3
masthead
11. listopadu 1903.
5
article
Sebevražda italského ministra.
List, který socialista Bergamoschi uveřejníl
v neapolské »Romě« a jenž byl bezprostředním
podnětem k sebevraždě finančního ministra
Rosana, zní takto: »Co vypráví se o mých
stycích s Rosanem, jest pravda. Rosano přišel
sám ke mně do vězení, kde jsem se nalezal,
a vykoupení mé z nuceného internování bylo
ve vězení mezi námi smluveno. Třeba čísti i tuto
depeši Rosanovu: »Prohlásil jsem rodině vaší.
že chci zastupovati vás za vymíněný obnos.
Rodína nechce obnos ten vyplatiti. Rozhodněte
se.« Polieie, pokračuje Bergamoschi, vylíčila
mne jako nebezpečného, nepolepšitelného anar-
elistu. Rosanův svak, markýz Ferri, sdělil
Bergamoschovi, že Rosano mluvil s ministrem
vnitra a s vrchním ředitelem policie a obaže
Bergamoschovi přejí; také prefekt sepsal prý
zprávu příznivou, ale tato nebyla dosud odeslána.
Jakmile se tak stane, bude prý Bergamoschi
jisté svoboden. Policie musila postupně žaloby
své odvolati. Kdo mne na Rosana upozornil,
konči list, byl muž, jenž pro sprosté
zločiny odsouzen byl na několik
let do žaláře a jemuž Rosano již
po 6 měsících zjednal milost.«
V Římě vypravuje se k stykům Berga-
moschovým s Rosanem, ještě tato zajímavá
podrobnost: Bergamoschi ocitnuv se na svobodě
přibyl do Říma a byl tu zasypán výčitkami
advokátem Gorgiulem, kterýž mezi ním a Ro-
sanem byl zprostředkoval — výčitkami proto
že neobdržel vymíněných pro sebe 1000 lir.
Rosana
Bergamoschi
Rosanův
Ferri
Bergamosch
Berg
Gorgiul
Řím
6
article
Bergamoschi prohlásil, že věc již ho mnoho
stála a že nedá již ani haléře. Gorgiulo jal se
mu spílati, až se dostali oba do křížku, načež
se vzájemně žalovali. Socialistický poslanec Ferri
převzal tu hájení Bergamoscha a docílil soudního
vyrovnání. V den ten ještě byl vítaným hostem
u Rosanova stolu. Věc tu uvádíme na doklad,
že také socialisté věděli dříve již o poměru
Bergamoschově k Rosanovi a že mlčeli, ba pod-
porovali styky ty, dokud se jim nehodilo poli-
ticky je vykořistiti. Skutečně nezdá se i nám,
že by Bergamoschi stál mravně mnohem výše,
než Rosano sám, kdyžtě souhlasil s jeho úplat-
nými pokusy a na ně přistoupil, slovem, když
tedy osobního prospěchu svého hleděl si cestami
nepoetivými: Rosano uplácel, ale Bergamoschi
dal k úplatkům peníze. Byli muži, jimž se
amnestie nabízela s jedinou podmínkou, že ně-
kolika řádky o ni systém potíraný žádati
budou — a oni odmitli. Bergamoschi nejen
amnestie se domáhal, ale ještě za ni svým
politickým odpůrcům, policistům a prefektům
své peníze dal do dlaně vtisknouti: Rosano byl
při tom jeho prostředníkem! Rosano pykal již
své provinění proti mravnosti veřejně životem
co učiní ale nyní Bergamoschi?
Gorgiula
Ferri
Bergamosch
Rosanův
Rosana
Bergamoschi
Bergamoschi
7
article
Dojem, jakýž sebevražda Rosanova způso-
bila ve veřejnosti italské, dosud neuluchl. Zrač
se zvláště v tisku italském. »Mattino« vidí
v Rosanovi jen oběť úkladného politického vra-
žednictví. »Tribuna« lituje smrti muže tak
vysoce talentovaného — tak jako by dlužno bylo
talent klásti nad karakter! — a doufá, že před
bolestí děti Rosanových i jeho 80leté matky,
jichž nářek nad mrtvolou otcovou a synovou
byl prý srdcervouci, zmlknou obžalobci. Kdo
tak umírá, nemůže prý míti povahu zcela nízkou
aniž pracovati ke zkáze lidu. List viní socialisty,
že hlásají jen opportuní morálku: Sacchi, vůdee
radikálů, i Ferri, vůdce socialistů, znali vinu
Rosanovu dříve již a přes to udržovali s ním
styky co nejpřátelštější, dokud nestal se členem
vlády, s níž chtěli zápoliti — jaké důsledky
Iřeba tedy vyvoditi z tohoto jejich jednání
Jest možno, že dnešní mravní rozhořčení ny-
nějších obžalobců jest upřímné, neb jde tu jen
o politické pokrytectví, jakéž v dějinách parla-
mentu nemá rovna? Oproti listům těmto pravi
římská socialistická »Avanti«, že socialistický
poslanec Bissoleti měl za povinnost svou
sděliti afféru Rosanovu ministerskému předse-
dovi Giolittovi a upozorniti na nebezpečí, jež
vznikne pro něj z toho, povolá-li Rosana do
ministerstva. Giolitti ale prohlásil, že od Rosana
neupustí. Právě toto lpění na něm jest dost ná-
padné a to tím, vzpomeneme-li pohnutek.
z nichž své doby Giolitti kryl účasť některých
politických přátel svých i v skandálech banky
římské.
Rosanův
Mattin
Sacchi
Ferri
Bissoleť
Rosana
Giolitti
8
article
»Avanti« píše ještě, že Rosanova smrt
upomíná na náhlý skon poslance Zerbia, první
to oběť šmejdů pověstné kdys banky římské
Rosanova smrt jest následkem ethického vze-
pření se celého národa proti nároku lidí a sy-
stemů, o nichž se soudilo, že jsou už dávno
pohřbeny. Giolitti mínil, že může probuzenému
svědomí národa čeliti politickým cynismem svým.
Zapomenul ale, že má co činiti s jiným ná-
rodem, nežli s národem z doby banky římské.
»Avanti« žádá Giolitta, aby odstoupil.
»Giornale d'Italia« píše: Kromě
chmurné tragiky skýtá smrt Rosanova i důkaz
úplně změněného smýšlení národa, kterýž po-
litickým otázkám přičítá dnes
mnohem méně váhy nežli osobní
ryzosti a poctivosti mužův ve-
doucích.
Rosanův
Zerbia
Giolitti
Giornale d ' Italia
9
article
Rosano narozen byl r. 1847 v Averseu
Neapole i dosáhl tudíž stáří 56 let. Již od
dvaceti let měl v celé Italii pověst výlečného
právníka pro věci trestní i civilní. Kancelát
jeho neapolská opětně od zámožných dostávala
palmare po 10.000—20.000 francích. Výmluv-
nost značná otevřela Rosanovi i dráhu politi-
ekou; propadl kdysi v Casertě, ale byl tam
později pomocí Giolittovou přece zvolen a při-
pojil se k demokraticko monarchistické straně.
k tak zvané ústavní levici, jež se ovšem po-
zději dle vůdeův svých na několik skupin
rozštěpila. V prvém ministerstvu svém jmenoval
Giolitti Rosana státním podtajemníkem. Populár-
nosti své pozbyl Rosano, když přes nevoli lidu
ujal se hájení poslance Polizzolla, kterýž své
doby obviněn byl veřejným míněním, že z
osobních pohnutek najal k vraždě Fontona,
jenž usmrtil kdys ve vlaku bankovního ředitele
Notarbartola, kterýž mstivým i etižádostivým
plánům Polizzolovým překážel. Za jásotu celé
Italie byl tehdy Polizzolo odsouzen na doživoul
do bagna, ale Rosano vymohl, jak jsme již
včera připomenuli, nedovolenými prý vlivy obl
novu trestního řízeni. Rozvléklá pře odkázána
byla právě nyní znovu před porotu, není skon-
čena dosud a věc není tedy také ještě po
právní stránce ukončena, aby bylo možno
li v této věci již vynésti definitivní soud nad
Giolittová
Giolitti
Rosana
Polizzoll
Fonton
Polizzolův
Italia
Polizzolo
Aversea Neapol
Caserta
Notarbartola
10
article
Rosanem.
K afféře Bergamoschově dlužno připome
nouti ovšem, že tento uveřejňuje také doklady
jež potvrzují, že Rosano skutečně 5000 lir
přijal.
Není to osiatně prvá afféra Rosanova.
Již jako podtajemníku ministerskému vytýkalo
se, že podporuje pikle k ukrytí skandálů banky
římské, jež jsme své doby na tomto místě ze
vrubně vylíčili
Rosano již od několika dnů, jak se svěři
poslanci Altobellovi, zabýval se myšlenkami sebe
vražednými. Jakási náchylnost k sebevraždě
tkvěla v něm ostatně již od mládí jeho. Ten-
kráte již vztáhl na sebe sama ruku vražednou
Bylo to v době, kdy ještě ženu —— nyní pro
něj želící — odpírali mu rodiče její . ..
Ribot v Institutu.
Jeden z nejpřednějších politiků francouz
ských, býv. ministr Ribot, ohlásil svou kandi
daturu do Institutu čili Akademie věd morálních
a politických. Veškerý tisk francouzský zabývá
se touto událostí, kterou si mnozí vykládají jako
Ribotovo uchýlení se z arény politického do
klidnějšího ovzduší světa vědeckého a literárního.
Ribot je vynikající intelligencí parlamentu
francouzského, převyšuje nejen svým talentem
řečnickým, ale i svou vzdělaností značně své
okoli. Za vášnivých bojů posledních let byl vždy
neunavným obhájcem svobody a zastancem idey
vlasti a rázně vystupoval proti krajním stranám.
Jeho výmluvnost je mohutná a klidná, opírá se
více o dokumenty a fakta nežli o barvitou fra-
seologii. Vynikal vždy jako obratný stratěg poli-
tický a patří mezi nejobávanější odpůrce nynějst
vlády, která se ovšem jen může těšit z jeho
vzdálení se politické činnosti.
V poslední době též nemoc mu zamezila
navštěvovati parlament, ale když po delší době
se v něm opět objevil, byl pozdraven sympa-
tiemi všech, neboť i jeho odpůrci mají v úctě
jeho velký talent a jeho poctivost.
Bergamoschův
Altobell
Ribot
Ribotův
institut čít akademie věda
11
article
Angličtí poslanci v Paříži.
Přátelské styky anglicko-franeouzské pokra-
čují aspoň ve světě parlamentním. Po návštěvě
francouzských poslanců v Londýně chystá nyní
Paříž neméně nadšené přijetí representantů angli-
ckého národa. Dne 25. t. m. přibudou angliču
poslanci do Paříže. Francouzská skupina po-
slanců mezinárodního smírčího soudu za před-
sednictví Estourella de Constant pořádá den na
to banket v Grand-Hotelu. Všichni ministři fran-
couzští budou přítomni. Budou proneseny řeči,
jež vzbudí pozornost, mimo jiné bude mluviti
Waldeck-Rousseau a Jaurčs. Nejznamenitější zá-
vody v Bordeaux a Beaujolais pošlou k banketu
nejvzácnější révy francouzské. Dne 27. t. m.
angličtí hosté a jejich přátelě z francouzského
parlamentu uspořádají do Versaillesu vyjíždku na
100 automobilech. Angličtí hostě budou za svého
pobytu v Paříži přijati u presidenta republiky
ve sněmovně a na radnici.
jít Constanta
Rousseau
Jaurčs
Paříž
Londýn
Grandhotel
Waldeck
Bordeaux
Beaujolais
12
article
Papež a Rusko.
Rusko
13
article
»Giornale d'Italia« sděluje, že Pius X. přijal
generála Bogdanoviče, jejž car vyslal prý do
Vatikánu, aby výsvětlil příčiny, proč on cestu
svou do Říma odložil.
Papež a Italie.
Pius X., dle římských zpráv klerikálního
»Augsb. Postzigu«, vyslovil v poslední době sku-
tečně přání, dosíci dohody s Italií, poněvadž
doufá tak dosíci většího vlivu na veřejný živol
italský i na školství, kdež prý mládež následkem
nedostatečného vyučování náboženství divočí.
Pius X. klade prý ale podmínku, aby Italie k vy-
jednávání sama dala podnět.
Millionový fond volební.
Sdělili jsme již, že za posledních obecních
voleb newyorských založila pověstná místní klika
pro rozdělování úřadův, přezvaná dle sídla svého
Tammony-Hall, jež — ač hlásí se politicky ke
zdravé straně demokratiké — jest v millionovém
městě onom jen nezdravým a skorem — nevyhla-
ditelným její výstřelkem. Bylo již také podotčeno
že vítězství svého proti spojeným stranám proti-
korupčním dosáhla hlavně penězy. Dollar hla-
soval na všech stranách. Nyní sděluje se, že
oficiální volební fond strany té, nehledě k tomu,
kolik vedle toho rozdali soukromníci, obnášel
1,100.000 dollarův, tedy málem 5 millionů
korun.
Pius
Bogdanovič
Dollar
Vatikán
Řím
Giornale d ' Italia
Italia
14
article
K posledním volbám v Anglii.
Jak jsme již sdělili, zvítězil v Charleyi při
doplňovací volbě do sněmovny poslanecké kon-
servativec Balcarres 6226 hlasy proti 4798
hlasům liberála Laurence. Dlužno dodati ale
k tomu, že Charley byl jedním z nejkonserva-
tivnějších volebních okresů, takže od r. 1885
liberálové o zápas se tam nepokusili až opět
nyní. Ale tehdejší většina konservativní sklesla
s 3059 hlasů na 1428 a menšína li berální
stoupla o 2000 hlasů.
Volby obecní v Londýně měly výsledek
ten, že ve 20 obvodech volebních liberálové
vyhráli (dosud měli většinu v 8 obvodech), kon-
servativei pak vyhráli v 12 obvodech (dosud
měli většinu v 16).
Laurenc
Charley
Anglie
Londýn
15
article
Choroba Viléma ll.
Choroba Viléma ll.
Berlinské listy oddávají se, jak se zdá
skutečně — či na pokyn jen? — víře, že cho-
roba císaře německého jest rázu lehkého a ne-
vinného. Tak na příklad ranní dnešní » Berliner
Tagblatt« věnuje chorobě té i operaci celých
24 řádek. Jiné listy cizí pak vyplňují zprávy
své více jen úvahami o diagnose a prognose
vyskytnuvších se polypů u lidí vůbec a zkuše-
nostech z minulosti. O vlastní věci tedy, o cho-
robě císařově a nikoli o chorobách předchůdců
i současníků jeho, není tedy dnes valně zpráv-
Při tom si i skrovné zprávy ty naprosto odpo-
rují. Jedny na příklad tvrdí, že Vilém II. cho-
robu svou tak lehce posuzoval, že ještě 3. t. m.
ve visbadenském zámku uspořádal večer pitku.
jíž se sám účastnil a při níž kouřil, druhé pak
zprávy tvrdí, že v poslední době před operae
byl neobyčejně nervosním. Vídeňské kruhy tvrdl
že již za tamního pobytu jeho (18. září) po-
všimli si, jak letos Vílém II. značně jest chrap-
lavým; i císař rakouský projevil prý tehdy
k okolí svému obavy co do zjevu toho i co do
nezdravé pleti Viléma II. Ale berlínští dvořané
vysvětlili prý známky chorobné nastydnutím, jež
si Vilém II. na jakémsi honu ulovil.
ll
Vilém II
16
article
Přes tento optimism Berlína zdá se ale
že přece jen nezhostili se tam všech obav, jak
vidno zvláště z toho, že frankfurts ký
dr. Schmidt zůstane ještě po ně-
jaký čas po boku Vilémově. Tento
lékař sám provedl již na 400 operací polypů
a jen ve třech případech prý polyp znovu na-
rostl. Otázka, zdaž polyp rázu tak zv. nevin-
ného může přejíti v polyp zhoubný, byla věde
ckými kruhy zvláště za nemoci Bedřicha III
hojně přetřásána. Tehdy v roce 1898 professor
Semon uvodl statistiku 10.000 případů, z nichz
jen v 5 připadech dostavila se zhoubná pře
měna zmíněná. Úplně tedy tato vyloučena
není. Také vídeňský docent dr. Stoerk praví,
že přeměna taká zhoubná může se dostaviti po
měsleích, ale i po letech, však ale jen u jedné
formy polypů, totiž u — nijak řídkých —
polypů s bradavičnatým povrchem.
doktor
Schmidt
Bedřich
Semon
Stoerk
Berlín
Vilémov
případ
17
article
Ovšem míní také dr. Stoerk, že dle popisu
Orthova u Viléma II. o takový polyp neběži
K operaci samé dodává se, že místo do-
tyčné učiněno bylo nejprve 20procentovým kokai-
nem bezcitným, načež že polyp odříznut by
nástrojem obvykle při operaeích takových použí-
vaným. Bolesti i po jeho odstranění byly jen
malé a obtíže při polykání neb jiné nenastaly.
Tajný rada Orth hodlá ostatně, ač-l
Vilém II. k tomu svolí, ve středu přednášeti
o chorobě císařově v lékařské společnosti ber-
línské. K jednomu zpravodaji prohlásil dr. Orth
poznovu, že Vílém II., který již za návštěvy
léčebného ústavu vojenského ve Visbadenu mluvil
hlasem tak chraptivým a nezřetelným, že mu
jen nejbližší důstojníci rozuměli, bude prý už
v 8 dnech úplně zase ovládati hlas svůj. Ohla-
šuje se také, že korunní prine německý přijal
pozvání k honům u knížete Plessa pro den
18. t. m. To vše ovšem nasvědčovalo by pouze,
že bezprostřední nebezpeči Vílému II. nehrozí,
ale nedokazovalo by ještě, že jest vyloučena
zhoubná recidiva i pro doby puzdější!
doktor
Stoerk
Orthův
Vilém II
Vilém
Orth
Vílý II
Plessa
18
article
Telegramy.
n. Z Berlina, 10. listopadu. Vilém Il
zúčastnil se dnes vládních prací a nařídil, aby
mu byly předneseny referáty. Roosevelt blaho-
přál eísaři telegraficky ke šťastnému proveden
operace.
Z Postupimi, 10. listopadu. (C. B.) Dle bulle
tinu, vydaného dnes dopoledne, stav levé hla-
sivky císařovy stále se lepší. Císař počne dnes
opět konati své obvyklé procházky pod širým
nebem.
n. Z Berlína, 10. listopadu. Zprávy
z Postupimi znějí stále příznivě a zvláště ujišťo-
vání frankfurtského operatéra dra. Schmidt
pokládají se za záruku nepovážlivého rázu cho-
roby, poněvadž se při povaze a vážnosti jeho
soudí, že by se nepropůjčil k »dobromyslnému
podvodu«, jakéhož užilo se před 16 léty při
zatajování pravého rázu choroby Bedřicha III.
Z Berlína, 10. lislopadu. (Zvl. tel.) Dvorní
kruhy dávají vyhlašovati: Podrobností o cho-
robě císařově netřeba uváděti, poněvadž celkový
stav císařův, až na hojení malé rány po ope-
raci, jež bude vyžadovati pouze několika dní.
jest úplně normální.
Z Berlína, 10. listopadu. (Zvl. tel.) Orí-
ciosní »Preuss. Korresp. « tvrdí, že v okolí císa-
řově jsou bezpodmínečně přesvědčeni o nepo-
vážlivosti jeho choroby. Před operací jevila s
sice jistá nervosa, ale ta ustoupila nyní úpl-
nému uklidnění.
Císař rakouský vyslovil telegraficky přím
do Postupimi bez prostřednictví zdejšího vysla-
nectví účasť císaři Vilému II.
Z Londýna, 10. listopadu. (Zvl. tel.) Zdejš
i americký tisk projevuje bez dalších gloss
přání po brzkém uzdravení Viléma II.
Z Postupimi, 10. listopadu. (C.-B.) Císat
s chotl byl dopoledne na procházce v okol
nového paláce.
il
Roosevelt
Schmidt
Bedřich
Vilém II
Berlín
Postupim
Londýn
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Před říšskou zadou. Císařským patentem
je svolána říšská rada na den 17. listopadu t.r.
Událost dosti důležitá, aby veřejný tisk neod-
kladně o ní pronesl svůj soud a své očekávání.
Z velké části již tak činí a je zajímavo, že jsou
i dnes ještě lidé a noviny tak naivní, býti v po-
chybnosti o tom, jaké že zaujmou čeští poslanei
v parlamentě stanovisko. Z počátku aspoň —
dokazuje jeden list — půjde to dosti hladce.
Bude nutno věnovati několik dnů věcem uher-
ským a ty prý Čechové asi sotva budou ob-
struovati, také debata o tak zvané surtaxe na
cukr do Uher určený asi skončí bez úrazu,
jinak prý se ale věci utvářejí až dojde na debatu
rozpočtovou. — Nevíme, co se stane, však máme
za to, že na základě nedělních publikací dá se
to aspoň s jiston určitostí tušiti.
Čecho
Uhry
20
article
— Všeněmečtí »republikáni«. Aby zvěděla
veřejnost o zmatku, který v německých lebkách
té doby řádí, stůj zde výňatek z listu jistého
Všeněmce z jihu, který v liberecké » Volks-
zeitung« o povinnostech každého Germána takto
se vyslovuje: »Mám živé účastenství ve snaze
svých krajanů, aby vysoké školy německé pře-
neseny byly z Prahy do města v tak zvaném
»uzavřeném území«. Přál bych příznivý výsledek
v této věci svému lidu co nejsrdečněji. Jest
nevyšší čas, abychom my Němci v Rakousku své
věci sami si obstarávali a na nikoho nečekali,
abychom se jednou již zřekli vládního poruč
nietví a stali se, abych tak řekl — republi-
kány. Maďaři v tom dobře umějí chodit, my
Němci ale ne.« — Potud Němec z jihu. Tedy
republikány musí se Všeněmci státi? Proč neh
Zkusili to jednou již a šlo to, ovšem že jen
s jednou podmínkou: musil se totiž té jejich
republice postaviti v čelo — velkovévoda. Až
s tím na nás přitáhnou, potom snad se pod-
robíme.
— Z brusu novi federalisté. Týž den.
kdy vydán byl pracovný program spojených
českých stran, objevil se ve společnosti četných
přátel v »Reichenb. Zeitungu« z brusu nový
federalista, zvaný dr. Turnwald. Vykládá o cen-
tralismu a federalismu a o germanisaci, a do
kazuje, že o centralismů nemůže býti v Rakou
Germán
Němec
Maďar
doktor
Turnwald
Praha
Rakousko
21
article
sku ani řeči, centralismus že byl státním prin-
cipem za Bacha, centralismus ústavní že se
v Rakousku vůbec mysliti nedá. Ten jest prý
vynálezem nás Čechů, kterým jsme tak dlouho
bouřili, až jsme dosáhli toho, co jsme chtěli
zrovna tak jako heslem, bojovati proti germa-
nisaci. Jak je tomu dlouho, co vyzývali Če-
chové na boj proti německým úřadníkům v če-
ském kraji? Dnes není v něm snad již an
jediného, za to je ale německý kraj českými byro-
kraty všech kategorií a kvalit přeplněn. Němei
prý by byli blázni, aby si pálili prsty k vůli
centralismu. Naopak, oni trvají na fede-
ralistickém rozdělení země dle národnosli
tak, aby každý národ byl pánem osudů svých
a nebylo mu teprve třeba uchylovati se do
Vídně pro ochranu, aby prostě každě jazykové
území bylo autonomní a tím aby se předešlo
jakémukoli utiskování. Čechoněmecko je prý
dost veliké, aby tvořiti mohlo samostatné správní
území, tak zámožné jako Halič je dojista. Pan
Turnwald a jeho stoupenci jsou tedy federalisty.
To ovšem nejzajímavější novinka dne. Není siee
pravdiva, však za vyšetřování stojí, aby zvěděla
veřejnost, že Němec za to, aby své panství st
zachránil, stane se vším, i federalistou. Ovšem
dle definice páně Turnwaldovy, že federalism
každému národu státní jazykové území ve správu
odevzdává. To jest tak zvaná národní au-
tonomie, kdežto my jsme stoupenci tak zva-
ného federalismu státoprávního, jak vytknut je
ve všech offieiálních projevech českých počínaje
od prvního programu našeho do deklarace a od
té až do nedělní publikace spojených stran
českých.
Bach
Čecho
Turnwald
Němec
Turnwaldův
Rakousko
Vídeň
Halič
22
article
— Přes veškeru svou koaliční schopnosi
zůstala tak zvaně lidová strana opětně seděti
na holičkách. Exorgán její sděluje včera, že
národní socialisté, radikální státoprávníci a ra-
dikální pokrokáři vydají společný manifest k če-
skému národu proti koalici, kteroužto akci před-
pověděl prý exorgán jako přirozený důsledek.
»Rozumi se, že stranu naši nemohli jsme mít
při tom na mysli, třeba stylisace (příliš stručná)
by mohla k té domněnce svádět,« končí ex-
orgán stydlivě, ačkoli se ukazuje, že přestal
míti na mysli svou stranu teprve potom, když
shledal, že ostatním »mladým stranám« ani
nenapadlo stranu t. zv. lidovou na mysli miti.
Ty stručné stylisace už zavinily něco zla! Ex-
orgán mluvil výslovně o »mladých lidový ch
a pokrokových stranách« a jich »spojení v
všech bodech, jež nejsou protichůdné«. Ne-
zbývá nyní nie jiného, než aby se lidová mla-
dice s odmítnutou svou nabídkou ke sňatku
obrátila s důvěrou na »Eros«, časopis pro
zájmy sňatkové.
Erós
23
article
— Národnoslní urputnost německých
evangelíků oproli českým ukázala se opětně
jizlivým způsobem v Olomouci. Tamní česko-
bratrský sbor obrátil se ke svým německým
bratřím souvěrcům v Olomouci, když tito po-
stavili nový kostel, aby jim dovolili v novém
chrámu konati také české bohoslužby. Než
pochodili! Bylo jim dáno na srozuměnou, že
v novém kostele smějí se konati výhradně jenom
německé bohoslužby, nikdy však české
Českým evangelíkům v Olomouci nezbývalo než
postaviti si vlastní skromnou modlitebnu, která
byla minulé neděle otevřena. Z toho viděti lze.
že evangelický klerikál není o nic lepší než
katolický, zvláště když je Němec!
— Kohn germanisator. Podle zpráv mo-
ravských dostavil se zástupce arcibiskupského
statku mírovského k volbě ob. výboru v Rájci
a volil na základě plné moci německé, přes
výslovný protest členů volební komise, přece
však se svolením předsedy komise. Jeden z pře-
mnohých dokladů skutečného národního pře-
svědčení »vrchnopastýře« olomouckého.
Němec
Kohn
Olomouc
Rájec
24
article
— Proti národnostnímu rozdělení diécesí.
Okresní výbor novobenátecký ve
schůzi své, konané dne 29. října 1903, snesl se
co nejdůrazněji ohraditi se proti pokusům ně-
meckého kleru odděliti diécese Němci obývané
od diécesí českých a utvořiti území, ve kterém
tisíce Čechů by nemohlo a nesmělo najíti du-
chovní útěchy ve svém přirozeném jazyku. Je-li
katolická církev skutečně církví obecnou, musí
pokusy těch, jimž němectví jde nade všechno
již v zárodku udusiti.
— Neděle v Praze. Nezávidíme ani Při-
kopu, ani Václavskému náměstí, že odstěho
valo se odtamtud korso pražské do Ferdinan-
dovy třídy, ale litujeme toho opětně, že to byla
česká společnost, jež před Němci kapitulovala
a uklidivši se jinam, hlavní třídu naši a starou
promenádu na Příkopě opustila. A proč? Což
nedovedla Němcům čeliti mužně a slušně, což
odebrati se musíla jako poražená do ulice, sice
též representační, ale přece ne do takové, jakou
měla dosud. Je to zvláštní, že děje se tak všude
a ne jen na veřejných místech, nýbrž i v míst-
nostech soukromých. Jak vypadají nyní Přikopy
v neděli? Česká společnost jako by o nich ne-
věděla. Kdyby cizinec se tam ocitnul, netušil by.
že nalezá se v českém městě, měl by dojem
jako by se nalezal v Lipsku neb v některém
jiném větším městě německém v zemí, kde se
nalezá universita. Čekáme, kdy zlibí se buršákům
prodloužiti procházku svou až do Ferdinandovy
třídy, zpupnými byli by k tomu věru dosti. Vy-
padají ty Příkovy v neděli dopoledne jako
tulipánový záhonek časně z jara. Není již
barev pro pestré čepičky studentův něme
ekých a na pestré výložky pro důstojníky
Tyto dvě kategorie se tam společně doplňují.
Němec
Čecho
Ferdinandův
Praha
Václavský náměstí
Lipsko
Ferdinany
25
article
Zabírajíce celé prostranství od Prašné brány až
ke kavárně Kolářově. Slova českého v době té
na Příkopech neuslyšíš a marně bys se ohlížel
tam po tváři, která by ti nepřipomínala krásy,
jež opěval pěvec-král ze starého zákona.
K tomu zástupy policistů, jež bdí tam nad ve-
řejným pořádkem. Není také divu, úřad bez
pečnostní obává se, aby nedošlo tam ke srážce
dělnické. Však zbytečná obava. Teď dělné vrstvy
jinde hledají nepřitele, než mezi buršáky. Však
je otázka, jak k tomu přijdou obchodníci na
Příkopech, aby se tato ulice, ostatně ne již jen
v neděli, nýbrž i v jině dni, činila většině
obyvatelstva pražského nepřístupnou? K vůli
buršácké malované hradbě nikdo nemůže ani
do krámů, ba šito gormánšti hoši jsou tak drzí,
že donutiti chtějí obecenstvo, aby provozovalo
»bummel« s nimi. Za každým vozem má býti
prostora, aby mohl člověk projíti, proč
nemá býti o volnou frekvenci postaráno v přední
ulici pražské, kterou obec pražská nedala upra
vit snad jen pro kulérové studenty německé.
Kolářův
26
article
— Disciplinární řád v Úrazové pojišťorě
a letošní doplňovací volhy. Při posměšnén
klidu, z něhož se však vyvinouti může nebývali
dosud bouře, zahájeny letos doplňovací volby
do tohoto ústavu. Veškeré volební přípravy
volební práce spočívají opět v »osvědčenýc
rukou zkušených machrů«, kteří již předem
mají spočitány veškery hlasy a mohli by již
dnes řici, kolik hlasů bude pro německé kan-
didáty odevzdáno. Tito zdatní pracovníci
»opravený« volební řád se všemožně přičiní, aby
česká strana zbavena byla i zástupce svého
z řad dělnictva ve skupině III. a bude potřehi
značného úsilí, aby se tomu zabránilo. Akls
německé zvůle nejsou ještě uzavřena a možná,
že účtování nadejde dosti brzo. Némeckáa
sociálně demokratická většina nynějšího předsta-
venstva nemá však na tom dosti a zahájilu
parallelně s volbami jednání o schválení služebni
pragmatiky a disciplinárního řádu, jenž nemi
sobě rovna a který by nemohl býti uplalněn
ani pruskými junkery v Kamerunu. Dísciplinár
ním řádem tím, na který se pánové vrhli teprve
nyní po více než 14letém trvánl
ústavu před samými volbami a kter
měl býti v jediném sezení promrskán, má býu
zastrašeno české úřadnictvo, aby se neopovážilo
křižovati »volební agendu« a má to býti zá-
roveň pomsta za chování se úřadnictva ve
známé skandální afféře německého universitního
professora dra. Dittricha, o které jsme se včera
zmímli. Jen protestem českých členů dosaženo.
Dittrich
Kamerun
27
article
že řád disciplinární — jehož český překlad jest
přímo urážkou našeho jazyka — stal se před-
mětem podrobného jednání a nepromrskán v je-
diné schůzi. Pan dr. Příbram potřebuje však
tento řád, aby libovůle jeho mohla hrozitia
vládnouti a proto nakvap svolal novou schůzi,
kdež doufá, že pomocí svých věrných sociálních
demokratů nedemokratický a nehumanní řád
disciplinární prosadí. Čeští členové ovšem, seč
síly jejich stačí, se proti němu ohradí.
doktor
Příbram
28
article
— Projev z kruhů dělnických. Každý
opravdový přítel našeho národa zajisté s radost
vítá zcelení tří vůdčích stran politických ke spo-
lečnému postupu proti nepříteli. K dovršení celku
nutno jest, aby i řady dělnictva semkly se
pod prapor společný. Dle mého náhledu jest to
možné, ovšem po provedení jistých oprav na
obou stranách, neboť jest bohužel nepopíratelno,
že dělnictvo bylo stále odstrkováno. Ujali se
nás lidé, kteři mají plná ústa socialismu nebo
bratrství atd., kteří vydávají se za »dělníky«,
ale ve skutečnosti jsou to řemeslní mluvkové,
kteří ženou dělný lid k nerozvážným činům a
odnímají mu lásku k tomu, co má býti každému
nejdražším. Poměry dělnictva, jemuž tolik mluvků
pomáhati chce, stále se zhoršují. To bohužel
jest smutnou pravdou. A proto vítaje společný
postup stran politických, přál bych si, aby se
k nim přidružilo i dělnictvo. Kdyby pak spojené
strany všímaly si otázek sociálních, zmohutně
by šik náš politický a zachráněny byly by též
velké řady dělnictva, které falešnými vůdci upa-
dají v bahno společenské hniloby. Budiž tedy
vypracován společný program politický i hospo-
dářský ve prospěch povznešení milené naší české
vlasti, pro dobro a prospěch všech tříd spole-
lečenských, tedy i dělnictva. Fr. Horáček.
— Osobní. Pan Jan Zima, zednický a tesař-
ský mistr v Chlumci nad C., složil dne 10. t. m.
mistrovskou zkoušku studnařskou.
František
Horáček
Zima
Chlumec nad C
29
article
— Rodinné zprávy. V chrámu sv. Ludmily na
Král. Vinohradech slaven byl v úterý 10. listopadu
sňatek paní Hany Keylové vdovy po finančním
radovi v Čáslavi s panem JUDrem. Janem Me-
lanem, zemským advokátem v Horažďovicích.
— Úmrtí. Včera o 2. hod. odpol. zesnula vzorná
žena i matka paní Klára Bubeníčková, roz.
Filipova, choť akademického malíře p. Jindř.
Bubeníčka. Milá její povaha utkví zajisté na
vždy v paměti všech, kdo ji znali. Pohřeb konati
se bude z Ústřední kaple olšanských hřbitovů ve
čtvrtek dne 12. listopadu o 1. hod. odpol. — Na
Král. Vinohradech zemřel pan Richard Hofbauer,
rytmistr vozatajstva I. třídy v. v. Tělesná schránka
zesnulého bude ve čtvrtek dne 12. listopadu t. r.o
3. hod. odpol. v garnisonním kostele sv. Ignácev
Praze, na Karlově náměstí vykropena a pak na hřbi-
tově olšanském k věčnému spánku uložena.
— Pocta. Zvláštní deputace Evropské modní aka-
demie v Drážďanech, záležející z pánů ředitele H. Wil-
lenbrocka a král. dvorního krejčího Th. Heidlera, ode-
vzdala panu Vend. Mottlovi, dvornímu dodavateli
v Praze u příležitosti jubilea 70letého trvání jeho
závodu stříbrný pohár s následujícím věnováním:
„Svému předsedovi správní rady, panu Vendelinu
Mottlovi k jeho 70letému jubileu trvání závodu věnuje
Evropská modní akademie v Drážďanech, dne 8. listo-
padu 1903.“ Deputace vrchního ústavu chudinského
v Praze, záležející z pp. měst. rady Hubáčka a Fr.
svatý . Ludmila
Král
Keylová
JUDr
Klár Bubeníčková
Filipov
Jindřichův
Bubeníček
Hofbauer
Ignácev
H Wil
Heidler
Vend
Mottl
Hubáček
Čáslav
Horažďovice
Praha
Karlov náměstí
Drážďany
Francie
Olšanský hřbitov
Jan Ilano
30
article
Portíka, městského rady, odevzdala panu Mottlovi
dekret, jímž vrchní ředitelství uznává dlouholetou
záslužnou činnost p. Mottla o chudinství a usnáší se,
zařaditi jeho obraz vedle životopisu do pamětního
alba mužů o chudinství města Prahy zvláště zaslou-
žilých. Společenstvo pražských krejčí osvědčilo panu
Mottlovi, že jest hrdo na služby, které prokázal prů-
myslu oděvnímu a dalo výraz svému přání, aby ještě
dlouhá léta užíval ovoce své píle, příkladně vytrvalosti
a vzácné dokonalosti. Mimo to projevila celá řada kor-
porací, osobností i osobních přátel panu Mottlovi vře-
lými slovy svá blahopřání.
— Vyznamenání. Císař propůjčil dělníku Frant.
Marušákovi, zaměstnanému v továrně na drátěná lana
Antonína Wendlera v Holešovicích-Bubnech v uznání
jeho mnoholetých věrných a výtečných služeb stříbrný
záslužní kříž.
Mottl
František
Marušák
Wendler
Praha
Holešovice
Bubno
31
article
— První sjezd býv. žákyň vyšší dívčí školy koná
se již v sobotu dne 14. listopadu, s tímto pořadem
I. o 10. hodině dopol. bohoslužby za zemřelé učitelstv
a žákyně v chrámu před Týnem; II. o 3. hodině odpol.
společná návštěva vyšší dívčí školy (schůzka ve vesti-
bulu): 3. o 5. hodině odpol. čajový dychánek pro bý-
valé žákyně vyšší dívčí školy ve velké dvoraně Mě-
šťanské besedy; IV. o 7. hodině tamtéž soirée s pečlivě
vykraným pořadem, potom volná zábava a tanec
Soirée zúčastniti se mohou všecky bývalé žákyně vyš-
ší dívčí školy se svými rodinami (i páni) a zvaní hosté
Lístek rodinný 3.— K, jednotlivý pro osobu 1.— K
dostati kze v 7 hod. v. u pokladny. K mnohým dola-
zům odpovídá pořádající komitét, že přihlášky k ča-
jovému dychánku a obnos 4 K za couvert, nutno za-
slati co nejdříve, aby určitý počet couvertů mohl býti
objednán. Při vší péči, jež pořádající komitét věno-
val zvaní, nebylo možno zjistiti nynější adresy všech
býv. žákyň a proto prosí, aby dámy, jichž pozvání ne-
došlo, sjezdu nicméně se zúčastnily, jelikož všecky
budou co nejsrdečněji vítány. Dle docházejících při-
hlášek lze se těšiti, že tento sjezd, jenž jest prvním
v době 40letého trvání vysší dívčí školy, bude milým
a zajímavým dostaveníčkem všech, které po létech po-
těšiti se chtějí utěšenými vzpomínkami z mládí. Při-
hlášky další přijímá a dotazy ochotně zodpoví Teréza
Haissingrová č. 1937—II. a Božena Pacovská v Uršu-
linské ulici č. 2.
Božena
Uršo
linský ulice
32
article
— Rozpočet obce pražské na rok 1904. Městsk
rada ve včerejší schůzi pokračovala v projednávání
řádného rozpočtu obecního na rok příští. Vyřízeny
byly následující odstavce: XIV. Veřejné sady. Potřeba
143.051 K (o 2669 K méně než v rozpočtu na r. 1903),
úhrada 3786 K (— 370 K). XV. Vojenské záležitosti,
potřeba 244.173 K (+ 4609 K), úhrada 123.476 K
(— 312 K). XVI. Řeka Vltava, mosty, nábřeží, po
třeba 135.318 K (— 25.490 K), úhrada 970.368 K (
45.003 K). Potřeba je menší, poněvadz provedeny bu-
Vltava
4609 K