ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84a7dd70-669b-11dc-a979-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 27, person 105, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXOXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 6. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 95
4 article
Na ranní a odpol. listy předplání see v Praze v sdministrnel na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáškon na měsle na čtvrt lets . . . . 7 K 50 ve siskc 2 K 90 na něsls . Poštout a čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkeu trt lia . . . ukei
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6 article Ruština a němčina na českém
Ruština a němčina na českém sněmu. Návrhem dra. Šamánka, aby mládeži naší studující na středních školách českých bylo umožněno naučiti se doko- nale jazyku nejmohutnějšího národa slovan- ského, ba světového, jazyku to ruskému sněm království českého včera nemálo byl rozčilen. Konservativní šlechtě nebyl patrně návrh taký valně po chuti, jevila znatelné rozpaky, na Němce však účinkoval přímo jako červená barva na krocany: rozhudrovali a rozčertili se do duhobarvé germánské zlosti. od německého radikála Steina až do něme- ckého sociálklerikála Opitze. Nejvíce ze všech ale německý ústavák pan Eppinger. Az mu žíly nabíhaly rozhorlením nad naší opo- vážlivostí. Prokážeme tedy udatnému tomu germánskému gladiatoru čest, že se jeho osobností a jeho filipikou pro chvíli zaměst- náme. Ad vocem osobnosti? Kdo jest tedy tento veliký předbojník za nadpráví a nad- vládu němčiny a němectví v našich vlastech, který včera s takou impertinencí opovážil se nám do očí tvrditi, že prý nemáme my Če- chové ve svých trojjediných vlastech, kde od pravěku jsme domorodým historickým národem a ve kterých nás žije šest millionů proti necelým třem millionům Němcův: že prý nemáme vtěchto svých vla- stech oprávněného nároku na úplnou rovnost svého jazyka s ja- zykem německým v životě veřej- ném, nadtož právo sebeurčení takového, abychom si ve svých školách zavedli za povinný předmět světový jazyk slo- vanský, jemuž se učí dnes studující mlá- dež pruská tak dobře, jako mládez francouzská a jímž mluví ve světě více než jednou tolik lidí, nežli existuje pod sluncem Němcův!
Šamánek Němec Stein Opitz Eppinger Němcův
7 article
Víte tedy jakého původu tento Pragermán dr. Eppinger jest. Pochází z rodiny, v které se mluvilo stejně dobře česky, jako německy matka jeho byla rodem Češkou, bratří jeho. ba Germán Eppinger sám mluví tak dobře česky, jako každý rozený Čech. Opět tedy stvrzená pravda jihoslovanského přísloví »Horší poturčenec, než Turek!« A nyní když jsme podali svou navštívenku osobnosti Pragermána pana dra Eppingra, navštivme jeho duševní dilnu. Hned při vstupu vítá nás — drzou impertinencí, že prý je to bříchem, takovým jalovým návrhem obtěžovat sněm, okrádat školskou komisi o drahý čas nemíníme prý to sami s tím zavedením ruštiny na svých realkách a gymnasiích a s do opravdy, činíme prý se takovým po- žadavkem neslýchaným jen směšným i atd.
Eppinger Češka Germán Turek Eppingr Čechy
8 article
Jaká urážlivá přemíra německé zpupnosti a nesnášelivosti zeje hned z tohoto úvodu Pan Eppinger jest velmi na omylu. My to s tímto návrhem a požadavkem svým míníme zcela opravdově a velmi vážně. Ne proto jen, že máme již toho půlstoletého výsměchu ně- meckého do syta, že prý se my Slované rakouští nedovedem mezi sebou jinak doroz- umět, než po německu. Již pro tuto křivdu a hanbu palčivou měli bychom tedy jako cti své dbalí lidé všemožně o to se vynasnažovat abychom si zvolili jeden slovanský jazyk za svou dorozumívací řeč a nikdo roz- umný a spravedlivý nemohl by se diviti, kdybychom tou řečí zvolili jazyk nejčelnějšího a nejmohutnějšího národa slovanského, jenž má tak hlubokou vědeckou i belletristickou literaturu, jako jazyk ruský. Vždyť sami Němci pokořili se před velikostí písemnictví ruského a překládají a čtou jeho arcidíla pro své vzdělání a pro svou zálibu přímo hltavě. Jakým právem opovažují se tedy nám bránit a zakazovat, abychom my, kulturně tak vyspělý národ netoužili, by mládež naše nepotřebovala se prosit teprv o prostředí a síto německé, ale mohla čerpati přímo u pramene, osvojivší si znalost bratrského jazyka na školách svých?
Eppinger Slovan Němec
9 article
Cítil to patrně i pan Eppinger, nadhodiv si otázku: Co nám Němcům po tom Ale hned měl na to odpověď: Nebylo prý by ovšem Němcům slušně ničeho po tom učí-li se naše studující mládež na školách českých ruštině, kdybychom si ty školy své vydržovali my Češi z vlastního. Ale dokud prý musí Němci ze svéno míšku na naše střední školy přispívat dotud prý mají také právo veta! — Nestoudnosti německá, tvé jmeno jest — Eppinger! Kdybychom chtěli tak vypo- čísti ty nesčetné milliony, co jich od staletí musil přeplatit národ náš na střední školy německé ve vlastech svých, zatím co sobé musil za posledních třicet let zřizovati skoro veškeré své střední české školy nákladem vlastním; kdekoliv jest německá střední škola v Čechách, až na málo výminek, všude byla Němcům zařízena z pokladny státní, tedy z 28 procent našich českých daní, kdežto české školy bez mála všude byly zřízeny a vydržovány buď úplně nákladem uvědomělých našich obcí neb z peněz soukromých. Teprve, když česká střední škola byla vybudována, zařízena a po dlouhá léta vzorně vedena, dostavil se milostivě stát, aby ji pře vzal ve vlastní správu a mohl se pochlubiti že ve spůsobě několikatisícové roční »obětie učinil národu našemu velikou koncessi A mnoho-li vynakládá stát v zemích našich do dnes na jednoho žáka Čecha a na jed
Eppinger Němec Čech Čecho Čechy
10 article
noho žáka Němce? Na gymnasiu hradí stát na českého žáka ročně 54 zl., na německého však 89 zl., na reálk ách na českého žáka 71 zl., na něme- ckého žáka však — 111 zlatých. Kdo tu tedy na koho platí? My na vás Němce, nebo vy na nás, odpovězte pane dre. Eppingře! Ale jako nemají Němci žád- ného slušného důvodu finaněního, tak mají tím méně slušného důvodu politického k osočování, zlehčovánía potírání našeho požadavku, který jest nám diktován životní praktickou po- třebou, zvláště pokud jde o naše reálky, o naši techniku, o naše průmyslové, obchodní a hospo- dářské školy. Jak nemáme žádat a nalehat, aby se tu mládeži naší opatřila znalost jazyka ruského, když páni Němci ve svém teutonském furoru naše pracovníky, naše průmy sl níky, techniky, živnostníky a ob- chodníky z veškerého Německa barbarsky vypovídají a postrkem vyhánějí, zatím co je ve zněmče ných krajích Čech brutálně boy kotují, na životě i statcích ohrožují a vše možně týrají, jen aby své uzavřené německé území podle pověstného hesla Plenerova Wolfova »očistili ode všeho živlu slovan ského«. Když nám tedy tak ušlechtile z aví- ráte své německé kraje, zatím co se jako kobylky hrnete do našich krajů — jakým právem smíte a chcete nám brániti abychom ozbrojili mládež svou na svých školách reálných, průmyslových, obchodních, hospodářských, technických a odborných znalostí jazyka ruského, by sobě hledati mohla svou existenci tam, kde ji nepři- tisknou na zeď německé nevraživosti, ale kde ji přivítají s otevřenou náručí bratrské lásky, odkud ji nebudou tvrdě a krutě vy hánět jako vy ušlechtilí vzdělanci němečt činíte, ale kde ji přijmou s upřímným slo- vanským pohostinstvím, když jim přinese svou schopnost a pracovitost. S tohoto stanoviska nechť hledí také na věc »naše« historická šlechta se svým hr.
Němec Eppingra Plenerův Wolfův Německo Čechy
11 article
Janem Harrachem, který jako průmyslníl zajisté dovede ocenit potřebu znalosti ru- ského jazyka pro mládež našich reálek, naší techniky, našich škol obchodních, průmyslo vých a zemědělských. O těch všech náleží zákonodárná moc sněmu českému: nuže, ať nedá se ta naše šlechta mýlit nějakým falešně pojatým raku- šanstvím dle suggesce německo-maďarské ale vyhoví skutečně nalehavé prak tické a životní potřebě naš mladé intelligence zavedením ruštiny jako povinného předmětu na zemských střed ních školách našich. Pro upokojení svědomí jejího a zároveř jako pikantní odpověď našim rozkohoutěným Němcům konstatujeme posléze toto zajímavé faktum: Jednoho krásného srpnového jitra roku 1894 přinesl orgán německých nacionálů, vídeňská »Deutsche Žei- tung«, z péra vládního rady šl. Hayka (Hájka) návrh, aby na všech střed- ních školách Rakouska (tedy i na německých) učilo se z důvodů národo- hospodářských, jako politických a vojenských — ruštině. A zdejší orgán české hierarchie a šlechty katolické »Čech« v čísle ze dne 18. srpna 1894 vítal a doporučoval návrh ten co nej- vřelejí, připomínaje, kterak Rusko po- ctivě zachránilo Rakousko, když mu šlo o život, ale nikdy hohenzollernské Německo, jehož Bismark sám učil se rusky. ale Rakousko vždy úkladně s Ruskem zne- svařiti hleděl, aby sám mohl mu téci Sa dovskou ranou k srdci.
Harrach Němec Hájek Čo Rakousko Rusko Německo Deutsche Žei Hayk
12 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze osmá. R. V Praze, 5. dubna. Pan dr. Šamánek učinil návrh, aby na všech školách středních s českým jazy kem vyučovacím zavedena byla ruština jako povinný předmět. O vhodnosti návrhu tohoto mohou se snad mínění rozcházeti a lidé, jejichž rakou- ský patriotismus dostává husí kůži ucítí-li juchtu, naleznou konečně i nějaký důvod proti návrhu tomu, však že přirozeno, aby na škole slovanské vyučovalo se, pokud jde o jiné jazyky, především jazyku největšího národa slovanského, národa se světovou literaturou s kulturními pracemi; před nimiž koří se celý svět, o tom nebude člověk rozumné duševní struktury pochybovati. Však rozum není doma, kde pánem zášť. Posl. dr. Šamánek obmezil se také ve své odůvodňovácí řeči na argumenty, čer pané zvláště ze života skutečného a na praktickou potřebu, jež nutí mladého intelli- genta českého hledati svou existenci za hra- nicemi a sice tam, kde ho rádi vidí a ne odkud ho vypovídají a vyhazují, zvláště tedy na Rusi. Však návrh již sám sebou působil na národní naše odpůrce jako červený šátek na tura, tak že již v prvním čten stal se příčinou opětné a prudké srážky obou národních strana je novým dokladem k tomu, jak marna všechna naděje, domoc se smíru snepřítelem takovým, jaký ve zbroji stojí proti nám. První v zápas vyslaný Němec byl Wol- fián Stein. Nesympatická tvář, sprostý
doktor Šamánek Posl Němec Wol Stein Praha Rus
13 article
hranatý zjev, sprosté nízké smýšlení a ta- ková též řeč. Jakkoli nikdo tomuto pánu nezavdal příčinu k nějakému zvláštnímu roz- čilení, dal se do řevu, že sněmovna se v zá- kladech otřásala. Se zvláštní zálibou vyrážel ze sebe slova: My Němci v této pro vinci! Tato německá province! Slovo province vylétlo z něho pokaždé jako dě- lová rána. Chtěl tím patrně podrážditi, zatím ale docílil pouze toho, že se mu sněmovna vy- smála i té jeho řeči, v níž dokazoval, že je návrh Šamánkův groteskně směšný a smutný zároveň a k níž připojil protest proti — drahému uhlí, aby skončil ujištěním, že mu to je lhostejno, chcemeli se učit třeba čínštině, ale za své peníze a rozejde-li se potom firma Habsburg a spol. Dostalo se mu za to se strany nejvyš- šího maršalka důtky, však to nevadilo, že po řeči tohoto pána došlo mimoděk ku jazykové debatě ve velikém slohu.
Němec Šamánkův Habsburg
14 article
Němci totiž použili návrhu Šamánkova jež neobsahoval pro Němce nic urážlivého jenž ani se jích netýkal, aby ulevili svým »smířlivým« pocitům. Na scéně objevil se nejparádnější řečník Němců dr. Eppinger. Měli jsme tohotc pána za rhetora dobrého vkusu a oné no blessy ducha, která dovede učiniti projev nejvroucnější a nejdůraznější, aniž by vy bočila z mezí, v jakýchž pronáší své my. šlenky a tlumočí své city muž kulturně vyspělý a v pravdě vzdělaný. Litujeme, že dnes své mínění o tomto pánu nuceni jsme poopraviti Patrně, že na něho nepříznivě působí spo lečnost, v níž se nalézá. Panu Eppingrovi zalíbilo se především pochybovati o kompe tenci sněmu zavésti nový vyučovací předmět na gymnasia. V ohledu tom pan Eppinger se klame jen zásady ponechala si centralistická hrabivost tvůrců prosincové ústavy a zaveden nového předmětu nedotýká se přece vyučo- vacích principů. Když ostatně zrušili Němei známý zákon sněmovní o povinném vyučování zemským jazykům na středních školách, po kompetenci sněmu rovněž se ne ptali. V naprosté neznalosti věci pan dr.
Němec Šamánkův doktor Eppinger Eppingr
15 article
Eppinger jal se velmi vážným tonem doka zovati, že prý nikdo z Čechů ani si nepřeje, aby návrh dra. Šamánka byl proveden, že prý velmi dobře víme, jak by nám to ško- dilo, kdyby němčina měla býti nahrazena ruštinou, jak prý by poslance žehnali čeští otcové a české matky, kdyby cos podobného provedli. Návrhem Šamánkovým prý čeští poslanci nechtěli ni jiného, než demonstrovat proti státní němčině. Na to zabředl dr. Eppinger do docela všedních výkladů o nut- nosti němčiny jako řeči dorozumívací, která prý dnes již fakticky zavedena je. Potom jal se zrovna tak triviálně vykládati o jas- ném a určitém pojmu rovného práva. Chtěl totiž dokázati, že rovnoprávnost znamená stejnou měrou určiti každému právo. jež mu dle hodnoty a okolnosti přísluší a nikoli nadělovati práva každému ve stejné kvantitě. Jinými slovy řečeno: Vy jste ve vlastní domovině chamraď, my páni. Dle toho si vyměříme právo, neboť tak my Němci rozumíme rovnoprávnosti. Nezbytný vůdce dvoučlenně strany kře sťansko-sociální pan Opitz, který, jak jsme pozorovali, s urputným starokatolíkem a by valým úhlavním nepřítelem panem Strachem dnes je v nejlepší shodě, je neškodným po vídálkem, jenž má ve zvyku s kazatelským pathosem a trochu hůř opakovat to, co jini před ním řekli mnohem lépe. Řekl-li pan Eppinger, že čeští poslanci návrhem svým chtěli demonstrovat, tvrdil pan Opitz, že to byl puštěný bouřliváček, který má za úkol rozplašiti všechny naděje smíru. Aby do- kázal, na jak vratkých nohou založeno naše státní právo, citoval pověstnou »fajfku ta- báku«, citoval Palackého, citoval dra. Pa- cáka, dra. Herolda atd., čímž ovšem dokázal jen tolik, že doporučuje se všechno dříve dobře uvážit, než se to napíše neb pronese.
Eppinger Čecho Šamánek Šamánkův Němec Opitz Strach Palacký Herold
16 article
A aby dokonce směšným se učinil, dokazo- val na konec, že jazyková nařízení vydána byla proti »přirozenému právu« Němců. Z pravice vstal hr. V. Schönbor a za značného napjetí sněmovny prohlásil že jeho strana, jakkoli s odůvodněním ná- vrhu se strany pana dra. Šamánka ve mno hém nesouhlasí, nicméně hlasovati bude pro to, aby návrh přikázán byl školské komisi A sice z té příčiny, aby mu odmítnutím hned v prvním čtení nedala relief, jehož v pravdě nezasluhuje, potom ale též proto, aby se jí dostalo ve školském výboru příle- žitosti promluviti vůbec o vyučování jazyků na školách středních. Na to obrátil se proti dru. Eppingrovi i prohlásil, že velko- statkáři oprou se německé řeči státní. Pokud jde o věcný obsah návrhu, budou velkostat- káři v komisi hlasovati proti němu, jakkol uznávají prospěšnost ruštiny zejmena pro studia realná a obchodní, však mají za to- že postačí, když poskytne se žactvu příle žitost osvojiti si znalost ruštiny způsobem neobligátním. Posl. Sokol upozornil pány z ně mecké strany, že nejde tu o učení se ně jakému jazyku cizímu, nýbrž pouhému dialektu slovanskému. Štalo se ovšem nepřízní osudu a neblahým vývojem věci slovanské, že každý dialekt náš má svou vlastní literaturu, však proto nelišíme se my Slované v řeči od sebe ani tak, jako Němec ze Šumavy od Němce z Podmokel. Posl. Adámek vypůjčil si nejdříve posl. Steina, jemuž pověděl co proto,
Němec V Schönbor Šamánek Posl Sokol Slovan Adámek Stein Šumava Podmokly
17 article
potom se vysmál Eppingrovi i Opitzovi, již oba hledali v návrhu Šamánkově bůh ví co, aniž by věděli, že poslanec ten zdědil návrh po dru. Vašatém, který učinil jej již před lety. Nedostal-li se dřive na jednací pořad je toho vinen pouze sněmovní jednací řád. Návrh tedy není ani bouřliváčkem ani de monstrací, ale oprávněnou a ušlechtilou snahou, rozšířiti obzor mladého muže če ského názorem do velikého světa ruského jenž předurčen je státi se vedoucím. Tak ale přičiněním německého štvaní utvářily se poměry, že pronese-li kdo nyní slovo Rusko. již se za tím čenichá velezráda na Rakousku Chceme se učit ruštině ne abychom demon strovali, nýbrž abychom tím posloužili platně svému kulturnímu rozvoji. Posl. Adámek líčil na to úžasné pokroky Ruska ve všech obo- rech a na to velice šťastnou polemikou dů- kladně odbyl pány Eppingra i P. Opitze.
Eppingr Opitz Šamánkův Vašatý Posl Adámek P Opitz Rusko Rakousko
18 article
Za mocného vzrušení pak skončil účin- nou řeč svou lapidárním prohlášením, že na takové smíření, jak si je představuje p. Ep- pinger, nepřistoupí nikdo, v němž poctivé české srdce buší. Nechť nespolehají Němci na Masaryka a jeho novou stranu, nad níž soud pronášeti má jedině právo český lid, který již se o to postará, aby co shnilé škodlivé z toho, čemu chce tento pán a jeho stoupenci, odpadlo. Smír na základě povznese- nosti německé a německého prvenství bude možný teprve potom, až z této vlasti zmiz poslední Čechl Skvělým doslovem skončil debatu posl dr. Fořt. Kdyby byli čeští poslanci chtěli návrhem Šamánkovým demonstrovati, neby by toho zapíral. Národ český má právo svým ruským příbuzenstvím demonstrovat Řečník líčil na to, co znamená dnes kulturní potence ruská, co zejmena jeho vědeck literatura, a že ne pouze Čechové, nýbrž všicci snaživí národové a především Němci. kteří ostatně houfně do Ruska se derou, na- máhati se budou, aby ruský jazyk k nej vlastnějšímu prospěchu si osvojili.
Němec Masaryk doktor Fořt Šamánkův Čecho Rusko
19 article
Na to vzal si dr. Fořt na mušku dra Eppingra a důkladně mu vykrákal. Zejmena za tu jeho theorii o tom, že rovné právo znamená relativnou výměru práva. Tázal se jmenovaného pána, mnoho-li by na Němce připadlo, kdyby kvocient jejich práv vypo- čtěn byl z jejich počtu, z kulturní jejich práce a zásluh o tuto zemi. To by špatně oproti nám pochodili. Dr. Fořt také k tomu poukázal, kdo že to byl, jenž tak zuřivě se vrhl na zákon, v roce 1863 sněmem přijatý. jímž zavádělo se povinné vyučování druhému jazyku zemskému na školách středních Němci to byli, jejichž vůdce pan Eppinger dnes pro druhou zemskou řeč tak velice horuje. Na konec řeči své varoval dr. Fořt před snahou, vnášeti do lidu našeho náladu příliš smířlivou. Nevěří Němcům a bojí se jich když přinášejí vnitřní jazyk, zejmena když se ví a když doznávají, jaké politické dů sledky chtějí z eventuálního míru vyvoditi. Když dr. Fořt ukončil, následovala ještě řada tak zvaných věcných poznámek, a sice se strany dra. Pacáka, Eppingra a Opitze. Po závěrečných slovech zpravodaje dra. Ša- mánka přijato většinou českou a velkostat- kářskou, aby návrh dra. Šamánka přikázán byl komisi školské. Tak skončila formálni debata o tomto návrhu.
Eppingr Němec doktor Fořt Eppinger Pacák Opitz Šamánek šo
20 article
Při počátku schůze věnoval nejvyšš maršálek velice vřelou vzpomínku tak záhy zesnulému poslanci dru. Prokopu Po lipskému, vytknul výslovně nevyrovna- telnou jeho lásku k národu a jeho ušlechti- lou povahu. Místodržitel zodpovídal některé inte pellace na něho činěné, mezi nimi též dotaz posl. Sokola ohledně poslance Brdlíka, který byv zvolen do okresní školní rady pelhři- movské, nebyl v úřadě tomto místodržitelem potvrzen. Místodržitel pravil, že po novém vyšetření věci volbu poslance toho v jmeno- vaném úřadě školním potvrdi.
doktor Brdlík
21 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 15 min. U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou- denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček okresní hejtman dr. Neumann. Nejvyšší maršálek zemský vyzývá ná rodohospodářský výbor. aby se dnešního dne ustavil Do kemise živnostenské zvolen byl z kurie velkostatkářské posl. Sajfrt. Místodržitel hrabě Coudenhove: K dotazu vznesenému na mne pány posl. Sokolem a soudr. ve schůzi sli sněmu dne 30. prosince m. r. ve pří- čině toho, že okresní poradou učitelskou provedená volba učitele na obecné škole J. Černého v No vém Bydžově za člena tamní okresní školní rady nebyla potvrzena, kladu si za česť odpověděti, jak následuje: Dle zákona o dohledu ke školám musejí býti volby do okresních školních rad potvrzeny správcem země. Vykonávaje toto právo řídím se sen- tenci, volby ty pokud možno potvrzovati; případy, kde odepřel jsem volbu takovou potvrditi, jsou vzhledem ku značnému počtu členů okresních školních rad zajistě zjevy ojedinělými. V případě, o který jde, ne- poskytovalo chování se zvoleného ve veřejnosti do- statečné jistoty pro to, že by v okresní školní radě působil zcela nepředpojatě dle intencí zákonů škol- ních, ač právě na tuto okolnost dlužno u zástupeů učitelstva vzhledem k jich povolání klásti váhu. Tá- ží-li se pání interpellanti, která vážná, zákony odů vodněná příčina zdržela od potvrzení volby, podotý- kám k tomu, že zákon neobsahuje žádného pravidla, jež by mělo býti rozhodným pro otázku, má-li s volba nějaká do okresní školní rady potvrditi čili nic.
doktor Vojáček Neumann Coudenhove J Černý Sokol
22 article
Vzhledem k dotazu, vznesenému na mne pány poslanci Sokolem a soudr. ve schůzi slavného sněmu dne 31. prosince m. r. v příčině toho, že ne- byla potvrzena volba p. posl. J. Brdlíka za člena okresní školní rady v Pelhřimově, kladu si za čest sděliti, že jsem opětnou volbu téhož vzhledem k okol- nostem nově na jevo vyšlým mezitím potvrdil Na interpelace v příčině zdražení uhlí, jež podali posl. Siegmund a soudr., posl. dr. Kin- dermann a soudr. odpovídá místodržitel německy a na interpelaci posl. Malínského a soudruhů V drobném prodeji: sdní číslo o sob5 . . . za s h sdpolelní . . . za 3h ve dlialkách sa venkovší ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 6h Inseraey plsti se hotevé rapřed. Předplacení a inssrty pílšímá sdminl- strace v Marianske ulici č. 3. Tam nacházejí se těž rzdakae tiskárna a expedise , Nsrodnich Leistů Rukoplny se novracsjí.
Sokol J Brdlík Siegmund Pelhřimov Marianske ulice Nsrodnich Leistus
23 article
česky, že zúčastněná ministerstva, jakmile nabyla vě- domosti o zdražaní uhlí, usnesla se neprodleně na tom, svolati anketu za účastenství veškerých kruhů zúčastněných k tomu účeli, aby poměry dotyčné úplně byly objasněny a aby se nabylo jistého pud- kladu pro opatření, jež by vláda po případě měla učmniti. K této anketě, určené na den 6. dubna t. r., byla již výnosem p. ministra obchodu ze dne 31. března t. r. rozeslána pozvání dotyčným korporacíma osobám. Vláda má za to, že dlužno nejprve vyčkati vý- sledků této ankety a vyhražuje si zaujati potom po stránce meritorní stanovisko k příslušným otázkám a o opatřeních, po případě učiněných, slavný sněm mnou uvědomiti. Posl. Březnovský (volá): Nejlepší opatření by bylo, kdyby Petschka a Weimanna zavřeli. Místodržitel hr. Coudenhove: Na dotaz po- daný ke mně pány posl. drem. Kloučkem a soudr. v zasedání sněmovním ze dne 30. prosince m. r. ve příčině živelních škod v obeích Luž- nech a Kamenici okresu jičínského kladu si za čest odpověděti takto: Škody, jež způso- beny byly v obcích těchto dne 17. července m.r. krupobitím, původně nebyly považovány za příliš ci- telné a rozsáhlé. Ježto však novým šetřením v té příčině konaným se zjistilo, že byť i nebyla tam nouze v pravém slova smyslu, přece jistá pomoc pro většinou chudší obyvatelstvo tamní jest žádoucí,a ježto zejmena ze spísů, týkajících se odepsání daně pozemkové, jichž sestavení a vyřízení ovšem delší dobu vyžadovalo, vyšlo na jevo, že odpis daní byl velmi značný, jsem ochoten na náležitém místě učinili návrh, aby se nejvíce stíženým obyvatelům obcí Lu- žan a Kamenice přiměřené státní podpory dostalo.
Posl Petschek Weimann Coudenhove Klouček Luže Kamenica
24 article
Nejvyšší maršálek zemský : Slavný sněme! Došla mne truchlivá zvěst, že pan dr. Podlipský včerejšího dne povolán byl na věčnost. (Poslanci povstávaji ze svých sedadel.) Pan dr. Podlipský, jako syn zname- nité spisovatelky české, paní Žo- fie Podlipské, již od mládí měl vřelé srdce a oddanost ke svému národu. Těmto citům zůstal po celý ži- vot věrným, jak v životě soukromém, tak i ve své činnosti ve spoleích a celém ve- řejném svém jednání. Náležel sněmu království českého od roku 1895, byv zvolen okresem rychnovským a za- stával též po delší dobu až do svého úmrii funkci náhradníka přísedicího zemského výboru. I mně bylo popřáno v tomto oboru jeho činnosti míti s ním styky a zajisté mně uvěřile všichní řku-li, že jsem v něm poznal milý a ry zí charakter (Výborně!) a muže na slo v vzatého. (Výborně!) Vy již povstáním jste vyslovovali svou soustrast nad úmrtím našeho ko- legy a považuji to za svou povinnost, aby soustrasti této byl dán výraz v protokole o dne- šní schůzi. (Výborně !) K návrhu posl. dra. Russa přikazuje se tiskem rozdaný návrh v příčině investičního zákona komis pro práce veřejné bez prvého čtení.
doktor Podlipský žo Russo
25 article
Přechází se k jednacímu pořadu, jehož prvním předmětem jest první čtení návrhu posl. Ant. Stei- nera (Kadaň) a soudr. na státní pod- poru rolníkům v Rudohoří Posl. Ant. Steiner (Kadaň) praví, že rolníci Rudoboří jsou spokojeni, mají-li sklizeň pícnin bramborů uspokojivou; v posledních letech byla je- jich sklizeň tak neuspokojiva, že kromě r. 1882 1893 žádali vždy o státní podporu. Také sklizeň ovsa a žita byla neuspokojíva. Nejvíce utrpěli roiníci v Rudohoří loňskou ne- úrodou bramborů. Když polní plodiny byly tam ještě na poli, zmrzly, ze 12. na 13. září 3 osoby na cestě zmrzly. Také domácí průmysl za letošní zimy nedo- statkem uhlí velice trpěl; následkem stávky horníků nastaly takové poměry, že děti a rodiče zabaleniv peřiny neb deky pletly krajky a šily. (Slyšte ! Sly šte! Posl. Stein: Strašné poměry h) V ohledu formálním řečník navrhuje, by se ná- vrh jeho odkázal komisi rozpočtové, by o něm po- dala zprávu do 8 dnů. Posl. Ant. Steiner (Most) podporuje návrh lento, líčí zuboženost poměrů obyvatelstva Rudoheř a praví, že by navrhoval, hy poskytla se mu též podpora zemská. Návrh posl. Ant. Steinera (Kadaň) se přijímá Přištím předmětem jednacího pořadu jest návrh posl. dr. Šamánka a soudruhů na zave- dení ruského jazyka jako povinného předmětu na veškerých školách střed- ních s vyučovacím jazykem českým. Návrh zní Slav. sněme račiž se usnésti I. Přiložený návrh zákona se ústavně schvaluje. II. V ohledu formálním se návrh přikazuje komisi školské.
Steiner Posl Stein doktor Šamánek Kadaň Rudohoří Posl Rudohoří Most Rudobořit
26 article
Zákon platný pro království
27 article
daný dne české. § 1. Počátkem školního roku 1900—1901 se za- vádí ruský jazyk jako povinný předmět na všech školách středních s vyučovacím jazykem českým § 2. Ruskému jazyku budiž vyučováno v 3 hodi- nách týdně od 3. třídy počínajíc na gymnasiícha reálkách a od 1. třídy na obchodních školách všeho druhu takovým způsobem, by žáci, vyšedší dotyčnou školu, onen jazyk úplné ovládal Čl. II.
28 article
Mému ministru kultu a vyučování se ukládá, aby zákon ten v skutek uvedl. Posl. dr. Šamúnek připouští, že návrh jeho jest poněkud neobyčejný a snad různě bude posuzo- ván, zvláště když slyšel, že dva řečníci s druhé strany se již přihlásili ke slovu; trvá však na tom, že nelze nikterak návrh ten posuzovati jako demonstraci. Návrh je míněn upřímné a není o tom pochybno- sti, že by uskutečnění jeho mělo do sebe velkýcb výhod. Stav Ruska nynější valně se liší od stavu jeho před 30 lety. Dříve nemohli Němci Rusku přijíti na jmeno, ale od té doby valně již náhledy své změnili a nyní o překot ucházejí se o přátelst ví a přízeň Ruska. Řečník jest přesvědčen, žei Bismark, ve svém známém výroku: „My Němci bo- jíme se boha, ostatně ničeho na tomto světě“ učinil s pomyšlenou výhradou „a mimo Rusko“ Že význam Ruska ve světové soutěži jest veliký, o tom nemůže býti pochybnosti a proto také ani my ocenění tohoto významu nemůžeme se uzavříti. Zave- dení ruštiny na našich středních školách by mělo především význam pro vývoj naší mateř- štiny Výtka, že vyučovaci plán těchto škol jest takový, že na zavedení tohoto nového předmětu není času, odpadá, poněvadž organisace našich střed- ních škol jest velenutná, ježto zejmena vy- učování moderním jazykům děje se na nich ne- methodicky. Vyučování jazyku ruskému mělo by pak ten účinek, že by se naší žáci s horlivostí ho ujali a lépe v něm prospívali. Dnes, myslím, o tom není sporu, že jazyk ruský je jazykem světovým a dle počtu těch, kteří jim mluví, mezi světovými zajisté p r v ní.
Posl doktor Šamúnek Němec bůh Rusko