ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 848b97b0-66ef-11dc-a244-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 18, org 3, person 33, work 1
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 3. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 212.
3 masthead
Číslo v Praze za 2h a na venkevě za 3h
Praha
4 article
Nz »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlídka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pešten: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíe 3 K 8oh
Praha Pešten
5 title
NARUDNÍ
6 article LSII
LSII Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
7 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Jmenování. Z Vídně, 3. srpna. Okresní soudce ve Vyškově František Národný jmenován byl radou zemského soudu tamtéž. — Soudní sekretář ve Znojmě Artur hr. Vetter z Lilie jmenován tamže radou zemského soudu. — Soudní sekretář v Mo- ravské Ostravě Alfred Srbecký jmenován okresním soudcem ve V setíně. Projekt dráhy z Baru do Cetyně. Z Říma, 3. srpna. »Pungolo Par lamentare« sděluje, že rakouská vláda podala námitky proti stavbě dráhy z Baru do Cetyně z toho důvodu, že berlínská smlouva zaka- zuje prý Černé Hoře železniční spojení s mořem. »Fremdenblatt« jako advokát mo ravských smiřovaček. Z Vídně, 3. srpna. »Fremden- blatte zabývá se na úvodním místě mo- ravskou vyrovnávací akcí a doufá, že přese všechny obtíže bude v ní pokračováno a že bude úspěšně provedena. List praví: »Nejen Morava, celá monarchie má zá- jem na moravském vyrovnání, a nezdar jeho musil by míti nepříznivý vliv na celou po- litickou situaci. Z výsledku diskusse, která se vede o otázce této, a z jejího průběhu možno vysloviti očekávání, že není ještě proneseno slovo poslední a že bude možno vyvarovati se, aby vyrovnací jednání nebylo, jak se vyhrožuje, přerušeno. Nikoli útok s německé strany pohnul volební výbor mladočeské strany moravské k známému pří krému usnesení.
František Národný Artur Vetter Srbecká Vídeň Vyškov Znojmo Ostrava Řím Fremden Morava
8 title
FEUILLETON.
9 article
Byla to řeč poslance Žáčka, která rodníchotázkáchnepsané právo zavdala podnět k žádosti, aby mladočeští členové vystoupením ze stálého vyrovnacího výboru znemožnili pokračování v akci. Vo- lebnímu výboru se jednalo patrně o to, aby seslabil dojem řeči Žačkovy. To se mu snad také podařilo, ale se světa ji zprovoditi přece nemohl. To faktum zůstane, že čelný člen, požívající stále důvěry mladočeské strany, tak, že jej vyslala i do presidia po- slanecké sněmovny a zvolila jej za předsedu klubu v moravském zemském sněmu, se za- sazoval o zásady, tvořící podklad moravské akce vyrovnávací. Nikdo neupře tomuto muži národní cítění a váha jeho mínění zů- stane snad i za volby, na kterou bezpochyby výbor především při svém usnesení myslil. Slova dra. Žačka nemůže žádná re- soluce učiniti nepromluvenými, vždycky a vždycky bude se na ně ukazovati a slova ta zůstanou stálým povzbuzením ve snahách zjednati národní mír na Moravě.« List snaží se potom vyvrátiti námitky proti vetu a praví: »Nedá se popříti, že tu jde o instituci, která ještě nikde ne- byla vyzkoušena a která, nebyla-li by přesně a úzce ohraničena, mohla b věsti k četným nepřístojnostem. Ale nesmí se zapomenouti, že toto veto korunuje celé vyrovnací díloa že má teprv tehdy býti prove- deno, až bude zjednán národní mír.
Morava slanecký sněmovna
10 article
Dá se předpokládati, že jakmile zmen- šeny budou vyrovnáním třecí plochy, stanou se také velice řídkými případy, ve kterých minorita by musila užíti svého veta. Avšak, i kdyby to byly naděje příliš dalekosáhlé, což pak nemáme již ve všech ná- veta? Ni Němci, ni Cechové nejsou s to, aby prosadili nějaký narodní požadavek proti vůli národa druhého. To se stalo zásadou rakouské poli- tiky aznamenalo byobnovovati zmatky, kdyby se od toho upu- sti l o. Jest to tudíž přehnané, tvrdí-li mlado- český tisk, že majorita denaturovaná vetem jest bezcennou. Jak by mohli mladočeští po- litikové zodpověděti, že pro moravský zem- ský sněm nepřijaly většinu? Vnitřní důvody mluvící pro pokračování a ukončení vy- rovnávací akce jsou silnější, než resoluce volebního výboru. Konflikt Chamberlainův. Z Londýna, 3. srpna. Mezi ministrem osad Chamberlainem a zákonodárným sborem na ostrově Maltě vypukl prudký spor. Od obsazení ostrova byla italština rovnoprávnou s angličinou. Roku 1899 na- řídil Chamberlain, aby úřadním jazy- kem byla tu pouze angličina. Parlament ostrova Malty odpověděl mu tím, že z a- mítl rozpočet. Nyní nařídil Chamber- lain, aby výdaje na ostrov byly povoleny královským nařízením. V obyvatelstvu italském jest velké rozechvění a myslí se, že italská vláda podá proti to- muto jednání stížnost.
Němec Chamberlainův Chamberlain Chamber Londýn Malta
11 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Londýna, 2. srpna. (Z posl. sně- movny.) Podsekretař Cranborne sděluje, že bylo navrženo do čínského celního tarifu pojati také věci, jež nyní cla jsou prosty, vyjma rýži a obilí. Pravil, že o věci té se
Londýn
12 article
Velká láska. Paul Ginisty, známý spisovatel francouzský a ředitel divadla »Odéonu« rád se prohrabuje starými papíry, šuká všetečně v zásuvkách staromodnich stolků, rokokových sekretářů, pro- hlíží obrazárny, bibliotéky a sbírky a často se mu pod ruku či pod péro namane zajímavá historie ze starých, lepších časů. V té přičině se podobá svému učenému kolle govi, řediteli »Comědie francaise«, Claretiovi, který patří mezi nejplodnější literáty a kronikáře francouz- aké a který vládne úžasnou pamětí a dovede vypravovat nejrůznější události, anekdoty histo- rické i současné, jenž docela po novinářsku dovede zužitkovat každý zajímavější výrok, který byl před ním neb jemu řečen. Oba dva tito literárně-žurnalističtí divadelní ředitelé mají obsazeny určité dny na prvních stranách vel- kých žurnálů »Le Journal«, »L' Echo de Paris«, »Temps«, »Gaulois«, kdo jejich články, kroniky a causerie čtenáři nedočkavě hledají. Při čemž dlužno uvésti, že jim tato novinářská činnost nijak nevadí ve svědomitém a zdárném vedení jejich divadel, podobně jako našemu bývalému řediteli Národního divadla nepřekážela jeho filo- logická studia, aby nebyl co možná nejvíce roz- tomilým a co možná nejméně filologickým pro- fessorem ve své ředitelně. Pan Ginisty tedy vyprávěl onehdy v »Jour nalu« rozkošnou historku, jež stojí za to, aby se povídala dál. Pan Ginisty dostal od své přítelkyně roz- kaz, aby vypátral jmeno krásné dámy, vypodob- něné na staré, vzácné miniatuře. Černooká kra- savice s líbezným úsměvem na malinových rtech měla ve své sličnosti cosi majestátně graciesního. »Podívejte se na tu ušlechtilou tvář, na aristokratickou eleganci krásné dámy,« pravila přítelkyně. »Marně pátrám po jménu jejím. Nejspíše to bude nějaká vznešená princezna, člen nějakého panovnického rodu.«
Ginista Comědie Clareti L Paris Temps Gaulois národní divadlo
13 article
Úslužný pan ředitel, pro nějž podobné pá- trání je patrně velkou zábavou, zavřel se do knihovny, přehrabal spousty rytin starýcha knih všelikých. Marně hledal. Náhodou ukázal miniaturu starému příteli, který je velkým znal- cem historie a sběratelem starožitností. Černooká vznešená krasavice byla příteli povědoma a ze své sbírky přinesl rytý náčrtek od slavného Hogartha, podobající se na vlas miniatuře. Ale miniatura nebyla zádná princezna. Aspoň ne z rodu panujícího neb feudálního Nanejvýše princezna — umění. Byla to tanečnice. »No, to jsem se notně zmýlila,« pravila majitelka miniatury. »Ano, tanečnice. Je pravda, že to byl nejenostnější žena své doby. Máme o tom svě- dectví: Sterna, Davida Homa, paní Riccobo- niové, Diderota i toho prostořeky Grimma. Všichni ji prohlásili za dokonalou ženu. Byla nevyrovnatelnou manželkou, svého muže do- jemně zbožňovala.« »Jak se jmenovala ta perla ?«- »Eva Veiglová, zvaná Violetta, žena slav- ného anglického herce Garricka . . « »Ah! To mi vypravujte její historii . ..« »Je trochu rokokově romantická. Divíte se, jak tato krásná dáma mohla uchrániti svou zachovalost v době tak frivolní. Nebylo to tak lehké, neboť její sličnost byla zpozorována sa- mým císařským manželem rakouské vládkyně Marie Terezie. Violetta tančila ve dvorní Opeře vídeňské. Marie Terezie protežovala mladistvou tanečnici a provedla svému galantnímu choti pěkný kousek. Aby uchránila cnost Violettinu, dala tanečníci unésti do Anglie. Violetta byla převléknuta za muže. Byla asi božská v tom převleku — jako rozkošná hrdinka ze Shakespeara. Vydávali ji za mladého barona hannoverského. Odjela do Londýna z Hollandska, odkud se vracel právě též Garrick, velmi nešťastnýa zraněný po rozchodu se svou krásnou a divo- kou Peg-Wofriovou. Garrick byl tak nešťasten,
Hogarth Stern David Homa Riccobo Diderot Grimm Veiglová Violetta Garrick Ah Marie Terezia Violettin Shakespeare Anglie Londýn Hollandsko ka Pega
14 article
že se chtěl zříci umění. Při plavbě vypukla bouře. Violetta nedovedla zakrýti své zděšení. Garrick přiblížil se k mladistvému baronkovi, aby se vysmál jeho bojácnosti a dodal mu ku- ráže. Úzkost prozradila mladou dívku. Vlasy se jí rozpustily, její hlas zněl žensky. Garrick jí musil přísahati, že zachová její tajemství. Gar- rick byl okouzlen, nadšen a ovšem hned též šíleně zamilován. Musil slíbiti mladé dámě, že nebude ji sledovati ani po ní pátrati. Urozená dáma, lady Burlingtonova, očeká- vala Violettu. Teprve později dověděl se Gar- rick, že dívka byla nemanželským dítětem lorda Burlingtona a že lady Burlingtonova beze vší žehravosti a nevůle ujala se půvabné dívky, již si brzo velice oblíbila. Provázela všude Violettu a střežila ji tak, že když ji Garrick poznal konečně v divadle, musil užiti lsti, aby se k ní mohl přiblížiti. Violetta pro svou cestu oblékla mužský kroj. Garrick, jemuž všechno přestrojování bylo obvyklé, oblekl se za ženu, aby se dostal k ní. Tak se mu podařilo několikráte mluviti s Vio- lettou, jíž se dal ovšem poznati. Byl roztomilý a výmluvný a jeho umělecká sláva učinila též dojem na mladou dámu.
Violetta Garrick Burlingtonův Burlington Gara
15 article
Lady Burlingtonova zvěděla o milostných pletkách své svěřenky a r. 1749 dala svolení k její sňatku s Garrickem. Manželé si slíbili při svatbě, »že zůstanou vždy milenci« a upro- střed všech změn a pohybů života divadelního zůstali si nejněžnějšími milenci a během 28 let. ani na den se nerozloučili. I ve stáří projevo- vali si tak něžné roztomilosti, jaké jsou ve zvyku jen u milenců. Garrick v 60 letech, když již slavil stříbrnou svatbu, slavný, ředitel divadla, zahrnutý hodnostmi a prací, neopome- nul žádný den přinésti kytici své Violettě. A jeho žena činila stále vše, aby mu ulehčila jeho povolání, zpříjemnila život. A tak rozkošná černooká krasavice z miniatury uskutečnila zá- zrak: žila v lásce. Její život byl velký, nebot byl posvěcen velké lásce. «
Burlingtonův Garrick