si to přejeme, ne- můžeme nikdy podal ruky ke smíru, který by nebyl poctivý a trvalý. Jedině trvalý poctivý smír jest, který bude uzavřen na základě naprostého rovného práva z rovnocennosti obou národů v tomte království. (Výborně! Výborně ! Hlučný potlesk.

Posl Čech Němec Gesslerův Čechy

26 article

Řečníku se blabopřeje.) Posl. dr. Fořt: Dotknu se nejprve momentu ke kterému již poukázal p. kol. Adámek. Dru, Ša- mánkovi bylo vytýkáno, že hodlá svým návrhem způsobiti jedině politickou demonstraci, že se mu nejednalo o věcnou důležitosť učení se jazyku ru- skému na středních školách. Přiznávám se, ačkoliv jsem pevně přesvědčen o velké důležitosti a prak- lické ceně učení se jazyku ruskému, že bych i v té domnělé demonstraci spatřoval hluboký politický cíl. Kdyby byl zde býval úmysl demonstrovati, schva- loval bych to. Není důvodné, neustále mluviti o růské knutě, o barbarismu ruském, nýbrž jest nutno také mluviti o veliké budoucnosti Slo van- stva s Ruskem v čele. O pokrocích Ruska na poli národohospodářském bylo zde již jednáno. Kdo měl příležitosť sledovat v posledních 20 letech rozvoj vědecké kultury ruské nabude před ní respektu a všichni ti, pidimužíci kteří se dívají na ní přes rameno, musí z alé zt do děr, do skulin své nicoty proti tomu obrovskému rozmachu kulturního roz voje, který 80 millionový národe ruský v prů běhu posledních 20 let učíni l.

Posl doktor Fořt Adámek Rusko Šmánk

27 article

Činíte nám výčitky, jako bychom zakládali ně- jakou politickou šekulaci na své příbuznosti slo- vanské. Kdyby tomu tak bylo, co činíte v ý Celá vaše rakouská politika, ktero provozujete od let 1860—70, není nic ji- ného nežli sledování myšlénky velko- německé, než li politika kalkulovaná a založená na basi velkonémecké říše. Nám budete za- zlivati, že si vzpomínáme na své pokrevní příbu zenství? Váš Bismark se snažil úzkostlivě, aby vel- kého ruského kolosa nepohanil. Německé politice Bismarkově musilo i Rakousko přinésti velikých krvavých obětí. My jsouce si vědomí politického vý- znamu, který tento moment našeho pokrevního pří- buzenství v sobě chová a nepouštějíce významu toho se zřetele, podávajíce takový návrh jako jest Ša- mánkův a chceme-li pracovati, aby lid náš byl s vý- znamem tohoto politického momentu obeznámen, kenáme jen svou politickou povinnost poněvadž jsme si vědomi, že nic nedovede český líd zbaviti tou měrou veškere naděje do budoucnosti a nedoveda jeho důvěryplností jasnou mysl a jasne oko tou měrou zkaliti, jako nauka a theorie, kterou vy hlásáte, totiž nauka o naší úplné národní isolovanosti. Upo- zorňujeme-li náš lid na význam ruštiny pro nás. konáme jen to, co vy způsobem naprosto neomale- ným při každé příležitosti a při každé chůzi ko- náte též. Bylo řečeno, že tendence v návrhu kol. dra. Ša- mánka má význam demonstrační, namířený prot Rusku. Není většího klamu nad podobnou domněnku.

Rakousko šo Rusko

28 article

Jestliže kdo jest upřímným přítelem trvání rozvoje rakouského státu, ovšem takového, který by všem slovanským jeho národům byl opravdovou záštitou a útočištěm, jest to zajisté veliký národ ruský. Na Lamanského a podobné s nijakým způsobem neobracejte! Rusko, jako každý velký národ, má různé odstíny, kvasy, vrstvy, kter podle okamžité nálady, podle větší nebo menší zna- losti poměrů a podle větší nebo menší prozíravosti politické dávají svým myšlenkám výraz. Kdybychom my chtěli využitkovati všeho, co bylo řečeno proti vám, jako vy proti nám, buďle ubezpečeni, že by z loho byla celá literatura. Uvažte jen slova muže. o jebož rakouském vlastenectví naprosto žádné po- chyby býti nemůže. Pojednávaje o poměru Ruska Německa vzhledem k Rakousku a jeho politické bu- doucnosti děl: Zde jest naše fronta nepřátelská; jedinou oporu máme v přátelství s Ru- skem, s týmž Ruskem, které již r. 1849 u Világoše zachránilo nynější stav rakouského soustátí. Víte, kdo to byl? Nikdo jiný nežli arcivévoda Jan Salvator.

Jan Salvator Rusko Německo Rakousko Világoš

29 article

Hlas: Proto ho uštípali. Posl. dr. Fořt: Posl. dr. Eppinger vy čítal nám Jakým způsobem hodláte se učili obligátně ruštině když se neučíte ani obligátně němčině? Táži s vás: Kdo pak tento politování hodný stav zavinil kdopak způsobil poměry v Čechách tou měrou, že se v naší české škole musí žák učiti všemožným jazykům, starým i cizím moderním, ale jazykům zemským ne? (Výborně !) Kdo nese vinu tohoto na- prosto nesnesitelného, nerozumného a nepřípustného stavu věcí, že by v zájmu dvoujazyčnosti, kde dva národové jsou v tisícerých stycích na sebe odkázání postavena byla mezi ně zákonná čínská zeď! T jste udělali vy! Český sněm r. 1863 zavedl oba ja- zyky zemské do středních škol, ale r. 1867, když jste měli vy zde většinu, jste zákon zrušili. Tím krokem jste nám hodili rukavici a dokázali, že se vám ne- jedná o poctivý smír a spolužití obou národů v tét zemi, nýbrž o boj, a ten jste také po celých 25 le důrazně vedli. (Výborně!)

Posl doktor Fořt Eppinger Čechy

30 article

Pan dr. Eppinger dotknuv se průběhu vídeňsk konference, opřel své argumentace o dva myšlénkové momenty. Jeden spočívá v té tak zv. nadhodnote němčiny a druhý v nutnosti nějakého komunikačního jazykového millieux. Pokud se týče oné nadhodnoly. konstruoval věc tak, že řekl, »neběží o to, aby všem zúčastněným dostalo se rovného stejného dílu, nýbrž o to, aby na základě rovného měřítka všem různým elementům bylo měřeno«. Kdybychom tento princip měli užiti pro poměry v království českém a měli měřiti dvěma třetinám obyvatelstva českého a jedné třetině německého, vy- šla by stejnoprávnost nebo rovnoprávnost? (Tak jest! Výborně!) V tom případě by byla nadhodnota česká. A což teprve na Moravě? A což v Krajině a ve Štyrsku? Tam byste se pěkně poděkovali, kdy- bychom chtěli přivésti theorii p. dra. Eppingra ku platnosti. Nám nejedná se o nějakou kvotu, nýbrž o to, abychom podrželi to, co vy máte a co je naším staletým platným právem. (Tak jest ! Celá řada zákonných předpisů mluví pro stano- visko naše a jedině násilí a křlvda n nás spáchaná přivodila stav, ktery tomuto platnému právu odporuje.

doktor Eppinger Morava Štyrsko

31 article

Pan dr. Eppinger pravil, že sprostředkovací řeč skutečně trvá. Nepopírám. To vy chcete, aby nový stav, způsobený stalelou křivdou a bezprávím i ná- silím, stal se legálním. Státní němčinu nepovedlo se vám povznésti na legální stav ani prosincovkou a nepovedlo-li se vám to na ní, tím méně, když velice dobře víme, jaké politické konsekvence a i na další vytvoření se poměrů rakouských vzhledem k Německu by taková státní němčina pro útvar náš míti musila Vy víte, že v dorozumívací řeči německé skrývají se veliké politické a materiální interesy Bylo řečeno, že Němci nadvládu němčiny ne- prováděli z důvodů národních, že panovníci, klel největší měrou způsobili germanisování slovanského kmene, neměli účelu pracovati ve prospěch nacionální ideje německé. To jest pravda. V době josefinskéa za dob Marie Terezie nebyla tendence taková, která by jevila dotčené snahy jako snahy jedině diktované interesem německé ideje národní. Ale nicméně se germanisovalo jako cíl politiky správní, centralisační V praxi bylo však lidu českému úplně lhostejno, jestli pohnutkou germanice je snaha znacionalisování nebo zcentralisování tohoto soustátí.

doktor Eppinger Němec Marie Terezia Německo

32 article

Byli jsme rdouseni, ať se to konalo pod proble- mem tím neb oním a v tomto rdousení vidíme ná- rodní bezpráví a křivdu a proto jest pochopitelno, že dneslkdy jsme se probudili k samostatnému uvě- domění národnímu, jest první naší snahou a cílem. aby tato křivda staletého germanisování s nás byla sňata. Pan dr. Eppinger pěl opravdový hymnus na ký- žené dosažení národnostního smíru. Důvody, které byly uvedeny pro vhodnost smíru, jsou povahy ta- kové, že se jimi nebudu zabývati. Jsem naprosto přívržencem smírného spolužití obou národů, ačkoliv absolutní, ideální smír považuji za nem ysli- telný, poněvadž život národní jako život vůbec je bo j. Nejvýše jedná se o krátké příměř. Jedna věc musí nám na mysli tanouti. Když se horuje způsobem tak láskyplným po národnost- ním smíru se strany, která po 30 roků je symbolem našeho národního utrpení, jest pochopitelno, že za- čináme býti nedůvěřivými a vzpomínáme na slova: »Timeo Danaos et dona ferentes«. Myslím že není snad dobře dnes po velkém úspěchu, kterého jste dobyli v politice říšské příliš, hluboko zasahoval do šalmají míru a líčiti následky toho, kdyby se měly konference vídeňské zdařiti, síliti náladu, která by lid český do nové punktační besídky měla doprovoditi.

doktor Eppinger Danaos

33 article

Mám za to, že v celé té akci jest osudná, zásadní chyba, Jest nepopíratelno, že nikdy a nikdy se vám nepodaří dosáhnout v tomto státu snesitelný poměr v otázce jazykové, když se neodhodláte základní křivdu a bězpráví, v ohledu politickém na lidu na- šem spáchané odčiniti. Pan dr. Eppinger pravil, že nám nezbude na konec nic jiného, nežli akceptováním sprostředkovacího jazyka německého vzdáti zasloužený tribut Rakou- sku, jakožto státu, ve kterém máme svou ochranu a vývoj hospodářský a kulturní zaručeny. Jsme prý povinní tento tribut dáti již také proto, poněvadž nám nikde mimo Rakousko nekyne budoucnosta upomenul na slova Palackého, že kdyby nebylo Ra- kouska, bylo by nutno nějaké Rakousko místo něho utvořiti. Pánové, nedovolávejte se těchto slov Palackého, nezapomínejte, že Palacký po trapných zkušenostech slova ta způsobem solenním desavouoval. Řekl: »Já dnes již ve zdravý vývoj Ra- kouska, po tom, co se stalo, nevěří m. Pokud se ale našeho národa týče, pravil »Já se o něho více nestrachuji] Byli jsme před Rakouskem, budeme i po Řa- kousku a nespravedlnosti se nám do- stane všude a k tomu gratisl (Výborněl Výborně ! Hlučný potlesk.) Rokování tím skončeno

doktor Eppinger Palacký Palacká Rakousko

34 article

Posl. dr. Pacák (kvěcné poznámce) praví, ž posl. Opitz z jeho brožury »Črty jazykové« citoval něco, co prý je s jeho nynějším stanoviskem o otázce jazykové v odporu, a prohlašuje, že i nyní trvá na tom, co tehdy napsal. Brožura jest v souhlasu se zmíněným názorem řečníkovým podkladem přesvěd- čení, že pokud jazyková práva zemským zákonem jsou upravena, musí býti zase zákony změněna, resp. jinak upravena. Musí tedy se činiti rozdíl, vy- dají-li se nařízení ve smyslu zákonů těchto, nebo vydají-li se proti nim. Řečníkova poznámka v cito- vané brožuře směřovala proti nařízením z r. 1859. která proti psanému právu zavedla němčinu ve vnitř- ním úřadování. Úplná jazyková rovnoprávnost če- štiny s němčinou zaručena jest zákony zemskými, tak zejmena obnovenými zřlzeními zemskými a plat- ným dosud — jak i nejvyšší soud uznal — nejvyš- ším kabínelním listem ze dne 8. dubna 1848. Bade- nova nařízení byla vydána na základě těchto zákonů ku poučení úřadnictva a proto také neobjevila sev zákonníku říšském. Ohledně Gautschových nařízení to nemůže řečník říci, a mysli, že neprozradí žád- ného tajemství, uvedeli, že strana jeho k těmto na- řízením souhlanu svého nedala.

Posl doktor Pacák Opitz Bade Gautschův

35 article

Co se týče toho, co posl. Opitz uvedl o konfe- rencích, podotýká řečník, že nelze mluviti o tom, že by z konferenci těchto jedna nebo druhá strana byla navzájem vzala na sebe nějaké závazky, ač jest pravdou, že se v některých náhledech stalo sblí- žení. (Souhlas. Posl, dr. Eppinger (ve věcné poznámce) pro- hlašuje oproti hr. Schönbornovi, že jmenem svým a jmenem své strany protestoval proti návrhu dra. Šamánka a že tedy nepodrobil se komandu poslance Steina a na jeho návrh nečekal. V témž smyslu vyzněla též poznámka poslanc P. O pitze. Posl. dr. Šamánek děkuje v závěrečném slovu svým kollegům, že vývody svými zbavili ho povinnosti, reagovati na různá tvrzení řečníků se strany druhé a praví: Konstatují, že naši páni sou- sedé Němci jsou nepolepšitelní ve své domýšlivosti. jak již také předešle p. ryt. z Holzingerů dokázal. Držím se zásady, že vůči Němcům platí jen to, co člověk vykoná a nikdy jen to, co jim říká. Z celé debaty mám dojem, že jsem svým návrhem uhodil na dobrou strunu a že zvuky její jsou Němcům velmi nepříjemny. Kojím se nadějí, že tento popud. v příčině ruského jazyka dnes daný, nezůstane n kruhy naše bez účinku. (Výborně! Návrh posl. dra. Šamánka přikazuje se po tom komisi školské. Nejvyšší maršálek zemský přikročuje k ukončení schůze.

Opitz Posl doktor Eppinger Schönborn Stein Šamánek Němec

36 article

Národohospodářský výbor se ustavil a zvolil předsedou posl. Krumbholze, místopředsedy po- slance prince Karla Schwarzenberga a Bo- hatého, zapisovateli posl. svob. pána Brandta, dra. Lad. Dvořáka a Stracha Posl. Steiner, Albl a soudr. podávají návrh na zrušení kartelu cukrovarů v severovýchodních Čechách. Posl. Nowak, Schlegel, dr. Funke soudr. podávají návrh v příčině finanční účasti země při zaopatřování prostředků pro místní dráhu z České Lípy do Kamenického Šenova. Posl. Udržal a soudr. dotazují se místo- držitele ohledně šetření škody hraboši způsobené na polích v okresu pardubickém posl. Hodys a soudr. v příčině škody z pu- sobené řekou Litavkou; posl. dr. Krajník a soudr. ohledně defraudace ve s pořitelně prachatické, páčící se na 570.000 K a dotazují se zejmena, jak se stalo, že této katastrofě se ne- předešlo, ač již od r. 1872 ve spořitelně byly shle- dávány nepořádky. Posl. Iro a soudr. podávají na místodržitele dotaz v příčině rozšíření nedělního klidu obchodního personálu na všechna města v Čechiách. Posl. Wolť a soudr. stěžují si v dotazu na místodržitele na zdlouhavé a nezákonné jednání okresního finančního ředitelství v Jičíně. Posl. dr. Ladislav Dvořák a soudr. podávají k místodržiteli

Schwarzenberg Brandt Dvořák Strach Posl Steiner Albl Posl Nowak Schlegel doktor Funke Udržal Krajník Čechy Český Lípa Kamenický Šenov Litavka Čechiy Jičín Bohatý

38 article

V. E.! Nedostatky dosavadního zákonodárství horního, zvláště pak ustanovení zákona ze dne 17. září 1892 č. 178. ř. z. o sanování tak zv. za- opatřovacích pokladen hornický ch, živí již drahnou dobu nespokojenost v řadách hor- ního dělnictva a přispěly zejmena k vypuknutí ne- dávné stávky v dolech uhelných. Na Kladensku na př. vznikla stávka nejprve v dolech společnosti priv, rakousko-uherské státní dráhy především z toho dů- vodu, že v passivní zaopatřovací pokladně hornické této společnosti mělo býti docileno rovnováhy sní- žením dávek horníkům připadajících o celých 259 %l Z té příčiny trvá také stávka právě v dolech uve- dené společnosti dosud, kdežto dělnictvo jinde za- městnané většinou již do práce se vrátilo. Ježto soustava samostatných pokladen bratr- ských při každém jednotlivém podniku zvláště se neosvědčila a poněvadž spravedlivé pojištění horni- ctva pro případ invalidity a stáří jest nejen naleha- vým požadavkem sociálně-politickým vůbec, ale přáním zúčastněných obcí, jimž by jinak důsledkem nového zákona o právu domovském vzhledem ku dělnictvu v nich přibývajícímu vážná břemena na- stala, dovolují si podepsaní tázati se:

V E Kladensko