ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8486c030-8f1d-11dd-8d1a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 132, place 61, org 17, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. ledna 1913. Čislo3.
4 article
ního tábora nejradějí by ji vhodili do starého železa, jak sám uvádí. Kdyby tam již byla. kdož ví, zdali by vyrovnání nebylo už dávno — skutkem! Obstrukce jest kopí na obou stranách hroty opatřené a Němci mají tuto zbraň na vlas tak daleko v břiše, jako my Češi. Štvaní nýřanského Aeskulapa proti Če chům z příčin posledních válečných zápletel a nebezpečí nás nerozčilí, p. dr. Perko může si podat ruku s kavasem Lsou Hanum Alim (existuje-li tento výtečník vůbec, neboť same jeho jméno jest víc než podezřelé!), jeť stejně pravdomluvný. Poturčenec horší Turka, slovanské přísloví, my Češi můžeme k lomu dodati, že jistě horší než poturčenen jest prá- vě — poněmčenec, jak ukazuje figura nýřan- ského přítele Čechů. Ve své chorvatské ko- lébce jmenoval se „Franjo“, dnes je z něho Franz Perko, Herodes českých dětí v Pošu- maví a hánce Čechů, poněvadž prý se bratřii » Jeho pokrevencí!
Němec Čech doktor Perka Lsa Hanum Turek Čecho Franjo Herodes Pošo
5 article
Odložená hodnost.
6 article
„Ostravský Denník“ „uřezals hvězdičky“, abychom použili památného rčení jimž před lety „Čas“ sdělil veřejností, že pře- stal býti oficiálním orgánem strany „lidové Také „Ostravský Denník“, kdysi orgán „Pol tického spolku pokrokového v Mor. Ostravě“ který se k této své vlastnosti vždyeky výslov- ně znal, odstranil tuto dístinkcí ze svých vý- ložků čili záhlaví a na místě ní čteme tuv jeho nejnovějším čísle ze dne 31. prosince 1917 najednou nový podtitul: „Noviny pro český lid severo-východní Moravy a obojího Slez- ska.“ Jak se má rozuměti této rozluce orgánu od spolku, znamená to snad, že se odlučuje t od pokrokovo-lidové strany?!
Pol Mor Ostrava český lid severovýchodní Morava
7 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
8 article K Lukácsově volební opravě.
K Lukácsově volební opravě. Podle předlohy Krystoffyovy z r. 1905 měl se počet uherských voličů z nynějších 1,100.000 rozmnožiti así na 2,400.000 a volební právo se přiznávalo každéma gramotnému zletilému občanu. Bezgramotní měli nabýt volebního práva, platí-li nějakou daň. Po letech tato původní osnova, která r. 1905 ob- držela předběžnou panovnickou sankci, okle- štěna přičiněním Andrássovým, Košutovým Tíszovým a Lukácsovým tak důkladně, že dle nynější osnovy může volobního práva na- byti jen asi 1.900.000 občanů, ale jen pro nel- bližší leta. Osnova totiž ponechává volebn právo všem i bezgramotným občanům, kteř práva toho nabyli již dle nyní platného voleb- ního zákona. Postupně, jak tito staří volič budou vymírati, bude se i počet nových v- ličů zmenšovati.
Lukácsův Krystoffyův Bezgramotní Andrássův Košutův Tíszův
9 article
Rozumí se, že v Lukácsově osnově zů- stala všechna zastaralá ustanovení nynějšíh volebního řádu, která umožňují nátlak na vo- liče anebo připouštějí falšování voleb ve pro- spěch kandidáta vládního. Zůstává v platnost zejména veřejná (ústní) volba ve všech okre- sích, vyjma města s vlastní municipální sprá- vou. Nad to dr. Lukács vložil do své osnovy nová ustanovení, jichž čiperný volební před- seda bude moci využiti proti oposičním hlavně národnostním kandidátům. Až dosud kandidatury se vyhlašovaly v den voleb před samou volbou. Stačilo, když 10 volíčů před- stoupilo před volební komisí a ohlásilo svého kandidáta. Nyní má býti kandidatura ohlášena předsedoví volební komise v přesně vyme- zené době šesti až tří dnů před volbami, určité místnosti, v určitých hodinách. Kandi- daturu musí podepsati nejméně sto oprávně- ných voličů a listinu musí odevzdatí předse- dovi komise deputace dvou až deseti voličů. osobně předsedovi známých anebo hodno- věrnými svědky zjištěných. Předseda má pal míti právo zkoumati passivní volební právo kandidátovo a po případě jeho kandidaturu odmítnoutí, načež všechny hlasy, které by při volbě se daly takovému odmítnutému kan- didátu, budou neplatny. V osnové se sice sta- noví, za kterých podmínek kandida tura sm býti odmítnuta, ale byl by to špatný Maďar který by jako předseda volební komíse nedo- vedl zamítnouti kandidaturu každého opo- sičníka, dostane-li z Pešti pokyn, aby jeh zvolení zamezil. Stačí jen vysloviti pochyb- nost o tom, že některý ze sta občanů, kteří podepsali kandidátní listinu, nemá v tu chvíl volebního práva a kandidatura je neplatna. dokud nebude předložena listina nová. Jest tedy úplně oprávněna výtka oposič- ných časopisů, že Lukácsovou osnovou voleb. ní zákon v Uhrách se nezlepšuje, nýbrž zhor- šuje.
doktor Lukács Maďar Lukácsův Pešť Uhry
10 article Bískup Flappt.
Bískup Flappt. Zesnulý dne 27. prosince v Porečí dr Jan Flapp, biskup porečský a pulský, za- nechal po sobě v istrijských Chorvatech pa- mátku nejtruchlivější. Nebylo snad biskupa který by se byl k svému duchovnímu stádu choval tak otčimsky, jako dr. Flapp ke Slova- nům svých dvou diecesí. A ani se tím netajil, že Slovany nenávidí. Sám se veřejně kdyst vyslovil, že nejprvé je Vlachem, potom excel- lencí a teprve potom bískupem. Od r. 1885. kdy se stal biskupem, nastaly pro slovanskou bohoslužbu v porečské a pulské dlecesf po- měry nejžalostnější. Flapp vyhnal bezohledně z chrámů vše, co jakkoli připomínalo bývalou hlaholskou bohoslužbu, ba nedovolil aní lidu v kostele chorvatsky zpívati. Stejně bezohled- ně vystupoval na sněmu jako vírilista proti všem, zejména školským požadavkům chor- vatského obyvatelstva. Za to byl ovšem v lidu tak nenáviděn, jako mnad žádný jiný bískup v Rakousku. Dr. Jan Flapp narodíl se r. 1845 v Krmině v Goricku, studoval ve Švýcarech, pak ve Ví- dní, kde byl r. 1868 vysvěcen. Dlouho byl pak profesorem v gorickém duchovním semináři Biskupem porečským a pulským jmenován r. 1884 a instalován v obou městech v květn 1885.
Flapp Chorvat doktor Vlach Rakousko Krmina Goricko Slovan
11 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ruské a rakouské zájmy na Balkánském polostrově. V „Slavjanských Izvěstích“ vyšel vysoce ajímavý článek prof. A. Sobolevského, nade psaný „Innostrannyje intereavy na Balkanskom poluostrově“. Článek je důležitý tím, že se v něm stanovisko ruských elavjanofilů přibližuje stanovisku, které před několika dny v rak panské sněmovně zaujal býv. min. Baeren- reiter, mluvě o tom, jak by možno i třeba bylo aby Rakousko srovnalo své zájmy na Balkáně se zájmy tamějších národů.
profesor A Sobolevský Rakousko Balkán
12 article
Podáme obsah článku prot. Sobolevského V nynější válce vidí přímé pokračován válek, které Rusko po dvě století vedlo z osvobození svých souvěrců a soukmenovců n Balkáně. Ale Rusko má tam i reálné zájmy Černé moře již v XI. stol. nazývalo se Ruským nyní pak je to převahou skutečné ruské moře Smrtná zkušenost posladních dob uká- zala, že poplachy na Balkánském ostrově kru- tě šlodí ruskému obilnímu obchodu. Pro Ru- sko nemá ceny dplné ovládnut Bosporu, ale ono má dosti důvo d žádat, aby mělo účastenství ve vládě nad průlivy. Jak do toho, o tom prozatím netřeba mluvit, ale důležito je pro- hlásiti, že účastenství při tom je Rusku ne- vyhnutelno. Soluu naní pre Rusko dů- ležitý onmá důležitest pouze pro balkáneké nPrody. Pro Rusko je důle- žito pouze jedno: aby pobliž Dardanel nestály pod parou válečné lodi nepřátelského státu vždycky hotové proplouti průlivy k ruským břehům anebo je Rusům zavříti. Rusům bud lhostejno, dostane-li se Solun Bulharům neb Srbůmi ale nelze jim dopsstit, aby v solun- ském zálivě postavil své drednóty nepříte Ruska, žále nalvníky názvem „svobodného města“. Na Bosporu má Rusko zájmy životné a ne smí se lekati války k vůlí nim. Musíme pasa tovati, že Tureclo již přestalo být evropským státem a že Dardanely nemohou již dlouho zů stati v jeho moci. Nad prdlívy musí být usta novena nová vláda, — vláda tzch, pro koho Jsou důležité a cenné.
Rus Bulhar Rusko Balkán Bospor Dardanely svobodný město Dardanely
13 article
Zájmy Ruska na Balkáně ne ldou vokotrě se zájmy balkán ských národů, nemají ma cil oslabití je vnéstí mezí ně semena nesváru a popouzet jeden protí druhému. „Vzdálení jsme pansla- vísmu, a byť nás často obvíšovali ze snahy po ruštit všecky slovanské národy, my nepomý šlíme na pomstění.“ Ale pro nás je vážno, ab naši souvěrci a soukmenovel v míru se ron víjeli. Rozumí se, že musíme použítí všeho úsi a nedopustit na Balkáně žádných autonomnýcl oblastí, podčiněných Turecku anebo vůbec ne slovanským státům. Také musíme Balkán osvo- boditi od předpokládaného autonomného stáh albánského. Každý ví, že Albánoí nemají způ sobilonti k politickému životn. Národ pastýřů a rozbojníků, žijící ječtě středověk a uzná- vající pouze právo silného, rozvrácený pěti- věkovým podrobením Turkům, může býti led hračkou v rukou politických intrikánů. Nen pochyby, část Albánců, ta, která vyznává ialam, musí zajímati Turky; druhá část, ta, kte- rá je svázána s katolictvím, může zajímatí pa- novníky katolických stétů svropských; ale třetí, pravoslavná, odedávna patř Jako na ochrance na Rusko. Stejně důvodně tedy možno postaviti Albánce pod ochranu i Turecka, i Rakonska, i Ruska, anebo — což je totéž — není třeba svazovati Albánce s kterýmkoli státem nebalkánským. A nyní přejdu k zájmům Rakouska.
Albánoe Turek Albánec Rusko Balkán Turecko Nen Rakousko
14 article
My Rusové úplaě uznávám leho obchodní zájmy na Balkán- ském poloostrově. Balkáneké ze- mějsoutržiště Rakocska. Obchod- ní zálmy jeho na Balkáně všichn uznávají, jimnehrozížádnénebez pečí. S Rakouskem na Balkáně může soutě žíti pouze Rusko, zle ta soutěž je věcí dalek budoucnosti, až se na jihu Ruska rozvine silný a rozmanitý průmysl. Kdyby podmínky vývozu a dovozu byly ruským továrníkům sebe přízní- vější, s továrníky rakouskými soutěžití ne- mohou již pro ohromný rozdíl ve vzdálenost Z Balkánu nemáme ani čeho dovážeti. Srbsko. Bulharsko a Rumunsko vyrábějí obilí a maso; a Rakousko potřebuje těchto produktů dílem pro sebe, dílem pro další vývoz do Němec. Ve vývozu obilí a vepřového masa Rusko nemůže Srbsku nahraditi Rakousko. Ale jiných zájmů Rakousko na Balkáně nemá. Rakousko-Uhersko je stát němocko-maďarský a ani Němci, ani Maďaři nemají na Balkáně soukmenovců. Nemá tam ani zájmů nábožen- ských, protože je většinou státem katolickým a na Balkáně jsou katolíci v mlzivé menčíně Nemá tedy Rakousko-Uhorsko na Balkáně po litických zájmů vůbec, neboť zájmy politicko vždycky jsou spojením zájmů národních a ná boženských.
Rus Němec Maďar Balkán Rakousko Rusko Srbsko Bulharsko Rumunsko Uhersko
15 article
Při nadcházejícím novém rozhraničení Bal kánského poloostrova my Rusové musíme vše cko učiniti, aby ochráněny byly zájmy pokra čovatelů našeho díla na Belkáně, našich sou věrců a soukmenovců, ale nesmíme zapomí nati, že naše zájmy jsou poblíž Balkánu Tyto zájmy se nerozcházejí se zájmy balkán ských národů, naopak je podporují a posilují jsou to životné zájmy ruského jíhu V článku A. Sobolevského všeobecno vážnost má výrok, že „Rusové jsou vzdáleni panslavismu i panrusismu.“ Snahy tyto ode dávna jsou Evropou podsunovány Rusům mezí nimí zvláště slavjanotilům. Nemují-li těchto snah slavjanofilové, nemohou jich mít ani ostatní Rusové, slovem, nemá jich v Rusku nikdo. To třeba jednou pro vždy vzíti na vě- domí a neopakovatí věčně starou, falešnou písničky. Druhé, co z článku prof. Sobolovského vy- svítá, jest, že by Rakousko nemělo na Balkán- ském poloostrově žádné překášky ani se stra- ny jeho balkánských chráněncá, kdyby sí - tam hledělo pouze zájmů obchodních. Na tom poli by se Rakousko spíše střetlo s každým evrop- ským státem a především s Německem, nel s Ruskem. Kdyby se tedy Rakousko omezilo na zájmy reálné a zájmy kdešlná — ochranu víry a národnosti balkánských Slovanů — po- nechalo Rusku, jeden druhému by nepřekáželi. naopak doplňovali by se ku prospěchu svému 1 balkánských národů. Vidíme, jak snadno by se daly v úplnou harmonií uvésti zájmy Rakouska a Ruska n Balkáně. Ale vidíme také, že vina rozladu není na Rusku, nýbrž na těch nešťastných politicích rakousko-uherských, jichž jménem působí Ta- hyové a Prochaskové. Zde je třeba změny nápravy — změny myšlení, změny soustavy změny osob, a to rychle, dokud je časl
Rus A Sobolevský profesor Sobolovský Balkán Evropa Rusko Rakousko Německo Bala
16 article N. A. Maklakov.
N. A. Maklakov. N. A. Maklakov, nový ruský minístr vni- tra, narodil se v Moskvě, kde byl jeho ote znamenitým očním lékařem. Manželka Jeho rodilá kněžna Obolenská, je vnučkou L.. N Toletého. Gymnasium i universitu studoval Moskvě. Po absolvování filosofické lakuliy vstoupil v státní službu při ministerstvě finan- cí. V Tambově, kde byl berním inepektorem. upozornil na své státnické vlohy Hlechtické kruhy. V Petrohradě naň P. A. Stolyplna upo- zornil kníže N. P. Urusov, nyní senátor, jeni N. A. Maklakova poznal, byv gubernátoren v Poltavě. Stolypin jej povolal do mlnisterstv vnitra, jenž ho jmenoval gubernátorem v Čer- nigově. Po zavraždění Stolypina car Jal x Ky- jeva na Černigov, kde se zdržel den. Guber- nátor Maklakov ukázal tu, jak výborně roz- umí organisačné práci policie. Vlecko žle jako na drátkách. Služba orgánů bezpečnost byla vzorná a lid při tom nebyl zatlačován. nýbrž puštěn na blízko carovi. Carovi se t zalíbilo tak, že z Petrohradu Maklakovu po- děkoval zvláštním telegramem. Nyní padl naň volba, aby byl nástupcem pro chorobu odstoupivšího ministra vnitra A. A. Makarova
Maklakov Dolna Urusov Stolypin Makarův Moskva N Toletý Tambov Petrohrad Poltava Čer Černigov Guber Jal x Ka
17 article Pro zavraždění P. A. Stolypína.
Pro zavraždění P. A. Stolypína. Státní rada ruská po odůvodnění sená- tora Šulgina rozhodla, aby soudu vydání byl plukovník Kuljabko, Spiridovič, Verigln Kurlov pro zanedbání úřadní povinnosti, je- hož se dopustili, když v Kyjevě Bogrovým za- vražděn předseda ministerstva P. A. Stolypin Senátor Šulgin podal podrobný obrax vraždy jenž se jen málo lišil od obrazu, kterého na- byl vyšetřováním krvavé událostí senátor Trusevič, jenž prvý byl vládou vyslán, aby vyšetřil. Mnoho pozornosti ve svém odůvod nění senátor Šulgin věnoval býv. náčelníku ky. jevské policie plukovníku Kulfabkovi. Poměr Bogrova k tajné policií a jeho přáteletví ku plukovníku Kuljabkovi, jež mu dalo možnost volného vstupu do kyjevského divadla ke slavnému představení před carem a carským dvorem, vyjasnil senátor Šulgin ve vřech po- drobnostech. Kuljabko byl již odsouzen pro „neopatrn ochraňování peněz telné politické policie“ Kyjevě. Ze 40.000 rublů ztratilo se mu 8000 o nichž nemohl vykázati, kam se dšly. Sou mu za to přiřkl 16 měsíců žaláře na pevnosti ale vyloučil zpronevěru v úřadě.
Stolypín Šulgin Kuljabko Spiridovič Verigln Kurlov Bogrův Trusevič Kulfabk Kuljabk Kyjev ministerstvo P . A
18 article Nový kablneť ve Španělsku.
Nový kablneť ve Španělsku. Hrabě Römanones předložil v úterý král demisi ministérstva. Krise se předvídala, ježto kabinet, jemuž předsedal Canalejas a po něm hr. Romanones, převzal úkol, dáti v kortesích odhlasovati rozpočet a francouzsko-španěl- nělskou smlouvu, načež musil zmizeti, aby koruna mohla volně ryzhodnouti, maji-li se liberálové vzdáti vlády říve než provedli ce- lý svůj program, nebo mají-li býti nahraženi konservativci. Král přijal demisí kabinetu, ale pověřil hr. Romanonesa, aby utvořil nový kabinet. v němž budou zastoupeny všechny skupiny li- berální strany. Toto rozřešení bylo jedině možné, neboť jak v tisku, tak i na četných veřejných schůzích, jež se konaly v poslad- ních dnech, se projevilo rozhodně, že veřejne mínění sí nepřeje, aby se konservativel vrátil k mocl. Je-li nyní vůdce konservativců ura- žen, že král se s ním neradil o řešení krise a vzdávají-li se konservativní poslanci a se- nátoři mandátů, je to demonstrace, jaká by mohla míti nějaký účínek na zemi, jen kdyby byla skutečně morálně odůvodněna a nevzni- kala jen ze strannické řevnivosti. Nový kabinet je složen takto: předsední- etvo hr. Romanones, vnitro Alba, zahraniční záležítosti Navarro-Reverter, spravodlnos Barroso, vojenství generál Luque, námořni etvo Amalio Jimeno, veřejné práce Víllanu va, vyučování Lopez-Munoz, finance Suarez Inclan.
Römanones Barroso Luque Lopez Munoz Suarez Inclan Španělsko Navarra Reverter Amalio Jimena
19 article Panrusismus či panslavismus!
Panrusismus či panslavismus! (Původní dopla „Nár. Listů“)
20 article
Moskva, v proslncl.
Moskva
21 article
Tylo dny vyšla v Moskvě knižka P. Pereoy pod mnoboslibným názvemi Panrusismus panslavismu s? P. Percov je člnný jažso lite cární a nmělecký kritik a je blizký kruhu Novéh Vremene. U nén je poněkud známa jeho nathol - sická studie o ruských básnících: Fllosclakija teče- nija (proudy) ruskoj poezií. Svému Biterárním sklonu zústal Percov věrným i v nejnovější knle takže ten, kdo by hledal v ní hlubě politick osvětlení slovanských sporů, byl by zklamnán. Kníh dokazuje hlavně neskutečnost a neuskeutečnite nost panrusismu. Stojí rozhodně za přečtění a pov leceos zajímavého o vnitřním vývojí ruskoé. inteli gence a o její poměru ke slovanské otánzoe. Bobat ruská literatura, tento zvláštní a samostatný svět. dává bojně podnětů k úvahám na dané thěma. V prvé statí zastavuje se Percov nad Puškla ským proroctvími „slovansíé-li ručsje vlelí v ruské moře, ono-li vyscha«, to je otárkoul“ příznává, že Puškinova formulace byla nešťastno a osudnou, poněvadž mnohým dávala podnět k ne- dávěře vůči Rusku, a k podezřivání, že Rusko chee všechny Stovany pohltit. Jen sltuace r. 1831 omlou- vá Puškina, že tak promluvil. Tehdy ještž nebylo srožno předvídat rozkvět slovanských národů XIX. věku, tehdy Slované kromě Rusů a Potaků práví ne orazivších v rozhodném bojl, skore ani ne- projevovalí svě kulturní a politiclé samočínností Ale dnes třeba býti slepým, abychom neviděl změny.
P Pereoy Puškinův Ruska Puškin Slovan Moskva Rusko Fllosclakija téci
22 article
Ruské moře změlklo a zatichlo, ale slovuanskě ručeje se rozšířily v celé řeky a pomalu utvok samostatné vodní systémy. Stále je nřejměj5sí, ž slovanská otázku nemůže být řešena ve směru zájmu jednoho, kteréhokolí ze slovanských států byť i největšího z nich, alovem, že je to otázk věe slovanská. Řešit ji poukým panrusle m em není patrně dáno Rusku právě tak, jako se sve doby Polsku nepodařil panpolonismus, Řešení po způsobu sonexe je cizí, „rakonské“ a dlatm třebs je nechat. My, podle slov básníkových, zkusíme spojovat láskou a vvidíme, co je trvalejší. Jedno třeba si pamatovat: není dilemmatu — austrosla- visnuas či panruismua, poněvadů panrusismus ne možný, nýbrž jesi dílemma — austrosla vismus panslavismus.
Rusko Polsko
23 article
Tak vyřizuje Percov spor mezi panrusismem panslavismem a austroslovásmem. Jest důležité l- to zřeknutí se panrusíemu, který strašil v někte rých hlavách starých slavýmnofilů a ještě více novinách germanofilů. Slavjanofilům věnován je druhý článek „Slavjanolilstvo či novoslavísm?“ — Je chyba, že mnozí nečíní rozdílu mezí slavjano filstvem a novoslaviamem — panl Percov z. 190 na počštcích neoslavásna. — Slavjanofilí málo po četalí a možností, ba s nutností nových hístorických porspeltáv. Docela si nevžímall, že západní a te i jižní Slovanstvo vyrostlo v podmínkách politick svobody, tak odpovídajtcí psychologii no vodobéh člověka, že vd její přítužlivosti možno ze chrání jen neznalosti. Konee konců zlavjanofill byli ko servativci, také konservutivol. Všechna koncepoe slavjanofllstva jest typickou koncepcí „panrusisma v podetatě shodující se s koncepeií Puškínsko Oni vkládal v kualíurní obsah budoncího všesle vanského organiemu prvky výlučně ruské, ba ve — „istinnoruské“. Po té stránpe, jako to vždy bý vá v „ochranitelů“, byll zbavení tvárčí achopnosti Jlm stačilo vypůjčené hesler pravoslaví, pamoérž ví, národnosti Nijak jo nemátlo, že jich šdesly takové podobě nabývají příliž „mástního“ zabarve ní, že tu přílil cititl „vůní Rusi“, nnopak odstí „panrusiemu“ oni považovnlí za nejcennější stránk svá theorie.
Slavjanolilstvo Rus
24 article
Novoslavlam je předevšlm polštický roslismus — tvrdí Percor — stlizlivost dospěléh věku, raměňuící esthotlcké tažby a zálíby mle „praktickým “ vzhlodem na věcá „jak v jádra jpou“. V otázoe všeslovanská je tím vjsvem, že vedl Ruska máme tu značné veličány s jinou nábožen- dkou a polštickou historií prostě a jinou psycho- lojií, a že ty složky celkové mmy musíme brát v jich plné hodnotě, nechoeme-li, aby souhrn zt- stal fiket. Uskutečnění věeslovanské kultury můž dát jen výsledníce všech jednotlivých kultur psychologit, vlávajících se do společného řečíšt To vždy zapomínalí staří davjanofilové, kteří kone konců nebylí tolik slavjanofily. kolík ruse- fIly.
Rusko
25 article
Mánění Pescova o poměrn Slovanů k Němcům a k Rakousku lze v stručností zhrnout v těchte vštách: „Věude, kde Slovan — ať je to Velkoru Ukrajínec, Polák, Srb. Bulhar — zrasuje Slovan stvo, tam hned vedle něko vzrůstá v dloze Mefiste- fela Šváb. přesvědčený, še dříve či později schorá sí do kapsy novou koříst. „Apoštolská“ monarchl jest nejostřejším, nejnůzornějším prolevem vasaí skébo poměru Slovanstvz ka Germánstvu, a prote „rakouský patriotismua“ západních Slovanů, aai stuje-l, je projevem stejného politického ned myžlení jako sustrofilstvo ruských »písovateln. Vřenárodní nadšení, s jakým byl přijat převra r. 1908 v Bulbarsku, nutí Percova zadumaž se na ruskou společností, která je dnes neschopna p dobného sjednocení ršech vrstev, podobné vůl „dělat historii“. Nemyslí, že by toho příčinou by nedostažek konstituce. Teď prý vž konstituce Ruska jest, sle dřívější „všenárodní trorlsmus“ae nevraci. Tento výklad bude snad možno opravi v tom smyslu, že dlouhovšký útisk ruské společno- sti, nenožnost zdčastnit se veřejné činnosti, ze. nechal v prychologil ruské společností híuboke stopy a allou setrvačnosti působí domud. Jinai anslysa Percova je zejímavá.
Němec Polák Srb Bulhar Slovan Šváb Percův Rakousko Bulbarsko Rusko Slovan Mefistofel
26 article
„Zdá se ml. že hr. Tolstoj je vtělením noe vpochy. Vždyt od jeho tvorby začíná se pásm výlučného přiznání lndividušlníbo „soukromného života, hlubokého odclzení ode všeho „obecného jakoby „vnějšího“. Každý seď sí ve svém kontě obírej se svými „eoukromými“ záležl ostmi, milu bližního, ale jako „roukromou“ osobu, spolčnjs s nim, ale v „soukromém“ spolku, stát, národnos — to je přízrsk, aneb nepřítelr““ Tolstého „ne- dělání stalo se bezděčným heslem naší doby v věentrodních úkolech. Lev Tolstcj ve „Vojně míru“ a pohrdáním odvrací ze od „velkě politikoy „Skutečný život plynul, jakoby nebylo Napoleonn. Skutečný život pro něho jest jen intlmní, domáe řívot jeho Plera, Levina a hlavně jeho žen. N konci Anny Karenlny Toletoj odstrčil od sebe teh dejší všecbecné nadžení pno osvobození slovan ských bratří a řevnávě postavái proti němu své samotářské „psobní zdolonalování“. Po třicet letech v jeho téboře se ociíla ruská společnost Percov ukaruje na postupné ubývání živelnéh národního herolsmu v ruské literotuře, na přecho k soukromému životu, k šadé skutečnosti, v ní ndetru této epochy, Čechovu, zdál se život nudoe a v dalším vývoji L.. Andrejovu přímo mrukou. Nel mladěí Bteratara vyhoala toto zdůrazňování je notlivce protí celku do zbožnění indivádua, poste vža mirokosmos na místě markrokosma. A poně vadí to nejde, končí hlástním konce — smrtí Cesty od zájmů osobností k zájmům celku nemůt- nalézti, té cesty, na která už kdysi bylo slaviane
Tolstoj Tolstý Levin Toletoj Čechův Andrejův Percov
27 article
Ba, po stopách nových badatelů slavjanoli stva [Berdajev o Chomjakovu) vkazuje, jaké po klady skrývá ještě dnes slavjanoillská theorl- hřešící někdy zvláštním „dasllsmem“. Vellká prav da Rusů podle Berdajeva je v tom, že oni nemohol se amířát s „pozemskou obef“. Tím se radikaln liší od západu. Slavjsnolilí hřešilí tím, že hledal „obec boží“ v stané Rusl, že etotežňovaží svůj ui versální církevní kdvšl a nedokonslým zřízenín místní církve, že v záeadě připisovalí svámu „v branému“ ruskému národu nezpůnobllost ku stát nímu životu a současně urnával nejsllnější proje státního posátivismu, samodržaví. Ale sllný byl nich „sborový“ princip, jich vědomí souváslost lndiváduálního života s koloktívním. Percov dospává k závám, že všeslovanské kau tí navyčerpává se politlekou stránkou, ovšen také nutnou. Skutečným podnětem a konečný cilem jest utvoření původní slovanská kultu ry. Ať se sebe více eunopalzuje dnušní Slovanstv podle svých doševních vlaotností jakožto kulturn potenciáž není Evropou. Ale k plnčmu proleve kulturních možností je nutnou podmínkou politíck nezávislost a vtální síla. Dosnd tato podmnínle byta pouze u východní polovány Slovanstve, alo tato polovina netvoří samostatného oelkou a proceo dbyčku herolemu“ v posledních desitiletích klad cítelnou hranici její semostačné dloze. Doba vý D. Pavl. lučného „rusofretva“ mlnala.
Chomjakov Rus Berdajev Slovanstv D Pavl Evropa obec boží
28 title
Hlstvo.
29 article Vánoce I. české lékařské
Vánoce I. české lékařské expedice.
Vánoce I
30 article
V Soliji, 25. prosince 1912.
Solij
31 article
Bylo rušno celý den. Paní Stefanová, jež je tu v Sofiji jakousí českou konsulkou, už v nec pokla se al. lnstrumentářkou P. vánočky i koléče a pak pustíly se do ryb i nezbytných českých knedlíká. V nemocnici pak shon ještě větší: Váe noce zlavíli Madaři, slavili je i Češl. Ve dvoře v důně připravovali žárovky pro stromek. Maďarům dvacst pět. Čechům sedmdesát. — Pro Čechy to musí býti „čístá rabota““ — upozorňoval elektrotechnik. Ve vyprázdněném sále „Carigrad“ strojil se stromek. Byl to vlastně strom — vysoký do stropu. hustý, zelený smrček. Ozdob až na zbyt; i královna Sich poslala hodně. Na žebříku vznáší se student Věšín s Jedně strany a al. K. Chranová s druhé. Dole pak pan Goranová podává cukroví I ovoce a M. Stefanová pozlátko a svíčičky. Rozděleny úlohy — vše jda jak na drátkách. V žest hodin už hlásí Věšín dru. Štěpánovli — Pane chéfe, stromek stolí v plně paráděl Zatím se scházejí milosrdné sestry. Jsou po- zvány všechny — I cny, jež nemají právě službu. Víděly záři žárovek z venku a teď by rády na- koukly do Cařihradu“. Ale u dveří stojí voják a nedá sni na krok. Nu což — třeba počkati. — Za hodinu už je student Stefanov svolává pe po- kolích. Sál se plní. Uprostřed, trochu blíže k oknám, stolí stromek; na pravo v hustém polokruhu řísnl se milosrdné sestry, za nimi personál. Podivně se vyjímají ty bílé zástěrky i šátky. Každá sestra mí na praou českou znnčku červenobílou. Ony, jei složily zkoušku arpoň z desíti českých slov, do- staly ziuhy i na ramena. Dlouhý stůl je zarovnán láhvemi, stohy zákusků a bonbonů. Dárky leží na zvlážlním atola, vedle kterého seskupili se členové šeské nhssle.
Stefanová Maďar Čecho Sich K Chranová Goranová M Stefanová Stefanov Sofija Čechy Věšín Cařihrad
32 article
Přichází paní Keravelová, vdova po známém mlnístru. Narývají jl právem mníkou všech zaně- ných. tiž v nemocniel jsou. O všechno se stará často zní nezdřímne: prostě — obětuje se. Žárovky vzplanuly — stromek zahořel — slav- nost zabflena. Paní Karavelová béře dárky a roz- dává je členům nissler od carevny je tu žejí podo- bízna s vlastnoručním podpísem, od sester nádher ně národní bulharské výšivky, od raněných alba, čutory a p. Řeční se, odpovšdá se. Věšín končí — nechť pak pravoslavně Vánoce přinesou mír i pokol Velkému Bulharskuí Sálem nese ze vroucf: — Daj Božel Pak vša širhne. Zástupem prodírá se raněný voják Christo Vastljev z Lule Burgasu a zasfavuje se před drem. Slavizýrem. Vžichní jsou zvědavi, věichni Jsou překvapení raněný správnou češtinou začíná — My, ranění z Lale Burgasu, vzdáváme vím, pane dnkiere, vřelé díky za to, že jste nás vyléčil. Dr. Slavinýer je dolati nemůže pohnutím na- lézti slova k poděkování a Jen plácá raněného po zádech. Dojstí jsou ! ostatní a zvláště my Češí Pak mluví dr. Orachovec, děkuje va jmučns všech Bulharů české azpudici, mluví jeden medil a konečně za sestry al. A. Urumová. Naží oplácojí dárky naní Keravelově a dru. Kasogledovi, jenž je naším lékařěm oeflepším sousedem i pomocní kem — a první část slavností je skončena. Přechází se v druhou. Koledy se ovšem ne- zpívají, bolime se, „zrrzali“ bychom to — a tak raději „Hej Slovaně“. „Kde domov můj“ a „Šunmí Merlcs Sastry — většinou studentky — vědí, že dr.
Keravelová Karavelová Vastljev doktor Slavinýer Orachovec Bulhar A Urumová Kasogled Věšín Lule Burgas Lal Burgas Šunmí Merlcs Sastr
33 article
Slavlnger má rád jodnu písničku — a už se sálen nese národní píseň „Gorda, stara planina“. Pak přinesen kaval. — Slečno Sachudřijeva, slečno Vísokova, sleč- ny Uremovy — nestějtel Do kolaí — Mnofo mi e močno! — brání se Visokova. — Jen do kola — tam zapomenetel Tančí se choro, zpívé se — všichnl (sme veselí. Třeha příznati pravdn: málokterý z nás si vzro- mněi na domnov. A chěl se spokojeaž usmívá. Česká expedice neslaví znad poure Vánoce. Je tu I jakéní jubileum. 3500 raněných vystřídalo se až dosu v českých odděleních a len čtvři vyšli odtud a knputovanými údy, zatím co jině míssle v amputacích přímo závodíly. Může býti chěi sno- kolen i sám a sehou i s personálem. O dru. Sla- vlngfrovi netřeba se mnoho zmiňovati. teprve dvě léta po promoci a ul tu vykonal práci ztarého chlrurga. Zasleulí sí zninky ! sludenti. Jsou tři: Věřín Čech. Stefanov a Danoflov Bulhaří. Všíchni tři Jsou studenií pražské techafky a přljelí sem z Praby, přidělení už tum české expedici. Dnes byv ních nikdo nehledaí techniků. Stává se, že časlo zami medici přichážejí se k ním poraditi. Zvláště Stefanov je mistr v obvazování. A při tom všude pořádek, sloha, dísciplina. Vánocel Štědrý duní Naše Vánocel České missii nadělil Ježižek čtyřlcet raněných od Čataldže. Přišli v hrozněm stavu. Byli už v Lozengradě ošetřován Němci, ale neradi na ně vzpomfnají a jsou zťastnl. že se dostali do rukou Čechům. Už se nemohou dočkati — operace. VI. Sis.
Gord Sachudřijev Vísokův Třeh Stefanov Danoflov Němec Čecho Sisa Věřín Čechy
34 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Večerník „Národních Lístů“. Na ně- které dotazy, z kruhů čtenářských učiněné, opakujeme stručně svoje sdělení z vánočního čísla „Nár. Listů“. Poněvadž většina našich přátel a čtenářů, mezi námiž byli abonenti 20—30letí, se rozhodně vyslovila pro setr- vání při dosavadním íormátu večer- ního vydání „Nár. Listů“, a poněvadž I důle- žitý ohled na vzrostlý v posledních letech okruh našich stálých spolupracovníků a dopi- sovatelů vyžaduje množství místa, bude večer- ník „Nár. Listů“ vycházeti 1 nadále v ne- změněném formátě dosavadní m, a sice ve dvojím vydání, o 4. a o 5. hod. od- polední. Vydání druhé [pětihodinové) přináší úplný kursovní lístek burs pražské, vídeňské a berlínské z téhož dne. — Z Národního klubu. Zítra v sobotu4 ledna 1913 koná se obvyklý jour-fix. Na pro- gramu jest rozhovor o politické situaci, jejž zahájí posl. dr. K. Kramář. Pouze pro členyl — Pražský krajinský odbor Ústředního spolku českých prolesorů koná v sobotu 4. ledna 1913 o 7. hod. več. v Obecním domě (čís. místností 2) članskou schůzi, na níž promluví o dosavadním stavu služební pragmatiky stát- ního učitelstva říš. posl. prof. dr. František Lukavaký, Hojná účast členů žádouci!
Večerník K Kramář profesor doktor František Lukavaký národní Lístus národní klub obecní dům
35 article
Jmenování. Místodržitel jmenoval místo- držitelského kuncelistu Emanucla Klimsu c. k. okresním talemaíkem a stavební praktikanty Ar- nošta Frendla, Artera Rudolfía, Karla K o- tláře. Adolla Lisbache. Rudolfa Kostera, Antonína Risplera, Josefa Kuliře. Františku Denka. Ladizlava Zeltuammera. Václava Šimka, Karla Křepínského a Františka Kůhnla c. k. stavebnímí adjunkty pro státní stavební službu v Čechách. — Ze správní rady elektríckých podnšků praž- ských. Ve včerejší ustavující schůzi, konané z přodsednictví p. náměstka cís. r. J. Schröttra, byl presidentem správní rady elektrických podníků na lento rok zvolen opětně cis. rda Václav Warva- žovský, mástopředsedou p. dr. Ant. Štych, inspek- torem účtárny p. cís. rada J. Červený. Oslatn funkce byly ponechény dosavadním člením sprá vn rady.
Frendl Arter Rudolfía Adoll Lisbach Kostera Rispler Josef Kulira Denk Šimek Křepínský Kůhnl J Schröttra Warv doktor Antonín Štych J Červená Čechy Ara Ladizlava Zeltuammer Emanucl Klims c