1
article
Bpanělský Eršl.
Z Biaricu, 21. července. (K. k.) Král Alf o n
přibyl sem s princem bavorským Ferdinandem a vrá-
til se večer na zámek Miramare.
Válka mezi Nicaraguou a Hondurasem.
Z Kolína n. R., 21. července. (K. k) „Kölnische
Zeilung“ sděluje z Nového Yorku: Vláda guatemalská
sdělila zdejšímu státnímu departementu, že mezi
Nicaraguou a Hondurasem nastáv
válka, poněvadž Nicaragua poskytla povstalcům
v Hondurasu podporu a dopustila se takto porušení
smluv.
Ferdinand
Biaric
Miramar
Nicaragua
Honduras
Kolín
Nový York
Kölnische Zeilung
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Realistický denník odmlčel se v neděli
na celé dva dni. Nabrav za ten čas zase něco
sil ku práci, jakou onehdy sám nazval prací
chlapskou, pokračuje dnes v obhajobě svého již
ztraceného postavení v otázce Wolfovy resoluce
pro německou akademii umění v Praze. Onehdy
se dostal »Čas« až k dělení akademie dosavadní
jak prý o něm německo-radikální posl. Wolf
mluvil; »Čas« jest ovšem pro ně: »Národní
Listy« upozornily kruhy, o věc se zajímající,
že posl. Wolf o rozdělení ústavu nemluvil. Dnes
dokazuje orgán realistů, že prý posl. Wolf přece
rozdělení umělecké akademie žádal. I cituje
»Čas« tato slova Wolfova :
»Právě jako pražská universita byla rozdě-
lena .... nemůže se trvání této utrakvistické školy
schvalovat.
Wolfův
Wolf
Praha
3
article
Trváme, že tento cítát — námi zde do-
slovně přejatý z »Času« —— dokazuje správnost
názoru a stanoviska našeho. Kdyby posl. Wolf
byl chtěl rozdělení akademie vyslovit, byl by
tak dojista učinil, moha přece říci: právě jako
pražská universita byla rozdělena, dlužno rozdělit
i akademii uměleckou . . . Již sama forma pří-
měru vede k takovému výroku. Proto je tím
nápadnějším, že posl. Wolf se mu vyhnul
(kdežto »Čas« mu propadl) a že se obmezil na
úsudek, že nelze schvalovati trvání utrakvistické
akademie umělecké, dodav, že Němci nežádají
nic více, nežli zřízení vlastní umělecké akade-
mie. Rozdělení akademie nynější dle toho Němci
nechtějí. Že takový postup posl. Wolfa má
dobrý smysl, na to »Nár. Listy« již upozornily
poukazem na obtíže dělení fondů, sbírek atd.
na ty obtíže, které by provedení německého
požadavku znesnadnily nad míru, ba snad by
jej i zmařily. Dnes pak dlužno »Času« připo-
menouti, že nejenom německý radikál Wolf,
nýbrž ani český realista a chráněnec i spolu-
pracovník »Času« posl. prof. Drtina se ve svě
obraně, městským radám své volební skupiny
zaslané, ni jediným slovem nezmiňuje o ja
kémkoli rozdělení akademie. Snad i prof. Drtina
věděl, proč tak neučinil! To »Čase přehlédl,
jako se vyhnul věcné rozpravě o úsudku »Nár.
Wolf
Němec
profesor
Drtina
4
article
Listů« proti prof. Drtinovi do debaty uvedeném
že odchod německých profesorů z akademie,
dle svého statutu utrakvistické, neučinil by zní
ještě ústav ryze český Gjakož tím prof. Drtina
mimo jiné odůvodňoval své hlasování pro
Wolfovu resoluci). Toto stanovisko »Národních
Listů« potvrdili — snad bezděky ovšem — re-
alističtí poslanci prof. Drtina a Masaryk svým
návrhem 15. t. m. v poslanecké sněmovně po-
daným. Praví v něm dle »Času« (ze dne 16.t.
m. č. 194 na str. 4):
„učitelé (na akademii) musí přednášeti česky
a německy..« čeští a němečtí žáci se přijímají
do jednotlivých speciálek... kdežto profesoři čeští
musí přednášeti také německy, prof. Thiele není
vázán přednášeti česky, ačkoli v jeho škole jsou
žákové čeští.
„Uznávám požadavek Němců v Čechách po
vlastní a samostatné německé akademii za opráv-
něný, ale právě proto a týmž právem a z těchže
důvodů žádáme, aby nynější akademie byla re-
organisována: akademie budiž česká, neutrakvi-
stická .
profesor
Drtina
Wolfův
Masaryk
Thiel
Němec
Čechy
5
article
„Vysoká sněmovno račiž se usněsti: C. k. vlád
se vyzývá, aby neodkladně přikročila k reorga-
nisaci pražské akademie ve vyloženém
směru, aby vedle německého ústavu uměleckého,
který má býti založen, akademie existující byla
přetvořena v akademii jedině českou, při čemž
zároveň nutno ji doplnit a dokonalit ..
Opětujeme: tento návrh realistických po-
slanců prof. Drtiny a Masaryka potvrzuje na
celé čáře stanovisko „Národních Listů“ a dává
mu za pravdu. Tento návrh dokazuje již svou
existencí, že resoluce Wolfova nezpamená po-
češtění akademie (jak prof. Drtina tvrdil ve své
obbajobě městským radám své volební skupiny),
noboť kdyby ten význam měla, byl by návrh
prof. Drtiny a Masaryka zbytečný. Oba na-
vrhovatelé žádají reorganisaci akademie ve smy-
slu českosti, a to vedle německého ústav
uměleckého. Tím je zabit i „Čas“, pokud háj
věc rozdělení akademie, jež ani jeho pa-
troni nechtějí, mluvíce výslovně o reorgani-
saci ústavu a o rozdělení naprosto mlčíce.
Požadavek český předložili realističtí poslane
sněmovně později; dříve odhlasovali požadavek
německý. To je počínání netaktické a nepoliti
cké, a když spojeno bylo s porušením samozřej
mé solidarity se všemi ostatními poslanci če-
skými, tu zajisté „Nár. Listy“ konaly jen svoji
povinnost, když počínání takové prof. Drtinovi
a Masarykovi vytkly. Na tom pranic nezmění na-
dávky „Času“, byť byly sebe nižší a nadutější.
profesor
Drtina
Masaryk
Wolfův
Vysoký sněmovna
6
article
— Kdo falšuje? Řekli jsme již, že proti
realistickému denníku polemisujeme nikoli k vůli
rozpravě s ním, nýbrž v zájmu veřejnostia
pravdy v ní. Při tom nás nezmýlí ani na okamžik
nadávky „Času“, ani jeho obviňování z falšo-
vání pravdy, obvinění samo sebou hnusné a tím
nemravnější, poněvadž je naprosto bezpodstatně.
Ani dnes. Loni na podzim hájily „Nár. Listy“
nejhouževnatěji při pražské akademii umělecké
vše to, co je v ní českého, a se stejným úsilím
bránily pronikání akademie živlem německým.
„Čas“ však tehdy vytasil se s výrokem, že o po-
volávání učitelských sil na akademii rozhodovati
musí výhradně kvalifikace. — Když jsme na
tento rozdíl stanovisk v těchto dnech upozornili,
hodil po nás reälistický denník svým obvyklým
již falšováním. Dnes pak napsal „Čas“ o „Ná-
rodních Listech“, že nyní začínají tvrditi totéž,
co na podzim tvrdil „Čas“. Vizme tedy: na
podzim připustily „Národní Listy“ samostatnou
něměckou akademii, ale s výhradou, aby za
žádně okolnosti nebyla kažena akademie naše.
Tuto rozhodující výhradu „Čas“ onehdy vyne-
chal, čímž skutečný smysl výroku „Nár. Listů“
byl „Časem“ zmrzačen na úkor pravdy. A jaký
je stav věci nyní? „Čas“ rozdouvá dělení aka-
demie, kdežto realističtí poslanci žádají její re-
organisaci ve smyslu českém. „Národní Listy“
tedy zůstaly důsledny, avšak realisté se změnili.
kromě toho nastal rozpor mezi realistickým den-
níkem a realistickými poslanci v zásadném na-
zírání na otázku akademijní. I nynější, i dří-
vější rozdíl mezi „Národními Listy“ vysvitne
ostatně ještě z tohoto úryvku ze stati, uveřej-
něné v realistickém denníku 31. října m. r.:
7
article
„Nár. Listy“, aby uhájily českost jeho (akade-
mie jako ústavu státního a utrakvistického), za-
stávají stanovisko, že se nemá dopouštět další jme-
nování německých profesorů. My bychom se ne
dovedli nikdá snížit k takovému názoru, abychom
jedněmi ústy křičeli proti křivdám německým a
záreveň sami měli křivdy za lubem.“
Ovšem: ani „Národním Listům“ nejednalo
se o křivdu Němcům. „Čas“ naproti tomu dnes
vykládá svůj loňský; „Národními Listy“ mu při-
pomenutý výrok o rozhodování dle kvalifikace
v ten smysl, že prý loni měl na mysli způsob
a cesty, kterak německým kandidátům akade-
mijní profesury vstup na akademii — zabránit.
Tak uvázl „Čas“ v předivu vlastních nepravd.
— zistodržitel hr. Coudenhove vrátil se z Terstu
do Prahy.
— Městský dobrovolný sbor hasičský na Král.
Vinohradcch doplňuje letošním rokem třicátý rok svě
činnosti V roce 1878, kdy oslavena byla 500letá pa-
mět úmrti otce vlasti a zakladatele Král. Vinohradů.
císaře Karla IV., vydal tehdejší starosta obce p. Vilém
Vlček na základě § 35, zákona policie ohně z roku
1876 provolání, aby se zřídil na Královských Vino-
hradech dobrovolný hasičský sbor. Zařizovací schůze
byla v den Nejvyšších narozenin, 18. srpna 1878,
staré besedě v Brandlově ulici. První cvičení konala
se v zahradním hostinci při novoměstském něme-
ckém divadle a v Averinově Theatro salone italiano.
Němec
Coudenhove
Král
Karel Iva
Vlček
Terst
Praha
Brandlův ulice
Averinov Theatro
8
article
Dne 30. října 1878 přeneslo obecní zastupitelstvo
na sbor právo policie ohně. První požár, při kterém
sbor pracoval, byl v sobotu 18. října 1879 u truhláře
Zuckra v Balbínově ul. č. 274; oheň vypukl náhodou
právě v předvečer slavnosti povýšení Vinohradů na
město a doplňoval nevítaným způsobem slavnostní
osvětlení, na paměť tu pořádané. Z počátku tísnil
se sbor v Háčkově „Švýcarském domě“ v Máchově
ulici, kde býval obecní dvůr a jako prostí dobrovolní
hasiči působili zde přední občané vinohradští. V roce
1886 zřízen byl na Kr. Vinohradech pož. telegraf; pů-
vodně udržovala jej obec, až v roce 1900 odevzdala
jej městská rada sboru. Průběhem minulých 30 let
dostavil se sbor ke všem čelnějším požárům a ži-
velním neštěstím v místě, jakož i ke všem čelnějším
požárům a živelním neštěstím v celém pražském ob-
vodu. Také se činně a vynikajícím způsobem zúčast-
nil sbor památných veřejných cvičení hasičských při
sjezdech slovanského hasičstva na náměstí staro-
městském v Praze v letech 1891, 1895 a 1903.
Z usnesení výboru ze dne 22. února 1895 zřízeno ve
sboru dle návrhů shorového jednatele p. Rudolfa
Kutiny záchranné zdravotní oddělení. Oddělení
toto, lékařem vycvičeno, obstarává od roku 1905 také
dopravu onemocnělých a zraněných osob, ke které-
muž účelu pořídila obec sboru dopravní vůz. Větší
případ, při kterém se ochranné oddělení vinohrad-
ského sboru nevšedním způsobem uplatnilo, udál se
právé před 10 lety, 31. srpna 1898 při známém se-
suti na stavbě Papežově u Pištěkova divadla, kdy od-
dělení toto zraněné ještě před příchodem lékařů účel-
ně a hbitě obvázalo. Dne 25. dubna 1900 udělilo
Háčkův
Kristus
Kutina
Papežův
Balbínův
Máchův ulice
Praha
Pištěkův divadlo
švýcarský dům
9
article
městské zastupitelstvo hasičskému sboru, uznávajíe
jeho blahodárnou činnost, stříbrnou medaili města
Králevských Vinohradů. Čtvrtstoleté trvání vinohrad-
ského sboru oslaveno bylo 27. listopadu 1904 župním
cbvodovým cvičením na náměstí krále Jiřího za vrch-
ního velení velitele župy a sboru p. Viléma Fialy.
Mužstvo sborové čítá dne. 30 mužů a sice 4 nadha-
sice a 26 hasičů; z těch působí 1 člen přes 20 let,
2 členové přes 15 let, 4 přes 10 a 8 přes 5 let. Prv-
ním starostou sboru byl p. dr. Vilém Ryba, re-
daktor, nynější ředitel sboru, p. cís. rada Matěj No-
votný působí v této hodnosti své ve sboru plných
třicet let, velitel p. Vilém Fiala dvacet pět leta
jednatel, městský adjunkt Rudolf Kutina dvacet
Fiala
doktor
Ryba
Matěj
Kutina
Králevský vinohrad
král Jiří za vrch
10
article
— Slovanští hosté v Březnici. (Pův. dopis.) Ne-
přehledný zástup obecenstva města našeho v čele
s měsískou radou, Sokolem, zpěv. spolkem a všemi
místními spolky, spanilomyslné dámy s kyticemiv
rukou, očekával převzácné slovanské hosty, když
tito v pondělí v 6 hod odpol. vraceli se z výletu své-
ho ze Zvíkova ku Praze. Sotva objevil se vlak v ná-
draží a sotva zahlédli jsme praporečky v posledních
dvou vozech, zahřmělo hlučné „Sláva!“ „Na zdar!“
Ctění hosté vystoupili ihned s vozů a byli našim li-
dem obklopení. Každý byl šťasten, kdo tisknouti mnohl
pravici některého z milých hostů. I starci, stařeny
i dtky nedali si ujíti tak vzácné příležitosti. Dojemné
bylo, jak hosté objímali mládež. Průvodcové hostů
pp. F. Hovorka, rodhk březnický a posl. Kalina, před-
stavili milé hosty, k nimž vřelou, upřímnou řečí pro-
mluvil p. MUDr. B. Drnek, zástupce starosty, načež
hlučným zvukem poděkoval vřele pan hrabě Bobrin-
skij, poslanec ruské dumy. Dále hovořili, upřímně.
děkujíce za srdečný pozdrav a uvítání, pp. poslanec
Gabršček a dr. Vošnjak z Gorice. Slečna Prokopova
podala skvostnou kytici pí. Vinkovičové, choti advo-
káta z Gorice, S upřímným „S bohem!“ „Na zdar!“
a za hlučného zpěvu „Kde domov můj?“ vzdaloval
se vlak z nádraží. Dva vzácní hosté posl. Gabršček
a dr. Vošnjak zůstali s námi až do nejbližšího vlaku.
F Hovorka
Kalina
Bobrin
Gabršček
doktor
Vošnjak
Prokopův
Březnice
Zvíkov
Praha
Gorica
Sokol
11
article
Poslanec A. Kalina promluvil k obecenstvu, aby slí-
bilo nejen slovy, ale i skutky napomáhati ke vzácné
myšlence všeslovanského spojení a zvláště aby mlá-
dež, tento budoucí dorost, naše naděje, k lásce vše-
slovanské vedena a nabádána byla. Pan posl. Gabrš-
ček česky děkoval za účast při uvítání hostí, ujišťo-
val všechny, že sevřela se srdce v upřímný svaz všech
slovanských národů a jak, dojati láskou Čechů, spě-
chají ostatní Slované, aby doma svým pověděli
o upřímnosti a pokročilosti Čechů, leč neustávejme
a i skutky podporujme vzájemnou tuto lásku. Hlu-
boce dojati, se slibem v srdci opouštěli jsme poslední
své hosty.
— Slovinští studenti středoškolští i vysokoškol-
ští přijedou v sobotu 25. t. m o 7. hod, ranní na
nádraží cís. Františka Josefa. Výprava, čítající asi 40
účastníků, zůstane v Praze až do 3. srpna, kdy od-
jíždí do Tábora, zdrží se tam den a vrátí se pak
přes Vídeň do Lublaně. Vůdcem výpravy je kolega
PhC. V. M. Zalar. Svaz českoslovanského student-
stva vyzývá středočeské i vysokoškolské v Praze
dlící studenty, aby dostavili se k uvítání kol. Slo-
vinců v hojném počtu na nádraží.
A Kalina
Čecho
Slovan
Hla
František Josef
Zalar
Gabrš
Praha
Tábor
Vídeň
Lublaň
svaz českoslovanský student
12
article
— V řadě letošních výprav matičních škol na
výstavu jubilejní do Prahy čestné místo zaujímaly
výpravy dětí z Liberce a z Trnovan. Obě při prohlídce
Prahy zastavily se také v kanceláři Ústřední Matice
školské, liberecká dne 16. července a trnovanská
dne 17. července 1908. Za libereckou výpravu pro-
nesly procítěné proslovy žák Jaroslav Čapek a žákyně
Milada Raymonová, za výpravu trnovanskou pak del-
ší řeč způsobem opravdu pěkným přednesl žák Alois
Zeman. Na oba tyto proslovy odpověděl jménem
Ústřední Matice školské pan řídící učitel J. V. Šťast-
ný, načež výpravy, zapěvše národní hymnu „Kde
domov můj?“, poděleny byly matičními dopisnicemi.
Účastníci jich odnášejí si z Prahy zajisté dojmy nej-
krásnější. — Pozdrav a dík Matici z uhelné
pánve vyslovily dítky školy hostomické, které se
dostavily do schůze školského odboru v pátek večer,
a dítky školy duchoovské a ledvické, jež pozdravily
Matici zapěním několika vlasteneckých písní včer
ráno. Děti hostomické uvital jednatel Ústřední Malice
školské pan ředitel Václav Broj. Pražské obecenstvo
návštěvy dítek ze zněmčeného území sleduje s ne-
všedním zájmem.
— Z Mladé Boleslavi přijelo dnes rána osobním
vlakem české severní dráhy do Prahy 100 členů Spol-
ku řezníků a hostinských. Za zvuků vlastní kapely
odebral se spolek po Václavském náměstí k výsta-
višti. ... .u pražského ústavu učitelského z r.
1878 roč. A i B sejdou se k přátelské schůzi dne
12. srpna v 6 hod. v restaurantu Choděrově ve
Ferdinandově třídě v Praze. Přihlášky přijímá a do-
tazy zodpoví kol. V. Burian v Michli u Prahy.
Čapek
Raymonová
Zeman
Šťast
Broj
Choděrův
V Burian
Praha
Liberec
Trnovany
Mladá Boleslav
Václavský náměstí
Ferdinandov třída
Michle
Matica
ústřední Malice
13
article
— Z ovocného trhu v Praze. Při nastalé změně
povětrnosti jest znatelno malé zvýšení cen ovoce,
Dnes ráno prodáváno kilo merunek za 36 hal.
(drobných, k nakládání), vybraných za 60— 80 hat.;
broskví za 2 kor., třešní za 48 hal., kyselé
třešně 60—80 hal., jablka kilo za 40—60—80 hal.,
hrušky za 60—80 hal., blumy za 48— 60—1 kor.;
angrešt za 30—40 hal., rybíz za 48 hal. kilo,
— Drobné místní zprávy. Školák Alois Servus
z čís. 461-VIII. běžel včera v Primatorské třídě
v Libní tak neopatrně, že narazil hlavou na moto-
rový vůz elektrické dráhy a způsobil si ránu u pra-
vého oka. Lékař p. dr. Řehák přiložil chlapci obvaz
a ponechal jej v domácím ošetřováním. — Na Vá-
clavském náměstí byl včera odpoledne stížen záchva-
tem padoucnice 53letý dělník Josef Reiter. Když se
vzpamatoval, hyl odvezen do bezpečnostního oddě-
lení, poněvadž je bez bytu a zaměstnání. — Kamnář-
ský pomocník Frant. Hyka z Palackého třídy č. 51
na Král. Vinohradech byl včera večer v Jungman-
nově tř. zachycen motorovým vozem elektrické dráhy
č. 210 a dostal se pod ochranný rám, který zabránil
vážnému zranění.
— V návalu před pokladnou arény. V Pištěkově
aréně na Král. Vinohradech panoval včera v podve-
let.
Alois servus
doktor
Řehák
Reiter
František
Hyk
Palacký
Král
Praha
Libeň
clavský náměstí
Vinohrady
Jungman
Pištěkův aréna