2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
20. listopadu 1904.
5
article
zkáze Rakouska a že officiální Vídeň nemilostivě,
nevlídně a nepřátelsky odmítá ty, s nimiž by
měla býti u vědomí společného zájmu soli
dární!
Do nebe ovšem ani německé duby nerostou
a naleznou se konečně jiní činitelové, již se o
to přičiní, aby zkrocena byla germánská roz-
pinavost, však Rakousko by při takově inter-
venci třetích a čtvrtých asi dobře nepochodilo.
Co dnes v německém lidu se děje, není
naprosto již nějakým karbonářským tajem, opa-
kujeme, že každý, kdo to viděti chce, to viděti
musí. Možno-li v tomto státě ostatním národům
žíti vedle Němců v požitku zaručených práva
za poměrů takových, za jakých chce žíti každý
sebevědomý národ, to nechť vyčte dr. Körber
z řeči svého dřívějšího přítele dra. Erlera. Jen
potud chtějí ponechati dra. Körbra v pochybné
hodnosti cislajtánského kurátora, pokud onje
ponechá ve pravech kurátora všech národů ostal-
ních. Nebof co chtějí a jaká jest jejich pod-
mínka, za niž ochotni jsou jíli za drem. Kör-
brem? Když podrobí se jejich povelu a všechno
dříve jejich vysoké sankci předloží, v čem by
snad, poměry donucen, národům neněmeckým
v ohledu národním, kulturním a hospodářském
chtěl povoliti.
Je možné za takových okolností Rakousko
Není, zrovna tak, jako nemožná je existence
dvou německých velestátů v Evropě.
Na kom je tedy, aby obrátil?
Na vládě, či na zástupeích českého ná-
roda
Němec
Körber
Erler
Rakousko
Vídeň
Evropa
6
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 19. listopadu.
Několik set lidí bylo dnes na galerii a v lo-
žích. Dole v zasedací síní však sešlo se poslanců
málo přes 100. Neboť pro vídeňský pariament
je sobota modrým pondělkem. Bylo ještě klid-
něji než včera. Žádný rozruch, žádná srážka,
vůbec žádný nepokoj. Rokování politické ply-
nulo tiše, jako teče potok lučinou. Sotva slyši-
telně. Jednou jsme napočetli posluchaču
všeho všudy — pět.
Na počátku a na konci schůze, sotva tří-
hodinné, dostavila se dohra včerejška. K řečem
hr. Sternberga a Pernerstoríra o
členech císařské rodiny a panovníku samém.
Místopředseda Kaiser odřikal projev polito-
vání a rozhořčeni, který mu patrně někdo na-
diktoval a pak odsoudil a pranýřoval dr. K ör-
ber demonstrace sociálního demokrata proti
koruně. To mohlo dostačit. Ale jak Pernerstorfer
tak hr. Sternberg dali se na ústup. Promluvili
retírády klausulované, ale byly to přece retirády.
Toho nežádal a neočekával od nich nikdo. Vše-
němci sborem křičeli na poslance královéhrade-
ckého několikráte: „Zbabělče!“ Nereagoval na
to ve sněmovně ani slovem. Zdali jinde a jinak,
není nám povědomo.
Dole
Sternberg
Pernerstorír
Kaiser
Pernerstorfer
Vídeň
Sternberg
poslanecký sněmovna
7
article
Dva poslanci ze Slezska, dí. Demel. z T-
šína, německý pokrokovec a Všeněmec Lind-
ner z Javorníku, mluvili proti slovanským
parallelkám. Oba docela stejně a shodně. Ob
žádali zrušení českéno a polského přísténku,
oba hrozili, že Němei opavští a tě-
šínští následovati budou příkladu
svých soukmenoveův inšpruckých
a jako tito, užijí násilí! Nikdo se hrozeb
jejich nelekl. Poslanec L indner zmínil se též
o pověstech, že parallelka opavská vybuduje se
na samostatný a úplný ústav učitelský a pře-
loží prý se do Krnova, těšinská pak do
Frýdku. V jednom večerním listu tvrdí se
dokonce, že češti a polští poslanci vyslovili již
s tímto plánem souhlas! Učinili jsme ve věci tě
dotaz a bylo nám řečeno, že o přestěhování pol-
ské parallelky z Těšina vůbec nemohlo být
řeči, že však o přeložení české
parallelky z Opavy jednání bylo
zahájeno a děje se, nikoli však do
Krnova, nýbrž do Polské Ostravy.
Poslanci naši však nepronesli se dosud o tomto
projektu, ale netají se, že — z českých kruhů
slezských koná se nátlak na ně, aby zřízení če-
ského paedagogia v Polské Ostravě se nezpě-
čovali.
V úterý dostane se asi ke slovu radn
Hrubý a dr. Michejda, který posvítí na
stanovisko německé a vysloví svoje.
Demel
Linda
Těšina
Hrubá
doktor
Michejda
Slezsko
Javorník
Krnov
Frýdek
Opava
Ostrava
Tšína
L indner
8
article
Z Vídně, 19 listopadu. (C. - B.)
Místopředseda Kaiser zahájiv schůzi o 11.15 hod
prohlásil: Především jsem nucen vrátiti se ke vče-
rejší řeči posl. Pernerstorfera, Jak seznal jsem ze
stenografického protokolu — bohužel! je známo, že
předseda neslyší s tohoto místa řeči tak zevrubně.
jak by bylo žádoucno, ba vlastně třeba — posl.
Pernerstorfer pronesl ve své řeči řadu pohan na
císařskou rodinu, které vzbudily zajisté spravedlivé
rozhorlení všech poslanců a rozhorlení nejširších
kruhů, ba mohu říci všude. Omezil-li jsem se včera
napomenouti dvakrál posl. Pernerstorfera, aby se
mírnil, stalo se to proto, že jsem neslyšel, že pan
poslanec vtáhl korunu a dynastii do debaty. Lituji
živě, že pro poměry v této sněmovně, kde předseda
není dostatečně informován o obsahu řečí, není mi
možna jim hned se opříti.
Posl. Sehuhmeier: Vždyť dnes děje se to
tím důkladněji
Místopředseda Kaiser: Volám ho teda dodatečně
k pořádku a vyslovuji politování zajisté jménem celé
sněmovny, že mluvilo se v této sněmovně způsobem
tak hanebným a neomluvitelným.
M.p. dr. Körber: Ačkoliv pan předseda dal včera
v mě nepřítomnosti posl Pernerstorferovi za řeč, již
nelze dosti ostře odmítnouti, trest přípustný dle jed-
nacího řádu, nemohu přece než doložiti toto: Straně.
která děkuje všecko ústavním řízením, špatně sluší
že porušuje základní zásadu parlamentarismu, že
koruna a dynastie nemají se vlahovati do jednání.
Kaiser
Posl
doktor
Körber
Vídeň
9
article
Děje-li se to ještě k tomu způsobem tak hrubým.
pobuřujícím všeliký lepší cit jako včera, nelze v tom
spatřovati nic jiného, než, že také na jeji straně
klade se větší váha na zneužívání ústavnosti než na
nesmírné mravní a hospodářské úspěchy, které po-
ctivé z pečlivého zvyku vzniknuvší užívání práv pří-
slušících lidovému zastupitelstvu zabezpečuje všem
vrstvám obyvatelstva. Lesk prastaré dynastie habs
burské nikdo nebude moci zatemniti. Ale k nyněj
šímu nositeli koruny, našemu vznešenému mocnáři.
přítomnost, všecek vzdělaný svět chová tak neobme
zenou úctu, že všeliký pokus zatemniti tuto vzne-
šenou poslavu propadá již napřed nejhoršímu osudu
směšnosti. Dávám-li přes to výraz všeobecnému roz-
horlení nad žalostným včerejším počináním, po-
slouchám jen hlasu lidu, jenž žádá se vší svou silou.
aby takový zločin na jeho nejsvětějších cilech by
s lehoto místa zatracen.
Když byly přečteny došlé spisy, sněmovna po
kračovala v jednání
o proslovu ministerského předsedy Körbra.
Posl. dr. ryt. Demel obírá se především zřízením
parallelek v Opavě a Těšíně, líčí situaci Němců ve
východním Slezsku, kde podařilo se vládám od br
Posl
doktor
Demel
Němec
Opava
Těšín
Slezsko
10
article
Taaffa rozrušiti panující shodu. Vláda nenakládá se
Slezskem jako se zemí ra ouskou, nýbrž jako
s haličskou. Prol přikročila k zřízení slovanských
parallelek, kter! sl uží jen národní propagandě.
Polské soukromé školy podporují se subvencemi
:Varšavy a Poznaně. (Slyšte 1 na lavicích německ ých
odpor na lavicích polských.) Dovolává se zemského
presidenta slezského, jenž prohlásil, že ve Slezsku
není třeba slovanských parailelek. Ve Slezsku není
ani skutečné střední školy německé. Střední škola
jest jen školou s německou vyučovaci řečí, školy
slovanské jsou školami národními, v nichž pěstuje
se záští proti Němeům. (Pochvala v levo: odpor na
lavicích českých a polských.) Ve Slezsku připadá
jeden učitelský ústav na 130.000 obyvatel, v Haliči
jest 12 takových ústavů. Němci neřídí se při svém
protestu záštím ani nesnášelivostí, nýbrž jen velikou
starostí o své vlastní učitelské ústavy. Není přitelem
demonstrací, ale Čechové a Maďaři dosáhli jimi
velikých úspěchů a tím vysvětluje se také včerejší
řeč posl. Pernerstorfera. Kdo lím vinen, že takové
demonstrace dějí kažodenně? Vládní soustava.
Taaff
Němec
Čecho
Maďar
Slezsko
Varšava
Poznaň
Halič
11
article
Vodítkem politiky jest jen strach před masou (Po-
chvala v levo.)
Posl. Erb konstatuje mohntnění národního hnut
mezi rakouskými Němei. Útoky na jiné národnosti
jsou jich daleky (?). Nyní musí chrániti svou ohro-
ženou državu a v tomto boji proti slovanské výboj
nosti podporovati své soukmenovce v sudetských ze-
mích. Pochybuje, že dra. Körbrovi jedná se oprav-
dově o dělnost sněmovny, jejíž
st uslavičně
snižuje. Poukazuje na pilnost opravy živnostenského
řádu, ale ohlášená předloha nevzbuzuje valnou dů-
věru, že vyhoví se přáním živnostníků. Stýská si na
hospodářskou a kulturní zanedbanost alpských zemí
a vyčítá vládě, že prý podporuje stranicky slovanské
zájmy. Za ináprucké události je zodpovědna vláda
a konečně domlouvá ji, aby přece uznala, že přes
rakouské Němce nelze přejítí k jednacímu pořadu.
Posl
Němec
12
article
Posl Drezel pojednával o nepokročilosti rakou-
ského školství a ptal se ministra vyučování, proč
vorariberšti učitelé nesmějí čísti přední básníky ra
kouské a je-li slušno, aby tyrolšti katecheti prohla-
šovali, že učitelé nezachovávají přísahu na zákl. st.
zákony, protože je papež proklel. (Slyšte !) Stěžuje si na
průtahy v úpravě Rýna a prohlašuje za vinu vlády
jeví-li se nedostatek vlastenectví.
Posl. Tambosi, opraviv některé vývody Eilerovy.
stýskal si na velkou urážku vlašských poslanců, již
byli vyzvání deputací, aby opustili Inšpruk. Vlašti
studenti nebyli připraveni na nic, německé agilnce
oprávňovaly je nositi revolvery. Obecní rada in
šprucká a tamní universitní senát jsou zodpovědni
za tamní události. Připomíná, jak zachovali se
k prol. dru. Gubernatisovi. (Posl. Erler volá: Ten
přijel za agitací!) Vlaši nepochopují strach před
odnárodněním Inšpruku, ale budou následovati pří-
kladu Inšpručanů, držice se hesla »Pryč s vlašskou
fakultou z Inšpruku«, jenže budou hleděli dosíci toho ji-
nými prostředky, než Němci. (Posl. Erler volá:
R volvery!) O ne! Dosáhneme cíle jinak. Vláda
musí zasahnouti také do poměrův inšprucké policie,
aby se zabezpečila osohní ochrana tamějších Vlachů.
Posl Drezel
Posl
Tambos
Eilerův
Erler
Vlach
Inšpruka
Němec
Rýn
13
article
(Posl. Erler: Sami ji ohrožovali!) Buď budou
rovnoprávní, nebo rozvážou se svazky, jimiž jsme
spjati proti své vůli. Pro tuto druhou alteruativu
jsme se rozhodli již dávno, rozhodněte se pro ni
také vy. Ať se vláda postará o samostatný, na
vzájem neodvislý vývoj obou národnostI. Dejte Tri-
dentsku samosprávu a bude pokoj v obou částecl
země. (Hlučná pochvala mezi Vlachy).
Posl. Pernerstorfer brojí proti tomu, že ho před
seda volal k pořádku, proti vývodům ministerského
předsedy na počátku schůze a diví se, že dr. Körhien
snažil se dáti jeho slovům jiný význam Sociální
demokraté odchyluji se ziídka od zásady a nestrhují
korunu do debaty, avšak nemohou dopostit, aby s
nemluvilo též o členech císařské rodiny. Připomíí ná
svou řeč o převzelí protektorátu kalolického Šal-
vereinu arciknížetem Františkem Ferdinandem, v níž
prohlásil, že i arcikníže má právo na politie é pře
svědčení a jeho osvědčování, avšak musí být volno
kritisovat slova a skutky arciknižele a takovou kri-
liku dovolil si včera. Jeho strana také tehda navshl
zrušiti § 64. tr. z. a vytkla při té příležitosti své
stanoviště naproti nositeli koruny, že neliodlů de
monstrovati proti panovníkovi, jenž svými osudy
vzbuzuje obecnou sdílnost. Zástupci průmyslového
dělnictva nedají se ničím zastrašit a nikdo jim ne-
zamezí, říci ve sněmovně pravdu a bojorati proli
všemu, co považují za špatné, teda také Körbrův
režim.
Posl
Vlach
doktor
Körhien
Připomíí
František Ferdinand
Tri
Šala
Körbrův
14
article
Předseda ministerstva dr. Körber myslí, že sně-
movna bude považovati Pernerstorferovo prohlášen
za objasnění a dotatek toho, co on včera řekl. Na-
proti ostatním vývodům platí, co si dovolil říci dnes
Poslanec Linäner žádal za zrušení slovanských
parallelek v Opavě a Těšíně a brojil proti přeložen
opavské parallelky do Krnova, protože by to způso
bilo bouři rozholčení. Vyčítá předsedovi ministerstva
že neměl soucitu s inšpruckými Němei, mysle si, že
zase povolí. Viašská fakulta v Inšpruku nesmí býti
otevřena a také slovanské parallelky ve Slezsku
musí zniknouti, nebo znikne vláda. (Pochvala mezi
Všeněmci.)
Poslanec brabě Sternber g volá: Nebo vy!
Poslanec Stein: Vari, bláznivý hrabě! „ Hlasy
mezi Všeněmei: Řediteli cirku )
Rokování přerušuje se.
Poslanec brabě Sternberu v dotazu k předsedov
protestuje, protože byl volán k pořádku pro urážku
císařské rodiny, neurazil prý ji, ani neřekl něco, c
by se mohl za urážku považovati. Věren tradicím
své rodiny zůstane vždy věrným přívržencem dy-
nastie a císařského rodu.
doktor
Körber
Linäner
Stein
Opava
Těšín
Krnov
Slezsko
Viašská fakulta
15
article
M. došlými spisy byl pilný návrh posl
Schuhmeiera a spol., jímž vláda vyzývá se po-
dati hned zevrubnou zprávu o plánech vojenské
správy se zeměbranským dělostřelectvem.
Poslanec Nowak a spol. navrhli zavésti kolek
na komisní výlohy.
Dotazy podali posl. Prášek a sp. pa vydán
zákona proti rayonování: — Zázvorka a sp. po
bezohledném vymáhání daní v Čechách; — Fres
a sp. po předpisech a vymáhání osobní daně z příjmů
úpravě pense zřízenců státních železnic, již jí nabyli
před 1. listopadem 1899; po úpravě služebních po
měrů výpomocných písařů a kresličů státních že
leznie v Plzni a po odpisu státní půjčky obci Bře-
žanům (na Plzeňsku.)
Posl. Holanský podal pilný návrh na zmír
nění nouze rolnictva v jihočeských okresicl
Konec schůze o 2.15 hod. odpol.; příští bude
v úterý o 11. hod. dopol.
ráno.
Schuhmeier
Nowak
Prášek
Zázvorka
Posl
Čechy
Plzeňsko
Bražan
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. listopadu. (K vnitřní si-
tuaci.) Dosavadní jednání na říšské radě ne-
přispělo ještě v žádném směru k vyjasnění si-
tuace. Na okamžik těžiště se přesunulo k udá-
lostem inšpruckým, ale nikdo se neobává, že
by tyto smutné události mohly se samy státi
vážnou překážkou dělnosti parlamentu. Krakov-
ský „Czas“ v témž smyslu piše, že nebezpečí
hrozí parlamentu s jiné strany. „Uměle vzbu-
zené rozhořčení nad událostmi inšpruckými —
píše se „Czasu“ z Vídně — odsunulo českou
obstrukci, jež stále ještě visí ve vzduchu, jen
dočusně do pozadí. Čeští poslanci, s kterým
jsem rozmlouval — pravi uále pisatel — tvrdí.
že nemůže býti řeči o tom, aby mladočeský klub
odvolal najednou všechny své pilné návrhy
ovšem může se státi, že dají přednost té neb
oně otázce před návrhy svými. Proti takovému
postupu ohražují se, jak známo, Němei a právě
v tom tkvi nyní největší obtíž situace.
V Praze, 19. listopadu. (Nové před-
sednictvo polského kola.) Polské
listy, jak opposiční, tak i orgány polského kola,
souhlasí v tom, že změnou předsednictva ne-
nastane v polském kole nijaká změna politiky.
„Czas“ vidí ve volbě hr. Vojt. Dzieduszyckého,
D. Abrahamowicze a Duleby silnou manifestaci
pro důslednost a tuvalost dosavadního směru
polské politiky ve Vídni, tak že jest jisto, že
Czas
Němei
D Abrahamowicz
Duleba
Praha
Krakov
Vídeň
17
article
„kolo nezabočí ani na krok z dosavadní dráhy.
na které si získalo vynikejieího vlivu v parla-
mentě a zemi dobylo platnch výhod.“ „N. Re-
forma“ píše taktéž, že nové předsednictvo nepři
nese nijakého překvapení. Podobně, jako ze
snulý Jaworski, tak i hr. Dzieduszycki a Abra-
hamowicz jsou horliví přívrženci polit: ky
vládně dvorní; možno se tedy obávati, že
polská politika bude nyní ještě více vlád-
ní, než byla dosud.
V Praze, 19. listopadu. (Uherská ob-
strukce zlomena násilím.) Ráz na
ráz, jako sotva v kterém jiném zákonodárném
sboru, dopadly na uherskou opposici těžké rány.
zasazené pádnou pravicí Tiszovou, rány tak
těžké, že opposici na ten čas zlomily. Tisza
splnil hrozby, s nimiž proti opposici výstoupi
hned na počátku podzimníhe zasedání. Přod-
loživ sněmovně návrh na zostření jednacího
řádu, hr. Tisza prohlásil, že od svého návrhu
neupustí, že s jeho provedením stojí neb padá
a slibu svému dostál. Když opposice nechtěla
připustiti obmezeni řečnieké svobody při pro-
jednávání rozpočtu, vymohl si na liberální
straně, že obnovila jeho březnový návrh na kru-
tější zostření jednacího řádu a když i tu oppo
sice hrozila, že projednání tohoto nového ná-
vrhu zmaří technickou obstrukcí, proved
násilím; conebylo možno provést
v souhlase s pletným řádem. Již ve
Tisza
Praha
18
article
středu ozámil ve sněmovně bez obalu, že na-
stane-li povinnost volitinezi přisným dodržením
formy a možností, zbaviti zemi z nynější malo-
moci, člověk musí míti tolik morální odvahy
pevnosti vůle, aby podstatu věci postavil nad
formu. Včasné vyřízení vládních předlob jest
pro hr. Tiszu „podstata věcí“, v niž vidí pro-
spěch národa; formou jsou platná sněmovní
urtanovení, jež zdržují provedení předloh. Dle
toho se zachoval. Ve čtvrtek podal návrh, aby
sc konaly parallelní schůze sněmovní; v pátek
za denní schůze dal návrh vládní většinou od-
hlasovati a nařídil druhou schůzi na večer. Ve-
čer pak, odhodiv „formu“, t. j. jednací řád, dá-
vající každému členu sněmovny právo promlu-
viti o věci, nacházející se na jednacím pořadu.
vybídl většinu, aby, nedbajíc odporu opposice,
nepřipustila nikoho více ke slovu a prostě od
hlasovala, že přijímá drakonický návrh Da
nielův, jímž se na dobu jednoho roku obstrukee
v uherské sněmovně činí nemožnou. Na smlu
vené znamení, že se hlasuje o návrhu Danielově
za vřavy a hluku na lavicích opposičních vládn
poslanci povstali z miel a předseda Perezel pro-
hlásil, že návrh Danielův jest přijat velikou
většinou. Okamžik na to Tisza doručil před
sedovi panovníkův reskript, jímž se zavírá třei
zasedání uherské sněmovny. Toto násilí, spá
chané na uherské opposici, přišlo tak náhle, že
opposice, ač se chystala k odporu nej-
krajnějšímu, nemohla učinit nic jiného,
než že proti usnesení většiny protestovala. Zdá
se, že sám hr. Tisza očekával odpor jiný; měl
prý přizemí sněmovni budovy
pohotově 400 policejních stráž-
niků, kteří měli v případě potřeby
přispěti na pomoc straně vládníl
Danielův
Tisza
Tisza
uherský sněmovna
19
article
Ježto zasedání prohlášeno za uzavřené
nutno nyní vyčkati, až bude nové zasedání svo-
láno, a sice opět královským roskriptem. Stan
se to nsi v nejbližších dnech, aby sněmovna již
za platnosti Danielova drakonického jednacího
řádu vyřídila do Nového roku rozpočet, finančn
vyrovnání s Uhrami, odýod a snad i jiné věci.
jež Tisza uzná za nutné. Mezi nimi bude též
definitivní oprava jednacího řádu. Prvé ovšem
bude třeba zvoliti nové předsednietvo (vyjma
presidenta, jenž je volen na celé volební ob-
dobí) a sněmovní výbory.
Opposiční strany radí se nyní spo-
lečně, jaké kroky mají učiniti proti násili, na nieh
spáchanému. Dnes dopoledne shromáždilo se
90 členů všech opposičných stran v klubovních
míštnostech strany neodvislosti a zvolen zvláštní
20členný výkonný výbor, jehož předsedou jest
Frant. Košut a zapisovatelem Jan Toth. Vý-
konný výbor, v němž jsou zastoupeny všechny
opposiční strany, usnesl se ihned, že vy dá
k národu mannfest a králi podá
adresu, jež mají býti již dnes ve večenní
schůzi všech opposičních stran schváleny.
Danielův
František
Košut
Toth
Uhry
20
article
V liberální straně nastal následkem
včerejších události opět rozkol. Bývalí mi-
nistři dr. Wlassics a Ign. Darányi ohlá-
sili své vystouponi z vládní strany; jich příkladu
budou prý následovati ještě členové aristokrati-
cké frakce, hrabata Julius, Theodo. a Alexanda
Andrássyové, hr. Ludv. Bathyány, hr
Jan Hadik, hr. Ondř. Hadik-Barkoszy
Semsey, hr. Géza Salomon, hr. Alexandn
Staray a Mik. Szemere. O Kolomanu
Szellovi ze tvrdí, že se vzdá mandátu ve
sněmovně poslanecké a přijme hodnost člena
sněmovny magnátské.
Z Pešti, 19. listopadu. (Sněmov na
magnátů) sošla se dnes odpoledne v počtu
20 členů. Hr. Ferd. Zichy počal odsuzovati
včerejší události ve sněmovně poslanecké, ale
předseda hr. Csaky nepřipustil nijakého usne
sení před přechodem k jednacímu pořadu.
Ostatně ve sněmovně magnátů netřeba prý po
jednávati o událostech ve sněmovně poslanecké
Přešlo se hned k jednacímu pořadu, na němz
bylo pouze čtoní královského reskriplu, jímž se
uzavírá třetí zasedání uherského říšského sněmu
Reskript přijat na vědomí a schůze skončena.
doktor
Wlassics
Igny
Julius
Alexanda Andrássy
Bathyat
Hadik
Semsey
Salomon
Szell
Zich
Csaka
Hadik
Pešť
Hradec
Mik
21
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. listopadu.
Poznaňští Poláci o varšavských demonskracích
»Dzienník Poznaúski« zajisté náleží k nej
povolanějším mluvčím Polákův utištěných a or
píše, jak následuje, o nedávné židovsko-sociali
stické demonstraci ve Varšavě, jejíž účelem bylo
odmítnouti carovo slovo o »přištím sjednocení
rodných, bratrských národů«: »V královstv
polském nebude revoluce, ale možná, že budou
částečné a místné výbuchy malomocné vášně.
k nimž náleží připočísti také nejnovější událost
varšavskou. Mnoho již neštěstí zavinily a ještě
zavmní, ale zůstanou vždy, čím jsou: umělým
dilem protipolské intriky, která
se především obává zlepšení po-
měrů ruskopolských a chtěla by za
cenu krve a země naší přivésti nás do skutečné
záhuby. Nemůžeme a nesmíme usnadňovati ne-
přátelům našim nectnou práci. My zvláště, kteří
pamatujeme rok 1863, povoláni jsme, abychom
stále bděli a vyzývali všecky dobře smýšlející,
aby nerozdmychovali žár v popelu, nýbrž za
každým krokem překáželi intrikám protipolským
Polák
Dzienník Poznaúski
Polákův
Praha
Varšava
22
article
Pamětná kniha o Makedonii.
Bulharská »vnitřní organisace makedonská-
vydala právě francouzským jazykem pamámou
knihu o věcech makedonských, o hnutí a po-
vstání makedonském, o tureckých ukrutnostech
o reformách, o mürzstegské dohodě. Mimo hi-
storický úvod obsahuje vyličení makedonských
události za desítiletí 1893—1903. Obsahuje
všechen material, zajímavý pro historika i poli-
tika, a zejmena všechny podrobnosti o tureckých
zvěrstvech. Název knihy jest »La Macedoine et
le vilayet d' Andrinople«. Přidány jsou dvě
mapy. V závěrku kniha konstatuje, že nynější
reformy, jak se provádějí, obyvatelstvo upokojiti
nemohou a že vnitřní makedonská organisace
bude v práci osvobozovací rozličnými způsoby
pokračovati — podle doby a okolností — a
dosáhne mezinárodního branného zakročení proti
Turecku a zavedení nového pořádku, který
obyvatelstvu zabezpečena bude zákonnost a ži-
vol, hodný lídských bytostí.
Pruské důstojnictvo.
Poručík u gardového pluku kyrysnického
v Berlíně, hr. Konrád Frankenberg, přesazen byl
ke kyrysnickému pluku na samém pomezí říše.
Zapleten byl do dvou affér, v nichž jednalose
o vyděračství proti němu a o hrozby všelikými
odhaleními z jeho života. Že neběželo jen
o drobné poklesky života toho, dokazuje právě
opatření, jakéhož vyšší kruhy vojenské proti jun-
kérům používají v nejkrajnějším jen případě. Za-
jisté podobné připady, jichž odhalena byla v po
slední době celá řada, o Bilseových obrázeieh
ani nemluvě, tvoří prapodivné pozadí k »okřídle
nému« výroku Viléma II., o »nejušlechtilejšíe
části národa, o důstojnictvu pruském.
Frankenberg
Bilseový
Vilém II
Makedonie
Turecko
Berlín
Le Macedoine et le vilayet d ' Andrinople
23
article
Nástupce Lucanův.
Jak »Leipziger Tageblatt« ujišťuje, odstoup
pan Lucanus, náčelník civilního oddělení kabineln
kanceláře Viléma II., »proslavený« svými vše
likými intrikami a sýček všech ministrův a kanelé
řův, z úřadu svého. Prý pro vysoké stáří, do-
sáhl 74 roků. Nástupcem jeho vyhlédnut jes
ministr v Gothě, Heutig. Heutig dříve míva
tendence antisemitské, ale přibližil se od té doby
k liberálům zatim tak, že tito by prý jmenování
jeho uvitali s povděkem, kdežto konservativn
»Kreuz Ztg « v poslední době nejednou ho bra
na paškál. Hentg děkuje prý přízeň cisařovu
vlivu hr. Dömhoffa, kterýž sám stal se oblíben-
cem clsařovým, když po pádu »železného kan-
cléře« odbočil se od bismarkovských konserva-
üiveů a pro Capriva se výslovně prohlásil, začež
mu tehdy Vilém II. telegrafoval: »Bravol Jednal
jste řádně, jako »Eddelmann«!« Ač jest tomu již
několik let, Vilém II. přece ještě tuto depes
svou, jak vidno, nedesavouoval.
K afféře Syvelonově.
Vyšatřující soudce Jolliot vyslechl v zále
žitosti poslance Syvetona několik svědků, mezi
nimiž nacionalistického poslance Archdeacona.
jenž prohlásil, že Syveton provedl skutečně
útok na ministra Andréa po dobré rozvaze
Když v den ten Archdeacon vracel se se Syve-
tonem z restaurace do zasedací síně sněmovní
Syveton mu řekl: »To skončí ještě políčky
Lži Andrěovy nesmějí zůstati neztrestány. « Sy
veton postavil se ke konci schůze proti Andrénv
a pak ho zbil. Jelikož při úkladnosti činu ta-
kového obviněný náleží místo před obyčejný
soud před porotu, bude vládě stěží možnopo
svědeetví Archdeaconově Syvetona porotě odníti.
Lucanův
Leipziger Tageblatt
Lucanus
Vilém II
Kreuz Ztg
Syvelonův
Jolliot
Syveton
Archdeacon
Goth
24
article
K osudům záložny svatováclavské
Píše dr. J. Schei ne r, advokát v Praze.
K osudům záložny svatováclavské
Píše dr. J. Schei ne r, advokát v Praze.
Po dvouletém, mysli celé veřejnosti naš
zaměstnávajícím, a stižené účastníky do kraj-
nosti vysilujícím zápase, dospěly neblahé osudy
záložny svato-václavské k závěrečnému aktu.
V dějinách veřejného hospodářství našeho
zjev ojedinělý, nedozírný ve svých lůsledeích.
plný tragiekých výjevů a zločinných skutků, ne-
pochopitelný přímo v nezmarné tuhosti, s jakou
až dosud vzdoroval všem zákonitým prostřed-
kům a opatřením, věc k rychlému konci nu-
ticím.
Záložna svato-václavská, kdysi mohutná
bašta kněžstva, hrdě v peněžním světě se vypt
najíci, okolí své štědrými dary z domnělých vý-
těžků zaplavující — dnes do posledního téměi
haléře vyplundrována, tisicorými útočníky stí-
hána a vysílena, zmítá sebou jak raněná zvěř —
blízka hroznému konci. — Než drama celé tím
dosud není doplněno, nadcházejí nové akty.
smutnější ještě prvých, o jichž potlačení a
dosud s takou vehemencí bylo pracováno a jež
teprve objeví následky spáchaného zločinu ve
světle pravém . .
doktor
J Schei
Praha
svatováclavský Píš
25
article
Již zdálo se, že nedojde ani na smutné tyto
důsledky; výbor záložny, nastoupiv odvážnou.
krkolomnou cestu utloukání dluhů všemi mož-
nými způsoby, doufal patrně, že se mu poskytne
prostředků ke zdolání schodku vyrovnávánímse
s věřitelstvem značně sníženého — než právě
nestejně nakládání s věřiteli, povolování věřite-
lům exekucí nastupujícím mnohdy až nápadné.
zvrátilo snahu tu úplně a záložna opuštěna ode
všech, musila postupně dáti exekvujícím vkla-
datelům v šane celé své jmění, tak že na konec
nezbylo tu ani tolik, aby uhraženy mohly býti
útraty konku.su, o jehož prohlášení se žádalo.
A tak byla veřejnost překvapena před týdnem
soudním nálezem, že žádosti věřitelů za pro-
hlášení konkursu na záložnu se nevyhovuje pro
nedostatek jmění téže.
Soudní znalci shledali totiž,
že aktiva záložny po vyloučeni
nedobytných a bezcenných polo-
žek obnáší as.
s připočtením repartičních zá-
vazků členů v ceně as . . .
. . . K 1,440.00
oproti pasivům, jež činí okrouhle K 3,240.000
26
title
K 885.00
K 555.00
27
article
celkem
tak že se nedostává. . . . . K 1,800.000
Zmíněná aktiva jsou však ponejvíce sti-
žena již exekucemi vymáhajících věřitelů, jež
předcházejí ovšem i nákladům konkursní správy
a tudíž není pro tyto dostatečné úhrady po
Z toho jde, že vkladatelé obnosem as
K 1,800.000 nedojdou ze jmění záložny zapla-
cení a nabudou práva, obnosu toho na členec
vymáhati. Tunto rozhodnutím soudu sice kon-
ruce.
kurs od záložny svato-václavské jest odvrácen
slevy, pod podmínkou touto poskytnuté, zůstá-
vají asi v platnosti, rovněž i úpisy k fondu ga
rančnímu a sanačnímu, s podmínkou tou uči-
něné, ale zr to ručební povinnost členstva při-
blížila se velkým skokem ke svému uplatnění
neboť zákon o společenstvech tento stav rovná
úplně situaci, jaká nadejde po ukonče
řádného konkursu.
K bližšímu porozumění budiž tuto připo-
menut vývoj věcí, jaký by byl sledoval v pll-
padu uvalení konkursu na záložnu.
28
article
Prohlášením konkursu byly by veškeré ž-
loby na záložnu zastaveny, z aktiv by byli za-
placeni především věřitelé, kteří před konkur-
sem nabyli exekučních práv zástavních na jměn
záložny, zbytek pak by správec konkursní pod-
staty zrealisoval a po zaplacení výloh správy
konkursní mezi vkladatele, kteří své pohledávky
ke konkursu přihlásili — rozdělil — načež by
se konkurs ukončil. Současně s ukončením kon-
kursu provedlo by se řízení repartiční. Řízenín
tím by se především zjistilo, co každý věřitel
jenž pohledávku svoji ke konkursu byl přihlásil
a jehož pohledávka též za likvidní byle uznána.
po srážce kvoty, z konkursní podstaty vypln-
cené, ještě obdržeti má a dále obnos, kterým
jeden každý člen s ohledem na počet podílo
k uhražení schodku přispěti musí.
Na základě tohofo rozvrhu představenstvo
záložny, jehož působnost opět by oživla, musilo
by na členech příspěvky ty vymáhati. Nehledě
na to, bylo by však též věřitelům možno, aby
každý na svůj vrub nedoplatek svůj nyní na
členech vymáhal a sice do výše ručební pevin-
nosti těchže, tedy, je-li tu ručení neobmezené, až
do úplného vymačkání kterýchkoliv členů.
29
article
Právo toto poskytuje zákon
§ 69. zák. o společ. věřitelům stejně
i v tom případě, když konkurs pro
nedostatek jmění nemůže býli
prohlášen, kdy dojde na tak zvano
konkursní likvidaci, jaká právě na-
dešla u záložny sv.václavské. Tím octli se ovšem
členové v situaci nejnepříznivější, neboť jisto
jest, že kdyby došlo na provádění tohoto
řízení, musí býti všichni na dobro zničení, nebo?
již kombinované soudní útoky zástupů věřitelů
způsobí tolik nákladů, že jmění členů ani na
tyto útraty nestačí.
Velice pochybnou jest však otázka, zdali
věřitelé mohou toto právo své uplatniti j i ž ny ni
bez dalšího řízení čili nic. O tom vysloveny již
různé náhledy. Některé listy přinesly zprávy, že
věřitelé mohou nyní bez dalšího ne členstvo
uhoditi, jiné opět že je k tomu zapotřebí pro-
hlášení likvidace valnou hromadou záložny, bez
kteréž na členy nelze nastupovati. Zákon o spo-
ločenstvech, vykazující tolik mezer, i v tomto
případě nepodává náležitého vysvětlení.
30
article
Vzhledem ke znění § 69. cit. zák. jest ne-
pechybno, že dřive, nežli věřitelům bude umož-
něno na členech zaplacení vymáhati, mu s
dalším krokům předenázeti řízene
směřující k tomu, aby bylo zji-
štěno, kolik se z jmění záložny na
věřitele každého nedostává, nebo
jen za tento nedoplatek (§ 72. cit. zák.) členové
ručí. Nedoplatek ten nelze vypočítati na základě
stávajícího dnes poměru aktiv k passivům, nebot
v řízení konkursním, tedy i v tomto řízení jež
na místě konkursu nastupuje, nutno vzíti zřetel
jen na pohledávky, jež na zaplacení ná-
rok činí a nárok tento ohlásí. Vždyt
není vyloučeno, že značná část vkladů nároku
toho ani činiti nebude. Kromě toho jest zapo-
třebí, aby ohlášené pohledávky též za liquidní
byly uznány. Tak rozhodl posléze nejvyšší
soudní dvůr (rozh. z 9. ledna 1902 č. 17.799
J. M. B. č. 515) v případu jistého likvidujíeího
společenstva s ručením neobmezeným.
Kdo však toto řízení určovací má prováděti?
Zákon v tomto směru nemá žádného ustanovení.
On sice stanoví, že řízení repartiční při spole-
čenstvu s ručením neobmezeným v případu kon-
kursní likvidace náleží na likvidatory (§ 61., 69.
a 71.), ale řízení repartiční jest teprve důsted-
kem zmíněného řízení určovacího. Náleží i to
likvidatorům? Po měm skromném náhledu ni-
koli, neboť likvidatoři zastupují společenstvo a
jeho zájem, kdežto v řízení, určujícím nedoplatek,
jde především o zájem věřitelstva, oba tyto
zájmy stěží lze jednou a touže osobou zastávati,
nadešly by tu často kolise samozřejmé.
Vždyť i v konkursu vyžaduje se k postupu
proti členům, aby pohledávka věřitelů byla před-
stavenstvem nepopřena a v konkursu za pravou
uznána.
31
article
Mám za to, že tato konkursní likvidace musí
se opírati o ofliciesní řízení soudní, že obdobně
jako v konkursu musí se provésti soudem vy-
zváni věřitelstva, aby pohledávky své do jisté doby
ohlásilo, pravost pohledávek těch musí být
uznána a dle toho celkový seznam passiv a ne-
doplatků byti určen. K provedení toho měl by
se obdobně řízení konkursnímu zřídíti kurátor,
celkový zájem věřitelstva jako správce konkursn
podstaty zastupujíci. Teprve plo provedení tohoto
určovacího řízení přistoupí se k repartici, již
provádě,í likvidatoři. Repartiční řízení ovšem ne-
překáží věřitelům, aby na členy společenstva ne-
nastupovali, jestliže jich pohledávky řízením ur-
čovacím za pravé byly uznány a likvidatory po-
přeny nebyly-
Na podkladu tom můze po mém soudu vě-
řitel obdobně jako v konkursu přímo exekuci
nastoupiti Dr. Randa tvrdí, že k tomu zapo-
třebí jest žaloby (Soukromé obch. právo z roku
1888 s. 276). Vzhledem k citovanému nálezu
nej. soudu, dle něhož také v likvidaci každému
postupu proti věřiteli předeházeti musí naduve-
dené řízení nedoplatek určující, odpadl by po
mém náhledu důvod žádati na věřiteli, aby
uznání pravosti pohledávky své teprve žalobou
se domáhal, když pravost tu již v řízení onom
prokázal.
doktor
Randa
32
article
Tvrzeni měmu, že řízení ono určovací má
prováděti osoba od likvidatorů rozdílná, na-
svědčuje též okolnost, že bylo by těžko ve všech
případech společenstvo přiměti k ohlášení likvi-
dace, neboť kde nalézti prostředků k donucení
členstva, aby k valné hromadě se dostavilo a n
rezpuštění společenstva se usneslo? Zákon sice
připouští (§ 37.), že rozpuštění to může se i státi
zakročením správních úřadů, to však jen v pří-
padu § 88., jestli totiž počínání společenstva dalo
podnět k vynesení právoplatného rozsudku trest-
ního. Případ ten sice může se snad týkati ná-
hodou založny sv.-václavské, ale za jiných okol
ností nelze ho použíti.