2
masthead
V Praze, ve středu dne 1t. listopadu 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpliácí ket
v Praze v adninlstraci
na čtvyt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškoe
a měsí
Bant leta . . . . 7 K 50h
ve nlislkách: 2 K 30
na měsíc . . . . . .
Poštous
a věsle
te
n dtvrt lels
s dvojí zisilkou
nšst
t: .: ke
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Ministr pro obstrukce.
Ministr pro obstrukce.
Násili vykonané na sněmu království če-
ského má totéž datum, jaké má propuknutí nové
obstrukce na sněmě peštském. Nejbližší budouc-
nost ukáže, jaké spojení poutá oba zjevy, místně
od sebe tak vzdálené a v politické podstatě své
tak různorodé. Sněm království českého byl mi-
nisterským předsedou předlitavským obětován
obstrukci Všeněmcův. Následek tohoto činu do-
časné vlády vídeňské zcela přirozeně a nutně
dostaví se v parlamentu vídeňském, svolaném
ke dni 17. t. m. Už dnes každý soudný pozoro-
vatel vnitřní politiky rakouské bezpečně ví, ja-
kého druhu ten následek bude. Než na něj dojde.
mine ještě týden. Tím časem obstrukce ve sněmě
peštském už opět bude míti léceos za sebou.
nač pan dr. Körber ve Vídni teprve bude čekat.
Ale dočká se. Pak se svým kollegou zalitavským
bude moci uvažovat, kdo z nich obstrukci parla-
mentní umí pěstovati lépe? — V těch koncích
ústavní zřízení octlo se na obou březích Litavy.
doktor
Körber
Vídeň
Litava
7
article
Panu dru. Körbrovi přísluší zásluha, že úča-
stenstvím svým při sestavení a vyhlášení armád-
ního rozkazu chlopského nemálo přispěl i k ob-
nově obstrukce v Pešti. Obstrukce na letošním
sněmě království českého a v parlamentě vídeň-
ském jest výhradně dílo jeho, tak že vším prá-
vem mu náleží titul: strůjce obstrukce.
Takového náčelníka vlády vídeňské svět po-
sud neviděl. Pořádání ústavní a parlamentní ob-
strukce jest pravý jeho živel; v tom oboru posu
jest nejčinnější a nejšťastnější. Jestli při tom
šťastná také monarchie, toho on patrně nedbá
Rovněž nedělá mu mnoho starostí pomyšlení,
co přijde po něm? Vypravuje se z Vídně, že
už minulého měsíce plných jedenáct dní byl
hledán nějaký nástupce jeho v úřadě předsedy
ministerského pro Předlitavsko, že tento úřad
byl nabízen několika osobám, ale nikdo že ho
nechtěl přijmout. Ba sami přední mužové ve vy
soké byrokracii vídeňské, vidouce, 20 po době
parlamentních obstrukcí přijde, prý lomí ru
kama v zoufalém strachu, jaké dědictví pan dr
Körber jim zanechá!
Pešť
Vídeň
ministerský pro Předlitavsko
8
article
Ale on posud vládne s obstrukce jest mu
nejmilejší forma zřízení ústavního.
Tuto pravdu dlužno před veřejností ra-
kousko-uherskou konstatovati. Dle ní dlužno po
suzovati všechno politické snažení, všechno stát-
nické umění p. dra. Körbra. V obstrukci jest mu
nejpříjemněji, poněvadž, nejsa přítelem správ-
ného a spravedlivého života ústavního, nejsa
nadšen pro právní řády jednotlivých královstv
a zemí, nemaje ani nejmenšího porozumění pro
dějiny a práva národův neněmeckých, již v tét
monarchii jsou převážnou většinou, sám na-
pořád provozuje jen obstrukci vládní
Proto jest mu velmi vítána obstrukce ně-
mecká, ba i všeněmecká v Předlitavsku, na sně-
mě království českého i na radě říšské. S tou
on vždy byl zcela srozuměn. Obstrukci českou
na radě říšské sice nezamezil, ani přiště ne-
zamezi, ale v souhlase s obstrukčníky něme-
ckými, kteří na svou minulost z dob Badenových
a Thunových zapomněli, jako když zamaže, pro-
hlašuje ji za činnost, namířenou proti potřebám
proti právům, ba proti samé existenci této říše,
při tom se tajně usmívá, že obstrukce německ
i na sněmě království českého i v parlamente
vídeňském jest mnohem kurážnější a bezohled-
nější než obstrukce česká ve Vídni.
Uvidíme, jak bude se usmivati po 17. listo-
padu tohoto roku. Bude záležeti na poslancíeh
národa českého, aby mu ten úsměv zahnali, aby
mu jeho potěšení z neustálých obstrukcí pořádně
opepřilil
Tím časem dr. Körber má ještě týden kdy
aby studoval, co pomáhal nadrobit za Litavou
Badenův
Thunův
Körber
Předlitavsko
Vídeň
9
article
Jisto jest, že nebýt armádního rozkazu chlop-
ského, při jehožto sepsání ruka jeho přímo pů-
sobila, rozvoj vnitřní politiky uherské byl by
mnohem klidnější. Od toho dne zuří tam vichřice,
jež ohrožuje i obnovu vyrovnání mezi oběma
polovinami říše, ba i další trvání posavadního
poměru jejich státoprávního. Na čtvrtý měsíe
Uhersko trvá ve stavu mimozákonném, vlastně
nezákonném, poněvadž zákonem tam jest ústa-
va, a ústava už tak dlouho se neprovádí. Sněm
poštský do té chvíle nevyřídil ani- letošní odvod,
ani letošní rozpočet; předlohami vyrovnávacími
posud ani nehnuto. Otázka odvodu a rozpočtu
vnitřního jsou do jisté míry otázkami domác-
nosti uherské, ač přece nemálo zasahují i přes
hranice uherského státu; však obnova vyrovnání.
jež už na čtvrtý rok čeká na své vyřízení, do-
týká se co nejostřeji hmotných otázek i západní
poloviny monarchie, hlavně co do kvoty a no-
vých smluv obchodních se státy zahraničnými.
A tu přestávají všechny žerty; tu politikovéa
státníci, kteří zavinili nynější situaci v parla-
mentě peštském i ve vládě uherské, stíženi jsou
před celým světem největší odpovědností. Mezi
nimi nalézá se i dr. Körber. On už hr. Khuenu
učinil posici nemožnou; jeho neblahé působení
jeví se i v posavadním vystupování hr. Štěpána
Tiszy. Sněm uherský před třemi nedělemi sice
co nejrozhodněji odsoudil způsob, jímž dr. Kör-
ber se vmísil do věcí zalitavských, ale stín zkost-
natělého, nenapravitelného byrokrata německo-
vídeňského do té chvile vznáší se i nad hlavou
hr. Štěp. Tiszy, jenž podjal se úkolu, aby v ná-
rodě maďarském provedl hlavní část armádního
rozkazu chlopského, totiž další zachováno
jazyka německého jeko jazyka ve-
lení ve vojště uherském.
doktor
Körber
Štěpán Tisza
Kör
Štěp
Tisza
měsí Uhersko
10
article
Proti tomuto palčivému bodu vládního pro-
gramu Tiszova vzchopila se opět živelní silou
uherská strana neodvislosti; sotva uchlácholená
ve svém rozjitření. Ministerský předseda h.
Tisza musí přiznati, že poslední řečí svouv
parlamentě peštském znova vzbouřil ji k odporu.
Nedělní a pondělní porady, konané va straně ne-
odvislosti, skončily usnesením, že v obstruke
parlamentní bude se pokračovati. Stalo se tolik
s obmezením, že členům strany dáno jest na
vůli, aby obstrukci prováděli. Však není pochyby
že s malými výminkami zúčastní se provádění
obstrukce celá strana. Dojdeť k tomu přirozeným
rozvojem událostí, vytknuvši za společný účel
své politiky, aby vymohla právo a platnost ja-
zyka maďarského jako jazyka velení pro uher-
skou část společné armády. Mimo to přijala do
svého programu i požadavek, aby na praporec
plukův zalitavských byl umístěn toliko znak
uherský.
Obstrukce maďarská opanuje tedy zase ne-
jen vnitřní politiku za Litavou, ale i situaci
celé monarchii. Jak tato situace bude vypadat
po 17. listopadu t. r., o tom p. dr. Körber snad
posud neměl kdy uvažovati. Do té chvíle mnesi
ruce radostí, jak ve spojení s obstrukcí velko-
německou odzvonil letošnímu sněmu královstv
českého.
Tisza
doktor
Körber
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. listopadu. (Slovanské li-
styočeském programu.) Z polských listů
píšou dnes o spojení tří velkých českých stran
a jich programu „Glos Nar.“ a „N. Reforma“.
V prvém z nich sděluje vídeňský zpravodaj:
„Koalice českých stran jest příprava ke skupení
všech sil pro válku, prohlášenou skrze Čechy
vídeňskému centralismu. Program, jejž česká
koalice vydala na veřejnost, jest skořepina, jejíž
jádrem má býti válka s nynějším systémem.
Špatný humor nedělních vídeňských listů, mluví-
cích o říšské radě a českém provolání, jich
úsměšky nad onim provoláním a taktika, snažíc
Glos
Praha
Čechy
12
article
se bagatelisovati českou koalici: to všechno ni-
koho už neuvede v omyl. Naopak sjednocení če
ských houfců zkřižuje účty vídeňských centra
listů.“ — V redakční části poznamenává týž list
„Na všechen způsob nutno počítati s vážným
a želaným faktem, že největší české strany bu
dou od nynějška postupovati svorně a solidárně,
což jistě posíli českou posici v parlamentě a
může usnadniti spojení stran bývalé pravice.“
„N. Reforma“ si přeje, aby Poláci jednali
po příkladu Čechů. „Maďaři dali poučující pří-
klad — píše — že i v oboru vojenském možno
se domoci značných národních výhod, při-
nutí-li se rozhodující kruhy k ústupu. Na-
učení odtud plynoucímu porozuměli Čechové, jak
o tom svědčí jich provolání. Ani my nesmím
zůstati pozadu, nemáme-li v rozhodujícím oka-
mžiku zanedbati svých nejživotnějších zájmů ...
Proto jest nutno, aby polská delegace ještě před
zahájením říšské rady zaujala k otázkám oněm
pevné a určité stanovisko.
Polák
Čecho
Maďar
13
article
Lublaňský „Slov. Narod“ schvaluje, že tř
české strany, ač se značně různí ve svých poli-
tických programech, dohodly se c společný pro-
gram, týkající se hájení práv národních. „Ná-
sledkem dohody tři stran — píše „Slov. Nar.
dále — soustředily se síly českého národaa
není pochybnosti, že se projeví již v příštím za
sedání říšské rady. Naskytuje se otázka, zdali
by něco podobného nebylo možno také u nás Slo-
vinců. Ovšem možno by to bylo, ale nedosáhneme
toho, poněvadž si takové součinnosti nepřejí naš
klerikálové.“ Pokroková strana slovinská jest
prý každé chvíle hotova k součinnosti se stranou
klerikální, pokud běží o svorné hájení národníeh
zájmů slovinských, čehož důkazy podala již ne-
jednou. Byla by k takovému spolku ochotna i
nyní, ovšem s tou podmínkou, s kterou se spojily
1 české strany, aby totiž jich politický program
zůstal i nadále koalicí nedotknutý.
V Praze, 10. listopadu. (Nový obratv
Uhrách.) Tiszova odpověď na Košutovy do-
tazy neuspokojila ani tazatele, tím méně ostřejšt
členy jeho klubu. Bojovný orgán- strany neodvis-
losti „Függetl. Mag. Orszag“, jehož re-
daktorem je poslanec Lengyel, psal už v neděli,
že by byl slepec a lhář, kdo by tvrdil, že hr.
Tiszův
Košutův
Mag
Orszag
Lengyel
Nara
Praha
Uhry
14
article
Štěp. Tisza již svým prvým vystoupením utiši
rozbouřené moře, že rozuzlil krisi a přinesl
pevný podklad a bezpečný směr maďarské poli-
tiky svým programem. Pravdou prý jest opak
všeho toho a kdyby nebylo bývalo obstrukce do-
sud, musila by vypuknouti po „eynickém“ pro-
gramu Tiszově. Včerejší konference Košutovy
strany dala za pravdu Lengyelovi a ačkoli se ne-
usnesla na obstrukci solidární, přece dala čle-
nům stranyna vůli, aby se k nové vládě zacho
vali, jak uznají za dobré, t. j. připustila ob-
strukci aspoň části klubu. Vzhledem k této ne
očekávané změně ve straně neodvislosti zaujal
i liberální klub stanovisko. Svolává své na ven-
kově meškající členy na kvap'do Pešti, poněvadž
prý „každého dne může nastati situace, jež bude
vyžadovati přítomnosti všech členů strany.“ Vy-
pravovalo se včera v liberálním klubu, že hrab
Tisza zamýšlí navrhnouti vedle ranního zasedán
parallelní večerní schůze sněmovní, v nichž se
mají všemi parlamentními prostředky projednati
zatímný rozpočet a předloha o rekrutech. Zma-
ří-li opposice i tento nápad, přikročí prý Tisza
k rozpuštění sněmovny na základě panovníkova
zmocnění, jež má bezpochyby pro všechen pří
pad již v kapse. Ostatně za rozpuštění sněmovny
přimlouvá se i „Budap. Napló“, jenž dosud
psal ve prospěch obstrukce. Přiznává, že Ma-
ďaři svým odporem proti Vídni dosáhli nebýva-
lých úspěchů a pokročili o obrovský krok ke
svým vytouženým cílům. Běží nyní o zodpově-
dění otázky, je-li národ na ten čas spokojen
s dosaženými úspěchy či chce-li pokračovativ
započatém boji. Dotaz k národu může se státi
Štěp
Tisza
Košutův
Lengyel
rozbouřený moře
Pešť
Ma
Vídeň
Tisza
15
article
novými volbami a proto se list přimlouvá za roz-
puštění sněmovny. Ovšem přál by si, aby se
volby konaly za stavu zákonitého a proto na-
vrhuje, aby opposice připustila schválení zatím-
ného rozpočtu, by přestal stav ex-lex, načež by
sněmovna měla býti ihned rozpuštěna a vypsaly
by se nové volbý.
Ze Lvova, 7. listopadu. (Nálada v
straně staroruské.) Orgán národní strany
ruské, „Galičanin“, trvá proti opačnému vý
kladů orgánů ukrajinofilských na svém tvrzení.
že secessí a složením mandátů zemských po-
slanců ruských může haličská Rus ztratiti více.
než by mohla získati. „Proto — dovozuje dále —
vážnější živlové mezi haličskými Rusy měli by
se nyní spojiti a postarati se, aby se poslanecké
mandáty vzaly konečně z rukou politických
dobrodruhů, kteří, klamajíce jednak vládu svým
domnělým vlivem na lid a jednak svádějíce týž
lid svým domnělým vlastenectvím, překážejí po
třebnému sblížení vážných politiků polských se
skutečnými představiteli haličských Rusů, které
jediné by mohlo vésti konečně ke smíru a žá-
doucímu pokoji v zemi, bez něhož trpí v Halič
jak Rusové, tak i Poláci.
Z Lublaně, 7. listopadu. (Zmařené sně-
mování.) Po šestinedělní klerikální obstruke
odhodlala se vláda uzavříti zemský sněm krán
ský, aniž vykonal vůbec něco. Naděje, jež v
toto sněmování skládala země a zvláště slo
vinští rolníci, byly tedy opět marné jako loni
kdy přívrženci dra. Šusteršiče také nepřipustili
sněm ku práci. Účelem klerikální obstrukce bylo
letos přiměti vládu, aby sněm rozpustila, tak aby
došlo na nové volby. V té věci nepochodili, nebot
vláda prý se rozhodla nerozpouštěti sněmu, aby
klerikální menšina nemohla se pochlubiti, že
svou obstrukcí dobyla vítězství. Výsledek loňské
i letošní obstrukce je tedy jen poškození země
poškození vlastních voličů.
Rus
Polák
Lvov
Halič
Lublaň
puštěný sněmovna
16
article
Ze Zadru, 6. listopadu. (K jazyko v
otázce na sněmu.) Obě chorvatské strany
měly včera opět společnou schůzi, na níž ustano
veno, že jazyková osnova bar. Handla se za
mítá, poněvadž se příčí starším sněmovním usne
sením, pokud se týkají jazykové otázky v Dal
macii. Chorvatští poslanci stojí dosud na stano
visku, že chorvatština má býti úřadním jazykem
ve všech úřadech dalmatských a proto prote-
stují proti pokusu, vpašovati de zemských úřadů
jazyk německý. Jen chorvatština může býti
úřadním jazykem v zemi, obývané 97%% Chor-
vatů a Srbů; jedinou výjimkou má býti, že vlaš-
ská podání se mají vyřizovati vlašsky. Němčina
nemá v Dalmacii půdy a uměle tu půdu pro n
přípravovati — k tomu se chorvatští poslan i
nepropůjčí.
Ze Zadru, 6. listopadu. (Vy učován
slovanským jazykům.) V Šibeniku pě
vecký spolek „Kolo“ otovřelo kdrsy českého ja
zyka, do nichž se přihlásil veliký počet tamn
mládeže, jež se již horlivě učí jazyku bratrského
národa. Učitelem je dr. Vicko Iljadica-Grbešič
mluvící výborně česky. Na jaře bude zahájer
také kurs jazyka ruského.
Handl
Srba
doktor
Vicko Iljadica
Grbešič
Dalmacie
Šibenik
17
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10 listopadu.
V Bulharsku jako v Turecku.
Sami Bulhaři vyslovují toto srovnání. Čín
jsou v Turecku bašibozuci a ilavové, tím jsou
v Bulharsku klackáři. Turecká správa je špatná
ba nejhorší, bulharská není lepší. Politické úřady
a orgány bezpečnosti chrání neřády násilníků
v Bulharsku děje se totéž. Korrupce tureckéh
úřadnictva jeví se hlavně v braní bachšišů
v Bulharsku úřadníci berou raději ze státních
a veřejných peněz. Dva případy z posledních
dní na ukázku. V Sofii loni položili základ ku
pomníku cara Alexandra II. Osvoboditele. Bul-
Bulhar
Praha
10 listopad
Bulharsko
Turecko
Čína
18
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpoledni
. . . za 2h
Ve flialkách na voskovš:
ranní číslo. . . . . .
sdpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
plati se hotově nupřed.
Předplacení a inserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č . 3.
Tam nacházejí se též redakee.
tiskárna a ezpedice „ Národních Listů“.
Eukopisy se nevraceji.
19
article
harské listy pochybují, že pomník tento bude
dostaven, protože brzy nebude zač stavěti. Mi-
nistr Popov podnikl cestu do Říma, aby si pro-
hledl basreliefy na pomník, které se tam pracují.
Na cestě pobyl 19 dní a dal si za ni zaplatiti
z pomníkového fondu bezmála 5000 fr. To jsou
již slušné diety, 250 fr.! Včera v „Moskevských
Vědomostech“ p. I. V. Povolný vynesl, že bul-
harský obchodní agent (jinak konsul) v Bitolii při-
jal z Ruska 20.000 fr., aby je rozdělil mezi kře-
sťany, kterým domy vypáleny. Dosud mu ani ne-
napadlo peníze obrátiti k účelu, kterému byly
věnovány, ačkoli v bitolském okrese křesťané
nejvice utrpěli a jsou blízci smrti hladem a zi-
mou. Pan Povolný následkem toho vyzval obě-
tavé obecenstvo ruské, aby své příspěvky posí-
lalo ruským konsulům a nikomu jinému.
Popov
Povolná
Řím
Rusko
20
article
Volební hrůzy, jež Bulharsko prožilo pře
10 dni, vylíčili tři kandidáti poslanectví v te-
legrámu, který dne 30. ř. zaslali vládě bulha-
ské. Telegram měl toto znění:
„Je nám jako za Kirdžaliů. Dubnický okresní
hejtman beze vší příčiny zatýká vážené sousedy
a členy obecních rad. Klackáři veřejně vyhrožují
vražděním v den voleb. Dnes v noci ve vsi Vu-
kovu zahájena revoluce. Klackářia
žandarmové, přivolaní okresním hejímanem te-
legraficky, stříleli do křesťanů, dávali zbíjeti po-
platníky záložním vojákům, puštěným na
dovolenou. Ještě v poslední den před volbami
voličům nebyly rozdány volební lístky. Sedlá-
ci, aby spasili svůj život od klac-
kářův a žandarmů, uprchli do hor.
(Jako v Makedonii!) Ve vsi Vukovu nezůstale
ani jediného sedláka, všichni prchli a skryli
se. Prosíme: učiňte konec tomuto pronásledování,
jinak se budeme hájiti! Máme dosti sil, abychom
okresního hejtmana svázali a expedovali odtud.
Žádáme, aby byl vzat do soudního vyšetřování
pro zneužití úřadní moci. Kandidáti poslanectví:
Petrov, Smočevský, Nakov.
Vukov
Smočevský
Nakov
Bulharsko
Makedonie
Petrov
21
article
Sofijské listy den co den otiskují na sta po-
dobných telegramů ze všech okresů Bulharska.
Všude si obyvatelstvo stěžuje na sveřepost klae-
kářův a policie a zvláště na to, že úřady, ačkoli
měly rozdati volební lístky 10 dní před volbami,
zadržely je, následkem čehož voličům ne-
bylo možno hlasovati. (Tím je dosta-
tečně vysvětleno „stkvělé“ volební vítězství vlá-
dy.) Není jediného okresu, kde by přívrženci
vlády, Koburga a klackářského režimu měli sku-
tečnou většinu; nicméně o těchto „svobodných“
volbách dostali tři čtvrti všech mandátů.
Avšak nejšerednějším jevem při volbách
bylo, že na některá místa přitrhli ozbrojení ma-
kedonští povstalci (1), aby zastrašili opposici,
již jala panika. Bulharské obecenstvo i tisk prá-
vem odsuzují toto hrubé poblouzení Makedonců.
Ovšem nelze viniti všechny Makedonce, jako ne-
lze viniti všechny Bulhary za neřády koburgovců
a stambulovců. Ale zajisté je nejvýš kormutlivé,
že „makedonský terror“ podle tvrzení sofijských
listů byl do Bulharska uveden s vědomím a svo-
lením hlavního makedonského komitétu v Sofii.
Tak na př. v Novoselcích (píše „Mír“) řádila čel
makedonských povstalců pod velením bulhar-
ského poručíka Sotira Atanasova, a do Caribrodu
byla poslána jiná makedonská četa, již velí bul-
harský poručík Georgiev.
Všem těmto neřádům dal nejvyšší schválen
sám kníže Ferdinand. Z jeho vůle se dály,
když se klackáři tak stkvěle vyznamenali, vystro-
jil jim hostinu v knížecím konaku.
Bulhar K. Popov, jenž toto vypisuje, do-
dává: Dejž bůh, aby bulharskému národu nebylo
pykati za tuto zradu knížete na Slovanstvu a z
jeho baltazarovské kvasy, dávané katanům bul-
harského národa v sofijském paláci ve chvíli,
kdy všechen národ stená pod nesnesitelným
jhem svých domácích tyranů a zhoubců!
Koburg
Makedonec
Bulhar
Sotira Atanasov
Georgiev
Ferdinand
K Popov
Bulharsko
Sofie
Novoselce
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V měkkém kožíšku.
V postupném vývoji tvorstva znamená na
hota pokrok. Aspoň vidíme, že předkové zvířat
dnes s koží lysou ve starších dobách geologi
ekých byli těžce obrněni. Předkové žab byl
obrněni, předkové mihule byly ryby štítnaté,
předkové pijavek a deštovek měli hustou huninu.
Nahota vyšších teplokrevných zvířat považuje se
více za pathologický zjev. V rajsky teplém, slun-
ném ponebí pravěku, dokud nebylo ledu a sněhu
děl se vývoj prvějším způsobem; těžké brněn
odkládáno, tvorové nabývali vlastní teploty, zvý
šeným dýcháním získané.
Ráj však nestačil, ponebí se horšilo, hlad
konkurence se dostavily a nastalo stěhování do
končin drsných až ledových.
Bylo třeba ochrany vlastního tepla těla,
špatného vodiče, jenž by chránil vnitřní životn
teplo před vyzářením do studeného okolí. Na
tvorech teplokrevných vytvořila se pokrývka peř
a srsti, tím hustší, čím větší byl rozdíl mezi
vnitřní teplotou a vnější.
I člověk jevi stopy přirozeného obalu, o
kadeře vlasů po jemný nádech zlatolesklých
chloupků na celém povrchu těla. — Přirozená
ochrana, které ostatně lidé ještě se snaží zbaviti
holením, vyškubáváním a pod. — nestačí. Jest
jen málo krajin, kde k celé toiletě dostačí dřívko,
nosem neb uchem prostrčené; hledáme ochrany
v látkách bavlněných neb vlněných — v těcht
hlavně. Nejpříjemněji však přilehne teplý ko-
žišek jemně zpracovaný několika druhů zvířat.
jimž udělila příroda tento dar — bohužel, k jieh
záhubě a zkáze.
Obyčej, nositi kožešiny, jest starodávný
Již člověk praehistorický halil se v kůže zví-
řecí. Kožichy venkovanů a cestujících židů v ne-
blahé má paměti, komu cestovati bylo ještě po
dostavnících.
Máme zde však na mysli výtvory moderníh
umění kožešnického z kožešin vzácných, ktero
23
article
namnoze se zdemokratisovaly jen napodobením
z koží zvířal méně cenných. O původu těchto
a osudu jich původních nositelů si zde pro-
mluvíme.
Naše museum teprve nedávno získalo hlo-
davce jihoamerického, velikosti zajíčka, se srsti
nad míru jemnou. Jest to pravá činčila, jejíž
kožku Jihoameričané již dávno Evropanům pro-
dávají. Kožíšek tohoto zvířátka jest nejjemnější
všech ssavců; jednotlivé chlupy jsou u kořene
temně namodralé, výše široce bíle kroužkované
a na koncích temně hnědé, tak že celková barv
jest stříbrolesklá. Již za doby Inků robili Pe-
ruaně z jemného, hedbávného chlupu činči-
liho sukna a jiné, nad míru jemné látky. Schá-
tralí potomci jejich — dnešní Indiáni, umělé
zpracování toto dávno zapomněli; ti jen dovedou
lstivě na Kordillerách v nejdivočejších pustinách
pohoří činčily loviti. Nehrozíce se neschůdnýeh
a krkolomných cest, slézají místa jinému smrtel-
níku neschůdná, lécejí tu před děrami skrýší
hlodavců silná žíněná oka a čekají v úkrytu na
výsledek. Vytrvalý Indián ponenáhlu vyhubí ce-
lou osadu činčil, a pobyv několik neděl v horách.
vrací se s kořistí do Molina, kdež za tucet kožek
dostane 5—6 pesos (24—28 korun).
Evropan
Kožíšek
Indián
Molina
Kordillera
24
article
Co ubohých zvířátek zahyne však smrtelně
raněných koulí, ukryvších se v úžlabině skalní.
jichž krásný kožřšek ani nedošel použití, by zvýšil
krásu příjemné tvářičky elegantní dámy v po-
době bordury, čepečku, šatu neb rukávníku.
Středisko obchodu s kožkami činčil, jakož
i podobné, ale méně cenné viskači jest Lon-
dýn. Kus pravé činčily s dlouhým, jemným chlu-
pem jest v ceně 18—20 K, a bývá jich dosu
(ač počet zvířátek ubývá) 20.000 ročně v ob-
chodu. Krátkovlasých činčil prodá se 10krát to-
lik, kus v ceně 1—5.6 K.
Ode dávna Sibíř zásobuje trh kožešnický
kdež většina obyvatelstva zaměstnává se jen sbí-
ráním kožešin. Výsledky lovu odvádějí do tř
středisk obchodu. První jest trh irbitský, v ruské
gubernii permské, kdež roku 1891 prodáno
4,500.000 kožek veverčích, 72.600 liščích
12.500 sobolích. Druhé středisko jest v Kiachtě.
25
article
položené na hranici čínsko-ruské. Zde hlavně
Číňané kupují hranostaje, veverky šedé. Třet
konečně středisko pro kůže v Kamčatce a v po
říčích Amuru a Anadyru sebrané jest společ-
nost „Alaska Commercial Company“ a která
kožky zde skoupené dopravuje do Londýna.
Na proslulém trhu v Nižním Novgorodě ne-
dostaneme kožešiny z první ruky, vyjma
a strachan a kožky ze severního Ruska. Vět-
šina zboží zde nabízeného prošla již úpravou v
Francii a Londýně a zdražuje se tedy dvojí ce-
stou, kterou kožky vykonaly.
Již snad spočítány jsou dny nejproslave-
nější kožešiny — soboliny. Sobol, kuna
druhdy po celé Asii rozšířená, vyznamenává se
srstí hebkou, lesklou, jako hedbáví měkkou. So-
bolina od nejstarších dob podržela svou cenu.
Od XI. století loven byl pro kožku tuto sobo
v poříčí Obi a Pečory, kamž se na ně vypravoval
lovci všech národů i Arabové.
Číňan
Sobol
Kamčatka
Amur
Londýn
Novgorod
Rusko
Francie
Asie
Aljaška Commercial Company
Obi
Pečora
26
article
Jermak Timofejovič (t r. 1584), podmanite
Sibíře, přivezl jako hlavní kořist caru ruskému
soboliny; domorodci sibířští daň svou odváděli
jen v těchto kožkách. Z počátku bylo ovšem
možno sobolinu od domorodce získati za nůž
néb lžíci. Ostáci, Samojedi, Tunguzové, Čuk
čové, Jakutové podnes daně své odvádějí v kož
kách. Nejkrásnější jsou pro rodinu carskou, na
dary do cizích států; ostatek se prodá ve pro-
spěch státní pokladny. Nárůdkové dalekého ru
ského severu Asie mimo soboly loví kuny, ve-
verky, rosomáky a hranostaje. Na lov používaj
ještě starodávných ručnic s křesadlem, neb
šípů, opatřených na konci kuličkou, aby kůže
se jimi nepoškodila.
Roku 1893 Alaska Company zaslala do
Anglie 21.000 kožek sobolích; zde jest též stře-
disko obchodu kožešnického. Čtyřikráte ročně
sjíždějí se kupci ze všech pěti dílů světa do
Londýna, aby účastnili se trhu na surové kožky.
V prostorách tržiště jest někdy za 12,000.000
korun zboží nahromaděno. I ruští kupci jsou nu-
ceni kupovati v Londýně, co v jejich říši byl
uloveno.
Vedle sobola vyniká „stříbrná liška“ srsti
jež ovšem dle roční doby velice se mění. Tento
„mimetismus“, přizpůsobení se lokalitě barvou
má lišku chrániti, proto v zimě změní černavě
zemitý svůj kožich na stříbrolesklý; zatím však
tím úsilovněji se proň loví; v nejlepší odrud
zove se modrou liškou, a platí se kožka
300—340 korunami. Na ostrovech Přibylových
dbají obyvatelé o zachování čistého plemene
hubíce méně cenné lišky, odjinud sem přibylé,a
modré od prosince do dubna pravidelně odstře-
lujíce.
Jermak Timofejovič
Samojed
Tunguz
Čuk
Jakut
Přibylův
Asie
Anglie
Londýn
Aljaška Company
27
article
Ubožáci, kteří s nebezpečím života soboly
a lišky honi, strží nejmenší část zisku. Teprve
zpracováním získá surovina, a docíli na příklad
krásná kožešina lišký stříbřité na límec a ru-
kávník zpracovaná cenu 19.000 K. Ano z tmavé
lišky stříbřité stojí garnitura, na kterou padnou
dvě kožky, nejméně 38.000 K.
Z pravých sobolin, které jsou tak lehounke
že jen několik uncí váží a skutečně zlatem se vy
važují, stál kožich, na který padlo 50 kožek
neméně nežli 120.000 korun!
Obratní dělníci dovedou drahocenné kože
šiny tak sešívati, že šev úplně zmizí a kožešina
na řukávníku zdá se jednolitá. Též v barvení
imitacích kožešin vzácných stal se takový po-
krok, že laik nerozezná, co pravé a co napodo-
bené, a jest odkázán jen na solidnost doda-
vatele.
Vydra i u našich sladkých vod stává se
vzácnější. Kožka evropské prodává se as za 36
korun, americké za 70 K, a přichází jí do ob-
chodu as 20.000 ročně.
Ku napodobení vzácných kožešin upotře-
buje se hlavně kožek králíků a americké krysy
pižmové či ondatry, známé též pod jménem b
sam. Ročně přicházejí 2—4 milliony kožek b-
samů do obchodu. Z nejlepších odstraní se
svrchní chlup, zbarví se na tmavohnědo, a po-
dobá se pak pravému sealskinu (sylskýnu).
Veverky čím dále na východ, tím stávají se
popelavější. Zvláště na Uralu, na březích Leny
stávají se tmavomodré a skoro černé v Ochotsku.
Vydra
Veverka
Ural
Ochotsko
28
article
Počet plodných těch hlodavců se zjevně nezmen-
šuje, ač jich padají hekatomby ročně pro spo-
třebu kožek. Ze Sibíře a Ruska na 5 millionů
kožek se vyváží; hlavní středisko zpracovánía
obchodu jet Lipsko
Pravý seal, kůže z lachtana medvědího
(Callorhinus ursinus) vyniká nevyrovnatelně
jemnou, hustou aksamitovou podsadou, pro kte-
rou ubohé zvíře hromadně jest vražděno. Obývá
Tichý oceán, mezi severní Asií a severní Ame-
rikou, kdež tráví zimu na rybnatých místech št-
rého moře (sealing grounds), v době lásky, od
června do září, shromažďuje se na ostrovech
mezi Kamčatkou a Alaškou („rookeries“ zva-
ných), kdež nastanou nesmyslné jatky beze
všeho ohledu na budoucnost.
R. 1894 byli tito tuleni příčinou vážného
sporu mezi Spojenými státy, které Rusku odkou-
pily Aljašku, a Anglií. Mezinárodní tribunálv
Paříži upravil spor mezi stranami — ovšem bez
ohledu na ubohé tuleně, jichž kůže se cení až
za 1000 franků. Z kožešiny při zpracování vy-
škubou se delší pesíky, načež se objeví jemná
podsada kadeřavá a špinavě žlutá. Zkadeřená
část se odstraní a ostatek zbarví se na hnědo.
Rusek
Rusko
Lipsko
Asie
Kamčatka
spojený stát
Aljaška
Anglie
Paříž
29
article
Nelze zde sledovati osudy jiných druhů,
jimž měkký kožíšek slal se osudným a příčinou
jich záhuby. Koketerie ženská byla příčinou vy-
hubení vydry mořské, dnes spokojiti se
jest hlavně kunou, tchořem a pod.
V zemích, kde ještě slaví se korunovace,
podržel hermelin obřadní svůj význam k vý-
zdobě korunovačních plášťů.
Ve Francii slouží hranostaj ještě za odznak
hodnostů magistrátních a professorů universit-
ních.
Australie poskytuje kožešiny klokanů, která
jest hustá, bohatá, hladká, poněkud vlnatá, barvy
hnědé, promíchané šedou.
Z našich zvířátek dávno křeček posky-
tuje užitečnou kožešinku. Letos vzpomněla si
móda na ubohého krtka; na sta jich padne pro
skrovný kožíšek jejich, aby zahalili nejmoder-
nější příšery — automobilky.
Francie
Austrálie
profesor univerzita