1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 20. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v adalnistrai
sa meěnsie
6 K —
ns etvrt lela . . ..
s dvojí čonáško
něs
dot kta . . . . 7 K 50
ve sliach: 2 K so
na měcfe -
Teštos:
ns me
: kai
n čtrrt lei
s dvojí zlsllkoi
Praha
5
title
Dnešní číslo pra Prahu je o 22 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 19. listopadu o8
hod. 10 m. večer. (Pův. tel. zvlášt. zpravodaje
»Nár. Listů«.) Telegramy večerní ozna-
mují začátek nové bitvy v Man-
džursku. Na celé frontě hřmí velmi
prudce kanonáda.
Dopisovatel »Rusi« sděluje, že
chunehuzové v počtu 3000 mužů vy-
pravili se proti kommunikační čáře
naší a že pronikli na 80 verst k Te-
linn.
V guberniích samarské, bakuské
a erivanské cholery značně ubývá.
Z Čifu, 19. listopadu. (C.-B.) »Agence
Havas« sděluje: Mužstvo ruského tor
pedoborce »Rastoropného« musilo na
hrozbu velitele japonské torpedovky
že je odvleče do zajetí, upreh
nouti na palubu čínského křižáku
Činská vláda chová se — nentrálně
Z Petrohradu, 19. listopadu. (C.-B.
Úradní.] Generál Stesselj telegra
foval 2. listopadu:
Jsem šťasten, moha oznámiti V. v.
že naše statečné vojsko od-
razilo všeeky útoky od 25
října do 2. listopadu. Nejprudší
útok byl 30. října, avšak nepřítel byl
všude odražen zasažením našich zá-
loh do boje bodákem a chrabrostí na-
šich dobrovolných střeleň. Japonei
ten den útoku již neobnovili
Velké množství mrtvol nepohřbe-
ných zůsta'o na bojišti.
Druhý den podnikl nepřítel zase
dva útoky a sice o 4. hod. odpol
a o 9. hod večer, byl však zase od
ražen bodáky a ručními granáty
Podplakovník hlav. štábu, Jol-
šin, byl těžce raněn na rukou a na
nohou střepy granátu.
Duch vojska je znamenitý. Ne-
snadno uvésti zejmena nejstatečnější;
všichni bejovali jako hrdinové Avšak
proto přece jmenuji výslovně gene-
rály Kondratenka, Nikytina
a Gorbatovského, ženijního pla-
kovníka Gregorenka, podplukov-
níka Jolšina, plukovníka Jir-
mana, podplukovniky hařekě.
ho a Gandurina, setníky Reza-
nova a Bulgasova, podporučíky
Nyzlova, Florova, Burněviče
Debogoriana, Krěviče a set-
níka Smirno va.
Bombardování vnitřní pevnosti
tvrzí neustává.
Rus
Havas
Stesselj
Nikytin
Gorbatovský
Jir
Reza
Nyzlův
Florův
Burněvič Debogorian
Krěvič
Petrohrad
Man
7
article
Po odražení velice prudkých útoků
za posledních devět dní je duch voj-
ska velice pov nešený. Zdravot-
nieký personál koná svou službu
s horlivostí hodnou největšího uznání.
Naši ranhojiči pod správou Gu-
benetovou konají divy. Zvláštním
uznáním jsme povinni vrehnímu lov
čímu earskému. Jeho přítomnest
v okopech a na nejnebezpečnějších
obvazištích činí na obrance hluboký
dojem.
Ztráty Japoneů jsou neoby
čejně velké. Číňané odhadují je n
7—10.000 mužů.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi
na straně 4.)
Číňan
8
article
Tiszův hazardní čin!
Tiszův hazardní čin!
Zatím co ve Vídni číhají nepřátelé naši
rozechvění kočkovitých šelem před skokem na
další taktický postup našeho poselstva, obáva-
jíce se překvapení nemilého brzy od nás, brzy
od »falešného« Körbra: přiletělo náhlosti blesku
veliké překvapení z Uher.
Troufalý a řízný předseda minist. uher. mladý
Štěpán Tisza v noci na dnešek spáchal se
svými oddanými pandury neslýchané ná-
silí na starobylé ústavní svobodě sněmu uher-
ského. Platný dosud jednací řád
poslanecké sněmovny uherské, právem poklá-
daný pro svou svobodomyslnost za pýchu
chloubu Uher, jest mladým tim maďarským
»Bonapartikem« v noci na 19. listopad po-
mocí zfanatisovaných jím mameluků vládníeh
sveřepě roztrhán a pošlapán, aby
opposičním poslancům národ
byla špejlem drakonického proza
tímného jednacího řádu a spoň p
čas roku ústa uepána
Sotva kdo v Uhrách chápe, co si to cti-
žádostivý ten syn starého Slovanožrouta, Kolo
mana Tiszy, zmanul, proč a k vůli čemu pojed
nou tak nalehal na změnu liberál. jednacího řádu
sněmu uherského k horšímu? Předstíral, že prý
chce pro všechnu budouenost zamezit obstruke
v poslanecké sněmovně uherské, poněvadž prý
by tato ohrožovala smrtelně ústavní svobodu
Uher v budouenosti, připravujíe prý jim ne-
blahý osud Polsky, přičítaný zvykle, avšak po-
vrchně, příliš svobodnému jednacímu řádu, ně-
kdejšího sněmu polského.
Tiszův
Štěpán Tisza
Tisza
Uher
Vídeň
Uhry
Polsko
poslanecký sněmovna
9
article
Avšak nehledě ani k tomu, že platný Deá-
kův jednací řád sněmovny uherské neobsa-
huje žádného podobného ustanovení nemou-
drého, aby udilel snad každému jednotlivému
poslanci právo zabraňujícího »veta« na způso
pověstného staropolského »niepozwolam«, nýbrž
ctí a zaručnic toliko plnou svobod
sopeům národním, neznaje žádného
eislajtánského »návrhu na konec debatty«, tož
nebylo od jara letošního roku fakticky
již žádné obstrukce vesněmu uhe-
ském; jak strana Košutova tak i ostatn
opposiční poslanci po vlastenecké výzvě starého
osmačtyřicátníka Thalya zastavili tenkrát ob-
strukci a propustili zákon o rekrutech, jakmile
voj. správa Maďarům učinila celou řadu známých
a tak značných koncessí, že nad nimi v Cislajtani
Košutův
Maďar
řád sněmovna
10
article
Körber i Schönbornové trnuli. Nebylo tedy na
ten čas žádné patrné, tím méně naléhavé
nutkavé příčiny, proč bořiti starý svobodomyslný
jednací řád sněmovny uhorské a stloukati nový
za účelem, aby se zabránilo každé možné ob
strukci budoucí.
Každý pokus o to musil podrážditi oppo
sici, čítající skoro na sto hlav, jako věrolomné
rušení těžce zjednaného míru v zemi. Tisza t
věděl a přece se neštitil. Přišel nejprvé se svou
předlohou na změnu jednacího řádu v ten způ-
sob, aby na dále nebylo menšině oppo
siční možno zadrZeti obstruke
projednání a uhlasování rozpočtu
státního. Když ale opposice, postřehnuvš
dobře absolutistické čertovo kopýtk
předlohy té, rázně a vytrvale jejímu projednán
odpor kladla, tu navedl netrpělivý maďarský
»Napoleon« své »zuávy«, aby překvapili oppo-
sice hanebným návrhem Danielo výn
na — »zatímní«, ale podobně krutý jednue
řád, jakým své doby bán Khuen-Hlederváry
znásilnil opposici na sněmu chorvalském. Ta
kový prozatimní, pouze na čas jednoho roku
platný řád jednací lze odhlasovati pouhou nad-
poloviční většinou, kdežto k řádné a trvalé
změně ústavy bylo by bývalo zapotřebí většiny
kvalifikované. Bylo přirozeno, že tento obmysí
Tiszův zjitřil nedůvěru a rozhořčení opposice
do míry nejvyšší.
Körber
Schönborn
Napoleon
Daniela
Khuen
Tisza
11
article
Hotovila se k nejrozhodnějšímu zápasu
přísahala svorně, že se novému tomuto
nezákonnému řádu jednacímu ni-
kdy nepodrobí. Nenadála se však do po-
slední chvile, že by Tisza se svými vládními
mameluky měl té smutné odvahy, aby v zápase
jí vnuceném nešetřil již ani dosu
právoplatného jednacího řádu
nedal všem kslovu přihlášeným
řečníkům opposičním domluvit.
Však nastojte: neuvěřitelné stalo se skut-
kem. Ministr má v debattě každé chvíle právo
ujatí se slova. Tisza toho práva uprostřed de-
bally u večerní schůze užil, avšak na konci své
řeči zvolal ke svým mamelukům: »Hlasujme !«
a tito nedbajíce hromového prolestu opposiční
menšiny, za všeobecného bouřného zmatku, za
vřavy obecné, v níž nebylo slova svého slyšet,
zvedali ruce, načež předseda sněmovny Per-
ezel neváhal okamžitě prohlásit, že prý návrh
Danielův je přijat. Nesoházelo mnoho a bylo by
došlo zajisté k násilnoslem, pro něž měl Tiszu
již dole ve sněmovné pohotovu setni nu
přestrojených pandurův, čemuž však
uvaroval přichystaným již královským re-
skriptemukončujieím z ase dání řiš-
ského sněmu uherského na dobu neurčitou. Tak
se provádějí státní převraty. Zákon, právo
svoboda se banditsky překvapí a násilně zadus
pěstí »moci silnější«.
Rozumí se, že vítěznému násili tleská pal
veškerá chamradina světa. Proto se nedhivlme
že také většina vídeliského tisku něměcko
centralistického, téholž tisku, který pře
šesti léty nemohl na jméno přijíti »zákonu
Falkenhaynovu«, dnes je v blahém vy-
tržení nad »ehrabrým« (l) husarským kouskem
Tiszovým, blahopřeje mu k tak šťastnému, ráz
nému zlomení obstrukce maďarské a oběma
očima mrká na Körbra, aby podobně za
točil s obstrukcí českou
Nuže, předně jest ještě veliko u otázkou
zdali tímto husarským kouskem Tisz a opravdu
Tisza
Danielův
Tiszův
Tisza
Zákon , práv svoboda
12
article
obstrukci maďarských opposičních stran defini
tivně zlomil a zdrtil?
Prozatím docílil jen toho, že veškeré oppo
siční frakce srazil v jeden bojovný s l
proti vládě své, tak že vydají zejtra již spo-
lečný manifest k národu maďarské-
mu, jímž volají jej na soud mezi sebou a mi-
nistrem násilníkem. Jak tento sou
národa dopadne, nevi dnes zajisté ani Tisz
sám a možno, že jest mu před ním hezky úzko.
Za druhé však mezi postavením Tiszovým
Körbrovým je ten veliký rozdil, že Tisza může
říci národu maďarskému: »Já ti přinesl tolik
tolik vymoženosti a chci jen proto obmezil
svobodu opposice, abych prosadil v parla
mentě vyrovnáni s Cislajtánií,
z něhož ti opět kyne znamenitý zisk“ —
kdežto Körber nepřinesl většině národův, než
újmu a příkoří a chce na nich jen nové a nové
oběti, zdráhaje se odškodniti je plněním práva,
samou ústavou jim přiznaného. A krom toho
těžko mu odvážiti se podobného „husarského
kousku la Tisza“, dokud ho německé srdce
jeho táhne stále ještě k německé levici, kter
pamatujíe na zadní kola, boji se uhlasovat dra-
konický řád jednací proti naší obstrukei, aby
jím kdys nebylo snad zadrhnuto její vlastn
hirdlo.
Zprávy z Uher naprosto nepovzbuzují k ná
sledování příkladu Tiszova. Neví se
ještě, jak se mu jeho hazardní hra vyplati
Však že by podobný hazard cislajtánskému mi-
nistru a cislajtanismu vůbec se nevyplatil, to
jest, trváme, nade všechnu pochybnost!
Tisza
Körber
Cislajtánie
Uhry
Tisza
le Tisza
13
article
Jaké jsou jejich cíle?
Jaké jsou jejich cíle?
Dva dny po sobě seděl v diplomatické loža
vídeňského parlamentu zástupce Německa, a také
ostatní cizina byla výjimečně zastoupena v ubo-
hém tom domě, jenž smutným toho dokladem
kam zavěsti může organismus státní, v němž
byly své doby v hojné míře soustředěny vešker
podmínky zdravého vývoje, pochybená, zvrácená
politika.
Tukový asi učinili si pojem o poměrec
v tomto státu, o Rakousku, jež u neinformo
vané ciziny do nedávna ještě mělo pověst státu
neurovnaného, originálního, plného pravděne
podobnosti, ale přes to státu ve svém jádře
zdravého a neporušeného.
Vrtěli tam nahoře hlavou, vrtěl hlavou
i ten japonský attachě, jehož mongolská visage
jaksi dobře nechápala věci, jež se dole děly.
V den první debutoval pan dr. Erler, více-
purkmistr z proslaveného nyni Inšpruku, v den
druhý pan Pernerstorfer, německo-nacfonáln
sociální demokrat a zakladatel německého
Schulvereinu ve výslužbě. O hraběti Sternber-
govi nemlavime, pán ten dokázal opětně pouze
to, že pravdu měli ti, již tvrdili, že volbou to-
hoto pána utržili si p. t. voličové jeho ostudu.
Tak jako v první dva dny parlamentního boje
nemluvilo se v rakouském parlamentě o vládě
o císařském dvoře i o panovníku dosud nikdy
A co při tom nejkarakteristictějšího? Ze projevy
zmíněných řečníků nevzbudily ani zvláštního
houtí a rozruchu, naopak zdálo se, jakobyto
byla strava každodenní, jež ve čtvrtek a v pá-
tek byla ve vídeňském parlamentě řeřejnosti
kredencována.
A které strany řečníci to byli, již měl
řeči, jimž podebné měl pouze konvent na kone
osmnactého století? Řečníci oněc h s t r an.
doktor
Erler
Pernerstorfer
Německo
Rakousko
Sternbry
14
article
v drobném prodejit
ranní čí-lo o sobě . . . za 9h
odpoleslni
na 2h
Ve filialkich na venkově
ranní číclo. . . . . . . . 10
odpolední
. . . . . . . 3h
Inserá t
plati ze hotově »apře
Předplacení a inserty přijímá s dmini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se též rodale
tiskárna a expedice „ Nárednich lai stae
Rukopisy se nevraorji.
15
article
již způsobili a vedli německou
obstrukci v létech 1897—1900, řeč-
níci oněch stran, k vůli nimž zra-
dily odvoláním jazykových naří-
zení rozhodující kruhy v této řísi
ne pouze zákon i právo, nýbrži
čest. Promluvil řečník německo-
nacionální a promluvil sociálni
demokrat a chorus při tom obsta-
rávali Všeněmci. Tak se odvděčily panu
Körbrovy právě ony strany, s nimiž on se nej-
více mazlí, které dosud tiskl tak vřele ke svým
prsům, aniž by aspoň z počátku byl tuštl, ze
hruď jejich poseta je ostrými hroty, jako panna
norimberská. Ve čtvrtek a v pátek je pocitil,
tu poprvé zpronevěřil se své roli vášněprostého
vyčkávače. Tu poprvé hroziti se jal, poprvé
zaťal pěsť, jen že ji zaťal naproti — dávno již
odsouzenému, odbytému a se svou politickou
karierou hotověmu Wolfovi
Měl ji ale zatnouti a pozvednouti ne pouz
oproti těm, kteři v plném parlamentě provolá-
váním slávy Hohenzollerům provozují demon-
strace, aby si tím založili dole obrázek, ale
také oněm, kleří předstirajíce pěči o tento stát,
jen potud chtějí mu věnovati přízeň svou a přá-
telství, pokud hověti bude ve všem jejsch chout-
kám po výhiradném panství a pokud jim vydá
všechny neněmecké národy v této říší k »vol-
němu« pronásledování, týrání a znásilňování.
Jinak každým okamžikem připravení jsou
svaliti se z černožlutého výsluní přes hory do
osvěžujícího chladu pruskoněmeckého
Budou sice opětně křičet, že jsme denun-
cianti, však smí-li býti nazváno ošklivým slovem
udavačství prostě konstatování toho, co celý
svět, až na offlerálni Vídeň, vidí a slyší a čím
dnes faiseuři prušáctví vlastně již ani se
netají?
Körbrův
Wolf
Vídeň
16
article
Jen sledujme listy v sousední řiši, chceme-li
náležitě doplniti si obraz o německém programu
budouenosti a přesvědčíme se, nač vlastné čekají
a kdy že, dle jejich názoru, udeří jim hodina
osvobození. Až jen nynější císař umře, pak prý
započne účtování.
Pociťuje snad dr. Körber již, proč vlastně
Němci — a sice bez rozdilu stran — tak zuřivě
se vzpírají každému pokusu, uspokojením národa
českého a ostatních národů neněmeckých zjednali
klid a volnou dráhu k oněm cílům, za nim ž
spěti musí každý stát, nechce-li zapadnouti ve
zkázu?
Pociťují to snad také již ti, kteří k vůl
krásným německým očím sankce své dali k tomu,
co událo se dne 17. října 1899?
Nechť si popilí proniknouti předivo dos
jemné, za nímž se skrývá hrozná pravda, pro
Němci nechtějí miti české a polské paralielky
paedagogl ve Slezsku, proč zuby nehty vzpl-
raji se zřízení české university v Brně, pro
nesmí býti zřizena ve Vídni pro statisíce Čechů
ani jediná česká škola a proč demolovali budovu
italské právnické fakulty v Inšpruku?
Všechnoto k vůli oněm věcem
příštím, po nichž všichni, všichni
touží a o nichž se domnívaji, že
splněny budou ve zmateleb, ktere
dle jejich domnění vzniknou v Ra-
kousku, až nynější panovník zavře
Není-liž v tom (ragický moment, že ti, o
jejichž kůži v první řadě tu jde, : zaslepenosti
své býčkají živly, jež budují priští stěstí své na
Körber
Němec
Čecho
Slezsko
Vídeň
Ra
český univerzita v Brno
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 19. listopadu.
6—. (Kronika.) Neměli jste minulých
dnů také svojí bělohorskou náladu ? Na počátku
listopadu vyrojí se vždy tolik bělohorských vzpo-
mínek, úvab, studii, přednášek a článků. Máme
už všichni v malíku význam truchlivého dala
naší historie!
Všeobecný úpadek národa přivodil tehdejš
kalastrofu. A úpadek zavinila šlechla sobecká.
Šlechta nestála na výši své povinnosti jako vý-
květ národa. A lid — ujařmen hynul v oko
vech své slabosti a nevědemosti. Vinu měl
vrstva vedouci, ale neštěsti stihlo všechen
národ. Neboť národ jest organické těleso. Trpl-l
část, trpí celek. Rána do hlavy ohromila cel
tělo . ..
A úvaha není bez závěru.
— Vzpomínáme katastrofy, abychom z chyb
minulosti čerpali pro přitomnost a budoucnost.
Národ má budouenost, jen-li v jádru svém
je si vědom svého úkolu. Třeba státi na stráži.
Dnes jako tehdy stojí proli nám nepřítel pevně
ustrojený, mocný a silný . ..
Dnes jako tehidy
Víme dnes znamenitě, jaké chyby před 300
lely dopustilo se tehdejši jádro národa. Šlechta
zebyla sehopna úkolu národního. Proti mocné
organisaci nepřátelské šlechta nedovedla
zorganisovat sílu národa. Celé stoleti předcháze-
jiei poskytují české dějiny pohled žalostné d es-
organisace v živolě národa. Katastrofa byla
nevybnutelna.
A dnes
Dnes, jádrem národa, zodpovědným z
jeho osudy, už dávno není šlechta. Kdo je?
Kdo li jiný, než inlelligence národní?
Dnes český intelligent přísně vytýká šlechtě
předbělohorské, že nedovedla svou dobou do-
státi svému úkolu, státi se organisatorem idey
národní.
A kterak přísný kritik slojí sám ke svému
dnešnímu historickému úkolu?
— Dnes jako tehdy máme proti sobě mo
nosti pevně ustrojené.
A jak to stoji s dnešním ustrojenín
sil národních?
Časové théma k úvahám pobělohorským
Praha
Trpl
18
article
Máme své ukázky a úspěchy činnosti orga
nisační, na které jsme právem pyšní. Co do
kázala Matice Ústřední, co naše »Jednoty« men-
šinové, mluví samo za sebe. Nápadná bezohled-
nost našich odpůrců, s jakou ohrožovali exi-
stenci právě našich menšin, vyburcovala tím smě
rem naši sehopnost. Všecko naše úsilí seřado-
vací obráceno ve prospěch menšin. Naše obranné
Jednoty k útěše naší statečně si vedou na t
periferii národního tělesa. Slačí-li však, aby tě
leso národní bylo pevně ustrojeno jen na sv
— periferii? Denní zkušenost přesvědčuje, jaký
by to byl klaml
V poučné, pěkně vypracované letošní vý-
roční zprávě Národní jednoty severočeské čteme
na jednom místě:
— Organisace německá roste, strojís
k velikému útoku na naši půdu a náš kapi-
tál — nečinně leží v záložnách aneb hazardně
spekuluje na bursách. A přece nežádáme o
něho obětí. Stačilo by, kdyby si tu vedl zcela
po obchodnicku . .
Zpráva uvádí překvapující doklady z evi
dence jednoty, jak znamenitě by mohl český
kapitál pracovati ve svůj prospěch a zárover
ve prospěch menšin.
Ale čezký kapitál — neslyši.
Jakže? Český kapitál mohl by sám sob
prospět a — neslyši? Či to není chyba přím
— organická
A jel
— Nalézti kapitál takto ochotný, dokládá
zpráva, je velmi těžko za dnešních podiv
ných poměrů, kdy každý, jak vysloví se
jméno » menšiny«, se třese před domnělým —
útokem na svou kapsu . ..
Ty »podivné poměry« záleží patrně v ne-
dostatečné informaci. Vyznali se v poměrech
našich menšin není snadná věc. Předpokládá to
znalost okolnosti a studium materiálu. Je zvláštní
nemalá zásluha jednotlivců horlivých, výborů
našich Jednot a jiných povolaných, že si tuto
zvláštní znalost dovedli úsilovnou prací opatřiti.
19
article
Budiž jim za to, jménem prospěchu národa,
chvála a dík. Leč stejnou znalost našich po-
měrů menšinových nelze očekávati také od
ostatního obecenstva. Nelze proto, že nemohou
se všickni zabývati vším. Nemůže každý
člen národa studovati a ználi menšinové po-
měry. Nezná je a nesleduje také český kapitál
A volán sem ku práci a ku svému prospěchu,
nerozumí, nemůže rozumět, nemaje právě
potřebných znalostí. A následek je přirozený
Český kapitál je volán českou potřebou, je vo
lán svým vlastním prospěchem a — neslyší.
— Jakže nemůže rozumět? ohražují se
zasloužilí autoři Zprávy. Proč by nemohl roz-
umět vlastenecký kapitál, proč by nemohlo roz-
umět všecko vlastenecké obecenstvo? Vždyť my
se přece stále obracíme k naši veřejnosti
předkládáme ji všecky svoje pečlivě vypraco-
vané zprávy, adresujeme jí srá vyzvání, sdělu-
jeme své úvahy a pozorování. Všecko veřejně a
k veřejnosti ! ..
Stesk je vám známý. Opakuje se ve všech
oborech naší veřejné působnosti, stěžují si lite-
ráti, umělci, učenci, hospodáři, politikové, od-
borni pracovníci všech druhů a oborů: — ná
rod či obecenstvo nebo »veřejnost« nejeví dos
účastenství .
A tu je kořen »organické vady«.
Vězí hned v pojmech, které zavládly. Řík
se »národ« nebo »veřejnost« a mysli se nějaká
bytost, která má rozum, má zrak i sluch
všecky smysly, bytost, s níž se možno bavit
tváří v tvář. A to pomocí — tišténého slova.
20
article
Naše národní probuzení dálo se ve znamen
literatury a odtud zvláštní pověra v kouzel
nou moc tištěného slova. Co je tištěno, pra-
víme, to snáleží« veřejnosti a veřejnost je, roz-
umi se — národ. Kdo něco napsal a vytiskl
věři, že »promluvil« k veřejnosti, k národu. Je
tím bezpečen a spolehá na lo. Odlud tolik zkla
mání, tolik nedorozumění ve všem životě národ
nim. Neboť ve skutečnosti mají se věci — do
cela jinak. Co je tištěno, neví žádná veřejnost,
nečte žádný »národ«, nýbrž čte vždy jen více
nebo méně těch, často jen velmi málo těch,
kteří se o věc zajímají neb mohou zajímati.
Často jen málokdo a přečasto, jak zkušenost
učí, třeba — nikdo ! A veřejnost vlastně nen
než veliký, zmatený bzukot hlasů, kde každý
vede svou a jeden druhého neslyší. Každý je
mudre o sobě, ale dohromady všickní — nic
nesvedou, protože se jim nedostává první pod-
mínky součinnosti: nějakého — zřízení. Všecka
naše schopnost prozatim v tom záleží, »mluvio
k veřejnosti«, to jest k nělomu, kdo neslyší.
tedy — do prázdna. Není žádného » národa«,
osoby široké, klerá by měla a mohla něco
»vědět« a k níž by stačilo ve všech případeel
21
article
jen živým slovem se obrátiti. A není-li takon
bytosti vševědoucí: co tedy v lastně jeh
That is the question
Je jenom veřejnost, klerá buď má aneb
nemá cak rozdéleny úkoly, aby každé
slovo bylo tam slyšeno, kde má být slyšeno
a kde může mu být porozuměnol
Český kapitál mohl by sobě prospěli př
menšinové práci. Je to tištěno na veřejnosti.
Ale český kapitál o tom neví, jako o tom nev
celá — ostatní veřejnost. Čte si každý jen,e
jej nejbliže zajímá.
Český kapitál jako jiný je slepý, tekutý živel
Teče ochotně potrubím, jež se mu vhod násta
vilo a k zisku nebo zkáze jej vede. Tekl by
ochotně třeba ku práci menšinové jako tečeji
nam, kdyby byl — veden. A neleče, kam by
měl, neni li veden.
Tekl
22
article
Český kapitalista důvěřuje peněžnímu ústavu
který je mu nejbližší. Pensijní ústav důvěřuje
svým znalcům, důvěřůje ústavům a podnikům
s nimiž je ve styku. Kdyby byla nějaká cen
trála národní práce, kde by byla soustředěna
vědomost všech potřeb národního života
kde by věděli stejně o potřebách českého kapi
tálu jako o potřebách našich menšin a kde by
měli možnost i povinnost vše náležitě uvážilia
zaříditi — byl by český kapitál hravě obrácer
tam, kde je ho třeba.
Otázka ústrojného života, jak vidět
A kde ústrojného života není, kde jedno ústroj
není ustanoveno, aby pracovalo druhým do ruky
kde pozdvižený hlas nedosahuje ke sluchu
k němuž by měl dosáhnouti, tam veřejnos
má prostě organickou vadu, je »hlucha« a pa
nuji zeela přirozeně a musí panovati — »po
divné poměry«.
Máme teď svoje naděje do Národní rady
Snad je na dobré cestě! Doufáme, že se jí po
daří časem, čeho od ni očekáváme: konečného
ustrojení našich národních sill
Ovšem nelze ustrojení millionového télest
provésti přes noc. Také není divu, jestli o vý
znamu a úkolech Národní rady panuje prozatin
notný — zmalek názorů. Mnohým se zdálo, že
má být Národní rada jen jakýsi sbor na sháněn
peněžních prostředků pro každého, kdo se při-
hlásí. Namnoze mátlo i jméno: rada! Při ko
nečném vybudování stroje bude radno dát věc
také případné jméno. Ať »národní výbor«, nebo
národní výbor
23
article
»národní kancelář«, nebo jinak! Z názvu hned
musí být zřejmo, že vznikl ústřední or-
gán národního télesa, jeho živola a práce,
ústroji, kde je soustředéna všecka potřebná
vědomost zodpovědnost. Ne sbor, který se
občas sejde, aby se zase rozešel, který se radí
a pak dá na veřejnost, co — si pověděl. Na-
mluveno máme v životě národním už dost.J
zapotřebí ústroji činu.
A náčelné ústrojí millionového tělesa ná-
rodního nelze si také mysliti jako spolkový vý-
bor, který pracuje po ochotnicku, podle dobré
či špatné nálady, jak se právě sejde či — ne-
sejde, který se nesešel a není v činnosti dnes,
nebude snad zejtra nebo tento lýden, protože
jeho členstvo dnes nebo zejtra či v daném ob-
dobí — nemá času, jsouc zaměstnáno — ji-
nak. Ústřední orgán národního tělesa musí být
zařízen tak, aby mohl stále konati svoji
funkci, která je funkcí mozku a srdce v zdra-
vém těle a nesmi ustali v žádné chvíli. V mil-
lionovém télese národním musí vhodným ustro-
jením sil a prostředků býti nalezena možno s
takové trvalé — ústřední práce.
24
article
— Proč Národní rada ještě neprovedlato
a to? zastavili jste známého, který je také čle-
nem toho náčelného sboru.
— Předně olázka času! odpověděl; a potom
také polřebné — autority!
Zajisté! Ústřední orgán nemůže se obejiti
bez náležité váhy hlasu, která, kde třeba, roz-
hodně nalehne. Autorila je mravní slla. A mravní
síla podlehá přirozeným zákonům jako fysická
síla. Vhodnou sestavou pístů, pák a koleček
možno mechaniekou sílu stroje ztisíenásobiti.
A platí totéž o síle mravní. Jenom nelze páky
a kolečka klásti libovolné vedle sebe, není
dovoleno hřešiti proti zákonům konstrukce, má-
sti kolečka a páky, považovati kouř za hnaeí
sílu a přehazovati kliky a hřebíky, nýbržje
nezbytnou podmínkou, aby bylo ve stroji še-
třeno zákonů dotyčné — mechaniky. A v tom
je všecko tajemství organisátorského umění.
Před třema sty lety nedostávalo se toho
vzácného umění jádru národa, šlechtě předbělo-
horské. Je nyní na intelligenci české, na dneš-
ním jádru národa, dokázati, rozumi li svému
úkolu historickému vskutku tak dobře, jak s
— tváři