1
masthead
Ročnik padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. října 1913.
Praha
4
article
Nn ranni a večernl listy
předplácí s
V Praze v administraci.
na měsle.
na čtvrt feta
s k —
s dvoji donáškout
a měsi
na čtvrt leta
na měsla e HIlátkáchi
2K s
a měmo Poštod
aa čtvri iota . . .
s dvojí zásllkou
měsle
K N0 k
na čtvrt lote . u k 40b
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Adminintrace a expedice
1062. — Obchodní tiskárna 5955.
V Praze, 30. října.
Ve výkladu mezinárední situace Srbska.
který podal včera ministr-president Pašič.
znějí tony trpké výčitky naší monarchii. Děkoval
Rusku, Francii, Anglii i Německu, ale o sou-
sední monarchii mohl jen vysloviti politování.
že příznivé disposice pro zlepšení sousedského
poměru jsou stále kaženy příhodami, jako bylo
pověstné vyzvání Tiszovo za nebezpečí srážky
Srbska a Bulharska, jen ať se servou, že bal-
kánským státům přísluší právo, aby proti sobě
vedly válku, jako byl později požadavek revise
bukurešťské smlouvy a jako bylo nedávné ulti-
matum. Pašič znova vykládá, že ultimatumv
záležitosti vyklizení Albanie srbským vojskem
bylo zbytečné, protože srbská vláda opětovně
prohlašovala, že se podrobí vůli velmocí, ale
ovšem musíla se starati o záruky, aby v nej-
bližší době znovu nebyla překvapena loupeži-
vými vpády Albanců.
Výtky Pašičovy nejsou bezdůvodny. Naše
diplomacie se chová stále tak, jakoby jí n
tom záleželo, aby na Balkáně nebylo pořádku.
Pašič
Pašičův
Praha
Srbsko
Rusko
Francie
Anglie
Německo
Bulharsko
Albánie
Balkán
HIlátkách 2
5
article
Vlastně není třeba tvrdit to podmínečně;
opravdu diplomacii záleží na tom, aby na Bal-
káně nebylo pořádku, aby tam žádná věc ne-
byla definitivně vyřízena, aby stále tam byly
příčiny k novým sporům. To je stará diploma-
tická taktika, které velmi dobře rozuměl zvlá-
ště Bismark a v tom aspoň, v tomto stálém
popichování a dráždění jsou páni z Míčového
náměstí mistry.
Srbsko ovšem ukazuje, a správně ukazuje
na to, že tato popichovací taktika konec konců
nemá smyslu. Rakousko-Uhersko nepotřebuje
dokazovat vůči Srbsku, že je silnější. To v
každé malé dítě, k tomu není třeba držet po-
hotově statisícovou armádu po celé měsíce.
„Samouprava“, oficiósní list srbský, na-
psala před dvěma dny: „Dnes dobývá se svět
hospodářsky, kapitálem! Není výhodno pro
Rakousko poutati k sobě Srbsko suverenitou;
mnohem prospěšnější by bylo, zajistiti siv
Srbsku pevné a vynikající hospodářské posta-
vení. Toho potřebují rakouští národové, toho
potřebuje i samo Srbsko.“
Tak píše srbský oliciósní list, tak střízlivě
a věcně o tom uvažuje. Ale my pořáde bráníme
jen albanské loupežníky, stavíme jim školy
udržujeme kostely, subveneujeme banky, dá-
váme jim zbraně a náboje, místo abychom již
konečně hledali nějaký způsob života se Srb-
skem, abychom se dívali na Balkán nejen jake
na místo pro vývoz našich peněz, nýbrž i jak
na místo pro vývoz našeho zboží. Dráždíme
stále Srbsko a ustupujeme tam hospodářské
posice Německu. Což nedovede naše diplo-
macie nic jiného, leč pracovat „poar le roi de
Srb
Bala
míčový náměstí
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Německo
6
article
Prusse“
Zdá se, že opravdu nedovede. Dokazuje
nám to i polský publicista, Zdislav Marycki
v krakovském „Swiatě Slowiaňském“. Pan
Marycki dokazuje, že balkánské spory, jme-
novitě spor Rakouska s Ruskem o Balkán, na-
hánějí jen vodu na pruský mlýn. Pruská poli-
tika při jejích vzájemných třenicích stává se
důležitou. Kdyby obě velmoci se dohodly
Balkáně a ponechaly ho jeho osudu, znamenal
by to konec pruské síly. Vrcbolem rakouské
neobratnosti a nejoddanější službou pruskému
králi byla by podpora albanského povstán
proti Srbsku.
Tato slova napsaí pan Marycki ještě před
ultimatem. Události jeho obavy potvrdily. Po-
tvrzují to jeho mínéní, že Maďarům jde jen
to, aby nevraživost mezi Rakouskem a Srb-
skem byla co největší, aby válka srbsko-ra-
kouská stále visela na vlásku, ale nevybuchla.
Maďaři nechtějí, aby za přátelského poměru
mezi Srbskem a Rakouskem v Bělehradě se-
sílilo austrofilské hnuti, ale ani aby Rakousko
territoriálně se rozšířilo na srbském území.
protože tím by sesílil slovanský živel v mo-
archii.
„Maďaři raději chtějí, ať se Rakousko roz-
padne, než aby mělo přestat být německo-
maďarským“ — v této větě shrnuje svou Kas-
sandřinu věštbu Polák pan Marycki.
Marycký
Slowiaňský
Maďar
Srb
Polák
Rakousko
Rusko
Balkán
Srbsko
Bělehrad
8
article
Události na poloostrově
balkánském.
Žádná shoda mezi Rakouskem a Ruskem.
M. Z Kolína n. R., 30. října. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Dle petrohradské depeše „Kölni
sche Ztgu.“ považuje ruská diplomacie poslá-
ni nového rakousko-uherského velevyslance
hr. Szaparyho za snahu Rakousko-Uher-
ska, docíliti jakéhosi sblížení s Ruskem. „Ve-
černoje Vremja“ popirá na základě
dotazů, učiněných u několika diplomatů.
pravděpodobnost, že by toto úsilí
Rakousko-Uherska docililo něja-
kého úspěchu. Ruská diplomacie uzná-
vala prý solidaritu obou velmocí při ochraně
Bulharska po druhé balkánské válce, jakož ve
snaze o revisi bukureštské smlouvy o míru.
avšak Rakousko-Uhersko zasadil
potom svým postupem proti Srb-
sku shodě s Ruskem velmi citel-
nou ránu. Rakousko-Uhersko ne-
chce— jak z tohoto postupu vidno — u zna-
ti platnost zásady: „Balkán bal-
kánským národům“ a kráčí dále
svojí vlastní cestou, která se s po-
vahou a cílem ruské politiky ni-
kterak neshoduje.
Ztg
Srb
Rakousko
Rusko
Kolín
Uhry
Uhersko
Bulharsko
Balkán
9
article
Bulharský král do Peští.
Z Pešti, 30. října. „Ungar. Korrespondenz
oznamuje, že bulharský král Ferdinand na
počátku příštího týdne přijede do Pešti, kde bude
míti poradu s hr. Berchtolde m.
Srbsko-bulharské hranice a Rusko.
Z Berlína, 30. října. „Localanz.“ sděluje
z Petrohradu: Srbsko a Bulharsko požádaly
Rusko za sprostředkování v otázce hranic.
Rusko jim ještě neodpověděle.
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Athén, 29. října. (Ag. d'Ath.) Turečtí dele-
gáti neobdrželi ještě instrukce Porty ve příčině do-
hody, nastavší mezi řeckými a tureckými delegáty
v otázce vakulů a muštiů. V dobře zpravených kru-
zích se soudí, že váhavost Porty je způsobena no-
vými požadavky, které klade Turecko v otázce
vakufů. Příští plenární schůze delegátů nebude se
konati před tím, než dojdou nové instrukce, ve pří-
čině kterých řecký ministr zahraničních záležitostí
žádá, aby byly jasné a definitivní. Proto zpozdí se
uzavření míru nejméně o 14 dní. Přes to trvá Řecko
na dohodě už dosažené a nepřeje si na žádný pří-
pad. aby se stal průtah.
Ungar
Ferdinand
Berchtold
Pešť
Srbsko
Rusko
Berlín
Petrohrad
Bulharsko
Atény
Turecko
Řecko
Aga . d ' Ath
10
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Minístr Zaleski hrabětem.
Z Vídně, 30. října. (K. k.) Jak se c. k. te-
legrafní korrespondenční kancelář dovídá, byl
ministru financí Václavu ryt. Zaleské-
mu propůjčen s prominutím po
platků stav hrabě cí.
Z Vídně, 30. října. Včera došla od chot
ministra financí hr. Zaleského z Meranu sem
zpráva, že stav jeho se podstatně zlepšil. Hr.
Václav Zaleski narodil se r. 1868 jako syn bý-
valého místodržitele a ministra haličského Fi-
lipa ryt. Zaleského. Rodina jejich jest staro-
polská. Hr. Zaleski pojal r. 1894 za choť Helenu
hr. Mycielskou. Má dva syny a tři dcery. Pol-
ským ministrem jmenován byl v lednu r. 1911.
Potem převzal po dru. Robertu Meyerovi re-
sort finanční a za nemoci dra. Glabiňského
spravoval dočasně resort železniční, Hr. Za-
leski jest důstojníkem a komořím.
Sociální demokraté a nedělní učitelská
schůze.
Z Vídně, 30. října. Ve schůzi klubu če-
ských sociálních demokratů referoval před-
seda posl. Němec o svém odchodu z nedělní
učitelské schůze v Praze. Klub schválil jeho
postup. Usneseno, dokud nebude dán
učiteli náležitá satisíakce, jeji ch
schůze opomíjeti.
Rakouský následník trůnu u německého cisaře.
Ze Stanice Obory, 30. října. (K. k.) Pan arci-
vévoda František Ferdinand přibyl dnes o 7 hod.
40 mín. ráno na knižecí stanici Oboru a odjel císař-
ským automobilem do Nového Paláce. O 8 ho.
15 min. odebral se císař Vilém s panem arcivé-
vodou a císařskými princi na dvorní hony v Göhrde
Minístr Zaleski
Václav rýt
Zaleský
Zaleski
Helena
Pol
Meyer
Němec
František Ferdinand
Vilém
Vídeň
Merano
Hradec
Praha
Nový palác
11
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 30. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval dvor-
ního radu nejvyššího kasačního soudu dra. Karla
Zwiedinka šl. ze Südenhorstu presidentem se-
nátu tohoto soudu. — Jeho Veličenstvo císař schvá-
lil jmenování generálního konsula první třídy dra
svob. p. Ferstela komerčním ředitelem u vele-
vyslanectví v Paříži a propůjčil mu s prominutím
poplatků titul legačního rady první kategorie na
dobu jeho funkce jako komerční ředitel. — Jeho
Veličenstvo císař schválil povolání konsula Karla
Hally ke správě generálního konsulátu ve Skadru
Ministr kultu a vyučování propůjčil řídícímu uči-
teli na obecné škole v Arnolticích Františku Klee-
mannovi a Josefu Peškovi, řídícímu učitel
na chlapecké obecné škole v Praze na Novém mě-
stě, titul ředitele.
Defínitivní uložení ostatků arcivévody
Zwiedinka
Ferstel
Hall
Klee
Pešek
Vídeň
Paříž
Wiener Zeitung
obecný škola v Arnoltice
chlapecký obecný škola v Praga
12
article
Rainera.
Z Vídně, 30. října. (K. k.) Dnes o 10. hod. do-
poledne byly tělesné ostatky zesnulého pana arci-
vévody Rainera v císařské hrobce u Kapucínů z
obvyklých obřadů definitivně pohřbeny.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 30. října. (K. k.) Oposiční strany ode.
braly se dnes o 10. hod. dopoledne dle včerejšího
usnesení, majíce své vůdce v čele, do sněmovny
poslanecké. O dnešním jednání oposice ve schůrí
nebylo nic sděleno. Jak se proslýchá, vylíčí hr.
Michal Karolyi ve své řeči před začátkem schůze
sťanovisko oposice ve schůzi. Každá
strana bude jednati dle vlastního uvážení.
Z Pešti, 30. října. (K. k. uh.) Zahájení schůze
zpozdile se do 4 11. hod. dopoledne, ačkoliv opo-
sice stejně jako strana vládní je přítomna ve veli-
kém počtu. Sněmovna je velmi silně obsazena.
Předseda Beöthy zahajuje schůzi o 1/411
Došlé spisy čtou se za úplného klidu. Předčítá
se napřed přípis předsedy ministerstva, jakož
Nejvyšší vlasinoruční list o svolání delegací. Na
to vyzývá předseda členy oposice, kteří byli zve-
leni do stálého inkompatabilitního výboru, a by
složili slib, předepsaný jednacím řá-
dem. Z těchto poslanců je přítomen jen posl.
Rainer
Karolyi
Vídeň
Pešť
13
article
Szenti-Ivany, jenž odepřel vyhověti tomu-
to vyzvání. K návrhu předsedovu usneseno tu-
te záležitost pesl. Szenti-Ivanyho vzhledem na ne-
poslušnost vůči předsedovi přikázati výboru im-
nunitnímu. Předseda vyzývá poslance On-
dřeje Ratha (Košutovec) ve schůzi přítomné-
ho, aby na základě dřívějšího usne-
sení se sněmovně omluvil. Posl. Rath to-
mu nevyhovuje a vzhledem na tuto neposluš-
nost vůči usnesení sněmovny příkazuje se věc ta
rovněž výboru immunitnímu. (Nepokoj na levici.)
Předseda sděluje pak, že mu byla podá-
na žádost, podepsaná více než 60 poslanci za svo-
lání schůze. Povazuje tuto žádost za bezpřed-
mětnou, poněvadž svolal sněmovnu už na dnešek,
a protože sněmovna učinila usnesení, že meritor-
ní práce sněmovny poslanecké mají začíti dne 4.
listopadu. Navrhuje, aby tato žádost byla uložena
de archivu. Vůdce strany neodvislosti hr. Mi-
chal Karolyi chápe se slova.
Rath
Košutovec
Posl
Karolyi
SzentiIvan
14
article
Posl. hrabě Michael Kurolyí prohlašuje, že po-
kládá za nutno, aby jménem své strany, jakoži
zvláště jménem všech, kdož podepsali žádost o
svolání schůze, odůvodnil toto svolání. Celá řada
důvodů ospravedlňuje skutečnost, že oposice až
dosud nezúčastnila se rokování poslanecké sně-
movny. Husarský kousek ze dne 4. června a celá
řada násilností (hlučný souhlas v levo). Pavlikiády
a mísení se parlamentní stráže mluví proto, že tuto
sněmovnu nelze v nejpřísnějším slova smyslu po-
kládati za parlament a že také volnost slovaa
imunita není zle chráněna. (Souhlas v levo.) Strana
práce vytýká vždy oposici, že se nedostavuje do
sněmovny. Majorita by ovšem ráda viděla, kdyby
oposice asistovala zde jako statáž vládě při jeií
činnosti, jež poškozuje zájmy národa. Jakmile však
z naší strany došlo by k nějaké nepříjemné po-
známce, použila by ihned většina přísnosti jednacího
řádu. Ale k této úloze statisty se opo-
si ce nepropůjčí. (Hlučný souhlas.)
Že většina nepřeje si rozvinutí panamy
Posl
Michael
15
article
Markétina ostrova, o tem svědčí výmluvně
skutečnost. V okamžiku, kdy oposice projevem
Dopravní banky dozvěděla se o tomto no-
vém skandálu, rezhodli jsme se, že o této věcí pro-
mluvíme ve sněmovně velmi naléhavě. V rámei
oneho jednacího řádu, jejž jedině uznáváme [Sou-
hlas v levo.), podali jsme žádost za svolání mímo-
řádné schůze. To žádali jsme předevěírem opětně
od předsednictva, vycházejíce se stanoviska, že
dnešní schůze jest jenom formální, a že meritorní
schůze má se konati 4. listopadu. Ovšem že před-
sednictvo má právo tuto žádost odmítnouti, ale to
jest pak důkazem, že většina pomocí předsedni-
ctva využiikuje každé záminky, aby zamezila svo-
lání takové schůze
Předseda šl. Beöthy protestuje proti výtee
že někdo vykonává na předsednictvo vliv. (Vese-
lost v levo.) Předsednictvo postepuje na základě
jednacího řádu a ve smyslu jeho opatření. (Velk
hluk.)
Posl. hr. Karolyi: V poslední schůzi vy-
stoupil ministerský předseda s jistou emíasí jako
fanatik zodpovědnosti a přece chce zabrániti, aby-
chom ho volali k zodpovědnosti. Tím, že jsme sem
dnes přišli, sledujeme účel, abychom rozhod-
ně a co nejintensivněji protestoval
proti násilnostem. Jsme zásadními odpůrei
každé parlamentní násilnosti, avšak jest nemožno
aby většina snad na základě principu majority
hod.
aml.
Markétin
Posl
Karolyi
dopravní banka
Vesa
16
article
osvojovala si právo k těmto parlamentním násil-
nostem. Po 18. listopadu prohlásil ministerský
předseda, že se odvolá k národu; že národ má
této otázce rozhodnouti.
Při každé příležitosti odvolává se na zásadu
majority, avšak ztratil morální základ, aby právě
na podkladě zásady majority za všech okolností
zjednal platnost své politice. Řečník nechce pode-
zřivati osobní zámysly ministerského předsedy.
avšak podstatou otázky jest přece, že mini st.
předseda v minulosti o tom věděl a
také v přítomnosti o tom ví, že větší-
na zvolena byla pomocí korupce. (Od-
por v pravo.) Způsob, jakým pokladna strany byla
utvořena a jakým byla používána, dekazuje, že
tímto způsobem může každý parla-
mentarism učiněn býti illusorním.
Ovšem ministerský předseda prohlašuje, že nepo-
mýšlí na takový postup v budoucnosti. (Výkřiky
v levo: „Krásný slib, ale my mu nevěříme!") Avšak
jestliže i v tomto případě věříme, zdá se nám
všem, že ministerský předseda jak s
jako náčelník lupičské bandy má
prospěch z jednání své bandy. (Hluk
pravo, souhlas v levo.] Předseda volá řeč-
níka ku pořádku. (Souhlas v pravo.) Poslanec hr.
17
article
Karolyi: Za těchto okolností nemůže se ovšem
ministerský předseda naprosto odvolávati na to
že jest fanatikem zodpovědnosti.
Řečník líčí pak morální a materiální následky
dnešního režimu a praví: I když komitáty jeden za
druhým vyslovují vládě svoji nedůvěru, jest to
jenem důkazem úpadku veřejného života. (Odpor
na pravici, hlučná pochvala na levici.) Řečník vy-
týká ministerskému předsedoví, že přes rozsudek
soudu, kterým Ladislav Lukács byl stigmatisován
jako největší panamista v Evropě, přenesl se se
vznešeným gestem a že přes to považuje šlechtice
Lukácse za velikého státníka. Řečník žádá, aby
poslanecká sněmovna byla co nejdřive svolána ke
schůzi, na které by se projednaly záležitosti pa-
namy. (Dlouhotrvající hlučná pochvala na levici.)
Cholera v Bosně.
Lukács
Evropa
Boseň
18
article
Ze Sarajeva, 29. října. (K. k.) V Bosenské Gra-
dišee udály se dva nové případy cholery, které
skončily smrtí.
Vladařství v Bavorsku
Z Mnichova, 30. října. (K. k.) Osnova zá-
kena o zrušení vladařství v Bavorsku
byla schválena ve dnešní schůzi sně-
movny poslanců všemi hlasy proti hlasům
soclálních demokratů a obou demokratů Köhleho
a Qulddea. Na to zahájila sněmovna druhé čtení
k němuž se nikdo nepříhlásil o slovo. Předlcha byla
pak hlasováním dle jmen schválena 122 proti 2
hlasům.
Brunšvické slavnosti.
Z Ratenova, 29. října. (K. k.) Večer přibyli
sem císař Vilém. císařovna Augusta Viktorie, krá-
lovna řecká a choť prince Karla Bedřicha hesen-
ského.
Universitní předloha v Hamburku
zamítnuta.
Z Hamburku, 30. října. (K. k.) Občanstvo za-
mítlo universitní předlohu a usneslo se na dalším
vybudování ústavu koloniálního
Návštěvy v Rusku.
Z Petrohradu, 30. října. Proslýchá se zde, že
o ruských velikonocích zavítá do Carského Sěla
k návštěvě carských manželů anglický král
s královnou a princem Walesským, za
kteréž návštěvy zasnoubí prý se princ s velkou
kněžnou Taťanou. V příštím letě přijede do
Petrohradu k návštěvě belgický král Albert.
Korunní prine rumunský Ferdinand a prine
Karol odjedou z Bukurešti do Ruska příštíh
týdne k návštěvě carských manželů.
Vilém
Karel Bedřich
Albert
Ferdinand
Karol
Sarajevo
Bavorsko
Mnichov
Ratenov
Hamburk
Rusko
Petrohrad
Bukurešť
August Viktoria
19
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Samostatný postup českých poslanců
agrárních.
Klub říš. poslanců české strany agrární mě
včera ve Vídni schůzi, po níž vyhlásil, že své snahy
o utvoření Jednotného českého klubu na říšské
radě považuje za zmařeny. Oliciální zpráva, o schů-
zi té vydaná, zní-
„Klub českoslovanských poslanců agrárníeh
konal dnes schůzí za předsednictví poslance Frant.
Staňka, který podal podrobný referát o pokusech
předsednictva agrárního klubu, aby příměl ostatní
české strany k utvoření Jednotného českého klubu
všech českých poslanců na radě říšské. Z prosidia
bylo konstatováno, že ve smyslu usnesení agrárního
klubu bylo ostatním stranám, zvláště pak straně
mladočeské, koncedováno vše, čeho si strany přály.
a několikráte bylo jim opětovně dáne ujištění, že
česká strana agrární přijme každé stanovy a po-
drobí se každému rozhodnutí většiny tehoto, celým
národem požadovaného jednotného sboru všech če-
ských poslanců. Klub vzal s politováním na vě-
domí sdělení předsednictva, že přes tuto krajní
ochotu a veliké sebezapření, se kterým strana ag-
rární o uskutečnění Jednotného klubu se zasazo-
vala, nesetkalo se úsilí to s přiznivým výsledkem
František
Staněk
Vídeň
20
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobů
zu s
večerní
. . . . za sl
Ve filiálkach na venkově
ranní čislo
večorní
lnseráts
plati se hotově nupřed.
ředplacent a inasrty přijima
sdmrnistrace v Marianské uLa. a
Tam nachásejí se táž
redaken, tískárna a ozpedies
„Národních Llstů“
Bukopuay se nevranst
národní Llstus
21
article
z čehož je patrno, že není na všech stranách po-
třebného porozumění a pochopení pro jednotný po-
stup českých řad a že opětné ubezpečování někte-
rých stran je jen zakrýváním pravého stavu věcí,
vynucovaným z ohledu na zodpovědnost vůči ve-
řejnosti. V důsledcích toho usnesl se klub českých
poslanců agrárních jednomyslně na tom, že bude
postupovati samostatně, a dnes bylo uloženo před-
sednictvu, aby při otázkách všenárodních zvalo
předsedy ostatních českých stran ke společným po-
radám, v nichž by byl podniknut pokus aspoň od
případu ku případu zjednati pokud bude možno
jednotný postup ne-li všech, tož aspoň velké vět-
šiny českých poslanců.
K tomuto projevu snad stačí — zatím aspoň —
poznamenati, že poslanci svobodomyslní se nevzpí-
rají přispěti svým podílem k utvoření společného
Českého klubu; žádali jen, aby ujednání o něm bylo
odloženo do té doby, až se nynější zmatená situace
vyjasní. A že se tak dosud nestalo, že situace se
dosud nevyjasnila, je dojista všeobecně patrno.
22
article
Německo-nacionální svaz a organisace státního
Německo-nacionální svaz a organisace státního
úřadnictva.
Ve včercjší schůzi německo-nacionálního svazu
jednalo se též o akcí státního úřadnictva pro slu-
žební pragmatiku, Členové svazu si stěžovali na
nesmírné útoky předsednicíva Ústředního svacu
rakouských spolků státního úřadnictva. Proto se
německo-nacionální svaz usnesl, příště jednati pou-
ze s nacionálními organisacemi úřadníků a zřízenců
státních.
Za takové nacionální organisace považují se
též organisace dolnorakouských státních úřadníků
a zřízenců, ač ve svých titulech nejsou označeny
jako německé.
Rakouský svaz spolků státních úřadníků bude
tedy německo-nacionálním svazem na říšské radě
boykotován.
23
article
Koupě „Zátorky“.
Koupě „Zátorky“.
Při letošních doplňovacích volbách de pražeké-
ho sboru ob. starších byla radniční většině vytý-
kána též koupě „Zátorky“ v Praze-Holešovicích.
Letoční oposice tvrdila, že i „Zátorka“ byla obeí
pražskou přeplacena, a naznačovala se všelijaká
podezření..
Proto tím více vítáme stať, jež nám byla za-
slána z kruhův odborných, sledujících trh pražských
nemovitostí, a která obsahuje přesvědčivý výklad.
že obec pražská koupila „Zátorku“ výhodně a se
stanoviska komunélní politiky úspěšně a zdárně.
Článek nám zaslaný zni: „Zátorka“ je, vlastně
byla zemědělská usedlost výměry 75 strychů. Po-
slední soukromník, kterému patřila, p. Altvater.
národností německé, koupil „Zátorku“ v letech
padesátých za 50.000 zl. Průběhem let, a síce do
roku 1896 prodal třetinu této usedlosti, takže mu
z ní zbylo 51 strychů.
Zátorka
Praha
Holešovice
Zátorka
24
article
Pan Alivater zemřel, zanechav tři děti, jed-
noho syna a dvě dcery. Tato rodina zdědila po svém
otci vedle ostatního jmění též „Zátorku“. O jmění
movité se rozdělili snadno, o „Zátorku“ se rozdě-
liti bylo tězko, i volena byla obvyklá cesta: prodal
nemovitost a rozdělit se o peníze. Iniciativu měi
míti syn nebožtíkův, mladý p. Altvater. Ten však
byl nemocen srdeční vadou, a proto jednání o pro-
dej vedl jeho švakr p. Redelhammer, jenž byl dů-
stojníkem u vojska. Za mladého p. Altvatera jednal
jeho právní zástupce dr. Eppinger, známý jako
přísedící zemského výboru, Když se jednalo o pro-
dej „Zátorky“, tu dr. Eppinger dal ji soukromě od-
hadnout, aby věděl, co za ni žádat. O tento odhad
požádal vrchního inženýra zemského výboru p. Vo-
trubce, nynějšího stavebního radu zemského vý-
boru. Pan inženýr Votrubec jednal před odhadem
tím s mladým p. Altvatrem, který stál na tom, že
odhad se děje pro soukromou potřebu, poněvadz
jeho sourozenci chtějí jeho podíl na „Zátorce“
koupiti pro sebe, a proto mladý p. Altvater žádal.
aby odhad nebyl vysoký.
Alivater
Redelhammer
doktor
Eppinger
Votrubec
Altvatr
Zátorka
25
article
Jak z dalšího vysvitne, p. vrchní inž. Votrubee
se podle toho zachoval. Jednu třetínu „Zátorky“,
tehdy 51strychové, odhadl na 350.000 K, z čehož
resultuje pro celou „Zátorku“ příbuzenská cena
1.050.000 K. Mladý p. Altvater pak svoji třelinu
„Zátorky“ prodal své paní sestře za 200.000 K.-
Asi za tři roky na to koupila pražská obe
celou „Zátorku“ asi za 1.500.000 K, takže každý
nepředpojatý uzná, že obec ji nekoupila draho,
nýbrž velice výhodně, tím výhodněji, jelikož v době.
kdy tato koupě byla provedena, panoval v Holešo-
vicích neobyčejně velký stavební ruch, který ovšem
ceny stavebních pozemků pozvedal do výše. Když
obec pražská koupila „Zátorku“. měřící 51 strychů,
za 1.500.000 K. tu 1 čtver. sáh stál asi 26 korun,
ke kterážto sumě musí ovšem každý odbornik po-
Altvater
Zátorka
Holešo
26
article
Různé zprávy.
Za ruským Čechem.
Přítel našeho listu a náš krajan, žijící na Rusi
píše nám z Kyjeva:
Z řad ruských Čechů odešel na věčnost Antonín
Veska, ředitel továrny secích strojů v Kyjevě.
Málo kdo mimo jeho mistry a dělníky znal ti-
chého, skromného, pilného pracovnika, za něhož
továrna byla založena a se rozšiřovala, za to však
jeho dílo „sějalky patent Veska“ jsou známy nejen
po celém Rusku, ale i v západní Evropě
Jméno Vesky pojistilo si jedno z nejčestnějších
míst v historii rozvoje secích strojů, zejména uni-
versálně kombinovaných, neboť teprve po 63 letech
v Kyjevě za jeho účastenství rezřešen problém při-
hodného stroje, který nejen semena veškerých plo-
din, ale také živiny umělé klade do řádků, a tím
zemědělství dána možnost lépe využitkovatí bohat-
ství půdy, mrvy dobytčí a přírodních sil.
Ve Stupně u Jičína narozen, stal se z učně děl-
níkem, z dělníka mistrem v největší české továrně
secích strojů u nebožííka Frant. Melichara v Bran-
dýse n. L. a konečně z mistra ředitelem kyjevsl
továrny, jež za jeho řízení stala se dnes známou p
celé Evropě.
Čecho
Vesek
František
Melichar
Kyjev
Rusko
Evropa
Stupno
Jičín
Bran
27
article
Veska je příkladem svědomitého pracovníka
a jeho tvorba bude ještě dlouho sloužiti ke cti če-
ské zdatnosti
Jen jednoho třeba litovali, že odešel tak záhy
v nejlepším věku 48 let. Nejsa pevného zdraví, ji
několik let musil jezditi k radě lékařů po lázních
Posledně byl v Houštce u Staré Boleslavi. Radi -
aktivní voda Houštky. nasycená kyslíkem, témet
docela odstranila rheumatické bolesti, jimiž nejvíce
trpěl, a také celkový stav se potěřit elně zlepšil, ale
patrně divu uzdravení ani Houštka již přívésti ne-
mohla. Naléháno, aby zimu ztrávil na jihu — on
všsk se rozhedl týden před skonem k návratu do
Kyjeva. Přijel zemříti tam, kde působil 15 let, ke
svému dílu, ke svým mistrům a dělníkům, kteří jei
ctili jako svého přísného, ale spravedlivého vůdce.
A když mu sbor zapěl „věčnuju pamjať“, zalkala
nelen jeho věrná choť a jeho nejbližší přátelé, ale
také celá velká rodlina dělná slzela, že take brzo ji
odešel učitel dobrého a svědomitého dila.
On odchoval nejen mnoho Čechů, mistrů svého
dela, zle také veliký počet příslušníků velké slo-
vanské Rusi.
Dilo zesnulého bude uznáno historií zeměděl-
ství a vřelá pamálka bude mu zachována všemi.
kdo blíže poznali tehoto skromného a šlechelného
člověka.
Houštka
Čecho
Stará Boleslav
Kyjev
Houštka
28
article
= Emma Destinnová ve ivi kleci. Ve středu
dopoledne putovaly v Berlíně houfy novinářů.
berců a jiného zvaného obeconstva do jisté ber-
linské filmové lovárny, kde se patrně muselo díin
něco velmi zajímavého. Kdo se zeplal. dověděl se.
že bude zachycována na film naše slavná krajan-
ka, Emma Destinnová, ve lví kleci. Již jednou
prošla novinami zpráva o této nejnovější úloze
Deslinčině, ale tehdy ji slavná zpěvačka demento-
vala, jak vidět neprávem, neboť ve středu skuteč-
ně zpivala ve lví kleci. Vlastně nezpívala, protože
byla obava, že by šelmy mohly býti zpěvem vo-
drážděny. Kromě Destinnové a tří lvů byli v kleei
dva cvičitelé, krotitelka, režisér a autor kusu.
ne
Destinnová
Berlín
29
article
Hans Heinz Ewers. Jak vidět, věc nebyla prostá.
Film má název „Moc zpěvu“ a má býti důkazem
že zpěv velké umělkyně uklidňuje i divoké šelmy.
Přece však bylo méně riskantní nečiniti pokusua
pořadatelé vypomohli si tím, že do náležité vzdá-
lenosti od klece byl dán gramofon s deskou, na
níž byl již před lím zachycen hlas Emmy Destin-
nové, aby hlas příliš k šelmám nedoléhal. Destin-
nová k této desce přidala jen náležitou mimiku,
která ji přece svedla k tichému notování gramo-
fonem předváděného zpěvu. Krotitelka, jež v jed-
né scéně vyslupuje jako pianistka, měla za úkol.
přiměti lvy ke skoku na desku klavíru. Při tomto
cvičení byla Emma Destinnová mimo klec a ruka-
ma svírala železné tyče klece. Nebylo ji přece asi
příliš do smíchu, když lvi, místo aby vyskočili na
klavír, vypukli v řev. Konečně, když se dospělo
tak daleko, že lvi krotitelku poslechli, mohlo býti
tedy započalo se snímkem. Emma Destinnová od-
vážně valoupila do klece a poslavila se vedle jed-
noho lva. Ve velkém prostoru kolem klece, napl-
něném obecenstvem, zavládlo ticho. Každý napistě
pozoroval zpěvačku, jež otvirala úsla, nevydávajíc
hlasu a píanistku, jejíž prsty se dotýkaly kláves.
jež rovněž mlěrly. Scéna trvala tři nebo čtyři mi-
nuly, zatím co gramnfon jaeným hlasem umnělkyně
zpíval známou arii z Mignon „Connais tu le pay.
ou lleurit loranger“. Před koncem velal režisér
„Páni a dámy, zdržte se poflesku,“ čímž zvláštní
scéna nabyla ještě podivnějšího rézu, neboť uměl-
kyně děkovala po skončení písně za potlesk, kte-
rého nebylo. Na to musela umělkyně podati ještě
jeden důkaz své odvahy. Podepřena o jednoho Iva.
trpělivě čekala, až byla učiněna řada fotogral-
ckých — ne pro film — snimků. Ostatní scény
Hans
Heinz
Ewers
Destinnová
Páňa
Iva
Mignon
pay
Emma Destino
Destino
30
article
filmu byly hrány mimo klec. Zajímavo je, co řekla
umělkyně po skončení scény se lvy o svých po-
citech. Popírala, že by byla měla jen nejmenší
pocit strachu a jako na důkaz svého tvrzení vo-
lala svým impulsivním způsobem, vztahujíc rukuí
„Ohledejte můj tep, není zrychlený ani o jeden
úder. Neměla jsem ani trochu sirachu, jen to jsem
zpozorovala, že zpívala-li jsem poněkud hlasitěli.
stal se lev neklidným a když jsem jednou vzala
jeden tón ještě silněji, počal tise bručel. Pak jsem
se ovšem snažila, aby mne nebylo slyšet.
31
article
= Kodaňská „Žába“. „Žaba“ dokázala, že k
podzimní umělecké výstavě v kodaňském Char-
lottenborgu, která jindy bývá jen spoře navštěvo-
vána, hrne se letos obecenstvo v proudech. Do-
stalo ovšem seusaci, která dnes jedině „táhne“.
ať je to již do kabarotů nebo — bohužel — i do
výstav. Původcem — ač mimovolným — této sen-
sace je známý kodaňský sochař Rudolí Tegnor.
který získal jméno hlavně allegorickým pomníkem
„K svěllu“, který bvl před několika lety postaven
světoznámému dánskému lékaři Finsenovi. Togne-
rova „Žába“ je bizarrní pokus umělce, zobraziti
ženu v poloze opravdu nezvyklé. Tegner vytvořil
mladé ženské tělo, zcela obnažené, skrčené, s
roztaženýma nohama a s polovzlaženýma rukama
ku předu. Akt skulečně připomíná žábu, ucbysta-
nou ke skoku. Je pochopitelno, že pohled na ženu
v této póse většinu obecenstva zarazí, třeba byl
4ento problém se stanoviska uměleckého sebe za-
jímavější. Náhledy členů ředitelství výstavy se
velice různily, když šlo o to, hodí-li se tato skul-
píura pro veřejnou výstavu. Poněvadž však umě-
lec, který má velice dobrou pověst, byl toho ná-
hledu, že se může socha zcela dobře vystaviti.
rozhodla se sochařská sekce výstavy, že bude dílo
vystaveno. Když však byla „Žába umístěna ve
výstavním sále, vznikly ve výstavním předsedni-
ctvu přece pochybnosti o přijetí sochy a Tegner
byl tajně vyzván, aby dal své dílo odvézti. Umě-
lec, nechtěje vyvolati bouřku, povolil a „Žába
byla tiše odvezena. Nad tím se však velice roz-
hněvala sochařská sekce a považovala za urážku
umělce, že byl nucen odstraniti dílo, již přijaté.
Žaba
Rudolit Tegnor
Finsen
Tegner
Chara
Uma
32
article
Chtěla stůj co stůj provésti své rozhodnutí a se
svolením umělcovým požádala soudního vykona-
vatele kodaňského, aby sochu opět postavil na
vylčené místo. A tak jednoho rána měli chodei
zvláštní podívanou. Před výstavní budovou se za-
stavil autemobil se soudním vykonavatelem a
„Žábou“, která slavnostně zaujala své staré misto
a o celém úřadním aktu sepsán protokol. Tote
vše nezůstalo ovšem obecenstvu tajno, není tudiž
divu, proudí-li do výstavy houfy mužů i žen, aby
si prohlédli — a dobře prohlédl! — sochu, která
má tak zajímavou historii
= Opětný požár na výstavě v Gentu. Z Bru-
selu, 29. října. (K. k.) Dnes o 7. hod. večer vy-
pukl v městské čtvrti staroflanderské na světově
výstavě v Gentu požár. 7 domů bylo zničeno; pět
z nich znázorňuje hospie ze XVI. stol. Škoda jest
prý značná. Požár byl za hodinu uhašen.
Povodně v Americe. Z Nového Yorku.
29. říjnz. (K. k.) Dle zprávy ze San Sebastianu
nastaly tam neobyčejně prudké lijavce, čímž byly
způsobeny velké povodně. Jak bylo až dosud zji-
štěno, utonuly tam 54 osoby.
Gent
Br
Amerika
Nový York
San Sebastian