2
masthead
V Praze, v pátek dne 6. dubna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplání see
v Praze v sdministrnel
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškon
na měsle
na čtvrt lets . . . . 7 K 50
ve siskc 2 K 90
na něsls .
Poštout
a čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkeu
trt lia . . . ukei
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6
article
Ruština a němčina na českém
Ruština a němčina na českém
sněmu.
Návrhem dra. Šamánka, aby mládeži
naší studující na středních školách
českých bylo umožněno naučiti se doko-
nale jazyku nejmohutnějšího národa slovan-
ského, ba světového, jazyku to ruskému
sněm království českého včera nemálo byl
rozčilen. Konservativní šlechtě nebyl patrně
návrh taký valně po chuti, jevila znatelné
rozpaky, na Němce však účinkoval přímo
jako červená barva na krocany: rozhudrovali
a rozčertili se do duhobarvé germánské zlosti.
od německého radikála Steina až do něme-
ckého sociálklerikála Opitze. Nejvíce ze všech
ale německý ústavák pan Eppinger. Az
mu žíly nabíhaly rozhorlením nad naší opo-
vážlivostí. Prokážeme tedy udatnému tomu
germánskému gladiatoru čest, že se jeho
osobností a jeho filipikou pro chvíli zaměst-
náme.
Ad vocem osobnosti? Kdo jest tedy
tento veliký předbojník za nadpráví a nad-
vládu němčiny a němectví v našich vlastech,
který včera s takou impertinencí opovážil se
nám do očí tvrditi, že prý nemáme my Če-
chové ve svých trojjediných vlastech, kde
od pravěku jsme domorodým historickým
národem a ve kterých nás žije šest millionů
proti necelým třem millionům Němcův: že
prý nemáme vtěchto svých vla-
stech oprávněného nároku na
úplnou rovnost svého jazyka s ja-
zykem německým v životě veřej-
ném, nadtož právo sebeurčení takového,
abychom si ve svých školách zavedli za
povinný předmět světový jazyk slo-
vanský, jemuž se učí dnes studující mlá-
dež pruská tak dobře, jako mládez
francouzská a jímž mluví ve světě více
než jednou tolik lidí, nežli existuje
pod sluncem Němcův!
Šamánek
Němec
Stein
Opitz
Eppinger
Němcův
7
article
Víte tedy jakého původu tento Pragermán
dr. Eppinger jest. Pochází z rodiny, v které
se mluvilo stejně dobře česky, jako německy
matka jeho byla rodem Češkou, bratří jeho.
ba Germán Eppinger sám mluví tak dobře
česky, jako každý rozený Čech. Opět tedy
stvrzená pravda jihoslovanského přísloví
»Horší poturčenec, než Turek!« A nyní
když jsme podali svou navštívenku osobnosti
Pragermána pana dra Eppingra, navštivme
jeho duševní dilnu. Hned při vstupu vítá nás
— drzou impertinencí, že prý je to
bříchem, takovým jalovým návrhem obtěžovat
sněm, okrádat školskou komisi o drahý čas
nemíníme prý to sami s tím zavedením
ruštiny na svých realkách a gymnasiích a s
do opravdy, činíme prý se takovým po-
žadavkem neslýchaným jen směšným i atd.
Eppinger
Češka
Germán
Turek
Eppingr
Čechy
8
article
Jaká urážlivá přemíra německé zpupnosti
a nesnášelivosti zeje hned z tohoto úvodu
Pan Eppinger jest velmi na omylu. My to
s tímto návrhem a požadavkem svým míníme
zcela opravdově a velmi vážně. Ne proto jen,
že máme již toho půlstoletého výsměchu ně-
meckého do syta, že prý se my Slované
rakouští nedovedem mezi sebou jinak doroz-
umět, než po německu. Již pro tuto křivdu
a hanbu palčivou měli bychom tedy jako cti
své dbalí lidé všemožně o to se vynasnažovat
abychom si zvolili jeden slovanský jazyk za
svou dorozumívací řeč a nikdo roz-
umný a spravedlivý nemohl by se diviti,
kdybychom tou řečí zvolili jazyk nejčelnějšího
a nejmohutnějšího národa slovanského, jenž
má tak hlubokou vědeckou i belletristickou
literaturu, jako jazyk ruský. Vždyť sami
Němci pokořili se před velikostí písemnictví
ruského a překládají a čtou jeho arcidíla
pro své vzdělání a pro svou zálibu přímo
hltavě. Jakým právem opovažují se tedy nám
bránit a zakazovat, abychom my, kulturně
tak vyspělý národ netoužili, by mládež naše
nepotřebovala se prosit teprv o prostředí
a síto německé, ale mohla čerpati přímo
u pramene, osvojivší si znalost bratrského
jazyka na školách svých?
Eppinger
Slovan
Němec
9
article
Cítil to patrně i pan Eppinger, nadhodiv
si otázku: Co nám Němcům po tom
Ale hned měl na to odpověď: Nebylo prý
by ovšem Němcům slušně ničeho po tom
učí-li se naše studující mládež na školách
českých ruštině, kdybychom si ty školy své
vydržovali my Češi z vlastního. Ale
dokud prý musí Němci ze svéno míšku
na naše střední školy přispívat
dotud prý mají také právo veta! —
Nestoudnosti německá, tvé jmeno jest
— Eppinger! Kdybychom chtěli tak vypo-
čísti ty nesčetné milliony, co jich
od staletí musil přeplatit národ
náš na střední školy německé ve
vlastech svých, zatím co sobé musil
za posledních třicet let zřizovati skoro
veškeré své střední české školy
nákladem vlastním; kdekoliv jest
německá střední škola v Čechách, až na
málo výminek, všude byla Němcům zařízena
z pokladny státní, tedy z 28 procent našich
českých daní, kdežto české školy
bez mála všude byly zřízeny a vydržovány
buď úplně nákladem uvědomělých našich
obcí neb z peněz soukromých.
Teprve, když česká střední škola byla
vybudována, zařízena a po dlouhá léta vzorně
vedena, dostavil se milostivě stát, aby ji pře
vzal ve vlastní správu a mohl se pochlubiti
že ve spůsobě několikatisícové roční »obětie
učinil národu našemu velikou koncessi
A mnoho-li vynakládá stát v zemích našich
do dnes na jednoho žáka Čecha a na jed
Eppinger
Němec
Čech
Čecho
Čechy
10
article
noho žáka Němce? Na gymnasiu hradí
stát na českého žáka ročně 54 zl., na
německého však 89 zl., na reálk ách
na českého žáka 71 zl., na něme-
ckého žáka však — 111 zlatých.
Kdo tu tedy na koho platí? My na vás
Němce, nebo vy na nás, odpovězte pane
dre. Eppingře! Ale jako nemají Němci žád-
ného slušného důvodu finaněního, tak
mají tím méně slušného důvodu
politického k osočování, zlehčovánía
potírání našeho požadavku, který jest nám
diktován životní praktickou po-
třebou, zvláště pokud jde o naše
reálky, o naši techniku, o naše
průmyslové, obchodní a hospo-
dářské školy.
Jak nemáme žádat a nalehat, aby se tu
mládeži naší opatřila znalost jazyka ruského,
když páni Němci ve svém teutonském furoru
naše pracovníky, naše průmy sl
níky, techniky, živnostníky a ob-
chodníky z veškerého Německa
barbarsky vypovídají a postrkem
vyhánějí, zatím co je ve zněmče
ných krajích Čech brutálně boy
kotují, na životě i statcích ohrožují a vše
možně týrají, jen aby své uzavřené německé
území podle pověstného hesla Plenerova
Wolfova »očistili ode všeho živlu slovan
ského«.
Když nám tedy tak ušlechtile z aví-
ráte své německé kraje, zatím co
se jako kobylky hrnete do našich krajů —
jakým právem smíte a chcete nám brániti
abychom ozbrojili mládež svou na svých
školách reálných, průmyslových, obchodních,
hospodářských, technických a odborných
znalostí jazyka ruského, by sobě hledati
mohla svou existenci tam, kde ji nepři-
tisknou na zeď německé nevraživosti, ale
kde ji přivítají s otevřenou náručí bratrské
lásky, odkud ji nebudou tvrdě a krutě vy
hánět jako vy ušlechtilí vzdělanci němečt
činíte, ale kde ji přijmou s upřímným slo-
vanským pohostinstvím, když jim přinese
svou schopnost a pracovitost.
S tohoto stanoviska nechť hledí také na
věc »naše« historická šlechta se svým hr.
Němec
Eppingra
Plenerův Wolfův
Německo
Čechy
11
article
Janem Harrachem, který jako průmyslníl
zajisté dovede ocenit potřebu znalosti ru-
ského jazyka pro mládež našich reálek, naší
techniky, našich škol obchodních, průmyslo
vých a zemědělských.
O těch všech náleží zákonodárná moc
sněmu českému: nuže, ať nedá se ta naše
šlechta mýlit nějakým falešně pojatým raku-
šanstvím dle suggesce německo-maďarské
ale vyhoví skutečně nalehavé prak
tické a životní potřebě naš
mladé intelligence zavedením ruštiny
jako povinného předmětu na zemských střed
ních školách našich.
Pro upokojení svědomí jejího a zároveř
jako pikantní odpověď našim rozkohoutěným
Němcům konstatujeme posléze toto zajímavé
faktum:
Jednoho krásného srpnového jitra
roku 1894 přinesl orgán německých
nacionálů, vídeňská »Deutsche Žei-
tung«, z péra vládního rady šl. Hayka
(Hájka) návrh, aby na všech střed-
ních školách Rakouska (tedy i na
německých) učilo se z důvodů národo-
hospodářských, jako politických a vojenských
— ruštině.
A zdejší orgán české hierarchie a šlechty
katolické »Čech« v čísle ze dne 18. srpna
1894 vítal a doporučoval návrh ten co nej-
vřelejí, připomínaje, kterak Rusko po-
ctivě zachránilo Rakousko, když
mu šlo o život, ale nikdy hohenzollernské
Německo, jehož Bismark sám učil se rusky.
ale Rakousko vždy úkladně s Ruskem zne-
svařiti hleděl, aby sám mohl mu téci Sa
dovskou ranou k srdci.
Harrach
Němec
Hájek
Čo
Rakousko
Rusko
Německo
Deutsche Žei
Hayk
12
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze osmá.
R. V Praze, 5. dubna.
Pan dr. Šamánek učinil návrh, aby
na všech školách středních s českým jazy
kem vyučovacím zavedena byla ruština jako
povinný předmět.
O vhodnosti návrhu tohoto mohou se
snad mínění rozcházeti a lidé, jejichž rakou-
ský patriotismus dostává husí kůži ucítí-li
juchtu, naleznou konečně i nějaký důvod
proti návrhu tomu, však že přirozeno, aby na
škole slovanské vyučovalo se, pokud jde o jiné
jazyky, především jazyku největšího národa
slovanského, národa se světovou literaturou
s kulturními pracemi; před nimiž koří se
celý svět, o tom nebude člověk rozumné
duševní struktury pochybovati.
Však rozum není doma, kde pánem
zášť. Posl. dr. Šamánek obmezil se také ve
své odůvodňovácí řeči na argumenty, čer
pané zvláště ze života skutečného a na
praktickou potřebu, jež nutí mladého intelli-
genta českého hledati svou existenci za hra-
nicemi a sice tam, kde ho rádi vidí a ne
odkud ho vypovídají a vyhazují, zvláště
tedy na Rusi.
Však návrh již sám sebou působil na
národní naše odpůrce jako červený šátek na
tura, tak že již v prvním čten
stal se příčinou opětné a prudké
srážky obou národních strana
je novým dokladem k tomu, jak
marna všechna naděje, domoc
se smíru snepřítelem takovým,
jaký ve zbroji stojí proti nám.
První v zápas vyslaný Němec byl Wol-
fián Stein. Nesympatická tvář, sprostý
doktor
Šamánek
Posl
Němec
Wol
Stein
Praha
Rus
13
article
hranatý zjev, sprosté nízké smýšlení a ta-
ková též řeč. Jakkoli nikdo tomuto pánu
nezavdal příčinu k nějakému zvláštnímu roz-
čilení, dal se do řevu, že sněmovna se v zá-
kladech otřásala. Se zvláštní zálibou vyrážel
ze sebe slova: My Němci v této pro
vinci! Tato německá province! Slovo
province vylétlo z něho pokaždé jako dě-
lová rána. Chtěl tím patrně podrážditi, zatím
ale docílil pouze toho, že se mu sněmovna vy-
smála i té jeho řeči, v níž dokazoval, že je
návrh Šamánkův groteskně směšný a smutný
zároveň a k níž připojil protest proti —
drahému uhlí, aby skončil ujištěním, že mu
to je lhostejno, chcemeli se učit třeba
čínštině, ale za své peníze a rozejde-li se
potom firma Habsburg a spol.
Dostalo se mu za to se strany nejvyš-
šího maršalka důtky, však to nevadilo, že
po řeči tohoto pána došlo mimoděk ku
jazykové debatě ve velikém
slohu.
Němec
Šamánkův
Habsburg
14
article
Němci totiž použili návrhu Šamánkova
jež neobsahoval pro Němce nic urážlivého
jenž ani se jích netýkal, aby ulevili
svým »smířlivým« pocitům.
Na scéně objevil se nejparádnější řečník
Němců dr. Eppinger. Měli jsme tohotc
pána za rhetora dobrého vkusu a oné no
blessy ducha, která dovede učiniti projev
nejvroucnější a nejdůraznější, aniž by vy
bočila z mezí, v jakýchž pronáší své my.
šlenky a tlumočí své city muž kulturně vyspělý
a v pravdě vzdělaný. Litujeme, že dnes své
mínění o tomto pánu nuceni jsme poopraviti
Patrně, že na něho nepříznivě působí spo
lečnost, v níž se nalézá. Panu Eppingrovi
zalíbilo se především pochybovati o kompe
tenci sněmu zavésti nový vyučovací předmět
na gymnasia.
V ohledu tom pan Eppinger se klame
jen zásady ponechala si centralistická
hrabivost tvůrců prosincové ústavy a zaveden
nového předmětu nedotýká se přece vyučo-
vacích principů. Když ostatně zrušili Němei
známý zákon sněmovní o povinném vyučování
zemským jazykům na středních školách, po
kompetenci sněmu rovněž se ne
ptali. V naprosté neznalosti věci pan dr.
Němec
Šamánkův
doktor
Eppinger
Eppingr
15
article
Eppinger jal se velmi vážným tonem doka
zovati, že prý nikdo z Čechů ani si nepřeje,
aby návrh dra. Šamánka byl proveden, že
prý velmi dobře víme, jak by nám to ško-
dilo, kdyby němčina měla býti nahrazena
ruštinou, jak prý by poslance žehnali čeští
otcové a české matky, kdyby cos podobného
provedli. Návrhem Šamánkovým
prý čeští poslanci nechtěli ni
jiného, než demonstrovat proti
státní němčině. Na to zabředl dr.
Eppinger do docela všedních výkladů o nut-
nosti němčiny jako řeči dorozumívací, která
prý dnes již fakticky zavedena je. Potom
jal se zrovna tak triviálně vykládati o jas-
ném a určitém pojmu rovného práva. Chtěl
totiž dokázati, že rovnoprávnost znamená
stejnou měrou určiti každému právo.
jež mu dle hodnoty a okolnosti přísluší a
nikoli nadělovati práva každému ve stejné
kvantitě. Jinými slovy řečeno: Vy jste ve
vlastní domovině chamraď, my páni. Dle
toho si vyměříme právo, neboť tak my Němci
rozumíme rovnoprávnosti.
Nezbytný vůdce dvoučlenně strany kře
sťansko-sociální pan Opitz, který, jak jsme
pozorovali, s urputným starokatolíkem a by
valým úhlavním nepřítelem panem Strachem
dnes je v nejlepší shodě, je neškodným po
vídálkem, jenž má ve zvyku s kazatelským
pathosem a trochu hůř opakovat to, co jini
před ním řekli mnohem lépe. Řekl-li pan
Eppinger, že čeští poslanci návrhem svým
chtěli demonstrovat, tvrdil pan Opitz, že to
byl puštěný bouřliváček, který má za úkol
rozplašiti všechny naděje smíru. Aby do-
kázal, na jak vratkých nohou založeno naše
státní právo, citoval pověstnou »fajfku ta-
báku«, citoval Palackého, citoval dra. Pa-
cáka, dra. Herolda atd., čímž ovšem dokázal
jen tolik, že doporučuje se všechno dříve
dobře uvážit, než se to napíše neb pronese.
Eppinger
Čecho
Šamánek
Šamánkův
Němec
Opitz
Strach
Palacký
Herold
16
article
A aby dokonce směšným se učinil, dokazo-
val na konec, že jazyková nařízení vydána
byla proti »přirozenému právu« Němců.
Z pravice vstal hr. V. Schönbor
a za značného napjetí sněmovny prohlásil
že jeho strana, jakkoli s odůvodněním ná-
vrhu se strany pana dra. Šamánka ve mno
hém nesouhlasí, nicméně hlasovati bude pro
to, aby návrh přikázán byl školské komisi
A sice z té příčiny, aby mu odmítnutím
hned v prvním čtení nedala relief, jehož
v pravdě nezasluhuje, potom ale též proto,
aby se jí dostalo ve školském výboru příle-
žitosti promluviti vůbec o vyučování jazyků
na školách středních. Na to obrátil se proti
dru. Eppingrovi i prohlásil, že velko-
statkáři oprou se německé řeči státní. Pokud
jde o věcný obsah návrhu, budou velkostat-
káři v komisi hlasovati proti němu, jakkol
uznávají prospěšnost ruštiny zejmena pro
studia realná a obchodní, však mají za to-
že postačí, když poskytne se žactvu příle
žitost osvojiti si znalost ruštiny způsobem
neobligátním.
Posl. Sokol upozornil pány z ně
mecké strany, že nejde tu o učení se ně
jakému jazyku cizímu, nýbrž pouhému
dialektu slovanskému. Štalo se ovšem
nepřízní osudu a neblahým vývojem věci
slovanské, že každý dialekt náš má svou
vlastní literaturu, však proto nelišíme se my
Slované v řeči od sebe ani tak, jako Němec
ze Šumavy od Němce z Podmokel.
Posl. Adámek vypůjčil si nejdříve
posl. Steina, jemuž pověděl co proto,
Němec
V Schönbor
Šamánek
Posl
Sokol
Slovan
Adámek
Stein
Šumava
Podmokly
17
article
potom se vysmál Eppingrovi i Opitzovi, již
oba hledali v návrhu Šamánkově bůh ví co,
aniž by věděli, že poslanec ten zdědil návrh
po dru. Vašatém, který učinil jej již před
lety. Nedostal-li se dřive na jednací pořad
je toho vinen pouze sněmovní jednací řád.
Návrh tedy není ani bouřliváčkem ani de
monstrací, ale oprávněnou a ušlechtilou
snahou, rozšířiti obzor mladého muže če
ského názorem do velikého světa ruského
jenž předurčen je státi se vedoucím. Tak
ale přičiněním německého štvaní utvářily se
poměry, že pronese-li kdo nyní slovo Rusko.
již se za tím čenichá velezráda na Rakousku
Chceme se učit ruštině ne abychom demon
strovali, nýbrž abychom tím posloužili platně
svému kulturnímu rozvoji. Posl. Adámek líčil
na to úžasné pokroky Ruska ve všech obo-
rech a na to velice šťastnou polemikou dů-
kladně odbyl pány Eppingra i P. Opitze.
Eppingr
Opitz
Šamánkův
Vašatý
Posl
Adámek
P Opitz
Rusko
Rakousko
18
article
Za mocného vzrušení pak skončil účin-
nou řeč svou lapidárním prohlášením, že na
takové smíření, jak si je představuje p. Ep-
pinger, nepřistoupí nikdo, v němž poctivé
české srdce buší. Nechť nespolehají Němci
na Masaryka a jeho novou stranu, nad níž
soud pronášeti má jedině právo český lid,
který již se o to postará, aby co shnilé
škodlivé z toho, čemu chce tento pán a jeho
stoupenci, odpadlo. Smír na základě povznese-
nosti německé a německého prvenství bude
možný teprve potom, až z této vlasti zmiz
poslední Čechl
Skvělým doslovem skončil debatu posl
dr. Fořt. Kdyby byli čeští poslanci chtěli
návrhem Šamánkovým demonstrovati, neby
by toho zapíral. Národ český má právo
svým ruským příbuzenstvím demonstrovat
Řečník líčil na to, co znamená dnes kulturní
potence ruská, co zejmena jeho vědeck
literatura, a že ne pouze Čechové, nýbrž
všicci snaživí národové a především Němci.
kteří ostatně houfně do Ruska se derou, na-
máhati se budou, aby ruský jazyk k nej
vlastnějšímu prospěchu si osvojili.
Němec
Masaryk
doktor
Fořt
Šamánkův
Čecho
Rusko
19
article
Na to vzal si dr. Fořt na mušku dra
Eppingra a důkladně mu vykrákal. Zejmena
za tu jeho theorii o tom, že rovné právo
znamená relativnou výměru práva. Tázal se
jmenovaného pána, mnoho-li by na Němce
připadlo, kdyby kvocient jejich práv vypo-
čtěn byl z jejich počtu, z kulturní jejich
práce a zásluh o tuto zemi. To by špatně
oproti nám pochodili. Dr. Fořt také k tomu
poukázal, kdo že to byl, jenž tak zuřivě se
vrhl na zákon, v roce 1863 sněmem přijatý.
jímž zavádělo se povinné vyučování druhému
jazyku zemskému na školách středních
Němci to byli, jejichž vůdce pan Eppinger
dnes pro druhou zemskou řeč tak velice
horuje.
Na konec řeči své varoval dr. Fořt před
snahou, vnášeti do lidu našeho náladu příliš
smířlivou. Nevěří Němcům a bojí se jich
když přinášejí vnitřní jazyk, zejmena když
se ví a když doznávají, jaké politické dů
sledky chtějí z eventuálního míru vyvoditi.
Když dr. Fořt ukončil, následovala ještě
řada tak zvaných věcných poznámek, a sice
se strany dra. Pacáka, Eppingra a Opitze.
Po závěrečných slovech zpravodaje dra. Ša-
mánka přijato většinou českou a velkostat-
kářskou, aby návrh dra. Šamánka přikázán
byl komisi školské. Tak skončila formálni
debata o tomto návrhu.
Eppingr
Němec
doktor
Fořt
Eppinger
Pacák
Opitz
Šamánek
šo
20
article
Při počátku schůze věnoval nejvyšš
maršálek velice vřelou vzpomínku tak záhy
zesnulému poslanci dru. Prokopu Po
lipskému, vytknul výslovně nevyrovna-
telnou jeho lásku k národu a jeho ušlechti-
lou povahu.
Místodržitel zodpovídal některé inte
pellace na něho činěné, mezi nimi též dotaz
posl. Sokola ohledně poslance Brdlíka, který
byv zvolen do okresní školní rady pelhři-
movské, nebyl v úřadě tomto místodržitelem
potvrzen. Místodržitel pravil, že po novém
vyšetření věci volbu poslance toho v jmeno-
vaném úřadě školním potvrdi.
doktor
Brdlík
21
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje
schůzi o 11. hod. 15 min.
U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou-
denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček
okresní hejtman dr. Neumann.
Nejvyšší maršálek zemský vyzývá ná
rodohospodářský výbor. aby se dnešního dne ustavil
Do kemise živnostenské zvolen byl
z kurie velkostatkářské posl. Sajfrt.
Místodržitel hrabě Coudenhove: K dotazu
vznesenému na mne pány posl. Sokolem a soudr.
ve schůzi sli sněmu dne 30. prosince m. r. ve pří-
čině toho, že okresní poradou učitelskou provedená
volba učitele na obecné škole J. Černého v No
vém Bydžově za člena tamní okresní školní rady
nebyla potvrzena, kladu si za česť odpověděti, jak
následuje: Dle zákona o dohledu ke školám musejí
býti volby do okresních školních rad potvrzeny
správcem země. Vykonávaje toto právo řídím se sen-
tenci, volby ty pokud možno potvrzovati; případy, kde
odepřel jsem volbu takovou potvrditi, jsou vzhledem
ku značnému počtu členů okresních školních rad
zajistě zjevy ojedinělými. V případě, o který jde, ne-
poskytovalo chování se zvoleného ve veřejnosti do-
statečné jistoty pro to, že by v okresní školní radě
působil zcela nepředpojatě dle intencí zákonů škol-
ních, ač právě na tuto okolnost dlužno u zástupeů
učitelstva vzhledem k jich povolání klásti váhu. Tá-
ží-li se pání interpellanti, která vážná, zákony odů
vodněná příčina zdržela od potvrzení volby, podotý-
kám k tomu, že zákon neobsahuje žádného pravidla,
jež by mělo býti rozhodným pro otázku, má-li s
volba nějaká do okresní školní rady potvrditi
čili nic.
doktor
Vojáček
Neumann
Coudenhove
J Černý
Sokol
22
article
Vzhledem k dotazu, vznesenému na mne pány
poslanci Sokolem a soudr. ve schůzi slavného
sněmu dne 31. prosince m. r. v příčině toho, že ne-
byla potvrzena volba p. posl. J. Brdlíka za člena
okresní školní rady v Pelhřimově, kladu si za čest
sděliti, že jsem opětnou volbu téhož vzhledem k okol-
nostem nově na jevo vyšlým mezitím potvrdil
Na interpelace v příčině zdražení uhlí, jež
podali posl. Siegmund a soudr., posl. dr. Kin-
dermann a soudr. odpovídá místodržitel německy
a na interpelaci posl. Malínského a soudruhů
V drobném prodeji:
sdní číslo o sob5 . . . za s h
sdpolelní
. . . za 3h
ve dlialkách sa venkovší
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 6h
Inseraey
plsti se hotevé rapřed.
Předplacení a inssrty pílšímá sdminl-
strace v Marianske ulici č. 3.
Tam nacházejí se těž rzdakae
tiskárna a expedise , Nsrodnich Leistů
Rukoplny se novracsjí.
Sokol
J Brdlík
Siegmund
Pelhřimov
Marianske ulice
Nsrodnich Leistus
23
article
česky, že zúčastněná ministerstva, jakmile nabyla vě-
domosti o zdražaní uhlí, usnesla se neprodleně na
tom, svolati anketu za účastenství veškerých kruhů
zúčastněných k tomu účeli, aby poměry dotyčné
úplně byly objasněny a aby se nabylo jistého pud-
kladu pro opatření, jež by vláda po případě měla
učmniti.
K této anketě, určené na den 6. dubna t. r., byla
již výnosem p. ministra obchodu ze dne 31. března
t. r. rozeslána pozvání dotyčným korporacíma
osobám.
Vláda má za to, že dlužno nejprve vyčkati vý-
sledků této ankety a vyhražuje si zaujati potom po
stránce meritorní stanovisko k příslušným otázkám
a o opatřeních, po případě učiněných, slavný sněm
mnou uvědomiti.
Posl. Březnovský (volá): Nejlepší opatření
by bylo, kdyby Petschka a Weimanna zavřeli.
Místodržitel hr. Coudenhove: Na dotaz po-
daný ke mně pány posl. drem. Kloučkem a soudr.
v zasedání sněmovním ze dne 30. prosince m. r. ve
příčině živelních škod v obeích Luž-
nech a Kamenici okresu jičínského
kladu si za čest odpověděti takto: Škody, jež způso-
beny byly v obcích těchto dne 17. července m.r.
krupobitím, původně nebyly považovány za příliš ci-
telné a rozsáhlé. Ježto však novým šetřením v té
příčině konaným se zjistilo, že byť i nebyla tam
nouze v pravém slova smyslu, přece jistá pomoc pro
většinou chudší obyvatelstvo tamní jest žádoucí,a
ježto zejmena ze spísů, týkajících se odepsání daně
pozemkové, jichž sestavení a vyřízení ovšem delší
dobu vyžadovalo, vyšlo na jevo, že odpis daní byl
velmi značný, jsem ochoten na náležitém místě učinili
návrh, aby se nejvíce stíženým obyvatelům obcí Lu-
žan a Kamenice přiměřené státní podpory dostalo.
Posl
Petschek
Weimann
Coudenhove
Klouček
Luže
Kamenica
24
article
Nejvyšší maršálek zemský : Slavný
sněme! Došla mne truchlivá zvěst, že pan dr.
Podlipský včerejšího dne povolán byl na
věčnost. (Poslanci povstávaji ze svých sedadel.)
Pan dr. Podlipský, jako syn zname-
nité spisovatelky české, paní Žo-
fie Podlipské, již od mládí měl
vřelé srdce a oddanost ke svému
národu. Těmto citům zůstal po celý ži-
vot věrným, jak v životě soukromém, tak
i ve své činnosti ve spoleích a celém ve-
řejném svém jednání.
Náležel sněmu království českého od roku
1895, byv zvolen okresem rychnovským a za-
stával též po delší dobu až do svého úmrii
funkci náhradníka přísedicího zemského výboru.
I mně bylo popřáno v tomto oboru jeho činnosti
míti s ním styky a zajisté mně uvěřile všichní
řku-li, že jsem v něm poznal milý a ry zí
charakter (Výborně!) a muže na slo v
vzatého. (Výborně!)
Vy již povstáním jste vyslovovali svou
soustrast nad úmrtím našeho ko-
legy a považuji to za svou povinnost, aby
soustrasti této byl dán výraz v protokole o dne-
šní schůzi. (Výborně !)
K návrhu posl. dra. Russa přikazuje se tiskem
rozdaný návrh v příčině investičního zákona komis
pro práce veřejné bez prvého čtení.
doktor
Podlipský
žo
Russo
25
article
Přechází se k jednacímu pořadu, jehož
prvním předmětem jest
první čtení návrhu posl. Ant. Stei-
nera (Kadaň) a soudr. na státní pod-
poru rolníkům v Rudohoří
Posl. Ant. Steiner (Kadaň) praví, že rolníci
Rudoboří jsou spokojeni, mají-li sklizeň pícnin
bramborů uspokojivou; v posledních letech byla je-
jich sklizeň tak neuspokojiva, že kromě r. 1882
1893 žádali vždy o státní podporu. Také sklizeň ovsa
a žita byla neuspokojíva.
Nejvíce utrpěli roiníci v Rudohoří loňskou ne-
úrodou bramborů. Když polní plodiny byly tam ještě
na poli, zmrzly, ze 12. na 13. září 3 osoby na cestě
zmrzly. Také domácí průmysl za letošní zimy nedo-
statkem uhlí velice trpěl; následkem stávky horníků
nastaly takové poměry, že děti a rodiče zabaleniv
peřiny neb deky pletly krajky a šily. (Slyšte ! Sly
šte! Posl. Stein: Strašné poměry h)
V ohledu formálním řečník navrhuje, by se ná-
vrh jeho odkázal komisi rozpočtové, by o něm po-
dala zprávu do 8 dnů.
Posl. Ant. Steiner (Most) podporuje návrh
lento, líčí zuboženost poměrů obyvatelstva Rudoheř
a praví, že by navrhoval, hy poskytla se mu též
podpora zemská.
Návrh posl. Ant. Steinera (Kadaň) se přijímá
Přištím předmětem jednacího pořadu jest návrh
posl. dr. Šamánka a soudruhů na zave-
dení ruského jazyka jako povinného
předmětu na veškerých školách střed-
ních s vyučovacím jazykem českým.
Návrh zní
Slav. sněme račiž se usnésti
I. Přiložený návrh zákona se ústavně schvaluje.
II. V ohledu formálním se návrh přikazuje komisi
školské.
Steiner
Posl
Stein
doktor
Šamánek
Kadaň
Rudohoří Posl
Rudohoří
Most
Rudobořit
26
article
Zákon
platný pro království
27
article
daný
dne
české.
§ 1. Počátkem školního roku 1900—1901 se za-
vádí ruský jazyk jako povinný předmět na všech
školách středních s vyučovacím jazykem českým
§ 2. Ruskému jazyku budiž vyučováno v 3 hodi-
nách týdně od 3. třídy počínajíc na gymnasiícha
reálkách a od 1. třídy na obchodních školách všeho
druhu takovým způsobem, by žáci, vyšedší dotyčnou
školu, onen jazyk úplné ovládal
Čl. II.
28
article
Mému ministru kultu a vyučování se ukládá, aby
zákon ten v skutek uvedl.
Posl. dr. Šamúnek připouští, že návrh jeho
jest poněkud neobyčejný a snad různě bude posuzo-
ván, zvláště když slyšel, že dva řečníci s druhé strany
se již přihlásili ke slovu; trvá však na tom, že nelze
nikterak návrh ten posuzovati jako demonstraci. Návrh
je míněn upřímné a není o tom pochybno-
sti, že by uskutečnění jeho mělo do sebe
velkýcb výhod.
Stav Ruska nynější valně se liší od stavu jeho
před 30 lety. Dříve nemohli Němci Rusku přijíti na
jmeno, ale od té doby valně již náhledy své změnili
a nyní o překot ucházejí se o přátelst ví
a přízeň Ruska. Řečník jest přesvědčen, žei
Bismark, ve svém známém výroku: „My Němci bo-
jíme se boha, ostatně ničeho na tomto světě“ učinil
s pomyšlenou výhradou „a mimo Rusko“
Že význam Ruska ve světové soutěži jest veliký,
o tom nemůže býti pochybnosti a proto také ani my
ocenění tohoto významu nemůžeme se uzavříti. Zave-
dení ruštiny na našich středních školách by mělo
především význam pro vývoj naší mateř-
štiny
Výtka, že vyučovaci plán těchto škol jest takový,
že na zavedení tohoto nového předmětu není času,
odpadá, poněvadž organisace našich střed-
ních škol jest velenutná, ježto zejmena vy-
učování moderním jazykům děje se na nich ne-
methodicky. Vyučování jazyku ruskému mělo by
pak ten účinek, že by se naší žáci s horlivostí ho
ujali a lépe v něm prospívali.
Dnes, myslím, o tom není sporu, že jazyk ruský
je jazykem světovým a dle počtu těch, kteří jim
mluví, mezi světovými zajisté p r v ní.
Posl
doktor
Šamúnek
Němec
bůh
Rusko