1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 210. ze dne 1. srpna 190I.
3
article
= Bohatství Evropy na konci XIX. stol., ulo-
žené v mrtvém i živém kapitálu, jak »Dictionary o
Statistics« sděluje, obnáší 1175 milliard korun v na-
šich penězích počítáno. Dle bobatství mrtvého a ži-
vého kapitálu sestaveny jsou země Evropy do násle
dující řady: Anglie 295 milliard, Francie 247, Ně-
mecko 201, Rusko 160, Rakousko 103. Italie 79, Bel
gie 25, Hollandsko 22. Poměr pohyblivého kapitálu
jest tentýž: Anglie 106, Francie 65, Německo 37.
Rusko 14. Rakousko 10, Italie a Belgie 7, Holland
sko 6 milliard K. Rozpočteli se kapitál na obyva
telstvo jednotlivých zemí, pak připadlo by na ka
ždého Angličana 5920 K, Francouze 5200, Hollan-
ďana 3680. Belgičana a Němce 3120, Rakušanaa
Vlacha 2000 a na Rusa nejmíň — 1200 K.
= Zdokonalení telefonu. Dr. Pupin, profes
sor na universitě v New Yorku, vymyslil způsobem
prý velice jednoduchým zlepšení působnosti telefonu
do dálky, takže možno zcela jasně až do vzdále-
nosti 5000 km. rozhovor slyšeti. Jeho zdokonalení
spočívá v tom, že v určitých místech telefonického
drátu nalézají se sesilovače, podobné telegrafickému
relais, které zvuk délkou drátu oslabený tak sesílí.
že opětně docílí se původní síly hlasu. Dr. Pupin
vydal o svém vynálezu communiqué, ve kterém praví.
že tím rozřešen bude problém mluviti do telefonu
a po několika vteřinách slyšeti sama sebe — po
linii telefonní, která oběhne celým světem. Přese
všechnu úctu k panu professoru podotýkají americké
listy, že pana professora k výroku tomu přimělo
faktum, že telefonní síť dosud kolem světa neběží a
tak nemůže nikdo přesvědčiti se, zdali ve svých vý-
počtech se nemýlí.
Bela
Italia
Holland
Angličan
Francouz
Belgičan
Němec
Vlach
Rus
doktor
Pupin
Evropa
Anglie
Francie
Rusko
Rakousko
Německo
Belgie
New York
Dictionara o Statistics
Italia 79
km
4
article
= Jak velcí herci studují své role. An-
glický divadelní list líčí, jaké studium někteří herci
věnují svým úlobám. Tak sir Henry Irving studuje
svoji úlohu vždy půl leta a pročítá ji tak dlouho,
až vycítí v každém slově intenci autora. Pak teprve
učí se textu a má takovou výtečnou paměť, že na-
učí se za jediný večer hlavní roli Shakespearova
dramatu. Za to děkuje pečlivému výcviku své pa-
měti. Jest s to zahráti bez opakování úlohu, ve
které pětadvacet let nehrál. Avšak ve studiích svých
jde Irving ještě dále. Když studoval roli Jiřího Brew
stera ve »Waterloo«, navštěvoval chudobinec, aby
studoval zde počínání si starců a volil za tím úče-
lem starce Williama Sattona za model. Ke studiu
»Krále Leara« chodil do ústavu choromyslných.
Charles Wyndham učil se své roli vždy v přírodě a
jakmile měl již o úloze své ponětí, učil se jí z pa-
měti, na silnici, na dráze, v kočáře — jen ne doma.
Beerbolms Tree učil se kdykoliv; jak měl chvíli vol
nou, vzal knížku pod paží a dřel; často i mezi jed
notlivými jednáními vzal jinou roli do ruky a učil
se kusu, který se měl hráti za měsíc. Lewis Walter
učil se sice velmi rychle, ale týdny potřeboval ke
zkouškám než hrál před obecenstvem. Ve zkouškách
teprve vytvářel karakter hrdiny. Edvard Terry pře-
psal si celý kus tužkou na papír a byl přesvědčen
že ho umí, Coquelin učil se v lese blíže svého domu
a předčítal si úlohu svoji hlasitě. Z dam vynikala
Lila Haubury, ktera honosila se úžasnou pamětí
Jednou vzala čtyři hodiny před zahájením předsta-
vení hlavní roli na sebe a hrála tak úchvatně a bez
vadně, že strhla obecenstvo k neslýchaným ovacím.
Irving
Shakespearův
Brew
Satton
Lear
Wyndham
Tree
Lewis
Terry
Waterloo
5
article
Eleonora Duse půl roku studovala smrt než vystou
pila v »Dámě s kameliemi«. Mary Andersonova než
ustoupila ze života na jevišti, studovala své karak-
terní role na hřbitově.
= Magnetický ostrov. »Prometheus« přináší
následující článek: Smějeme se magnetickým horám
které popletou turistům jejich kompasy. Avšak ve
skutečnosti nesmí věc ta bráti se na zcela lehkou
váhu. K Dánsku přináležející ostrov Bornholm ve své
geologické skladbě má granit, jehož součástky obsa-
hují železo. Malý kousek tohoto granitu postačí, aby
na vzdálenost 50 cm. uvedl magnetickou střelku do
odchylky 10 Bylo zpozorováno, že ostrov Bornholm
má na námořní kompasy rozhodný vliv; zkoumáním
meteorologického institutu a jmenovitě dánského
meteorologa Adama Paulsena dokázáno, že do vzdá-
lenosti 15 kilometrů ostrov Bornholm působí značnou
odchylku magnetické střelky od severního polu. Okol-
nost ta ovšem jest značné důležitosti pro lodi jme-
novitě za nastalé tmy nebo bouře. Námořníci již
před tím, než bylo dokázáno, co má vliv na magne-
tickou střelku, pozorovali, že nějaká nepravidelnost
je mate, přičítali však chybu tuto mapám. K pro
zkoumání ostrova sestavena byla celá komise
učenců.
Eleonora
Maro Andersonův
Prométheus
Paulsen
Dánsko
Bornholm
centimetr
6
article
= Attentát v chrámu. Ze Lvova se sdě-
luje: V neděli časně ráno stal se kathedrální chrám
zdejší jevištěm krvavého attentátu, jenž tím větš
vzrušení způsobil, že namířen byl na 75letého dě-
kana dómu a papežského preláta Jana Hausmanna
Kněz odebral se o 5. hod. ranní do chrámu, aby
zde sloužil mši. Děkan provázen kostelníkem Sza
nowskim, vystoupil ze sakristie. V témž momentu
vyřítil se proti němu ze zástupu věřících nějaký muž
s holí a kováním zasadil mu tak prudkou ránu do
hlavy, že se hůl přerazila. Zkrvácený děkan klesl
k zemi. Četní lidé přichvátali mu ihned ku pomoci.
co zatím jiní chopili se útočníka, který v průvodu
policie a ohromného davu lidí provázen byl na ko
misařství. Cestou měla stráž co činiti, aby útočník
nebyl sbit. Při vyšetřování vyšlo na jevo, že se jme
nuje Vasil Vasylezysgin, že jest bohatým majitelem
domů a obstaravatelem dopravy Ve příčině útoku na
děkana udal, že rozpůjčil mezi kněze veliké sumy
peněz a že tito mu je nevrací; aby je dostal, že
chtěl děkana sbíti. — Jelikož tato nesmyslná výpo-
věď jevila patrné stopy duševní pomatenosti a krom
toho se zjistilo, že byl Vasylczysgin již čtyřikráte
v ústavu choromyslných, přičítá se jeho čin duševní
nepříčetnosti. Děkanův stav a těžké otřesení mozku
vzbuzuje při značném stáří odůvodněné obavy.
= Rozvod manželů, kteři se nikdy ne-
vzali, jest věcí dozajista z brusu novou. A přece
stal se těchto dnů skutkem ve Francii. Francouzský
poslanec hrabě Pommereuil obdržel před rokem do-
pis, v němž mu manželka jeho, paní Lizzie, rozená
Morganova, činila prudké výčitky, že ji opustil.
Hausmann
Vasylezysgine
Pommereuil
Lizzie
Morganův
Lvov
Francie
7
article
Psala, že jela za ním do New Yorku a zde že dopí-
dila se jeho adresy, načež tímto ho vyzývá, aby
plnil své manželské povinnosti. Hrabě byl jako
omráčen. Nikdy o žádné Lizzii ani neslyšel a ani
neměl tušení, že by mohl býti majitelem takového
pokladu. Svěřil se svému příteli, jenž vzal na sebe
vypátrání podrobností. Dle udané adresy našel sku-
tečně dámu as 30letou, hezkou Angličanku, která se
mu představila jako hraběnka Pommereuilová.A
skutečně předložila mu i své dokumenty, dle kte-
rých se zákonitě provdala v New Yorku za hraběte,
jenž dle všech dokladů nemohl býti nikdo jiný než
skutečný hrabě Pommereníl. Francouzský konsul
v New Yorku potvrdil, že listiny jsou pravé, jím pode
psané, takže o falšování listin nemůže býti řeči. Je-
likož Lizzie pevně se hraběte držela a tento opětně
prohlašoval, že jest svoboden, došlo ku přelíčení
před nejvyšším soudním dvorem, při kterém doká-
záno, že skutečný hrabě Pommereuil nikdy v životě
v Americe vůbec nebyl a že nemohl tudíž tam býti
s Lizzií oddán; proto se všech domnělých povinností
manželských sprošťuje a na papíru rozvod se pro-
vádí. Ubohá Lizzie může hledati falešného Pomme-
euila dále.
= Peklo přeplněno Angličany. Irský teno-
rista Patrik O'Mara vystoupil těchto dnů ve »Faustu«
v Dublině. V okamžiku, kdy Faust s Mefistem mají
zmizeti do podsvětí, vypověděla mašinerie službua
oba zůstali státi na propadlišti, jež se s nimi snížilo
jen po pás. Mohla to býti trapná scéna, když v tom
ozval se z galerie hlas jednoho Irčana: »Patriku,
řekni jen, že peklo je už plno Angličanů a že tam
není pro tebe místa.« Všechno obecenstvo dalo se
do smíchu a nezbylo ovšem než spustiti oponu.
Hrabě
Lizzie
Pommereuilová
Pommereuil
Angličan
O Maro
Faust
Mefisto
Patrik
New York
Amerika
Dublin
8
article
= Maturitní práce se ztratily. Nepříjemná
věc přihodila se zemědělské francouzské akademii.
Maturitní práce žáků této akademie byly 14. t. m.
dány v Rue Claude-Bernard pečlivě zapečetěnév
objemném balíku na poštu s adresou na ministerstvo
zemědělských záležitostí. Avšak tento balík na mini-
sterstvo nepřišel a beze stopy zmizel. Ztratil-li se
náhodou nebo bylli ukraden, nemohlo se dosud
zjistiti; toliko se ví, že byl na poštu podán a na
poště zmizel. Ústav vyjednává nyní s ministerstvem,
co si ma se žáky, kteří žádají vysvědčení, počíti
Nutiti je, aby se podrobili ještě jednou zkoušce, ni-
kdo nemůže a oni opětně mají právo za složené
zkoušky písemní vyžadovati svého vysvědčení. —
Že práce ministerstvu do rukou se nedostaly, není
jejich vinou.
Zemřelí v Praze.
Dne 25. července 1901: Špulák Karel, syu
obuvníka, 8 roků. 274—I. Škampova Ludmila, dcera
oficiála, 10 měsíců, 388—VII. Náprstek Václav, syn
městského strážníka 5 hodin, 802—VII. — Ve v še-
obecné nemocnici: Jandová Anna, manželka
obchodníka, 42 roky. Rydvan Josef, dělník, 15 roků.
— U Alžbětinek: Forstrová Anna, vdova po ko-
čím, 58 roků. — U milosrdných sester: Ka-
čírková Marie, manž. zámečníka, 47 roků.
Bernard
Špulák
Karel
Ludmila
Náprstek
Josef
Marie
Rue Claud
Praha
Ka
Jandová Anno
U Alžbětinka
Forstrová Anno
9
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Ve čtvrtek 1. srpna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch kapelníka pana Jaroslava Hessa.
Lidé XX. století.
Hra se zpěvy o 3 jedn. Napsal Bernard Buchbinder.
Hessa
Buchbinder
Smíchov
10
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve čtvrtek 1. srpna.
Začátek o 7. hodině.
Po druhé:
Ze tří nejšťastnější.
Fraška o 3 jednáních od Labiche a Gondineta.
Dnes o 4. hodině odpoledne : Promenádní konce
Král
Fraško
Labiche
Gondinet
Pištěkův divadlo
11
article
Uhlířské práce byly zanechány; nový velitel nepo-
chybně vyhledl jinou práci pro své soumary a uprchlík
byl tu aspoň na několik hodin bezpečen.
Zůstati zde ale nesměl!
Pro něj nebylo odpočinku
Chtěl-li uniknouti, musil nastoupiti cestu svou opět,
co nejdříve možno.
Když pozoroval zbylý chléb, ano 1 maso nalezl,
pronikl náhle paprsek naděje duší jeho!
Zde byly zásoby pro potřebu jeho!
Potraviny sestávaly z dávek pro šest mužův. Nuže,
nebylo-liž možno, by s takou zásobou pronikl pustinou?
Při myšlence té srdce jeho mocněji zabušilo!
Skutečně bylo to možno.
Ovšem musil zásob svých hodně šetřiti; musil denně
hodný kus cesty ujíti a málo jisti, potravu jednoho dne
musil rozděliti na tři dny!
Bylo zde dávky potravin pro šest mužův na jeden
den, tedy pro jednoho muže na šest dnův. Spokojil-liž
by se ale třetinou, mohl z toho osmnáct dní žíti.
Osmnáct dní!
Co vše nevykoná se za osmnáct dní!
Mohl uraziti denně třicet mil, *) ano i mil čtyřicet
— to dalo by šest set mil a více!
Ne, ne, nesmí býti tak důvěřivým; cestu nesnadno
jest nalézti, křoviny často jsou neproniknutelny!
Bude musit jistě činit zacházky, bude se musit vra-
ceti a ztratí tak mnoho drahocenného času !
Chtěl zmírniti tedy výpočet svůj: urazí jen dvacet
mil denně!
*) Anglická míle rovna jest asi 11/2 km. Pozn. překl.
km
12
article
Rex vrátil se 13. večer s ostatními v náladě zdán-
livě veselé.
Mr. Frere, jenž použil člunu, v němž se trestanci
vrátili, aby ještě před večeří ryb ulovil, viděl, jak Rex
s ostatními se smál i blahopřál si opětně k úspěchu
svému.
Čas míjel.
Tma nastala a Mr. Bates, jenž se po palubě pro-
cházel, počal vyhlížeti po člunu, poněvadž hodlal již
kotvy zvednouti a odplouti.
Vše bylo v bezpečí.
Paní Vichersová a dceruška její dlely dole, oba zů-
stavší vojáci (dva byli s Frerem v člunu odpluli) byli na
palubě a trestanci zpívali na přídě.
Vítr byl příznivý a moře klidnější.
Rex
Frere
Bates
Vichersová
14
article
Moc pustin.
Moc pustin.
Kmen, jenž tak podivuhodným způsobem byl sloužil
k zachránění Rufa Davesa, vyplul, proudem hnán, ze
zálivu.
Po nějakou dobu člověk, jenž na něm jako břímě
spočíval, byl bez vědomí.
Vysílen zoufalým bojem o život, ležel deportovaný
na drsném hřbetu útržku prámu, kterýž bůh mu byl po-
slal, bez hnutí, ano skorem i bez dechu.
Konečně probudil ho prudký náraz i vrátil mu
vědomí.
Ztracen nro život.
Rufus