1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 200 ze dne 22. července 1908.
2
masthead
Z kulturní ciziny.
3
masthead
Ze soudní síně.
4
article
Minulý týden 16. července zemřel v Petro-
hradě vynikající ruský básník a literární historik
Petr Isajevič Veinberg, člen Akademie.
Jméno jeho stejně platilo jako jméno básníka, i jed-
noho z nejlepších ruských stylistů, překladatelů
z cizích jazyků. Byl také soukromým docentem vše
obecné literatury, z prvu na universitě varšavské,
později petrohradské. Svoji literární činnost zahájil
v letech padesátých překlady z George San-
dové a Viktora Huga, původní verše své pod-
pisoval často pseudonymem »Heine s Tambo-
va«. Literatuře ruské pořídil znamenité překlady ze
Shakespeara, Goetha, Byrona, Musseta,
Heinea, Lessinga a j. Veinberg byl po léta
předsedou výpomocného spolku literárního a těšil se
v kruzích spisovatelských všeobecné vážnosti, res-
pektován i mladými literárními směry. Jeho jméno
získalo si zvučné populárnosti po celé Rusi četnými
přednáškami a recitacemi, jež konal snad ve všech
větších městech evropské Rusi. Narodil se r. 1830
v Nikolajevě.
Sára Bernhardtová podnikne začátkem
října letošního roku umělecký zájezd do Ruska, do
Petrohradu a Moskvy. Na repertoiru bude
»Monna Vanna« Annunziova, Sardouova »Tos-
ca«, Rostandův »L' Aiglon« (Orlík), »Adrienna
Lecouvreurova« a »Sapho« Daudetova a
Zamacoisovi »Les Bouffons« (Šaškové).
Isajevič
Hug
Hein
Shakespeare
Goethe
Byron
Musset
Heine
Lessing
Veinberg
Bernhardtová
Monn
Annunziův
Sardouův
Rostandův
L Aiglon
Lecouvreurův
Sap
Daudetův
Zamacois
Petra
George Sandová
Tambo
Nikolajeva
Rusko
Petrohrad
Moskva
Orlík
evropský Rus
Les Bouffon
5
article
Kolonie německých výtvarníků v Ří-
mě podala říšskému kanceláři Bülowovi prosbu,
aby vláda německá zařídila v Římě zvláštní budovu
pracovní s ateliéry, spojenou s výstavním sálem a
knihovnou.
Zajímavou vzpomínku na starý zvyk he-
recký ve Španělích přineslo půlstoleté výročí
dne, kdy od něho upuštěno. Dne 2. července r. 1858
— tedy právě před 50 léty — totiž v Madridě
naposledy pořádáno kuriosní procesí herecké,
pořádané od nepaměti každoročně v toto datum. Pro-
cesí na usmířenou nazývalo se »Rosario de los
Comicos« (Růženec komediantů) a musili se bo
zúčastniti všichni herci a herečky madridské, od
prvních sil královského divadla až po nejzadněj-
šího statistu. Herold v kroji starošpanělském jel
v čele průvodu, nesa korouhev sv. Štěpána. Všichni
ostatní nesli v rukou buď pestré, zlatem krumplo-
vané praporce, nebo růžence či posvěcené svíčky.
Podle starého ustanovení inkvisičního tribunálu
zúčastnili se procesí hereckého také »Bratří
smrtelného hříchu«, zvláštní řád žebravých
mnichů, kteří zvonili a vybírali milodary »para
dicer la missa poraquellos, qui estan en pecado
mortel« (na sloužení mší za ty, kteří ustavičně
trvají ve hříchu smrtelném). Předsudek proti hercům,
kteří podle bigotních názorů katolického Španělska
ustavičně trvají ve hříchu smrtelném, ovšem v po-
sledních padesáti letech přece jen vymizel a tak
upuštěno i od obřadů výročních procesí hereckých.
Španěl
Comicos
svatý . Štěpán
Ří
Řím
Madrid
Španělsko
6
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
U. k. reálné a vyšší uymnasium na Smíckově.
Úvodem výroční zprávy za šk. rok 1907-8 jest stat
prof. dra. Rudolfa Knižete: „Posouzení slohu Thu-
kydidova“, jež dokončena bude v příští školní zprávě
Na ústavě oůsobilo ve šk. r. 1907-8 19 profesorů,
8 suplentů a 5 výpomocných učitelů. Počátkem šk.
rcku 1907-8 bylo žáků 286, koncem téhož školního
roku 271. Výsledek klasifikace koncem škol. roku
1907-8 byl tento: vysvědčení I. třídy s vyzn. obd-
želo 57 žáků, vysvědčení I. třídy 177, II. třídy 16,
opravná zkouška povolena 21 žákům. Ke zkouškám
maturitním ve šk. r. 1907-8 přihlásilo se všech 20
veřejných abiturientů. Zápis žáků do I. třídy koná
se dne 16. a 17. září od 8 do 10 hod. dopol. Zkou-
šky opravné a doplňovací končí se dne 16. září o 8.
hod. ranní. Zápis nových žáků do vyšších tříd bude
dne 16. a 17. září od 10 do 11 hod. dopol.
Okresní hospodyňská škola v Chrudimi vydala
právě školní zprávu za školní rok 1907-8. Ve zprávě
té, kromě údajů školních, osnovy učebné, stanov
školy, podmínek přijetí, jest též velmi zajímavá stat
o studijní cestě za účelem shlédnutí drůbežnictvív
Německu z péra ředitelky M. Trachtové. Ve školním
roce 1907-8 navštěvovaly školu 33 chovanky a škola
měla 8 učitelských sil. Do hospodyňské školy mohou
býti přijaty dívky, které dosáhly věku 15 let, jsou
mravně bezůhonny, tělesně i duševně zdrávy, obdr-
žely propcuštěcí vysvědčení ze školy obecné a zaváží
se, že vykonávati budou praktické výkony, jim při-
dělené. Za celé zaopatření v internátě platí se 36 K
měsíčně předem. Školného platí se 50 K za rok, 10 K
zápisného a 4 K na učebné pomůcky. Nový školní
rok (1908-9) počne dne 16. září. Veškeré bližší zprá-
vy o škole ochotně zašle ředitelství školy.
doktor
Rudolf Knižout
M Trachta
Chrudim
Německo
7
article
C. k. vyšší reální škola v Novém Městě. Vý-
roční zpráva za šk. rok 1907-8 obsahuje methodickou
rozpravu od ředitele Leandra Čecha: Čelakovského
„Ohlas písní ruských“ na středních školách. Na
ústavě vyučovalo 11 profesorů, 2 skuteční učitelé a 3
vedlejší učitele. Počátkem šk. r. 1907-8 bylo na
ústavé 208 žáků, do konce téhož školního roku zů-
stali 202. Výsledek klasifikace na konci škol. roku
1907-8 byl tento: vysvědčení I. tř. s vyzn, obdrželo
34, I. třídy 145, II. třídy 14, III. třídy 3, zkouška
opravná povolena 6 žákům. Ke zkoušce maturitní
ve šk. r. 1907-8 přihlásilo se 23 veřejných žáků VII.
třídy. Zápis do I. třídy koná se dne 16. a 17. září
od 8 do 10 hod. dopol. Zápis nových žáků z jiných
škol středních koná se dne 16. září od 7 do 8 hod.
dopol. Zkoušky opravné a doplňovací konají se dne
16. září od 8. hod. ranní.
C. k. vyšší gymasium v Táboře. Výroční zpráva
za šk. rok 1907-8 zahájena jest statí prof. Alex. J.
Bernarda. „Nerosty okolí táborského.“ Na gymnasiu
vyučovalo ve šk. r. 1907-8 14 profesorů, 1 suplent
a 5 výpomocných učitelů. Na počátku šk. r. 1907-8
bylo žáků 229, do konce téhož školního roku zů-
stalo 223. Mateřským jazykem všech žáků byl ja-
zyk český. Výsledek klasifikace koncem šk. r. 1907-8
byl tento: vysvědčení I. třídy s vyzn. obdrželo 49
žáků, výsvědčení I. třídy 151, II. třídy 14, k oprav-
né zkoušce připuštěno 6, pro nemoc k dodatečné
zkoušce připuštěn 1 žák. Ke zkoušce maturitní ve
šk. r. 1907 3 přihlásilo se všech 24 veřejných žáků
třídy osmé. Zápis do I. třídy koná se dne 16. září
o 10 dc 11 hod. dopol. Zkoušky opravné a dodatné
konají se Hne 17. září.
Leandros
Čecho
Čelakovský
profesor
Alex
Bernard
Nový město
Tábor
8
article
Ze soudu živnostenského.
Ze soudu živnostenského.
Hostinský p. Karel V. nařídil číšníkovi Adolfu F.
v 1hodinu v noci, aby pokropil a složil ubrusy se
stolů a dal je pod lis. Číšník však pouze složil ubrusy
a dal je do skříně, odvětiv, že je pokropí a vylisuje
až druhý den ráno. Hostinský následkem toho pro-
pustil okamžitě číšníka z práce a číšník zažaloval
hostinského na zaplacení náhrady 28 K 40 h za
čtrnáctidenní lhůtu výpovědní, uváděje, že byl bez-
důvodně propuštěn, poněvadž prý hostinský se ho
pouze tázal, zda má již pokropené a složené ubrusy,
načež on odpověděl, že to udělá zejta. Hostinský
pak prý ho již ke slovu nepřipustil a řekl mu, aby
přišel ráno účet vyrovnat a více že již chodit nemusí.
Žalovaný hostinský namítal, že číšníkovi dvakráte
nařizoval, aby pokropil a složil ubrusy, že týž však
odvětil, že je dosti času a že to udělá zejtra. Kromě
toho však že byl oprávněn okamžitě propustiti číš-
níka, poněvadž s ním měl smluvenou okamžitou vý-
pověď, o čemž nabízel důkaz svědkem Antonínem
R., který to přísežně také potvrdil. Soud, jemuž před-
sedal rada zemského soudu p. Liebitzký, za-
mítl žalobu z těchto důvodů: Dle výpovědi stran
přesvědčil se soud, že žalobce propuštěn byl proto,
že zdráhal se složiti a kropiti ubrusy. Dle náhledu
soudu jest však povinností číšníkovou, prádlo potřeb-
né na druhý den složit a pokropit, tak by se ho
dne následujícího ihned mohlo použiti při obchodu.
Adolf
9
article
Proto jest soud toho náhledu, že lhostejno jest, zda
žalovaný žalobci nařizoval složit a pokropit ubrusy,
nebo ne, poněvadž to měl udělat žalobce sám od
sebe bez upozorňování a nařizování. Žalobce mohl
vědět, že děje se tak všude a že jest to také tedy
jeho povinností. On však tak neučinil ani na upozor-
nění a nařízení žalovaného a proto byl tento opráv-
něn okamžitě žalobce propustiti, poněvadž se žalobce
zdráhal vykonati práce mu příslušící. Propuštění
okamžité bylo tudíž § 82. lit. f) ž. ř. odůvodněno a
žalobce nemá nároku z § 84. ž. ř. Při tom uznal
soud za lhostejno, zda smluvena byla výpověď oka-
mžitá či nikoliv, poněvadž okolnost tato jest pro spor
nerozhodna.
10
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism.
** Mercedes v Grand Prix. Ch. Faroux
po bedlivém studiu vozu, který zvítězil v Grand
prix, dospívá k závěru, že vítězství Mercedes jest
zcela regulerní; konstruktérům vozu se podařilo před-
vídati vše. Zejmena znamenitě rozřešili obtížný za-
jisté úkol umístiti benzinovou nádrž a náhradní
pneumatiky s obručemi tak, aby nebyly přetíženy
zadní pneumatiky. Vůz byl výborně vyzbrojen proti
nebezpečenství špatné silnice neobyčejně silnými
koly, která po zničení odnímatelné obruče u fran-
couzských vozů se rozbila pro přílišnou lehkost. Fa-
roux zcela vhodně připomíná, že Mercedes vždy byly
nebezpečnými a úspěšnými soupeři v špatném te-
rainu; bylo tomu tak v závodě Paříž— Víden,v
Paříž
Víden
Mercedes
Grand Prix
11
article
Obě ženy byly hluboce dojaty a — jakoby se byly
dorozuměly — obě v téže chvíli zakryly si rukou oči,
aby zatajily své pohnutí, jež hrdinské duše jejich poko-
řovalo.
V bolesti i ve zmužilosti své byly si svého dušev-
ního spříbuznění vědomy.
To vše událo se v několika minutách, jež uběhly
od oznámení vrátného: »Soud přichází!« až k prvním
slovům předsedovým.
Zapisovatel předčítal obžalobu.
Jan Mortier poslouchal na pohleď lhostejně, vskutku
však s důstojnou hrdostí. Nechtěl hned na začátku, při
prvních slovech se hájiti, šetřil sil svých, aby mohl od-
povídati k otázkám předsedovým a vyvraceti výpovědi
svědků. Zatím skláněl hlavu pod tíhou veřejného na cti
utrhání, jež zapisovatel předčítal. Pozdravoval je, jako
soupeř pozdravuje na kolbišti svého soupeře. Za nedlouho
bude se vší rázností proti němu bojovati.
Když obžaloba byla přečtena, byli svědkové vzati
pod přísahu. Po jejich odchodu výslech započal.
Jan Mortier vypravoval, jak se vše událo, tvrdil,
že jest nevinen, dokazoval, že jest mírný, dobrosrdečný
člověk a takového podlého činu neschopen. Dokládal se
dosavadní bezúhonností svou, poukazoval na hodnou svou
ženu a nevinnou dcerušku svou, a pozdvihnuv obě ruce
své do výše, přísahal, že používaly kladiva jenom ku práci,
ale nikdy ke zločinu.
Potom vyslýcháni byli svědkové.
Prvním a nejnebezpečnějším svědkem byl notář
Boisselot.
Pravil, že Jan velice se mu zalíbil a že rád ze
všech svých sil se přičinil, aby přiměl dědice k velko-
188 —
Mortier
Boisselot
Jan
12
article
Při procházkách těch nejednou zmocnilo se jí po-
kušení, aby před oknem stanula, do domu vběhla, Emilii
do náruče se vrhla a zvolala:
»Přišla jsem, abych s vámi plakala, s vámi trpěla,
s vámi doufala! Chci býti účastnou vašeho neštěstí !«
Ale pokaždé odolala tomu pokušení a kráčela dále.
Vždyť již pouhý pohled na dům, v němž ubohá ta žena
bydlela, naplňoval ji jakousi hanbou a úzkostí, jakoby
ona byla zodpovědnou za žal a zármutek, jenž pod stře-
chou tou se zahnízdil.
Emilie
13
article
Konečně nadešel den rozhodný.
Prostřednictvím páně Henrionovým obdržela Gabriela
vstupenku ku přelíčení. Měla příhodné místo nedaleko
soudců. Kolem ní byla četná, vznešená společnost.
Gabriela byla dnes nadmíru rozrušena. Šla sem
dnes za touž příčinou, za jakou před krátkou dobou na-
vštívila výstavu mrtvol v Morgue. Ač se k tomu v duchu
nepřiznávala, chtěla se přesvědčiti, zdali soud boží bude
soudem lidským zrušen nebo potvrzen.
A také výpověď Gastonovu chtěla slyšeti. Při snídani
dávala na manžela svého pečlivě pozor a postarala se,
aby byl poměrně střízlivým.
Teď seděl na lavici svědkům vykázané, poněkud
bledý a vážný, jak svědek při takovém důležitém přelí-
čení vypadati měl.
Když byl obžalovaný do porotní síně přiveden, Ga-
ston pevně se naň podíval. Bezpochyby chtěl věděti, jak
domnělý vrah vypadá; snad se také chtěl přesvědčiti,
zdali se dovede naň beze strachu a do libosti dívati.
-Ocelové Mladivko.-
Henrionův
Gabriel vstupenka
Gabriel
Gastonův
Morgue