2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
18. listopadu 1904.
5
article
Hromadil prudké akcenty, ale sám je sesla-
bil. Jednak prohlášením, že mluví toliko — z
sebe, jinak hovoře po většině o sobě samém
Zakončil pak vylíčení událostí inšpruckých
které bylo velmi hněvné, parollou, že dr. Körbe
musí býti uklizen.
Dr. Kramář, který usedl na německé levici
volal na ni: Jen vens ním, nám jest to
vhodl
Po druhé povstal dr. Körber k replice. Do-
padla ještě chaběji, nežli řeč prvá. Nemalý roz-
ruch způsobilo sdělení jeho, že místodržitel ty-
rolský bar. Schwartzenau věděl již týden na-
před, že Vlachové užijí revolverů. Ministr vnitr
nepokrytým způsobem obviňoval měst-
skou radu a policii inšpruckou z ne-
schopnosti. Na levici rozuměli žalobě té,
že vláda chce policii v hlavním městě Tyrolska
postátniti. Když pak dr. Körber polemiku svou
dovršil otázkou, kdo jest vinen, na lavi-
cích všeněmeckých a německo-lidových
unisono voláno na něj: Dr. Körber, dr.
Körberl
Jakkoliv zdá se nám, že jak dr. Körber, tak
jedna část německé strany lidové zašli dnes
dále, nežli zamýšleli, že srazili se prudčeji
nežli chtěli, myslime, že doporučuje ee
býti pozornými v příčině dalších důsledků dneš
ního „rozkolu“. Neposuzujeme ho tra
gicky. Nepodobá se nám, že nadešel oka-
mžik rozchodu, ale netajíme si, že dr. Körbe
nalezá se na ploše nakloněn
doktor
Körbe
Kramář
Körber
Schwartzenau
Vlach
Körberl
Tyrolsko
6
article
Z Vídně, 17. listopadu.
Vídeň
7
article
Sněmovna i galerie jsou hojně navštíveny. Mi
nistří přítomni jsou do jednoho; novým s mnoha strar
ve blahopřeje.
Předseda hr. Vetter sděluje, že za příčinou
úmrtí saského krále vyslovil arcikněžně Marii Joseí
hlubokou soustrast a věnoval vřelou vzpomínku ze
nřelým členům sněmovny ryt. Jaworskému, Po
schovi, Soukupovi, Piepesovi-Poratynskému, Niesi
govi a Acquarolovi. Poukazuje zvláště k záslužno
činnosti nestora parlamentu ryt. Jaworského, jenžv
kritických okamžicích vždy prostředkoval a náleže!
k nejvýznamnějším postavám rakouského parlamentu
jemuž přátelé i nepřátelé zachovají vždy čestnou
památku.
Mezi došlými spisy je zatímný rozpočet na
půl léta, branecký kontingent pro r. 1905, nouzoví
předloha, dva dofazy a dva pilné návrhy vlašskéhoo
klubu stran inšpruckých událostí.
Posl. Reichstädtar podal interpelaci stran krva
vých událostí v Přívoze a stran školských poměr
v Hrabové u Moravské Ostravy.
Posl. dr. Piedler podal pilný návrh, aby rel
nictvu v okresu královéměsteckém a poděbradském
povoleny byly podpory ke zmírnění škod, ntrpěnýci
suchem a uvedl čisla škod v jednotlivých těcht
okresech nastalých.
Vetter
Marie Joseum
Jaworský
Soukup
Posl
doktor
Piedler
Hrabová
moravský Ostrava
sněmovna
PiepesPoratynský
8
article
Posl. Malfalli a spol. dotazuje se předsedy mi
nisterstva po inšpruckých událostech pravil, že davy
mohly tak postupovali proti nezúčastněným osobán
jen pro nedbalost inšprucké policie a stálních úřadů
Dotazovatelé ptají se, dostane li se náhrady inšpru
ckým Vlachům, jimž způsobeny škody na jejich
majetku.
Ve druhém dotazu týchž poslanců dovozuje se
že inšprucké události způsobily štvanice na Vlnchy
tak že jejich pobyt v Inšpruku je nebezpečný; vlašti
poslanci a přísedíci zemského výboru musili prchnouti
z města. Dotazovatelé by rádí věděli, co stalos
k osobní ochraně inšpruckých Vlachů.
Posl. dr. Erler podal známý pilný návrh stran
inšpruckých události.
Nově zvolení a dostavivší se poslanci Dulibi
a Krützner složili slib.
Exposé ministra finanicí dra. Kosla.
Nový finanční ministr, vyžádav si podpory sně-
movny při správě rakouských financí, slihuje, že se
chce líditi tradičnými zásadami rakouské finanční po-
litiky a bude finanění a hospodářský stav státu ličiti
sněmovně vždy objektivně a olevřeně, jako jeho před-
chůdce. Za nejvznešenější svůj úkol bude pokládati
zachování rovnováhy ve státním hospodářství.
Dle rozpočtu na r. 1905, v němuž není obsažena
průběžná položka, týkající se melioračního fendu, ve-
škerá potřeba obnáší 1776.326.854 korun, t.j.
o 40,766.972 K více než v minulém roce, kdežto ve-
škerá úhrada rozpočtena na 1777,901.387 korun,
tedy o 40,391.396 K více než loni. Přebytek
Posl
Vlach
doktor
Erler
Dulibi
Krützner
9
article
1.574.733 K jest o 375.576 K menší než loni. Roz-
počet uzavřen tedy aktivní položkou asi 11/2 millionu
korun. Ministr upozorňuje na tuto okolnost zvláště
prote, že sostavení aktivní bilance je spojeno dosud
se značnými obtížemi a zvláště lelos nebylo jisto,
bude-li možno aktivní bilanci sestaviti. Příčina toho
leži jednak ve stále vzrůstajících požadavcích cen-
trály, jimž ministr za nynějších stísněných finančnícl
poměrů nemůže vyhověli v tom rozsahu, jak by za-
sluhovaly, takže byl nucen odložiti některé věci, ktere
se nejevily nezbytně nutnými. Druhá příčina, kterou
se liší zvláště letoění rozpočet od svých předchůdců.
jest potreba, aby se sesílily prostředky na umořovac
účely, nezbytné při nových státních úvěrech, vynu-
v zasvěcených kruzích, proč. Jednalo se o pro-
puštění barona Spensa, jmenování dra. Pietaka
ministrem justice, jmenování hr. Dzieduszy
ckého jeho nástupcem a zrušení výnosu Kindin-
gerova. Všochno počlivě tajeno. Do tě míry, že
jsem nebožtíku Kaizlovi do Vídně netelefonoval
z centrálky, ale z hotelu „Hungaria“ V sobotu
podobalo se, že všechno je hotovo. Na terase
před připomenutým hotelem dleli jsme skoro de
svitání, uvažujíce chance celé akce. Rozešl
jsme se, bylo již ke 4. hodině ranní, slibem, že
zachováme naprosté mlčení. V ponděli ráno se-
děli jsme v levém koutě vestibulu dolegační-bu-
dovy. Hr. Dzieduszycki mezi námi. Tu přistoupi
z pravého koutu rovnou čarou k němu vládní
člověk dra. Körbra a volaje hlasitě, že slyšel
to mohl, kde kdo tu byl: „Gratuluji, Excel
lence!“ Hr. Dzieduszycki ruky sobě podávané
nepřijal, zkabonil čelo a tázal se lhostejně.
Spensa
Kaizl
Vídeň
Hradec
10
article
„K čemu?“ „Ke jmenování ministrem kraja-
nem.“ Tableau. Nikdo nepromluvil slova. Vý-
znamně jen jsme druh na druha pohlédli. Věděli
jsme, že v této chvíli celý plán in realibuse
porsonalibus je pohroben. S pochopitelným zá-
jmem pozorovali němečtí delegáti tento výjev.
V politice není žádného „vždycky“ a žád-
ného „nikdy“. Ale myslím, že možnost pro h.
Dzieduszyckého, státi se členem korunní rady
již uplynula vodou nevrátivou. Dosáhl hodnost
trvalejší, vděčnější. Je primus inter pares. Ná-
leží t. zv. frakci podolské. Ale není typickým
její representantem jako dr. Kozlowski. Není
ani tak agrárním, ani tak klerikálním. Tato sku-
pina je sdružením junkerským, exklusivně
šlechtickým. Stanezyci nejsou takoví. Jsou
krajně konservativní, ale osvětově representují
veškerý pokrok národa. Všichni čelní akademi-
kevé, tolikéž učenci pocházejí z nich. Dělají
proselyty všude: také mezi židy. Neobkličují se
čínskou zdí. Třetí strana v zemi a v kole, demo-
kraté, jimž náležejí obě hlavni města, má dva
odstíny. Jeden je všepolský, více proti Rusku
nežli Německu frontou postavený. Orgány jeho
jsou „Slowo Polskie“ a „Przeglad Wszechpol-
ski“. V parlamentě je tento směr zastoupen
prof. drem. Glabinským, ačkoli ne officiálně, ai
také zjevně, a také drem. Grekem, polským
Chamberlainem, jak jej zveme, který není však
doktor
Kozlowski
Greco
Chamberlain
Rusko
Německo
Slowo Polskie
Przeglad Wszechpol
11
article
cených všeobecně užitečnými podniky, jako jsou
stavba vodních dráh, úprava řek, stavby železnic a
udržování naší branné moci. Finanční správa vložila
proto do rozpočtu větší položky na umořování, pěi
čemž se snažila, aby aspoň větší část uhradila z běž-
ných příjmů. Má se tím podporovati pevnost státního
úvěru a vzrůst státních dluhů má býti uveden v ná-
ležitý poměr k umořování. Proto dlo rozpočtu na r
1905 vloženo nejen 21/2 millionu korun dle zákona
z r. 1897, nýbrž nad to ještě 12.8 millionů na umo-
ření oněch výpůjček, jimiž se mají uhraditi mimořádné
potřeby naší branné moci. Dále byla zařaděna po-
ložka na umořování renty, jež má býti vydána na
účely vodních dráh. Konečně se žádá okolo 22 mil-
lionů korun na soustavné umořování všeobecného
státního dluhu, z kteréžto položky bude 71/2 millionu
uhraženo z běžných příjmů, takže zbývá opatřiti jen
14.4 mill. vyčáním umolovací renly.
12
article
Ačkoliv náš rozpočet vykazuje v příjmech i ve
výdajích vzrůst příbližně okolo 40 millionů, nutno již
předem vystoupiti proti možnému mylnému názoru.
že také příštího roku bude možno očekávati vzrůsí
našich příjmů a že tedy bude možno činiti nároky
na značnější rozříření našich státních výdajů. Ministn
obrací při té příležitosti pozornost sněmovny na re-
fundační položku 17.7 mill. korun, která se
v rozpočtu vyskytuje poprvě a zvyšuje stejnoměrně
jak příjmy tak i výdaje. Ž 216,176.000 K, povolených
delegacemi na účely vojenské, připadá dle kvoty
na naši polovinu říše 141,811.000 K. Tato částka
má se opatřiti úvěrní operací a potřebný návrh zá-
kona jest již sněmovně předložen. Rozumí se samo
sehou, že jak tato úvěrní operace tak i ostatní po-
žadavky, s nimiž vláda předstupuje, budou se pro-
váděli polstupně, aby se na rentový trh emusily
činiti nároky větší, než může spotřebovati. Úhrada
výloh, spojených s provedením této půjěky, jakoži
oněch obnosů, jichž bude třeba na další úvěry, po-
žadované společnou vládou, usnadní se tím, že do
společného rozpočtu pojata položka, určená na refun-
daci pro obě vlády. Jest to oněch 27 millionů. Z nichž
na Rakousko připadá 17.7 mill. Odpočítá-li se těchto
17.7 mill. od 40 mill., ukáže se, že příjmy i výdajo
vzrostly jen o 23 mill., kterážlo částka nejeví se ab-
normálnou, ježto průměrný vzrůst rozpočtu za po-
slední desítileti obnáší příbližně 26 mill. Pokud se
týče příjmů, není jich vzrůst o 23 mill, nezvykle
značný u porovnání s léty 1903 a 1904, jež vyka-
zovala vzrůst o 10.9 mill.
Rakousko
13
article
Ministi konstatuje dále, že rozpočel se pohybuje
v normálných mezich; byl by však předčasno, pro-
hlásiti jej za úplně uspokojivý v tom smyslu, že
běžné výdaje jsou uhraženy běžnými příjmy. Bylo
totiž i letos nutno užíli nahodilé po-
ložky, aby se dosáhlo rovnováhy mez
příjmy a výdeji; jest to 5.9 mill. korun, které
vzaty do příjmů ze zbytku kupní ceny jižní dráhy.
14
article
Mimořádný rozpočet jest podstatně zatížen tím, že
dle usnesení sněmovny náklad na veliké stavební pod-
niky hradí se v annuitách. Ačkoliv splátky v annui-
lách jsou pro okamžik výhočné, jest to přece vý-
pomoc z nouze, která se musí odstranili. Ministr do-
znává, že se ani v tomto roce nepodařilo úplně se
sprostili umořovací renty, neboť aěkoli se 71/4 millionu
korun uhradi z běžných příjmů, bude přece nutno
zadati umořovací rentu, ač by lépe bylo obejiti se
bez ní.
Ačkoliv tedy tento rozpočet nemůže úplně uspo-
kojiti, přece musí býti s uspokojením konstatováno
že jest pozorovati poslupné lepšení, jevicí se v tom
že výpomocná nahodilá položka, jejíž pomocí byle
dosaženo rovnováhy mezi příjmy a výdeji, jest leto
mnohem menší, než v minulých létech a že obnos.
určený na umořování všeobecného státního dluhua
vzatý z běžných příjmů, jest větší, než ona výpo-
mocná položka. Přes to nutno se zadostiučiněním
konstatovati další zlepšení hospodářského a finančního
stavu slátu, jevící se zvláště v oněch položkách stát-
ních příjmů, na něž má vliv průmyslná produkce ze-
jména v příjmech ze železnic, pošty, telegrafu, z do-
vozných poplatků, z tabáku ald. Tím byla poskylnula
mcžnost navrhnouti v rozpočtu zvýšení dotace na
účely osvětové a hospodářské. Ministr upozorňuje dále
jako na příznak pokračujícího zlepšení na zvýšený
obrat cedulové banky v eskomptu, na trvale příznivý
směnečný kurs v cizině, na vysoké niveau našich
rent, varuje však před příliš optimistickým nazíránim.
paněvadž dosah a trvalost tohoto zlepšení není ješt
zajištěna a schází zejmena důležitý moment jistoty
vzhledem k uherskému vyrovnání a obchodním smlou-
vám s cizinou.
15
article
Přecházeje k finančnímu hospodářství v r. 1903.
ministr upozorňuje, že rok 1903 skončil deficitem
1.8 mill. korun přes to, že na rok 1904 převedeno
pradloužených úvěrů za 84 millionů, kdežto r. 190
převzal takových úvěrů jen ze 71 millionů, takže mu
bylo ulehčeno o 13 millionů korun. Pokladní hotovost
stoupla sice r. 1903 o 4 mill, korun, ale o tutéž částku
se zmenšil výnos zadané již železniční investiční renty.
Ve skutečnosti pokladní hotovost se zmenšila o 28
mill, korun.
Konečně se dotýká uveřejněné právě zprávy o da-
ních, jež se sešly za prvá tři čtvriletí tohoto roku
ukazuje, že by mohly vzniknouti pochybnosti o tak
přiznivém provedení finančního plánu, jako v roce
minulém, kdežto v přímých dávkách rozhodující výnos
z cukerní daně neobnáší 40 millionů, nýbrž, vezme-li
se věc správně, pouze 15 millionů; stoupnutí výnosu
z cel spočívá na nahodilých momentech (silném do-
vozu obilí a vína, majícího ještě celní výbodu). O re-
formě činžovní daně ministr nemůže se ještě pro
krátkost svého úřadování vysloviti, ale obirá se již
pilně touto otázkou, podobně jako reformou poplat-
kovou. Také nemůže ještě zaujati určitého slanovisk
k otázce snížení daně z cukru, poněvadž nebylo ještě
možno utvořiti si přesný úsudek o rozvoji této daně.
16
article
hovorným jako jeho anglický vzor. Ve Vídni
ještě nepromluvil. Nevim, proč, Slyšel jsem
však, že příčinou je němčina.
Z uvedených tří složek záleží polský klub.
Udržeti rovnováhu jejich, najíti východ ze snah
různých, ba často krajně nepřátelských, spojit
všechny síly ke snaze společné a svorné, tot
dílo těžké. Neví, kdo nezkusil. Dzieduszyckéh
čeká práce svízelná. Zajisté je si toho vědom.
Než on náleží k těm, kdož sdiloji minění sociál
ního politika, že tam, kde je mnoho mlh, činnos
je nejkrásnějším klidem.
Může říci o sobě, že celý jeho život, plný
ruchu a nepokoje, zasvěcen byl národu, jemuž
rodina Dzieduszyckých prokázala služby neza-
pomenutelné. Svým majetkem. Hrabě Vojtěch.
nemajetný, mu dává, ce má: svůj duševní fond.
Vojtěch
Vídeň
17
article
Ten klade na oltář vlasti celý. Pro ni chtěl jed-
nou obětovati také sebe sama. Posl. Daszyňskr
mluvě o volbách haličských, křikl naň: „Vaše
ruce, pane hrabě, jako předsedy centrálního vý-
boru volebního, jsou potřisněny krvi!“ Hrabě
Dzieduszycki dal jej vyzvati na souboj. Ale so-
ciální demokrat přišel k němu a pravil: „Nechei
dáti příležitost vám, abyste jako věrný katolík
dopustil se hříchu, sebe pak uchrániti chci hlou-
posti. Proto souboj odmítám.“
Vyskytl se jednou spor, je-li stenografie
uměním, vědou, zručností. Zůstal nerozřešen
Snad je dovoleno rozhodnouti jej v ten smysl
že je vším: uměním, vědou, zručností. A tentýž
je spor o politice. A snad je dovoleno též o ní
jako o těsnopise, že jest uměním, vědou, zruč
ností. Jen že je po každé stránce úkonem sví-
zelným, protože složitým, zodpovědným, riskant-
ním. Jenom hazardník pustí se do ni lehko-
krevně. Muž opravdový a poctivý ji podniká
s největší bdělostí a nikoli bez vniterního nepo-
koje. Sotva se mýlím asi, dím-li, že hr. Dzie-
duszycki jest ode dneška více rozechvěn, nežl
byl do dnes. Pamětlivi jeho sympatií pro věe
a zdar našeho národa, voláme autora adresn
osnovy z r. 1897 na těžkou jeho pouť: Šťastnou
cestul
Ve Vídni, 17. listopadu.
Finanění ministr končí opětovnou prosbou za podporu
sněmovny a žádosti, aby státní rozpeí-t byl vza
rychle v úvahu.
Posl
Dzieduszycký
Vídeň
18
article
Körbrův proslov.
Körbrův proslov.
Zvyklý načrinouti na počátku každého zasečkn
říšské rady stručný obraz siluace, chci také dnes vy-
hověti tomuto zvyku a předevšu líci, že poměrý moe-
nářství k cizím mocnestem jsou stále přátelské a dů-
věryplné. Před dvěma léty obnovený spolek s Něme-
ckem a Ilalií jevil také od té doby svůj účinek na za-
chování míru. Naše dorozumění s Ruskem v ptázkách
balkánských, které dotýkají se nás tak blízko, trvá
nezkaleně dál a máme pevnou naději, že započaté dílo
oprav bude dokonáno. Poslední opatření týkají se na
zkoušku zavedení nové spravedlivé soustavy ve vy-
bírání desátku, která osvědčila se tak, že příštím rokem
má býti zavedena v celém obvodu oprav. Reorganisace
četniciva pokračuje, neboť poskytuje účinný prostředek
k zjednání a zachování veřejného pořádku. Také spo-
řádání finančních poměrů je v proudu, aby mehlo
býli užito příjmů země více než dosud k jejimu ho
spodářskému zvelebení. Pak podaří se nezištným sna-
hám Rakouska a Ruska, k nimž Porta měla by se při-
pojiti ve vlastním zájmu, dospěti již v brzké době
k positivným výsledkům. Krvavé události v Asii (posl
Erler: V Inšpruku!), jejichž brzkého ukončení každý
přítel lidstva si nejtoužebněji přeje, dotýkají se nás
polud, že trpí jimi obchod
Přecházeje k událostem vnitřní politiky mám
za svou povinnost především proněsti několik slov
o změnách v ministerstvu, které jsem již prostředni-
ctvím předsednictva sněmovně oznámil. Litujeme živě
odstoupení dřívějšího ministra financí a ministra orby
Posl. Schuhmeier: Teho nelituje zajisté nikdo
mimo vás, excellence
Posl. Wolf: Na širém Božím světě nikdo!
Körbrův
Ilalie
Port
Erler
Posl
Schuhmeier
Wolf
Rusko
Rakousko
Asie
spolek s Nout
V Inšpruk
19
article
Posl. Schumeier: Dej mu Pánbůh věčnou
slávu, abychom se s nim nikdy neshledali.
Dr. Körber: První, jenž pyl jako vědecká auto-
rita uznán a také ve správě svého odboru osvědčil se
požíval důvěry sněmovny i veřejnosti. Bohužel ne-
pokládal již dávno své fysické síly více za dostatečné
a prosil opětně za propuštěnou. Nechci zamlčeti, že
jistá příhoda, které přikládal snad přece větší význam
potud, že vláda nedala z rukou nijakého prostředku
k obraně, přiměla ho prositi velmi důtklivě za pro-
puštěnou, takže musil jsem předložiti žádost císaři.
Posl. Schumeier: Zadusil se refundačním
švindlem!
Dr. Körber: Jeho nástupce je pro své dřívější
postavení se vším finančnictvím a úvěrnictvím říše
dobře obeznámen. O novém p. ministru orby mohu
lici, že získal si již svou dosavadní působnosti nej-
hojnějších sympatil u zemědělců bez rozdílů stran
(Pochvala.), . ..
Posl. Schumeier: A báňských radů!
Dí. Körber: ....které budou jej zajisté prová-
zeti při jeho úřadování. Jmenování našeho u jeho
národa i v právnickém světě tak vysoce váženého
třetího nového kollegy má znova dokázati, že vláda
nehodlala nikdy odstrkovati vysoce vyvinutý český
národ.
Posl
doktor
Körber
20
article
Posl. Schreiter: Ale Němcel
Dr. Körber (pokračuje):... A protože si s plným
důrazem přeje čilého účastenství jeho legitimníchi
zástupců ve všech dílech zákonodárství. Bezpříkladná
rozmanilost strannických poměrů národních a politi-
ckých způsobuje, že vláda, jakkoli pečlivě uvažuje
z předu každé jednotlivé opatření (Posl. Schreiter
TTaké v Inšpruku? Posl. Völkl: Fuj. Inšpruk !)
jakkoli jl na tom záleží, aby v nijakém směru ne-
ublížila, přece leckdy následkem nezbytné nulnosti
musí učinit opatření, jež dodalečně, jakož klidně mohu
připomenout (Posl. Wolf: Vedou ke vraždám a zabi-
jáclví), docházejí mylného strannického výkladu. (Vý-
křiky.) Vláda, jež nezvratně trvá na programu obsa-
ženém v trunní řeči ze dne 4. února 1901, může v ta-
kovýchto případech poukázati jen na to, že jest prosta
veškeré zlé vůle a že jedná jedině se stanoviska státu
(Posl. Wolí: Se stanoviska poslovanění!), jež z
našich poměrů nekryje se vždy s přáními všech národ-
nich stran (Posl. Wolí: Tu se bere ohled raději na
oslatní národy, jen pro Bůh ne na Němce!). Avšak
budiž mi dovoleno připomenout, že tuhé zápasy po-
sledn doby vzbudily namnoze citlivost, jež nepůsobi
nikterak příznivě na politické poměry. P'řemoci tuto
nebezpečně stupňovanou cillivost, jesi nejbližším úko-
lem. (Posl. Wolí: Kdo byl zabit, není již citlivý.)
Jen návrat ke správnějším společným poradám má
býti získán, aby stát mohl vyhověl svému úkolu rovno-
měrné ochrany obyvatelstva v plném rozsahu. (Posl.
Posl
Körber
Völkl
Wolf
Němec
Inšpruk
21
article
Wolf: Vyrovnání a obchodní smlouvy dle předpisu
maďarského.) Zájmy, jež jsou všem národům společny.
nesmějí trpět národními vášněmi, jinak by vznikly
nenahraditelné škody. Není uniformy státního občan-
ství, jež by mohla býti poslána každému do domu
s berním archem. Vnitřní mir státu předpokládá sou-
hlas obyvatelstva s veřejnými poměry. Náš stát solva
kdy bule zproštěn národního soupcření... (Posl.
Schalk: Proto se poslovaňuje) a nejsem dosti blouz-
nivý, abych tim rozuměl pouhé závodění o bohatství,
vědu a umění. Spatřuji v tomto zápase boj o mec.
Avšak rovněž je mi zřejma nezbytná nutnost, aby
lenlo zápas udržel se na zákonně půdě, a sice stra-
nami, jako že jsou pravidla ryšířskostí, jakož i pra-
vidla válečná. (Výkřiky.) Vláda si toliko přeje odkázati
národní zápasy na tulo cestu, pak nechať se jen zá-
pasí dále, neboť stát tím neutrpí. Bude jednolným vý-
razem vůle všech, také všech národností, obývajícíeh
Rakousko. (Odpor.) Rád bych se byl vyhnul, promlu-
viti též o jiných věcech při této příležitosti (Hlasy
Jen mluvit!), poněvadž bezpochyby dotazy a návrhy
bude k tomu poskytnuto hojně přiležitosti. (Velký hluk
Předseda opětně zvoní.) Avšak poslední události
v Iněpruku nutí mne, abych aspoň o tom promluvil.
Wolf
Posl
Rakousko
22
article
Italské kursy na inšprucké universitě byly již od r.
1864 a byly všeobecně uznávány za nutné zejmena
pro získání potřebného úřadnického materiálu. P
celou tu dobu nebylo stesku na hrozící povlašťování
hlavního města Tyrolska. (Posl. Erler: Tehdáž byla
zcela jiná organisace). Ještě před třemi léty, kdy ná-
rodní otázky v této sněmovně se zvláště přiostřovaly
a také otázka zřízení vlašské university vážně se
dostala na přetřes, vyslovila se vynikající osobnost
nejpokročilejší německé strany proti přeložení vlaš-
ských kursů z Inšpruku. Cltuji doslovně „Ostdeutsche
Posl
Erler
Tyrolsko
23
article
Rundschau“ ze dne 6. listopadu 1901: „Jest ovšem
zlejmo, že by vlašská universita v Rakousku zname-
nala ohromnou podporu cílů národně vlašskýcha
škoda, jež by tím prostředně vznikla našim snahám,
byla by nepoměrně větší, než kdyby na německé uni-
versitě v Inšpruku pod německým rektorem a děkanem
zřízeny byly kursy parallelní. (Slyšte! slyšte!) Jinak
by se věc měla, kdyby Inšpruk byl blíže rozhraní
jazykového, jako Bolzano, tak že by již přílomnost
tolika studentův a professorů jiné národnosti byla
nebezpečím pro německý ráz města. Ale také tato
obava odpadá. Všeněmci zajisté nemohou spoléhat
na sympatie a podporu svých snah se strany vlády
a také na ně nespoléhají. To však nevadí, že prospěchy
obou mnohem častěji, než se zdá, jsou souběžné. Co
se týče autonomie jižního Tyrolska a spojené s ní
vlašská university, je tomu tak. Dle mého názoru jest
ve prospěch Němců, jíti v tomto případě s vládoua
spatřovati ve vlašských parallelních kursech menší
zlo (Slyšte! Slyšte!), než podporovati snahy Vlachů
po samostatné universitě. Domněnka německých stu-
dentů, že svým rozhodným projevem poslouží něme-
ckým zájmům, byla klamna, neboť vždy hlasitěji
ozývá se volání po vlašské universitě v Terstu. A
právě proti tomu, aby v tomto jediném přímořském,
obchodním městě německého Rakouska byla zřízena,
měl by být obrácen odpor Němců.“
Inšpruk
Němec
Vlach
Rakousko
Tyrolsko
Terst
Rundschau
slyšet ! slyšet
Bolzano
24
article
Ačkoliv od té doby nejevily se nijaké příznaky
povlaštění v Inšpruku, vznikla tam přece značná agi-
tace, jež vedla k třenicím na universitě a vláda musila
pomýšlet na odstranění příčin. Poněvadž zřízení samo-
statné vlašské university neb jen fakulty v jiném městě
cestou nařízeni jest vyloučeno, jakož i aby vlašským
studentům umožněno bylo pokračování ve studiích,
zbývala jediná cesta, podati říšské radě návrh zákona
o zřízení práv. fakulty v jiném místě. Pro tu dobu však
v Inšpruku odloučením vlašských studentů ve fakultě
pokud možná málo souvisící s universitou mělo byt
vyvarováno možným výtržnostem. Řečník dovozuje
dále, že opatření toto stalo se v souhlasu se senátem
university inšprucké a označeno zřejmě jako proza-
timné. (Posl. Erler: Rakouská provisoria.) Avšal
přes to rozčilení jen vzrostlo. Snad by se byly mysli
časem přece utišily, kdyby nebyly nastaly osudné
události večer po zahájení semestru. Nechce se o nich
zmiňovat, dokud věc ta nebude vyřízena soudem.
(Hlučné výkřiky. Posl. Stein: Jste spoluvinníkem
Největší lotři byli propuštěni. Dostali jsme lelegramy
z Inšpruku, že byli propuštěni. Předseda volá posl
Posl
Stein
univerzita inšprucký
zákon o zřízený práv . fakulta
25
article
Jos. Penížek.
Jos. Penížek.
Sleina k pořádku. Nepokoj.) V tu chvíli chci promluviti
toliko o vlašské fskultě. Národnosti, jež ivoři 45 pro
veškerého obyvatelstva země, odpírá se zcela krátke
provisorium pobytu ve hlavním měslě. Rečník pouna-
zuje na nulnost svornosti obou kmenů v zemi a pro-
hlašuje, že odmítá metodu lokálního projednáváni
životních otázek německého lidu jménem vlády, jež
hedlá urý nepředpojatě šetřit zájmů všech kmen
v říší. Nenávisť a pronásledování jiných nárednost
nejsou prý základní podmínkou postavení Němců.
(Pochvala a potlesk.) Co se týče věci samé, žádá sně-
movnu, aby záhy přikročila ku poradě o vládním
návrhu na zřízení vlašské právnické fakulty, aby pro-
visorium v Inšpruku co nejdřive skončilo. (Výkřiky
nepakoj.) Vláda si přeje, aby již přednášky druhého
semestru byly na definitivní fakultě. Dovolte mi ..
(Četné výkřiky a nepokoj.) Pravil jsem již, že neche
teď mluvit o výtržnostech. (Hlučný odpor.)
Dovolte ještě zpravili sněmovnu o přípravácl
k nynější parlamentní kampani.
Penížek
Němec
vlašský právnický
26
article
Posl. Wol4: S poslanci miuvie jinak, to si ne-
dáme líbit
Dr. Körber: Od pana poslance Wolfa nepři
jimám poučení (Pochvala a potlesk.)
Posl. Wolf: To je mi lhostejno! — a pokři-
kuje dále. (Hluk.)
Dr. Körber: Na mne si nepřijdete. (Hluční
pochvala a potlesk.) Jen se opovažte! (Pochvala n
jedné, hluk a výkřiky na druhé straně.)
Posl. Wolf: Pro vaši smečku! Tak opovážlivě
mluviti nesmíte. Erlera jste strhal. (Pochvala a po-
llesk; blasy. Bouřiivé »Bravo dr. Körber«.)
Posl. Wolí: Tu pochvalu vám přejí. (Hiuk.)
Dr. Körber: Podáme oběma sněmovnám ně-
které nové předlohy hospodářské, o dráhách nižšího
řádu, o společenstvech s obmezeným ručením, zákon
o změně zápisů do obchodních a společenstevních
rejstříků, zákon šekovní, zákon o svolávání věřitelů
o náhradě za nevinnou vazbu vyšetřovací, o ručen
za škodu, způsobenou automobily a j. Vystěhovale-
cká předloha je nutna; také nový živnostní řád
Kromě toho i rozpočet na rok 1905 a zatímný rozpo-
čet na první půlletí t. r., předlohu a zákon k uleven
nouze, bychom měli rádi záhy vyřízeny.
Posl. Schuhmaier: A kde je starobní po
jišťování?
Dr. K örber: Počkejte! Dozvíle se.
Posl. Wolí: Až snad po vyrovnání.
Dr. Körber: Nedávno zmínil jsem se, že stu-
dujeme reformu veřejné správy. Materiálu je boj-
nost. Dosavadní správa je zastaralou a sráží ses
správou autonomní. Záhy předložíme stručný nástin
nedostatků dosavadní správy. (Hlasy: Však je na
čase !); parlament a veřejnost jej doplní. Osnovy
správní nápravy dokazují zřejmě, že vláda nechce
sahnouti na zemskou neb obecní samosprávu. Jedná
se o prospěch obyvatelstva a zjednodušení správy.
Posl
doktor
Körber
Wolf
Erler
Wol
27
article
Pravdou pronikneme k dobrému. V jiné předloze
vytknou se zásady starobního a invalidního pojišto-
vání (Slyšte! Posl. Seilz: Zásady ?) . . . a forma
úplně vypracované předlohy, za jejiž bezodkladné
vyřízení nežádáme, protože je třeba, vyžádat si
úsudků korporací a poradních sborů. (Posl. Schuh-
maier: Už na to čekáme!) Při úhradě bude se
dbáti na finanční stav stálu i zúčastněných tří
inieresentských.
Posl. Pacher: Při vojenských požadavcíchs
toho nestalol
Posl. Schuhmaier: Na děla jsou milliony.
Dr. Körber: Renty drží se ve svých mezích
za vývoje bude se moci také více vykonati. Mini-
mum v předloze vytčené je ochranou před hladem
že brotou.
Přecházím — mluvě se stanoviště státu — k opa-
tření vlastního domu. Hmotné otázky nemohou s
stavěti nikdy samy do popředí. Duchovní statky
budou zaujímati vždy první místo v této državě,
neboť jsou útočištěm, jež zločinná ruka nemůže zni-
čiti. Vláda ví, čím jest obyvatelstvu povinna a ne-
dopustí zatmíti svůj cíl. Rakousko musí se drželi
po příkladu cizích slátů, jež shromažďují také hohat-
ství. Snaží se o konsolidování svých hospodářských
poměrů a my nesmíme za nimi pokulhávati.
Posl. Schreiter: Pěkná slova, ale kde jsou
skutky?
Posl. Wolí: Ty jsou v Opavě a v Inšpruku
Dr. Körber: Rakousko neúčastní se osadní
politiky
Posl. Wolf: Ta by nám tak ještě scházela.
Dr. Körber (pokračuje) .... jíž otvírají se
i malým státům nové světy. Musí ukázati, co dovede.
Posl
Schuh
doktor
Körber
Wolf
Min
Rakousko
Opava
Kurier
28
article
Poukazoje na úrokovou míru v Německu (5 proc.,a
na výhodnější a levnější poskytování peněz rakousko-
uherskou bankou. Mame znamenité, dalšího vývoje
schopné zemědělství, pokročilý průmysl a obchod,
odkázaný na velké rozšíření; máme zachovat a roz-
množovat dosud velmi skrovné jmění Rakouska. Ně-
mecko uzavírá obchodní smlouvy jednu za druhou —
naše smlouva s ním, troufám, bude záhy uzavřen
— a ustanovilo již dávno svůj nový celní tarif,
Podobně jiné státy: Itahe, Rusko, Rumunsko,
Švýcarsko. Proto nesmíme otálet ani my. Co možná
nejdříve musíme dospěti k nové celní a obchodní
smlouvě s Uhrami, neboť je hlavním základem
hospodářského zdaru obou částí říše. Musíme usta-
noviti celní taril, jímž zabezpečí se ochrana domác
výroby všude, kde to nebude možná smlouvou. Mu-
sime dospěti k novým obchodním smlonvám, abychom
nebyli osamoceni. Všecky ty a příslušné záležitost
musí se však spořádati
Hodina rozhodnutí přiblížila se. Troufám, že
rakouská říšská rada odhadne svůj význam. Zodpo
vědnost, již přijímáte, bude vaším upokojením, vaš
hrdostí, neboť budete moci říci, že jste stvořili nov
hospodářské Rakousko. Prolo nabádám sl sněmovnu
k svorné práci. Oživující slunce bude svítiti dllu k
spáse říše a ku prospěchu všech jeho občanů. Bude
blahoslaveno, neboť, pánové, rakouští národové jsou
při této užitečné práci s vámí ! (Pochvala.)
Posl. Malfatti navrhuje, aby se zahájila bez
meškání debata o ministrpresidentově prohlášení
c9ž přijímá se jednohlasně.
Posl
Německo
Rakousko
Rusko
Rumunsko
Švýcarsko
Uhry
29
article
Inšprncké události.
30
article
Poslanec dr. Erler pojednává obšírně o výtržno-
stech inšpruckých. Slaví usmrceného malíře Pezzeje
jako mučedníka a tvrdí, že Vlaši byli na pouliční zá-
pas úplně připravení a že hned po prvních ranácl
holi se strany Němců počali stříleti do Němců, ozbro-
jených prý toliko holemi neb úplně bezbranných
a sice prý nikoliv do vzduchu, nýbrž přímo do Němců
Se strany německé prý nepadl jediný výstřel. Řtečník
kará chování místodržltele a vytýká, že vojsko, mez
nímž prý bylo nápadně mnoho Vlacho, bez přede-
psaného signálu k útoku útočilo na dav bodákem
Vojáci počínali prý si přímo zuřivě, aniž jim před
stavení v tom bránili. Obviňuje především vlašské
studenty, kteří se odvážili na německé obyvatelstvo
stříleti, za druhé onu čásť vojska, jež proti kázní po
čínalo si surově vůči občanstvu a konečně vládu
dra. Körbra, jenž tu dnes není (Volání: Fuj! Körberl)
ministra vyučování a místodržitele Schwarzenaua a je
jich orgány, kteří jsou morální původci těchto události.
doktor
Erler
Pezzej
Vlach
Němec
Körbr
31
article
Nikde prý nepožívali italští studenti takého poho-
stinství jako v Inšpruku a došlo-li v poslední době
k srážkám, byli tím vždy vinni oni. Střelba na ne-
připravené a bezbranné lidi byla prý úkladné připra-
vena. Také prý bylo těžkou chybou, že užito ital-
ských vojáků proti Němcům. (Hlasy: Tak to bývá
vždycky v Rakousku! Posl. Pernerstoríer
Sjednoťme se pod heslem: Pryč od Rakouskal)
Správnou odpovědí sněmovny na výstřednosti vojska
by bylo, kdyby tak dlouho odpírala veškery poža
davky na vojsko, dokud nebude zjednán pořádek.
Hlavní vinu má vláda a místodržitel inšprucký, jenž
přes prolest občanů pustil na občany vojsko. Jediná
polehčující okolnost pro něho jest, že dostal o
předsedy ministerstva přesný rozkaz, aby při ne
pokojích co nejostřeji zakročil. (Slyšte! Slyštel)
Ministru vyučování vytýká řečník, že nedostál slibu
ve příčině odstranění vlašských kursů z Inšproku.
Němec
Posl
Rakousko
32
article
Také on prý nejednal samostatně, nýbrž jako biřie
Koerbrův. Řečník kárá dále ostře chování předsedy
ministerstva při známé rozmluvě s ním. Rečník pod-
robuje ostré kritice zřízení vlašských kursů v Inš
pruku a prohlašuje zřízení národní university za ne-
slýchaně protismyslné a odmítá výtku předsedy
ministerstva ve příčině bezuzdné agitace. Předseda
ministerstva nedostál žádnému svému slibu a po-
stavil na místě vůle lidu byrokracii. Na konec vy-
zývá sněmovnu, aby se jednomyslně postavila prot
předsedovi minislerstva a přispěla k vyčištění
vzduchu. (Hlučná pochvala. Řečníku se gratuluje.)
M.-p. dr. Kčrber praví, že sněmovna vyslechls
právě řeč, proti jaké brojil při jiné příležilosti, pro-
lože není slušna. Při svém vyličování může zástati
kladným, neboť dopoustí věc i její doklady. O národní
stránce inšprucké záležitosti již se zmínil s náležitou
diskrstností, aby neutrpěla vážnost státu jako státu
kulturního. O vysokých školách nemohou roc bodo-
vati výtržnosti, zvláště jedná-li se o instituci, trvajicl
přes 40 let, nutnou v zájmu státu a vyhovující po-
třebě starého kulturního národa. Tíenice mezi stu-
denty nebývají vzácnosti, ale vysvědčuje studujíeí
mládeži, že i při nejprudších srážkách dovedla držeti
se v mezích, jež sluší akademickým občanům. Ze
se v Inšpruku střílelo z revolveru, vojsko zakročilo
hedákem (Hlučné výkřiky), krev jednoho zabitého
zbarvila zemi: to mohlo se státi, když se začlo agi-
tovati — mimo studentské kruhy — v obou táboreer
a vyskytly se —— jak obyčejně — živly, jež nemaji
co ztratiti a mohou pouze získati.
Koerbrův
doktor
Kčrber
33
article
Vláda uznává svobodu tisku, shromažďování
spolčování a nezmění ji, přijímajíc zodpovědnost za
všecko i za inšprucká opatření od výnosu o vlašské
právnické fakultě až k povolání vojska. Za nedosta-
tečnou městskou policii nemůže (Hlučný odpor), ai
za agilaci, jež roznítila se v Inšpruku závoděním po
popularitě. Tato agitace je také vinna výtržnostm
ač zločinný skulek vlašských studentů se musí rovně
odsuzovati. Min. předseda líčí stav věcí a konstatuje
že místodržitel byl ve styku se všemi činiteli na
obou stranách, aby se působilo na studenty konej
šivě. Purkmistr ubezpečoval ho, že může ručrti za
zachování pořádku a odmít! pomoc četnictva i vojska.
Dne 4. t. m. odmitl četnictvo, spoléhaje se na měst-
skou policii. Konstatuje, že při odchodu vlašských
studentů z hostince bylo tam jen málo policiea
před hostincem čekalo mnoho inšpruckých obyvatelů,
z nichž mnozí s holemi a křičeli proti Vlachům.
Vlach
34
article
Záhy potom padly výstřely. Co se zatím událo, není
ještě zjištěno. Policie připouští, že se spílalo, ale
neví, kdo začal. Hlavní příčinou zdá se býti, že
vlašští studenti chtěli odejíti v řadách. Policejní
pomoc dostavovala se zvolna a proto mistodržitel
byl nucen povolati vojsko, jež sborový velitel —
arcikníže — jen nerad povolil.
U přítomnosti místodržitelského úřadníka nečinil
však žádné námslky. (Slyšte! Slyšte!) Zakročení
vojska — jak se často stává — mělo za následek
smrt zcala nevinného člověka. Avšak jist je, že bez
vojenského zakročení by bývalo před hostincem bo-
jiště s mnohými mrtvými a raněnými (Oho!), nebot
Vlaši střileli a Němci bili holemí a kamením. Z
tčení vlašských studentů by bývalo provázeno krve-
prolitím. Dav ztýral nejen Vlachy, ale také strážníky
a to — dle úřadní zprávy — nelidsky. Místodržilei
oznamoval týden napřed, že vlaští sludenti jsou od-
hodláni opřiti se revolvery případnému útoku (Hluk
a výkřiky.) a já dal náležité rozkazy. Nevědělato
snad policie, co bylo již dávno známo? Místodržitel
zmínil se o tom purkmistrovi výslovně. Neměla se
policie postarat, aby vlaští studenti revolverů po-
užiti nemohli? Místodržitel nabízel purkmistrovi čet-
nictvo a vojenskou assistenci, upozorňoval ho, že
vlaští studenti mají zbraně, avšak nestalo se žádné
opatření.
Když místodržitel vyžádal si vojsko, purkmistr
vyžádal si další lhůtu k jeho zakročení. Když ko-
nečně 4. t. m. místodtžitei učinil náležitá opalření.
bylo po výtržnostech. (Hluk a výkřiky.) Za to žádala
městská rada inšprucká ve své resoluci za jeho od-
stranění, ha jeden z jejich řečníků nazval h
vrahem.
Posl. Malik: Tím je! (Hluk a výkřiky.)
Místopředseda Žáček volá Malika k pořádku.
Vlach
Němec
Posl
Malik
35
article
Dr. Körber: Co se stalo posledně v Inšpruku,
svědčí o stavu abnormálního rozčilení. Mistodržitel
jednal zcela korrektně. (Hlučný odpor.) Konal svou
povinnost. (Odpor.) Jest jisto, že zjednaní lidé roz-
nesli zprávu o schůzi su bílého kříže« po všech
hospodách, že z některých oken na ulici Marie
Terezie bylo slyšeti signální plšťalky a že starší pán
přijímal zprávy hochů, již k němu přibhali z vlast-
ního jeviště událostí. Vzpomenu-li věty ve známém
provolání o »věrolomné vládě — jako bych byl kdy
dal dru. Erlerovi nějaké slovo — dokázal jsem sou-
vislost věcí. Žaluje se na nás, že jsme chtěli zříditi
kulturnímu národu vysoký vědecký ústav na kratičký
čas v městě, až bychom jej pomocí parlamentni
mohli přeložiti jinam, ale podněcovány vášně, jež
zničily budovu této školy. Kdo je vinen? (Hluk
hlasy: Körber ! Bravol)
Rokování bylo potom přerušeno a odročeno na
zejtřek.
Mezi došlými spisy jsou dále návrhy posl. No-
waka a spol, na rozšíření telefonů v okresu dě-
čínském.
Dotazy podali poslanci Prášek a spol. po
zabavení huspodářských plodin Jos. Fryšného v St.
Kolíně; — Brdlíka a spol. po zakázaném výletu
sokolských spolků do Prachatic; — Udržala a spol.
po chování se jistého herního úřadu; — dra. Kl um-
para a spol. po bezohledných berních exekucíchu
nuzných hospodářův a maloživnostníků v některých
Českých okresích; — Práška a spol. po obnovení
kilomelrového tarifu v Čechách za příčinou nouze ; —
Formánka a spol. po vyšetření živelních ško
v Čechách zemědělskou radou a samosprávnými kor-
poracemi; — dra. Dyka a spol. po bezohledném
vymahání nezáplacených daní v klatovském okresu
— Walze a spol. po odkladech ve vyjednávání ob-
chodní smlouvy s Ruskem.
doktor
Körber
Erler
Prášek
Udržal
Klement um
Formánek
Dyk
Marie Terezia
St . Kolín
Prachatice
Čechy
Rusko
sokolský spolek
36
article
Posl. Kaiser a sp. podali pilný návrh stran
slovanských parallelek na německých učitelských
ústavech v Opavě a Téšíně, totiž vyzvali vládu, aby
je hned zrušila,
Posl. Pernerstorfer žádal — po přeruše-
ném rokování o Körbrově proslovu — aby se svolal
immunitní výbor k vyřízení svých záležitostí.
Posl. Dulibič přistoupil ke státoprávnímu
ohražení chorvatských poslanců dalmatských. (Po-
chvala mezi Cborvaty.)
Posl. Berger nalehal na svolání zdravotního
výboru, aby řešil lékárnickou reformu a předseda
výboru dr. Chiari slíbil svolati výbor příšti týden.
Poslanec Berger žádal předsedu, by zjistila,
není-li vláda sama vinna nynějšími parlamentními
poměry; dále chce-li opříti se omezování ústavních
práv zneužíváním 8 14. a nalehat, aby předseda mini-
sterstva z uslavičného odpíráni státních nutností učinil
důsledky a kdyby tak učiniti nechtěl, aby předseda
dle § 48. jednacího řádu svalal mimořádnou schůzi.
jež by zjistila zodpovědnost ministerstva a učinila po-
třebná opatření.
Schůze skončena ve 4 hodiny odpoledne a příšte
bude zejtra o 11. hoddině dopolední.
Rozpočet na rok 1905.
1904
1905
korun
11,300.000 11.300. 000
176 844
181. 195
3,075.515 3,135.918
63.824
53.124
Výdaje
Posl
Kaiser
Téšín
Körbrův
Berger
doktor
Chiari
Opava
38
article
Kabinetní kancelář. . .
Řršská rada . . . . .
Říšský soud . . . .
Mlinisterská rada a správní
sond.
Přispěvek na společné po-
třeby
Ministerstvo vnitra .
zem. obrany
osvěty ..
financí . .
obchodu . .
» železnic . .
orby
» spravedlnosti
Nejvyšší účtárna . . .
Pense . . . . . ..
Subvence a dotace . .
Státní dluh
Správa státního dluhu
Celá potřeba . . . 1776,826.65
3,563. 493