35. číslo.

ZENSKY LIST

Strana 3.

velice je poškozováno. Mnohé z děvčat měšťanských tříd nenaleznou vůbec příležitosti ku provdání, nebo jen tehdy, mají-li jmění, nebo skutečného výdělkového příjmu. K tomu sluší dodati, že úbytkem jedné každé pra- covní, tedy i výdělečné síly, za druhou v rodině, jich vkročení do té veliké sociální společnosti, mnoho se změní v rodině, ale také v životě vystouplého člen roainy. Hledajíc živobytí, hledí žena-pracovnice z tříd mě- šťanských nalézti přístup k povoláním liberálním a vol- nějším. Ale tu naráží na drsnou překážku výdělečné práce a tvorby mužské, která v třídách měšťanskýchje bez výminky mužům vyhražena. Pro proletářské i měšťácké ženy vzniká z výděleč- né práce celá řada otázek, jichž řešení zatlačuje ženy- pracovnice na půdu politického zápasiště. Pro ženu proletářskou stal se však zápas o dobytí politických práv životní nezbytností. —bn-

Český sněm korporací zakletou. Co již slov promluveno bylo důrazných v otázce vzkřísení českého sněmu zemského, který jakoby za- klet po půl čtvrta roku leží nečinně v troskách a není k probuzení k životu. Země tone v dluzích, četné určité prameny příjmů zemských zaschly úplně a nad celým zemským hospo- dářstvím leží těžká můra nacionálního napjetí. V roz- hodujících kruzích stále doufají, že se podaří cestou zákulisní, styky navázanými s předními vůdci obou roz- vaděných nacionálních táborů, urovnati cestu, po níž docíliti možno hladčeji aspoň nějakého snesitelnějšího narovnání a odstranění všech svízelných překážek, kte- ré dělnosti zemského sněmu českého v cestu se staví. Avšak stěží docílí se toho, aby otupeno bylo ostří rozvášněné národnostní zášti do té míry, aby sněm věnovati se mohl klidné, nerušené ničím činnosti, které v zájmu ochrany četných stavů, v zájmu skonsolido- vání zemského hospodářství, v zájmu veřejného zdra- votnictví atd. krajně a nevýhnutelně je zapotřebí. Dělnost sněmu českého bude teprve tehdy zajištěna nebo lépe zabezpečena, až podaří se otřásti sy- stémem doby dnešní nedůstojného, privi- legovaného volebního řádu, až docílena bude přímá součinnost všeho obyvatelstva, tedy i tříd nezá- možných při aktu volebním. Tyto vrstvy pracujícího obyvatelstva nelze již déle odbývati frásí, že nemají — jsouce nepoplatny — prá- va a nároku na kontrolu zemského hospodářství, nelze je více vylučovati ze spoluúčasti při řízení osudů této země.

Právě tyto vrstvy tvoří nejzdravější a nejmocnější živel v obyvatelstvu, z něhož země čerpá největší části svých příjmů. Je to v prvé řadě nepřímá zemská daň pivní, která zejména tvoří hlavní pramen pří- jmů zemské pokladny a o kterou se opíralo zvláště pev- ně hospodářství zemského výboru. Na této pivní dávce zemské, jejíž zastavení prozatímně ztrosko- talo úplně finanční hospodářství země, participují právě statisíce rodin těch, kte- rým pro „nepoplatnost“ (!!) upíráno je prá- vo na zastoupení v zemském zákonodár- ném sboru. Ale i jinak je neslučitelno se zdravým lidským rozumem vylučování těchto tříd, které jsou právě nejpoplatnějším činitelem v zemi, z výkonu to- hoto nejzřejmějšího práva občanského. Stará fráse, ž země není povinna těmto vrstvám vyhraditi stejná prá- va, jakých požívají privilegované vrstvy měšťácké, po- něvadž nemajetné pracující vrstvy neodvádí přímých daní a přirážek zemských, ztroskotává právě na faktu shora uvedeném. Není to však jen zemská dávka pivní, i na ostatních příjmech země má méně zámožnéa pracující obyvatelstvo prací a činností svou nepopíra- telný vliv a účast.

Proto také ustavičné odklady s vyřízením otázk všeobecného práva hlasovacího do sněmu zemského roztrpčují massy pracujícího obyvatelstva měrou nej- vyšší a je jisto, že nebude lze řešení její odkládati do nekonečna. Jakmile se sejde zemský sněm, bude první povinností pokrokových poslanců českých, pokud ta- kovými se zovou, zasaditi se o to, aby na pořad jed- nání sněmovny zemské přišla předloha zákonné osnovy demokratické volební reformy. K této po- vinnosti je voláme i my ženy proletářské, které spolu s muži těžce neseme příhanu méněcennosti ve spo- lečnosti a v národě. Žena je stejně interessována na tom, jakým způsobem zemské zákonodárství je řízeno, jak pečuje o ochranu ženy a jakým způsobem chce se starati o její kulturní, sociální a občanské povzne-

Zemskému sněmu bude mimo jiné problémy so- ciálního rázu, předložen návrh na zrušení čeledního řádu pro děvčata služebná a vybavení jich z nedůstoj- ného vlivu a odvislosti od policie a postavením jich pod pravomoc řádu živnostenského, kterým bude po- skytnuta jim aspoň částečná ochrana zákonná, ze kte- ré až dosud jsou vyloučeny Zemský sněm je povinen dále starati se o řádné rozřešení otázky určitého zákonně závazného nemo- cenského a úrazového pojištění čeledě, a hlavně nikde ochrany nepožívajících služebných dě- veček na našem venkově, jichž zdraví při obstarávání dobytka tak často bývá vysazeno četným úhonám. Stala se často i hrozná neštěstí děvčatům, obstaráváním do- bytka zaměstnaným, a žádná. z těchto nešťastnic neob- držela žádné podpory, nedostalo se ji úrazové renty. Sněm stále odkládal usnesení zákona o pojištění ze- mědělské čeledi proti nemoci a úrazu a ponechal výklad o povinnostech hospodářům k čeledi nejasnému čeled- nímu řádu. Dvacet roků uplynulo od podání návrhu zákona na úrazové pojištění čeledě zemědělské a český sněm zemský s věcí ani o píď nepohnul. Stejně jako děvečka může přijíti k úrazu při strojích hospodářských, na poli, ve stodole, i na dvoře statku, na lukách atd.,i zemědělská dělnice. Proč mají býti vylučovány tyto ženy z dobrodiní pojišťovacího zákona, který v jiných, spořádaně vedených státech dávno už je provedena kterým hospodáři nikde na mizinu přivedeni nebyli?

Proč má býti výminkou povinné úrazové pojištění jen při strojích, živelní silou hnaných, proč nemá býti vše- obecným? Velkostatkářská a agrárnická bezohlednost, která necítí ve své bezcitnosti žádných morálních po- vinností k těm, na jichž potu a práci nebetyčně se po- zvedla a kteří agrárnickým velmožům výnosem ze své. bídně placeno, za to však krvavé práce, zajišťují po- hodlné živobytí a rozmach bohatství. Není nikde bezohlednějšího útisku venkovské chu- diny, jako tomu právě u nás. Mizerné „mzdy“ za těž- kou práci, ústrky chudých lidí v obcích, brutální prová- dění veřejného chudinství, štvaní chudých rodin z obce do obce pro nejmalichernější polní nebo lesní pych atd., to vše je výsledkem zpúpné a nesmiřitelné třídní nenávisti, která provázela každý krok bohatých zemanů, jimž nikoliv příliš dávno nesměl se nikdo na venkově postaviti v cestu a kteří vždy na člověka, v potu pro