ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6d1127d0-66ef-11dc-b090-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 16, place 27, org 4, work 1
1 masthead
Zabaveno.
2 article
Z Říma, B1. července. »Tribuna« sdě- luje, že státní podsekretář zahraničních zá- ležitostí De Martino hodlá požádati za pro- puštěnou, že však jej k tomu nepudí žádné pohnutky politické. Islandský ministr. Z Kodaně, 31. července. (C.-B.) Z Rei- kiaviku se sděluje: Drem. Gudmundssonem navržená reforma islandské ústavy, dle které má jeden Islanďan jako zvláštní ministr pro Island v Kodani sídliti, byla dnes sněmovnou poslaneckou v Aethingu při druhém čtení přijata. Schválení její ve sně- movně panské pokládá se za jisté. Z New-Yorku, 31. července. (»Reu- terova kancelář«.) Dle depeše z Curacao potvrzuje se zpráva o povstání Carbe- rově proti presidentu Venezu- ely, generalu Castrovi. Povstalci stojí u San Antonia de Tachira na hrani- cích Kolumbie. Dle došlé depeše vyslala vláda venezuelská 10.000 mužů; situace jest vážná a lze se obávati velikých nepokojů, neboť proti Castrovi je veliká nespokojenost. Ústavní záruky jsou na čas zastaveny a lze se obávati, že nastanou zápletky s Ko- lumbií. Ze San Juanu v Columbii, 31. července. Jak »Ag. Hawas« sděluje, pozdvihl se dřívější president kongresu Rangel Gar- beras s 5000 muži a postavil se na hrani- cích Columbie proti generálu Castrovi. Situ- ace jest prý kritická.
Martino Gudmundsson Islanďan Castro Řím Kodaň Rei Island NewYork Curacao Carbe Veneza San Antonia jít Tachiro Kolumbie ko Columbia kongres Rangel Gara Sana Juano
3 article Demonstrace v Plzni.
Demonstrace v Plzni. (Původní dopis.) Zpráva o událostech karlovarských způso- bila v celé Plzni nejtrapnější dojem, nikdo ne- chtěl uvěřiti, že v mezinárodních lázních, kde schází se společnost všech možných národností a zanechává městu velké obnosy, jest možno zachovati se tak nevlídně a nehostinsky k pod- niku ryze uměleckému, slovanskému, a to tím méně, ano je známo, že Slované tvoří v těchto lázních vynikající procento. Pod dojmem prvních zpráv sám zdejší »Taghlatt« stručně a bez jízlivosti zaznamenal uličnické výtržnosti proti českému, slovanskému umění. Ale brzy se vzpamatoval a nepřičítal již demonstrace německým nacionálům, jako v první zprávě, nýbrž hleděl vylíčiti celou věc jako dílo štváčské od Čechů plzeňských, od »Hla- holu« saranžované. »Hlahol« prý chtěl v Kar- lových Varech pokračovati v záměrech, jež sle- dují zakoupení hotelu pro Slovanskou besedu. Umění propůjčuje se prý takto pro neumělecké cíle, štváčské, rušící prý přece jen nacionální ráz německých Karlových Varů. České pěvecké spolky klesly prý takto s někdejší výše své.
Slovan Čecho Plzeň Hla Kara Karlová Vary
4 article
Tato mluva přilila ještě oleje do ohně. Jest známo, že »Hlahol« zdejší slyne jako zdatný umělecký činitel, což dokázal nejlépe svým odborem v Brusselu a Paříži a sám nyní v Karlových Varech před nejvybranější spo- lečnosti slovanskou, mající v čele přední ruské umělce a skladatele. Ale »Hlahol« neměl pranie co činiti s podnětem a podnikem samým, on byl pouze článkem na programu, jejž sestavila Slovanská beseda karlovarská s předsedou MUDrem. Englem, která vše uchystala, a mezi jiným také plzeňský »Hlahol« pozvala a pří- slušné místo mu vyhradila. A »Hlahol« pozvání to přijal. Jak a pokud dostál po stránce umě- lecké pozvání svému, o tom netřeba šířiti slov o tom promluvila již kritika. Hledí-li se nyní proti »Hlaholu« i to a ně mecké strany vytrumfnouti, že šlo v Karlových Varech o odvetu za zákaz nošení od- znaků buršáckých v Plzni, vydaný od obce, jest to směšná malichernost, o které Němci a jich tisk v prvním okamžiku nic ne- věděli. A vůbec: jak souvisí buršácký odznak v Plzni s bouří proti — umění ?
Engl Hlahol Němec Brusel Paříž Karlová Vary Plzeň Hlahol
5 title
Zabaveno.
6 title
Denní zprávy.
7 title
Zabaveno.
8 article Zabaveno.
Zabaveno. — Citát z rozpočtové řeči dra. Julia Grégra, proslovené r. 1880, uvedený v orgánu dra. Engla, námi ochráněný před potutelnými staročeskými a realistickými výklady, jako kdyby intence našeho zvěčnělého zakladatele a chefa byly kdy směřovaly k rozdělení země (třeba by to bylo v očích poctivých lidí zbytečným), měl v zápětí zajímavý úkaz. Orgán »strany radi- kálně státoprávní« k našemu obhájení výroku dra. Julia Grégra, přičinil poznámku a dotaz.
Grégr
9 article
Řekl, že sice ví, že dr. Julius Grégr nemínil chranicemi prokaždou národnos t« territoriální rozdělení, ale máme prý orgánu tomu říci, proč citoval a proložil tato slova také pan dr. Engel v »Hl. od Bl.« i táže se nás, proč »Nár. Listy« dosud »nedesavuovaly (po čertech obtížné slovo!) dra. Engla pro jeho nepřijatelnou národnostní autonomii...?« Dotaz tento opakují dnes současně ještě dva listy a sice irracionální orgán domnělé české lidové strany a orgán tak zvané česko- slovanské sociální demokracie. Přiznáváme se že by nás zvědavost kteréhokoli samotného z těchto tří listů nebyla pohnula k odpovědi, poněvadž však vidíme, že tato zvědavost jest nakažlivá, uznáváme za dobré říci tolik: »Jsme skálopevně přesvědčeni, že pan dr. Engel ne- chtěl a nikdy ani chtíti nemohl citátem svým dovozovati příchylnost dra. Julia Grégra k my- šlence rozdělení Čech podle národnostních území, poněvadž byl více než kdo jiný s to, znáti pravé smýšlení dra. Grégra o tom. Jinak ne- cítíme pražádných závazků vyvraceti či »desa- vuovati« dra. Engla v kterémkoli jeho smýšlení. Pan dr. Engel vládne svým vlastním orgánem, obrátí-li se dotyční zvědavci přímo na něho, snad jim odpoví a vyloží své smýšlení v »Hl. od Bl.« Naše smýšlení vlastní — i nemáme příčiny nějaké jiné hájiti — o vyrovnání a ze- jmena o rozdělení král. českého jest, bohudíky, veleznámo a tak všeobecně rozhlášeno, že ne- musíme k výkladům dnes o něm přidávati ani čárečku. Až bude třeba, vyložíme je znovu s veškerým důrazem, jímž vládneme!
doktor Julius Grégr Engel Grégr Čechy
10 article
— Velký tábor lidu v Prostějově pořádá v neděli dne 25. srpna o 3. hod. od- polední za součinnosti pokrokových a státopráv- ních stran českých strana lidová na Moravě. Dopoledne před táborem bude porada zástupců pokrokových stran a směrů o společném po- stupu vůči směrům zpátečnickým. — »Hlasy z Hanés přinášejíce o tom zprávu píší: »Vý- znam táboru jest veliký. Nejen celý český národ, nýbrž i širší kruhy pohlížejí k němu s účastí, neboť jedná se o důstojnou protiváhu sjezdu kroměřížského, kterýž bude týž den po- řádán.« — Exkurse c. a k. konsulární akademie ve Vídni. Na své cestě po průmyslových městech v Čechách a na Moravě zavítali, dle předem c. k. ministerstvem zahr. záležitostí určeného programu, dne 30. t. m. chovanci c. a k. konsulární akademie ve Vídni za průvodu dvou professorů (vedením pana professora dra. Grünzla) do Turnova, k návštěvě světoznámé brusírny drahokamů firmy May a Pal- ma, kterýžto závod na poslední světové výstavě a Paříži zlatou medailí poctěn byl. (Nejvyšší to vyzna- menání vůbec, které v oboru tom uděleno bylo). Páni professoři i chovanci, kteří s velkým zájmem dovedné broušení drahokamů sledovali, jakož sklad veškerých druhů leštěných draho- a polodrahokamů, jichž surovina téměř ze všech dílů světa se přiváží, si prohlédli, byli rozsáhlostí závodu a velikými zá- sobami všech stávajících drahokamů, perlí atd. velmi překvapeni. Dále navštívili pp. professoři a chovanci turnovský velkozávod zahradnický pana V. Maška, o němž se též velmi pochvalně vyslovili. — Městské museum pražské v sadě na Poříčí navštívila v měsíci červenci 1631 osoba.
May V Mašek Prostějov Vídeň Čechy Morava Turnov Paříž český strana lidový na Morava