ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6d0eb6d0-66ef-11dc-932d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 17, person 32, org 3, work 3
1 masthead
Po konískaci nové opravené vydání. V Praze, ve čtvrtek dne I. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 2l0.
3 masthead
Číslo v Praze za 2i a na venkově za 3
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article
Nr »Národní Listy« ranní a odpolední s příl. („Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
6 article SII
SII Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
7 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 1. srpna. »Oesterrei- chische Volkszeitung« uveřejňuje rozmluvu svého spolupracovníka s Desiderem Szilágyim, při níž se vyjádřil jmenovaný státník o vyrovnání takto: »Rakušané musí se brzy rozhodnouti, zda-li chtějí vyrovnání s Uhry či nic. Já jsem prozatím toho mínění že k vyrovnání nějakým způsobem dojde. Nynější předseda ministerstva v Rakousku má klidnou ruku a potřebnou vytrvalost. Doufejme, že podaří se mu aspoň nejhorší obtíže odstraniti, které se v Rakousku obnově vyrovnání staví v cestu. V Uhrách jsou lidé, kteří nejasný poměr k Rakousku využitkují a způsobí náladu proti němu. My se musíme v Uhrách opatřiti pro všechny případy a myslím, že mohu říci, že se to již také stalo. Mnoho rakouských po- litiků si patrně myslí, že vyjednávánís Uhrami se za všech okolností šťastně vyřídí. Takové mínění jest však tuze optimistické. V Rakousku nesmí se podceňovati nebez- pečí, že se mohou poměry utvářiti takovým způsobem, že někdy se vyrovnání naprosto rozbije. Kdyby pak na místo vyrovnání na- stala pouhá smlouva o reciprocitě, zůstaly by společnými pouze armáda a ministerstvo zahraniční. Byl by však to rakousko-uherský velkostát ?« Státník uherský skončil rozmluvu těmito slovy: »Nechci blíže líčiti nepříznivé po- měry. Musíť každý nahlédnouti, že jestv zájmu obou polovin říše, aby k vyrovnání došlo.« Nový čin protičeské zášti Luegrovy Z Vídně, 1. srpna. Starosta vídeňsky dr. Lueger nařídil, aby se příštěv listinách, které se sestavují př obsazování míst ve službě měst- ské, udávala také obcovací řeč
Szilágyi Rakušan Lueger Vídeň Oesterrei Uhry Rakousko
8 article
uchazečů. Dále nařídil dr. Lue- ger, aby se zjistil obeovací ja- zvk všech osob, jež žádají o ně- jaké místo ve službách obec- ních. Jest to nový akt surové brutality namířené proti českému živlu, jímž má býti zamezeno, aby na příště do obecních služeb nebyl žádný Čech přijat. Perathouer contra Grabmayr. Z Vídně, 1. srpna. Starosta bolzan- ský, posl. Perathoner, zaslal »Neue Freie Presse« přípis, ve kterém pole- misuje s drem. Grabmayrem v příčině autonomie jižního Tyrolska. V listě se praví: »Pan Grabmayr tvrdí ve svém listě, zaslaném »Neue Freie Presse«, že projekt jeho není jeho vlast- ním dílem, nýbrž že jest výslednicí porad, konaných se zemským poslancem bolzan- ským, se starostou meranským a se mnou.« Posl. Perathoner dokazuje, že tvrzení to není pravdivé. Dr. Grabmayr ne- vzal prý zřetele na celou řadu důležitých požadavků, pronesených v této poradě zmí- něnými osobnostmi. Na konec praví Perathoner: »Kdy- by p. dr. Crabmayr chtěl býti upřím- ným, musil by na místě, co nyní po ztra- cené bitvě vytýká přátelům i odpůrcům ne- loyálnost, kolísavost a pod., sám se bíti prsa a říci: Chybil jsem, domnívaje se, že mohu své přesvědčení postaviti na místo vůle lidu a že mohu rozřešiti nejdůležitější otázku o příští ústavě zemské při zavřených dveřích.«
Lue Čo Neue Frei Grabmayr Posl doktor Crabmayr Vídeň Tyrolsko Neue Frei Presse
9 article Posl. Wachňunin.
Posl. Wachňunin. Ze Lvova, 1. srpna. Ruský poslanec Wachňanin podával včera zprávu o své činnosti na zemském sněmu a vyklá- dal příčiny, proč ruští poslanc
Posl Wachňanin Lvov
10 article
vystoupili ze zemského sněmu haličského. Wachňanin ohlásil svou kandida- turu do zemského sněmu, voličové však mu odpověděli, že mu děkují za demonstraci, uspořádanou na sněmě lvovském, že ho však odmítají, poněvadž jest přítelem kompromi s u. Z Vídně, 1. srpna. Zemskému zdra- votnímu dozorci v místodržitelství moravském v Brně, dru. Šalamounu Spitzerovi udělen byl titul vládního rady s prominu- tím tax. Z Vídně, 1. srpna. Vrchní okresní lékař, dr. Bedřich Wenisch v Brně byl jmenován zemským zdravotním dozorcem. Crispi umírá. Z Říma, 1. srpna. Lékaři vzdali se úplně naděje, že by Crispi mohl býti za- chován při životě. Smrť se očekává každou chvíli.
Wachňanin Spitzer doktor Wenisch Crispi Vídeň Brno Řím
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 1. srpna. (C.-B.) Dnešní »W. Ztg.« sděluje: Císař udělil professorům na státní průmyslové škole v Praze Karlu Fi- lipovskému a Viktoru Bráfovi titul školních radů s prominutím poplatků. Z Mnichova, 31. července. (C. - B.) Sekretář zdejšího vyslanectva rakousko-uher- ského vyslanecký rada Leopold rytíř Zvěřina byl vyznamenán propůjčením Michalova řádu II. třídy. Z Paříže, 31. července. (C.-B.) »Temps« se dovídá, že Delcasséovi podařilo se uza- vříti s marockým vyslanectvem přátelské narovnání k obapolně spokojenosti, takže jest možno, aby ke zdaru obou zemí prove- deno bylo úplné zjednání pokoje v soused- ních francouzských osadách v nejjižnějších krajích.
W Ztg Bráf Leopold Zvěřina Michalov Temps Delcassé Vídeň Mnichov Paříž jižní kraj státní průmyslový škola v Praga Karel fi
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jeho první večer . .. Napsal Karel Horký. Proč té skále říkají »čertův stolek«, ne- vím; vždyť ani jako stolek nevypadá. Naopak. díváte-li se na ni zdola od řeky, zdá se vám, že jest to ohromný, vznešený obelisk, který uchvacuje svojí velebností. Jedna stěna jeho je kolmá a srázná tak, že vás jímá závrať i když stojíte dole. Znáte tu závrať? Při ní netočí se hlava a není nevolno, ale pod tlakem zvláštního, velikého pocitu se zavírají samy oči a člověk sní, padá naň ohromnost přírody. Otto Janík seděl zrovna pod tou strminou. Vlastně zpola ležel a oči měl zavřeny; to se však jenom zdálo. Mezi víčky byl přece úzký proužek, skrze nějž mdlé oči pohlížely vzhůru na skálu. Docela se neotevřely proto, poněvadž celá ta ohromnost a veleba byly pro Janík mnoho, tak silných dojmů on nesnesl — byl nemocen. Jemu stačilo pouhé snění — a také snil. Zdálo se mu, že na špici toho obelisku stojí anděl s prstem hrozivě pozdviženým a vážnou, přísnou tváří, jakoby chtěl říci »ty chudáku tam dole —— mlč! Mlč ty a mlčte všichni, jen vodě a lesu dovolím, aby šuměly ! Tento chrám, tato svatyně přírody jest moje — a chci ticho!« Janíkovi se zdálo, že to slyší, že se to rozléhá po celé roklině — a bylo mu při tom snění tak blaze, tak teplo ... A když potom jako ze- sna otevřel oči, pocítil zvláštní trpkost v duši a divil se, že té skále lidé řikají »čertův stolek« . .. Bylo již sedm hodin večer a on zde seděl na rozprostřeném plaidu od samého poledne. Nyní zavanul chladnější větřík a Janík přitáhl k sobě úže plaid, který se mu byl svezl s klína. Chtěl sníti dále, nebylo však možno. Cítil jakési tělesné umdlení, cosi mu stahovalo hrdlo. Pak
Horká Otta Janík Janík čertův stolek
13 article
se rozkalel, hrozně rozkašlal . . . Napadlo mu, že je neocen; což to dříve nevěděl? Snad nevěděl; teď ho však ta myšlénka sevřela jako v kleště a dusila ho . .. Na plaid upadla veliká slza a vpila se ihned do řasnaté látky tak, že zůstalo po ní jenom vlhké kolečko. A na to kolečko se Janík strnule díval, tak dlouho, až zmizelo úplně. Cítil, jak se mu tlačí v oko slza druhá, násilím ji však spolkl a hleděl se usmát. Ale nešlo to . .. Pak se jednou rukou opřel o suk ve- dlejší jedle a vstal. Díval se ještě delší chvíli na skálu; ztrácející se již slunce pozlatilo celý její vrchol, i ty tři, čtyři jedle, které na něm trčely, byly oblity zlatem, tak jako ty stromyv pohádce. Ale anděl tam již nestál . . . Snad proto se Janík jaksi zasmušil, vzal plaid a šel zvolna níže podle řeky.
Janík
14 article
Koryto její bylo plno balvanů, větších menších. Ta voda přes ně zurčela o překot nestačila se vyhýbat. Přeskočilá jeden a hned tu byl zase druhý; od každého si vzala na pa- mátku kus pěny a nesla ji dále. A šla z té vody a pěny taková zvláštní, sladká vůně, že Janík neodolal. Přeskočil dosti namáhavě několik kamenů a octl se uprostřed řeky. Tam posadil se na jeden z větších bal- vanů, kolem něhož se voda nejvíce perlila, zul se a ponořil nohy do vody. Pocítil v těle tak milé, rozkošné proudění, že se zdál býti jako znovu zrozen. Na břehu seděli v jedloví dva drozdi a zvědavě se na něj dívali. Pak začali hvízdat divnou, prapodivnou melodii, která Janíka přivedla v blahou náladu. Usmí- val se, usmíval, až konečně si počal hvízdat také . .. Drozdi uletěli — a Janík se oddal myšlénkám. Viděl se v přeplněném divadle, v záři ma- giekých, elektrických světel, slyšel bouři po- tlesku. Citil, že se mu hruď plní zvláštní roz- koší. Byly mu činěny ovace, jeho talent byl oceněn, došel svého cíle. Viděl, jak jsou všichni jati kouzlem jeho opery, na které se zápalem dvě léta pracoval . .. Zdálo se mu, že slyší každý tón, každý akkord hudby, kterou přenesl na papír . . . Byl spokojen, konečně spokojen, viděl už předem, že jest pochopen .. Janík se usmíval, těšil se, zrovna dětinsky se těšil — a zapomněl na nemoc . ..
Janík
15 article
Byla premiera opery Otty Janíka. Divadlo bylo vyprodáno. Janíkovy sny se splnily. Znáte to zvláštní ticho před bouří? Při prvním jednání bylo to ticho zrovna hrobové; nikdo takřka nedýchal a jenom zavíral oči, aby mohl slyšeti hudbu. Uchvacovala; Janík byl pochopen, bouře potlesku zaburácela. Bylo slyšeti hlasy: »Cos takového jsme ještě neslyšeli — skvostné — kouzelné !« . .. A když padala opona podruhé, lid se již nad- šením ani necítíl. Se všech stran bylo slyšeti tleskot, dupot a volání skladatele. »Skladatel .. kde je skladatel ? !?« Lid jásal . .. Vzadu v přízemí se cosi hnulo. Několik sedadel se náhle uprázdnilo a lidé ustupovali stranou. Jakási dáma podotkla nevrle: »Co je to za způsob?« Nyní se však obrátila a zavřela. odporem oči. Jakéhosi mladého člověka vynášeli ven. Měl oči přivřeny a náprsenku politu ssedlou krví. Kdosi mu omýval šátkem ústa a nakazo- val strážníku, aby sehnal povoz. Pak jej nalo- žili a nařídili vozkovi, aby spěchal, co nejvíce spěchal . .. Když pak komisař se díval na navštívenku, kterou k vůli zjištění osobnosti ubohému muži vzal z náprsní tobolky, četl na ní jméno : Otto Janík. A sálem ještě hřmělo: »Skladatel, skla- datel . . .«
Janíkův Janík Otta Janík Ott Janík kouzelný