Strana2.

ŽENSKÝ LIS

35. číslo.

učiněna budou opatření, aby všem, nedostatkem pícnin postiženým rolníkům, bylo v tomto směru pomoženo! Tu vláda tedy má prostředky k odstranění kalamity nedozírné! Ona jich má také k odstranění ne- dostatku obilin a všech jiných produktů, obyvatelstvu nevyhnutelně potřebných. Vláda musí býti donucena k tomu, aby jich využila plnou měrou. Tím bude zachráněno obyvatelstvo před důsledky nestyaaté lichvářské spekulace a před hladem, jehož dů- sledky za příští zimy, která zejména se ohlašuje už dnes patrnými symptony nezaměstna- nosti, byly by dalekosáhlé a státu našemu jistě před cizinou ku cti by nesloužily. Učiní-li vláda s parlamentem kroky k zažehnání ne- dostatku obilin, pícnin, masa a všech potřeb životních omezením vývozu a uvolněním dovozu jich, pak za- brání nebezpečnému ohrožení existence nejen všech vrstev městského, ale i ohrom- né většiny malého venkovského lidu. V par- lamentě v tomto směru plně povinnost svou vykonají praví zástupci lidových zájmů, poslanci so- ciálně demokratičtí. My pak budeme bedlivě sledovati, jaké stanovisko zaujmou k ochranné akci parlamentní ostatní poslanci měšťáckých a agrárnických stran. Další zdražování potravin obyvatel- stvo nezámožné více trpělivě snésti ne- může a mlčky snášeti nehodlá!

Hlavní příčiny a rozmach výdělečné práce žen. (Ze spisu: „Ženy a politický boj“ Louisy Zietzové.) Ve všeobecném názoru na ženu a na její společen- ské postavení nastal pronikavý obrat. Její hodnota ne- tušenou měrou stoupla, tak jako stoupla poptávka po ženě, jako neocenitelné, poněvadž levnější síle pra- covní. Stoupnutí jejího významu dlužno odvoditi při- rozeně od velikého rozmachu výdělečné práce žen. Dle úředního výkazu sčítání v Německu na př. bylo roku 1882 napočítáno 5,541.517 žen výdělečně zaměst- naných, roku 1895 stoupl počet ten na 6,578.550 výdě- lečně zaměstnaných žen (o více než milion), roku 1907 bylo jich již 9,492.881 výdělečně zaměstnáno. Jest ji- sto, že během posledních čtyř roků přibylo opětně na tomto počtu žen-pracovnic značné množství. Roku 1895 napočteno jen 17 různých odvětví výroby, v nichž pře- vláaala práce žen, kdežto roku 1907 napočteno jich již 28. Mezi tím bylo 20 druhů podniků, které zaměstnávaly více než 20.000 žen-pracovnic.

Při dvou odvětvích výroby zaměstnáváno roku 1907 více než 70.000, ve dvou dalších více než 100.000 a ko- nečně ve dvou různých odvětvích zaměstnáváno přes 500.000 žen při výdělečné práci. Počet výdělečně zaměstnaných žen obnášel v roce 1907: 26,4 procenta všech žen vůbec, oproti 18,5 pro- centům v roce 1882. Přírůstek ženské práce je patrným ve všech odvětvích, mimo zaměstnání služebných, kde počet zaměstnaných žen stále klesá. Je to jistě zna- mení stoupajícího sebevědomí ženy a její touhy po vol- nosti a samostatnosti. Zatím co venkovské obyvatelstvo počtem svým z 18.5 na 17.7 milionů kleslo, stoupl počet zaměstnaných žen na venkově ze 2,979.105v roce 1895 na 4,598.986 v roce 1907. Tedy i zde značný obrat v postupu výdělečné práce žen v tempu přímo automobilovém. Dle zaměstnání rozděleny byly ženy roku 1907 následovně: 2,103.924 žen zaměstnáno při průmyslu, 931.373 při obchodu a dopravnictví, 1,249.383 (r. 1895: 1,303.957) služebných a 28.833 ženy zaměst nány v povoláních vyššího řádu.

Téměř 4 miliony těchto pracovnic (3,709.359) bylo provdaných nebo vdov. Není to tudíž jen pracovní síla mladého děvčete, jež v domácnosti bývá postrádatelna a která v prvé řadě výdělečně bývá zužitkována, a le bída životní vyhání právě ženy provdané na výdělek od krbu rodinného. Touto skuteč- ností do základů ztroskotává se stará illuse, že výdé- lečná práce mladých děvčat je jen přechodným zjevem a průpravou pro sňatek. Zkušenost truchlá učí, že právě v rodinách „požeh- naných“ dětmi, kde matčiny přítomnosti a péče nejvíce je zapotřebí, že právě v těchto rodinách setkáváme se s tím smutným faktem, že matka výdělečnou prací svou musí zajišťovat nutný příspěvek k výživě a nutnému živobytí chudé své rodiny. Z pravidla na to otec sám nestačí. Nouze životní, která v dělnických vrstvách vynucuje stále více rozmnožování výdělečné práce žen, spočívá zejména: V nízké mzdě či jakémkoliv příjmu manžela, případně otce, v hrozných cenách potravin jako dů- sledku nezřízené celní a daňové politiky, ve vysoké činži bytové, jako důsledku pozemkové a parcelační lich- vy, v případné chorobě nebo předčasné invaliditě man- žela a otce, v jeho občasné nezaměstnanosti a j. Krát- ce všechny ty zjevy a květy utiskujícího kapitalistického společenského pořádku, jež se v rodinách chudých děl- níků nejlíp zrcadlí, vyhánějí ženy dospělé i mladá děv- čata od domácího krbu v drtivou náruč nucené výdé- lečné práce žen.

Mimo útisku kapitalismu, je to také kulturní rozvoj proletariátu a v důsledcích toho zvýšená citlivost děl- nických vrstev pro nedostatky životní, jež tu ve stejné výši spolupůsobí. Touha po vzdělání, po vyšších du- ševních statcích, stoupající smysl pro krásy umění v kruzích proletariátu, vřelé přání dětem poskytnouti lepší, zcelenější vychování pro tuhý život, stále rostoucí lá- ska k přírodě, žhoucí touha po poměrných radostech života, po životě, bohatším spokojeností, krátce požada- vek proletariátu po oprávněném větším podílu na ma- terielních a duševních plodech nové kulturní doby naší, to vše přispívá k stálému rozmnožování armády žen- pracovnic a vzrůstu výdělečné jich práce.

Výdělek ženských členů rodiny v mnohých přípa- dech teprve umožňuje rodině proletářské arci jen stříz- livým způsobem, bráti podílu na těchto shora uvedených potřebách moderního člověka. A tak co zatím příslušníci panujících tříd zatracují prokletou snahu mass po životě příznivějším a méně strastiplném, spatřuje v ní proletariát požehnané probuzení ušlechtilých vznětů, smysl pro důstojnost lidskou, stále postupující kul- tivisaci a proto tisíce a desettisíce žen béřou na se těžké jho namáhavé práce, přes to, že jim vstříc kyne tvrdý útisk kapitalistický, aby také spolupřispěly k dal- šímu kulturnímu rozvoji tříd, k nimž náležejí. I mezi středními stavy maloměšťanskými přivodily hospodářský rozvoj a poměry nutnost výdělečné práce žen. Nerovná konkurence živnostenská s průmyslovou velkovýrobovou, trvalý, vysilující existenční zápas ma- terielně slabších živnostníků a obchodníků proti kapi- talisticky silným velkopodnikatelům, přebytečný počet proletářů-intelligentů, to vše způsobuje i v těchto kru- zích den ze dne nejistější existenci. Při tom arci životní potřeby a nároky těchto kruhů jsou mnohem vyššími, náklad na společenské a representativní vystupování enormní a tím vším přirozeně vázán je život těchto středních kruhů měrou nemalou a uzavírání sňatků tím