ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 82e04970-71f7-11dc-bb02-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 43 celkem · entity: person 97, place 36, org 11, work 7
1 masthead
Strapa 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
18. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 319.
5 article
Hromadil prudké akcenty, ale sám je sesla- bil. Jednak prohlášením, že mluví toliko — z sebe, jinak hovoře po většině o sobě samém Zakončil pak vylíčení událostí inšpruckých které bylo velmi hněvné, parollou, že dr. Körbe musí býti uklizen. Dr. Kramář, který usedl na německé levici volal na ni: Jen vens ním, nám jest to vhodl Po druhé povstal dr. Körber k replice. Do- padla ještě chaběji, nežli řeč prvá. Nemalý roz- ruch způsobilo sdělení jeho, že místodržitel ty- rolský bar. Schwartzenau věděl již týden na- před, že Vlachové užijí revolverů. Ministr vnitr nepokrytým způsobem obviňoval měst- skou radu a policii inšpruckou z ne- schopnosti. Na levici rozuměli žalobě té, že vláda chce policii v hlavním městě Tyrolska postátniti. Když pak dr. Körber polemiku svou dovršil otázkou, kdo jest vinen, na lavi- cích všeněmeckých a německo-lidových unisono voláno na něj: Dr. Körber, dr. Körberl Jakkoliv zdá se nám, že jak dr. Körber, tak jedna část německé strany lidové zašli dnes dále, nežli zamýšleli, že srazili se prudčeji nežli chtěli, myslime, že doporučuje ee býti pozornými v příčině dalších důsledků dneš ního „rozkolu“. Neposuzujeme ho tra gicky. Nepodobá se nám, že nadešel oka- mžik rozchodu, ale netajíme si, že dr. Körbe nalezá se na ploše nakloněn
doktor Körbe Kramář Körber Schwartzenau Vlach Körberl Tyrolsko
6 article
Z Vídně, 17. listopadu.
Vídeň
7 article
Sněmovna i galerie jsou hojně navštíveny. Mi nistří přítomni jsou do jednoho; novým s mnoha strar ve blahopřeje. Předseda hr. Vetter sděluje, že za příčinou úmrtí saského krále vyslovil arcikněžně Marii Joseí hlubokou soustrast a věnoval vřelou vzpomínku ze nřelým členům sněmovny ryt. Jaworskému, Po schovi, Soukupovi, Piepesovi-Poratynskému, Niesi govi a Acquarolovi. Poukazuje zvláště k záslužno činnosti nestora parlamentu ryt. Jaworského, jenžv kritických okamžicích vždy prostředkoval a náleže! k nejvýznamnějším postavám rakouského parlamentu jemuž přátelé i nepřátelé zachovají vždy čestnou památku. Mezi došlými spisy je zatímný rozpočet na půl léta, branecký kontingent pro r. 1905, nouzoví předloha, dva dofazy a dva pilné návrhy vlašskéhoo klubu stran inšpruckých událostí. Posl. Reichstädtar podal interpelaci stran krva vých událostí v Přívoze a stran školských poměr v Hrabové u Moravské Ostravy. Posl. dr. Piedler podal pilný návrh, aby rel nictvu v okresu královéměsteckém a poděbradském povoleny byly podpory ke zmírnění škod, ntrpěnýci suchem a uvedl čisla škod v jednotlivých těcht okresech nastalých.
Vetter Marie Joseum Jaworský Soukup Posl doktor Piedler Hrabová moravský Ostrava sněmovna PiepesPoratynský
8 article
Posl. Malfalli a spol. dotazuje se předsedy mi nisterstva po inšpruckých událostech pravil, že davy mohly tak postupovali proti nezúčastněným osobán jen pro nedbalost inšprucké policie a stálních úřadů Dotazovatelé ptají se, dostane li se náhrady inšpru ckým Vlachům, jimž způsobeny škody na jejich majetku. Ve druhém dotazu týchž poslanců dovozuje se že inšprucké události způsobily štvanice na Vlnchy tak že jejich pobyt v Inšpruku je nebezpečný; vlašti poslanci a přísedíci zemského výboru musili prchnouti z města. Dotazovatelé by rádí věděli, co stalos k osobní ochraně inšpruckých Vlachů. Posl. dr. Erler podal známý pilný návrh stran inšpruckých události. Nově zvolení a dostavivší se poslanci Dulibi a Krützner složili slib. Exposé ministra finanicí dra. Kosla. Nový finanční ministr, vyžádav si podpory sně- movny při správě rakouských financí, slihuje, že se chce líditi tradičnými zásadami rakouské finanční po- litiky a bude finanění a hospodářský stav státu ličiti sněmovně vždy objektivně a olevřeně, jako jeho před- chůdce. Za nejvznešenější svůj úkol bude pokládati zachování rovnováhy ve státním hospodářství. Dle rozpočtu na r. 1905, v němuž není obsažena průběžná položka, týkající se melioračního fendu, ve- škerá potřeba obnáší 1776.326.854 korun, t.j. o 40,766.972 K více než v minulém roce, kdežto ve- škerá úhrada rozpočtena na 1777,901.387 korun, tedy o 40,391.396 K více než loni. Přebytek
Posl Vlach doktor Erler Dulibi Krützner
9 article
1.574.733 K jest o 375.576 K menší než loni. Roz- počet uzavřen tedy aktivní položkou asi 11/2 millionu korun. Ministr upozorňuje na tuto okolnost zvláště prote, že sostavení aktivní bilance je spojeno dosud se značnými obtížemi a zvláště lelos nebylo jisto, bude-li možno aktivní bilanci sestaviti. Příčina toho leži jednak ve stále vzrůstajících požadavcích cen- trály, jimž ministr za nynějších stísněných finančnícl poměrů nemůže vyhověli v tom rozsahu, jak by za- sluhovaly, takže byl nucen odložiti některé věci, ktere se nejevily nezbytně nutnými. Druhá příčina, kterou se liší zvláště letoění rozpočet od svých předchůdců. jest potreba, aby se sesílily prostředky na umořovac účely, nezbytné při nových státních úvěrech, vynu- v zasvěcených kruzích, proč. Jednalo se o pro- puštění barona Spensa, jmenování dra. Pietaka ministrem justice, jmenování hr. Dzieduszy ckého jeho nástupcem a zrušení výnosu Kindin- gerova. Všochno počlivě tajeno. Do tě míry, že jsem nebožtíku Kaizlovi do Vídně netelefonoval z centrálky, ale z hotelu „Hungaria“ V sobotu podobalo se, že všechno je hotovo. Na terase před připomenutým hotelem dleli jsme skoro de svitání, uvažujíce chance celé akce. Rozešl jsme se, bylo již ke 4. hodině ranní, slibem, že zachováme naprosté mlčení. V ponděli ráno se- děli jsme v levém koutě vestibulu dolegační-bu- dovy. Hr. Dzieduszycki mezi námi. Tu přistoupi z pravého koutu rovnou čarou k němu vládní člověk dra. Körbra a volaje hlasitě, že slyšel to mohl, kde kdo tu byl: „Gratuluji, Excel lence!“ Hr. Dzieduszycki ruky sobě podávané nepřijal, zkabonil čelo a tázal se lhostejně.
Spensa Kaizl Vídeň Hradec
10 article
„K čemu?“ „Ke jmenování ministrem kraja- nem.“ Tableau. Nikdo nepromluvil slova. Vý- znamně jen jsme druh na druha pohlédli. Věděli jsme, že v této chvíli celý plán in realibuse porsonalibus je pohroben. S pochopitelným zá- jmem pozorovali němečtí delegáti tento výjev. V politice není žádného „vždycky“ a žád- ného „nikdy“. Ale myslím, že možnost pro h. Dzieduszyckého, státi se členem korunní rady již uplynula vodou nevrátivou. Dosáhl hodnost trvalejší, vděčnější. Je primus inter pares. Ná- leží t. zv. frakci podolské. Ale není typickým její representantem jako dr. Kozlowski. Není ani tak agrárním, ani tak klerikálním. Tato sku- pina je sdružením junkerským, exklusivně šlechtickým. Stanezyci nejsou takoví. Jsou krajně konservativní, ale osvětově representují veškerý pokrok národa. Všichni čelní akademi- kevé, tolikéž učenci pocházejí z nich. Dělají proselyty všude: také mezi židy. Neobkličují se čínskou zdí. Třetí strana v zemi a v kole, demo- kraté, jimž náležejí obě hlavni města, má dva odstíny. Jeden je všepolský, více proti Rusku nežli Německu frontou postavený. Orgány jeho jsou „Slowo Polskie“ a „Przeglad Wszechpol- ski“. V parlamentě je tento směr zastoupen prof. drem. Glabinským, ačkoli ne officiálně, ai také zjevně, a také drem. Grekem, polským Chamberlainem, jak jej zveme, který není však
doktor Kozlowski Greco Chamberlain Rusko Německo Slowo Polskie Przeglad Wszechpol
11 article
cených všeobecně užitečnými podniky, jako jsou stavba vodních dráh, úprava řek, stavby železnic a udržování naší branné moci. Finanční správa vložila proto do rozpočtu větší položky na umořování, pěi čemž se snažila, aby aspoň větší část uhradila z běž- ných příjmů. Má se tím podporovati pevnost státního úvěru a vzrůst státních dluhů má býti uveden v ná- ležitý poměr k umořování. Proto dlo rozpočtu na r 1905 vloženo nejen 21/2 millionu korun dle zákona z r. 1897, nýbrž nad to ještě 12.8 millionů na umo- ření oněch výpůjček, jimiž se mají uhraditi mimořádné potřeby naší branné moci. Dále byla zařaděna po- ložka na umořování renty, jež má býti vydána na účely vodních dráh. Konečně se žádá okolo 22 mil- lionů korun na soustavné umořování všeobecného státního dluhu, z kteréžto položky bude 71/2 millionu uhraženo z běžných příjmů, takže zbývá opatřiti jen 14.4 mill. vyčáním umolovací renly.
12 article
Ačkoliv náš rozpočet vykazuje v příjmech i ve výdajích vzrůst příbližně okolo 40 millionů, nutno již předem vystoupiti proti možnému mylnému názoru. že také příštího roku bude možno očekávati vzrůsí našich příjmů a že tedy bude možno činiti nároky na značnější rozříření našich státních výdajů. Ministn obrací při té příležitosti pozornost sněmovny na re- fundační položku 17.7 mill. korun, která se v rozpočtu vyskytuje poprvě a zvyšuje stejnoměrně jak příjmy tak i výdaje. Ž 216,176.000 K, povolených delegacemi na účely vojenské, připadá dle kvoty na naši polovinu říše 141,811.000 K. Tato částka má se opatřiti úvěrní operací a potřebný návrh zá- kona jest již sněmovně předložen. Rozumí se samo sehou, že jak tato úvěrní operace tak i ostatní po- žadavky, s nimiž vláda předstupuje, budou se pro- váděli polstupně, aby se na rentový trh emusily činiti nároky větší, než může spotřebovati. Úhrada výloh, spojených s provedením této půjěky, jakoži oněch obnosů, jichž bude třeba na další úvěry, po- žadované společnou vládou, usnadní se tím, že do společného rozpočtu pojata položka, určená na refun- daci pro obě vlády. Jest to oněch 27 millionů. Z nichž na Rakousko připadá 17.7 mill. Odpočítá-li se těchto 17.7 mill. od 40 mill., ukáže se, že příjmy i výdajo vzrostly jen o 23 mill., kterážlo částka nejeví se ab- normálnou, ježto průměrný vzrůst rozpočtu za po- slední desítileti obnáší příbližně 26 mill. Pokud se týče příjmů, není jich vzrůst o 23 mill, nezvykle značný u porovnání s léty 1903 a 1904, jež vyka- zovala vzrůst o 10.9 mill.
Rakousko
13 article
Ministi konstatuje dále, že rozpočel se pohybuje v normálných mezich; byl by však předčasno, pro- hlásiti jej za úplně uspokojivý v tom smyslu, že běžné výdaje jsou uhraženy běžnými příjmy. Bylo totiž i letos nutno užíli nahodilé po- ložky, aby se dosáhlo rovnováhy mez příjmy a výdeji; jest to 5.9 mill. korun, které vzaty do příjmů ze zbytku kupní ceny jižní dráhy.
14 article
Mimořádný rozpočet jest podstatně zatížen tím, že dle usnesení sněmovny náklad na veliké stavební pod- niky hradí se v annuitách. Ačkoliv splátky v annui- lách jsou pro okamžik výhočné, jest to přece vý- pomoc z nouze, která se musí odstranili. Ministr do- znává, že se ani v tomto roce nepodařilo úplně se sprostili umořovací renty, neboť aěkoli se 71/4 millionu korun uhradi z běžných příjmů, bude přece nutno zadati umořovací rentu, ač by lépe bylo obejiti se bez ní. Ačkoliv tedy tento rozpočet nemůže úplně uspo- kojiti, přece musí býti s uspokojením konstatováno že jest pozorovati poslupné lepšení, jevicí se v tom že výpomocná nahodilá položka, jejíž pomocí byle dosaženo rovnováhy mezi příjmy a výdeji, jest leto mnohem menší, než v minulých létech a že obnos. určený na umořování všeobecného státního dluhua vzatý z běžných příjmů, jest větší, než ona výpo- mocná položka. Přes to nutno se zadostiučiněním konstatovati další zlepšení hospodářského a finančního stavu slátu, jevící se zvláště v oněch položkách stát- ních příjmů, na něž má vliv průmyslná produkce ze- jména v příjmech ze železnic, pošty, telegrafu, z do- vozných poplatků, z tabáku ald. Tím byla poskylnula mcžnost navrhnouti v rozpočtu zvýšení dotace na účely osvětové a hospodářské. Ministr upozorňuje dále jako na příznak pokračujícího zlepšení na zvýšený obrat cedulové banky v eskomptu, na trvale příznivý směnečný kurs v cizině, na vysoké niveau našich rent, varuje však před příliš optimistickým nazíránim. paněvadž dosah a trvalost tohoto zlepšení není ješt zajištěna a schází zejmena důležitý moment jistoty vzhledem k uherskému vyrovnání a obchodním smlou- vám s cizinou.
15 article
Přecházeje k finančnímu hospodářství v r. 1903. ministr upozorňuje, že rok 1903 skončil deficitem 1.8 mill. korun přes to, že na rok 1904 převedeno pradloužených úvěrů za 84 millionů, kdežto r. 190 převzal takových úvěrů jen ze 71 millionů, takže mu bylo ulehčeno o 13 millionů korun. Pokladní hotovost stoupla sice r. 1903 o 4 mill, korun, ale o tutéž částku se zmenšil výnos zadané již železniční investiční renty. Ve skutečnosti pokladní hotovost se zmenšila o 28 mill, korun. Konečně se dotýká uveřejněné právě zprávy o da- ních, jež se sešly za prvá tři čtvriletí tohoto roku ukazuje, že by mohly vzniknouti pochybnosti o tak přiznivém provedení finančního plánu, jako v roce minulém, kdežto v přímých dávkách rozhodující výnos z cukerní daně neobnáší 40 millionů, nýbrž, vezme-li se věc správně, pouze 15 millionů; stoupnutí výnosu z cel spočívá na nahodilých momentech (silném do- vozu obilí a vína, majícího ještě celní výbodu). O re- formě činžovní daně ministr nemůže se ještě pro krátkost svého úřadování vysloviti, ale obirá se již pilně touto otázkou, podobně jako reformou poplat- kovou. Také nemůže ještě zaujati určitého slanovisk k otázce snížení daně z cukru, poněvadž nebylo ještě možno utvořiti si přesný úsudek o rozvoji této daně.
16 article
hovorným jako jeho anglický vzor. Ve Vídni ještě nepromluvil. Nevim, proč, Slyšel jsem však, že příčinou je němčina. Z uvedených tří složek záleží polský klub. Udržeti rovnováhu jejich, najíti východ ze snah různých, ba často krajně nepřátelských, spojit všechny síly ke snaze společné a svorné, tot dílo těžké. Neví, kdo nezkusil. Dzieduszyckéh čeká práce svízelná. Zajisté je si toho vědom. Než on náleží k těm, kdož sdiloji minění sociál ního politika, že tam, kde je mnoho mlh, činnos je nejkrásnějším klidem. Může říci o sobě, že celý jeho život, plný ruchu a nepokoje, zasvěcen byl národu, jemuž rodina Dzieduszyckých prokázala služby neza- pomenutelné. Svým majetkem. Hrabě Vojtěch. nemajetný, mu dává, ce má: svůj duševní fond.
Vojtěch Vídeň
17 article
Ten klade na oltář vlasti celý. Pro ni chtěl jed- nou obětovati také sebe sama. Posl. Daszyňskr mluvě o volbách haličských, křikl naň: „Vaše ruce, pane hrabě, jako předsedy centrálního vý- boru volebního, jsou potřisněny krvi!“ Hrabě Dzieduszycki dal jej vyzvati na souboj. Ale so- ciální demokrat přišel k němu a pravil: „Nechei dáti příležitost vám, abyste jako věrný katolík dopustil se hříchu, sebe pak uchrániti chci hlou- posti. Proto souboj odmítám.“ Vyskytl se jednou spor, je-li stenografie uměním, vědou, zručností. Zůstal nerozřešen Snad je dovoleno rozhodnouti jej v ten smysl že je vším: uměním, vědou, zručností. A tentýž je spor o politice. A snad je dovoleno též o ní jako o těsnopise, že jest uměním, vědou, zruč ností. Jen že je po každé stránce úkonem sví- zelným, protože složitým, zodpovědným, riskant- ním. Jenom hazardník pustí se do ni lehko- krevně. Muž opravdový a poctivý ji podniká s největší bdělostí a nikoli bez vniterního nepo- koje. Sotva se mýlím asi, dím-li, že hr. Dzie- duszycki jest ode dneška více rozechvěn, nežl byl do dnes. Pamětlivi jeho sympatií pro věe a zdar našeho národa, voláme autora adresn osnovy z r. 1897 na těžkou jeho pouť: Šťastnou cestul Ve Vídni, 17. listopadu. Finanění ministr končí opětovnou prosbou za podporu sněmovny a žádosti, aby státní rozpeí-t byl vza rychle v úvahu.
Posl Dzieduszycký Vídeň
18 article Körbrův proslov.
Körbrův proslov. Zvyklý načrinouti na počátku každého zasečkn říšské rady stručný obraz siluace, chci také dnes vy- hověti tomuto zvyku a předevšu líci, že poměrý moe- nářství k cizím mocnestem jsou stále přátelské a dů- věryplné. Před dvěma léty obnovený spolek s Něme- ckem a Ilalií jevil také od té doby svůj účinek na za- chování míru. Naše dorozumění s Ruskem v ptázkách balkánských, které dotýkají se nás tak blízko, trvá nezkaleně dál a máme pevnou naději, že započaté dílo oprav bude dokonáno. Poslední opatření týkají se na zkoušku zavedení nové spravedlivé soustavy ve vy- bírání desátku, která osvědčila se tak, že příštím rokem má býti zavedena v celém obvodu oprav. Reorganisace četniciva pokračuje, neboť poskytuje účinný prostředek k zjednání a zachování veřejného pořádku. Také spo- řádání finančních poměrů je v proudu, aby mehlo býli užito příjmů země více než dosud k jejimu ho spodářskému zvelebení. Pak podaří se nezištným sna- hám Rakouska a Ruska, k nimž Porta měla by se při- pojiti ve vlastním zájmu, dospěti již v brzké době k positivným výsledkům. Krvavé události v Asii (posl Erler: V Inšpruku!), jejichž brzkého ukončení každý přítel lidstva si nejtoužebněji přeje, dotýkají se nás polud, že trpí jimi obchod Přecházeje k událostem vnitřní politiky mám za svou povinnost především proněsti několik slov o změnách v ministerstvu, které jsem již prostředni- ctvím předsednictva sněmovně oznámil. Litujeme živě odstoupení dřívějšího ministra financí a ministra orby Posl. Schuhmeier: Teho nelituje zajisté nikdo mimo vás, excellence Posl. Wolf: Na širém Božím světě nikdo!
Körbrův Ilalie Port Erler Posl Schuhmeier Wolf Rusko Rakousko Asie spolek s Nout V Inšpruk
19 article
Posl. Schumeier: Dej mu Pánbůh věčnou slávu, abychom se s nim nikdy neshledali. Dr. Körber: První, jenž pyl jako vědecká auto- rita uznán a také ve správě svého odboru osvědčil se požíval důvěry sněmovny i veřejnosti. Bohužel ne- pokládal již dávno své fysické síly více za dostatečné a prosil opětně za propuštěnou. Nechci zamlčeti, že jistá příhoda, které přikládal snad přece větší význam potud, že vláda nedala z rukou nijakého prostředku k obraně, přiměla ho prositi velmi důtklivě za pro- puštěnou, takže musil jsem předložiti žádost císaři. Posl. Schumeier: Zadusil se refundačním švindlem! Dr. Körber: Jeho nástupce je pro své dřívější postavení se vším finančnictvím a úvěrnictvím říše dobře obeznámen. O novém p. ministru orby mohu lici, že získal si již svou dosavadní působnosti nej- hojnějších sympatil u zemědělců bez rozdílů stran (Pochvala.), . .. Posl. Schumeier: A báňských radů! Dí. Körber: ....které budou jej zajisté prová- zeti při jeho úřadování. Jmenování našeho u jeho národa i v právnickém světě tak vysoce váženého třetího nového kollegy má znova dokázati, že vláda nehodlala nikdy odstrkovati vysoce vyvinutý český národ.
Posl doktor Körber
20 article
Posl. Schreiter: Ale Němcel Dr. Körber (pokračuje):... A protože si s plným důrazem přeje čilého účastenství jeho legitimníchi zástupců ve všech dílech zákonodárství. Bezpříkladná rozmanilost strannických poměrů národních a politi- ckých způsobuje, že vláda, jakkoli pečlivě uvažuje z předu každé jednotlivé opatření (Posl. Schreiter TTaké v Inšpruku? Posl. Völkl: Fuj. Inšpruk !) jakkoli jl na tom záleží, aby v nijakém směru ne- ublížila, přece leckdy následkem nezbytné nulnosti musí učinit opatření, jež dodalečně, jakož klidně mohu připomenout (Posl. Wolf: Vedou ke vraždám a zabi- jáclví), docházejí mylného strannického výkladu. (Vý- křiky.) Vláda, jež nezvratně trvá na programu obsa- ženém v trunní řeči ze dne 4. února 1901, může v ta- kovýchto případech poukázati jen na to, že jest prosta veškeré zlé vůle a že jedná jedině se stanoviska státu (Posl. Wolí: Se stanoviska poslovanění!), jež z našich poměrů nekryje se vždy s přáními všech národ- nich stran (Posl. Wolí: Tu se bere ohled raději na oslatní národy, jen pro Bůh ne na Němce!). Avšak budiž mi dovoleno připomenout, že tuhé zápasy po- sledn doby vzbudily namnoze citlivost, jež nepůsobi nikterak příznivě na politické poměry. P'řemoci tuto nebezpečně stupňovanou cillivost, jesi nejbližším úko- lem. (Posl. Wolí: Kdo byl zabit, není již citlivý.) Jen návrat ke správnějším společným poradám má býti získán, aby stát mohl vyhověl svému úkolu rovno- měrné ochrany obyvatelstva v plném rozsahu. (Posl.
Posl Körber Völkl Wolf Němec Inšpruk
21 article
Wolf: Vyrovnání a obchodní smlouvy dle předpisu maďarského.) Zájmy, jež jsou všem národům společny. nesmějí trpět národními vášněmi, jinak by vznikly nenahraditelné škody. Není uniformy státního občan- ství, jež by mohla býti poslána každému do domu s berním archem. Vnitřní mir státu předpokládá sou- hlas obyvatelstva s veřejnými poměry. Náš stát solva kdy bule zproštěn národního soupcření... (Posl. Schalk: Proto se poslovaňuje) a nejsem dosti blouz- nivý, abych tim rozuměl pouhé závodění o bohatství, vědu a umění. Spatřuji v tomto zápase boj o mec. Avšak rovněž je mi zřejma nezbytná nutnost, aby lenlo zápas udržel se na zákonně půdě, a sice stra- nami, jako že jsou pravidla ryšířskostí, jakož i pra- vidla válečná. (Výkřiky.) Vláda si toliko přeje odkázati národní zápasy na tulo cestu, pak nechať se jen zá- pasí dále, neboť stát tím neutrpí. Bude jednolným vý- razem vůle všech, také všech národností, obývajícíeh Rakousko. (Odpor.) Rád bych se byl vyhnul, promlu- viti též o jiných věcech při této příležitosti (Hlasy Jen mluvit!), poněvadž bezpochyby dotazy a návrhy bude k tomu poskytnuto hojně přiležitosti. (Velký hluk Předseda opětně zvoní.) Avšak poslední události v Iněpruku nutí mne, abych aspoň o tom promluvil.
Wolf Posl Rakousko
22 article
Italské kursy na inšprucké universitě byly již od r. 1864 a byly všeobecně uznávány za nutné zejmena pro získání potřebného úřadnického materiálu. P celou tu dobu nebylo stesku na hrozící povlašťování hlavního města Tyrolska. (Posl. Erler: Tehdáž byla zcela jiná organisace). Ještě před třemi léty, kdy ná- rodní otázky v této sněmovně se zvláště přiostřovaly a také otázka zřízení vlašské university vážně se dostala na přetřes, vyslovila se vynikající osobnost nejpokročilejší německé strany proti přeložení vlaš- ských kursů z Inšpruku. Cltuji doslovně „Ostdeutsche
Posl Erler Tyrolsko
23 article
Rundschau“ ze dne 6. listopadu 1901: „Jest ovšem zlejmo, že by vlašská universita v Rakousku zname- nala ohromnou podporu cílů národně vlašskýcha škoda, jež by tím prostředně vznikla našim snahám, byla by nepoměrně větší, než kdyby na německé uni- versitě v Inšpruku pod německým rektorem a děkanem zřízeny byly kursy parallelní. (Slyšte! slyšte!) Jinak by se věc měla, kdyby Inšpruk byl blíže rozhraní jazykového, jako Bolzano, tak že by již přílomnost tolika studentův a professorů jiné národnosti byla nebezpečím pro německý ráz města. Ale také tato obava odpadá. Všeněmci zajisté nemohou spoléhat na sympatie a podporu svých snah se strany vlády a také na ně nespoléhají. To však nevadí, že prospěchy obou mnohem častěji, než se zdá, jsou souběžné. Co se týče autonomie jižního Tyrolska a spojené s ní vlašská university, je tomu tak. Dle mého názoru jest ve prospěch Němců, jíti v tomto případě s vládoua spatřovati ve vlašských parallelních kursech menší zlo (Slyšte! Slyšte!), než podporovati snahy Vlachů po samostatné universitě. Domněnka německých stu- dentů, že svým rozhodným projevem poslouží něme- ckým zájmům, byla klamna, neboť vždy hlasitěji ozývá se volání po vlašské universitě v Terstu. A právě proti tomu, aby v tomto jediném přímořském, obchodním městě německého Rakouska byla zřízena, měl by být obrácen odpor Němců.“
Inšpruk Němec Vlach Rakousko Tyrolsko Terst Rundschau slyšet ! slyšet Bolzano
24 article
Ačkoliv od té doby nejevily se nijaké příznaky povlaštění v Inšpruku, vznikla tam přece značná agi- tace, jež vedla k třenicím na universitě a vláda musila pomýšlet na odstranění příčin. Poněvadž zřízení samo- statné vlašské university neb jen fakulty v jiném městě cestou nařízeni jest vyloučeno, jakož i aby vlašským studentům umožněno bylo pokračování ve studiích, zbývala jediná cesta, podati říšské radě návrh zákona o zřízení práv. fakulty v jiném místě. Pro tu dobu však v Inšpruku odloučením vlašských studentů ve fakultě pokud možná málo souvisící s universitou mělo byt vyvarováno možným výtržnostem. Řečník dovozuje dále, že opatření toto stalo se v souhlasu se senátem university inšprucké a označeno zřejmě jako proza- timné. (Posl. Erler: Rakouská provisoria.) Avšal přes to rozčilení jen vzrostlo. Snad by se byly mysli časem přece utišily, kdyby nebyly nastaly osudné události večer po zahájení semestru. Nechce se o nich zmiňovat, dokud věc ta nebude vyřízena soudem. (Hlučné výkřiky. Posl. Stein: Jste spoluvinníkem Největší lotři byli propuštěni. Dostali jsme lelegramy z Inšpruku, že byli propuštěni. Předseda volá posl
Posl Stein univerzita inšprucký zákon o zřízený práv . fakulta
25 article Jos. Penížek.
Jos. Penížek. Sleina k pořádku. Nepokoj.) V tu chvíli chci promluviti toliko o vlašské fskultě. Národnosti, jež ivoři 45 pro veškerého obyvatelstva země, odpírá se zcela krátke provisorium pobytu ve hlavním měslě. Rečník pouna- zuje na nulnost svornosti obou kmenů v zemi a pro- hlašuje, že odmítá metodu lokálního projednáváni životních otázek německého lidu jménem vlády, jež hedlá urý nepředpojatě šetřit zájmů všech kmen v říší. Nenávisť a pronásledování jiných nárednost nejsou prý základní podmínkou postavení Němců. (Pochvala a potlesk.) Co se týče věci samé, žádá sně- movnu, aby záhy přikročila ku poradě o vládním návrhu na zřízení vlašské právnické fakulty, aby pro- visorium v Inšpruku co nejdřive skončilo. (Výkřiky nepakoj.) Vláda si přeje, aby již přednášky druhého semestru byly na definitivní fakultě. Dovolte mi .. (Četné výkřiky a nepokoj.) Pravil jsem již, že neche teď mluvit o výtržnostech. (Hlučný odpor.) Dovolte ještě zpravili sněmovnu o přípravácl k nynější parlamentní kampani.
Penížek Němec vlašský právnický
26 article
Posl. Wol4: S poslanci miuvie jinak, to si ne- dáme líbit Dr. Körber: Od pana poslance Wolfa nepři jimám poučení (Pochvala a potlesk.) Posl. Wolf: To je mi lhostejno! — a pokři- kuje dále. (Hluk.) Dr. Körber: Na mne si nepřijdete. (Hluční pochvala a potlesk.) Jen se opovažte! (Pochvala n jedné, hluk a výkřiky na druhé straně.) Posl. Wolf: Pro vaši smečku! Tak opovážlivě mluviti nesmíte. Erlera jste strhal. (Pochvala a po- llesk; blasy. Bouřiivé »Bravo dr. Körber«.) Posl. Wolí: Tu pochvalu vám přejí. (Hiuk.) Dr. Körber: Podáme oběma sněmovnám ně- které nové předlohy hospodářské, o dráhách nižšího řádu, o společenstvech s obmezeným ručením, zákon o změně zápisů do obchodních a společenstevních rejstříků, zákon šekovní, zákon o svolávání věřitelů o náhradě za nevinnou vazbu vyšetřovací, o ručen za škodu, způsobenou automobily a j. Vystěhovale- cká předloha je nutna; také nový živnostní řád Kromě toho i rozpočet na rok 1905 a zatímný rozpo- čet na první půlletí t. r., předlohu a zákon k uleven nouze, bychom měli rádi záhy vyřízeny. Posl. Schuhmaier: A kde je starobní po jišťování? Dr. K örber: Počkejte! Dozvíle se. Posl. Wolí: Až snad po vyrovnání. Dr. Körber: Nedávno zmínil jsem se, že stu- dujeme reformu veřejné správy. Materiálu je boj- nost. Dosavadní správa je zastaralou a sráží ses správou autonomní. Záhy předložíme stručný nástin nedostatků dosavadní správy. (Hlasy: Však je na čase !); parlament a veřejnost jej doplní. Osnovy správní nápravy dokazují zřejmě, že vláda nechce sahnouti na zemskou neb obecní samosprávu. Jedná se o prospěch obyvatelstva a zjednodušení správy.
Posl doktor Körber Wolf Erler Wol
27 article
Pravdou pronikneme k dobrému. V jiné předloze vytknou se zásady starobního a invalidního pojišto- vání (Slyšte! Posl. Seilz: Zásady ?) . . . a forma úplně vypracované předlohy, za jejiž bezodkladné vyřízení nežádáme, protože je třeba, vyžádat si úsudků korporací a poradních sborů. (Posl. Schuh- maier: Už na to čekáme!) Při úhradě bude se dbáti na finanční stav stálu i zúčastněných tří inieresentských. Posl. Pacher: Při vojenských požadavcíchs toho nestalol Posl. Schuhmaier: Na děla jsou milliony. Dr. Körber: Renty drží se ve svých mezích za vývoje bude se moci také více vykonati. Mini- mum v předloze vytčené je ochranou před hladem že brotou. Přecházím — mluvě se stanoviště státu — k opa- tření vlastního domu. Hmotné otázky nemohou s stavěti nikdy samy do popředí. Duchovní statky budou zaujímati vždy první místo v této državě, neboť jsou útočištěm, jež zločinná ruka nemůže zni- čiti. Vláda ví, čím jest obyvatelstvu povinna a ne- dopustí zatmíti svůj cíl. Rakousko musí se drželi po příkladu cizích slátů, jež shromažďují také hohat- ství. Snaží se o konsolidování svých hospodářských poměrů a my nesmíme za nimi pokulhávati. Posl. Schreiter: Pěkná slova, ale kde jsou skutky? Posl. Wolí: Ty jsou v Opavě a v Inšpruku Dr. Körber: Rakousko neúčastní se osadní politiky Posl. Wolf: Ta by nám tak ještě scházela. Dr. Körber (pokračuje) .... jíž otvírají se i malým státům nové světy. Musí ukázati, co dovede.
Posl Schuh doktor Körber Wolf Min Rakousko Opava Kurier
28 article
Poukazoje na úrokovou míru v Německu (5 proc.,a na výhodnější a levnější poskytování peněz rakousko- uherskou bankou. Mame znamenité, dalšího vývoje schopné zemědělství, pokročilý průmysl a obchod, odkázaný na velké rozšíření; máme zachovat a roz- množovat dosud velmi skrovné jmění Rakouska. Ně- mecko uzavírá obchodní smlouvy jednu za druhou — naše smlouva s ním, troufám, bude záhy uzavřen — a ustanovilo již dávno svůj nový celní tarif, Podobně jiné státy: Itahe, Rusko, Rumunsko, Švýcarsko. Proto nesmíme otálet ani my. Co možná nejdříve musíme dospěti k nové celní a obchodní smlouvě s Uhrami, neboť je hlavním základem hospodářského zdaru obou částí říše. Musíme usta- noviti celní taril, jímž zabezpečí se ochrana domác výroby všude, kde to nebude možná smlouvou. Mu- sime dospěti k novým obchodním smlonvám, abychom nebyli osamoceni. Všecky ty a příslušné záležitost musí se však spořádati Hodina rozhodnutí přiblížila se. Troufám, že rakouská říšská rada odhadne svůj význam. Zodpo vědnost, již přijímáte, bude vaším upokojením, vaš hrdostí, neboť budete moci říci, že jste stvořili nov hospodářské Rakousko. Prolo nabádám sl sněmovnu k svorné práci. Oživující slunce bude svítiti dllu k spáse říše a ku prospěchu všech jeho občanů. Bude blahoslaveno, neboť, pánové, rakouští národové jsou při této užitečné práci s vámí ! (Pochvala.) Posl. Malfatti navrhuje, aby se zahájila bez meškání debata o ministrpresidentově prohlášení c9ž přijímá se jednohlasně.
Posl Německo Rakousko Rusko Rumunsko Švýcarsko Uhry
29 article
Inšprncké události.
30 article
Poslanec dr. Erler pojednává obšírně o výtržno- stech inšpruckých. Slaví usmrceného malíře Pezzeje jako mučedníka a tvrdí, že Vlaši byli na pouliční zá- pas úplně připravení a že hned po prvních ranácl holi se strany Němců počali stříleti do Němců, ozbro- jených prý toliko holemi neb úplně bezbranných a sice prý nikoliv do vzduchu, nýbrž přímo do Němců Se strany německé prý nepadl jediný výstřel. Řtečník kará chování místodržltele a vytýká, že vojsko, mez nímž prý bylo nápadně mnoho Vlacho, bez přede- psaného signálu k útoku útočilo na dav bodákem Vojáci počínali prý si přímo zuřivě, aniž jim před stavení v tom bránili. Obviňuje především vlašské studenty, kteří se odvážili na německé obyvatelstvo stříleti, za druhé onu čásť vojska, jež proti kázní po čínalo si surově vůči občanstvu a konečně vládu dra. Körbra, jenž tu dnes není (Volání: Fuj! Körberl) ministra vyučování a místodržitele Schwarzenaua a je jich orgány, kteří jsou morální původci těchto události.
doktor Erler Pezzej Vlach Němec Körbr
31 article
Nikde prý nepožívali italští studenti takého poho- stinství jako v Inšpruku a došlo-li v poslední době k srážkám, byli tím vždy vinni oni. Střelba na ne- připravené a bezbranné lidi byla prý úkladné připra- vena. Také prý bylo těžkou chybou, že užito ital- ských vojáků proti Němcům. (Hlasy: Tak to bývá vždycky v Rakousku! Posl. Pernerstoríer Sjednoťme se pod heslem: Pryč od Rakouskal) Správnou odpovědí sněmovny na výstřednosti vojska by bylo, kdyby tak dlouho odpírala veškery poža davky na vojsko, dokud nebude zjednán pořádek. Hlavní vinu má vláda a místodržitel inšprucký, jenž přes prolest občanů pustil na občany vojsko. Jediná polehčující okolnost pro něho jest, že dostal o předsedy ministerstva přesný rozkaz, aby při ne pokojích co nejostřeji zakročil. (Slyšte! Slyštel) Ministru vyučování vytýká řečník, že nedostál slibu ve příčině odstranění vlašských kursů z Inšproku.
Němec Posl Rakousko
32 article
Také on prý nejednal samostatně, nýbrž jako biřie Koerbrův. Řečník kárá dále ostře chování předsedy ministerstva při známé rozmluvě s ním. Rečník pod- robuje ostré kritice zřízení vlašských kursů v Inš pruku a prohlašuje zřízení národní university za ne- slýchaně protismyslné a odmítá výtku předsedy ministerstva ve příčině bezuzdné agitace. Předseda ministerstva nedostál žádnému svému slibu a po- stavil na místě vůle lidu byrokracii. Na konec vy- zývá sněmovnu, aby se jednomyslně postavila prot předsedovi minislerstva a přispěla k vyčištění vzduchu. (Hlučná pochvala. Řečníku se gratuluje.) M.-p. dr. Kčrber praví, že sněmovna vyslechls právě řeč, proti jaké brojil při jiné příležilosti, pro- lože není slušna. Při svém vyličování může zástati kladným, neboť dopoustí věc i její doklady. O národní stránce inšprucké záležitosti již se zmínil s náležitou diskrstností, aby neutrpěla vážnost státu jako státu kulturního. O vysokých školách nemohou roc bodo- vati výtržnosti, zvláště jedná-li se o instituci, trvajicl přes 40 let, nutnou v zájmu státu a vyhovující po- třebě starého kulturního národa. Tíenice mezi stu- denty nebývají vzácnosti, ale vysvědčuje studujíeí mládeži, že i při nejprudších srážkách dovedla držeti se v mezích, jež sluší akademickým občanům. Ze se v Inšpruku střílelo z revolveru, vojsko zakročilo hedákem (Hlučné výkřiky), krev jednoho zabitého zbarvila zemi: to mohlo se státi, když se začlo agi- tovati — mimo studentské kruhy — v obou táboreer a vyskytly se —— jak obyčejně — živly, jež nemaji co ztratiti a mohou pouze získati.
Koerbrův doktor Kčrber
33 article
Vláda uznává svobodu tisku, shromažďování spolčování a nezmění ji, přijímajíc zodpovědnost za všecko i za inšprucká opatření od výnosu o vlašské právnické fakultě až k povolání vojska. Za nedosta- tečnou městskou policii nemůže (Hlučný odpor), ai za agilaci, jež roznítila se v Inšpruku závoděním po popularitě. Tato agitace je také vinna výtržnostm ač zločinný skulek vlašských studentů se musí rovně odsuzovati. Min. předseda líčí stav věcí a konstatuje že místodržitel byl ve styku se všemi činiteli na obou stranách, aby se působilo na studenty konej šivě. Purkmistr ubezpečoval ho, že může ručrti za zachování pořádku a odmít! pomoc četnictva i vojska. Dne 4. t. m. odmitl četnictvo, spoléhaje se na měst- skou policii. Konstatuje, že při odchodu vlašských studentů z hostince bylo tam jen málo policiea před hostincem čekalo mnoho inšpruckých obyvatelů, z nichž mnozí s holemi a křičeli proti Vlachům.
Vlach
34 article
Záhy potom padly výstřely. Co se zatím událo, není ještě zjištěno. Policie připouští, že se spílalo, ale neví, kdo začal. Hlavní příčinou zdá se býti, že vlašští studenti chtěli odejíti v řadách. Policejní pomoc dostavovala se zvolna a proto mistodržitel byl nucen povolati vojsko, jež sborový velitel — arcikníže — jen nerad povolil. U přítomnosti místodržitelského úřadníka nečinil však žádné námslky. (Slyšte! Slyšte!) Zakročení vojska — jak se často stává — mělo za následek smrt zcala nevinného člověka. Avšak jist je, že bez vojenského zakročení by bývalo před hostincem bo- jiště s mnohými mrtvými a raněnými (Oho!), nebot Vlaši střileli a Němci bili holemí a kamením. Z tčení vlašských studentů by bývalo provázeno krve- prolitím. Dav ztýral nejen Vlachy, ale také strážníky a to — dle úřadní zprávy — nelidsky. Místodržilei oznamoval týden napřed, že vlaští sludenti jsou od- hodláni opřiti se revolvery případnému útoku (Hluk a výkřiky.) a já dal náležité rozkazy. Nevědělato snad policie, co bylo již dávno známo? Místodržitel zmínil se o tom purkmistrovi výslovně. Neměla se policie postarat, aby vlaští studenti revolverů po- užiti nemohli? Místodržitel nabízel purkmistrovi čet- nictvo a vojenskou assistenci, upozorňoval ho, že vlaští studenti mají zbraně, avšak nestalo se žádné opatření. Když místodržitel vyžádal si vojsko, purkmistr vyžádal si další lhůtu k jeho zakročení. Když ko- nečně 4. t. m. místodtžitei učinil náležitá opalření. bylo po výtržnostech. (Hluk a výkřiky.) Za to žádala městská rada inšprucká ve své resoluci za jeho od- stranění, ha jeden z jejich řečníků nazval h vrahem. Posl. Malik: Tím je! (Hluk a výkřiky.) Místopředseda Žáček volá Malika k pořádku.
Vlach Němec Posl Malik
35 article
Dr. Körber: Co se stalo posledně v Inšpruku, svědčí o stavu abnormálního rozčilení. Mistodržitel jednal zcela korrektně. (Hlučný odpor.) Konal svou povinnost. (Odpor.) Jest jisto, že zjednaní lidé roz- nesli zprávu o schůzi su bílého kříže« po všech hospodách, že z některých oken na ulici Marie Terezie bylo slyšeti signální plšťalky a že starší pán přijímal zprávy hochů, již k němu přibhali z vlast- ního jeviště událostí. Vzpomenu-li věty ve známém provolání o »věrolomné vládě — jako bych byl kdy dal dru. Erlerovi nějaké slovo — dokázal jsem sou- vislost věcí. Žaluje se na nás, že jsme chtěli zříditi kulturnímu národu vysoký vědecký ústav na kratičký čas v městě, až bychom jej pomocí parlamentni mohli přeložiti jinam, ale podněcovány vášně, jež zničily budovu této školy. Kdo je vinen? (Hluk hlasy: Körber ! Bravol) Rokování bylo potom přerušeno a odročeno na zejtřek. Mezi došlými spisy jsou dále návrhy posl. No- waka a spol, na rozšíření telefonů v okresu dě- čínském. Dotazy podali poslanci Prášek a spol. po zabavení huspodářských plodin Jos. Fryšného v St. Kolíně; — Brdlíka a spol. po zakázaném výletu sokolských spolků do Prachatic; — Udržala a spol. po chování se jistého herního úřadu; — dra. Kl um- para a spol. po bezohledných berních exekucíchu nuzných hospodářův a maloživnostníků v některých Českých okresích; — Práška a spol. po obnovení kilomelrového tarifu v Čechách za příčinou nouze ; — Formánka a spol. po vyšetření živelních ško v Čechách zemědělskou radou a samosprávnými kor- poracemi; — dra. Dyka a spol. po bezohledném vymahání nezáplacených daní v klatovském okresu — Walze a spol. po odkladech ve vyjednávání ob- chodní smlouvy s Ruskem.
doktor Körber Erler Prášek Udržal Klement um Formánek Dyk Marie Terezia St . Kolín Prachatice Čechy Rusko sokolský spolek
36 article
Posl. Kaiser a sp. podali pilný návrh stran slovanských parallelek na německých učitelských ústavech v Opavě a Téšíně, totiž vyzvali vládu, aby je hned zrušila, Posl. Pernerstorfer žádal — po přeruše- ném rokování o Körbrově proslovu — aby se svolal immunitní výbor k vyřízení svých záležitostí. Posl. Dulibič přistoupil ke státoprávnímu ohražení chorvatských poslanců dalmatských. (Po- chvala mezi Cborvaty.) Posl. Berger nalehal na svolání zdravotního výboru, aby řešil lékárnickou reformu a předseda výboru dr. Chiari slíbil svolati výbor příšti týden. Poslanec Berger žádal předsedu, by zjistila, není-li vláda sama vinna nynějšími parlamentními poměry; dále chce-li opříti se omezování ústavních práv zneužíváním 8 14. a nalehat, aby předseda mini- sterstva z uslavičného odpíráni státních nutností učinil důsledky a kdyby tak učiniti nechtěl, aby předseda dle § 48. jednacího řádu svalal mimořádnou schůzi. jež by zjistila zodpovědnost ministerstva a učinila po- třebná opatření. Schůze skončena ve 4 hodiny odpoledne a příšte bude zejtra o 11. hoddině dopolední. Rozpočet na rok 1905. 1904 1905 korun 11,300.000 11.300. 000 176 844 181. 195 3,075.515 3,135.918 63.824 53.124 Výdaje
Posl Kaiser Téšín Körbrův Berger doktor Chiari Opava
38 article
Kabinetní kancelář. . . Řršská rada . . . . . Říšský soud . . . . Mlinisterská rada a správní sond. Přispěvek na společné po- třeby Ministerstvo vnitra . zem. obrany osvěty .. financí . . obchodu . . » železnic . . orby » spravedlnosti Nejvyšší účtárna . . . Pense . . . . . .. Subvence a dotace . . Státní dluh Správa státního dluhu Celá potřeba . . . 1776,826.65 3,563. 493