2
article
Z Říma, B1. července. »Tribuna« sdě-
luje, že státní podsekretář zahraničních zá-
ležitostí De Martino hodlá požádati za pro-
puštěnou, že však jej k tomu nepudí žádné
pohnutky politické.
Islandský ministr.
Z Kodaně, 31. července. (C.-B.) Z Rei-
kiaviku se sděluje: Drem. Gudmundssonem
navržená reforma islandské ústavy,
dle které má jeden Islanďan jako zvláštní
ministr pro Island v Kodani sídliti, byla
dnes sněmovnou poslaneckou v Aethingu při
druhém čtení přijata. Schválení její ve sně-
movně panské pokládá se za jisté.
Z New-Yorku, 31. července. (»Reu-
terova kancelář«.) Dle depeše z Curacao
potvrzuje se zpráva o povstání Carbe-
rově proti presidentu Venezu-
ely, generalu Castrovi. Povstalci
stojí u San Antonia de Tachira na hrani-
cích Kolumbie. Dle došlé depeše vyslala
vláda venezuelská 10.000 mužů; situace jest
vážná a lze se obávati velikých nepokojů,
neboť proti Castrovi je veliká nespokojenost.
Ústavní záruky jsou na čas zastaveny a lze
se obávati, že nastanou zápletky s Ko-
lumbií.
Ze San Juanu v Columbii, 31.
července. Jak »Ag. Hawas« sděluje, pozdvihl
se dřívější president kongresu Rangel Gar-
beras s 5000 muži a postavil se na hrani-
cích Columbie proti generálu Castrovi. Situ-
ace jest prý kritická.
Martino
Gudmundsson
Islanďan
Castro
Řím
Kodaň
Rei
Island
NewYork
Curacao
Carbe
Veneza
San Antonia jít Tachiro
Kolumbie
ko
Columbia
kongres
Rangel Gara
Sana Juano
3
article
Demonstrace v Plzni.
Demonstrace v Plzni.
(Původní dopis.)
Zpráva o událostech karlovarských způso-
bila v celé Plzni nejtrapnější dojem, nikdo ne-
chtěl uvěřiti, že v mezinárodních lázních, kde
schází se společnost všech možných národností
a zanechává městu velké obnosy, jest možno
zachovati se tak nevlídně a nehostinsky k pod-
niku ryze uměleckému, slovanskému, a to tím
méně, ano je známo, že Slované tvoří v těchto
lázních vynikající procento.
Pod dojmem prvních zpráv sám zdejší
»Taghlatt« stručně a bez jízlivosti zaznamenal
uličnické výtržnosti proti českému, slovanskému
umění.
Ale brzy se vzpamatoval a nepřičítal již
demonstrace německým nacionálům, jako v první
zprávě, nýbrž hleděl vylíčiti celou věc jako
dílo štváčské od Čechů plzeňských, od »Hla-
holu« saranžované. »Hlahol« prý chtěl v Kar-
lových Varech pokračovati v záměrech, jež sle-
dují zakoupení hotelu pro Slovanskou besedu.
Umění propůjčuje se prý takto pro neumělecké
cíle, štváčské, rušící prý přece jen nacionální
ráz německých Karlových Varů. České pěvecké
spolky klesly prý takto s někdejší výše své.
Slovan
Čecho
Plzeň
Hla
Kara
Karlová Vary
4
article
Tato mluva přilila ještě oleje do ohně.
Jest známo, že »Hlahol« zdejší slyne jako
zdatný umělecký činitel, což dokázal nejlépe
svým odborem v Brusselu a Paříži a sám nyní
v Karlových Varech před nejvybranější spo-
lečnosti slovanskou, mající v čele přední ruské
umělce a skladatele. Ale »Hlahol« neměl pranie
co činiti s podnětem a podnikem samým, on
byl pouze článkem na programu, jejž sestavila
Slovanská beseda karlovarská s předsedou
MUDrem. Englem, která vše uchystala, a mezi
jiným také plzeňský »Hlahol« pozvala a pří-
slušné místo mu vyhradila. A »Hlahol« pozvání
to přijal. Jak a pokud dostál po stránce umě-
lecké pozvání svému, o tom netřeba šířiti slov
o tom promluvila již kritika.
Hledí-li se nyní proti »Hlaholu« i to a ně
mecké strany vytrumfnouti, že šlo v Karlových
Varech o odvetu za zákaz nošení od-
znaků buršáckých v Plzni, vydaný
od obce, jest to směšná malichernost, o které
Němci a jich tisk v prvním okamžiku nic ne-
věděli. A vůbec: jak souvisí buršácký odznak
v Plzni s bouří proti — umění ?
Engl
Hlahol
Němec
Brusel
Paříž
Karlová Vary
Plzeň
Hlahol
8
article
Zabaveno.
Zabaveno.
— Citát z rozpočtové řeči dra. Julia
Grégra, proslovené r. 1880, uvedený v orgánu
dra. Engla, námi ochráněný před potutelnými
staročeskými a realistickými výklady, jako kdyby
intence našeho zvěčnělého zakladatele a chefa
byly kdy směřovaly k rozdělení země (třeba by
to bylo v očích poctivých lidí zbytečným), měl
v zápětí zajímavý úkaz. Orgán »strany radi-
kálně státoprávní« k našemu obhájení výroku
dra. Julia Grégra, přičinil poznámku a dotaz.
Grégr
9
article
Řekl, že sice ví, že dr. Julius Grégr nemínil
chranicemi prokaždou národnos t«
territoriální rozdělení, ale máme prý orgánu
tomu říci, proč citoval a proložil tato slova
také pan dr. Engel v »Hl. od Bl.« i táže se
nás, proč »Nár. Listy« dosud »nedesavuovaly
(po čertech obtížné slovo!) dra. Engla pro
jeho nepřijatelnou národnostní autonomii...?«
Dotaz tento opakují dnes současně ještě
dva listy a sice irracionální orgán domnělé
české lidové strany a orgán tak zvané česko-
slovanské sociální demokracie. Přiznáváme se
že by nás zvědavost kteréhokoli samotného
z těchto tří listů nebyla pohnula k odpovědi,
poněvadž však vidíme, že tato zvědavost jest
nakažlivá, uznáváme za dobré říci tolik: »Jsme
skálopevně přesvědčeni, že pan dr. Engel ne-
chtěl a nikdy ani chtíti nemohl citátem svým
dovozovati příchylnost dra. Julia Grégra k my-
šlence rozdělení Čech podle národnostních území,
poněvadž byl více než kdo jiný s to, znáti
pravé smýšlení dra. Grégra o tom. Jinak ne-
cítíme pražádných závazků vyvraceti či »desa-
vuovati« dra. Engla v kterémkoli jeho smýšlení.
Pan dr. Engel vládne svým vlastním orgánem,
obrátí-li se dotyční zvědavci přímo na něho,
snad jim odpoví a vyloží své smýšlení v »Hl.
od Bl.« Naše smýšlení vlastní — i nemáme
příčiny nějaké jiné hájiti — o vyrovnání a ze-
jmena o rozdělení král. českého jest, bohudíky,
veleznámo a tak všeobecně rozhlášeno, že ne-
musíme k výkladům dnes o něm přidávati ani
čárečku. Až bude třeba, vyložíme je znovu
s veškerým důrazem, jímž vládneme!
doktor
Julius Grégr
Engel
Grégr
Čechy
10
article
— Velký tábor lidu v Prostějově
pořádá v neděli dne 25. srpna o 3. hod. od-
polední za součinnosti pokrokových a státopráv-
ních stran českých strana lidová na Moravě.
Dopoledne před táborem bude porada zástupců
pokrokových stran a směrů o společném po-
stupu vůči směrům zpátečnickým. — »Hlasy
z Hanés přinášejíce o tom zprávu píší: »Vý-
znam táboru jest veliký. Nejen celý český
národ, nýbrž i širší kruhy pohlížejí k němu
s účastí, neboť jedná se o důstojnou protiváhu
sjezdu kroměřížského, kterýž bude týž den po-
řádán.«
— Exkurse c. a k. konsulární akademie
ve Vídni. Na své cestě po průmyslových městech
v Čechách a na Moravě zavítali, dle předem c. k.
ministerstvem zahr. záležitostí určeného programu,
dne 30. t. m. chovanci c. a k. konsulární akademie
ve Vídni za průvodu dvou professorů (vedením pana
professora dra. Grünzla) do Turnova, k návštěvě
světoznámé brusírny drahokamů firmy May a Pal-
ma, kterýžto závod na poslední světové výstavě a
Paříži zlatou medailí poctěn byl. (Nejvyšší to vyzna-
menání vůbec, které v oboru tom uděleno bylo).
Páni professoři i chovanci, kteří s velkým zájmem
dovedné broušení drahokamů sledovali, jakož sklad
veškerých druhů leštěných draho- a polodrahokamů,
jichž surovina téměř ze všech dílů světa se přiváží,
si prohlédli, byli rozsáhlostí závodu a velikými zá-
sobami všech stávajících drahokamů, perlí atd. velmi
překvapeni. Dále navštívili pp. professoři a chovanci
turnovský velkozávod zahradnický pana V. Maška,
o němž se též velmi pochvalně vyslovili.
— Městské museum pražské v sadě na
Poříčí navštívila v měsíci červenci 1631 osoba.
May
V Mašek
Prostějov
Vídeň
Čechy
Morava
Turnov
Paříž
český strana lidový na Morava