ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8313d6e0-70d6-11dc-af99-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 57, person 62, org 10, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIh
2 masthead
V Praze, ve středu dne 1t. listopadu 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 308.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpliácí ket v Praze v adninlstraci na čtvyt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškoe a měsí Bant leta . . . . 7 K 50h ve nlislkách: 2 K 30 na měsíc . . . . . . Poštous a věsle te n dtvrt lels s dvojí zisilkou nšst t: .: ke
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Ministr pro obstrukce.
Ministr pro obstrukce. Násili vykonané na sněmu království če- ského má totéž datum, jaké má propuknutí nové obstrukce na sněmě peštském. Nejbližší budouc- nost ukáže, jaké spojení poutá oba zjevy, místně od sebe tak vzdálené a v politické podstatě své tak různorodé. Sněm království českého byl mi- nisterským předsedou předlitavským obětován obstrukci Všeněmcův. Následek tohoto činu do- časné vlády vídeňské zcela přirozeně a nutně dostaví se v parlamentu vídeňském, svolaném ke dni 17. t. m. Už dnes každý soudný pozoro- vatel vnitřní politiky rakouské bezpečně ví, ja- kého druhu ten následek bude. Než na něj dojde. mine ještě týden. Tím časem obstrukce ve sněmě peštském už opět bude míti léceos za sebou. nač pan dr. Körber ve Vídni teprve bude čekat. Ale dočká se. Pak se svým kollegou zalitavským bude moci uvažovat, kdo z nich obstrukci parla- mentní umí pěstovati lépe? — V těch koncích ústavní zřízení octlo se na obou březích Litavy.
doktor Körber Vídeň Litava
7 article
Panu dru. Körbrovi přísluší zásluha, že úča- stenstvím svým při sestavení a vyhlášení armád- ního rozkazu chlopského nemálo přispěl i k ob- nově obstrukce v Pešti. Obstrukce na letošním sněmě království českého a v parlamentě vídeň- ském jest výhradně dílo jeho, tak že vším prá- vem mu náleží titul: strůjce obstrukce. Takového náčelníka vlády vídeňské svět po- sud neviděl. Pořádání ústavní a parlamentní ob- strukce jest pravý jeho živel; v tom oboru posu jest nejčinnější a nejšťastnější. Jestli při tom šťastná také monarchie, toho on patrně nedbá Rovněž nedělá mu mnoho starostí pomyšlení, co přijde po něm? Vypravuje se z Vídně, že už minulého měsíce plných jedenáct dní byl hledán nějaký nástupce jeho v úřadě předsedy ministerského pro Předlitavsko, že tento úřad byl nabízen několika osobám, ale nikdo že ho nechtěl přijmout. Ba sami přední mužové ve vy soké byrokracii vídeňské, vidouce, 20 po době parlamentních obstrukcí přijde, prý lomí ru kama v zoufalém strachu, jaké dědictví pan dr Körber jim zanechá!
Pešť Vídeň ministerský pro Předlitavsko
8 article
Ale on posud vládne s obstrukce jest mu nejmilejší forma zřízení ústavního. Tuto pravdu dlužno před veřejností ra- kousko-uherskou konstatovati. Dle ní dlužno po suzovati všechno politické snažení, všechno stát- nické umění p. dra. Körbra. V obstrukci jest mu nejpříjemněji, poněvadž, nejsa přítelem správ- ného a spravedlivého života ústavního, nejsa nadšen pro právní řády jednotlivých královstv a zemí, nemaje ani nejmenšího porozumění pro dějiny a práva národův neněmeckých, již v tét monarchii jsou převážnou většinou, sám na- pořád provozuje jen obstrukci vládní Proto jest mu velmi vítána obstrukce ně- mecká, ba i všeněmecká v Předlitavsku, na sně- mě království českého i na radě říšské. S tou on vždy byl zcela srozuměn. Obstrukci českou na radě říšské sice nezamezil, ani přiště ne- zamezi, ale v souhlase s obstrukčníky něme- ckými, kteří na svou minulost z dob Badenových a Thunových zapomněli, jako když zamaže, pro- hlašuje ji za činnost, namířenou proti potřebám proti právům, ba proti samé existenci této říše, při tom se tajně usmívá, že obstrukce německ i na sněmě království českého i v parlamente vídeňském jest mnohem kurážnější a bezohled- nější než obstrukce česká ve Vídni. Uvidíme, jak bude se usmivati po 17. listo- padu tohoto roku. Bude záležeti na poslancíeh národa českého, aby mu ten úsměv zahnali, aby mu jeho potěšení z neustálých obstrukcí pořádně opepřilil Tím časem dr. Körber má ještě týden kdy aby studoval, co pomáhal nadrobit za Litavou
Badenův Thunův Körber Předlitavsko Vídeň
9 article
Jisto jest, že nebýt armádního rozkazu chlop- ského, při jehožto sepsání ruka jeho přímo pů- sobila, rozvoj vnitřní politiky uherské byl by mnohem klidnější. Od toho dne zuří tam vichřice, jež ohrožuje i obnovu vyrovnání mezi oběma polovinami říše, ba i další trvání posavadního poměru jejich státoprávního. Na čtvrtý měsíe Uhersko trvá ve stavu mimozákonném, vlastně nezákonném, poněvadž zákonem tam jest ústa- va, a ústava už tak dlouho se neprovádí. Sněm poštský do té chvíle nevyřídil ani- letošní odvod, ani letošní rozpočet; předlohami vyrovnávacími posud ani nehnuto. Otázka odvodu a rozpočtu vnitřního jsou do jisté míry otázkami domác- nosti uherské, ač přece nemálo zasahují i přes hranice uherského státu; však obnova vyrovnání. jež už na čtvrtý rok čeká na své vyřízení, do- týká se co nejostřeji hmotných otázek i západní poloviny monarchie, hlavně co do kvoty a no- vých smluv obchodních se státy zahraničnými. A tu přestávají všechny žerty; tu politikovéa státníci, kteří zavinili nynější situaci v parla- mentě peštském i ve vládě uherské, stíženi jsou před celým světem největší odpovědností. Mezi nimi nalézá se i dr. Körber. On už hr. Khuenu učinil posici nemožnou; jeho neblahé působení jeví se i v posavadním vystupování hr. Štěpána Tiszy. Sněm uherský před třemi nedělemi sice co nejrozhodněji odsoudil způsob, jímž dr. Kör- ber se vmísil do věcí zalitavských, ale stín zkost- natělého, nenapravitelného byrokrata německo- vídeňského do té chvile vznáší se i nad hlavou hr. Štěp. Tiszy, jenž podjal se úkolu, aby v ná- rodě maďarském provedl hlavní část armádního rozkazu chlopského, totiž další zachováno jazyka německého jeko jazyka ve- lení ve vojště uherském.
doktor Körber Štěpán Tisza Kör Štěp Tisza měsí Uhersko
10 article
Proti tomuto palčivému bodu vládního pro- gramu Tiszova vzchopila se opět živelní silou uherská strana neodvislosti; sotva uchlácholená ve svém rozjitření. Ministerský předseda h. Tisza musí přiznati, že poslední řečí svouv parlamentě peštském znova vzbouřil ji k odporu. Nedělní a pondělní porady, konané va straně ne- odvislosti, skončily usnesením, že v obstruke parlamentní bude se pokračovati. Stalo se tolik s obmezením, že členům strany dáno jest na vůli, aby obstrukci prováděli. Však není pochyby že s malými výminkami zúčastní se provádění obstrukce celá strana. Dojdeť k tomu přirozeným rozvojem událostí, vytknuvši za společný účel své politiky, aby vymohla právo a platnost ja- zyka maďarského jako jazyka velení pro uher- skou část společné armády. Mimo to přijala do svého programu i požadavek, aby na praporec plukův zalitavských byl umístěn toliko znak uherský. Obstrukce maďarská opanuje tedy zase ne- jen vnitřní politiku za Litavou, ale i situaci celé monarchii. Jak tato situace bude vypadat po 17. listopadu t. r., o tom p. dr. Körber snad posud neměl kdy uvažovati. Do té chvíle mnesi ruce radostí, jak ve spojení s obstrukcí velko- německou odzvonil letošnímu sněmu královstv českého.
Tisza doktor Körber
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. listopadu. (Slovanské li- styočeském programu.) Z polských listů píšou dnes o spojení tří velkých českých stran a jich programu „Glos Nar.“ a „N. Reforma“. V prvém z nich sděluje vídeňský zpravodaj: „Koalice českých stran jest příprava ke skupení všech sil pro válku, prohlášenou skrze Čechy vídeňskému centralismu. Program, jejž česká koalice vydala na veřejnost, jest skořepina, jejíž jádrem má býti válka s nynějším systémem. Špatný humor nedělních vídeňských listů, mluví- cích o říšské radě a českém provolání, jich úsměšky nad onim provoláním a taktika, snažíc
Glos Praha Čechy
12 article
se bagatelisovati českou koalici: to všechno ni- koho už neuvede v omyl. Naopak sjednocení če ských houfců zkřižuje účty vídeňských centra listů.“ — V redakční části poznamenává týž list „Na všechen způsob nutno počítati s vážným a želaným faktem, že největší české strany bu dou od nynějška postupovati svorně a solidárně, což jistě posíli českou posici v parlamentě a může usnadniti spojení stran bývalé pravice.“ „N. Reforma“ si přeje, aby Poláci jednali po příkladu Čechů. „Maďaři dali poučující pří- klad — píše — že i v oboru vojenském možno se domoci značných národních výhod, při- nutí-li se rozhodující kruhy k ústupu. Na- učení odtud plynoucímu porozuměli Čechové, jak o tom svědčí jich provolání. Ani my nesmím zůstati pozadu, nemáme-li v rozhodujícím oka- mžiku zanedbati svých nejživotnějších zájmů ... Proto jest nutno, aby polská delegace ještě před zahájením říšské rady zaujala k otázkám oněm pevné a určité stanovisko.
Polák Čecho Maďar
13 article
Lublaňský „Slov. Narod“ schvaluje, že tř české strany, ač se značně různí ve svých poli- tických programech, dohodly se c společný pro- gram, týkající se hájení práv národních. „Ná- sledkem dohody tři stran — píše „Slov. Nar. dále — soustředily se síly českého národaa není pochybnosti, že se projeví již v příštím za sedání říšské rady. Naskytuje se otázka, zdali by něco podobného nebylo možno také u nás Slo- vinců. Ovšem možno by to bylo, ale nedosáhneme toho, poněvadž si takové součinnosti nepřejí naš klerikálové.“ Pokroková strana slovinská jest prý každé chvíle hotova k součinnosti se stranou klerikální, pokud běží o svorné hájení národníeh zájmů slovinských, čehož důkazy podala již ne- jednou. Byla by k takovému spolku ochotna i nyní, ovšem s tou podmínkou, s kterou se spojily 1 české strany, aby totiž jich politický program zůstal i nadále koalicí nedotknutý. V Praze, 10. listopadu. (Nový obratv Uhrách.) Tiszova odpověď na Košutovy do- tazy neuspokojila ani tazatele, tím méně ostřejšt členy jeho klubu. Bojovný orgán- strany neodvis- losti „Függetl. Mag. Orszag“, jehož re- daktorem je poslanec Lengyel, psal už v neděli, že by byl slepec a lhář, kdo by tvrdil, že hr.
Tiszův Košutův Mag Orszag Lengyel Nara Praha Uhry
14 article
Štěp. Tisza již svým prvým vystoupením utiši rozbouřené moře, že rozuzlil krisi a přinesl pevný podklad a bezpečný směr maďarské poli- tiky svým programem. Pravdou prý jest opak všeho toho a kdyby nebylo bývalo obstrukce do- sud, musila by vypuknouti po „eynickém“ pro- gramu Tiszově. Včerejší konference Košutovy strany dala za pravdu Lengyelovi a ačkoli se ne- usnesla na obstrukci solidární, přece dala čle- nům stranyna vůli, aby se k nové vládě zacho vali, jak uznají za dobré, t. j. připustila ob- strukci aspoň části klubu. Vzhledem k této ne očekávané změně ve straně neodvislosti zaujal i liberální klub stanovisko. Svolává své na ven- kově meškající členy na kvap'do Pešti, poněvadž prý „každého dne může nastati situace, jež bude vyžadovati přítomnosti všech členů strany.“ Vy- pravovalo se včera v liberálním klubu, že hrab Tisza zamýšlí navrhnouti vedle ranního zasedán parallelní večerní schůze sněmovní, v nichž se mají všemi parlamentními prostředky projednati zatímný rozpočet a předloha o rekrutech. Zma- ří-li opposice i tento nápad, přikročí prý Tisza k rozpuštění sněmovny na základě panovníkova zmocnění, jež má bezpochyby pro všechen pří pad již v kapse. Ostatně za rozpuštění sněmovny přimlouvá se i „Budap. Napló“, jenž dosud psal ve prospěch obstrukce. Přiznává, že Ma- ďaři svým odporem proti Vídni dosáhli nebýva- lých úspěchů a pokročili o obrovský krok ke svým vytouženým cílům. Běží nyní o zodpově- dění otázky, je-li národ na ten čas spokojen s dosaženými úspěchy či chce-li pokračovativ započatém boji. Dotaz k národu může se státi
Štěp Tisza Košutův Lengyel rozbouřený moře Pešť Ma Vídeň Tisza
15 article
novými volbami a proto se list přimlouvá za roz- puštění sněmovny. Ovšem přál by si, aby se volby konaly za stavu zákonitého a proto na- vrhuje, aby opposice připustila schválení zatím- ného rozpočtu, by přestal stav ex-lex, načež by sněmovna měla býti ihned rozpuštěna a vypsaly by se nové volbý. Ze Lvova, 7. listopadu. (Nálada v straně staroruské.) Orgán národní strany ruské, „Galičanin“, trvá proti opačnému vý kladů orgánů ukrajinofilských na svém tvrzení. že secessí a složením mandátů zemských po- slanců ruských může haličská Rus ztratiti více. než by mohla získati. „Proto — dovozuje dále — vážnější živlové mezi haličskými Rusy měli by se nyní spojiti a postarati se, aby se poslanecké mandáty vzaly konečně z rukou politických dobrodruhů, kteří, klamajíce jednak vládu svým domnělým vlivem na lid a jednak svádějíce týž lid svým domnělým vlastenectvím, překážejí po třebnému sblížení vážných politiků polských se skutečnými představiteli haličských Rusů, které jediné by mohlo vésti konečně ke smíru a žá- doucímu pokoji v zemi, bez něhož trpí v Halič jak Rusové, tak i Poláci. Z Lublaně, 7. listopadu. (Zmařené sně- mování.) Po šestinedělní klerikální obstruke odhodlala se vláda uzavříti zemský sněm krán ský, aniž vykonal vůbec něco. Naděje, jež v toto sněmování skládala země a zvláště slo vinští rolníci, byly tedy opět marné jako loni kdy přívrženci dra. Šusteršiče také nepřipustili sněm ku práci. Účelem klerikální obstrukce bylo letos přiměti vládu, aby sněm rozpustila, tak aby došlo na nové volby. V té věci nepochodili, nebot vláda prý se rozhodla nerozpouštěti sněmu, aby klerikální menšina nemohla se pochlubiti, že svou obstrukcí dobyla vítězství. Výsledek loňské i letošní obstrukce je tedy jen poškození země poškození vlastních voličů.
Rus Polák Lvov Halič Lublaň puštěný sněmovna
16 article
Ze Zadru, 6. listopadu. (K jazyko v otázce na sněmu.) Obě chorvatské strany měly včera opět společnou schůzi, na níž ustano veno, že jazyková osnova bar. Handla se za mítá, poněvadž se příčí starším sněmovním usne sením, pokud se týkají jazykové otázky v Dal macii. Chorvatští poslanci stojí dosud na stano visku, že chorvatština má býti úřadním jazykem ve všech úřadech dalmatských a proto prote- stují proti pokusu, vpašovati de zemských úřadů jazyk německý. Jen chorvatština může býti úřadním jazykem v zemi, obývané 97%% Chor- vatů a Srbů; jedinou výjimkou má býti, že vlaš- ská podání se mají vyřizovati vlašsky. Němčina nemá v Dalmacii půdy a uměle tu půdu pro n přípravovati — k tomu se chorvatští poslan i nepropůjčí. Ze Zadru, 6. listopadu. (Vy učován slovanským jazykům.) V Šibeniku pě vecký spolek „Kolo“ otovřelo kdrsy českého ja zyka, do nichž se přihlásil veliký počet tamn mládeže, jež se již horlivě učí jazyku bratrského národa. Učitelem je dr. Vicko Iljadica-Grbešič mluvící výborně česky. Na jaře bude zahájer také kurs jazyka ruského.
Handl Srba doktor Vicko Iljadica Grbešič Dalmacie Šibenik
17 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10 listopadu. V Bulharsku jako v Turecku. Sami Bulhaři vyslovují toto srovnání. Čín jsou v Turecku bašibozuci a ilavové, tím jsou v Bulharsku klackáři. Turecká správa je špatná ba nejhorší, bulharská není lepší. Politické úřady a orgány bezpečnosti chrání neřády násilníků v Bulharsku děje se totéž. Korrupce tureckéh úřadnictva jeví se hlavně v braní bachšišů v Bulharsku úřadníci berou raději ze státních a veřejných peněz. Dva případy z posledních dní na ukázku. V Sofii loni položili základ ku pomníku cara Alexandra II. Osvoboditele. Bul-
Bulhar Praha 10 listopad Bulharsko Turecko Čína
18 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoledni . . . za 2h Ve flialkách na voskovš: ranní číslo. . . . . . sdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plati se hotově nupřed. Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č . 3. Tam nacházejí se též redakee. tiskárna a ezpedice „ Národních Listů“. Eukopisy se nevraceji.
19 article
harské listy pochybují, že pomník tento bude dostaven, protože brzy nebude zač stavěti. Mi- nistr Popov podnikl cestu do Říma, aby si pro- hledl basreliefy na pomník, které se tam pracují. Na cestě pobyl 19 dní a dal si za ni zaplatiti z pomníkového fondu bezmála 5000 fr. To jsou již slušné diety, 250 fr.! Včera v „Moskevských Vědomostech“ p. I. V. Povolný vynesl, že bul- harský obchodní agent (jinak konsul) v Bitolii při- jal z Ruska 20.000 fr., aby je rozdělil mezi kře- sťany, kterým domy vypáleny. Dosud mu ani ne- napadlo peníze obrátiti k účelu, kterému byly věnovány, ačkoli v bitolském okrese křesťané nejvice utrpěli a jsou blízci smrti hladem a zi- mou. Pan Povolný následkem toho vyzval obě- tavé obecenstvo ruské, aby své příspěvky posí- lalo ruským konsulům a nikomu jinému.
Popov Povolná Řím Rusko
20 article
Volební hrůzy, jež Bulharsko prožilo pře 10 dni, vylíčili tři kandidáti poslanectví v te- legrámu, který dne 30. ř. zaslali vládě bulha- ské. Telegram měl toto znění: „Je nám jako za Kirdžaliů. Dubnický okresní hejtman beze vší příčiny zatýká vážené sousedy a členy obecních rad. Klackáři veřejně vyhrožují vražděním v den voleb. Dnes v noci ve vsi Vu- kovu zahájena revoluce. Klackářia žandarmové, přivolaní okresním hejímanem te- legraficky, stříleli do křesťanů, dávali zbíjeti po- platníky záložním vojákům, puštěným na dovolenou. Ještě v poslední den před volbami voličům nebyly rozdány volební lístky. Sedlá- ci, aby spasili svůj život od klac- kářův a žandarmů, uprchli do hor. (Jako v Makedonii!) Ve vsi Vukovu nezůstale ani jediného sedláka, všichni prchli a skryli se. Prosíme: učiňte konec tomuto pronásledování, jinak se budeme hájiti! Máme dosti sil, abychom okresního hejtmana svázali a expedovali odtud. Žádáme, aby byl vzat do soudního vyšetřování pro zneužití úřadní moci. Kandidáti poslanectví: Petrov, Smočevský, Nakov.
Vukov Smočevský Nakov Bulharsko Makedonie Petrov
21 article
Sofijské listy den co den otiskují na sta po- dobných telegramů ze všech okresů Bulharska. Všude si obyvatelstvo stěžuje na sveřepost klae- kářův a policie a zvláště na to, že úřady, ačkoli měly rozdati volební lístky 10 dní před volbami, zadržely je, následkem čehož voličům ne- bylo možno hlasovati. (Tím je dosta- tečně vysvětleno „stkvělé“ volební vítězství vlá- dy.) Není jediného okresu, kde by přívrženci vlády, Koburga a klackářského režimu měli sku- tečnou většinu; nicméně o těchto „svobodných“ volbách dostali tři čtvrti všech mandátů. Avšak nejšerednějším jevem při volbách bylo, že na některá místa přitrhli ozbrojení ma- kedonští povstalci (1), aby zastrašili opposici, již jala panika. Bulharské obecenstvo i tisk prá- vem odsuzují toto hrubé poblouzení Makedonců. Ovšem nelze viniti všechny Makedonce, jako ne- lze viniti všechny Bulhary za neřády koburgovců a stambulovců. Ale zajisté je nejvýš kormutlivé, že „makedonský terror“ podle tvrzení sofijských listů byl do Bulharska uveden s vědomím a svo- lením hlavního makedonského komitétu v Sofii. Tak na př. v Novoselcích (píše „Mír“) řádila čel makedonských povstalců pod velením bulhar- ského poručíka Sotira Atanasova, a do Caribrodu byla poslána jiná makedonská četa, již velí bul- harský poručík Georgiev. Všem těmto neřádům dal nejvyšší schválen sám kníže Ferdinand. Z jeho vůle se dály, když se klackáři tak stkvěle vyznamenali, vystro- jil jim hostinu v knížecím konaku. Bulhar K. Popov, jenž toto vypisuje, do- dává: Dejž bůh, aby bulharskému národu nebylo pykati za tuto zradu knížete na Slovanstvu a z jeho baltazarovské kvasy, dávané katanům bul- harského národa v sofijském paláci ve chvíli, kdy všechen národ stená pod nesnesitelným jhem svých domácích tyranů a zhoubců!
Koburg Makedonec Bulhar Sotira Atanasov Georgiev Ferdinand K Popov Bulharsko Sofie Novoselce
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V měkkém kožíšku. V postupném vývoji tvorstva znamená na hota pokrok. Aspoň vidíme, že předkové zvířat dnes s koží lysou ve starších dobách geologi ekých byli těžce obrněni. Předkové žab byl obrněni, předkové mihule byly ryby štítnaté, předkové pijavek a deštovek měli hustou huninu. Nahota vyšších teplokrevných zvířat považuje se více za pathologický zjev. V rajsky teplém, slun- ném ponebí pravěku, dokud nebylo ledu a sněhu děl se vývoj prvějším způsobem; těžké brněn odkládáno, tvorové nabývali vlastní teploty, zvý šeným dýcháním získané. Ráj však nestačil, ponebí se horšilo, hlad konkurence se dostavily a nastalo stěhování do končin drsných až ledových. Bylo třeba ochrany vlastního tepla těla, špatného vodiče, jenž by chránil vnitřní životn teplo před vyzářením do studeného okolí. Na tvorech teplokrevných vytvořila se pokrývka peř a srsti, tím hustší, čím větší byl rozdíl mezi vnitřní teplotou a vnější. I člověk jevi stopy přirozeného obalu, o kadeře vlasů po jemný nádech zlatolesklých chloupků na celém povrchu těla. — Přirozená ochrana, které ostatně lidé ještě se snaží zbaviti holením, vyškubáváním a pod. — nestačí. Jest jen málo krajin, kde k celé toiletě dostačí dřívko, nosem neb uchem prostrčené; hledáme ochrany v látkách bavlněných neb vlněných — v těcht hlavně. Nejpříjemněji však přilehne teplý ko- žišek jemně zpracovaný několika druhů zvířat. jimž udělila příroda tento dar — bohužel, k jieh záhubě a zkáze. Obyčej, nositi kožešiny, jest starodávný Již člověk praehistorický halil se v kůže zví- řecí. Kožichy venkovanů a cestujících židů v ne- blahé má paměti, komu cestovati bylo ještě po dostavnících. Máme zde však na mysli výtvory moderníh umění kožešnického z kožešin vzácných, ktero
23 article
namnoze se zdemokratisovaly jen napodobením z koží zvířal méně cenných. O původu těchto a osudu jich původních nositelů si zde pro- mluvíme. Naše museum teprve nedávno získalo hlo- davce jihoamerického, velikosti zajíčka, se srsti nad míru jemnou. Jest to pravá činčila, jejíž kožku Jihoameričané již dávno Evropanům pro- dávají. Kožíšek tohoto zvířátka jest nejjemnější všech ssavců; jednotlivé chlupy jsou u kořene temně namodralé, výše široce bíle kroužkované a na koncích temně hnědé, tak že celková barv jest stříbrolesklá. Již za doby Inků robili Pe- ruaně z jemného, hedbávného chlupu činči- liho sukna a jiné, nad míru jemné látky. Schá- tralí potomci jejich — dnešní Indiáni, umělé zpracování toto dávno zapomněli; ti jen dovedou lstivě na Kordillerách v nejdivočejších pustinách pohoří činčily loviti. Nehrozíce se neschůdnýeh a krkolomných cest, slézají místa jinému smrtel- níku neschůdná, lécejí tu před děrami skrýší hlodavců silná žíněná oka a čekají v úkrytu na výsledek. Vytrvalý Indián ponenáhlu vyhubí ce- lou osadu činčil, a pobyv několik neděl v horách. vrací se s kořistí do Molina, kdež za tucet kožek dostane 5—6 pesos (24—28 korun).
Evropan Kožíšek Indián Molina Kordillera
24 article
Co ubohých zvířátek zahyne však smrtelně raněných koulí, ukryvších se v úžlabině skalní. jichž krásný kožřšek ani nedošel použití, by zvýšil krásu příjemné tvářičky elegantní dámy v po- době bordury, čepečku, šatu neb rukávníku. Středisko obchodu s kožkami činčil, jakož i podobné, ale méně cenné viskači jest Lon- dýn. Kus pravé činčily s dlouhým, jemným chlu- pem jest v ceně 18—20 K, a bývá jich dosu (ač počet zvířátek ubývá) 20.000 ročně v ob- chodu. Krátkovlasých činčil prodá se 10krát to- lik, kus v ceně 1—5.6 K. Ode dávna Sibíř zásobuje trh kožešnický kdež většina obyvatelstva zaměstnává se jen sbí- ráním kožešin. Výsledky lovu odvádějí do tř středisk obchodu. První jest trh irbitský, v ruské gubernii permské, kdež roku 1891 prodáno 4,500.000 kožek veverčích, 72.600 liščích 12.500 sobolích. Druhé středisko jest v Kiachtě.
25 article
položené na hranici čínsko-ruské. Zde hlavně Číňané kupují hranostaje, veverky šedé. Třet konečně středisko pro kůže v Kamčatce a v po říčích Amuru a Anadyru sebrané jest společ- nost „Alaska Commercial Company“ a která kožky zde skoupené dopravuje do Londýna. Na proslulém trhu v Nižním Novgorodě ne- dostaneme kožešiny z první ruky, vyjma a strachan a kožky ze severního Ruska. Vět- šina zboží zde nabízeného prošla již úpravou v Francii a Londýně a zdražuje se tedy dvojí ce- stou, kterou kožky vykonaly. Již snad spočítány jsou dny nejproslave- nější kožešiny — soboliny. Sobol, kuna druhdy po celé Asii rozšířená, vyznamenává se srstí hebkou, lesklou, jako hedbáví měkkou. So- bolina od nejstarších dob podržela svou cenu. Od XI. století loven byl pro kožku tuto sobo v poříčí Obi a Pečory, kamž se na ně vypravoval lovci všech národů i Arabové.
Číňan Sobol Kamčatka Amur Londýn Novgorod Rusko Francie Asie Aljaška Commercial Company Obi Pečora
26 article
Jermak Timofejovič (t r. 1584), podmanite Sibíře, přivezl jako hlavní kořist caru ruskému soboliny; domorodci sibířští daň svou odváděli jen v těchto kožkách. Z počátku bylo ovšem možno sobolinu od domorodce získati za nůž néb lžíci. Ostáci, Samojedi, Tunguzové, Čuk čové, Jakutové podnes daně své odvádějí v kož kách. Nejkrásnější jsou pro rodinu carskou, na dary do cizích států; ostatek se prodá ve pro- spěch státní pokladny. Nárůdkové dalekého ru ského severu Asie mimo soboly loví kuny, ve- verky, rosomáky a hranostaje. Na lov používaj ještě starodávných ručnic s křesadlem, neb šípů, opatřených na konci kuličkou, aby kůže se jimi nepoškodila. Roku 1893 Alaska Company zaslala do Anglie 21.000 kožek sobolích; zde jest též stře- disko obchodu kožešnického. Čtyřikráte ročně sjíždějí se kupci ze všech pěti dílů světa do Londýna, aby účastnili se trhu na surové kožky. V prostorách tržiště jest někdy za 12,000.000 korun zboží nahromaděno. I ruští kupci jsou nu- ceni kupovati v Londýně, co v jejich říši byl uloveno. Vedle sobola vyniká „stříbrná liška“ srsti jež ovšem dle roční doby velice se mění. Tento „mimetismus“, přizpůsobení se lokalitě barvou má lišku chrániti, proto v zimě změní černavě zemitý svůj kožich na stříbrolesklý; zatím však tím úsilovněji se proň loví; v nejlepší odrud zove se modrou liškou, a platí se kožka 300—340 korunami. Na ostrovech Přibylových dbají obyvatelé o zachování čistého plemene hubíce méně cenné lišky, odjinud sem přibylé,a modré od prosince do dubna pravidelně odstře- lujíce.
Jermak Timofejovič Samojed Tunguz Čuk Jakut Přibylův Asie Anglie Londýn Aljaška Company
27 article
Ubožáci, kteří s nebezpečím života soboly a lišky honi, strží nejmenší část zisku. Teprve zpracováním získá surovina, a docíli na příklad krásná kožešina lišký stříbřité na límec a ru- kávník zpracovaná cenu 19.000 K. Ano z tmavé lišky stříbřité stojí garnitura, na kterou padnou dvě kožky, nejméně 38.000 K. Z pravých sobolin, které jsou tak lehounke že jen několik uncí váží a skutečně zlatem se vy važují, stál kožich, na který padlo 50 kožek neméně nežli 120.000 korun! Obratní dělníci dovedou drahocenné kože šiny tak sešívati, že šev úplně zmizí a kožešina na řukávníku zdá se jednolitá. Též v barvení imitacích kožešin vzácných stal se takový po- krok, že laik nerozezná, co pravé a co napodo- bené, a jest odkázán jen na solidnost doda- vatele. Vydra i u našich sladkých vod stává se vzácnější. Kožka evropské prodává se as za 36 korun, americké za 70 K, a přichází jí do ob- chodu as 20.000 ročně. Ku napodobení vzácných kožešin upotře- buje se hlavně kožek králíků a americké krysy pižmové či ondatry, známé též pod jménem b sam. Ročně přicházejí 2—4 milliony kožek b- samů do obchodu. Z nejlepších odstraní se svrchní chlup, zbarví se na tmavohnědo, a po- dobá se pak pravému sealskinu (sylskýnu). Veverky čím dále na východ, tím stávají se popelavější. Zvláště na Uralu, na březích Leny stávají se tmavomodré a skoro černé v Ochotsku.
Vydra Veverka Ural Ochotsko
28 article
Počet plodných těch hlodavců se zjevně nezmen- šuje, ač jich padají hekatomby ročně pro spo- třebu kožek. Ze Sibíře a Ruska na 5 millionů kožek se vyváží; hlavní středisko zpracovánía obchodu jet Lipsko Pravý seal, kůže z lachtana medvědího (Callorhinus ursinus) vyniká nevyrovnatelně jemnou, hustou aksamitovou podsadou, pro kte- rou ubohé zvíře hromadně jest vražděno. Obývá Tichý oceán, mezi severní Asií a severní Ame- rikou, kdež tráví zimu na rybnatých místech št- rého moře (sealing grounds), v době lásky, od června do září, shromažďuje se na ostrovech mezi Kamčatkou a Alaškou („rookeries“ zva- ných), kdež nastanou nesmyslné jatky beze všeho ohledu na budoucnost. R. 1894 byli tito tuleni příčinou vážného sporu mezi Spojenými státy, které Rusku odkou- pily Aljašku, a Anglií. Mezinárodní tribunálv Paříži upravil spor mezi stranami — ovšem bez ohledu na ubohé tuleně, jichž kůže se cení až za 1000 franků. Z kožešiny při zpracování vy- škubou se delší pesíky, načež se objeví jemná podsada kadeřavá a špinavě žlutá. Zkadeřená část se odstraní a ostatek zbarví se na hnědo.
Rusek Rusko Lipsko Asie Kamčatka spojený stát Aljaška Anglie Paříž
29 article
Nelze zde sledovati osudy jiných druhů, jimž měkký kožíšek slal se osudným a příčinou jich záhuby. Koketerie ženská byla příčinou vy- hubení vydry mořské, dnes spokojiti se jest hlavně kunou, tchořem a pod. V zemích, kde ještě slaví se korunovace, podržel hermelin obřadní svůj význam k vý- zdobě korunovačních plášťů. Ve Francii slouží hranostaj ještě za odznak hodnostů magistrátních a professorů universit- ních. Australie poskytuje kožešiny klokanů, která jest hustá, bohatá, hladká, poněkud vlnatá, barvy hnědé, promíchané šedou. Z našich zvířátek dávno křeček posky- tuje užitečnou kožešinku. Letos vzpomněla si móda na ubohého krtka; na sta jich padne pro skrovný kožíšek jejich, aby zahalili nejmoder- nější příšery — automobilky.
Francie Austrálie profesor univerzita