2
masthead
V Praze, ve středu dne 22. července.
Praha
3
masthead
K číslu 200.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
4
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
6
article
Předplacení
a inseráty
ořijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.-
Tam je též redakce
a expedice.
7
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
8
article
Sestátnění České severní dráhy.
Sestátnění České severní dráhy.
Z Vídně, 22. července. Českým členům
panské sněmovny podařilo se vymoci, by zákon,
postátňující Českou dráhu se-
verní, byl panskou sněmovno
dnes vyřízen. K naléhání jejich sestoupila
se večer železniční komise panské sněmovny
ku poradě o záležitosti té. Rokování trvalo celé
tři hodiny. Na konec zákon schválen a zpravo
dajem pro plenum ustanoven pan Wohan ka.
Panská sněmovna neučinila odpor proti meritu
smlouvy státu se společností České dráhy se-
verní. Panská sněmovna jenom vze přela se
opětnému nátlaku na ni činěnému, aby předlohy
důležité, jakou jest zákon postátňující Českou
dráhu severní, vyřídila v několika minutách, by
kupovala zajíce v pytli, by dávala prostě for-
mální souhlas ke všemu, na čem se usnese po-
slanecká sněmovna. V poslední době vyvinulse
mezi oběma sněmovnami poměi
tak příkrý, že nějaký výbuch není vyloučen,
třebas záležel jenom v tom, že jednou panská
sněmovna nechá důležitou předlohu, na které
vládě velmi záleží, nevyřízenou.
Wohan
Vídeň
panská sněmovna
Český dráha
9
article
Ministerská rada.
10
article
Z Vídně, 22. července. O 10. hod. dopo-
ledne sešla se opět ministerská rada, by pokra-
čovala v rokování v sobotu přerušeném. Jde
totiž o disposíce pro zase dání někte
rých zemských sněmů. Dnes večen
odjedou, jak jsme již oznámili, ministerský
předseda bar. Beck a. ministr železnic dr.
Derschatta do Islu, aby tam podali panovníkov
refersty.
Slechy o zasnoubení arcivévody Karla Františka
Josefa.
Z Vídně, 22. čeřvence. Časopisy zazname-
návají zprávy, že arcivévoda Kare! Fran-
tišek Josef, prvorozený syn nebožtíka arci-
vévody Ottona, konající vojenskou službu v
Brandýse nad L., zasnoubil se na podnět
své matky arcivévodkyně Marie Josefy s prin-
ceznou Augustou Viktorií Hohen
Beck
doktor
Derschatt
Isl
Karel
František
Josef
Kare
Fran
Otton
Augusta
Viktoria
Hohen
Vídeň
Brandýs nad L
arcivévodkyně Marie
11
article
zollernskou. Arcivévodovi bude 17. srpna
21 let, princezně 19. srpna 18 let. Cesta, kte-
rou podnikla právě matka arcivévodova po Ně-
mecku, se uvádí v souvislost s tímto plánem.
Dle »N. F. Pr.« však prohlašují se na rozho-
dujících místech všechny zprávy o tomto za-
snoubení za bezpodstatné.
Nepovstal při císařské hymně.
Z Pešti, 22. července. Tato aféra přetřásá
se v maďarské veřejnosti již několik dní: Gene-
rální dozorce dělostřelby arcivévoda Leopol
Salvator konal nedávno prohlídku posádek jiho-
uherských a sedmihradských a na cestě té při-
šel také do Uherských Hranic, kde se zúčastnil
oběda důstojnického v hostinci. Za jídla hrála
vojenská hudba, která také zanotovala císař-
skou bymnu, již všichni přítomní vyslechli
stojíce. Toliko starosta města Dsida,
který seděl uvedlejšího stolu, ne-
povstal. Následkem toho zahájena prot
němu akce německými, srbskými a rumun-
skými obyvateli města. Svolána mimořádná
schůze obecního zastupitelstva, na které 32 proti
23 projevena mu nedůvěra pro jeho
chování při přednesu císařské hymny. Zároven
usneseno zpraviti o tom mocnáře a areivévodu
Leopolda Salvatora. Proti usnesení to-
mu podána apelace, o které bude rozho-
dovati kongregace komitátu temešského.
Leopol
Salvator
Leopold Salvator
Pešť
Dsida
Genus
12
article
Následnikovo nové letní sídlo.
Ze Salzburku, 22. července. Telegrafuje se
že následník trůnu arcivévoda Franti šlek
Ferdinand prohlédl si staveniště pro novou
letní residenci za zámkem Hellbrunnen a schválil
volbu tohoto místa, takže podrobný plán bude
nyní vypracován. Zámek bude vystaven ve slohu
Marie Terezie a bude míti zvěřinec a umělé
nádržky,
Schůze německého císaře s anglickým králem.
Z Berlína, 22. července. Opětně rozšiřují
se zprávy, že král Eduard VII. seji de
se s císařem Viléme m. Podle jedné
zprávy král Eduard na cestě do Išlu přibude
8. srpna do Friedrichshof u, aby navštívií
princeznu, choť Bedřicha Karla Hessenskéhoa
Franti
Ferdinand
Marie Terezia
Eduard
Vilém m
Bedřich
Karel
Hessenského
Salzburk
Berlín
Išlu
Friedrichshof u
13
article
prodlí tam do večera. Poněvadž do 8. srpna
čeká se návrát císaře Viléma ze Štokholmu na
Wilhelmshöhe, může schůze obour mocnářů
skutečně se konati. Dle druhé zprávy je prý
jisto, žie císař Vilém a Eduarid se
sejidou, ale kde, nehí rozhodnuto. Pravdě-
podobno jest, že se stane tak v Homburgu vor
der Höhe. a l
bsvsob sizhranš pro Turecko.
Z Frankfuriu n. M, 22. července. Turecko
ministerstvo vojenství objednalo u Mauserav
Oberdorfé 15.000 karabin jízdecký ch.
Vilém
Homburg
Turecko
14
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. července (K. k.) „Wr. Ztg.“ uve-
řejňuje zákon ze dne 21. července t. r. o brane-
ckém kontingentu u zeměbrany na rok
1908, dále zákon ze dne 21. července t. r. o pří-
spěvku na výživu rodinám branců, po-
volaných ke cvičení ve zbrani, po př-
padě k vojenskému výcviku.
Zkrácená doba zeměbraneckýchi cvičení.
Z Vídně, 22. července. (K. k.) „Wiener Zeitung“
uveřejňuje v neúřadní části tento výnos: Neaktiv-
ní muzstvo zeměbrany nebude v 11. a 12.
služebním roce, pokud nejde o dodatečné odbytí dří-
vějších cvičení ve zbrani, po zařadění povolených
braneckých kontingentů zeměbrany, totiž od 1. října
r. 1908, povoláváno ke cvičení ve zbrani.
Tímto způsobem bude těm, kdož byli bezprostředně
do zeměbrany zařaděni, celková doba všech
občasných cvičení ve zbraní zkrácena
na 16 neděl. Ti, kdož po odbyté služební vojenské
povinnosti byli přeloženi ze zálohy k ze-
měbraně, nebudou, ač-li nejde o dodatečné cvi-
čení ve zbrani, k němuž v záloze vojska nedošlo,
povinni konati cvičení ve zbrani u zeměbrany. Na
neaktivní zemské střelce, mající v Tyrolsku a ve
Vorarlbergu právo domovské, se toto nařízení zatím
nevztahuje.
Finský sněm.
Z Petrohradu, 21. července. (P. t. a) Nový finský
sněm bude zahájen 1. srpna.
Vídeň
Tyrolsko
Vorarlberg
Petrohrad
Wiener Zeitung
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Perské ženy a revoluce.
Za nynějších zmatků v Persii budí zvláštní zá
jem článek „Revue“, v němž Marylie Markovičová
líčí život perských žen a jejich rostoucí účastenstv
na politickém hnutí. Nedávno ještě mohl vysoký
státní úřadník šachův evropského původu, jenž pro-
dlel na Iranu mnoho let, říci jisté Evropance: „Usly
šíte-li po svém návratu do Evropy od některého mu-
že, ať náleží ke kterémukoli stavu nebo třídě, že
viděl perskou ženu v důvěrném kroužku bez závoje
můžete mu říci, že lže.
Perská žena skutečně přes veškeré reformator-
ské ideje setrvává přísně při mravu, jenž jí nařizuje
uzavřenost a zastření závojem podobně jako v tu-
reckém haremu. Ale naproti turecké ženě zaujímá
Peršanka vůči svému manželu zcela jiné postavení
Existuje ovšem také perský enderun, perský harem.
ženský pokoj, do něhož nevstoupí žádný cizí muž
ale nikdy v něm nebydlí více, než jedna legitimn
manželka a dovolují-li Peršánu stav i prostředky po-
lygamii, má tolik zvláštních enderunů, kolik má žen.
Nikdy neukáže se žena cizinci bez závoje, nikdy ne-
prodlí ve společnosti mužů, nýbrž přijde nanejvýš
na okamžik, aby manželi nebo hostům podala čaj.
nemohou-li býti v domě ku posluze otrokyně.
Markovičová
Peršanka
Persie
Evropa
16
article
Podnes ještě stojí většina perských žen přes
svou pozoruhodnou přirozenou inteligenci na nízkém
stupni vzdělání. Je-li dívka z bohaté rodiny, vycho-
vává se v domě rodičů společně s bratry, až přijde
den, kdy závoj nastoupí své právo. Chudší dívky na-
vštěvují maktab-chany, pouliční školy, kde obyčejně
mullah udílí dětem obojího pohlaví do 7 nebo 8 roků
málo systematické vyučování. Na to ji zavedou
k mullah-badži, věčné sestře, kdež se učí čísti, psáti,
trochu počítati a některým surám z koranu. Podivu-
hodno však jest, že tyto nepříliš vzdělané ženy jsou
nadšenými stoupenkami liberálního hnutí a nejednou
již své nadšení energickým způsobem projevily.
V posledních letech pronikla politika také do
perského enderunu; synové, vrátivší se domů ze stu-
dií v Evropě, přinesli matkám a sestrám nové my
šlenky, manžel, starostlivě pohlížející na nejisté poli-
tické poméry, zasvětil manželku do cílů boje a v žen-
ském pohlaví vzplanula mocná touha, vyplniti trpce
pociťované mezery ve svém vzdělání a dáti aspoh
dcerám lepší vychování. Velký počet Peršanek vy-
stoupil najednou s požadavkem, aby mohly své dcer
posílati do americké nebo francouzské školy. Jen
málo mužů odporovalo, většina svolila, s jedinou to-
liko podmínkou, že dívky mají podržeti závoj.
Evropa
17
article
Jen jedna mladá dívka se odvážila postavitis
proti tomuto starému mravu. Otec její byl mrtev, žila
s matkou po evropsku z výtěžku vlastní práce a jes
příznačným vzorem klíčícího perského feminismu
Agha Kučulu, ,malý pán“, mluvila anglicky, hrála n
housle, klavír a domácí mandolinu a chodila ulicemi
bez závoje, ukazujíc svůj příjemný, melancholickými
myšlenkami poněkud zachmuřený obličej všem zra-
kům jako protest proti starému orientálskému před-
sudku. Nikdo nenásledoval jejího příkladu, ale všichn
se jí obdivovali a také mužové projevovali energické
při tom však žensky milé mladé Peršance největší
vážnost. Všude uznávali ji za sobě rovnou a když
v mladých letech zamřela, byvši zachvácena prsní
nemecí, doprovodilo ji ke hrobu ohromné množství
lidu, vzdávajíc takto hold ideím, jež v této ženě byly
ztělesněny.
Příklad tento učinil na ženský svět v Persii hlu-
boký dojem. K tomu přistoupila horečná atmosféra
v celé zemi věštící nastávající velký převrat, takže
Peršanka byla vyrušena ze své tiché odloučenosti.
Skoro všechny ženy staly se stoupenkami revoluce
sní o tom, aby vlast byla zbavena cizího vlivua
nadešla doba volnosti a spravedlnosti.
Agha
Persie
18
article
= Jak zahyne země? Aby se přispělo k rozřešení
této otázky, obrátil se „Pearsons Magazine“ na ně-
kolik vědátorů. Jeden z nich, sir Oliver Lodge, pro-
hlašuje krátce, že to neví. Lord Avebury odkazuje
tazatele na astronomy a ačkoli k nim sám nenáleží.
přece soudí, že země spadne do slunce. Prof. E. J.
Garwood pokládá za možnou velkou potopu a do-
vozuje: Utváření zemského povrchu záleží na dvojí
síle, předně na zemětřesení, které zemi rychle nebo
pomalu zvedá, kromě toho pak se povrch zemský
stále drobí. Jak známo, země postupně chladne. Až
bude ochladlá a ztuhlá kůra zemská tak tlustá, že
skrze ni nepronikne žádná vodu, přestane tvoření ho
i zemětřesení. Naproti tomu bude se stálým drobením
povrch zemský vždy více přibližovati hladině mořské,
až konečně klesne asi 30 metrů pod vodu. Velmi
zajímavá jest theorie proslulého fysika sira Williama
Ramsaye. Nehledá příčinu záhuby v přírodním zjevu,
nýbrž obává se, že lidé konečně následkem přelid-
nění vyhladoví. Proslulý astronom sir William Hug-
gins zastává názor, že země může zahynouti jak
přílišným horkem, tak i přílišnou zimou. Zvláště
pravděpodcbnou zdá se mu srážka našeho slunice
s některým jiným tělesem neheským. — Laik zajisté
soudí, že nejlépe odpověděl sir Oliver Lodge a ne-
bude si zatím problemem lámati hlavu.
Lodge
Avebura
profesor
E J Garwood
Ramsay
Hug
Pearson magazín
19
article
= President Fallires v reklamě. Nežli byl Fal-
lires zvolen presidentem francouzské republiky, byl
nepřítelem všech hlučných projevů, nic nebylo mu
protivnější než buditi veřejnou pozornost a nejraději
věnoval se své práci tiše a v ústraní. Když přijal
nejvyšší úřad republiky, přinesl velkou osobní obět,
ale celý dosah tohoto kroku seznal teprve později.
Že nesmí scházeti při oficiálních příležitostech, při-
jímání knížat, representační povinnosti a pochybná
přítulnost humoristických listů a karikaturistů, to vše
dalo se předvídati, nikoli však, že vynalézaví obchod-
níci budou hlavy státu používati k reklamě. Počátek
učinil továrník, jenž vynalezl nové šle a připadl na
myšlenku, dáti nalepiti na reklamní plochu mnohých
domů obraz presidentův, představující starého Fal-
lira, jak s pocitem radostného uspokojení přípevňuje
nepřekonatelné šle na knoflíky svých kalhot. Jistý
továrník obuvi následoval jeho příkladu a nyní
možno na plakátech zříti presidenta, jak pouze v ko-
šili a elegantních podvlékačkách s úsměvem prohlíží
své nové lesklé lakýrky. Ale také krejčí nedali si
ujíti příležitost a temperamentní kresliči zobrazují
nyní Fallira jako krále mody, jenž překonav krále
Eduarda, vykračuje si v nejmodernějších a nejele-
gantnějších oděvech. Konečně odhodlali se také vi-
nárníci využiti pro sebe známé záliby presidentovy
pro vlastní vinice v jeho rodném kraji a na velkých
plakátech viděti šedivou hlavu státu s podezřele za-
rudlou tváří, jak dělá mlčky, ale výrazně propagandu
různým druhům vína a likéru.
Fallires
Fallira
Eduard
vysoký úřad republika