ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 83995a50-8f1a-11dd-af81-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 82, person 72, work 2, org 11
1 masthead
Ročnik padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 298
4 article
Nn ranni a večernl listy předplácí s V Praze v administraci. na měsle. na čtvrt feta s k — s dvoji donáškout a měsi na čtvrt leta na měsla e HIlátkáchi 2K s a měmo Poštod aa čtvri iota . . . s dvojí zásllkou měsle K N0 k na čtvrt lote . u k 40b Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Adminintrace a expedice 1062. — Obchodní tiskárna 5955. V Praze, 30. října. Ve výkladu mezinárední situace Srbska. který podal včera ministr-president Pašič. znějí tony trpké výčitky naší monarchii. Děkoval Rusku, Francii, Anglii i Německu, ale o sou- sední monarchii mohl jen vysloviti politování. že příznivé disposice pro zlepšení sousedského poměru jsou stále kaženy příhodami, jako bylo pověstné vyzvání Tiszovo za nebezpečí srážky Srbska a Bulharska, jen ať se servou, že bal- kánským státům přísluší právo, aby proti sobě vedly válku, jako byl později požadavek revise bukurešťské smlouvy a jako bylo nedávné ulti- matum. Pašič znova vykládá, že ultimatumv záležitosti vyklizení Albanie srbským vojskem bylo zbytečné, protože srbská vláda opětovně prohlašovala, že se podrobí vůli velmocí, ale ovšem musíla se starati o záruky, aby v nej- bližší době znovu nebyla překvapena loupeži- vými vpády Albanců. Výtky Pašičovy nejsou bezdůvodny. Naše diplomacie se chová stále tak, jakoby jí n tom záleželo, aby na Balkáně nebylo pořádku.
Pašič Pašičův Praha Srbsko Rusko Francie Anglie Německo Bulharsko Albánie Balkán HIlátkách 2
5 article
Vlastně není třeba tvrdit to podmínečně; opravdu diplomacii záleží na tom, aby na Bal- káně nebylo pořádku, aby tam žádná věc ne- byla definitivně vyřízena, aby stále tam byly příčiny k novým sporům. To je stará diploma- tická taktika, které velmi dobře rozuměl zvlá- ště Bismark a v tom aspoň, v tomto stálém popichování a dráždění jsou páni z Míčového náměstí mistry. Srbsko ovšem ukazuje, a správně ukazuje na to, že tato popichovací taktika konec konců nemá smyslu. Rakousko-Uhersko nepotřebuje dokazovat vůči Srbsku, že je silnější. To v každé malé dítě, k tomu není třeba držet po- hotově statisícovou armádu po celé měsíce. „Samouprava“, oficiósní list srbský, na- psala před dvěma dny: „Dnes dobývá se svět hospodářsky, kapitálem! Není výhodno pro Rakousko poutati k sobě Srbsko suverenitou; mnohem prospěšnější by bylo, zajistiti siv Srbsku pevné a vynikající hospodářské posta- vení. Toho potřebují rakouští národové, toho potřebuje i samo Srbsko.“ Tak píše srbský oliciósní list, tak střízlivě a věcně o tom uvažuje. Ale my pořáde bráníme jen albanské loupežníky, stavíme jim školy udržujeme kostely, subveneujeme banky, dá- váme jim zbraně a náboje, místo abychom již konečně hledali nějaký způsob života se Srb- skem, abychom se dívali na Balkán nejen jake na místo pro vývoz našich peněz, nýbrž i jak na místo pro vývoz našeho zboží. Dráždíme stále Srbsko a ustupujeme tam hospodářské posice Německu. Což nedovede naše diplo- macie nic jiného, leč pracovat „poar le roi de
Srb Bala míčový náměstí Srbsko Rakousko Uhersko Balkán Německo
6 article
Prusse“ Zdá se, že opravdu nedovede. Dokazuje nám to i polský publicista, Zdislav Marycki v krakovském „Swiatě Slowiaňském“. Pan Marycki dokazuje, že balkánské spory, jme- novitě spor Rakouska s Ruskem o Balkán, na- hánějí jen vodu na pruský mlýn. Pruská poli- tika při jejích vzájemných třenicích stává se důležitou. Kdyby obě velmoci se dohodly Balkáně a ponechaly ho jeho osudu, znamenal by to konec pruské síly. Vrcbolem rakouské neobratnosti a nejoddanější službou pruskému králi byla by podpora albanského povstán proti Srbsku. Tato slova napsaí pan Marycki ještě před ultimatem. Události jeho obavy potvrdily. Po- tvrzují to jeho mínéní, že Maďarům jde jen to, aby nevraživost mezi Rakouskem a Srb- skem byla co největší, aby válka srbsko-ra- kouská stále visela na vlásku, ale nevybuchla. Maďaři nechtějí, aby za přátelského poměru mezi Srbskem a Rakouskem v Bělehradě se- sílilo austrofilské hnuti, ale ani aby Rakousko territoriálně se rozšířilo na srbském území. protože tím by sesílil slovanský živel v mo- archii. „Maďaři raději chtějí, ať se Rakousko roz- padne, než aby mělo přestat být německo- maďarským“ — v této větě shrnuje svou Kas- sandřinu věštbu Polák pan Marycki.
Marycký Slowiaňský Maďar Srb Polák Rakousko Rusko Balkán Srbsko Bělehrad
7 title
Voen
8 article
Události na poloostrově balkánském. Žádná shoda mezi Rakouskem a Ruskem. M. Z Kolína n. R., 30. října. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Dle petrohradské depeše „Kölni sche Ztgu.“ považuje ruská diplomacie poslá- ni nového rakousko-uherského velevyslance hr. Szaparyho za snahu Rakousko-Uher- ska, docíliti jakéhosi sblížení s Ruskem. „Ve- černoje Vremja“ popirá na základě dotazů, učiněných u několika diplomatů. pravděpodobnost, že by toto úsilí Rakousko-Uherska docililo něja- kého úspěchu. Ruská diplomacie uzná- vala prý solidaritu obou velmocí při ochraně Bulharska po druhé balkánské válce, jakož ve snaze o revisi bukureštské smlouvy o míru. avšak Rakousko-Uhersko zasadil potom svým postupem proti Srb- sku shodě s Ruskem velmi citel- nou ránu. Rakousko-Uhersko ne- chce— jak z tohoto postupu vidno — u zna- ti platnost zásady: „Balkán bal- kánským národům“ a kráčí dále svojí vlastní cestou, která se s po- vahou a cílem ruské politiky ni- kterak neshoduje.
Ztg Srb Rakousko Rusko Kolín Uhry Uhersko Bulharsko Balkán
9 article
Bulharský král do Peští. Z Pešti, 30. října. „Ungar. Korrespondenz oznamuje, že bulharský král Ferdinand na počátku příštího týdne přijede do Pešti, kde bude míti poradu s hr. Berchtolde m. Srbsko-bulharské hranice a Rusko. Z Berlína, 30. října. „Localanz.“ sděluje z Petrohradu: Srbsko a Bulharsko požádaly Rusko za sprostředkování v otázce hranic. Rusko jim ještě neodpověděle. Řecko-turecké jednání o mír. Z Athén, 29. října. (Ag. d'Ath.) Turečtí dele- gáti neobdrželi ještě instrukce Porty ve příčině do- hody, nastavší mezi řeckými a tureckými delegáty v otázce vakulů a muštiů. V dobře zpravených kru- zích se soudí, že váhavost Porty je způsobena no- vými požadavky, které klade Turecko v otázce vakufů. Příští plenární schůze delegátů nebude se konati před tím, než dojdou nové instrukce, ve pří- čině kterých řecký ministr zahraničních záležitostí žádá, aby byly jasné a definitivní. Proto zpozdí se uzavření míru nejméně o 14 dní. Přes to trvá Řecko na dohodě už dosažené a nepřeje si na žádný pří- pad. aby se stal průtah.
Ungar Ferdinand Berchtold Pešť Srbsko Rusko Berlín Petrohrad Bulharsko Atény Turecko Řecko Aga . d ' Ath
10 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Minístr Zaleski hrabětem. Z Vídně, 30. října. (K. k.) Jak se c. k. te- legrafní korrespondenční kancelář dovídá, byl ministru financí Václavu ryt. Zaleské- mu propůjčen s prominutím po platků stav hrabě cí. Z Vídně, 30. října. Včera došla od chot ministra financí hr. Zaleského z Meranu sem zpráva, že stav jeho se podstatně zlepšil. Hr. Václav Zaleski narodil se r. 1868 jako syn bý- valého místodržitele a ministra haličského Fi- lipa ryt. Zaleského. Rodina jejich jest staro- polská. Hr. Zaleski pojal r. 1894 za choť Helenu hr. Mycielskou. Má dva syny a tři dcery. Pol- ským ministrem jmenován byl v lednu r. 1911. Potem převzal po dru. Robertu Meyerovi re- sort finanční a za nemoci dra. Glabiňského spravoval dočasně resort železniční, Hr. Za- leski jest důstojníkem a komořím. Sociální demokraté a nedělní učitelská schůze. Z Vídně, 30. října. Ve schůzi klubu če- ských sociálních demokratů referoval před- seda posl. Němec o svém odchodu z nedělní učitelské schůze v Praze. Klub schválil jeho postup. Usneseno, dokud nebude dán učiteli náležitá satisíakce, jeji ch schůze opomíjeti. Rakouský následník trůnu u německého cisaře. Ze Stanice Obory, 30. října. (K. k.) Pan arci- vévoda František Ferdinand přibyl dnes o 7 hod. 40 mín. ráno na knižecí stanici Oboru a odjel císař- ským automobilem do Nového Paláce. O 8 ho. 15 min. odebral se císař Vilém s panem arcivé- vodou a císařskými princi na dvorní hony v Göhrde
Minístr Zaleski Václav rýt Zaleský Zaleski Helena Pol Meyer Němec František Ferdinand Vilém Vídeň Merano Hradec Praha Nový palác
11 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 30. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval dvor- ního radu nejvyššího kasačního soudu dra. Karla Zwiedinka šl. ze Südenhorstu presidentem se- nátu tohoto soudu. — Jeho Veličenstvo císař schvá- lil jmenování generálního konsula první třídy dra svob. p. Ferstela komerčním ředitelem u vele- vyslanectví v Paříži a propůjčil mu s prominutím poplatků titul legačního rady první kategorie na dobu jeho funkce jako komerční ředitel. — Jeho Veličenstvo císař schválil povolání konsula Karla Hally ke správě generálního konsulátu ve Skadru Ministr kultu a vyučování propůjčil řídícímu uči- teli na obecné škole v Arnolticích Františku Klee- mannovi a Josefu Peškovi, řídícímu učitel na chlapecké obecné škole v Praze na Novém mě- stě, titul ředitele. Defínitivní uložení ostatků arcivévody
Zwiedinka Ferstel Hall Klee Pešek Vídeň Paříž Wiener Zeitung obecný škola v Arnoltice chlapecký obecný škola v Praga
12 article
Rainera. Z Vídně, 30. října. (K. k.) Dnes o 10. hod. do- poledne byly tělesné ostatky zesnulého pana arci- vévody Rainera v císařské hrobce u Kapucínů z obvyklých obřadů definitivně pohřbeny. Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 30. října. (K. k.) Oposiční strany ode. braly se dnes o 10. hod. dopoledne dle včerejšího usnesení, majíce své vůdce v čele, do sněmovny poslanecké. O dnešním jednání oposice ve schůrí nebylo nic sděleno. Jak se proslýchá, vylíčí hr. Michal Karolyi ve své řeči před začátkem schůze sťanovisko oposice ve schůzi. Každá strana bude jednati dle vlastního uvážení. Z Pešti, 30. října. (K. k. uh.) Zahájení schůze zpozdile se do 4 11. hod. dopoledne, ačkoliv opo- sice stejně jako strana vládní je přítomna ve veli- kém počtu. Sněmovna je velmi silně obsazena. Předseda Beöthy zahajuje schůzi o 1/411 Došlé spisy čtou se za úplného klidu. Předčítá se napřed přípis předsedy ministerstva, jakož Nejvyšší vlasinoruční list o svolání delegací. Na to vyzývá předseda členy oposice, kteří byli zve- leni do stálého inkompatabilitního výboru, a by složili slib, předepsaný jednacím řá- dem. Z těchto poslanců je přítomen jen posl.
Rainer Karolyi Vídeň Pešť
13 article
Szenti-Ivany, jenž odepřel vyhověti tomu- to vyzvání. K návrhu předsedovu usneseno tu- te záležitost pesl. Szenti-Ivanyho vzhledem na ne- poslušnost vůči předsedovi přikázati výboru im- nunitnímu. Předseda vyzývá poslance On- dřeje Ratha (Košutovec) ve schůzi přítomné- ho, aby na základě dřívějšího usne- sení se sněmovně omluvil. Posl. Rath to- mu nevyhovuje a vzhledem na tuto neposluš- nost vůči usnesení sněmovny příkazuje se věc ta rovněž výboru immunitnímu. (Nepokoj na levici.) Předseda sděluje pak, že mu byla podá- na žádost, podepsaná více než 60 poslanci za svo- lání schůze. Povazuje tuto žádost za bezpřed- mětnou, poněvadž svolal sněmovnu už na dnešek, a protože sněmovna učinila usnesení, že meritor- ní práce sněmovny poslanecké mají začíti dne 4. listopadu. Navrhuje, aby tato žádost byla uložena de archivu. Vůdce strany neodvislosti hr. Mi- chal Karolyi chápe se slova.
Rath Košutovec Posl Karolyi SzentiIvan
14 article
Posl. hrabě Michael Kurolyí prohlašuje, že po- kládá za nutno, aby jménem své strany, jakoži zvláště jménem všech, kdož podepsali žádost o svolání schůze, odůvodnil toto svolání. Celá řada důvodů ospravedlňuje skutečnost, že oposice až dosud nezúčastnila se rokování poslanecké sně- movny. Husarský kousek ze dne 4. června a celá řada násilností (hlučný souhlas v levo). Pavlikiády a mísení se parlamentní stráže mluví proto, že tuto sněmovnu nelze v nejpřísnějším slova smyslu po- kládati za parlament a že také volnost slovaa imunita není zle chráněna. (Souhlas v levo.) Strana práce vytýká vždy oposici, že se nedostavuje do sněmovny. Majorita by ovšem ráda viděla, kdyby oposice asistovala zde jako statáž vládě při jeií činnosti, jež poškozuje zájmy národa. Jakmile však z naší strany došlo by k nějaké nepříjemné po- známce, použila by ihned většina přísnosti jednacího řádu. Ale k této úloze statisty se opo- si ce nepropůjčí. (Hlučný souhlas.) Že většina nepřeje si rozvinutí panamy
Posl Michael
15 article
Markétina ostrova, o tem svědčí výmluvně skutečnost. V okamžiku, kdy oposice projevem Dopravní banky dozvěděla se o tomto no- vém skandálu, rezhodli jsme se, že o této věcí pro- mluvíme ve sněmovně velmi naléhavě. V rámei oneho jednacího řádu, jejž jedině uznáváme [Sou- hlas v levo.), podali jsme žádost za svolání mímo- řádné schůze. To žádali jsme předevěírem opětně od předsednictva, vycházejíce se stanoviska, že dnešní schůze jest jenom formální, a že meritorní schůze má se konati 4. listopadu. Ovšem že před- sednictvo má právo tuto žádost odmítnouti, ale to jest pak důkazem, že většina pomocí předsedni- ctva využiikuje každé záminky, aby zamezila svo- lání takové schůze Předseda šl. Beöthy protestuje proti výtee že někdo vykonává na předsednictvo vliv. (Vese- lost v levo.) Předsednictvo postepuje na základě jednacího řádu a ve smyslu jeho opatření. (Velk hluk.) Posl. hr. Karolyi: V poslední schůzi vy- stoupil ministerský předseda s jistou emíasí jako fanatik zodpovědnosti a přece chce zabrániti, aby- chom ho volali k zodpovědnosti. Tím, že jsme sem dnes přišli, sledujeme účel, abychom rozhod- ně a co nejintensivněji protestoval proti násilnostem. Jsme zásadními odpůrei každé parlamentní násilnosti, avšak jest nemožno aby většina snad na základě principu majority hod. aml.
Markétin Posl Karolyi dopravní banka Vesa
16 article
osvojovala si právo k těmto parlamentním násil- nostem. Po 18. listopadu prohlásil ministerský předseda, že se odvolá k národu; že národ má této otázce rozhodnouti. Při každé příležitosti odvolává se na zásadu majority, avšak ztratil morální základ, aby právě na podkladě zásady majority za všech okolností zjednal platnost své politice. Řečník nechce pode- zřivati osobní zámysly ministerského předsedy. avšak podstatou otázky jest přece, že mini st. předseda v minulosti o tom věděl a také v přítomnosti o tom ví, že větší- na zvolena byla pomocí korupce. (Od- por v pravo.) Způsob, jakým pokladna strany byla utvořena a jakým byla používána, dekazuje, že tímto způsobem může každý parla- mentarism učiněn býti illusorním. Ovšem ministerský předseda prohlašuje, že nepo- mýšlí na takový postup v budoucnosti. (Výkřiky v levo: „Krásný slib, ale my mu nevěříme!") Avšak jestliže i v tomto případě věříme, zdá se nám všem, že ministerský předseda jak s jako náčelník lupičské bandy má prospěch z jednání své bandy. (Hluk pravo, souhlas v levo.] Předseda volá řeč- níka ku pořádku. (Souhlas v pravo.) Poslanec hr.
17 article
Karolyi: Za těchto okolností nemůže se ovšem ministerský předseda naprosto odvolávati na to že jest fanatikem zodpovědnosti. Řečník líčí pak morální a materiální následky dnešního režimu a praví: I když komitáty jeden za druhým vyslovují vládě svoji nedůvěru, jest to jenem důkazem úpadku veřejného života. (Odpor na pravici, hlučná pochvala na levici.) Řečník vy- týká ministerskému předsedoví, že přes rozsudek soudu, kterým Ladislav Lukács byl stigmatisován jako největší panamista v Evropě, přenesl se se vznešeným gestem a že přes to považuje šlechtice Lukácse za velikého státníka. Řečník žádá, aby poslanecká sněmovna byla co nejdřive svolána ke schůzi, na které by se projednaly záležitosti pa- namy. (Dlouhotrvající hlučná pochvala na levici.) Cholera v Bosně.
Lukács Evropa Boseň
18 article
Ze Sarajeva, 29. října. (K. k.) V Bosenské Gra- dišee udály se dva nové případy cholery, které skončily smrtí. Vladařství v Bavorsku Z Mnichova, 30. října. (K. k.) Osnova zá- kena o zrušení vladařství v Bavorsku byla schválena ve dnešní schůzi sně- movny poslanců všemi hlasy proti hlasům soclálních demokratů a obou demokratů Köhleho a Qulddea. Na to zahájila sněmovna druhé čtení k němuž se nikdo nepříhlásil o slovo. Předlcha byla pak hlasováním dle jmen schválena 122 proti 2 hlasům. Brunšvické slavnosti. Z Ratenova, 29. října. (K. k.) Večer přibyli sem císař Vilém. císařovna Augusta Viktorie, krá- lovna řecká a choť prince Karla Bedřicha hesen- ského. Universitní předloha v Hamburku zamítnuta. Z Hamburku, 30. října. (K. k.) Občanstvo za- mítlo universitní předlohu a usneslo se na dalším vybudování ústavu koloniálního Návštěvy v Rusku. Z Petrohradu, 30. října. Proslýchá se zde, že o ruských velikonocích zavítá do Carského Sěla k návštěvě carských manželů anglický král s královnou a princem Walesským, za kteréž návštěvy zasnoubí prý se princ s velkou kněžnou Taťanou. V příštím letě přijede do Petrohradu k návštěvě belgický král Albert. Korunní prine rumunský Ferdinand a prine Karol odjedou z Bukurešti do Ruska příštíh týdne k návštěvě carských manželů.
Vilém Karel Bedřich Albert Ferdinand Karol Sarajevo Bavorsko Mnichov Ratenov Hamburk Rusko Petrohrad Bukurešť August Viktoria
19 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Samostatný postup českých poslanců agrárních. Klub říš. poslanců české strany agrární mě včera ve Vídni schůzi, po níž vyhlásil, že své snahy o utvoření Jednotného českého klubu na říšské radě považuje za zmařeny. Oliciální zpráva, o schů- zi té vydaná, zní- „Klub českoslovanských poslanců agrárníeh konal dnes schůzí za předsednictví poslance Frant. Staňka, který podal podrobný referát o pokusech předsednictva agrárního klubu, aby příměl ostatní české strany k utvoření Jednotného českého klubu všech českých poslanců na radě říšské. Z prosidia bylo konstatováno, že ve smyslu usnesení agrárního klubu bylo ostatním stranám, zvláště pak straně mladočeské, koncedováno vše, čeho si strany přály. a několikráte bylo jim opětovně dáne ujištění, že česká strana agrární přijme každé stanovy a po- drobí se každému rozhodnutí většiny tehoto, celým národem požadovaného jednotného sboru všech če- ských poslanců. Klub vzal s politováním na vě- domí sdělení předsednictva, že přes tuto krajní ochotu a veliké sebezapření, se kterým strana ag- rární o uskutečnění Jednotného klubu se zasazo- vala, nesetkalo se úsilí to s přiznivým výsledkem
František Staněk Vídeň
20 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobů zu s večerní . . . . za sl Ve filiálkach na venkově ranní čislo večorní lnseráts plati se hotově nupřed. ředplacent a inasrty přijima sdmrnistrace v Marianské uLa. a Tam nachásejí se táž redaken, tískárna a ozpedies „Národních Llstů“ Bukopuay se nevranst
národní Llstus
21 article
z čehož je patrno, že není na všech stranách po- třebného porozumění a pochopení pro jednotný po- stup českých řad a že opětné ubezpečování někte- rých stran je jen zakrýváním pravého stavu věcí, vynucovaným z ohledu na zodpovědnost vůči ve- řejnosti. V důsledcích toho usnesl se klub českých poslanců agrárních jednomyslně na tom, že bude postupovati samostatně, a dnes bylo uloženo před- sednictvu, aby při otázkách všenárodních zvalo předsedy ostatních českých stran ke společným po- radám, v nichž by byl podniknut pokus aspoň od případu ku případu zjednati pokud bude možno jednotný postup ne-li všech, tož aspoň velké vět- šiny českých poslanců. K tomuto projevu snad stačí — zatím aspoň — poznamenati, že poslanci svobodomyslní se nevzpí- rají přispěti svým podílem k utvoření společného Českého klubu; žádali jen, aby ujednání o něm bylo odloženo do té doby, až se nynější zmatená situace vyjasní. A že se tak dosud nestalo, že situace se dosud nevyjasnila, je dojista všeobecně patrno.
22 article Německo-nacionální svaz a organisace státního
Německo-nacionální svaz a organisace státního úřadnictva. Ve včercjší schůzi německo-nacionálního svazu jednalo se též o akcí státního úřadnictva pro slu- žební pragmatiku, Členové svazu si stěžovali na nesmírné útoky předsednicíva Ústředního svacu rakouských spolků státního úřadnictva. Proto se německo-nacionální svaz usnesl, příště jednati pou- ze s nacionálními organisacemi úřadníků a zřízenců státních. Za takové nacionální organisace považují se též organisace dolnorakouských státních úřadníků a zřízenců, ač ve svých titulech nejsou označeny jako německé. Rakouský svaz spolků státních úřadníků bude tedy německo-nacionálním svazem na říšské radě boykotován.
23 article Koupě „Zátorky“.
Koupě „Zátorky“. Při letošních doplňovacích volbách de pražeké- ho sboru ob. starších byla radniční většině vytý- kána též koupě „Zátorky“ v Praze-Holešovicích. Letoční oposice tvrdila, že i „Zátorka“ byla obeí pražskou přeplacena, a naznačovala se všelijaká podezření.. Proto tím více vítáme stať, jež nám byla za- slána z kruhův odborných, sledujících trh pražských nemovitostí, a která obsahuje přesvědčivý výklad. že obec pražská koupila „Zátorku“ výhodně a se stanoviska komunélní politiky úspěšně a zdárně. Článek nám zaslaný zni: „Zátorka“ je, vlastně byla zemědělská usedlost výměry 75 strychů. Po- slední soukromník, kterému patřila, p. Altvater. národností německé, koupil „Zátorku“ v letech padesátých za 50.000 zl. Průběhem let, a síce do roku 1896 prodal třetinu této usedlosti, takže mu z ní zbylo 51 strychů.
Zátorka Praha Holešovice Zátorka
24 article
Pan Alivater zemřel, zanechav tři děti, jed- noho syna a dvě dcery. Tato rodina zdědila po svém otci vedle ostatního jmění též „Zátorku“. O jmění movité se rozdělili snadno, o „Zátorku“ se rozdě- liti bylo tězko, i volena byla obvyklá cesta: prodal nemovitost a rozdělit se o peníze. Iniciativu měi míti syn nebožtíkův, mladý p. Altvater. Ten však byl nemocen srdeční vadou, a proto jednání o pro- dej vedl jeho švakr p. Redelhammer, jenž byl dů- stojníkem u vojska. Za mladého p. Altvatera jednal jeho právní zástupce dr. Eppinger, známý jako přísedící zemského výboru, Když se jednalo o pro- dej „Zátorky“, tu dr. Eppinger dal ji soukromě od- hadnout, aby věděl, co za ni žádat. O tento odhad požádal vrchního inženýra zemského výboru p. Vo- trubce, nynějšího stavebního radu zemského vý- boru. Pan inženýr Votrubec jednal před odhadem tím s mladým p. Altvatrem, který stál na tom, že odhad se děje pro soukromou potřebu, poněvadz jeho sourozenci chtějí jeho podíl na „Zátorce“ koupiti pro sebe, a proto mladý p. Altvater žádal. aby odhad nebyl vysoký.
Alivater Redelhammer doktor Eppinger Votrubec Altvatr Zátorka
25 article
Jak z dalšího vysvitne, p. vrchní inž. Votrubee se podle toho zachoval. Jednu třetínu „Zátorky“, tehdy 51strychové, odhadl na 350.000 K, z čehož resultuje pro celou „Zátorku“ příbuzenská cena 1.050.000 K. Mladý p. Altvater pak svoji třelinu „Zátorky“ prodal své paní sestře za 200.000 K.- Asi za tři roky na to koupila pražská obe celou „Zátorku“ asi za 1.500.000 K, takže každý nepředpojatý uzná, že obec ji nekoupila draho, nýbrž velice výhodně, tím výhodněji, jelikož v době. kdy tato koupě byla provedena, panoval v Holešo- vicích neobyčejně velký stavební ruch, který ovšem ceny stavebních pozemků pozvedal do výše. Když obec pražská koupila „Zátorku“. měřící 51 strychů, za 1.500.000 K. tu 1 čtver. sáh stál asi 26 korun, ke kterážto sumě musí ovšem každý odbornik po-
Altvater Zátorka Holešo
26 article
Různé zprávy. Za ruským Čechem. Přítel našeho listu a náš krajan, žijící na Rusi píše nám z Kyjeva: Z řad ruských Čechů odešel na věčnost Antonín Veska, ředitel továrny secích strojů v Kyjevě. Málo kdo mimo jeho mistry a dělníky znal ti- chého, skromného, pilného pracovnika, za něhož továrna byla založena a se rozšiřovala, za to však jeho dílo „sějalky patent Veska“ jsou známy nejen po celém Rusku, ale i v západní Evropě Jméno Vesky pojistilo si jedno z nejčestnějších míst v historii rozvoje secích strojů, zejména uni- versálně kombinovaných, neboť teprve po 63 letech v Kyjevě za jeho účastenství rezřešen problém při- hodného stroje, který nejen semena veškerých plo- din, ale také živiny umělé klade do řádků, a tím zemědělství dána možnost lépe využitkovatí bohat- ství půdy, mrvy dobytčí a přírodních sil. Ve Stupně u Jičína narozen, stal se z učně děl- níkem, z dělníka mistrem v největší české továrně secích strojů u nebožííka Frant. Melichara v Bran- dýse n. L. a konečně z mistra ředitelem kyjevsl továrny, jež za jeho řízení stala se dnes známou p celé Evropě.
Čecho Vesek František Melichar Kyjev Rusko Evropa Stupno Jičín Bran
27 article
Veska je příkladem svědomitého pracovníka a jeho tvorba bude ještě dlouho sloužiti ke cti če- ské zdatnosti Jen jednoho třeba litovali, že odešel tak záhy v nejlepším věku 48 let. Nejsa pevného zdraví, ji několik let musil jezditi k radě lékařů po lázních Posledně byl v Houštce u Staré Boleslavi. Radi - aktivní voda Houštky. nasycená kyslíkem, témet docela odstranila rheumatické bolesti, jimiž nejvíce trpěl, a také celkový stav se potěřit elně zlepšil, ale patrně divu uzdravení ani Houštka již přívésti ne- mohla. Naléháno, aby zimu ztrávil na jihu — on všsk se rozhedl týden před skonem k návratu do Kyjeva. Přijel zemříti tam, kde působil 15 let, ke svému dílu, ke svým mistrům a dělníkům, kteří jei ctili jako svého přísného, ale spravedlivého vůdce. A když mu sbor zapěl „věčnuju pamjať“, zalkala nelen jeho věrná choť a jeho nejbližší přátelé, ale také celá velká rodlina dělná slzela, že take brzo ji odešel učitel dobrého a svědomitého dila. On odchoval nejen mnoho Čechů, mistrů svého dela, zle také veliký počet příslušníků velké slo- vanské Rusi. Dilo zesnulého bude uznáno historií zeměděl- ství a vřelá pamálka bude mu zachována všemi. kdo blíže poznali tehoto skromného a šlechelného člověka.
Houštka Čecho Stará Boleslav Kyjev Houštka
28 article
= Emma Destinnová ve ivi kleci. Ve středu dopoledne putovaly v Berlíně houfy novinářů. berců a jiného zvaného obeconstva do jisté ber- linské filmové lovárny, kde se patrně muselo díin něco velmi zajímavého. Kdo se zeplal. dověděl se. že bude zachycována na film naše slavná krajan- ka, Emma Destinnová, ve lví kleci. Již jednou prošla novinami zpráva o této nejnovější úloze Deslinčině, ale tehdy ji slavná zpěvačka demento- vala, jak vidět neprávem, neboť ve středu skuteč- ně zpivala ve lví kleci. Vlastně nezpívala, protože byla obava, že by šelmy mohly býti zpěvem vo- drážděny. Kromě Destinnové a tří lvů byli v kleei dva cvičitelé, krotitelka, režisér a autor kusu. ne
Destinnová Berlín
29 article
Hans Heinz Ewers. Jak vidět, věc nebyla prostá. Film má název „Moc zpěvu“ a má býti důkazem že zpěv velké umělkyně uklidňuje i divoké šelmy. Přece však bylo méně riskantní nečiniti pokusua pořadatelé vypomohli si tím, že do náležité vzdá- lenosti od klece byl dán gramofon s deskou, na níž byl již před lím zachycen hlas Emmy Destin- nové, aby hlas příliš k šelmám nedoléhal. Destin- nová k této desce přidala jen náležitou mimiku, která ji přece svedla k tichému notování gramo- fonem předváděného zpěvu. Krotitelka, jež v jed- né scéně vyslupuje jako pianistka, měla za úkol. přiměti lvy ke skoku na desku klavíru. Při tomto cvičení byla Emma Destinnová mimo klec a ruka- ma svírala železné tyče klece. Nebylo ji přece asi příliš do smíchu, když lvi, místo aby vyskočili na klavír, vypukli v řev. Konečně, když se dospělo tak daleko, že lvi krotitelku poslechli, mohlo býti tedy započalo se snímkem. Emma Destinnová od- vážně valoupila do klece a poslavila se vedle jed- noho lva. Ve velkém prostoru kolem klece, napl- něném obecenstvem, zavládlo ticho. Každý napistě pozoroval zpěvačku, jež otvirala úsla, nevydávajíc hlasu a píanistku, jejíž prsty se dotýkaly kláves. jež rovněž mlěrly. Scéna trvala tři nebo čtyři mi- nuly, zatím co gramnfon jaeným hlasem umnělkyně zpíval známou arii z Mignon „Connais tu le pay. ou lleurit loranger“. Před koncem velal režisér „Páni a dámy, zdržte se poflesku,“ čímž zvláštní scéna nabyla ještě podivnějšího rézu, neboť uměl- kyně děkovala po skončení písně za potlesk, kte- rého nebylo. Na to musela umělkyně podati ještě jeden důkaz své odvahy. Podepřena o jednoho Iva. trpělivě čekala, až byla učiněna řada fotogral- ckých — ne pro film — snimků. Ostatní scény
Hans Heinz Ewers Destinnová Páňa Iva Mignon pay Emma Destino Destino
30 article
filmu byly hrány mimo klec. Zajímavo je, co řekla umělkyně po skončení scény se lvy o svých po- citech. Popírala, že by byla měla jen nejmenší pocit strachu a jako na důkaz svého tvrzení vo- lala svým impulsivním způsobem, vztahujíc rukuí „Ohledejte můj tep, není zrychlený ani o jeden úder. Neměla jsem ani trochu sirachu, jen to jsem zpozorovala, že zpívala-li jsem poněkud hlasitěli. stal se lev neklidným a když jsem jednou vzala jeden tón ještě silněji, počal tise bručel. Pak jsem se ovšem snažila, aby mne nebylo slyšet.
31 article
= Kodaňská „Žába“. „Žaba“ dokázala, že k podzimní umělecké výstavě v kodaňském Char- lottenborgu, která jindy bývá jen spoře navštěvo- vána, hrne se letos obecenstvo v proudech. Do- stalo ovšem seusaci, která dnes jedině „táhne“. ať je to již do kabarotů nebo — bohužel — i do výstav. Původcem — ač mimovolným — této sen- sace je známý kodaňský sochař Rudolí Tegnor. který získal jméno hlavně allegorickým pomníkem „K svěllu“, který bvl před několika lety postaven světoznámému dánskému lékaři Finsenovi. Togne- rova „Žába“ je bizarrní pokus umělce, zobraziti ženu v poloze opravdu nezvyklé. Tegner vytvořil mladé ženské tělo, zcela obnažené, skrčené, s roztaženýma nohama a s polovzlaženýma rukama ku předu. Akt skulečně připomíná žábu, ucbysta- nou ke skoku. Je pochopitelno, že pohled na ženu v této póse většinu obecenstva zarazí, třeba byl 4ento problém se stanoviska uměleckého sebe za- jímavější. Náhledy členů ředitelství výstavy se velice různily, když šlo o to, hodí-li se tato skul- píura pro veřejnou výstavu. Poněvadž však umě- lec, který má velice dobrou pověst, byl toho ná- hledu, že se může socha zcela dobře vystaviti. rozhodla se sochařská sekce výstavy, že bude dílo vystaveno. Když však byla „Žába umístěna ve výstavním sále, vznikly ve výstavním předsedni- ctvu přece pochybnosti o přijetí sochy a Tegner byl tajně vyzván, aby dal své dílo odvézti. Umě- lec, nechtěje vyvolati bouřku, povolil a „Žába byla tiše odvezena. Nad tím se však velice roz- hněvala sochařská sekce a považovala za urážku umělce, že byl nucen odstraniti dílo, již přijaté.
Žaba Rudolit Tegnor Finsen Tegner Chara Uma
32 article
Chtěla stůj co stůj provésti své rozhodnutí a se svolením umělcovým požádala soudního vykona- vatele kodaňského, aby sochu opět postavil na vylčené místo. A tak jednoho rána měli chodei zvláštní podívanou. Před výstavní budovou se za- stavil autemobil se soudním vykonavatelem a „Žábou“, která slavnostně zaujala své staré misto a o celém úřadním aktu sepsán protokol. Tote vše nezůstalo ovšem obecenstvu tajno, není tudiž divu, proudí-li do výstavy houfy mužů i žen, aby si prohlédli — a dobře prohlédl! — sochu, která má tak zajímavou historii = Opětný požár na výstavě v Gentu. Z Bru- selu, 29. října. (K. k.) Dnes o 7. hod. večer vy- pukl v městské čtvrti staroflanderské na světově výstavě v Gentu požár. 7 domů bylo zničeno; pět z nich znázorňuje hospie ze XVI. stol. Škoda jest prý značná. Požár byl za hodinu uhašen. Povodně v Americe. Z Nového Yorku. 29. říjnz. (K. k.) Dle zprávy ze San Sebastianu nastaly tam neobyčejně prudké lijavce, čímž byly způsobeny velké povodně. Jak bylo až dosud zji- štěno, utonuly tam 54 osoby.
Gent Br Amerika Nový York San Sebastian