ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 83149fe0-71f7-11dc-af31-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 19, person 37, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 20. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 321.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v adalnistrai sa meěnsie 6 K — ns etvrt lela . . .. s dvojí čonáško něs dot kta . . . . 7 K 50 ve sliach: 2 K so na měcfe - Teštos: ns me : kai n čtrrt lei s dvojí zlsllkoi
Praha
5 title
Dnešní číslo pra Prahu je o 22 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 19. listopadu o8 hod. 10 m. večer. (Pův. tel. zvlášt. zpravodaje »Nár. Listů«.) Telegramy večerní ozna- mují začátek nové bitvy v Man- džursku. Na celé frontě hřmí velmi prudce kanonáda. Dopisovatel »Rusi« sděluje, že chunehuzové v počtu 3000 mužů vy- pravili se proti kommunikační čáře naší a že pronikli na 80 verst k Te- linn. V guberniích samarské, bakuské a erivanské cholery značně ubývá. Z Čifu, 19. listopadu. (C.-B.) »Agence Havas« sděluje: Mužstvo ruského tor pedoborce »Rastoropného« musilo na hrozbu velitele japonské torpedovky že je odvleče do zajetí, upreh nouti na palubu čínského křižáku Činská vláda chová se — nentrálně Z Petrohradu, 19. listopadu. (C.-B. Úradní.] Generál Stesselj telegra foval 2. listopadu: Jsem šťasten, moha oznámiti V. v. že naše statečné vojsko od- razilo všeeky útoky od 25 října do 2. listopadu. Nejprudší útok byl 30. října, avšak nepřítel byl všude odražen zasažením našich zá- loh do boje bodákem a chrabrostí na- šich dobrovolných střeleň. Japonei ten den útoku již neobnovili Velké množství mrtvol nepohřbe- ných zůsta'o na bojišti. Druhý den podnikl nepřítel zase dva útoky a sice o 4. hod. odpol a o 9. hod večer, byl však zase od ražen bodáky a ručními granáty Podplakovník hlav. štábu, Jol- šin, byl těžce raněn na rukou a na nohou střepy granátu. Duch vojska je znamenitý. Ne- snadno uvésti zejmena nejstatečnější; všichni bejovali jako hrdinové Avšak proto přece jmenuji výslovně gene- rály Kondratenka, Nikytina a Gorbatovského, ženijního pla- kovníka Gregorenka, podplukov- níka Jolšina, plukovníka Jir- mana, podplukovniky hařekě. ho a Gandurina, setníky Reza- nova a Bulgasova, podporučíky Nyzlova, Florova, Burněviče Debogoriana, Krěviče a set- níka Smirno va. Bombardování vnitřní pevnosti tvrzí neustává.
Rus Havas Stesselj Nikytin Gorbatovský Jir Reza Nyzlův Florův Burněvič Debogorian Krěvič Petrohrad Man
7 article
Po odražení velice prudkých útoků za posledních devět dní je duch voj- ska velice pov nešený. Zdravot- nieký personál koná svou službu s horlivostí hodnou největšího uznání. Naši ranhojiči pod správou Gu- benetovou konají divy. Zvláštním uznáním jsme povinni vrehnímu lov čímu earskému. Jeho přítomnest v okopech a na nejnebezpečnějších obvazištích činí na obrance hluboký dojem. Ztráty Japoneů jsou neoby čejně velké. Číňané odhadují je n 7—10.000 mužů. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi na straně 4.)
Číňan
8 article Tiszův hazardní čin!
Tiszův hazardní čin! Zatím co ve Vídni číhají nepřátelé naši rozechvění kočkovitých šelem před skokem na další taktický postup našeho poselstva, obáva- jíce se překvapení nemilého brzy od nás, brzy od »falešného« Körbra: přiletělo náhlosti blesku veliké překvapení z Uher. Troufalý a řízný předseda minist. uher. mladý Štěpán Tisza v noci na dnešek spáchal se svými oddanými pandury neslýchané ná- silí na starobylé ústavní svobodě sněmu uher- ského. Platný dosud jednací řád poslanecké sněmovny uherské, právem poklá- daný pro svou svobodomyslnost za pýchu chloubu Uher, jest mladým tim maďarským »Bonapartikem« v noci na 19. listopad po- mocí zfanatisovaných jím mameluků vládníeh sveřepě roztrhán a pošlapán, aby opposičním poslancům národ byla špejlem drakonického proza tímného jednacího řádu a spoň p čas roku ústa uepána Sotva kdo v Uhrách chápe, co si to cti- žádostivý ten syn starého Slovanožrouta, Kolo mana Tiszy, zmanul, proč a k vůli čemu pojed nou tak nalehal na změnu liberál. jednacího řádu sněmu uherského k horšímu? Předstíral, že prý chce pro všechnu budouenost zamezit obstruke v poslanecké sněmovně uherské, poněvadž prý by tato ohrožovala smrtelně ústavní svobodu Uher v budouenosti, připravujíe prý jim ne- blahý osud Polsky, přičítaný zvykle, avšak po- vrchně, příliš svobodnému jednacímu řádu, ně- kdejšího sněmu polského.
Tiszův Štěpán Tisza Tisza Uher Vídeň Uhry Polsko poslanecký sněmovna
9 article
Avšak nehledě ani k tomu, že platný Deá- kův jednací řád sněmovny uherské neobsa- huje žádného podobného ustanovení nemou- drého, aby udilel snad každému jednotlivému poslanci právo zabraňujícího »veta« na způso pověstného staropolského »niepozwolam«, nýbrž ctí a zaručnic toliko plnou svobod sopeům národním, neznaje žádného eislajtánského »návrhu na konec debatty«, tož nebylo od jara letošního roku fakticky již žádné obstrukce vesněmu uhe- ském; jak strana Košutova tak i ostatn opposiční poslanci po vlastenecké výzvě starého osmačtyřicátníka Thalya zastavili tenkrát ob- strukci a propustili zákon o rekrutech, jakmile voj. správa Maďarům učinila celou řadu známých a tak značných koncessí, že nad nimi v Cislajtani
Košutův Maďar řád sněmovna
10 article
Körber i Schönbornové trnuli. Nebylo tedy na ten čas žádné patrné, tím méně naléhavé nutkavé příčiny, proč bořiti starý svobodomyslný jednací řád sněmovny uhorské a stloukati nový za účelem, aby se zabránilo každé možné ob strukci budoucí. Každý pokus o to musil podrážditi oppo sici, čítající skoro na sto hlav, jako věrolomné rušení těžce zjednaného míru v zemi. Tisza t věděl a přece se neštitil. Přišel nejprvé se svou předlohou na změnu jednacího řádu v ten způ- sob, aby na dále nebylo menšině oppo siční možno zadrZeti obstruke projednání a uhlasování rozpočtu státního. Když ale opposice, postřehnuvš dobře absolutistické čertovo kopýtk předlohy té, rázně a vytrvale jejímu projednán odpor kladla, tu navedl netrpělivý maďarský »Napoleon« své »zuávy«, aby překvapili oppo- sice hanebným návrhem Danielo výn na — »zatímní«, ale podobně krutý jednue řád, jakým své doby bán Khuen-Hlederváry znásilnil opposici na sněmu chorvalském. Ta kový prozatimní, pouze na čas jednoho roku platný řád jednací lze odhlasovati pouhou nad- poloviční většinou, kdežto k řádné a trvalé změně ústavy bylo by bývalo zapotřebí většiny kvalifikované. Bylo přirozeno, že tento obmysí Tiszův zjitřil nedůvěru a rozhořčení opposice do míry nejvyšší.
Körber Schönborn Napoleon Daniela Khuen Tisza
11 article
Hotovila se k nejrozhodnějšímu zápasu přísahala svorně, že se novému tomuto nezákonnému řádu jednacímu ni- kdy nepodrobí. Nenadála se však do po- slední chvile, že by Tisza se svými vládními mameluky měl té smutné odvahy, aby v zápase jí vnuceném nešetřil již ani dosu právoplatného jednacího řádu nedal všem kslovu přihlášeným řečníkům opposičním domluvit. Však nastojte: neuvěřitelné stalo se skut- kem. Ministr má v debattě každé chvíle právo ujatí se slova. Tisza toho práva uprostřed de- bally u večerní schůze užil, avšak na konci své řeči zvolal ke svým mamelukům: »Hlasujme !« a tito nedbajíce hromového prolestu opposiční menšiny, za všeobecného bouřného zmatku, za vřavy obecné, v níž nebylo slova svého slyšet, zvedali ruce, načež předseda sněmovny Per- ezel neváhal okamžitě prohlásit, že prý návrh Danielův je přijat. Nesoházelo mnoho a bylo by došlo zajisté k násilnoslem, pro něž měl Tiszu již dole ve sněmovné pohotovu setni nu přestrojených pandurův, čemuž však uvaroval přichystaným již královským re- skriptemukončujieím z ase dání řiš- ského sněmu uherského na dobu neurčitou. Tak se provádějí státní převraty. Zákon, právo svoboda se banditsky překvapí a násilně zadus pěstí »moci silnější«. Rozumí se, že vítěznému násili tleská pal veškerá chamradina světa. Proto se nedhivlme že také většina vídeliského tisku něměcko centralistického, téholž tisku, který pře šesti léty nemohl na jméno přijíti »zákonu Falkenhaynovu«, dnes je v blahém vy- tržení nad »ehrabrým« (l) husarským kouskem Tiszovým, blahopřeje mu k tak šťastnému, ráz nému zlomení obstrukce maďarské a oběma očima mrká na Körbra, aby podobně za točil s obstrukcí českou Nuže, předně jest ještě veliko u otázkou zdali tímto husarským kouskem Tisz a opravdu
Tisza Danielův Tiszův Tisza Zákon , práv svoboda
12 article
obstrukci maďarských opposičních stran defini tivně zlomil a zdrtil? Prozatím docílil jen toho, že veškeré oppo siční frakce srazil v jeden bojovný s l proti vládě své, tak že vydají zejtra již spo- lečný manifest k národu maďarské- mu, jímž volají jej na soud mezi sebou a mi- nistrem násilníkem. Jak tento sou národa dopadne, nevi dnes zajisté ani Tisz sám a možno, že jest mu před ním hezky úzko. Za druhé však mezi postavením Tiszovým Körbrovým je ten veliký rozdil, že Tisza může říci národu maďarskému: »Já ti přinesl tolik tolik vymoženosti a chci jen proto obmezil svobodu opposice, abych prosadil v parla mentě vyrovnáni s Cislajtánií, z něhož ti opět kyne znamenitý zisk“ — kdežto Körber nepřinesl většině národův, než újmu a příkoří a chce na nich jen nové a nové oběti, zdráhaje se odškodniti je plněním práva, samou ústavou jim přiznaného. A krom toho těžko mu odvážiti se podobného „husarského kousku la Tisza“, dokud ho německé srdce jeho táhne stále ještě k německé levici, kter pamatujíe na zadní kola, boji se uhlasovat dra- konický řád jednací proti naší obstrukei, aby jím kdys nebylo snad zadrhnuto její vlastn hirdlo. Zprávy z Uher naprosto nepovzbuzují k ná sledování příkladu Tiszova. Neví se ještě, jak se mu jeho hazardní hra vyplati Však že by podobný hazard cislajtánskému mi- nistru a cislajtanismu vůbec se nevyplatil, to jest, trváme, nade všechnu pochybnost!
Tisza Körber Cislajtánie Uhry Tisza le Tisza
13 article Jaké jsou jejich cíle?
Jaké jsou jejich cíle? Dva dny po sobě seděl v diplomatické loža vídeňského parlamentu zástupce Německa, a také ostatní cizina byla výjimečně zastoupena v ubo- hém tom domě, jenž smutným toho dokladem kam zavěsti může organismus státní, v němž byly své doby v hojné míře soustředěny vešker podmínky zdravého vývoje, pochybená, zvrácená politika. Tukový asi učinili si pojem o poměrec v tomto státu, o Rakousku, jež u neinformo vané ciziny do nedávna ještě mělo pověst státu neurovnaného, originálního, plného pravděne podobnosti, ale přes to státu ve svém jádře zdravého a neporušeného. Vrtěli tam nahoře hlavou, vrtěl hlavou i ten japonský attachě, jehož mongolská visage jaksi dobře nechápala věci, jež se dole děly. V den první debutoval pan dr. Erler, více- purkmistr z proslaveného nyni Inšpruku, v den druhý pan Pernerstorfer, německo-nacfonáln sociální demokrat a zakladatel německého Schulvereinu ve výslužbě. O hraběti Sternber- govi nemlavime, pán ten dokázal opětně pouze to, že pravdu měli ti, již tvrdili, že volbou to- hoto pána utržili si p. t. voličové jeho ostudu. Tak jako v první dva dny parlamentního boje nemluvilo se v rakouském parlamentě o vládě o císařském dvoře i o panovníku dosud nikdy A co při tom nejkarakteristictějšího? Ze projevy zmíněných řečníků nevzbudily ani zvláštního houtí a rozruchu, naopak zdálo se, jakobyto byla strava každodenní, jež ve čtvrtek a v pá- tek byla ve vídeňském parlamentě řeřejnosti kredencována. A které strany řečníci to byli, již měl řeči, jimž podebné měl pouze konvent na kone osmnactého století? Řečníci oněc h s t r an.
doktor Erler Pernerstorfer Německo Rakousko Sternbry
14 article
v drobném prodejit ranní čí-lo o sobě . . . za 9h odpoleslni na 2h Ve filialkich na venkově ranní číclo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . 3h Inserá t plati ze hotově »apře Předplacení a inserty přijímá s dmini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se též rodale tiskárna a expedice „ Nárednich lai stae Rukopisy se nevraorji.
15 article
již způsobili a vedli německou obstrukci v létech 1897—1900, řeč- níci oněch stran, k vůli nimž zra- dily odvoláním jazykových naří- zení rozhodující kruhy v této řísi ne pouze zákon i právo, nýbrži čest. Promluvil řečník německo- nacionální a promluvil sociálni demokrat a chorus při tom obsta- rávali Všeněmci. Tak se odvděčily panu Körbrovy právě ony strany, s nimiž on se nej- více mazlí, které dosud tiskl tak vřele ke svým prsům, aniž by aspoň z počátku byl tuštl, ze hruď jejich poseta je ostrými hroty, jako panna norimberská. Ve čtvrtek a v pátek je pocitil, tu poprvé zpronevěřil se své roli vášněprostého vyčkávače. Tu poprvé hroziti se jal, poprvé zaťal pěsť, jen že ji zaťal naproti — dávno již odsouzenému, odbytému a se svou politickou karierou hotověmu Wolfovi Měl ji ale zatnouti a pozvednouti ne pouz oproti těm, kteři v plném parlamentě provolá- váním slávy Hohenzollerům provozují demon- strace, aby si tím založili dole obrázek, ale také oněm, kleří předstirajíce pěči o tento stát, jen potud chtějí mu věnovati přízeň svou a přá- telství, pokud hověti bude ve všem jejsch chout- kám po výhiradném panství a pokud jim vydá všechny neněmecké národy v této říší k »vol- němu« pronásledování, týrání a znásilňování. Jinak každým okamžikem připravení jsou svaliti se z černožlutého výsluní přes hory do osvěžujícího chladu pruskoněmeckého Budou sice opětně křičet, že jsme denun- cianti, však smí-li býti nazváno ošklivým slovem udavačství prostě konstatování toho, co celý svět, až na offlerálni Vídeň, vidí a slyší a čím dnes faiseuři prušáctví vlastně již ani se netají?
Körbrův Wolf Vídeň
16 article
Jen sledujme listy v sousední řiši, chceme-li náležitě doplniti si obraz o německém programu budouenosti a přesvědčíme se, nač vlastné čekají a kdy že, dle jejich názoru, udeří jim hodina osvobození. Až jen nynější císař umře, pak prý započne účtování. Pociťuje snad dr. Körber již, proč vlastně Němci — a sice bez rozdilu stran — tak zuřivě se vzpírají každému pokusu, uspokojením národa českého a ostatních národů neněmeckých zjednali klid a volnou dráhu k oněm cílům, za nim ž spěti musí každý stát, nechce-li zapadnouti ve zkázu? Pociťují to snad také již ti, kteří k vůl krásným německým očím sankce své dali k tomu, co událo se dne 17. října 1899? Nechť si popilí proniknouti předivo dos jemné, za nímž se skrývá hrozná pravda, pro Němci nechtějí miti české a polské paralielky paedagogl ve Slezsku, proč zuby nehty vzpl- raji se zřízení české university v Brně, pro nesmí býti zřizena ve Vídni pro statisíce Čechů ani jediná česká škola a proč demolovali budovu italské právnické fakulty v Inšpruku? Všechnoto k vůli oněm věcem příštím, po nichž všichni, všichni touží a o nichž se domnívaji, že splněny budou ve zmateleb, ktere dle jejich domnění vzniknou v Ra- kousku, až nynější panovník zavře Není-liž v tom (ragický moment, že ti, o jejichž kůži v první řadě tu jde, : zaslepenosti své býčkají živly, jež budují priští stěstí své na
Körber Němec Čecho Slezsko Vídeň Ra český univerzita v Brno
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 19. listopadu. 6—. (Kronika.) Neměli jste minulých dnů také svojí bělohorskou náladu ? Na počátku listopadu vyrojí se vždy tolik bělohorských vzpo- mínek, úvab, studii, přednášek a článků. Máme už všichni v malíku význam truchlivého dala naší historie! Všeobecný úpadek národa přivodil tehdejš kalastrofu. A úpadek zavinila šlechla sobecká. Šlechta nestála na výši své povinnosti jako vý- květ národa. A lid — ujařmen hynul v oko vech své slabosti a nevědemosti. Vinu měl vrstva vedouci, ale neštěsti stihlo všechen národ. Neboť národ jest organické těleso. Trpl-l část, trpí celek. Rána do hlavy ohromila cel tělo . .. A úvaha není bez závěru. — Vzpomínáme katastrofy, abychom z chyb minulosti čerpali pro přitomnost a budoucnost. Národ má budouenost, jen-li v jádru svém je si vědom svého úkolu. Třeba státi na stráži. Dnes jako tehdy stojí proli nám nepřítel pevně ustrojený, mocný a silný . .. Dnes jako tehidy Víme dnes znamenitě, jaké chyby před 300 lely dopustilo se tehdejši jádro národa. Šlechta zebyla sehopna úkolu národního. Proti mocné organisaci nepřátelské šlechta nedovedla zorganisovat sílu národa. Celé stoleti předcháze- jiei poskytují české dějiny pohled žalostné d es- organisace v živolě národa. Katastrofa byla nevybnutelna. A dnes Dnes, jádrem národa, zodpovědným z jeho osudy, už dávno není šlechta. Kdo je? Kdo li jiný, než inlelligence národní? Dnes český intelligent přísně vytýká šlechtě předbělohorské, že nedovedla svou dobou do- státi svému úkolu, státi se organisatorem idey národní. A kterak přísný kritik slojí sám ke svému dnešnímu historickému úkolu? — Dnes jako tehdy máme proti sobě mo nosti pevně ustrojené. A jak to stoji s dnešním ustrojenín sil národních? Časové théma k úvahám pobělohorským
Praha Trpl
18 article
Máme své ukázky a úspěchy činnosti orga nisační, na které jsme právem pyšní. Co do kázala Matice Ústřední, co naše »Jednoty« men- šinové, mluví samo za sebe. Nápadná bezohled- nost našich odpůrců, s jakou ohrožovali exi- stenci právě našich menšin, vyburcovala tím smě rem naši sehopnost. Všecko naše úsilí seřado- vací obráceno ve prospěch menšin. Naše obranné Jednoty k útěše naší statečně si vedou na t periferii národního tělesa. Slačí-li však, aby tě leso národní bylo pevně ustrojeno jen na sv — periferii? Denní zkušenost přesvědčuje, jaký by to byl klaml V poučné, pěkně vypracované letošní vý- roční zprávě Národní jednoty severočeské čteme na jednom místě: — Organisace německá roste, strojís k velikému útoku na naši půdu a náš kapi- tál — nečinně leží v záložnách aneb hazardně spekuluje na bursách. A přece nežádáme o něho obětí. Stačilo by, kdyby si tu vedl zcela po obchodnicku . . Zpráva uvádí překvapující doklady z evi dence jednoty, jak znamenitě by mohl český kapitál pracovati ve svůj prospěch a zárover ve prospěch menšin. Ale čezký kapitál — neslyši. Jakže? Český kapitál mohl by sám sob prospět a — neslyši? Či to není chyba přím — organická A jel — Nalézti kapitál takto ochotný, dokládá zpráva, je velmi těžko za dnešních podiv ných poměrů, kdy každý, jak vysloví se jméno » menšiny«, se třese před domnělým — útokem na svou kapsu . .. Ty »podivné poměry« záleží patrně v ne- dostatečné informaci. Vyznali se v poměrech našich menšin není snadná věc. Předpokládá to znalost okolnosti a studium materiálu. Je zvláštní nemalá zásluha jednotlivců horlivých, výborů našich Jednot a jiných povolaných, že si tuto zvláštní znalost dovedli úsilovnou prací opatřiti.
19 article
Budiž jim za to, jménem prospěchu národa, chvála a dík. Leč stejnou znalost našich po- měrů menšinových nelze očekávati také od ostatního obecenstva. Nelze proto, že nemohou se všickni zabývati vším. Nemůže každý člen národa studovati a ználi menšinové po- měry. Nezná je a nesleduje také český kapitál A volán sem ku práci a ku svému prospěchu, nerozumí, nemůže rozumět, nemaje právě potřebných znalostí. A následek je přirozený Český kapitál je volán českou potřebou, je vo lán svým vlastním prospěchem a — neslyší. — Jakže nemůže rozumět? ohražují se zasloužilí autoři Zprávy. Proč by nemohl roz- umět vlastenecký kapitál, proč by nemohlo roz- umět všecko vlastenecké obecenstvo? Vždyť my se přece stále obracíme k naši veřejnosti předkládáme ji všecky svoje pečlivě vypraco- vané zprávy, adresujeme jí srá vyzvání, sdělu- jeme své úvahy a pozorování. Všecko veřejně a k veřejnosti ! .. Stesk je vám známý. Opakuje se ve všech oborech naší veřejné působnosti, stěžují si lite- ráti, umělci, učenci, hospodáři, politikové, od- borni pracovníci všech druhů a oborů: — ná rod či obecenstvo nebo »veřejnost« nejeví dos účastenství . A tu je kořen »organické vady«. Vězí hned v pojmech, které zavládly. Řík se »národ« nebo »veřejnost« a mysli se nějaká bytost, která má rozum, má zrak i sluch všecky smysly, bytost, s níž se možno bavit tváří v tvář. A to pomocí — tišténého slova.
20 article
Naše národní probuzení dálo se ve znamen literatury a odtud zvláštní pověra v kouzel nou moc tištěného slova. Co je tištěno, pra- víme, to snáleží« veřejnosti a veřejnost je, roz- umi se — národ. Kdo něco napsal a vytiskl věři, že »promluvil« k veřejnosti, k národu. Je tím bezpečen a spolehá na lo. Odlud tolik zkla mání, tolik nedorozumění ve všem životě národ nim. Neboť ve skutečnosti mají se věci — do cela jinak. Co je tištěno, neví žádná veřejnost, nečte žádný »národ«, nýbrž čte vždy jen více nebo méně těch, často jen velmi málo těch, kteří se o věc zajímají neb mohou zajímati. Často jen málokdo a přečasto, jak zkušenost učí, třeba — nikdo ! A veřejnost vlastně nen než veliký, zmatený bzukot hlasů, kde každý vede svou a jeden druhého neslyší. Každý je mudre o sobě, ale dohromady všickní — nic nesvedou, protože se jim nedostává první pod- mínky součinnosti: nějakého — zřízení. Všecka naše schopnost prozatim v tom záleží, »mluvio k veřejnosti«, to jest k nělomu, kdo neslyší. tedy — do prázdna. Není žádného » národa«, osoby široké, klerá by měla a mohla něco »vědět« a k níž by stačilo ve všech případeel
21 article
jen živým slovem se obrátiti. A není-li takon bytosti vševědoucí: co tedy v lastně jeh That is the question Je jenom veřejnost, klerá buď má aneb nemá cak rozdéleny úkoly, aby každé slovo bylo tam slyšeno, kde má být slyšeno a kde může mu být porozuměnol Český kapitál mohl by sobě prospěli př menšinové práci. Je to tištěno na veřejnosti. Ale český kapitál o tom neví, jako o tom nev celá — ostatní veřejnost. Čte si každý jen,e jej nejbliže zajímá. Český kapitál jako jiný je slepý, tekutý živel Teče ochotně potrubím, jež se mu vhod násta vilo a k zisku nebo zkáze jej vede. Tekl by ochotně třeba ku práci menšinové jako tečeji nam, kdyby byl — veden. A neleče, kam by měl, neni li veden.
Tekl
22 article
Český kapitalista důvěřuje peněžnímu ústavu který je mu nejbližší. Pensijní ústav důvěřuje svým znalcům, důvěřůje ústavům a podnikům s nimiž je ve styku. Kdyby byla nějaká cen trála národní práce, kde by byla soustředěna vědomost všech potřeb národního života kde by věděli stejně o potřebách českého kapi tálu jako o potřebách našich menšin a kde by měli možnost i povinnost vše náležitě uvážilia zaříditi — byl by český kapitál hravě obrácer tam, kde je ho třeba. Otázka ústrojného života, jak vidět A kde ústrojného života není, kde jedno ústroj není ustanoveno, aby pracovalo druhým do ruky kde pozdvižený hlas nedosahuje ke sluchu k němuž by měl dosáhnouti, tam veřejnos má prostě organickou vadu, je »hlucha« a pa nuji zeela přirozeně a musí panovati — »po divné poměry«. Máme teď svoje naděje do Národní rady Snad je na dobré cestě! Doufáme, že se jí po daří časem, čeho od ni očekáváme: konečného ustrojení našich národních sill Ovšem nelze ustrojení millionového télest provésti přes noc. Také není divu, jestli o vý znamu a úkolech Národní rady panuje prozatin notný — zmalek názorů. Mnohým se zdálo, že má být Národní rada jen jakýsi sbor na sháněn peněžních prostředků pro každého, kdo se při- hlásí. Namnoze mátlo i jméno: rada! Při ko nečném vybudování stroje bude radno dát věc také případné jméno. Ať »národní výbor«, nebo
národní výbor
23 article
»národní kancelář«, nebo jinak! Z názvu hned musí být zřejmo, že vznikl ústřední or- gán národního télesa, jeho živola a práce, ústroji, kde je soustředéna všecka potřebná vědomost zodpovědnost. Ne sbor, který se občas sejde, aby se zase rozešel, který se radí a pak dá na veřejnost, co — si pověděl. Na- mluveno máme v životě národním už dost.J zapotřebí ústroji činu. A náčelné ústrojí millionového tělesa ná- rodního nelze si také mysliti jako spolkový vý- bor, který pracuje po ochotnicku, podle dobré či špatné nálady, jak se právě sejde či — ne- sejde, který se nesešel a není v činnosti dnes, nebude snad zejtra nebo tento lýden, protože jeho členstvo dnes nebo zejtra či v daném ob- dobí — nemá času, jsouc zaměstnáno — ji- nak. Ústřední orgán národního tělesa musí být zařízen tak, aby mohl stále konati svoji funkci, která je funkcí mozku a srdce v zdra- vém těle a nesmi ustali v žádné chvíli. V mil- lionovém télese národním musí vhodným ustro- jením sil a prostředků býti nalezena možno s takové trvalé — ústřední práce.
24 article
— Proč Národní rada ještě neprovedlato a to? zastavili jste známého, který je také čle- nem toho náčelného sboru. — Předně olázka času! odpověděl; a potom také polřebné — autority! Zajisté! Ústřední orgán nemůže se obejiti bez náležité váhy hlasu, která, kde třeba, roz- hodně nalehne. Autorila je mravní slla. A mravní síla podlehá přirozeným zákonům jako fysická síla. Vhodnou sestavou pístů, pák a koleček možno mechaniekou sílu stroje ztisíenásobiti. A platí totéž o síle mravní. Jenom nelze páky a kolečka klásti libovolné vedle sebe, není dovoleno hřešiti proti zákonům konstrukce, má- sti kolečka a páky, považovati kouř za hnaeí sílu a přehazovati kliky a hřebíky, nýbržje nezbytnou podmínkou, aby bylo ve stroji še- třeno zákonů dotyčné — mechaniky. A v tom je všecko tajemství organisátorského umění. Před třema sty lety nedostávalo se toho vzácného umění jádru národa, šlechtě předbělo- horské. Je nyní na intelligenci české, na dneš- ním jádru národa, dokázati, rozumi li svému úkolu historickému vskutku tak dobře, jak s — tváři