ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 82ddb160-71f7-11dc-b8f0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 27, person 78, work 6, org 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 18. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 319.
4 article
Na rnnní a odpol. HIsty předp lásl sei v Praze v almninistraci ra měsle něivrt kua . . . . 6 K —h s drojí donáške a miě oi n ěivit leta. za něíe . . . . . . 2 K 30 h Poštont a něsíe. . . . . . nčint leta . . . . 9 k oo s drojí záa llkon ns nií nčt lda . . . .11 K 8ok
Poštont Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 17. listopadu. V 8 hod 40 minut večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Torpédovk »Rastoropný«, přibyvší, jak již sdě- leno, do Čifu, donesla tam pro cara velice důležitá sděljení o lod- stvu japonském. Dopisovatel »Birževých Vědomo- stí« sděluje z Mukdenu, že japonská blokáda Port Arturu jest nyní méně přísná. Džonky čínské snadno jí pro- niknjí, dovážejíce Port Arturu zásob potravin i munice válečné. Křižá ky a torpédovky japonskě vy- pluly s tajnými rozkazy vstříc baltickému loďstvu. Z Londýna, 17. listopadu. (C.-B) »Daily Telegraph« sděluje ze 16. listopadu z Čifu Dle úřadního prohlášení, nepřivezl torpédoborec »Rastoropny« žádné tele- gramy, ale jeho kapitán telegrafova caru Mikuláši, že japonské útoky n Port Artur byly všude odraženy a ani jediná z hlavních tvrzí, že nebyla dobyta. Z Londýna, 17. listopadu. (C.- B.) »Reu- terova kanceláře sděluje ze Šanchaje z včerejška: Povstalci odra zi li císařské vojsko u Liučnfn v provineii Kvansu a dobyl pět hlavních městprovincie- Kupci a bankéři uprchli z měst, místo- král obdržel rozkaz, aby vrátil se na své místo, by povstání potlačil.
Birževý Artur Mikuláš Port Petrohrad Mukden Londýn Čif Daily Telegraph
7 article
Z Londýna, 17. listopadu. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« sděluje z Čiťu: »Nový Kraje podává zprávu o zničen japonské torpédové lodi, je byla o čtyřech komínech. Dle zprávy té vypravil se poručík lodní Dimitrov se šesti dobrovolníky s malou parní Jachtou, jež byla šesti rourami k me- tání torpédopatřena, proti japonským torpědovkám a torpédoborcům, které v zátoce Takhe odstraňovaly miny Dne 3. listopadu provedl Dimitrov pod ochranou temnoty plán svůj a poto- pil torpédem jednoho tor- pédoboree japonského. Dimi- trov vrátil se s mužstvem do Port Arturu. Japonci soudili, že terpédo- borec jejich byl narazil na minu. Z Petrohradu, 17. listopadu. (C. - B) [Úřadní zpráva.] Generál Stesselj telegra- foval earu z dne 28. října: Mám čest Vašemu Veličenstvu sděliti, že Japonei 25. října naše tvrze a okopy na severní a severovýchodní straně prudce bom- bardovali. Příští den podnikli útoky proti jednomu okopu a jedné tvrzi na severní frontě, ale palba našeho dělo- střelectva a našich šrapnelů roze- hnala zálohy jejich a útol byl odražen. Ztráty naše obnášely 1 důstojníka a 70 vojáků mrtvy ch. 8 důstojníkův a asi 400 mužův raně- ných. Včera zemřel ženijní setník Sacharov, bývalý prefekt Dalného. tyfem. Bylo by obtížno, činit mezi statečnými obran e Port Arturu rozdílu. Druhý telegram z 30. října praví: Od mého telegramu z 28. října pokračuje se rozhořčeně v bombardo- Dále telegrafoval generál Stessel caru 3. listopadu: Veliký hosudare
Dimitrov Japonec Stesselj Sacharov Dalný Artur Stessel Londýn Port Artur Petrohrad 28 . říjen
8 article
Dnes v slavnostní den celé vlasti naší modlíme se k bohu a z daleka znícím urá! blahopř jeme caru! Na kolenou vzýváme boha, aby Va- šemu Veličenstvu, Jejím Veličenstvům oběma cařicím a velkoknížeti ná- sledníku zdraví dopřál! Naše radost jest tím větší, že veškeré od dnův podnikané nepřátel- ské útoky byly námi odra- ženy. Tak slavíme slavný výroční den vstupu Vašeho Veličenstva n trůn, týž den, ve kterýž naši ne- přátelé, Japonci, slaví narozeniny mikada a ve kterýž oni přísahali vůči nám, že pevnost dobudou! Bůh s námi. (Jsou to po delší době opět první ú ř a d n depeše z Port Arturu sama, tedy prvn autentické zprávy o posledních bojích. Doka- zují, jak vidno, prolhanost posledních japon- ských zpráv o jejich úspěších před Port Artu rem. Pozn. red.) Z Libavy, 17. listopadu. (C.- B.) Ruská telegrafní kancelář sděluje: Včera vyplul doplňovací oddíl bal- tického loďstva, kterýž sestává z 25 křižáků a osmi torpédový ch 1odí. Z Allenge, 17. listopadu. (C.-B.) Dva obrnění křižáci ruští a tři pomocní křižáci, jakož i pět torpédových lodí minulo včera severní hrot ostrov Bornholmu, Z Petrohradu, 17. listopadu. (C. - B Úřadní zpráva. Generál Kuropatkin telegrafoval ze včerejška: Japonei zahájili včera o 8. hodině večerní ofensivu proti našim postavením u Liušipu, byli ale odraženi z Petrohradu, 17. listopadu. (C.-B. Ruská telegrafní kancelář sděluje z Mukdenu ze dneška: Jak se pro- slýchá, bylo v Inkou a Picevu vysa- zeno na břeh po 30.000 japonských vojáků. Soudí se, že Japouci pokusí se
Artur Allenge Kuropatkin Virginie Doka Libava Bornholm Petrohrad Japouc
9 article
vání. obejíti pravé rnské křídlo, aby ruskou armádu odřízli od Telina. Pověsť o smrti generá l Kurokia se udržuje. (Ostatní telefonické a lelegrafické zprávy via na straně 4.)
10 article Körbrův parný den.
Körbrův parný den. Hned první den nového zasedání cislajtán- ské sněmovny poslanecké, jemuž offierosové Körbrovi včera troubili slavnostní fanfáry, jako šťastnému dni radostného znovuvzkříšení parla mentu ze sedmiletého hrobu obstrukce — hned první ten den skončil pro Körbra velmi — ne příjemně a pro budoucí dělnost parlamentu zpro- padeně málo slibně. Rusové tvrdi, že japonští vojáci opatřen jsou jakýmis tajemnými pilulkami, jichž požilek dráždí a rozněcuje jejich mysl téměř k šílené bojovnosti. Dnes by se podobně u Němeů zdejších mohli hledat podobné jakés rulí kové pilulky: tak jsou rozdrážděni, tak roz kohoutěni pro tu trošku Opavy a Inšpruku proti samému svému Körbrovi, že už opět upadaj ve staré své šíleni, jakoby politika rakouských vlád nenáviděla Němce a němectví na kreva pracovala důsledně ve prospčch Slovanův, ku poslovanštěni Rakouska. Co vyčítali druhdy Beleredovi a Hohenwartovi — potom Taaffovi. Badenovi a Thunovi: z toho podezřívají dnes již šťastně opět svěho Arnošta Körbra- ze zrady na Němectvu a z protežováni Slovanův i Vlachův na úkor a zkázu Němcův. Zvláště němečti nacionálové si tenfokrátez číšky rulíkové notně přihnuli, jak svědčí dnešní článek Pradecva libereckého „Deutsche Volkszeilung“, nadepsaný „Blut und Eisen“, v němž se dovozuje, kterak prý je to od Sedanu trvalým systémem rakouské politiky: niči zdejší Němectvo jednak ničením jeho něme- ckého školství, jednak vyhlazovacím bojem prot jeho troufalejším obrancům „krví a železem Věru, zde by mohl Körber trpce zvolati: „Ettu
Körbrův Rus Němec Slovanův Taaff Baden Thun Körbr Vlachův Němcův Věra Körber Opava Rakousko Sedan Pradecv liberecký Deutsche Volkszeilung Blut und Eisen
11 article
Prade?!“ Ze však i oslatní německo-centralistick strany jsou dnes touto zaboudlinou velkoněme- ckého furoru nemálo zpity, toho dokladem re soluce jejich pospolitého výkonného vý- boru, v níž si rovně stěžují do vlády Körbrovy. že prý je klame, že proti svým slibům přes hlavy jejich podniká věci ve prospěch nás Če- chův a Vlachův, které prý se citelně dotýkají německé državy a musejí tudíž všecky Němee naplňovati největší úzkostí a nedůvěrou. Nuže. toto německé napjetí elektrické prasklo ke konci včerejší první schůze sněmovny cislajtánské, jen te zajiskřilo. Nechť se Körber v první své řeči všemožně vynasnažoval, aby ani slovem nepo- hněval drahých svých milcův, s nimiž po pět let v takově důvěrnosti žil a pro něž věru více učinil, než sama ta Götheova Markétka pro Fausta — nadarmo: všeněmecká pračata, ze- jmena Malik a Wolf, stále jej vyrušovala a drá- ždila impertinentními poznámkami, až ho také Wolf přivedl z duševní rovnováhy. Ten druhdy tak klidný Körber pojednou se rozčilil a rozkřikl jako — Tisza; z miliusa stal se rázem roz pálený hrubián. Proti takovému „mravo- kárci“, jako je K. H. Wolf, měl ovšem snadnou hru. Avšak hůře bylo, když potom spustil proti němu svou filipiku známý německo-nacionáln štváč inšprucký Erler a počav jako Shakes pearův Antonius oplákavati zabitéhe německého Pezzeje, vrhl se pak na „Bruta“ Körbra za po tlesku německých nacionálů i po- krokářův nejprudšími žalobami jako na hlavního prý vinníka celé inšpruck
Körbrův Vlachův Körber Markétka Faust Malik Wolf Erler Shakes Antonius Brutus Körbr Tisza
12 article
Nejen že hleděl jej učinit směšným, jako so sobivého, svůj význam daleko přeceňují- eího ministrapresidenla«, který prý si chce hrál na tyrolského Albu, s nímž prý ale Tyroláe budou tak hotovi, jako byli hotovi s Napoleo- nem a Francouzi, nejen že otřel Körbrovi jeho »slavomam, v němž troufá si hrát na kuratora říše, zatím co se může mu přihodit, že sám přijde pod kuratelu« — — ale německými nacionály povznesený kravalista Erler mohl za okázalé pochvaly celé německ levíce svou filipiku proti Körbrovi takto do hřímat: »Nedodržel žádného ze svých slibů Na místě vůle lidu postavil byrokracii. I ptám se, prostý poslanec, všech vás poslanců: Jak dlouho chcete ještě snášeti toto jho ? Jak dlouho chcete se ještě nechat šálit lesklými, avšak falešnými slovy jeho? Je-li tento parla- ment ještě čeho schopen, pak nechať o klidí tohoto muže! Z ministerských lavic vystupují miasmy, otravující morově vzduch. Očisíme od nich vzduch, snad se po- tom parlament uzdraví !« Všeobecný potlesk německých poslanců- provázal demagoga Erlera a hojně mu hlaho přáno k tomuto neslýchaně prudkému jeho ná- jezdu na — dosavadního prokonsula a patrona Němeův. Tak svět odplácí. »Čiň čertu dobře peklem se ti odmění.« Vše bylo napjato a zvě davo, jak Körber k této ostrě střelbě ze řad starých přátel a chráněncův svých odpovl? Jestliže před chvili nedovedl přeslechnout belisu diskreditovaného Wolfa, alebrž s největším roz- horlením jej spražil a odrazil, — jakž by moh spolknout nyní teprv takovéto nehorázné nájezdy inšpruckého Erlera, když znamenal, jak zuřivos jeho uchvacuje ostatní tábor německý?
Francouz Erler Körber Wolf
13 article
Tu byla chvíle, kde mohl Körber ukázal co v něm jest. Státník velkého slohu, státník jdouci opravdově za pravou myšlenkou nového Rakouska nemohl té příležilosti propásti, aby se nevzpřímil v plné sebevědomé síle a nepo věděl svým zběsilým žalobcům do pravdy. jak požadují v říši takou většinou neněmeckým národy osídleně na vládě její čirou nemožnost. když chtějí, aby za forem ústavních nasto- lila zde despocii německé men- šiny. Takové důrazné »Quos ego !« bylo včera pro spásu Rakouska svrchovaně na čase. Ale státník Körber se na ně — nezmohl Nýbrž volil odpovědít odpůrcům svým klidnou t. j. byrokraticky mdlou a suchoparnou obhajbou vládních opatření svých za bouří inšprackých. obraňuje místodržitele i vojsko a žaluje na likna- vost obeení policie a městské rady inšprucké, jakož na předchozí agilace německé: — za normál ních poměrů nebyly by se důkazy jim uváděné minuly své přesvědčivé síly. Avšak v poměrech tak abnormšlních padly na skálu a hloži. Jsa obrněn takovým materiálem průvodním mohl Körber, vládnoucí tak dokonale slovem, zajisté zdrliti své prolivníky a státi zde dnes jako vílěz nad nimi. Nuže, proč toho neučinil Proč toho podniknouti nechtěl? Nuž, poněvadž sám je především Němcem, klerý raději snese od svých všelikou křivdu a všeliké přikoři, než aby se s nimi měl na dobro rozejíti. Rhetoricky slabá jeho odpově znamená zajisté, že pořád ještě přeje si a doufá svých rozhněvaných přátel německých udobřit a s nimi opět v bývalém přátelství vlásti jak dosud. Avšak, když se nit jednou přetrhla možno ji sice znovu svázat, leč vždy zůstane již — uzel.
Körber Němec Rakousko
14 article
V drobném prodnjt: ranní číslo o sobě . . . za sb odpolední . . . . za 2h Ve dlialkách na veskorša raaní čelo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3 Inserát platí se hetově zapř Předplacení n inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. s. Tam nzchávejí ne též rodakes tiskárna a ezpodice „Nárednich L.istá“ Rukopisy se novracsji.
15 title
Říšská rada.
16 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 17. listopadu. Parádní schůze. Dlouho již nebylo takové v poslanecké sněmovně. Od ledna roku 1900. Telda představil se první kabinet dra. Kör- bra. Dnes druhý. Když vešel, několik Vše- němců volalo naň: „fuj! Z nových členů ministerstva největší po- zornosti doznal d.. Randa, jehož choť seděla v loží. Poslanci všech stran mu blahopřáli. Také Němci z království. K dnešní premiéře byl nával obecenstv ohromný. Lože a galerie byly plny. Dostavil se také japonský vyslanec. Viděn byl otec malířo Pezzeje, v Inšpruku zavražděného. Publikum stávalo se netrpělivým. Musilo vyslechnouti šest nekrologů, pak skoro celo- hodinnou řeč nového ministra financi dra Kosla, který byl obklopen jen malým hlouč- kem a jemuž na blízko nebylo rozumět. Byl oči- vidně stísněn: nejen velikostí úkolu, ale také prvním veřejným vystoupením. Celá sněmovna shlukla se, když povstal dr. Kö- ber. Sensací jeho dnešní proslov nebyl a neleskl se též pestrými barvami, tak nanáše- nými na jeho projevy dřívější. Ale přec: by jeho debut pozoruhodným po leckteré stránce. O Češích nemluvil nic. S dobrou se polázal! Dal jen „ujištění“, že chtěl povoláním dra. Randy d. kabinetu podat důkaz, že vláda jeho nikdy nezamýšlela prý český národ utisko- vat a že si přeje, aby účasten byl zákonodár- ných aktů co nejvydatněji. Přání — je zboži hodně laciné, jako naděje. Chtění je již dražším a jednání ještě dražším. My pak trváme a trvati musíme na tom, že čeho si vláda žádá, zjedná- vati si musí skutky dosvědčujícími, že fak- ticky je odhodlána, českému národu dáti, co mu náleži jako rovnoprávnému a rovnocennému činiteli ve státu.
Randa Němec Koslo Kö Čech Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
Druhý pozoruhodný moment v prohlášen chefa vlády byla pevnost, jakou zaujal a na jaké zůstal v příčině vlašské fakulty právnické, přes opětný a hlučný odpor Všeněmců a čet- ných německých lidovců. Došlo mezi drem. Körbrem a posl. Wolfem ke srážce nad míru dramatické. Celý parlament sledovalji s největším napjetím. Dr. Körber dvakráte zdvihl hrozivě ruku proti poslanci městské sku- piny trutnovské, jakoby ho odpuzoval, jakoby odrážel dorážejícího a volal naň v největšín. affektu: „Nepřibližujte se ke mně! Varuji vás! Jaký byl ukryt smysl v této výstraze? Pouze fysický? Či ještě jiný? Vyjasnění do situace nepřinesl hovo ministerského předsedy žádného. Ba nepři- nesl ani světla. Bylo však zajímavo pozoro- vati, kterak dru. Körbrovi, když odbyl Wolfa, tleskáno demonstrativně — pravici!!! Strana levice byla zamlklou. Dr. Körber byl dnes poprvé rozechvěn, roz- čilen, podrážděn. Špatné to znamení pro něj. Jeho „vášně prostá vytrvalost“ úplně jej opu- stila. Dnes ukázal se v pose, v jaké nebyl ještě viděn. Mimopolitickým částem jeho vyjádření ne- byla věnována pozornost takořka žádná. Kdyz domluvil, čekalo se, že navrženo bude s některé strany rokování o programové deklaraci jeho. Čekalo se však marně. Teprve, když přečteny byly všechny došlé spisy, povstal předseda vlaš- ského klubu bar. Malfatti a navrhl debatu neprodlenou, která také přijata. Hned za- hájena drem. Erlerem. Měl dvou a půl ho- dinný sermón, velice pichlavý, bodavý, válečný.
Wolf doktor Körber Erler
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dzieduszyckki. Pokus povahopisný.
19 article
Říkají mu prostě, krátce, družně a srdečně Wojeiech. Podle jeho jména křticího. To zní měkčeji, vlídněji, laskavěji. Zvláště ve vokativu. Zejmena při krásném zvyku polské delegace, který je též ustálen v parlamentě maďarskéma dle kterého si všichni poslanci tykají. V tomto patriarchálně-familiárním styku je manifestac bratrskosti, pospolitosti, vzájemnosti, spolubojov- nietví a zvláště rovnosti. Bezděky si tu vzpomínám na pozoruhodnou příhodu. Je tomu již déle dvaceti let, co se udála. Bylo to ještě ve staré prkenné budově poslaneck sněmovny poblíže náměstí Skotského. Tuším, za debaty o rozpočtu ministerstva justice. Oposiční levice vysílala do ní pravidelně s malým roz- umem a ještě menším taktem vídeňského advo- káta, millionáře dra. Jaquesa, muže velikých vědomostí, ale nezměrně marnivého, ješitného bojovného, věcí neněmeckých úplně neznalého.
Zejmen Jaques poslaneck sněmovna
20 article
Zpravodajem o ressortu tom byl dvorní rada Lien- bacher, prator kaustický, jemuž úřadní postaveni státního žalobce nebránilo, pronésti památný výrok: „Rakousko je státem policejním.“ Víde ňan a Salepurčan byli proti sobě jako dva ko- houti. Tak jako byl dr. Schindler a P. Greuter jako byl Carneri a Hausner. Protichůdci, proti- nežci. Německý liberál vrhl německému konser vativci výčitku, že je věčným židem školské no- vely. Lienbachera jakoby tarantela byla ušikla. Koule očima, sipaje hlasem a chvěje se na celém těle, odvětil: „Věčného žida házím francouz- skému Jakubovi (Jaques = Jakub), zástupci vni- terního města residence, zpět, hodí se k jeho obličeji lépe.“ Odpověď způsobíla nejen tónem, ale také obsahem, nevylíčitelný rozruch. To bylo, pravda, v době, kdy parlamnet nebyl ještě zne švařen kalem německé obstrukce, v době, kdy „fuj“ pokutováno bylo důtkou a stalo se histo- riekou takořka sensací. Na presidiu zakročili ne- prodleně. Starý demokrat dr. Smolka prohlásil, že ve sněmovně je poslanec jako poslanec a že roztřidování, jaké učinil referent, je nepřípustno
Schindler P Greuter Carneri Hausner Jakub Jaques Smolek Rakousko Lien
21 article
Polák tedy proklamoval lidské právo stejnocen- nosti, kde jednalo se o moment konfesionální Když však všeněmecký čahoun celý národ česk nazval — nepravím ani: potupil, ani: pohanil ani: urazil, protože český lid je vysoko po- vznesen nad nízkosti takové — méně cenným, n křesle předsednickém mlčeli. V atmosféře, ve které působili vedle seb representanti velkostatkářů a historické šlechty a stoupenci práv občansko-lidových, vyrostl nový president polské delegace na radě říšské. Je doktorem filosofie, je hrabětem, jest excellencí ale svým vnějškem, svým vystupováním, svojí veřejnou působnosti, svojí literární a politicko- parlamentní činností, svým karakterem jeví se nám spíše směsí nežli sloučeninou elementů, ze kterých záleží polsko-haličské poselstvo nynější různých ba pestrých názorů, směrů, zájmů, které v ní zápasí o převahu neb aspoň platnost, kter vyrovnati, které smířiti, které spojiti tak, aby měly jednu výslednici prospěšnou, je velikým uměním.
Polák občanskýlidový
22 article
Když nebožtík Jaworski, rozezlen odbojem v klubu, pohrozil resignací a mluvilo se o ná- stupci, řekl mně poslanec, vynikající „suchým humorem“: „Předseda polského kola nepotřebuje mnoho. Jen dvou věcí: malé trošky vrozené chytrosti — komu není s hůry dáno, v apatyce nekoupí — a notné dávky trpělivosti a vytrva- losti.“ Doznávám: toto rozpoznáni je sice zlo- myslným, ale pravdivým a správným. Jeho Veličenstva skutečný tajný rada hrab dr. Vojtěch Dzieduszycki, ode dneško vůdce Kola polskiego, má obě ony vlastnosti. M existenční minimum svým kollegou vyměřené. Má však více, mnohem více. Mohu říci o něm bez nadsázky a bez lichocení: Grocholski byl mo- hutným, Jaworski byl pevným, Dzieduszycki jest intelligentním předsedou. Stavím jeho hluboké a všestranné vzdělání, jeho dary ducha, jeho něžnou mysl, jeho spanilé smýšlení nade vše. co jest predikátem, jejž dostal narozením anebo korunou. Docela stručně shrnují svůj soud ve slova: Dzieduszycki je kulturní člověk, je myslící politik, osvícený muž. Postavy je vysoké, hřmotné, hranaté, skoro bych řekl: na první dojem nepěkné. Jakkoli mu není ještě šedesát let, chodí nachýlen. Veliké
Jaworský doktor Dzieduszycký
23 article
té řeži.
24 article
trojhranná hlava je skloněna v před, jakoby předstihovati chtěla všecky ostatní části těla. Čelo vysoké, ale oči nevýrazné, mdlé, vodnaté. Oživ- nou jen málo kdy za hovoru soukromého nebo veřejného. Ještě řídčeji vzplanou. A přece nen Dzieduszycki bez vervy, bez ohně, bez tempe ramentu. Naopak, má vřelou letoru. Je ji slyšeti, řeční-li z jeho povýšeného a stupňovaného, trochu drsného, ale zvučného, pěkného portanda schop- ného hlasu. Je vůbec oratorem velikého, zároveř však ušlechtilého slohu. Forma jeho výkonů po té stránce je pečlivě vzorná. Mluví hotově pro tisk. Žádných oprav není třeba. Lidé určitě my- slící určitě mluví, určitě píší. Tato precisnost je svědectvím a důkazem nejen talentu, nýbrž též vyspělosti a výeviku. Také zajisté ustálenostia rovnováhy duševní, které jsou v životě politickém ještě vzácnějšími nežli v občanském.
Dzieduszycký
25 article
Hrabě Dzieduszycki nemá žádných aristo- kratických allur, manýr a pretensí. Všeho hrdo- pychu prost, jakým naduti bývají jen prázdn šlechticové, o kterých jsem v tomto listě r. 1885 napsal, že se u nich neleskne nic leč jejich la- kované boty, je krajně skromným a prostým. Kdo by posoudil jej dle oděvu, v příčině kterého chová souverenní lhostejnost, ba nedbalost, kdo by posoudil jej vůbec dle jeho vnějšku, kterého si nehledí, kdo by posoudil jej na první pohled a na první poslech, řekl by: „To není demokrat to je ochlokrat“ a křivdil by mu. Byl jednou zván, myslím, že to bylo r. 1896 za hr. Badena, s jinými poslanci všech stran ke dvorní hostině. Přátelé z klubu strachovali se, že přijde ve svých střevicích, ani barvou, ani fa- conou ladných. Musil slíbiti hr. Pininskému, po- tomnímu místodržiteli, že si vezme jiné. Sku- tečně měl velmi pěkné. Dostalo se mu za ně nelíčené pochvaly. Odmítl ji rozhodně, řka- „Vždyť najsou moje, náležejí měmu Józkov komorníku. Na nějaký čas stal se stoupencem Tolstojo- vým. Vzhledem na evangelium: žíti podle pří- rody. Syn musil na statku Jezupolském chodit po selsku a spáti v koňském chlévě. Ale mladý hrabě nechal tohoto naturalismu. Stal se elegant- ním a oženil se. Soukromě je předseda klubu polského ve selý, žertovný, ba šprýmovný pán a společník
Dzieduszycký Baden
26 article
Má neobyčejný dar ridendo dicere verum. Anek doty umi vypravovati znamenitě. Nejsou však všechny salonní. Nejméně z vysoké hierarchie pocházející Stáli jsme jednou, skupina žurnalistů a po slanců, v pravém couloiru poslanecké sněmovny Bylo to v zahajovací schůzi podzimní kampaně Dr. Körber pronesl v ní zase programové vy- jádření. O tom jsme rozprávěli, an uvnitř bývalý ministr financí dr. Böhm-Bawerk již přes hodinu bavil neveliký kruh vytrvalých posluchačů po- drobnostmi rozpočtu. Hr. Dzieduszycki přecházel pokuřuje cigarety ze své višňovky. Pojednou stanul a s nejvážnější tváří děl: „Nemohli byste pánové, mi říci, co to pan Böhm vypravuje panu Bawerkovi?“ Nesčetné jsou jeho aforismy, apergu, filoso- fické sentence, paradoxa. Leckterý výrok are- zarazí svojí nehorázností. Ale také v nejpodiv- nějších zračí se bystré pozorování, zkušenost a nadání, myšlenky odivati bodavými hroty Nejrozšířenější je toto rčení: „Za nic nestojí kdo nebyl do třicátého roku svého věku radi- kálem, kdo však zůstal ještě po třicátém roee radikálem, patří do blázince.“ Takové a po- dobné názory hlásá nepokrytě, bez ohledu na dojem, kterým účinkují na publikum.
Anka doktor Körber Böhm Bawerk Hradec
27 article
Do politiky dostal se z literatury. By nesthetikem, filosofem, literárním historikem. romanopiscem historickým i sociálním. V bel- letrii neměl štěsti. Historie jeho — uveřejňoval je napřed v „Gazetě Narodowé“ a „Dzienniku Polském“ a pak v knihách — měly dvě hlavní vady: přílišnou epickou šířku a mnoho prostoru pro reflexi. Ethické a filosofické práce jeho však velmi se cení. Na sněmě haličském, který by a jest jeho hlavním působištěm, založil sdru- žení několika poslanců, kulturní jakousi frakci Atenčíci zvanou. Je dosud professorem univer sity Ivovské. Filosofické přednášky konal peripa teticky. Vodil své posluchače na procházky, take do mlékáren, a tam přednášel a konal rozhovory Nyní je výlučně poslancem. Na foru je seriosním, opravdovým, kriti- ckým. Při tom obezřelým a také ve výtce, v ná jezdu, v útoku, v obžalobě mírným ve formě třeba rozhodným ve věci. Je všeobecně oblíben Ráda se odpouští mu leckterá malice, leckteré soltise, ať sebe osobnější. Cení se jeho široký rozhled, jeho universalnost, jeho znalost poměrů v zemi. Je Velkopolanem, ale nikoli ve smyslu revolučním, nýbrž jen osvětovém. Není malým, není malicherným, ani národně omezeným. Ne- zve Rusy „Moskaly“ s příchutí nenávistnou, má naopak přátelské styky s ruskými žurnalistya nejeden již uveřejnil s ním interview. Je pol- ským politikem, Rusům haličským nejbližším.
Rus Moskal Gazeta Narodowé
28 article
Když loni přiostřilo se napjetí mezi nimi a Po- láky, šel do jejich schůze a jejich jazykem tam mluvil. Bylo mu to zazlíváno jeho rodáky, ale byl to čin netoliko odhodlaný, nýbrž také pro- spěšný. Pokud svojí iniciativou přispěl k ukon- čení boje o ruské gymnasium v Stanislavi — zastupujeť na říšské radě stanislavský okres velkostatkářský — pokud k zemské subvenci ruskému divadlu ve Lvově, pokud ku přijetí zá- kona, kterým zavádí se povinné učení se pol- skému a ruskému jazyku, tudíž dvoujazyčnost, jaká byla v království českém analogicky do r. 1868, jest ještě v živé paměti. Je nejčelnějším nositelem ideje smíru obou národů, Halič obývajících. Mnoho již vykonal ke smíru tomu dobrého po dobrém. Úkolem, jejž dnes převzal, roste jeho zodpovědnost. Nabyv největší hodnosti, kterouž uděluje sbor zástupeů polského lidu v Rakousku, vzal na sebe úkol, také s tohoto povýšeného místa působiti ku po- kojnému soužití doma, k umenšení, ne-li k za- stavení třenic a půtek nacionálních, které byly a jsou jen povděkem a prospěchem národů ne- německých. Netřeba nám prohlašovati, že akci jeho provázíme upřímným přáním všeho zdaru. Dvakráte měl blízko k ministerskému křeslu. Jediný krok pouze. Poprvé při nastolení kabinetu Körbrova. V lednu 1. 1900. O jeho kandidatuře rokovalo se v klubě. Tenkrát učini výrok, jejž absolutně nelze uveřejnit, ačkoli pro- nesen byl formou nejslavnostnější: přísahou. V protivě tak hrozné byl obsah a ton, že dojem byl jen jeden: potlačený smích a hrobové ticho. Byla dána přednost dru. Pietakovi. Byl místo- předsedou sněmovny a jeho křeslo musilo být uprázdněno pro p. Prada. Po druhé za delegační kampaně peštské téhož roku. Za ní přijel dr. Körber do uherského hlavního města. Védělos
Körber Stanislav Lvov Halič Rakousko