1
masthead
18. listopadu 1904.
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Z literatury.
Z literatury.
O sportu.
6
article
2 — Ačkoliv sport nejrozmanitějšího druhu
zasáhl již hodně hluboko do našeho společen-
ského života, v našem duševním světě je stále
ještě hodně proskribován. A ačkoliv z mladších
pokolení je málo lidí literárně-umělecky čin-
ných, kteří by se nezabývali nějakým sportem,
přece pohrdavý názor na bezúčelné maření
času tělesným zaměstnáním, které nemá jiného
účelu, než zjednat rovnováhu mezi životem tě-
lesným a duševním, přiliš je ještě zakořeněn,
než aby nebyl využitkován každý výstřelek,
každá přemrštěnost proti všemu sportu, zvláště
tam, kde se jedná o stížnost nad nevšímavosti
českého obecenstva k literatuře a umění. I ti.
ktoří považují u tvůrčího ducha za nutné, aby
pečlivě hověl všem návykům a zlozvykům, jimž
padne v oběť značně času, ztráveného v hostin-
cích a kavárnách a jinými požitky (nerozhoduji
zda právem či neprávem), i ti a zvláště ti
zásadně se obracejí proti sportu a vídí v něm
zhrubění myslí, odvádění mladých duší od du-
ševních, uměleckých, literárních požitků.
Nechci tu ukazovat, jak je falešný a ne-
správný tento názor, jak sport a rozvitý duševní
život, tvůrčí činnost umělecká, literární, nikterak
se nevylučují.
7
article
To ostatně počíná se samo sebou projevo-
vati stále určitěji a jasněji; stále více ubývá lidí,
jimž úsilný tělesný pohyb připadá téměř jako
profanace jejich, jen mozkové činnosti oddaného
života, a stále přibývá těch, kdo sport pěstují —
tak jako jakékoliv jiné tělesné cvičení — bez
úmyslu účastnit se závodů, přehánět svoji účast
na zápasech a rekordech, vytvářet zvláštní
„sportovní svět“ a rivalisovat zbytečně s lidmi,
kteří — se svého stanoviska ostatně jistě opráv-
něně — učinili ze sportu své řemeslo a za-
městnání.
A u těch, jimž je sport jen nutným vyrov-
náváním rovnováhy, denním zaměstnáním neb
napjatou duševní prací rušené, objevuje se
mimo účinky fysické zajímavý vliv i v životě
duševním: sport, provozovaný soustavně a
správně — aspoň potud, pokud má každý člověk
vše, co vykonává, konati důkladně a přesně —
nuti k sebeovládání, k sebezapření a ku přes-
nému, nevášnívému posuzování prááce vlastn
i cizí. Nedbejte řevnivosti professionálů a pře-
mrštěných amateurů, ani rozmarů obecenstva,
které se chodí dívat ná závody jako do arény,a
seznáte na sobě i na jiných, jak rychle se na-
uěite přesně posuzovat výkony, měřit jich hod-
notu, neklamat se o svých vlohách, o své píli
a o poměr své činnosti a svých výsledků k ji-
ným. Je potřebí stále si přiznávat vlastní sla-
bost, opravovat svůj úsudek, nahražovat co za-
nedbáno a na konec spokojit se s určitými vý-
sledky, o jichž kvalitě při sebo větší shovíva-
vesti a vzájemné zdvořilosti nemůže býti u všech
diváků i zúčastněných pochyby. Právě tak, jako
sebepřeceňování, nespokojenost, přehmat a sebe
důraznější protest, není-li podstatný, vždy
u valne většiny zůstanou bez ohlasu.
8
article
Tato spolehlivost všeobecného úsudku, to
neustálé přesné vědomí hodnoty vlastního vý-
konu a jeho poměru k jiným, právě tak, jako vě-
domí, že jen na mně záleží, abych zvyšoval cenu
svého výkonu a Uím vědomi vlastní převahy —
to vše působí velmi uspokojivě na duševní život.
A závidím téměř sportu tuto možnost přesného
— a při tom každému přístupného, všeobecného
— soudu o hodnotě výkonu, když pomyslím na
ty krajní, do nemožností zabíhající difference
v soudech literárních a uměleckých. Ovšem —
rozdíl je zásadní. Přesné měřitko převahy, doko-
nalosti, poměrné hodnoty výkonu je možno ve
sportu jen předpokladem, že splněny jsou pod-
mínky, předem smluvené, že všichni podrobují
se samozřejmě jistým omezením, vzájemným
ňmluvám, zkušeností, tradicí stanoveným, že pro
určilé skupiny a vrstvy sport pěstujících lidí
platí jisté zákony a názory o právech a povin-
nostech, jež nemožno překročit, nemá-li prostě
odpadnout a pozbýt vší účasti na společném ži-
votě ostatních. A to je nemožno v literatuře
i umění, kde rozhodují ti silní, co vedou, ne
massa, která se jimi řídí. Ale zdá se mi, že by
ona disciplina, tělesná, duševní i společenská.
které se dovede dobrovolně podřídit společnost
sportovní, jistě neuškodila tvořivosti a dušev-
nímu styku společnosti literární a umělecké.
9
article
České apiny-
* Co se čte. Ve vyšlém právě Věstníku ústředního
spolku českých professorů podává ředitel Ruth pře-
hled knih, jež naše gymnasia a reálky buď přikazuj
nebo doporučují čísti žákům. Seznam je arci neúplný
— jen z 55 ústavů (a ne všechny ústavy uvedly tak
četbu soukromou); také ohledy paedagogické a di-
daktické namnoze nastupují na místě impulsu čist
záliby i některé knihy se v četbě střídají — na př
dramata Shakespearova čtou se ob rok různá .. . Však
přece máme tu aulhentický seznam literární látky.
již asi 100 učitelů češtiny, většinou odchovanců mo-
derní školy filosofické i filologické, žákům doporu-
čuje a co asi 10.000 žáků (15—18letých) na našich
středních školách čle-
Za nejlepši četbu v tom smyslu pokládá více než
10 ústavů (čísla v závorkách oznamují poče
ústavů, kde kniha se čte) tyto knihy:
Komenského Labyrint (55), Vrchlickéh
Legenda o sv. Prokopu (48), Čechova Dagman
(41), Čelakovského Ohlas písní ruských (39).
Čech Ve stínu lípy (39), Erben Kytice (38), Něm-
cová Babička (37), Bozděch Baron Goertz (36).
Jirásek Psohlavci (34), Jirásek Věk (33), Če-
lakovský Ohlas písní českých (30), Vrchlický
Noc na Karlštejně (29), Šmilovský Za ranních
červánků (26), Kollár Slávy dcera (25), Shakes-
peare Caesar (25), Čechů v Michalovic (22), Hey-
duk Dědův odkaz (22), Máchův Máj (22), Zeyen
Vyšehrad (22), Zeyer Kronika o sv. Brandanu (21),
Shakespeare Koriolán (20). Vrchlický Kytka
ballad (20), Čech Hanuman (19), Čech Petrklíče
(19), Čech Čerkes (17), Čech Slavie (15), Ne-
ruda Písně kosmické (15), Čelakovský Růže
(10). Neruda Výbor z prosy (14), Shakespeare
Makbelh (14), Vrchlický Kytka lyríky (14), Ji-
rásek V cizích službách (13), Palacký Dějiny
(12). Hálek Goar (11), Mickiewicz Pan Tadeá
(11), Čech Žižka (10), Vratislav z Mitrovie
Ruth
Shakespearův
Prokop
Čelakovský
Erben
Bozděch Baron Goertz
Jirásek
Jirásek Věk
Vrchlický
Šmilovský
Kollár
Sláva dcera
Čecho
Hey
Dědův
Máchův
Zeyer
Brandan
Čo Hanuman
Čo
Neruda
Hálek Goar
Mickiewicz
Tadeá
Čo Žižek
Vratislav
Čechy
Německo
Karlštejn
Shake
žák
Komenský labyrint
Čechův Dagman
Caesar
Michalův
máj
Zeyen Vyšehrad
Shakespeare Koriolán
Čo petrklíč
Čelakovský Růža
Shakespeare Makbelh
Palacká dějiny
10
article
Přihody (10).
Těchto 47 knih pokládá naše škola střední z
nejlepší. Úsudek o knihách třeba však ještě doplnit
úsudkem o autořích. Je velice zajímavý
Odečteme-li ze seznamu autory cizí a z našich
ty. jejichž pouze jedno dílo proniklo (Komenský
Erben, Kollár, Mácha, Mitrovic) a přičteme-li dále
k dílům autorů jmenovaných také jiná díla, třebas
byla čtena na méně než 10 ústavech, dostaneme tuto
stupnicit
Sv. Čech (218), Jar. Vrchlický (133), Al. Jirásel
(198), F. L. Čelakovský (83), Zeyer (78), Neruda (58)
Němcová (51), Bozděch (50), Šmilovský (38), Heyduk
(37) a Hálek (35
A tu vlastně teprve vystupuje na jevo obliba
autorů u inntelligence čtoucí i čísti ukládající. In-
strukce gymnasijné přímo nařizují čísti Komen-
ského Labyrint — leč básně Čechovy čte č t v er-
násob čtenářů. Tradice žádá imperativně čísti Če-
lakovského, ale Vrchlický je čten více; Jirásek, Zeyer
a Neruda mají více čtenářů nežli Erben i Kollár, jejž
čísti ukládají slovesnost i Výbory. Sv. Čech, Vrchlický.
Jirásek, Čelakovský a Zeyer mají více čtenářů, nežli
celá ostatní literatura dohromady
Literatura před Čechem, Vrchlickým, Jiráskema
Zeyerem (mimo Čelakovského a některé výminky
jako Šmilovský atd.) skoro docela zastarala. Však
ani literatura po nich není šťastnější. Jdo tu ovšem
jen o literaturu školní. Však se zdá a není skoro
pochyby, že by statistika veřejných knihoven tuto
praeponderanci určitých jmén Čecha, Vrchlického, Ji-
ráska a Zeyera vykazovala touž měrou. Patrno lu,
jak velice liší se soud čtenářstva od běžné kritiky.
Komenský Erben
Kollár
Mácha
Čo
Vrchlický
Al
F L Čelakovský
Zeyer
Neruda
Němcová
Bozděch
Šmilovský
Heyduk
Hálek
Komen
Čechův
Jirásek
Erben
Čelakovský
Čecho
Jiráskem Zeyer
Přihoda
Mitrovice
11
article
Dixi.
* Friedrich von Bezold: K dějinám husit-
ství. Kulturně historická studie. Přeložil A. Chytil.
Vydání z autorových poznámek doplněné, s úvodní
stati Jos. Pekaře a předmluvou autorovou. V Praze.
1904. (Knihovna Rozhledů LIX.)
Studie Bezoldova zjevila se poprvé v malé kní-
žečce 1874. Od té doby autor, professor universily
bonnské (nyní rektor), obrátil se k thematům jiným.
Pozdější doplňky jeho práce týkají se jen literatury
brzo po r. 1874 vyšlé, tedy, jak prof. Pekař v úvodě
správně dí, práce již zastaralá. Celek tím však příliš
netrpí.
V úvodě ukázáno na některé nedoslatky. Tak vý-
znam lidu selského pro revoluci husitskou bývá oby-
čejně přeceňován, mnohem důležitější místo ná-
leží drobné tehdejší šlechtě — a městskému živnost-
nictvu. Je to stanovisko bližší Bezoldovu duchu, ač
nikoli — textu. V tom duchu je doba kreslena také
již u Jiráska („Mezi proudy“). K vývodům Pekařovým
bych přidal poznámku ještě další: Bezold (str. 105
a nn.) přeceňuje počet a kvalitu intelligence něme-
cké v Čechách, zejmena na universitě, v době, kdy
husitství vzniklo. Bezold patrně nesouhlasí se slovy
Husovými, že vzmnožil se počet mistrů českých na
mistry německé a rovněž ne s míněním, že vynikli
nad ně i učeností a pracovitostí. Slova Husova jsou
však správna aspoň co se týče fakulty theologické.
která bývala pokládána za vedoucí a první. Lze podnes
dokázati naprosto bezpečně, že na počátku XV. věku
bylo mezi mistry theologie více než dvě třeti ny
Čechů a mistři němečtí, jak brzo mohli, z Prahy od-
cházeli na biskupství a kanovnictví německá. Nelze
tedy intelligence německé jen tak lehce přeceňovati.
Dix
Bezold
A Chytil
Pekař
Bezoldův
Jirásek
Pekařův
NN
Husův
Čecho
Praha
Čechy
Bezold
12
article
A pokud se týče slov „pražská universita byla roz-
hodně německou vysokou školou“, jež Bezold dokazuje
slovy koncilu kostnického „největší ze všech
studií národa německého“, nesmíme zapomínati, že
koncilu národ německý znamenal nejen Němce, ale
i Čechy, Poláky, Švédy, Dány..., krátce kurii ger-
mánskou zeměpisnou.
Jinak spis Bezoldův je podnes hoden člení a slu-
dia; překlad Chytilův čte se dosti pěkně, úvod Pekařov
správně informuje o díle i autoru. Bylo by vhodno
kdyby se jako doplněk díla Bezoldova zjevil také pře-
klad příslušných partií souvěkého díla Lechlerova.
jež probírá vlivy viklefské u nás i husitské v cizině
s úplností a jasností u nás nepředstiženou
V. Flajšhans.
Z čenkých listů.
Bezold
Němec
Čecho
Polák
Švéda
Dán
Bezoldův
Chytilův
Lechlerův
V Flajšhans
13
article
* V »Českém Časopise Historickém«, jenž právě
končí desátý svůj ročník, aby přešel z nakladatelských
rukou do majetku klubu historického v Praze, je mimo
dva pozoruhodné články z české literatury starš
literární studie J. Máchala o P. Chmielovském, » nej
typičtějším představiteli kritiky vědecké« v literatuře
polské.
* »Česká Mysl«, časopis filosofický, má pozoru
hodnou rubriku »Korrespondence slovanské«, v níž
soustavně referuje o význačných myslitelích slovan
ského světa. V přehledných rozhledech po dějinách
filosofle, psycholegle atd. důkladně probírána pozoru
hodná literatura současná.
V »Květech« ve »volné kapitole« o »Slovu« o
haduje Arnošt Bláha hodnotu slova, jeho úkol, vý
znam pro člověka, jeho cenu jako prostředek sdělo
vací a látku uměleckého tvoření.
* V »Slovanském Přehledu« Arnošt Muka podává
v souboru trosky vybynulého jazyka starých polab
ských Slovanů, zacbované v památkách, jež předvádí
novou transkripcí a pokud možno v přesném znění
Je to »Otče náš«, modlitba a tři legendy, svatební
píseň a drobné popisy selského života. K písnímje
Čtenář.
harmenisován i starodávný průvod.
* Anketu o nejoblíbenějších knihách pro mládež
zahajuje »Kalendář Malého Čtenáře« ve svém čtrná
ctém ročníku. Čtenáři kalendáře mají na korrespon-
denčním lístku udati tři knihy, které se jim nejlépe
líbily. Odpovědi do konce r. 1904.
J Máchal
P Chmielovský
Bláha
Muk
Praha
Slovan
svatební píseň
14
article
Ze slovanských listů.
* Jihoslovanští umělci víláni na sjezdu
v Bělehradě samým králem Petrem I. Král. pronesl
významná slova: „My Slované mnoho osnujeme,
málo vykonáme. Jsme jako železná kamna —
rychle rozpáleni, ale stejně rychle ochladneme. Přede-
vším musíme se vespolek poznávati. Pokud Srbo-
vé u Francouzů, Němců a Vlachů shledávají své vzory
potud neznají Slovince nic, Chorváty málo a na
Bulhary hledí s patra. Tento stav nulno především
změniti!
* Slovinský podpůrný spolek pro
studující ve Vídni slaví patnáctileté jubileum
trvání. Za tu dobu rozdal 43.000 korun; ročně pod-
poruje spolek přes 75 studujících Slovinců.
*Ve švýcarském Fribourgu zemřel mladičký
(28letý) professor německého práva, Slovinec Vladi-
mír Levec, horlivý spolupracovník „Ljubljanského
Petro I
Král
Slovan
Srba
Francouz
Němec
Vlach
Chorvat
Bulhar
Vlad
Levec
Bělehrad
Vídeň
Fribourg
15
article
Zvonu
Polské lisly želí smrti básníka Karla Brzo-
zowského, jenž zánětem plic skonal v požehnaném
věku 83 let. Otec jeho byl důstojníkem vojsk napo-
leonských. Básník sám zúčastnil se bojů za svobodu,
po nezdařeném pokuse toulal se po Evropě i po Asii,
kde vedl život kočujícího Beduina. Pobyt na Východě
značně vplýval na tvořivost básníkovu. Teprve roku
1883 vrátil se Brzozowski do Lvova, kde zůstal až
do smrti. Jako Nestor polských básníků psal dramata
i lyrické verše, plně orientální poesie. Jeho dva synové
rovněž veršovali, třetí je hercem lvovského divadla.
* Poláci v Bukovině hodlají vybudovati
v Černovicích polský dům. V Bukovině je přes 30.000
Poláků, v samých Černovicích přes 9000. Mají svou
„Gazetu Polskou“ a seskupení jsou v šesti spolcích.
Dům polský, kde by byla knihovna, slavnostní sál
hostinské místnosti, hodlají vystavěti nákladem
50.000 korun.
* Slovinci, a především lublaňští, oslavili 70. na-
rozeniny náměstka starosty lublaňského, dra. Karla
Bleiweisa ryl. Trsteniškého, muže prodchnutého
vlasteneckým duchem, jenž celý svůj život věnoval
práci národní. Oslavy zúčastnily se všecky vrstvy
společnosti.
Karel
Brzozowski
Polák
Bleiweiso
Evropa
Asie
Lvov
Bukovina
Černovice
lvovský divadlo
16
article
Tygodnik illustrowany přinesl podo-
biznu Edv. Jelínka a článek o jeho činnosti a jiné listy
polské rovněž u příležitosti pražské oslavy Jelínkovy
přinesly vřelé články a referáty o večeru „O gnisk
Polského“ v Praze.
* V Petrohradě zemřel nakladatel Ad. F. M ar ks
jenž, ač Němec rodem, získal si velkých zásluh o ru-
skou literaluru. Založil rodinný list „Nivu“, iácí a hoj-
nestí premií zjednal mu největší počet abonentů. Té
vydal souborná, laciná vydání Spisů nejlepších spiso-
vatelů ruských. Nehybnost ruských nakladatelů při-
spěla ovšem čilému Němci značnou měrou.
* Ruch, jejž vzbudila redakce „Rusi“ za účelem
zřízení fondu pro lidové vzdělání, neuluchá,
Přispívají boháčí i dělný lid. Sebráno něco přes 10
lisíc rublů. K úplnému dosaženi účelu bylo by všal
třeba sumy 400 millionů rublů! Tak daleko ovšem
svépomoc ani na Rusi nedosáhne. Něčeho však už do-
saženo. Právě založen „Lidový spolek vzdělávací“
Předsedou je známý prof. Kanějev, iniciatorem prof
Kuljabko-Koreckij.
* První emancipační ženský list ruský začal vy-
cházeti v Petrohradě jménem „Ženský Věstník“ re-
dakcí lékařky M. J. Pokrovské. Agituje pro úplnou
rovnoprávnost ženy ve veřejnosti i v rodině.
Jelínek
Němec
Rus
Kanějev
M J Pokrovský
Praha
Petrohrad
profesor Kuljabko
Koreckij
M ar
17
article
* Cena Kotljarevského udělena letos prok.
jurjevské university Kvačalovi (Slovák) za vydání kor-
respondence Komenského (1000 rublů), prof. kazaňsko
university Petrovskému za spis „O díle Petra Hekto-
roviče“ (500 rublů) a prof. charkovské university Kul-
bakinu za spis „O historii a dialektologii polského
jazyka“. Poslední oba studovali poslední dobou v praž-
ských knihovnách.
* V Krakově zemřel archaeolog Wladyslaw Ba
kynowski stár 72 léta. Zvláště pěstoval numisma-
tiku. Byl redaktorem listu „Wiadomošci numizma-
tyczno-archaeologiczne“ a vydal řadu odborných
článků.
* Divadelní sensací varšavskou je odchod here-
čky Siemaszkové z Varšavy. Nejpřednější dnešní
tragédce polské dalo ředitelství divadla Rozmaitosci
na srozuměnou, že nemůže ji děle potřebovati. Ma
prý příliš malý repertoir!
Rukopis Mickiewiczovy „Gražyny“ půjčova
majitel hrabě Przezdzlecki různým badatelům k vě-
deckému účelu. V poslední době však rukopis se ztra-
til. Majitel vidí se nucena hledati rukopis novinami
* Feuilleton „Nár. Listů“ o Edvardu Jelín-
kovi oliskla „Gazela Narodowa“; „Kurjer Warszaw-
ski“ otiskl část „Vzpomínek“ Edv. Jelínka, jež týká
se Varšavy
* Záhřebské divadlo vypraví v tyto dny
Zeyerova »Raduza a Mahulenu« s hudbou Sukovou,
lublaňské divadlo pak Gorkého »Na dně života«.
* Jihoslovanský almanach vydají na pa-
mátku svého sjezdu v Bělehradě jihoslovanští literát
a malíři. Všechen tisk vílá sympaticky první projev
shody jihoslovanské!
Slovák
Komenský
profesor
Petro Hekto
Mickiewiczův
Gražyna
Jelínek
Zeyerův
Raduz
Mahulena
Sukův
Gorký
Krakov
Varšava
Edvard Jelín
Bělehrad
univerzita Kvačal
univerzita Petrovský
Kula
Rozmaitosce
Narodow
záhřebský divadlo
lublaňský divadlo
18
article
Z cizích revuí.
19
article
* Žeň z literatury maďarské za loňský rok
podobá se — dle londýnského »Athenaea« — mosaic
malých, ale třpytavých kaménků. Nejtřpytnější vypadl
— Moric Jókai. Jeho místo tak hned nebude zaplněno
Nejvíce pěstována v krásné prose drobná novela; v tom
oboru vynikla hraběnka Telekiová sbírkou »Szikra-
— styky lidu se šlechtou zde zachyceny — a politik
Gustav Beksics. Ten svými »Nejasnými problemy«
vstupuje poprvé na pole belletrie. Je to román o žen-
ské otázce, již autor redukuje na dilemma: »Vdát se.
či nevdat?« Rozhoduje pro první případ. V oboru
historie vynikl Karel Eötvös dílem o židovské otázce
v Uhrách a jinou prací o Nazarenech. Sbírky feuille-
tonů vydal populárný denníkář Terka Lux a publicista
Béla Töth (»Večerní epištoly«). Ethnografický význam
mají povídky Jotvána Tömörkényho »Z dřevěných chate
Zde vylíčen venkovský život na uherských pustách. Do-
jmy z okupace Bosny vtěsnal do knihy »Vůněprachu«
Kenedi Géza. V poesii vynikly dvě dámy: Rennée
Erděs a Margit Kaffka, sbírkami veršů. Zajímavý zjev
v poesii je bývalý oráč Alexandr Czismadia. V dra-
matu vyniklo několik mladých. Jiří Ruttkai, povoláním
novinář, napsal drama z vojenského života »Temno«,
jež hráno nejčastějí ze všech loňských novinek. Hlu-
boký úspěch mělo drama Zsollana Bosnyáka »Sursum
corda«. Šlechtic se oženil s dcerou rabína. Stal se
socialistou, podvodníkem a nastupuje trest se šlechti-
ckou důstojností. Maďarská dramaturgie má také svoje
zázračné dítě. Sotva dvacetiletý mladlček Imre Földes,
dobyl dramatem »Králova nevěsta«, velké ceny uher-
ské akademie. Pěkný úspěch mělo historické drama
Jókai
Telekiová
Gustav Beksics
Eötvös
Lux
Töth
Kenedi
Géza
Kaffek
Alexandr Czismadium
Ruttkai
Hla
Földes
Uhry
Bosna
Zsollan Bosnyák
Sursum
Athenaeum
Jotvat Tömörkény
Rennée Erděs
20
article
F. Herczéga »Byzantium« Sociolog Oszkar Jaszi získal
cenu akademie uherské za obsáhlé dilo »Úmění
a mravnost«. Z biografů jmenovati dlužno G. Vojno-
viche (životopis bar. Josefa Eötvöse), doktorku Hal-
miovou (život básnířky Terézy Fereneziové) a j.
* Anglický dramatik H. A. Jones píše o úpadku
anglického divadla. Vina je prý na obecenstvu.
Ve Francii i jinde tištěné drama je součástí literatury
v Anglii drama vyšlé v tisku nenalezá odbytu.
i literární kritikou je považováno za druh mě ně
cenný. Úspěch má anglický dramatik jen zaručen, na-
píše-li pro oblíbeného herce neb herečku zvlášť pů-
sobivou úlohu
* O osudech „Fausta“ ve Francii po-
jednává v „Bühne u. Welt“ Marta Langkavelová.
První, kdo upozornil Francouze na „Fausta“, byla
Mme, de Staěl. Ve své knize v Německu podala ukázky
z Gocthova „Fausta“. Po ní přeložil „Fausta“ 21letý
syn švýcarského vyslance F. Stapfer a tak pěkně
že sám Goethe ho pochválil. Téhož roku vykonal tuléž
práci — ale hůře — hrabě de Ste Aulaíre; oba překlady
však nepron'kly do širších kruhů, ježto byly vydány
v drahých sbírkách. Samostatně vydal překlad „Fau-
sta“ r. 1828 Gerard Labrunie. Ten až podnes je nej
oblíbenější. Po něm vyšlo 17 jiných překladů, nej-
dokonalejší Sabatierův.
Byzantium
Oszkar Jasz
Eötvös
Teréza Fereneziová
Jones
Faust
Mars Langkavelová
Francouz
jít Staět
Goethe
Gerard Labrunie
Sabatierův
Francie
Anglie
Německo
anglický divadlo
Bühnout u
doktorka Hal
Welt
21
article
Portret kdysi slaveného spisovatele veselohen
Benedixa kresií v Deutsche Revue R. Gott-
schal. Benedix používal volného času k neunavnému
studiu mateřského jazyka, tříbení slohu atd.
* Dle vydané statistiky navštívilo lelos Bay
reuth u příležitosti cyklu Wagnerových oper 8541
hostí, z toho 5198 říš. Němců, 903 Rakušané, 721
Američan, 654 Angličaní, 340 Francouzů, 166 Rusů.
148 Hollanďanů, 72 Italové, 1 Srb, 1 Porlugalec.
19 Australců, 16 Afričanů atd. V celku návštěva Bay-
reuthu mnichovskou konkurencí silně po
klesla
* E. Wolzogen — v „Das lill. Echo“ — živě vy-
práví a komentuje milostné romány Wagnerovy.
první nešťastné manželství s paní Minnou a druhé tím
šťastnější s paní Cosimou. Barvitě vylíčen vliv obou
miloslných poměrů na tvorbu Wagnerovu.
Na počátku 19. století — píše A. le Braz v „Con-
respondantu“ — učinili tkadlec Conau a dělník v ta-
bákové továrně Coat pokus vzkřísiti bretoň-
ské drama. Cokoliv kde četli, upravili svým naiv-
ním způsobem na drama, jež v neděli ochotníky Bre-
toňci bylo hráno. Coat zůstavil prý přes tři sta dramat
Primitivní budova bretoňského lidového divadlav
Morlaix změněna časem na tržnici a osud bretoňského
dramatu byl zpečetěn.
* V Bologni zemřel univ. professor dějin umění
a lyrik dobrého jména, Enrico Panzacchi, v 6
létech. Ilalský Coppée mu říkali. Psal i dramata, bio-
grafie (R. Wagnera), kritická díla a i.
* K oslavě stoleté památky úmrtí Schil
lerova hodlá švýcarská vláda vydati „Viléma Tella
nákladem 100.000 franků a rozdati dílo to mezi školní
mládež.
* Divadelní enthusiast, 77letý John Hollings-
head zemřel v Londýně, Býval spolupracovníkem
Dickensových „Household Words“, stal se ředitelem
londýnského divadla „Gaiety“, nabyl při lom millionů.
jež různými divadelními podniky zase ztratil. Divadlu
zůstal věren do smrti.
Benedixa
R Gott
Benedix
Wagnerův
Němec
Rakušan
Američan
Francouz
Rus
Italos
Srb
E Wolzogen
Cosima
Conau
Coat
Panzacchi
R Wagner
Tell
Hollings
Dickensův
Bay
Minna
Bologna
Londýn
Deutsche revue
Con
Angličaný
Australec
Household Word
22
article
Mr. Penn.
Bibliografie.
* »Lumír«, měsíční revue pro literaturu, umění
a život veřejný. Vyšel 2. sešit s následujícím bo-
hatým obsahem: René Henry: Pro myšlenku
česko francouzkou. Emil Tréval: Eutbanasia. Jenn
Rowalski: Josef Karel Slejhar. V. Tille: Dvě
premiéry. Jos. Bartoš: Jak povznésti moderní
drama. V. Hladík: Maurice Barrés. Dr. Luboš Je
řábek: Staropražské obrázky. Dále řada drobných
statí a referátů uměleckých, divadelních, literárních.
* »Dilo«. List věnovaný původní tvorbě české
Ročník 2. Nákladem Jednoty umělců výtvarných
Praze 1904.
* Svat. Narmen: Ve smutku večerů. Básně
1904. Nákladem J. Nohavce v Terezíně.
René Henry
Tréval
Eutbanasius
Rowalski
Slejhar
V Till
Bartoš
V Hladík
Mauric Barrés
doktor
Luboš
J Nohavec
Terezín
Jednota umělec výtvarný Praga
23
article
Sportovni věstník.
Sportovni věstník.
Šerm-
**Šermířský klub »MikulášDačicky
z Heslova« má v sobotu 26. t. m. o 8. hod. v
vlastních místnostech řádnou valnou hromadu.
Athletika a sportovní hry-
** V Kolíně n. Labem hrál v neděli ta-
mější »A. F. K.« proli »S. K. Žižkov« footballový
zápas, který skončil v paměru 3:3 (půle 2: 2).
Ačkoliv oba kluby postavily náhradníky, přece hra
byla velmi pěkná, zejmena v druhé půli hry, tak že
četné obecenstvo hrou úplně uspokojeno bylo. Zápas
veden ostře až do konce a přes to, že obě mužstva
snažila se vedení na sebe strhnouti, byl zápas do-
cela fair. U »S. K. Žižkov« vyznamenal se zejmena
levý ochránce Sivla, brankář a obránci. Na den
20. t. m. vyjednává »Kolín« s kombinovaným muž-
stvem Semily—Turnov, jelikož karlínský klub »Če-
chie« zápas na den tento odřekl.
»A. F. K. Kolín« žádá nás dále za uveřejnění
následujícího prohlášení: Některé listy uveřejnily
nedávno zprávu o rozměrech našeho hřiště, kter
bohužel jest menších rozměrů, ale pro ten čas nelze
nedostalku tomu odpomoci; rozměry hřiště však jsou
80X48 m. a nikoliv, jak udáno 65 X 35 m.
MikulášDačicka
Heslův
A F K
Kolín
Žižkov
Semily
Turnov
šermířský klub
karlínský klub
24
article
** A. C. »Sparta« zvítězil proti »S. K. Smí-
chov« v poměru 12:0 (do půle 6:0). Obě mužstva
nastupují kompletní, u »Sparty« však nehraje ještě
Hejda, který prý teprve příští neděli svoji činnost
zahájí. Mužstvo »Sparty«, třemi Slavisty sesílené
hraje pěknou hru. Též »Smíchove má rychlé a se-
hrané mužstvo, jehož útoky jsou vždy nebezpečné.
U »Sparty« překvapila dokonalá kombinační hra
ačkoliv hráči v novém postavení pospolu dosud ne
hráli. První branku dal Jenda v miputě 13., druhou
Kovář z velké dálky v m. 16. a 3. 4. 5. a 6. branku
Landa. V druhé půli hry dociluje i »Smíchov« dvou
úspěchů. První branka dána z trestného kópu v mi-
nutě 12. Člyři minuty na to znamená střed »Smí-
chova« druhou branku. Na to mužstvo »Sparty« se
částečně přestaví (Kovář jde do backu) obléhá az
do konce a získá ještě šest branek (5 Jenda al
Landa). »Smíchov« zápasem tímto utrpěl svoji nej-
větší dosavadní porážku (»Slavie—Smíchov« 8: 0).
** »S. K. Slavia« zvítězii proti lipskému »Ball
spielklubu« v poměru 6: 4 (půle 3:2 pro lipské)
Mužstvo lipské zdálo se býti nebezpečnější, než sku
tečně bylo, neb hraje sice pěkně, ale v kombinac
volně a ne celé mužstvo jevilo taký oheň v nadšení
ke hře jako mladý team »Savie«. To také rozhodlo
o vítězství, neb u »Slavie« pracovalo celé mužstvo
s velkým nadšením a nahromadilo tím mnohé nedo-
statky. Časem bylo ohně až mnoho a zejmena
Moudrý by se měl často »umoudřit«. V mužstvu
hrál také již »povstalec« Vaněk, který byl v poslední
chvíli »spojka z nouze dobráe.
Slowianin.
S K
Hejda
Jenda
Kovář
Landa
Ball
Moudrá
Vaněk
Smíchov
Sparta
Slavia
Jenda al Land
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Daňový vývoj. Uvedli jsme již hlavní data vý-
kazu o výnosu přímých a nepřímých daní v prvých
třech čivrtletích tohoto roku. Dle výkazu činí čistý
výnos přímých daní (v korunách):
1903 + nebo —
1904
Dan
oproti 1903
Pozenková . . 30,722.071 31,465.619 — 743.548
domovní třídní. 5,274.792 5,532.054 — 257.262
domovní činžov. 53,143.421 52,117.323 + 1,026.098
5% z výn daně
proslých domů.
dan
26
article
5,521.420 5,399.191 + 122 229
5,521.420 5,399.191 + 122 229
výd. a příj. dle
pat. 1819 a 1849
23.593 31.656 — 8063
25,385.655 25,062.199 + 243, 406
všeob. výdělková
výděl. podomní
179.314
195.144 — 15.830
výděl. podniků
povinných veřej-
ně účtovati ..
35,410028 35,986.766 — 576. 73
rentovní . . .
5,675.437 5,522 338 + 163, 099
33,831.580 33,858.338 — 26.758
osobní z příjmů
1,348 797 1,285.827 + 62.970
z platu . . .
Poplatky z exe-
1,146.747 1,273.459 — 126.712
kuce daní ..
851.812 1.026 738 — 174 926
úroky z pr dlení
198,514.667 198,706 652
celkem . . .
Nepřímé daně
43,363.927 43,718 663 — 354.736
z lihu . . ..
552.654 + 15.594
738
27
article
568.238
568.238
z výroby kvasnie
kontrolní poplat.
554. 152
z den. lihu . .
8,068.273 + 145. 692
8,213.965
z vína . . . .
58,272868 56,359.668 + 1,913 200
z piva . . . .
11,850.838 + 92.570
11,943.408
z masa . . .
99,336.194 58,361.634 +40,974.560
cukerní . . .
z minerál, olejů 16,373.919 15,358.526 + 1.015.393
z jiných potravin 638.000 596.184 + 41.816
pronájem potrav.
daně ve městech 4,772.242 4,767.487 + 4755
jiné přijmy . . 3579 273. 740 — 270.161
celkem . . . 244,033.33I 199.902.434
Jeví-li se tedy v úhrnu přímých daní pokles čistého
výnosu, jevl se co do daní nepřímých neobyčejný
Vzestup. Výnos daně pivní, z minerálních olejů
zvláště ovšem cukerní přivodily tento výsledek,
následek něhož bude tento rok jedním z nejlepších
státních financí. Výnos cukerní daně stoupnul
prvých třech čtvriletích tohoto roku na 40 mill. K.
V příbylku tomto zahrnula ovšem i úspora vývoz-
ních prémil, nicméně hlavním momentem vzestupním
jest vzrůst spotřeby, důsledku to zlevněných cen
cukerních; nepřevyšujeť úspora na prémiích 14 mill.
28
article
K. V státním rozpočtu na rok 1904 preliminován
vzrůst výnosu daně cukerní na 6.64 mill. K, zatím
co ve skutečnosti se jeví přírůstek výnosový o 2
mill. K. Pan dr. Böhm osvědčil se i po této stránc
tedy jako velice špatný znalec poměrů. Uznával sice
vzestup spotřeby, popíral ale, že by pokles cenový
mohl měrou pronikavou zvýšiti konsum cukru. Dle
toho preliminoval výnos, dle toho také postupoval ve
své cůkerní politice zdaňovaci. Čísla výnosu daní
dokazují zřejmě nesprávnost a neudržitelnost této
politiky a zdůrazňují jen tím více nutnost sní-
žiti daň tuto. Nový ministr financi bude snad
v tomto směru nejen přístupnějším ale i prohléda-
vějším. Ovšem: bude na průmyslu a zemědělstvu.
aby se snížení daně intensivně domáhaly
Výkaz daňový dává jim přímo zbraň do ruky prot
fiskalistní politice, která svou neprohlédavostí dus
vývoj průmyslu a neurovnává si cestu pro bu
Reforma v řízení úpadkovém. Jak se z Vídně
oznamuje, předložila vláda parlamentu osnovu zá-
kena, kterým má býti u nás zavedeno t. zv. vyrov-
návací řízení předůpadkové. Řízení toto, jinými státy
praklikované, spočívá v tom, že obchodník, ocitnuvš
se v oblížích platebních, svolá soudně své věřitele
předloží jím stav aktiv a passiv a nabídne jim nej-
méně 30% kvotu vyrovnací. Dle výsledků řízení
(souhlasí-li 34 přítomných věřitelů, representujících
75% všech pohledávek), dojde k vyrovnávacímu ří-
zení, při němž věřitelé převezmou závod dlužníkův
a tak dlouho ho vedou, až vyrovnání provedeno. Po
skončení tohoto řízení převezme dlužník opět svůj
závod. Řízení tolo upraveno v různých státech různě
doktor
Böhm
Vídeň
29
article
Tak ponecháno rozhodnutí o tom, jsou-li dány před-
poklady řízení uvedeného soudu nebo obchodní kor-
poraci nebo věřitelům. Dlužník musí podnítiti svo-
lání v době, kdy obtíže nedosáhly vrchole a kdy ještě
lze míti za to, že obchodník ocitl se ve svém po-
stavení nezaviněně. Z kruhů domácího obchodnictva
bylo zavedení tohoto řízení opětně žádáno a byt
vyskytly se proti němu některé námitky, lze přece
jen právem míti za to, že v četných případech bude
dobrodiním. Podrobně se k olázce léto ještě vrátíme
Slad a ječmon ve vyjednávání o obchodni
smlouvu s Německem. Vedle cla z dobytka a veleri-
nářské úmluvy nejvíce obtíží působí německá cemn
sazba na ječmen a slad; nejnižší sazba na ječmen
jest, jak známo, 4 marky z melr. centu a na. slad
10.25 mk. Ježlo se ze 133 kg ječmene vyrobí 100
kg sladu, stačila by na slad sazba 5.33 mk. a kdyny
se pro ochranu německé výroby přirazila 1 mk, bylo
by celkem 6.33 proti posavadnímu clu 3.60 marek
Z toho jest patrné obrovské zvýšení cla na siad i
při nejnižší sazbě ječmenné, nehledě ani k tomu, že
jest nemožno stanoviti rozdil mezi krmným ječma-
nem (nižší sazba) a pivovarským (zvýšená sazba)
Tento stav se ještě ztěžuje německou vývoz ní
premií, jež umožňuje výnosný vývoz ječmene
sladu z Německa i do Rakousko-Uherska. To vy-
svitne z následujícího výpočtu. Německý obchodník
zaplatí za zdejší ječmen za 100 kg clo 4 marky.
Naproti tomu dostane německou vývozní premii na
našich penězích 4 K 69 h. Vezme-li se za základ
návrh rakousko-uherské celní sazby na dovoz ječmene
2 K 80 h, a srovná s německou vývozní premií 4 K
69 h, činí rozdíl 1 K 69 h při metr. centu ječmene,
tvořící zisk německého vývozce. Za těch poměrů jest
zřejmo, že Rakousko- Uhersko musí trvati nejen na
doucno.
Slad
Německo
Rakousko
Uhersko
kg
30
article
snížení německé celní sazby na ječmen a slad, alei
na tom, aby Německo upustilo od své vývozní
premie: A tak jest celní otázke ječmone a sladu
značně spletitá a řešení její není tak snadné, protože
musí Německo povoliti na celé čáře.
Geiringoriády. Jak známo, došlo v důsledcích
úpadků obou firem Geiringerových k řadě insolvencí
v obchodu textilním. Jimi ukázalo se nejlépe, jak ne-
zdravé poměry úvěrnické se vyvinuly ve Vídni za
patronance, protekce a „blahovolného“ skýtání úvěru
firmám, jichž papíry na př. v Praze bankami byly
dávno odmítány. Ba, poměry tyto vedly tak daleko,
že na př. jedna známá textilní firma vídeňská, chtíc
si opatřiti prostředků, upravila si cestu k vydatnému
zdroji úvěrnímu tím způsobem, že prostě jednomu
ze svých úřadníků „pomohla“ k samostatnému zá-
vodu, do kterého složila část svých skladů, a nyní
došlo k bezstarostnému vydávání směnek, které —
rozumí se samo sebou — vídeňské peněžní ústavy
rády přejímaly a proti nimž, rozumí se zase samo
sebou, rakousko-uhorská banka, jako „strážkyně
řádného úvěrnictví“, námitek nečinila ... Mluví-li
proto generální tajemník banky rakousko-uherské
o tom, že pražské peněžní ústavy stěží mohou
přehlednouti nová teritoria, kam jich peněžní obcnody
se rozvíjejí, jest patrno, že ústřední banka říšskáa
speciálně její generální tajemník by měl místo po-
liticko-strannických výlevů věnovati více pozornosti
výstřelkům, které kolem něho bují. Jaké firmy, s ja-
kými obchodními zásadami byly ve spojení s Gei-
ringerem při směnkování z ochoty, patrno nejlépe
z tohoto příkladu. Pan dr. Markus Adolf, advokát
v Pešti, rozesílá současně dva oběžníky. Nabízí jimi
vyrovnání insolventních firem Konody a Haag a firmy
doktor
Markus Adolf
Německo
Vídeň
Praha
Pešť
Haag
Geiringerový
Konoda
31
article
Přeiffer, Mayer a Fischer. Obě jmenované firmy vy-
dávaly Geiringerům směnky z ochoty: Pan dr. Markus
ve svém oběžníku, ve kterém nabízí v prvém případě
20% a ve druhém 25%, uvádí i stav obou padlých
firem. Byl — jak praví — zjištěn za pomoci a účasti
spolku věřitelského. Stav prvé firmy udává : passiva
za zboží K 85.000, gira Geiringeróva K 90.000, ho-
tové výpůjčky K 14.800, úhrnem K 189.800 K; ak-
liva: zpracované a režné zboží K 34.876, pohledá vky
K 35.745, úhrnem K 70.621. Stav druhě firmy udává
druhý oběžník úplně totožně. I zásoby zboží
jsou tytéž, i pohledávký, i hotové výpůjčky. Každý,
kdo jen trochu obchod zná, přisvědčí nám v názoru,
že jest úplně vyloučeno, že by údaje oběžníků byly
správny. Jest tedy i garancie součinnosti spolku vě-
řitelů hodně problematičká... Jaké to krásné úvěrní
květy vypěstovala nám Vídeň a její peněžní ústavyl
Přeiffer
Mayer
Fischer
doktor
Markus
Vídeň
32
article
Opětné zvýšení cen mědi. Rakouské a uherské
válcovny mědi zvyšují od 17. t. m. opětně ceny vál-
cované mědi. Od 28. října do 16. listopadu byly ceny
její třikráte zvýšeny a sice dvakráte vždy o 5 K a nyní
o 10 K na 100 kg. Čelkové stoupnutí činí 20 K. Nynější
základní cena jest tedy 215 K za 100 kg; stará měd
při směně za 150 K
Úroda vína na Mělnicku. (Z kruhů odborných.)
Rok 1904 byl vůbec a pro vinařství obzvláště rokem
neobyčejným. Dobré naděje v úrodu vína, jakéž dá-
valy révy v době květu, počaly za dlouho panujícího
vedra a sucha pomalu se ztráceti a když pak příkva-
čily chladné noci a zrna byla ještě v druhé polovici
měsíce září malá, tvrdá a zelená, tu mnohý vinař vzdá-
val se naděje, že hrozny dozrají. Leč jako ve většině
let neobyčejně suchých, dopadla úroda také letoc nad
pomýšlení dobře. Malé spršky, mlhy a teplejší noci
ke konci září a v říjnu způsobily náhlý obrat: zrna
se rychle nalévala, vybarvila a již 6. října mohlo se
s vinobraním počíli. Zprávy o výsledku sbírek v naší
krajině zní vesměs příznivě. Vína urodilo se mnoho
a výtečné jakosti. Hrozny byly úplně vyzrálé, poru-
šených bylo poskrovnu (na některých vinicích způso-
bilo plactvo dosti škod). Modré burgundské vykazovalo
22 až 24% cukru (sacharom.) a jen 6—7co kyseliny.
Mladé letošní víno jest na barvu neobyčejně bohaté,
velice kořenné a plné. Ačkoliv pak byly hrozny vý-
borné jakosti, platily se za ně ceny poměrně skrovné.
Tak placeno za 1 metrický cent modrých hroznů
z městských vinic, které mezi nejlepší náleží, 53 K.
Hrozny tyto zakoupila správa zámeckého viničního
hospodářství GJiřího knížete Lobkovice). Za příklad
výsledku sbírek uvádíme právě vinice zámecké.
Z těchto sklizeno bylo 1163 metr. centů hroznů vý-
tečné kvality.
Lobkovic
Mělnicko
kg
33
article
Opětné rozpory paroplavebních námožních spo-
lečnosti. Sotva se zdařilo ukliditi rozpory mezi Cu-
nardskou linií a oběma severoněmeckými hlavními
společnosími, vypukly rozpory mezi Cunardskou linií
a anglickou White-Stare-Line a sice o stanovení cen
dopravních v mezipalubí. Cunardská linie zamýšlí
pro některé parníky stanoviti vyšší cenu (o 5 sh.),
s čimž White-Stare-Line nesouhlasí a žádá slanovení
jednotné ceny. Agenti angiických společností neobdr-
želi dosud rozkazů ke zvýšení cen dopravních.
Zemský spolek pro chov drůbeže a ochranu pla-
ctva v král. českém jest ochoten sděliti racionálním
pěstitelům dobrý pramen nákupu osvědčených ku
langshanek. Také kohouti od této race jsou poměrně
levně na prodej. Dotazy zodpoví Zemský spolek pro
chov drůbeže v Praze II. čís. 799.
Prodej staréno materiálu. C. k. ředitelství státních
dráh v Plzni nabízí ké koupi starý materiál, který s
nahromadil v zásobárně státních dráh v Plzni v III.
čtvrtletí 1904, to jest od 1. července do 31. října
Bližší údaje obsahuje offertní formulář a podmínky.
Offerty podati jest do 30. listopadu 1904, pol. 12 hodin
(Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze)
Z Obchodnické jednoty pro Moravu a Slezsko
v Brně. V neděli 20. listopadu 1904 o půl třetí hodině
odpolední konati se bude v Moravském Krum-
lově v místnostech Občanské záložny veřejná
organisační schůze českého kupectva mor.-
krumlovského kraje s pořadem: a) Význam organisace
pro obchodnictvo b) Požadavky obchodnictva. c) Volná
rozprava. Žádáme veškoré české pány obchodníky
z Krumlovska, by se schůze této najisto ve svém vlast-
ním zájmu laskavě zavčas zúčastnili. Další organi-
sační schůze s tímže pořadem konati se budou v ne-
děli 27. listopadu v Hodoníněa v neděli 4. prosince
v Telči.
Cu
Praha
Plzeň
Morava
Slezsko
Brno
moravský Krum
Krumlovsko
Telč
živnostenský komora v Praga
anglický whitestar
whitestar
34
article
Dodávka pro vojsko, „Menážní zajišťovací komitet
voj. posádky v Praze“ oznámil pražskému magistrátu
německou vyhláškou, která byla vrácena, že bude
zadávati řízením offertním dodávku: masa, sádla, uze-
nářského zboží, mouky, rýže, kávy, povidel, bramborů
a mléčných výrobků v r. 1905 pro posádky v Praze,
Karlině a Vršovicích. V podmínky toholo offertního
řízení možno nahlédnouti v kanceláři Menážního zaji-
šťovacího komitétu vojenské posádky v Praze na Smí-
chově, v kasárnách Albrechtových, v severní budově,
kde udáno je i množství a jakost zadávaných potřeb
a kde jsou formuláře a direktivy zadávaci k dostání
Offerty nutno podati do 3. prosince 1904.
Veřejná dražba volů. Se souhlasem státního za-
stupitelství v Praze prodáno pude veřejnou dražbou
12 kusů volů, z nichž čtyři, jichž blíže určiti nelze,
ze zamořeného kraje pocházejí a s ostatními osmi
ve společném voze byl dopraveni do pražských
ústředních jatek v Holešovicích. Dražba bude
19. listopadu 1904 o 11. hodině dopolední
v pražských ústřednícn jatkách v Hole-
šovýcích. Za vydražený dobytek musí býti kupní
cena hned v hotovosti složena. Vydražený dobytek
nesmí do jiných míst ku porážce se dopraviti, nýbrž
musí se v pražských ústředních jatkách v Holešovi-
cích poraziti během 48 hodin po dražbě.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
17. listopadu t. r. Oběh bankovek 1.691,578.000 K
(— 47,436.000 K), poklad kovový 1.517,744.000
K (+ 2,244.000 K), portef. směn. 428,351.000
K (— 41,425.000 K), lombard 46,289.000K
(— 2,337.000 K), záloha bankovek prostých
daní 223,427.000 K (++ 49,682.000 K).
Karlin
Albrechtová
Offert
Praha
Vršovice
Holešovice
Holeš
uherský banka
35
title
542 247 + 11.905