1
masthead
3. ledna 1913. číslo 3.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Cis. rada JAN MAšA-
Cis. rada JAN MAšA-
v roce 1912.
Jan Maša
6
title
České zemědělství moravské
7
article
Rok uplynulý čítá rolník moravský mezí ro-
ky špatné. Vyhlídka na úrodu byla sice po květ-
nových deštích pěkná, avšak dostavivší se potom
deštivé počasí, které sotva s hodinovými přestáv-
kami až do konce roku, resp. do časných mrazů
sněžení potrvalo, zmařilo krůsné naděje rolníků.
Byla-li sklizeň ječmene, žita, pšenice
I ovsa kvantitativně dobrá, kvalita plodin těch
byla méně dobrá a zvláště u ječmene, jenž je nej-
důležitější exporiní plodincu moravskou, barv
Ipatná, což je na závadu obchodu.
Sena a jetele pomokly, sklizeň řepy.
bramborů, mnohde i lnu a ovsa byla velmi
nesnadná a pod sněhem leckde ještě mnoho a mno-
ho měřic bramborů nesklizených, ba místy i řepa
dosud v zemi. Jestli počasí bylo zemědělci ne-
příznivo, situace jeho zhoršila se ještě neobyčejně
citelným nedostatkem dělnictva, kteréž
ani za cen abnormálně vysokých nebylo možno
dostati, takže na mnoha místech dáno povolení
trestanců ke sklizni používati, to ovšem hlavně
na velkostatcích.
Sen
8
article
Úroda ovoce byla neobyčejně veliká, trpě-
lo však ovoce mnoho dešti. Velmi mnoho ovoce
sušeno v sušárnách na způsob bosen-
sko-francouzský, jichž český odbor země-
dělské rady mor, přes 30 v roce uplynulém zří-
dil v různých končinách země.
Zeleniny, a hlavně exportní zeleniny,-
kůrek urodilo se takové množství, že láce jich
byla neslýchaně nízká.
Úroda chmele byla dobrá přes nepřiznivé
počasí. Jakost označena za uspokojivou.
Za to úroda vína byla prašpatná a co de-
ště nezničily, to dokonaly mrazy na počátku října
V dobytkářství první polovina roku za-
znamenávala ježtě přes půl tisíce obcí slintavkou
a kulhavkou zamořených, která za dvouletého
trvání nadělala škod do ohromných milionů jdot-
eích a kteráž stáv dobytka tolik snížila, že dnes je
pravý hlad po dobyšku, jenž se musí z cizích zemí
sem dovážeti. Pro chovatelské snahy na Moravě
měla epidemie kulhavky a slintavky těžké násled-
ky a bude dlouhé doby třeba, nežli se opětně
Ikoda odčiní.
Morava
9
article
Probírajíce význačnější záležitosti moravského
zemědělství v roce uplynulém, zastavujeme se
prvé řadě u hospodářského vyučování.
které je jednak obstaráváno hospodářskými ško-
lami, jednak odbornými silami zemědělské rady
jiných odborných korporací. Nemáme sice po ruce
přesná data o kočovném vyučování hospodářském
za rok 1912, ale můžeme souditi, že budou ae
stejná Jako v roce 1911, kdy za stejných asi finan-
čních prostředků a stejného počtu odborných sil
vykonáno bylo 839 přednášel hospodářských, 4
kursů hospodářských, z čehož bylo 9 hospodyň-
ských ve 546 obcích moravských. V zeměděl-
ském školství minulý rok zaznamenává vy-
budování nových budov pro zemskou střední ho-
spodářskou školu v Přerově. Soukromá ho-
spodyňská škola na Klášt. Hradisku pozem-
štěna. Exposítura zemské střední hospodářské
školy přerovské, umístěná na Klášt. Hradisku, pro-
měněna v druhou zemskou střední ho-
spodář. žkolu. Zároveň zrušena rolnícko-
chmelařská škola na Klášt. Hradisku. D -
plněny různými potřebnými stavbamí zems k
mlékařská a sýrařská škola v Kromě-
říží, zemská lnářská škola ve Ždáře.
zemská vinařská škola v Bzenci, zem-
ská zimní hospod. škola v Rožno vě.
Přeložena zimní hospodářská škola z Ko-
přivníce do Příbora a pozemštěna; ote-
vřena nová zimní hosp. škola v Dřevohe-
sticích a zemská ovocalcká škola v
Vizovicích. Tím dostoupil počet českých
škol zemědělských na Moravě tohoto stavut
2 střední, 3 rolnické, ,1 vinařská, i lnářská, 1 les-
nlcká, 1 pomologická, i ovocnická, 2 hospodyňské.
1 mlékařská a 28 zimních hospodářských — cel-
kemn 41 škol.
Přerov
Bzenec
ko
Příbor
Vizovice
Morava
10
article
Zemědělský průmysl na Moravě vy-
kázal několik pozoruhodných událostí. Hlavně
průmyzl cukerní a s ním těžce souvisící hnn-
tí řepařské. Vybudování Ústřední jednoty
řepařské pro Moravu, která zabrala ve svou
organisaci veškeré kraje řepařské moravské a kte-
vál všechny politické strany v sobě soustřeďule.
bylo uznáno samými cukrovarníky, kteří jejío-
právněnost uznali a s ní také v jednání vešli. Jed-
nota vedla si čile. Z nových snah v cukerním prů-
myslu po zdařilých akcích vrcholících ve zřízení
rolnických cukrovarů v Němčicích na Hané a Hu-
lině, připomínéme horlivou snahu po zřízení rolni-
ckého cukrovaru na Kroměřížsku. Akce není
skončena a myslí se, že by mohl úplně porolničen
býti dosavadní cukrovar kroměřížský. Převzeti
cukrovaru v Drahanovíeích spolu s přísluí-
nýmí dvory a velkostatkem novou rolafekou akcio-
vou společností označeno bylo naší vařejností jako
velké plus v cukerním českém průmyslu. L.ze če-
kail, že některé potíže se dobře překonaji. Úspě-
chem je nájem cukrovaru hraběte Mittrowského
v Sokolniefch Mor. agr. a průmysl. bankou.
která tvoří společnost rolnickou provozovací. Tát
banka převzala větší počet akcií stávajícího cu-
krovaru kroměřížského. Tedy k dosavadním rolní-
ckým cukrovarům: Litovel, Vrbátky. Holi-
ce. Čelechovice, Brodek. Dřevohosti-
ce. Němělce, Hulín. Prosenice přibyly
dva: Sokolníce a Drahanovíce. Akce se
zřízením cukrovaru rolnického na Jevíčsku u-
vásla a akce s převzetím cukrovaru knížele Salma
v Rálei se nezdařila a cukrovar dostal do ru-
kou baron Kürschner, jenž dnes vládne v několl-
ka cukrovarech moravských. V cukrovarnické
průmyslu velkokapitalistickém staly se nové trans-
akce v cukrovarech v Hrušovanech, Mor. Krumlově.
Hu
Mittrowský
Kürschner
Mor
Morava
Němčice
Haná
Kroměřížsko
Sokolnief Morava
Litovel
Vrbátky
Čelechovice
Brodek
Němělka
Hulín
Prosenice
Jevíčsko
Hrušovany
Krumlov
11
article
Oslavanech. Vel. Bystřici, Bedihošti, Hulíně a v ou-
krovarech Proskowtzových. Vůbec je snaha vel
kokapitálu vídeňského dostati do rukou všecher
moravský průmysl cukerní,.
Povolení 8000 hektolitrů lihového kontingentu
při rozpočtovém provisorlu na 1912 mělo za ná-
sledek nový ruch v průmyslu 1ihovarské m
Ikrobárenském na Moravě. Zřízena byl
řada nových družstevních rolnických lihovarů ně-
kde se škrobárnami spolených, a to: Uhe r. Brod-
Rouchovany. Litohoř. Příspě. Obyčtov
ždár, Želetava, Mor. Kamenlce, Brtn
ee. Nová Říše. Mimo to zřízen lihovar „Ha-
ná v Prostějo vě.
Pívovarský průmysl zavedením zvýše
ně pivní dávky zemské měl v roce minulém poslc
těžší nežli jiná léta a vykazuje poklesnutí výroby
Z transakcí v tomto průmyslu sluší uvěsti, že do-
savadní, jednotlivci náležející pivovar v Hru-
lkách u Slavkova byl zakcionován. Pivovat
rolnický v Záhlenících rozšiřoval svůj akclo-
vý kapitál, Český kapitál uplatnil se v akclovén
pivovafe starobrněnském. Napajedel-
eký panský pivovar přešel do rukou majitelů pi
vovaru jarošovského. Mluvílo se také o akci ho
stinských za účelem převzetí plvovaru v Kun-
štát.
Průmysl mlynářský vykázal přeměnu dvou
mlýnů, dosud jednotlivcům patřících, v Kelči
v Bilovicích u Brna ve mlýny společnosti
ručením obmezeným. Mlýn v Bilovicích na
to převzat českou společností. První zdle pekár-
nu družstevní zařídili si v Příkazích u Ol
mouce.
Průmysl strojnický, zabývající se výrobou
strojů hospodářských po dříve provede-
ném zakcionování fv. F. a J. Kovařík, pokro-
čil v akcionování další firmy, a to Kokorevy
v Přarově, kteráž přešla většinou do rukou rol
Proskowtzový
J Kovařík
Oslavany
Bystřice
Bedihošť
Hulín
Rouchovany
Litohoř
Obyčtov
Želetava
Morava
Slavkov
Napajedla
Kelč
Bilovice u Brno
Příkazy
Ola
Uhe r . Brod
Záhleníce
ihovarský m Ikrobárenský na Morava
12
article
Mických.
Mických.
V průmyslu lnářském zaznamenáváme
ztrátu přenesením motouzárny z Dřevěných
Mlýnů u Jihlavy do Jindřichova Hradce.
V ovocnářství moravském jeví se poslednt do-
bou živý ruch, volající po zařizování závodů
průmyslových na zpracování ovoce
Dosud sice několik pokusů ve Vizovících, v
Polici se stalo, ale to byly pokusy ojediněléa
nebyly vždy chopeny za pravý konec. Nyní uvésti
můžeme, že jednalo se a jedná dosud o vybudován
velké továrny z podniku pí. T. Hrubév
Přerově. Zařízeny nové podniky „Pomona“v
Holešově a závod Kučerův v Uher. Bro-
dě. O větší podobný český družstevní závod se
jedná v Hustopeči u Brna
Máslařství a sýrařství se síce pravi-
delně neoznačuje jako průmysl, avšak mnohé druž-
stevní mlékárny s parním neb elektrickým peho-
nem na Moravě jsou vpravdové továrny. Na Mo-
ravě je přes 120 českých mlékáren a v minulém
roce přibyly některé na západu země (Litohok.
Vysočany a j.). Máslařství moravské prodělává
těžký konkurenční boj s máslem hlavně dánským
holandským na severu a uherským na trhu vídeň-
ském. V poslední době obrací se zřetel větší k
sýrařství, neboť tam by mohlo se dobře a cizinou
konkurovati. Ke zdokonalení výroby pořádány ta-
ké v roce minulém dvě přehlídky másl a
jedna přehlidka sýrů, kteréž byly četně obe-
slány. Výsledky, nalezené posuzováním znalců
teorie i praxe, jsou pak vodítkem pro další vý-
robu. Export sýrů utrpěl mnoho válkou na Bal-
káně, neboť tam na Východě je mnoho odbytiše
moravských sýrů.
Kučerův
Bro
Jihlava
Jindřichov Hradec
Pomona
Holešov
Uhry
Hustopeč u Brno
Morava
Bala
Hrubév Přerov
Vysočan
13
article
Výklady svoje o zemědělském průmyslu chce-
me doplniti pouze zmínkou o olektrárenskén
hnutí na Moravě, kde zemědělství velmi živě
chápe se pro sebe vymožeností v tomto směru.
Známa jsou veliká a dlouhá jednání ve příčině
velkoelektrárny v Oslavanech, zříze-
né A, E. S. Union a také mnoho se psalo o elektrl-
ckých podnicích Podyjských. První je ho-
tovo, druhé ustavičně v jednání. Mnoho dosavad-
ních elektráren družstevních (Věrovany, Hej-
čín atd.) své podniky rozšiřilo a mnoho nových
elektráren rolnických, městských i soukromých
vzniklo. Rozruch je tu všeobecný a dobře jistě u-
dělala Česká hospodářská společnost pro marl
mor., že utvořila zvláštní odbor elektrársn-
aký, aby byl radou a regulatorem dalšího vý-
voje.
Obracíme se nyní k dalším zjevům našeho z
mědělského života v roce minulém a co nejstruč
něji zaznamenáme hlavní věci.
Morava nemá plodinové bursy, jsouc
té příčlně odkázána na Vídeň. Dosavadní náběhy
ke zřízení vlastní bursy minuly se s cílem. Za to
chopilo se věci město Brno a zřídilo jakousl pri-
vátní plodinovou bursu, kteráž ovšem není
uznána úřadně a nemá tudíž oné právomocl bur
pražské neb vídeňské. V březnu minulého roku
zahájila činnost.
E S
Union
Morava
Oslavany
Věrovany
Vídeň
Brno
14
article
Ve výstavnictví mohla v roce minulém
Morava pochlubiti se pouze jednou větší krajin-
skou výstavou, zdařilou, v Boskovicích.
oddělení zemědělské při ní bylo pěkně. Větší
okresní výstavy byly v Tišnově a Uhsr. Bro-
dě s převládajícím zemědělstvím. Za to ovšem po
roční přestávce — přestávka k vůli slintavce
kulhavce — byla řada pěkných okresních a ob-
vodových výstav dobytka a více jak 15
pěkných výstav ovoce v různých končinách
země. Zdařilý pokus učiněn byl výstavním
trhem ovocným v Brně. Výstavy plodin
zeleniny pojily se na výstavy ovocné. Chmelařská
výstava v Tršicích byla pěkně obeslána, vý-
stava kukuřicová musila odpadnouti pro špat-
nou sklizeň ovoce. Speclalitou byly dvě zems ke
výstavy věelařské v Boskovících
Hodolanech, pořádané dvěma zápasícimi or-
ganisacomi včelařskými. Vinařská výstav
v Mutěnicích byla z příčin z předu uvedených
slabá a konala se při olevření vzorného skle-
pa vínného státem a zemí zřízeného, Mimo ze-
mi obeslala Morava pouze výstavu ječmen
a chmele koncem září v Praze pořádanou
v míře pouze obmezené.
Bro
Morava
Boskovice
Tišnov
Brno
Tršice
Boskovíce Hodolany
Mutěnice
Praha
15
article
Pokusnictví na Moravě obstarává zemský
výzkufmný ústav, přidělený ústřednímu sboru ze-
mědělské rady, dále český odbor zemědělské rad
mor. ve vlastní působnosti a také pokusné stani-
ce zemské střední hospodářské školy. Pokusy ko-
nají se se všemi moravskými plodinami a český
odbor zemědělské rady pokračoval hlavně v poku-
sech s hanáckým ječmenem, petkuským
žitem, ovzem, pšenicí a bramberam
i kukuřicí. Pokusy byly i s oslvem I pokusy
hnojivé. Český odbor zemědělské rady mor. vedle
selekěních pokusů s ječmenem koná
také nyní selekční pokusy z ovsem. Tak
jako jiná léta podporoval nákup pravého rusk-
ho semene lněného a člřtění semen
domáciho. Zařídil nyní také bezplatné spro-
středkování prodeje pravého haná-
ekého ječmen« ze stanic selekčních.
Zmínili jsme se již o pohromě, která stihle
moravské dobytkářství po dvě léta zuříci
olintavkou a kulhavkou. V roce loňském bylo mož-
ng zaze přikročiti, jak výše uvedeno, ku pořá-
dání výstavnich trhů na plemenné býky
výstav dobytka vůbec. Vykonány však také pří-
pravy pro další opatření pro zvelebení dobytkář-
ství a také jeho zpeněžení důležitá. Zařízena dobře
prosperující Zemědělská prodejna do-
bytka v Brně, jež obstarává obchod s chov-
ným i krmným dobytkem. Zřízeno družstv
pro výkrm vepřového dobytka v Ja-
roměřieích u Jevíčka, jež má podmínky do-
brého zdaru. Zakoupeny pozemky v Přerově.
aby na nich zřízeno bylo stálé výstavlžtě
a tržiltě dobytka, Práce jsou tu v plnám
proudu. Pokračováno bylo v důležitém zaklá-
dání demonstračních luk v končinách k
tomu vhodných, a to luk trvalých i občasných
propracováno zřízení velké paslvlny pro
odchov mladých býků. Po dlouhém vyjed-
návání konečně ustáleno se na objeklech u Rož-
nova. Učiněny také začášky se zakládáním pa-
atevních družstev. (Jasená).
Morava
Brno
Jevíčko
Přerov
Rož
rada mor
český odbor zemědělský rada
Český odbor zemědělský rada mor
16
article
Morava je zemí nejzanedbanější pokud se týká
podpor na regulaci řek a do nedávné doby
pokud se týkalo molioracl. Regulační poža-
davky moravské byly nesčíslněkráte tiumočeny
parlamentu, ve sněmu, deputacemí u ministrů, n
schůzích, sjezdech atd. Vzhledem k chystané no-
vele k vodocestnému zákonu český odbor zeměd
rady mor. projevil svoje stanovásko, vyslovly e
v roce mínulém i pro vodocestný záko
i pro potřebné regulace a zaujav poslei
proti obmyšlenému zřízení zvláštní regulační ko-
mise, která by měla stavby prováděti. Vyslovll s
proto, aby stavby prováděl nadále zemský výbo
ve své režii aneb je sám na podnškatele zadával
Stavba velké údolnípřehrady na Bystřič-
ce byla loni ulkončena a započato se stavbami dal-
žích dvou přehrad u Plumlova a u Luha-
čovic. Ruch meliorační velmi fedruje Melle-
rační svaz, jenž po celé zemi založil siť mešlo-
račních jednol.
Morava
Plumlov
Luha
Mella
17
article
V pohybu majetku nastalo loni několik vět-
ších změn. Přešel v race německé velkostatel
Bílov, dosud v rukách polských se nachánející
přešlo do rukou Guttmanových panství Poppro-
vo Rožnov na Valašsku, zakoupen český
továrníkem Wichterlem velkostatek Slavtě tn
a získány části panství stříleckého českýmí
rolníky. Mimo to s oukrovárem drahanovským pře-
šel velkostatek Hluchov do ruko
nové společnosti rolnické. Značný zá-
jem jeví se o nájmy jedaotlivých dvort
které nejraději by německé cukrovary urvaly. B
nad jiné tuhý byl v té příčíně o nájem panstv
raihradského, jež dostalo se do rukou
českých.
Situace peněžních dsťavů rolsl
ckých na Moravě v roce minulém byla ani tá
jako v jiných čáslech našich českých vlastí
„Ústřední svaz“ brněnský, jejich otředisko, pořáda
veliký sjezd na obranu peněžnlctv
a družstevnictví našeho proti chystané osno-
vě zákona o výděžkových hospodář. společenstvech.
jež tendencí míří za české družstevnictví. Boj
Guttmanův
Wichterle
Bílov
Rožnov
Valašsko
Morava
velkostatek Hluchov
Poppro
18
article
táboře organisací Raliicisenových
vedl k vystoupení malého počtu Raiffeksenek z do-
savadní Ústřední jednoty. V Olomouci povolena
koncese ko zřízení akclové „Pozemkové ban-
ky“, k jejímuž ustavení však dosud nedošlo.
Velmi houževnatý se vedl boj proti zakládán
bankovních filiálek v malých okresních
městech. Reorganisace fondů kontribučen-
ských nevyřízena, naopak docíleno jakési dohody
v permanentní komisi sněmovní, dle níž dojde aal
k zániku fondů těch ve velké částí země.
Zemský rněm při projedná vání zemského roz-
počtu hojně škrtal na kapitole zemědělství
za to však usnesl šest nových daní (zvý-
žení zemské dávky z plva, hudební dávka, dávk
z výkonu práva honebního, zvýšení tax z honeb-
ních Mstků, zvýšení příspěvku na učítelské platy
a příspěvek z pozůstalostí na zemské nemocní-
ce), které hodně sáhnou — aspoň některé — do
kapes zemědělců. Z jiných záležitostí usnesených
uvádíme opravu čeledního řádu, která všal
asi nedojde sankce a náběh ku proveden
sprostředkování práce.
Raliicisenový
Olomouc
19
article
Také dostal sankci opravený honebn
zákon, o nějž se po celou dobu platnosti dřívěj
šího zákona, od roku 1896, vedl boj. Zákon vy-
hovuje požadavkům zemědělským lépe nežli dří-
vější a má některá důležitá nová ustanovení, jake
o honitbě obocní a vlastní, vymezení enklav ho-
nebních, dosazení výboru honebního k zastupová
ní zájmů majetníků pozemků, svěřuje nároky n
náhradu škod zvěří neb honbou způsobených roz-
hodčímu soudu, přiznává v otázkách odbornýci
spolupůsobení zemědělské rady ažd. atd.
V českém odboru zemědělské rady moravské
zahájeny přípravné práce k vydání zemakéh
zákona lesního pro Morsvu a zároveř
učiněna řada usnesení ku povznesení lesnictví
Jama na konci svého přehledu. Zbývá nám
dodati ještě, že v roce minulém velmi dobré za-
řízení na Moravě bylo uskulečněno, totiž dv
kursy pro obchodní nauky hospodár-
ské, jeden pořádaný Českou hospodářskou společ-
ností pro markrabství Moravské pro absolvent
bospodářských škol, druhý pořádaný českým o
borem zemědělské rady moravské pro učitelstv
škoi zemědělských. Oba se výborně zdařily a uká-
zaly, že zemědělství musí si hodně všímati ob-
chodu se svými produkty.
V roce 1912 provedena byla také na Moravě
velká akce nouzová, teráž vlasině byla
určena pro katastrofální rok 1911, ale průlahem
vlády se do roku 1912 přesunula.
Českoslovenaké porady v Luha
Jevicích daly podnět k akcím vůzných bliž
čích styků zemědělských na Moravě a Slovensku
Ještě nělolik slov o orgenisacl gem ě
dělské za rok 1912. Do zemědělské rady mo-
ravské vypsány a vykonány volby —
na několik — pro období 1913—1915. Větlina de-
legátů patří straně agrární. V prasidíu zemědělsk
rady nastala změna a povoláni císařem na míst
odstoupivších hrběte Thuna a barona Barabty
hrabě Beleredi a hrabě Frant. Deym.
jítlegát
Thun
Barabet
Beleredi
František
Deym
Jama
Morava
Luha Jevice
Slovensko
český odbor zemědělský rada moravský
20
article
Pokud ze pohybu družstev týká, byloz
rok 1912 z rejstříku vymazáno zemědělských druž
stev různého druhu 16 (z toho 11 dobytkářských)
Nově zapsáno bylo 27. Zřízena byla Řolnická tí
skárna v Brně, zařízena sušárna zemáků v Třeštie
fpři tamním lnářském družstvu). Jeví ze v posledn
době snahy zakládati družstva dle polítleký
stran (Kroměříž a 1.). což v zájmu rozvoje druž-
stevnictví sotva bude.
Z ordanisací spelkových vedle zmí
něné již Ústřední jednoty řepařské uveden budii
„Svaz pěstitalů bramborů“. Také nově
založená Jednota průmyslníků“ má velký
význam pro zemědělství, neboť soustřeďuje tak
průmysl zemědělský. Na Jihlavsku založen byl
„Národohospodářský sbor“, jenž má v
programu otázky zemědělské
Organisace zemědělská na Moravi
vykazuje pak dlo poslední statistiky;
Druh a počet hospodářských
sdružení
Okresní hospodářské spolky ..
Hospodářské spolky v enklávách
Spolky absolventů hospodář. řkol
Spolky včelařské . . . . ..
rybářské . . . . . .
králikářské. . . . ..
okračlovací a zalesňovací
Družstva nákupní a prodejní
* pvoc,, zelin. a vinařská
* Inářská . . . . .
Okr. družstva a spolky pro chov
dobytka
Zemské české korporace zemšd.
Spolky pro kontrolu chlovní ..
112.69
České zemědělství na Moravě za rok 1912 n-
přízní počasí a jinými poměry značně utrpěvší pře
to může s uspokojením patřiti na práci vykonanou
kterouž jsme se snažili co nejstručněji v neúplnén
přehlodu svém zachytitl.
Brno
Kroměříž
svaz pěstitaly brambor
okresní hospodářský spolek
spolek včelařský
Český zemědělství na Morava
21
title
Pivovarství v r. 1912.
22
article
Píle oís. r. Fr. Zvěřina.
(Dokončení
Píle oís. r. Fr. Zvěřina.
(Dokončení
K snažšímu přehledu odbyiu piva v roce
1912 uvádíme následující statistická data
Polud se týče především výroby piva.
uvařeno bylo v Čechách ve výrobním roce 1911
1912 4. j. od 1. září 1911 do 31. srpna 1912 (fšnanční
rok) celkem 10,633.868 hl plva, z čehož připadá n
měsícet září 1911 893.138 hl. říjen 1911 771.069 kl
llatopad 1911 801.039 hl. proslnce 1911 815.531 bl
leden 1912 867560 hl. dnor 1912 793.479 hl, březen
1912 862.347 hl, duben 1912 864.486 hl. květon 1912
949.346 hl. červen 1912 974.163 hl. červenec 1912
1,063.138 hl. srpen 1912 978.347 b.
Uplynulá kampaň vykaruje síce oproti výrob-
nímu roku 1910—1911, kdy se uvařilo v Čechách
10,292.989 hl. stoupnutí výroby o 340.879 kl.
bylo by však chybou, připisovati stoupnutí toto n
účet kampaně 1911—1912 a nškoli správně na účet
předchozí kampaně, která svě nástupkyní zane
chala tak abnormálně vyčenoané sklepní zásoby
že to nemohlo zůstnti bez příznivého vlivu na vý-
robní čislici kampaně 1911—1912. Porovnáme-li vý-
robu piva v prvních měsících obou těchto kam-
pani, shledáme, že jen v měeících září a říjnu 1911
uvařeno bylo těměř o 1/í milionu hl piva více, než
ve stejné době roku 1910, čímž uvadená přičina
stoupnutí výroby dochází plného potvrzení.
K výrobě množství piva ve výrobním roce
1911—1912 ppotřebovalo se průměrně 1830.000
sladu, čili 2.380.000 q ječmíene, 35.450 a chmele
a okrouhle 4 miliony q uhlt. Daně potravní zapla-
ceno bylo as 40 mllionů korun, na plvních krej-
oařích po 2 K přes 20 mil. korun.
Zvěřina
Francie
Čechy
23
article
Ječmea placen v první polovině poslední
kampaně 1911—1912 průměra5 100 kg po K 20.—
v druhé polovtně průměrně 21.— K, byla tuds
jeho celoroční průmérná cmna K 20.50.
Chmel stál v první polovlně kampaně prů-
těrně 442.— K, v druhé polovlně 375.— K, tudíi
v eeloročním průměre K 408.50 za 50 kg. čili
817. za 100 kg prvních výloh od rolníka
Vezmeme-li tudíl do počtu průměrnou cedu
jednoho q ječmene K 2.50, cenu 1 q chmele K
817.— a cenu 1 tuny uhlí se zřetelem na použí-
vané a nás čtyry druhy šesti proveníencí K 13.—
reprosentují tyto tři nejdůležitější plvovarské su-
rovlny obnos K 82,952.000.—, případajíci téměř vý-
hradně domácimu zemědělství, domácímu těžal-
ství uhlí, především ale domácímu obchodu. V téte
cumě nsjsou zahrnuty ohromné výdaje za dopravu
Pokud se týče počtu pívovarů, bylo v Čechác
v uplynulé kampanl: 69 plvovarů právovárečných.
28 ckclových, 14 epolečenekých a 446 penských
soukromých, dhrnem tudíž 527 pivovarů, tedy protí
roku 1910—1911 e 4 méně.
Pokud se týče stupňovllosti piva, bylo
v Čechách v apíynulé kampaní vyrobeno: 10 a méně
stupčového plva asi 6,035.000 hl. 11stupňového
ptva asi 2.465.000 hl, 12 a více stupňového piv
2si 2,.134. 000 ki.
Chmel
28 ckclový
Čechy
kg
24
article
Úbytek čtyř pivovarů v roce mohl by býti
poučením všem těm, kdož touží po zakládání no-
vých pivovarů. Jak málo jest oprávněno zřízování
nových podniků, plyne také především z té okol-
nosti, že trvající pivovary daleko ještě nevyčerpal
své schopnosti výrobní. Pivovary, jež vaří tolik.
na kolik byly zařízeny, daly by se spočítati na
prstech. Většina stávajících pivovarů byla by a to.
vařiti hravě dvakráte tolik jako dosud, ba
mnohé pivovary a sice právě velkopivovary zaří-
zeny jsou na výrobu až pateronásobnou jako dnes
25
article
Není-li nedostatečnost technického zařízení stáva-
jících podniků pívovarských příčinou zřizování no-
vých pivovarů, dlužno každý pokus, odůvodňovat-
jiným způsobem potřebu nových podniků, prohlá-
slti za úplně bezvýhledný. To platí především
společenských pivovarech hostinských, o nichž n
jednom z nejstarších z nich je prokázáno, že ne-
mohou dávati dobré pivo ani laciněji, ani majite-
lům podilů větší podil na zisku, než všecky ostatní
na solidním základě spočívající pivovary soukromé
a akciové. Právě v Praze a okoli je možna taková
nadvýroba, že by bylo přímo pošetilostí, mysleti
také ještě dnes na zřizování nových pivovarů. T
platí zejména o zakládání pivovarů hostinských
jejichž výsledky nejen v Čechách, ale hlavně v Hor-
ních Rakousích a Solnohradsku jsou přímo odstra-
žujícími. Na scestí svedení zakladatelé všech tako-
výchto pivovarů, které nalézti hodlají svou exi-
stenci na bojišti konkurence, přehlížejí, že u piva
nikoli jako u jiných nápojů, na př. u vína, v Če-
chách nebývá shon po značce, nýbrž že u pive
výhradně a jedině rozhoduje vůle hostí, nikoliv
však komando hostinského.
Potěšitelným jest, že organlaace pivo-
varníků byla v posledním roce s organisací děl-
nictva v daleko lepším styku než dříve a že ne-
naskytly se žádné pozoruhodné diference mez
oběma. Mzdy mohly býti ve většině pivovarů, hlav-
ně v těch, kde nebyly v poslední době upraveny
zvýšeny, což je důkazem, že pivovary, dovolují-l
jím toho poměry, činí bez nátlaku, dobrovolně pr
dělnictvo, co mohou.
Praha
Čechy
Solnohradsko
26
article
Vyšší pivovarská škola, založená při Nýzkum
ném ústavu pivovarském v Praze na podzim 1910
vyslala letos první absolventy do praxe. Možne
konstatovatí a radostným uspokojením věcný t-
spěch tohoto vyššího odborného učiliště, jehož
program a učební osnova se osvěděíla v každém
eměru a jehož zdatný učítelský sbor, sestavený
nejlepších sil, zaručoval ovšem sám již předem
kráaný výsledek studijní. Koncem školního rok
1911/12 čítala Vyšší pivovarská škola 28 poslu-
cbačů. Hmotný stav školy pohříchu však není nl-
jak uspokojivý, ježto škole se nedostalo dosud o-
nikud podpory hmotné. Pivovarství jest pro státn
hospodářství průmyslem tak důležitým, že jest n-
pochybnou povinností státu, přispívati na jeho kul-
turní potřeby. Lze proto očekávati, že kroky, kter
bydy učiněny, aby opatřena byla potřebná s tátn
subvenoe, setkají se konečně s příznivým výsled-
keem
Po pěkném výsledku leňské prvé výsta vy
jačmene a chmele bylo ovšem zřejmo, ž
Výzkumný ústav pivovarský bude pokračovati n
této dráze, na níž se stýkají zájmy zemědělské
průmyslovými. Jakkoliv povětrnost nebyla leto
příznívá sklízni obou těchto surovin pivovarských.
přece výstava poskytla i letos průkaz, že 1 za ta-
kových okolností jest jakost našich surovin vynl-
lrající. Výstavy se letos bohužel nezúčastnili pě-
stitelé chmele z české oblasti rakovnické, což jest
sotva v jich zájmu a dá se očekávati, že se příšt
nevyhnou soutěži s pěstiteli z oblasti německé.
rozměrech větších než loni bylo zastoupeno ječme-
nářské pokusnictví exposicemi českých odborů z
mědělské rady české i moravské. Zušlechťovací ak-
ce má zde nejlepší příležitost ukázatí výsledky své
činnosti a záslužný podnik Výzkumného ústavu pi-
vovarského bude se proto vždy těšiti zasloužen
pozornosti kruhů jak zemědělských, tak pivovar
ských.
vysoký pivovarský škola
ústav pivovarský v Praga
vysoký pivovarský škola 28 posel
výzkumný ústav
výzkumný ústav pi
27
article
Že založení Banky pro průmysl pi-
vovarský, který končí letos svůj druhý ob-
chodní rok, přičísti lze veliký význam, dokazuje
zajisté okolnost, že ústav tento při všem konser-
vatismu našich kruhů pivovarských v krátké dob
se vžil, obraty jeho proti roku loňskému několika-
násobně stouply a kllentů značně příbylo
V uplynulém roce podařilo se založiti dál
pod názvem „Bohemia“ společnost s kapitálem
150.000 K. jenž může a bude zvýšen na 1/4 mil. K
jajíž účelem je, pivovarské odpadky zužitkovatl,
slce tím, že po způsobu anglickém zpracují se
v krmiva. Závod, zřízený k tomu účelu adaptace
jedné z libeňských továren a opatřený moderními
stroji, uveden bude v činnošt dnem 1. ledna 1913
Za doby trvání dosavadních obchodníc
srduv vznikly pivovarství při vývozu mnohé ob-
tíže, takže se nejednou stalo, že naše vývozní
pivovary byly nuceny dovolávati se u cizích vlá
odpomoci. Proto uvítal Spolek pro průmysl pivo
varský i Ochranný svaz pivovarů v král. Českém
s povděkem vyzvání vlády, aby prostřednictvím
obchodních a živnostenských komor a rady zemá-
dělské zúčastnil se přípravného jednání o no
vých obchodních smlouvách a obě jme
nované korporace uložily sobě úkolem, projednat
ve zvláštní anketě vše, co týče se vývozu a do-
vozu piva, surovin ku jeho výrobě a co v zájm
plvovarství jeví se býti nutným a takto důkla dno
zpracovaný materiál předložiti vládě.
Bohemia
živnostenský komora
28
article
Ve své loňské zprávě na místě tomto pouká
zali jsme na některé momenty, speciálně pokud s
týče utváření se cen, odbytu a čistého zisku na-
ších pivovarů, a každý ze čtenářů může se ny
přasvědčití, že byly naše poznatky správné. P
ukazujeme v tě příčině na bilance podniků veřei
nému účtování podléhajících, které, až na znám
výjkmky tří neb čtyž velkopivovarů, vykazuší i
videndy, nedosahující ani normální úrokové mín
Rakousko-uherské banky
Že poměry nebyly ještě horšími, má příčlnt
svou jen v tom, že pivovary čím dále tím víc
dospívají k náhledu, že organisací zaplavená ne-
kalá routěž má hlavní podíl na pokračujícím ozdra-
vění obchodu a že naše pivovary čím čále tim
energičtěji dávají na jevo vůli, obchodovaši jer
rselně.
Pivovary oamy a ve spojení s námi jsoucí in
tevesenti musí nyní uvážiti a doznati, kam by byly
pívovary letos dospěly, kdyby je nebyla zachránil
přad vzájemným zdoláním organisa ce, a kdyb
pověstná hektolitrová horečka byla ještě v minul
kampaní svým ničivým vlivem řádila. Zachování
oxistonce pivovarů podalo zase jednou důkaz, ž
vydatnou je zíla organlsace, síla, která ovšem v
pívovarství českém měla jen vždy účel obranný
níkoli výbojný.
29
article
Počet
Počet
členo
30. 897
1,191
2.00
1.584
6.273
7.320
15.302
31
article
Rakousko-uherský zahraničny
Rakousko-uherský zahraničny
obchod v 11 měsících 1912.
Ministerstvo obchodu vydalo právě Iistopn
dový sešit »Statistických přehledů zahrahičníh
obchodu«. V listopadu 1912 činil — bez tržb-
s drahými kovy — dovoz na 283 mil. K (— 24.
mil. K oproti měsíci listopadu 1911), vývoz na-
proti tomu 246.4 mil. K (+ 37.7 mil. K oproi
Iistopadu 1911).
Odledna do listopadu 1912 činil dovoz
3157 mil. K, byl tudíž o 300.3 mil. K větší nei
v soudobí loňskémi vývoz čínil 2387-4 mil. K, tj
o 185.2 mil. K více než v soudobí loňskénfe
Obchodní bilance za měsíce leďen i
lstopad 1912 vykazuje tudíž pasivum 769.6 mil. K
kdežto v soudobí r. 1911 končila pasívem 554
mil. K.
O pohybu obchodu s nejdůležitějšími skupinam
zboží dlužno poznamenati: Vzestup v dovozu
vykazují tyto zemědělské výrobky: osadní
zboží 103 (+ 7.7), jižní ovoce 47.7 (+ 37), obili
113.4 (+ 37.3), zeleniny 29.7 (+ 3.2), jatečný
tažný dobytek 39.3 (+ 10.6), vejce 60.2 (+ 5.7) a
oleje 15.9 (+. 5.1) mil. K. Naproti tomu poklesl
dovozi surového tabáku 43.3 (— 1), rýže 23.
(— 5.4), semen 112.7 (— 17.6), jakož i suřovýc
kůží 89.9 (— 8. 6) mil. K.
U surovia pro textilní průmysl zvýši
se vesměs dovoz, a sice dovoz bavlny (316 mil.k
o 38.1, lnu (42.2 mil. K) o 149, vlny (138.4 mil. k
o 44 a juty (25.9 mil. K) o 0.1 mil. K.
32
article
Dovoz kamenného uhli (172 mil. K) stoup
o 18.5 mil. K, též dovoz koksu (21-1 mil. K) stoupe
a slce o C-4 mil. K.
U jiných surovin stoupl dovoz rud (+. 6-2
mil. K pří hodnotě 30.5 mil. K), asbestu (+ 4 mil,
K při hodnotě 9.7 mil. K) a surového čilskéhe
ledku (+ 6.9 mil. K při hodnotě 20.1 mil. K).
Důležitější průmyslové výrobky vys
kazují vesměs zvýšení dovozu. A síce stoupl
dovozi vlněných přízí 49.6 (+ 2 1), hedvábných
přízí 60.1 (+ 7], bavlněného zboží 38.6 (+ 31
papíru 10.8 [+ 1.1), papírového zboží 20.2 (+ 1.7)
kaučuku a kaučukového zboží 57.7 (+ 6.8), kůž
66.4 (+ 0.4), koženého zboží 26.7 (+ 9.4), kožeš-
nického zboží 24.5 (+ 3.2), dřevěného zboží 33.6
(+ 4.2), surového železa a jiných polotovarů z
železa 26 (+ 10.5), železné zboží 53 (+ 8.4), měd
58.7 (+. 11.1), jiné nedrahé kovy a směsi 63.9
(+ 7.7), stroje, přístroje, elektrotechnické potřeby
168.4 (+ 32.4), vozidla 229 (+ 4.6), nástrojea
hodiny 57.1 (+ 2.6), a lučebniny 59 (++. 9.8) mil. K.
Zmenšení dovozu vyskytuje se u bavlněných přízí
23.1 (— 0-6), vlněného zboží 46.9 (— 0.7) a hed-
vábného zboží 55.2 (— 0.5) mil. K. Konečně
dlužno ještě uvésti, že hodnota dovozu pšeničných
a žitných otrub (18-7 mil. K) stoupla o 4.8 mil. K.
což nutno připisovati hlavně zvýšené ceně tohoto
výrobku.
+ 2 1
žitná otruby
33
article
Ve vývozu vykazují vzestup tyto země-
dělské výrobky: obilí 41-9 (+ 21.7), ovoce
32.8 (+ 5.9). chmel 43.6 (+ 17.1). jatečný a tažný
dobytek 64.6 (+ 19.2), vejce 121-1 (+ 16.8), surové
kůže 76.6 (+ 10) a vlna 21 (+ 2.8) mil. K. Zmen-
šenou měrou bylo vyvezeno surové, kulaté sta-
vební a užitkové dříví (— 2.3 mil. K při hodnotě
77.7 mil. K)-
Vývoz nerostných hořlavin (93.9 mil. K) stoupl
o 7.2 mil. K. na čemž participoval nejznačněji
vývoz hnědého uhlí (70.8 mil. K) 4.3 mil. K.
Z důležitějších průmyslových výrobků
vykazují vzestup vývozu: slad 58.7 (+. 6.2), tech-
nické oleje 23.6 (+ 2). nerostné oleje 46.1 (+. 17).
bavlněné příze 23.2 (+ 7.4), příze ze lnu, konopí.
juty 21.5 —. 3.8), hedvábná příze 16.4 (+. 0.5),
bavlněné zboží 71-9 (+. 5.9), zboží ze lnu, konopí.
juty 26.6 (+ 1.1), hedvábné zboží 22.1 (+. 2.9).
konfekční zboží 87.3 (+ 0.2), usně 20.5 (+. 2.3).
kožené zboží 47.7 ( 5), dřevěné zboží 73.8
(+ 1.4), skleněné zboží 69.2 (. 5.2), železná
zboží 41.7 (+ 7.8), kovové zboží 57.1 (++. 2.7).
stroje, přístroje, elektrotechnické potřeby 40-9
(4. 5.1) a lučebniny 41.3 (+. 2.9) mil. korun.
1211
34
article
Pokles vývozu zaznamenán byl u těchto tovarůa
sicel u zpracovaného dříví stavebního a užitko-
vého 165.4 (— 4.3), vlněných přízí 10.6 (— 0.9)
vlněného zboží 65.3 (— 0.3), papíroviny 16.7 (— 1).
papíru 21.1 (— 0.7), papírové zboží 9.4 (— 0.2)a
polotovary ze železa 12 (— 6.8) mil. K. Vývoz
cukru (197.5 mil. K) poklesl o 3.2 míl. K, při čemž
nutno poznamenati, že vývoz surového cukru byl
o 25.8 mil. K větší, vývoz rafinády o 29 mil. k
menší, než v soudobí loňském. Vývoz nápojů
123.2 mil. K) poklesl o 3.1 mil. K
V tržbě s drahými kovy činil od ledna do
konce listopadu 1912 dovoz 17.4 (— 18.9) mil. K.
vývoz 143 (+ 22.9) mil. K
Bankovní výkazy.
Výkaz banky anglické. Z Londýna, 2. ledna.
V tomto Rozdíl od
(K. k.)
týdnu minulého
v tisících lib. šter.
20.550 + 104
Zásoba celková . . . .
Oběh bankovek . . . .
29.200 —
Zásoba v hotovosti . . . .
31.300 + 971
49.630 + 12.848
Portefeuille . . . . . . .
Na dčet soukromníků . . .
52.955 + 13.89
14.165 + 1729
Na účet státního pokladu .
Zásoba bankovek . . . . .
19.627 + 115
Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 2. ledna.
V tomto Rozdil od
(K. k.)
týdnu minulého
v tisících franků
Hotovost ve zlatě
670.777 — 18.439
Hotovost ve stříbře . . . 3,194.615 — 12.704
Portefeuille hl. banky a filiál. 2,139.328 + 420.238
Běžný účet soukromníků . . 5.933.432 + 349.095
Účet státního pokladu . . 752.178 + 102.254
Úhrnné zálohy.
. . . . 188.188 — 48.920
Výnos úroků a diskontu . . 740.647 + 23.463
Poměr hotovosti k oběhu bankovek 65.14 proc.
Londýn
Paříž
35
article
Z městské spořítelny Pražské. Je pozoruhod-
ným znamením uklidňujících se poměrů, že v den
30. prosince m. r. byly u pokladen městské spořitel-
ny Pražské pro přijímání vkladů poprvé za delšt
dobu stranami ukládány opět peníze ve zlatě
mimo to, že vracejí se opět vkladatelé,
kteří v době politické nejistoty své vklady vybírali
a nyní přesvědčivže se o bezáčelnosti své bázně,
vklady opět ukládají. Proto panoval u městské spo-
řitelny již v posledních dvou dnech prosince velký
nával ukládajícího obecenstva, který dne 2. ledna
t. r. vzrostl ještě více, takže tento den bylo ob-
slouženo 2200 stran peníze ukládajících. Aby se
předešlo zbytečnému tísnění se před oddělením,
kde vracejí se vkladatelům spořítelní knížky, upo-
zorňuje spořitelna, že strana odevzdavši peníze
knížku spořitelní a obdrževši kupon, nemusí, nes
chce-li, čekati ve dvoraně, až bude číslo jejího
kuponu vyvoláno úřadníkem, nýbrž může se s ku-
ponem vzdáliti a přijílí si později v týž den do
jedné hodiny odpoledne do dvorany anebo může se
přihlásíti s kuponem o spořitelní knížku do 14 dnů
v přízemních nově pro to zařízených místnostech
městské spořitelny Pražské (vchod přímo z ulice
Rytířské), paklí si nepřeje, aby knížka spořitelnt
trvale byla spořitelnou uschována, což spořitelna
činí bezplatně.
36
article
Agrárni banka v r. 1912. (Dodatek k novoroč-
nímu přehledu českých bank.) Agrární banka pro-
vedla počátkem r. 1912 a úplným zdarem zvýšení
akclového kapitálu ze dvou na čtyři miliony korun,
kterýžto kapitál participuje již též na zisku roku
1912. Vklady Agrární banky dosáhly koncem roku
1912 (tedy po šestnáctiměsíční činnosti) výše pře
5.600.000 K, takže pracuje benka nyní bezmála
s deseti miliony korun a to výhradně pro účely
zemědělské a zemědělsko-průmyslové. Jednollivá
oddělení Agrární banky pracovala veskrze s vý-
sledky příznivými a zejména oddělení pozem-
kové vykazuje přes nepříznivou dobu značná
obraty, takže celkové výsledky bilanční za r. 9912
budou pravděpodobně velmi příznivě, Přátelská
styky a venkovskými zemědělskými ústavy najmě
okresními bospodářskými záložnami, dále s hospo-
dářskými družstvy ! Raiffeisenkami doznaly znač-
ného prohloubení a rozšíření. Koncem roku 1912
provedla Agrární banka přeměnu továrny na hospo-
dářské stroje Ant. Dobrý v Mladě Bole-
slaví v rolnickou společnost akciovou s počáteč-
ním akclovým kapštálem 1,500.000 K
Národní záložna v Praze připočítává koncem
června a prosínce úroky ke kapitálu uloženému na
vkladní knížky a není tudíž třeba knížku jen za
účelem připsání úroků předkládati. Do předlože-
ných košžek připlsují se úroky za prošlé pololelí
po 15. lednu 1913.
Z trhů peněžních, 2. ledna. (Zvl. zpr. „N. L.
Antonín
N L
Praha
Agrárni banka
zemědělskýprůmyslový
37
article
Praha. Na dnešní první večerní burse v novém
roce došlo k obratům hodnot bankovních i prů-
myslových, z nichž poslednější vykazovaly dale
zotavení, tak placeny akcle české spol. pro prům.
enkerní za K 373.— (+ 5.—), akcle západočeské
továrny kaolin. a kamot. za K 900.— a K 897. —
a akofe rak. alpské báňské společnosti za kor.
1051.—, jinak pak akele Živnostenské banky z
K 269.25.
Vídeň. Následkem nadějnějších zpráv o věe-
rejší schůzi mírové konference nabyl trhi s cennými
papíry opět důvěřivějšího rázu. Špekulace čile
zasáhla a zejména hodnoty státní dráhy, Alpinky
a Škodovky byly čile obchodovány. Později se ne-
mohly kursy věak uhájiti, poněvadiz kolovaly ne-
Praha
Vídeň