ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 83166ef0-70d6-11dc-9349-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 106, place 45, org 5, work 6
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. listopadu 1903.
4 masthead
Číslo 308
5 article
Sebevražda italského ministra. List, který socialista Bergamoschi uveřejníl v neapolské »Romě« a jenž byl bezprostředním podnětem k sebevraždě finančního ministra Rosana, zní takto: »Co vypráví se o mých stycích s Rosanem, jest pravda. Rosano přišel sám ke mně do vězení, kde jsem se nalezal, a vykoupení mé z nuceného internování bylo ve vězení mezi námi smluveno. Třeba čísti i tuto depeši Rosanovu: »Prohlásil jsem rodině vaší. že chci zastupovati vás za vymíněný obnos. Rodína nechce obnos ten vyplatiti. Rozhodněte se.« Polieie, pokračuje Bergamoschi, vylíčila mne jako nebezpečného, nepolepšitelného anar- elistu. Rosanův svak, markýz Ferri, sdělil Bergamoschovi, že Rosano mluvil s ministrem vnitra a s vrchním ředitelem policie a obaže Bergamoschovi přejí; také prefekt sepsal prý zprávu příznivou, ale tato nebyla dosud odeslána. Jakmile se tak stane, bude prý Bergamoschi jisté svoboden. Policie musila postupně žaloby své odvolati. Kdo mne na Rosana upozornil, konči list, byl muž, jenž pro sprosté zločiny odsouzen byl na několik let do žaláře a jemuž Rosano již po 6 měsících zjednal milost.« V Římě vypravuje se k stykům Berga- moschovým s Rosanem, ještě tato zajímavá podrobnost: Bergamoschi ocitnuv se na svobodě přibyl do Říma a byl tu zasypán výčitkami advokátem Gorgiulem, kterýž mezi ním a Ro- sanem byl zprostředkoval — výčitkami proto že neobdržel vymíněných pro sebe 1000 lir.
Rosana Bergamoschi Rosanův Ferri Bergamosch Berg Gorgiul Řím
6 article
Bergamoschi prohlásil, že věc již ho mnoho stála a že nedá již ani haléře. Gorgiulo jal se mu spílati, až se dostali oba do křížku, načež se vzájemně žalovali. Socialistický poslanec Ferri převzal tu hájení Bergamoscha a docílil soudního vyrovnání. V den ten ještě byl vítaným hostem u Rosanova stolu. Věc tu uvádíme na doklad, že také socialisté věděli dříve již o poměru Bergamoschově k Rosanovi a že mlčeli, ba pod- porovali styky ty, dokud se jim nehodilo poli- ticky je vykořistiti. Skutečně nezdá se i nám, že by Bergamoschi stál mravně mnohem výše, než Rosano sám, kdyžtě souhlasil s jeho úplat- nými pokusy a na ně přistoupil, slovem, když tedy osobního prospěchu svého hleděl si cestami nepoetivými: Rosano uplácel, ale Bergamoschi dal k úplatkům peníze. Byli muži, jimž se amnestie nabízela s jedinou podmínkou, že ně- kolika řádky o ni systém potíraný žádati budou — a oni odmitli. Bergamoschi nejen amnestie se domáhal, ale ještě za ni svým politickým odpůrcům, policistům a prefektům své peníze dal do dlaně vtisknouti: Rosano byl při tom jeho prostředníkem! Rosano pykal již své provinění proti mravnosti veřejně životem co učiní ale nyní Bergamoschi?
Gorgiula Ferri Bergamosch Rosanův Rosana Bergamoschi Bergamoschi
7 article
Dojem, jakýž sebevražda Rosanova způso- bila ve veřejnosti italské, dosud neuluchl. Zrač se zvláště v tisku italském. »Mattino« vidí v Rosanovi jen oběť úkladného politického vra- žednictví. »Tribuna« lituje smrti muže tak vysoce talentovaného — tak jako by dlužno bylo talent klásti nad karakter! — a doufá, že před bolestí děti Rosanových i jeho 80leté matky, jichž nářek nad mrtvolou otcovou a synovou byl prý srdcervouci, zmlknou obžalobci. Kdo tak umírá, nemůže prý míti povahu zcela nízkou aniž pracovati ke zkáze lidu. List viní socialisty, že hlásají jen opportuní morálku: Sacchi, vůdee radikálů, i Ferri, vůdce socialistů, znali vinu Rosanovu dříve již a přes to udržovali s ním styky co nejpřátelštější, dokud nestal se členem vlády, s níž chtěli zápoliti — jaké důsledky Iřeba tedy vyvoditi z tohoto jejich jednání Jest možno, že dnešní mravní rozhořčení ny- nějších obžalobců jest upřímné, neb jde tu jen o politické pokrytectví, jakéž v dějinách parla- mentu nemá rovna? Oproti listům těmto pravi římská socialistická »Avanti«, že socialistický poslanec Bissoleti měl za povinnost svou sděliti afféru Rosanovu ministerskému předse- dovi Giolittovi a upozorniti na nebezpečí, jež vznikne pro něj z toho, povolá-li Rosana do ministerstva. Giolitti ale prohlásil, že od Rosana neupustí. Právě toto lpění na něm jest dost ná- padné a to tím, vzpomeneme-li pohnutek. z nichž své doby Giolitti kryl účasť některých politických přátel svých i v skandálech banky římské.
Rosanův Mattin Sacchi Ferri Bissoleť Rosana Giolitti
8 article
»Avanti« píše ještě, že Rosanova smrt upomíná na náhlý skon poslance Zerbia, první to oběť šmejdů pověstné kdys banky římské Rosanova smrt jest následkem ethického vze- pření se celého národa proti nároku lidí a sy- stemů, o nichž se soudilo, že jsou už dávno pohřbeny. Giolitti mínil, že může probuzenému svědomí národa čeliti politickým cynismem svým. Zapomenul ale, že má co činiti s jiným ná- rodem, nežli s národem z doby banky římské. »Avanti« žádá Giolitta, aby odstoupil. »Giornale d'Italia« píše: Kromě chmurné tragiky skýtá smrt Rosanova i důkaz úplně změněného smýšlení národa, kterýž po- litickým otázkám přičítá dnes mnohem méně váhy nežli osobní ryzosti a poctivosti mužův ve- doucích.
Rosanův Zerbia Giolitti Giornale d ' Italia
9 article
Rosano narozen byl r. 1847 v Averseu Neapole i dosáhl tudíž stáří 56 let. Již od dvaceti let měl v celé Italii pověst výlečného právníka pro věci trestní i civilní. Kancelát jeho neapolská opětně od zámožných dostávala palmare po 10.000—20.000 francích. Výmluv- nost značná otevřela Rosanovi i dráhu politi- ekou; propadl kdysi v Casertě, ale byl tam později pomocí Giolittovou přece zvolen a při- pojil se k demokraticko monarchistické straně. k tak zvané ústavní levici, jež se ovšem po- zději dle vůdeův svých na několik skupin rozštěpila. V prvém ministerstvu svém jmenoval Giolitti Rosana státním podtajemníkem. Populár- nosti své pozbyl Rosano, když přes nevoli lidu ujal se hájení poslance Polizzolla, kterýž své doby obviněn byl veřejným míněním, že z osobních pohnutek najal k vraždě Fontona, jenž usmrtil kdys ve vlaku bankovního ředitele Notarbartola, kterýž mstivým i etižádostivým plánům Polizzolovým překážel. Za jásotu celé Italie byl tehdy Polizzolo odsouzen na doživoul do bagna, ale Rosano vymohl, jak jsme již včera připomenuli, nedovolenými prý vlivy obl novu trestního řízeni. Rozvléklá pře odkázána byla právě nyní znovu před porotu, není skon- čena dosud a věc není tedy také ještě po právní stránce ukončena, aby bylo možno li v této věci již vynésti definitivní soud nad
Giolittová Giolitti Rosana Polizzoll Fonton Polizzolův Italia Polizzolo Aversea Neapol Caserta Notarbartola
10 article
Rosanem. K afféře Bergamoschově dlužno připome nouti ovšem, že tento uveřejňuje také doklady jež potvrzují, že Rosano skutečně 5000 lir přijal. Není to osiatně prvá afféra Rosanova. Již jako podtajemníku ministerskému vytýkalo se, že podporuje pikle k ukrytí skandálů banky římské, jež jsme své doby na tomto místě ze vrubně vylíčili Rosano již od několika dnů, jak se svěři poslanci Altobellovi, zabýval se myšlenkami sebe vražednými. Jakási náchylnost k sebevraždě tkvěla v něm ostatně již od mládí jeho. Ten- kráte již vztáhl na sebe sama ruku vražednou Bylo to v době, kdy ještě ženu —— nyní pro něj želící — odpírali mu rodiče její . .. Ribot v Institutu. Jeden z nejpřednějších politiků francouz ských, býv. ministr Ribot, ohlásil svou kandi daturu do Institutu čili Akademie věd morálních a politických. Veškerý tisk francouzský zabývá se touto událostí, kterou si mnozí vykládají jako Ribotovo uchýlení se z arény politického do klidnějšího ovzduší světa vědeckého a literárního. Ribot je vynikající intelligencí parlamentu francouzského, převyšuje nejen svým talentem řečnickým, ale i svou vzdělaností značně své okoli. Za vášnivých bojů posledních let byl vždy neunavným obhájcem svobody a zastancem idey vlasti a rázně vystupoval proti krajním stranám. Jeho výmluvnost je mohutná a klidná, opírá se více o dokumenty a fakta nežli o barvitou fra- seologii. Vynikal vždy jako obratný stratěg poli- tický a patří mezi nejobávanější odpůrce nynějst vlády, která se ovšem jen může těšit z jeho vzdálení se politické činnosti. V poslední době též nemoc mu zamezila navštěvovati parlament, ale když po delší době se v něm opět objevil, byl pozdraven sympa- tiemi všech, neboť i jeho odpůrci mají v úctě jeho velký talent a jeho poctivost.
Bergamoschův Altobell Ribot Ribotův institut čít akademie věda
11 article
Angličtí poslanci v Paříži. Přátelské styky anglicko-franeouzské pokra- čují aspoň ve světě parlamentním. Po návštěvě francouzských poslanců v Londýně chystá nyní Paříž neméně nadšené přijetí representantů angli- ckého národa. Dne 25. t. m. přibudou angliču poslanci do Paříže. Francouzská skupina po- slanců mezinárodního smírčího soudu za před- sednictví Estourella de Constant pořádá den na to banket v Grand-Hotelu. Všichni ministři fran- couzští budou přítomni. Budou proneseny řeči, jež vzbudí pozornost, mimo jiné bude mluviti Waldeck-Rousseau a Jaurčs. Nejznamenitější zá- vody v Bordeaux a Beaujolais pošlou k banketu nejvzácnější révy francouzské. Dne 27. t. m. angličtí hosté a jejich přátelě z francouzského parlamentu uspořádají do Versaillesu vyjíždku na 100 automobilech. Angličtí hostě budou za svého pobytu v Paříži přijati u presidenta republiky ve sněmovně a na radnici.
jít Constanta Rousseau Jaurčs Paříž Londýn Grandhotel Waldeck Bordeaux Beaujolais
12 article
Papež a Rusko.
Rusko
13 article
»Giornale d'Italia« sděluje, že Pius X. přijal generála Bogdanoviče, jejž car vyslal prý do Vatikánu, aby výsvětlil příčiny, proč on cestu svou do Říma odložil. Papež a Italie. Pius X., dle římských zpráv klerikálního »Augsb. Postzigu«, vyslovil v poslední době sku- tečně přání, dosíci dohody s Italií, poněvadž doufá tak dosíci většího vlivu na veřejný živol italský i na školství, kdež prý mládež následkem nedostatečného vyučování náboženství divočí. Pius X. klade prý ale podmínku, aby Italie k vy- jednávání sama dala podnět. Millionový fond volební. Sdělili jsme již, že za posledních obecních voleb newyorských založila pověstná místní klika pro rozdělování úřadův, přezvaná dle sídla svého Tammony-Hall, jež — ač hlásí se politicky ke zdravé straně demokratiké — jest v millionovém městě onom jen nezdravým a skorem — nevyhla- ditelným její výstřelkem. Bylo již také podotčeno že vítězství svého proti spojeným stranám proti- korupčním dosáhla hlavně penězy. Dollar hla- soval na všech stranách. Nyní sděluje se, že oficiální volební fond strany té, nehledě k tomu, kolik vedle toho rozdali soukromníci, obnášel 1,100.000 dollarův, tedy málem 5 millionů korun.
Pius Bogdanovič Dollar Vatikán Řím Giornale d ' Italia Italia
14 article
K posledním volbám v Anglii. Jak jsme již sdělili, zvítězil v Charleyi při doplňovací volbě do sněmovny poslanecké kon- servativec Balcarres 6226 hlasy proti 4798 hlasům liberála Laurence. Dlužno dodati ale k tomu, že Charley byl jedním z nejkonserva- tivnějších volebních okresů, takže od r. 1885 liberálové o zápas se tam nepokusili až opět nyní. Ale tehdejší většina konservativní sklesla s 3059 hlasů na 1428 a menšína li berální stoupla o 2000 hlasů. Volby obecní v Londýně měly výsledek ten, že ve 20 obvodech volebních liberálové vyhráli (dosud měli většinu v 8 obvodech), kon- servativei pak vyhráli v 12 obvodech (dosud měli většinu v 16).
Laurenc Charley Anglie Londýn
15 article Choroba Viléma ll.
Choroba Viléma ll. Berlinské listy oddávají se, jak se zdá skutečně — či na pokyn jen? — víře, že cho- roba císaře německého jest rázu lehkého a ne- vinného. Tak na příklad ranní dnešní » Berliner Tagblatt« věnuje chorobě té i operaci celých 24 řádek. Jiné listy cizí pak vyplňují zprávy své více jen úvahami o diagnose a prognose vyskytnuvších se polypů u lidí vůbec a zkuše- nostech z minulosti. O vlastní věci tedy, o cho- robě císařově a nikoli o chorobách předchůdců i současníků jeho, není tedy dnes valně zpráv- Při tom si i skrovné zprávy ty naprosto odpo- rují. Jedny na příklad tvrdí, že Vilém II. cho- robu svou tak lehce posuzoval, že ještě 3. t. m. ve visbadenském zámku uspořádal večer pitku. jíž se sám účastnil a při níž kouřil, druhé pak zprávy tvrdí, že v poslední době před operae byl neobyčejně nervosním. Vídeňské kruhy tvrdl že již za tamního pobytu jeho (18. září) po- všimli si, jak letos Vílém II. značně jest chrap- lavým; i císař rakouský projevil prý tehdy k okolí svému obavy co do zjevu toho i co do nezdravé pleti Viléma II. Ale berlínští dvořané vysvětlili prý známky chorobné nastydnutím, jež si Vilém II. na jakémsi honu ulovil.
ll Vilém II
16 article
Přes tento optimism Berlína zdá se ale že přece jen nezhostili se tam všech obav, jak vidno zvláště z toho, že frankfurts ký dr. Schmidt zůstane ještě po ně- jaký čas po boku Vilémově. Tento lékař sám provedl již na 400 operací polypů a jen ve třech případech prý polyp znovu na- rostl. Otázka, zdaž polyp rázu tak zv. nevin- ného může přejíti v polyp zhoubný, byla věde ckými kruhy zvláště za nemoci Bedřicha III hojně přetřásána. Tehdy v roce 1898 professor Semon uvodl statistiku 10.000 případů, z nichz jen v 5 připadech dostavila se zhoubná pře měna zmíněná. Úplně tedy tato vyloučena není. Také vídeňský docent dr. Stoerk praví, že přeměna taká zhoubná může se dostaviti po měsleích, ale i po letech, však ale jen u jedné formy polypů, totiž u — nijak řídkých — polypů s bradavičnatým povrchem.
doktor Schmidt Bedřich Semon Stoerk Berlín Vilémov případ
17 article
Ovšem míní také dr. Stoerk, že dle popisu Orthova u Viléma II. o takový polyp neběži K operaci samé dodává se, že místo do- tyčné učiněno bylo nejprve 20procentovým kokai- nem bezcitným, načež že polyp odříznut by nástrojem obvykle při operaeích takových použí- vaným. Bolesti i po jeho odstranění byly jen malé a obtíže při polykání neb jiné nenastaly. Tajný rada Orth hodlá ostatně, ač-l Vilém II. k tomu svolí, ve středu přednášeti o chorobě císařově v lékařské společnosti ber- línské. K jednomu zpravodaji prohlásil dr. Orth poznovu, že Vílém II., který již za návštěvy léčebného ústavu vojenského ve Visbadenu mluvil hlasem tak chraptivým a nezřetelným, že mu jen nejbližší důstojníci rozuměli, bude prý už v 8 dnech úplně zase ovládati hlas svůj. Ohla- šuje se také, že korunní prine německý přijal pozvání k honům u knížete Plessa pro den 18. t. m. To vše ovšem nasvědčovalo by pouze, že bezprostřední nebezpeči Vílému II. nehrozí, ale nedokazovalo by ještě, že jest vyloučena zhoubná recidiva i pro doby puzdější!
doktor Stoerk Orthův Vilém II Vilém Orth Vílý II Plessa
18 article
Telegramy. n. Z Berlina, 10. listopadu. Vilém Il zúčastnil se dnes vládních prací a nařídil, aby mu byly předneseny referáty. Roosevelt blaho- přál eísaři telegraficky ke šťastnému proveden operace. Z Postupimi, 10. listopadu. (C. B.) Dle bulle tinu, vydaného dnes dopoledne, stav levé hla- sivky císařovy stále se lepší. Císař počne dnes opět konati své obvyklé procházky pod širým nebem. n. Z Berlína, 10. listopadu. Zprávy z Postupimi znějí stále příznivě a zvláště ujišťo- vání frankfurtského operatéra dra. Schmidt pokládají se za záruku nepovážlivého rázu cho- roby, poněvadž se při povaze a vážnosti jeho soudí, že by se nepropůjčil k »dobromyslnému podvodu«, jakéhož užilo se před 16 léty při zatajování pravého rázu choroby Bedřicha III. Z Berlína, 10. lislopadu. (Zvl. tel.) Dvorní kruhy dávají vyhlašovati: Podrobností o cho- robě císařově netřeba uváděti, poněvadž celkový stav císařův, až na hojení malé rány po ope- raci, jež bude vyžadovati pouze několika dní. jest úplně normální. Z Berlína, 10. listopadu. (Zvl. tel.) Orí- ciosní »Preuss. Korresp. « tvrdí, že v okolí císa- řově jsou bezpodmínečně přesvědčeni o nepo- vážlivosti jeho choroby. Před operací jevila s sice jistá nervosa, ale ta ustoupila nyní úpl- nému uklidnění. Císař rakouský vyslovil telegraficky přím do Postupimi bez prostřednictví zdejšího vysla- nectví účasť císaři Vilému II. Z Londýna, 10. listopadu. (Zvl. tel.) Zdejš i americký tisk projevuje bez dalších gloss přání po brzkém uzdravení Viléma II. Z Postupimi, 10. listopadu. (C.-B.) Císat s chotl byl dopoledne na procházce v okol nového paláce.
il Roosevelt Schmidt Bedřich Vilém II Berlín Postupim Londýn
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Před říšskou zadou. Císařským patentem je svolána říšská rada na den 17. listopadu t.r. Událost dosti důležitá, aby veřejný tisk neod- kladně o ní pronesl svůj soud a své očekávání. Z velké části již tak činí a je zajímavo, že jsou i dnes ještě lidé a noviny tak naivní, býti v po- chybnosti o tom, jaké že zaujmou čeští poslanei v parlamentě stanovisko. Z počátku aspoň — dokazuje jeden list — půjde to dosti hladce. Bude nutno věnovati několik dnů věcem uher- ským a ty prý Čechové asi sotva budou ob- struovati, také debata o tak zvané surtaxe na cukr do Uher určený asi skončí bez úrazu, jinak prý se ale věci utvářejí až dojde na debatu rozpočtovou. — Nevíme, co se stane, však máme za to, že na základě nedělních publikací dá se to aspoň s jiston určitostí tušiti.
Čecho Uhry
20 article
— Všeněmečtí »republikáni«. Aby zvěděla veřejnost o zmatku, který v německých lebkách té doby řádí, stůj zde výňatek z listu jistého Všeněmce z jihu, který v liberecké » Volks- zeitung« o povinnostech každého Germána takto se vyslovuje: »Mám živé účastenství ve snaze svých krajanů, aby vysoké školy německé pře- neseny byly z Prahy do města v tak zvaném »uzavřeném území«. Přál bych příznivý výsledek v této věci svému lidu co nejsrdečněji. Jest nevyšší čas, abychom my Němci v Rakousku své věci sami si obstarávali a na nikoho nečekali, abychom se jednou již zřekli vládního poruč nietví a stali se, abych tak řekl — republi- kány. Maďaři v tom dobře umějí chodit, my Němci ale ne.« — Potud Němec z jihu. Tedy republikány musí se Všeněmci státi? Proč neh Zkusili to jednou již a šlo to, ovšem že jen s jednou podmínkou: musil se totiž té jejich republice postaviti v čelo — velkovévoda. Až s tím na nás přitáhnou, potom snad se pod- robíme. — Z brusu novi federalisté. Týž den. kdy vydán byl pracovný program spojených českých stran, objevil se ve společnosti četných přátel v »Reichenb. Zeitungu« z brusu nový federalista, zvaný dr. Turnwald. Vykládá o cen- tralismu a federalismu a o germanisaci, a do kazuje, že o centralismů nemůže býti v Rakou
Germán Němec Maďar doktor Turnwald Praha Rakousko
21 article
sku ani řeči, centralismus že byl státním prin- cipem za Bacha, centralismus ústavní že se v Rakousku vůbec mysliti nedá. Ten jest prý vynálezem nás Čechů, kterým jsme tak dlouho bouřili, až jsme dosáhli toho, co jsme chtěli zrovna tak jako heslem, bojovati proti germa- nisaci. Jak je tomu dlouho, co vyzývali Če- chové na boj proti německým úřadníkům v če- ském kraji? Dnes není v něm snad již an jediného, za to je ale německý kraj českými byro- kraty všech kategorií a kvalit přeplněn. Němei prý by byli blázni, aby si pálili prsty k vůli centralismu. Naopak, oni trvají na fede- ralistickém rozdělení země dle národnosli tak, aby každý národ byl pánem osudů svých a nebylo mu teprve třeba uchylovati se do Vídně pro ochranu, aby prostě každě jazykové území bylo autonomní a tím aby se předešlo jakémukoli utiskování. Čechoněmecko je prý dost veliké, aby tvořiti mohlo samostatné správní území, tak zámožné jako Halič je dojista. Pan Turnwald a jeho stoupenci jsou tedy federalisty. To ovšem nejzajímavější novinka dne. Není siee pravdiva, však za vyšetřování stojí, aby zvěděla veřejnost, že Němec za to, aby své panství st zachránil, stane se vším, i federalistou. Ovšem dle definice páně Turnwaldovy, že federalism každému národu státní jazykové území ve správu odevzdává. To jest tak zvaná národní au- tonomie, kdežto my jsme stoupenci tak zva- ného federalismu státoprávního, jak vytknut je ve všech offieiálních projevech českých počínaje od prvního programu našeho do deklarace a od té až do nedělní publikace spojených stran českých.
Bach Čecho Turnwald Němec Turnwaldův Rakousko Vídeň Halič
22 article
— Přes veškeru svou koaliční schopnosi zůstala tak zvaně lidová strana opětně seděti na holičkách. Exorgán její sděluje včera, že národní socialisté, radikální státoprávníci a ra- dikální pokrokáři vydají společný manifest k če- skému národu proti koalici, kteroužto akci před- pověděl prý exorgán jako přirozený důsledek. »Rozumi se, že stranu naši nemohli jsme mít při tom na mysli, třeba stylisace (příliš stručná) by mohla k té domněnce svádět,« končí ex- orgán stydlivě, ačkoli se ukazuje, že přestal míti na mysli svou stranu teprve potom, když shledal, že ostatním »mladým stranám« ani nenapadlo stranu t. zv. lidovou na mysli miti. Ty stručné stylisace už zavinily něco zla! Ex- orgán mluvil výslovně o »mladých lidový ch a pokrokových stranách« a jich »spojení v všech bodech, jež nejsou protichůdné«. Ne- zbývá nyní nie jiného, než aby se lidová mla- dice s odmítnutou svou nabídkou ke sňatku obrátila s důvěrou na »Eros«, časopis pro zájmy sňatkové.
Erós
23 article
— Národnoslní urputnost německých evangelíků oproli českým ukázala se opětně jizlivým způsobem v Olomouci. Tamní česko- bratrský sbor obrátil se ke svým německým bratřím souvěrcům v Olomouci, když tito po- stavili nový kostel, aby jim dovolili v novém chrámu konati také české bohoslužby. Než pochodili! Bylo jim dáno na srozuměnou, že v novém kostele smějí se konati výhradně jenom německé bohoslužby, nikdy však české Českým evangelíkům v Olomouci nezbývalo než postaviti si vlastní skromnou modlitebnu, která byla minulé neděle otevřena. Z toho viděti lze. že evangelický klerikál není o nic lepší než katolický, zvláště když je Němec! — Kohn germanisator. Podle zpráv mo- ravských dostavil se zástupce arcibiskupského statku mírovského k volbě ob. výboru v Rájci a volil na základě plné moci německé, přes výslovný protest členů volební komise, přece však se svolením předsedy komise. Jeden z pře- mnohých dokladů skutečného národního pře- svědčení »vrchnopastýře« olomouckého.
Němec Kohn Olomouc Rájec
24 article
— Proti národnostnímu rozdělení diécesí. Okresní výbor novobenátecký ve schůzi své, konané dne 29. října 1903, snesl se co nejdůrazněji ohraditi se proti pokusům ně- meckého kleru odděliti diécese Němci obývané od diécesí českých a utvořiti území, ve kterém tisíce Čechů by nemohlo a nesmělo najíti du- chovní útěchy ve svém přirozeném jazyku. Je-li katolická církev skutečně církví obecnou, musí pokusy těch, jimž němectví jde nade všechno již v zárodku udusiti. — Neděle v Praze. Nezávidíme ani Při- kopu, ani Václavskému náměstí, že odstěho valo se odtamtud korso pražské do Ferdinan- dovy třídy, ale litujeme toho opětně, že to byla česká společnost, jež před Němci kapitulovala a uklidivši se jinam, hlavní třídu naši a starou promenádu na Příkopě opustila. A proč? Což nedovedla Němcům čeliti mužně a slušně, což odebrati se musíla jako poražená do ulice, sice též representační, ale přece ne do takové, jakou měla dosud. Je to zvláštní, že děje se tak všude a ne jen na veřejných místech, nýbrž i v míst- nostech soukromých. Jak vypadají nyní Přikopy v neděli? Česká společnost jako by o nich ne- věděla. Kdyby cizinec se tam ocitnul, netušil by. že nalezá se v českém městě, měl by dojem jako by se nalezal v Lipsku neb v některém jiném větším městě německém v zemí, kde se nalezá universita. Čekáme, kdy zlibí se buršákům prodloužiti procházku svou až do Ferdinandovy třídy, zpupnými byli by k tomu věru dosti. Vy- padají ty Příkovy v neděli dopoledne jako tulipánový záhonek časně z jara. Není již barev pro pestré čepičky studentův něme ekých a na pestré výložky pro důstojníky Tyto dvě kategorie se tam společně doplňují.
Němec Čecho Ferdinandův Praha Václavský náměstí Lipsko Ferdinany
25 article
Zabírajíce celé prostranství od Prašné brány až ke kavárně Kolářově. Slova českého v době té na Příkopech neuslyšíš a marně bys se ohlížel tam po tváři, která by ti nepřipomínala krásy, jež opěval pěvec-král ze starého zákona. K tomu zástupy policistů, jež bdí tam nad ve- řejným pořádkem. Není také divu, úřad bez pečnostní obává se, aby nedošlo tam ke srážce dělnické. Však zbytečná obava. Teď dělné vrstvy jinde hledají nepřitele, než mezi buršáky. Však je otázka, jak k tomu přijdou obchodníci na Příkopech, aby se tato ulice, ostatně ne již jen v neděli, nýbrž i v jině dni, činila většině obyvatelstva pražského nepřístupnou? K vůli buršácké malované hradbě nikdo nemůže ani do krámů, ba šito gormánšti hoši jsou tak drzí, že donutiti chtějí obecenstvo, aby provozovalo »bummel« s nimi. Za každým vozem má býti prostora, aby mohl člověk projíti, proč nemá býti o volnou frekvenci postaráno v přední ulici pražské, kterou obec pražská nedala upra vit snad jen pro kulérové studenty německé.
Kolářův
26 article
— Disciplinární řád v Úrazové pojišťorě a letošní doplňovací volhy. Při posměšnén klidu, z něhož se však vyvinouti může nebývali dosud bouře, zahájeny letos doplňovací volby do tohoto ústavu. Veškeré volební přípravy volební práce spočívají opět v »osvědčenýc rukou zkušených machrů«, kteří již předem mají spočitány veškery hlasy a mohli by již dnes řici, kolik hlasů bude pro německé kan- didáty odevzdáno. Tito zdatní pracovníci »opravený« volební řád se všemožně přičiní, aby česká strana zbavena byla i zástupce svého z řad dělnictva ve skupině III. a bude potřehi značného úsilí, aby se tomu zabránilo. Akls německé zvůle nejsou ještě uzavřena a možná, že účtování nadejde dosti brzo. Némeckáa sociálně demokratická většina nynějšího předsta- venstva nemá však na tom dosti a zahájilu parallelně s volbami jednání o schválení služebni pragmatiky a disciplinárního řádu, jenž nemi sobě rovna a který by nemohl býti uplalněn ani pruskými junkery v Kamerunu. Dísciplinár ním řádem tím, na který se pánové vrhli teprve nyní po více než 14letém trvánl ústavu před samými volbami a kter měl býti v jediném sezení promrskán, má býu zastrašeno české úřadnictvo, aby se neopovážilo křižovati »volební agendu« a má to býti zá- roveň pomsta za chování se úřadnictva ve známé skandální afféře německého universitního professora dra. Dittricha, o které jsme se včera zmímli. Jen protestem českých členů dosaženo.
Dittrich Kamerun
27 article
že řád disciplinární — jehož český překlad jest přímo urážkou našeho jazyka — stal se před- mětem podrobného jednání a nepromrskán v je- diné schůzi. Pan dr. Příbram potřebuje však tento řád, aby libovůle jeho mohla hrozitia vládnouti a proto nakvap svolal novou schůzi, kdež doufá, že pomocí svých věrných sociálních demokratů nedemokratický a nehumanní řád disciplinární prosadí. Čeští členové ovšem, seč síly jejich stačí, se proti němu ohradí.
doktor Příbram
28 article
— Projev z kruhů dělnických. Každý opravdový přítel našeho národa zajisté s radost vítá zcelení tří vůdčích stran politických ke spo- lečnému postupu proti nepříteli. K dovršení celku nutno jest, aby i řady dělnictva semkly se pod prapor společný. Dle mého náhledu jest to možné, ovšem po provedení jistých oprav na obou stranách, neboť jest bohužel nepopíratelno, že dělnictvo bylo stále odstrkováno. Ujali se nás lidé, kteři mají plná ústa socialismu nebo bratrství atd., kteří vydávají se za »dělníky«, ale ve skutečnosti jsou to řemeslní mluvkové, kteří ženou dělný lid k nerozvážným činům a odnímají mu lásku k tomu, co má býti každému nejdražším. Poměry dělnictva, jemuž tolik mluvků pomáhati chce, stále se zhoršují. To bohužel jest smutnou pravdou. A proto vítaje společný postup stran politických, přál bych si, aby se k nim přidružilo i dělnictvo. Kdyby pak spojené strany všímaly si otázek sociálních, zmohutně by šik náš politický a zachráněny byly by též velké řady dělnictva, které falešnými vůdci upa- dají v bahno společenské hniloby. Budiž tedy vypracován společný program politický i hospo- dářský ve prospěch povznešení milené naší české vlasti, pro dobro a prospěch všech tříd spole- lečenských, tedy i dělnictva. Fr. Horáček. — Osobní. Pan Jan Zima, zednický a tesař- ský mistr v Chlumci nad C., složil dne 10. t. m. mistrovskou zkoušku studnařskou.
František Horáček Zima Chlumec nad C
29 article
— Rodinné zprávy. V chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech slaven byl v úterý 10. listopadu sňatek paní Hany Keylové vdovy po finančním radovi v Čáslavi s panem JUDrem. Janem Me- lanem, zemským advokátem v Horažďovicích. — Úmrtí. Včera o 2. hod. odpol. zesnula vzorná žena i matka paní Klára Bubeníčková, roz. Filipova, choť akademického malíře p. Jindř. Bubeníčka. Milá její povaha utkví zajisté na vždy v paměti všech, kdo ji znali. Pohřeb konati se bude z Ústřední kaple olšanských hřbitovů ve čtvrtek dne 12. listopadu o 1. hod. odpol. — Na Král. Vinohradech zemřel pan Richard Hofbauer, rytmistr vozatajstva I. třídy v. v. Tělesná schránka zesnulého bude ve čtvrtek dne 12. listopadu t. r.o 3. hod. odpol. v garnisonním kostele sv. Ignácev Praze, na Karlově náměstí vykropena a pak na hřbi- tově olšanském k věčnému spánku uložena. — Pocta. Zvláštní deputace Evropské modní aka- demie v Drážďanech, záležející z pánů ředitele H. Wil- lenbrocka a král. dvorního krejčího Th. Heidlera, ode- vzdala panu Vend. Mottlovi, dvornímu dodavateli v Praze u příležitosti jubilea 70letého trvání jeho závodu stříbrný pohár s následujícím věnováním: „Svému předsedovi správní rady, panu Vendelinu Mottlovi k jeho 70letému jubileu trvání závodu věnuje Evropská modní akademie v Drážďanech, dne 8. listo- padu 1903.“ Deputace vrchního ústavu chudinského v Praze, záležející z pp. měst. rady Hubáčka a Fr.
svatý . Ludmila Král Keylová JUDr Klár Bubeníčková Filipov Jindřichův Bubeníček Hofbauer Ignácev H Wil Heidler Vend Mottl Hubáček Čáslav Horažďovice Praha Karlov náměstí Drážďany Francie Olšanský hřbitov Jan Ilano
30 article
Portíka, městského rady, odevzdala panu Mottlovi dekret, jímž vrchní ředitelství uznává dlouholetou záslužnou činnost p. Mottla o chudinství a usnáší se, zařaditi jeho obraz vedle životopisu do pamětního alba mužů o chudinství města Prahy zvláště zaslou- žilých. Společenstvo pražských krejčí osvědčilo panu Mottlovi, že jest hrdo na služby, které prokázal prů- myslu oděvnímu a dalo výraz svému přání, aby ještě dlouhá léta užíval ovoce své píle, příkladně vytrvalosti a vzácné dokonalosti. Mimo to projevila celá řada kor- porací, osobností i osobních přátel panu Mottlovi vře- lými slovy svá blahopřání. — Vyznamenání. Císař propůjčil dělníku Frant. Marušákovi, zaměstnanému v továrně na drátěná lana Antonína Wendlera v Holešovicích-Bubnech v uznání jeho mnoholetých věrných a výtečných služeb stříbrný záslužní kříž.
Mottl František Marušák Wendler Praha Holešovice Bubno
31 article
— První sjezd býv. žákyň vyšší dívčí školy koná se již v sobotu dne 14. listopadu, s tímto pořadem I. o 10. hodině dopol. bohoslužby za zemřelé učitelstv a žákyně v chrámu před Týnem; II. o 3. hodině odpol. společná návštěva vyšší dívčí školy (schůzka ve vesti- bulu): 3. o 5. hodině odpol. čajový dychánek pro bý- valé žákyně vyšší dívčí školy ve velké dvoraně Mě- šťanské besedy; IV. o 7. hodině tamtéž soirée s pečlivě vykraným pořadem, potom volná zábava a tanec Soirée zúčastniti se mohou všecky bývalé žákyně vyš- ší dívčí školy se svými rodinami (i páni) a zvaní hosté Lístek rodinný 3.— K, jednotlivý pro osobu 1.— K dostati kze v 7 hod. v. u pokladny. K mnohým dola- zům odpovídá pořádající komitét, že přihlášky k ča- jovému dychánku a obnos 4 K za couvert, nutno za- slati co nejdříve, aby určitý počet couvertů mohl býti objednán. Při vší péči, jež pořádající komitét věno- val zvaní, nebylo možno zjistiti nynější adresy všech býv. žákyň a proto prosí, aby dámy, jichž pozvání ne- došlo, sjezdu nicméně se zúčastnily, jelikož všecky budou co nejsrdečněji vítány. Dle docházejících při- hlášek lze se těšiti, že tento sjezd, jenž jest prvním v době 40letého trvání vysší dívčí školy, bude milým a zajímavým dostaveníčkem všech, které po létech po- těšiti se chtějí utěšenými vzpomínkami z mládí. Při- hlášky další přijímá a dotazy ochotně zodpoví Teréza Haissingrová č. 1937—II. a Božena Pacovská v Uršu- linské ulici č. 2.
Božena Uršo linský ulice
32 article
— Rozpočet obce pražské na rok 1904. Městsk rada ve včerejší schůzi pokračovala v projednávání řádného rozpočtu obecního na rok příští. Vyřízeny byly následující odstavce: XIV. Veřejné sady. Potřeba 143.051 K (o 2669 K méně než v rozpočtu na r. 1903), úhrada 3786 K (— 370 K). XV. Vojenské záležitosti, potřeba 244.173 K (+ 4609 K), úhrada 123.476 K (— 312 K). XVI. Řeka Vltava, mosty, nábřeží, po třeba 135.318 K (— 25.490 K), úhrada 970.368 K ( 45.003 K). Potřeba je menší, poněvadz provedeny bu-
Vltava 4609 K