1
masthead
ných obyvatelů dosahuje nebo převyšuje 20 procent
veškerého obyvatelstva.
Napotom má se státi po každém druhém sčítání
lidu revise, při čemž jest za základ položiti tutéž
procentovou sazbu.
2
article
A. Úřadní řeč ve vnějším úřadním
styku.
A. Úřadní řeč ve vnějším úřadním
styku.
I. Úřady jednojazyčných území.
V obojích jednojazyčných územích jest úřadům
ve vnějším služebním styku, t. j. v ústním i písemním
styku se stranami užívati z pravidla řeči příslušného
území jako jich řeči úřadní. Případy, v nichž jest si
počínati úchylně od tohoto pravidla, jsou v tomto zá-
koně zvláště uvedeny.
Strany, jež nejsou zastoupeny advokátem nebo
notářem, mohou písemná podání u úřadů jednojazyč-
ných území podávati také ve druhém zemském ja-
zyce. Z takových podání jest, pokládá-li to úřad nut-
ným, zhotoviti úřadní překlad (§ 27.) a položiti jej
za základ dalšího úřadního jednání
O vyřízení dostane strana úřadní vyhotovení
v jazyce podání.
3
article
Před úřady jest v obou jednojazyčných územích
jednati se stranami řečí úřadní.
Stranám jí neznalým jest úřadníkem jazykově
způsobilým, a při úřadech, zásadně úřadníky kon-
ceptními obsazených konceptním úřadníkem jazykově
způsobilým poskytnouti možnost, aby se účastnily
jednání a práva svoje zastávaly. Žvláště jest tímto
způsobem péči míti o to, by všem účastněným plná
znalost podstatného obsahu jednání jakož výpovědí
svědků a znalců i rozhodnutí a usnesení při jednání
prohlášených byla zprostředkována.
Protokol jest vésti v jazyce úřadním. Prohlášení
a výpovědi stran nebo svědků a znalců, kteří úřadní
řeči nejsou znalí, budou se bráti do protokolu v úřadní
řeči na základě sdělení úřadníků, jazykově způsobi-
lých. Výpovědi svědků a znalců, o jichž doslovné
znění se jedná, mohou tímto úřadníkem v jazyce
kterým byly učiněny, zvláštním spisem, který jest
připojiti ke protokolu jako zvláštní listinů, listinně
zapsány býti. Prohlášení úřadů jest bez ohledu na
to, ve kterém jazyce ústně bylo učiněno, stále v řeči
úřadní protokolovati.
O rozhodnutích, usneseních neb opatřeních, jež
se stanou na základě jednání, kterého se zúčastníla
jedna strana úřadního jazyka neznalá a advokátem
nebo notářem nezastoupená, má tato strana obdržeti
úřadní vyhotovení ve svém jazyce.
4
article
O písemných vyřízeních protokolárních žádostí
obdrží strany úradní, úřadní řeči neznalé, úřadní vy-
hotovení ve své řeči, ústní vyřízení jest jim rovnéž
sprostředkovati jejich řečí.
Předpisy 8 4. a 5. platí také pro líčení v zále-
žitostech trestních, není-li obviněný znalý řeči úřadní.
Takový obviněný má mimo to ve své řeči obdržeti
úřadní vyhotovení žalobního spisu, jakož všech ji-
ných, jeho se týkajících rozhodnutí a usnesení, jež
mimo líčení se stanou. Tomu, kdo líčení řídí, jest
stále pečovati o to, aby obviněnému nevzešla žádná
škoda z neznalosti jazyka.
Úřadní vyhlášky v jednojazyčných úřadních okre-
sích dějí se v řeči úřadní; nalezají-li se však v úřad-
ním okresu úřadu obce, jež užívají druhého zem. ja-
zyka jako své úřadní řeči, má se tam vyhláška státi
také ve druhém jazyku. Totéž platí ve vyhotoveních
takovým obcím.
Jazyk úřadních nápisů, úřadních pečetí a ra
zítek řídí se úřadním jazykem úřadů.
Strany jsou povinny obstarati překlad listin nebo
jiných písemností, sepsaných ve druhém zemském
jazyce, kteréž přikládají jako přílohy, pomůcky nebo
jinak k úřadní potřebě.
5
article
Zápisy do veřejných knih (zemských desk, po-
zemkové knihy, horní knihy, vodní knihy atd.), pak
do rejstříku obchodního, společenstevního a do jiných
veřejných rejstříků jest u jednojazyčných úřadů po-
řizovati jazykem úřadním.
Intabulační klausuli na listinách jest připojiti
v řeči úřadní.
Při výtazích z těchto knih a rejstříků jest se při-
držeti řeči zápisu.
Nesouhlasíli řeč ústní nebo písemné žádosti
s úřadní řečí úřadu, zákon provádějícího, pak jest
připojiti k zápisu překlad v jazyce žádosti.
V tomto případě jest na přání strany při vyho-
tovení výtahů ze zmíněných knih a rejstříků vzít
zřetel také ještě na tento překlad.
II. Úřady v územích jazykově
smíšených.
(Dvojjazyčné úřady.)
Při úřadech území jazykově smíšeného má se
řeč vnějšího úřadního styku zásadně říditi jazykem
strany.
Tímto jazykem jest ve vnějším služebním styku
probírati veškerá úřadní jednání, jež slouží k vy-
řízení nebo rozhodnutí ústní žádosti nebo písemného
podání. Másli týmž úřadním jednáním býti vyřízena
žádost nebo podání několika stran, které téhož zem-
ského jazyka neužívají, pak jest obou zemských ja-
zyků stejnoměrně použiti a vyřízení nebo rozhodnutí
v obou zemských jazycích vyhotovovati.
Jednání před dvoujazyčnými úřady budiž ve-
deno v jazyku strany. Jeli účastno jednání více
stran, které užívají různých jazyků, budiž jednání
6
article
vedeno v oné řeči, na níž se strany shodnou, pakli
však ke shodě nedojde, v obou zemských jazycích.
Jednací řeč jest zároveň jazykem, v němž se
úřadní prohlášení k jednání tomu se vztahující, roz-
hodnutí a usnesení prohlásí, dále jazykem protokolu
a jazykem, v němž musí se rozhodnutí a usnesení
z jednání plynoucí vyhotovovati.
Dle toho musí se, děje-li se jednání v obou ja-
zycích zemských, prohlášení každé strany protoko-
lovati v jazyku, kterého ona užívá, rozhodnutí a
usnesení při jednání musí se prohlásiti v obou ja-
zycích a vyřízení a rozhodnutí vydávati v obou ja-
zycích. Se strany úřadů musí býti toho dbáno, aby
byl v takovém případě straně, která druhého jazyka
mocná není, sdělen podstatný obsah prohlášenía
výpovědí učiněných při jednání v tomto jazyku.
Při úřadním jednání, které nebylo zavedeno na
zakročení strany, jakož i při úřadních výměrech,
které nejsou vydány na základě zakročení stran
anebo které nejsou určeny pro osoby, které záleži-
tost tu vyvolaly, má úřad užívati jazyka, jakým
mluví osoba, jíž se úřadní jednání týče anebo jíž se
má vyřízení doručiti.
Není-lí jazyk ten znám anebo není-li jednímz
obou jazyků zemských, má úřad užíti onoho jazyka
zemského, o němž lze předpokládati dle bydliště
strany nebo po případě dle druhu případu, že mu
bude rozuměno.
Vydává-li se výnos nebo nařízení současně pro
více osob, které neužívají téhož jazyka, mají býti
vydány v obou jazycích zemských.
V každém případě má straha na svou žádost
obdržeti úřadní vyřízení ve svém jazyku.
8 14.
Svědkové a odborní znalci mohou při jednání
před úřady v obvodě dvoujazyčném užívati kterého-
koliv z obou jazyků zemských. Jejich výpovědi
buďtež vždy protokolovány v jazyku jími užitém.
7
article
V záležitostech trestních ibudiž užito předpisů
v § 12. obsažených. Protokol budiž veden v jazyku
obviněného. Zalobní spis a všechna ostatní roz-
hodnutí a usnesení jeho se týkající buďtež mu sdě-
lena v jeho jazyku a je-li zúčastněno více osob.
které neužívají téhož jazyka zemského, každé z
nich v její jazyku. Řeči státního zástupce a ob-
hájce buďtež proneseny v jazyku, kterého obviněný
užívá.
Od ustanovení těchto může býti jen tehdy upu-
štěno, nejsou-li proveditelná následkem zvláštních
poměrů, zvláště vzhledem na složení poroty, anebo
když obviněný sám s užitím druhého zemského ja-
zyka souhlasí.
Ustanovení §§ 12. až včetně 15. platí také pro
řízení v druhé instanci v záležitostech, které byly
v první instanci projednávány a vyřízeny úřadem
dvojjazyčným.
Úřadní oznámení v dvojjazyčném území činí se
v obou jazycích zemských.
Totéž platí o úřadních nápisech, úřadních peče-
tích a razítkách.
Pro pořadí dvojjazyčného textu jest rozhodujíc
řeč obcovací většiny obyvat lstva v obvodu úřadn
Zápisy do veřejných knih a rejstříků, zmíněných
v § 10., buďtež činěny při úřadech dvoujazyčných
v jazyku ústní nebo písemné žádosti anebo v jazyku
rozhodnutí, následkem kterého se zápis děje.
Intabulační klausule na listinách připojí sev
jazyku, v němž se má vydati výnos.
Při výtazích z těchto knih a rejstříků jest se ří-
diti jazykem zápisu.
8
article
B. Úřadní řeč ve vnitřní službě a
úřadní korrespondence.
B. Úřadní řeč ve vnitřní službě a
úřadní korrespondence.
8 19.
Ve vnitřní službě užívají jednojazyčné úřady
v království českém při veškerém úřadním
jednání své úřadní řeči; jazykově smíšené
ve věcech stran, jež projednávají se výhradně v
jedné řeči, užívají řeči ústního udání neb podání
strany ve všech ostatních záležitostech v řeči odpo:
vídající poměrům.
Zápisy do podacího protokolu, do rejstříhů neb
záznamů, sloužících k úřadnímu řízení, do nichž
mohou strany dle platných předpisů nahlédnouti.
neb z nichž vydávají se jim k žádosti dle těchto
předpisů ozisy, dějí se u jednojazyčných soudův
řeči úřadní, u dvoujazyčných úřadů v řeči po-
dání strany nebo v řeči, ve které se věc projednává
a vyřizuje.
Zápisy do rejstříků a záznamů, jež nahražují
protokolární zapsání, musí se u dvoujazyčných úřadů
díti v řeči užívané stranou.
Rejstříky, záznamy a ostatní pomůcky, jakoži
záznamy a výkazy, vztahující se na službu admini-
strativní, technickou, účtární a registratury provádějí
se u jednojazyčných soudů v řeči úřadní, u smíše-
ných v jazyku, ve které projednává se záležitost, na
niž se záznam vztahuje.
Dosavadní předpisy zůstanouv
platnosti:
pro všecky seznamy, výkazy a zá-
znamy, jež vedou se u politických úřadů v zále-
žitostech ozbrojené moci;
pro zprávy, dobrá zdání, statisticke
a úřadní výkazy, jež předkládají se ústřed
ním úřadům;
pro záležitosti státní policie a kva
lifikační tabulky státních úřadníků.
9
article
Ve styku se stejně postavenými neb jim pod-
řízenými zeměpanskými nevojenskými úřady, jakož
i s úřady druhé instance, nalezajícími se v zemi.
používají úřady jednojazyčných obvodů své úřadní
Úřady smíšeného obvodu užívají ve styku
s jednojazyčnými úřady úřadní řeči těchto, ve styku
s úřady smíšených obvodů, jakož i s úřady druhé
řeči.
instance užívají jazyka, jímž vyřizuje se záležitost
o kterou se jedná.
Ve styku s autonomními orgány používají jedno-
jazyčné úřady, šetříce § 7., své úřadní řeči, jazy-
kově smíšené řeči autonomních orgánů.
Platnost služební řeči vojenských
úřadů a četnictva ve styku s těmito a pro
služební jejich potřeby není zákonem tímto nij ak
dotčena.
Ve styku s úřady mimo obvod, pro nějž zákon
tento platí, zůstanou v platnosti dosavadní předpisy.
11
article
Zeměpanské zemské úřady v království českém
jsou, pokud nejsou zařaděny do jazykově ohraniče-
ných oddělení, dvoujazyčné a říditi se mají zásadami
ustanovenými pro úřady jazykově smíšených obvodů.
Pro jazykový styk nadřízených úřadů s podříze-
nými rozhodující jest úřadní řeč úřadu podřízeného.
Je-li podřízený úřad smíšeným, použiti má nadřízený
úřad jazyka přiměřeného věci a jeví-li se toho po-
třeba, obou zemských jazyků.
8 25.
U vrchního zemského soudu v Praze
zřídí se pro každý z obou jednojazyčných obvodů
zvláštní oddělení, jež obě budou míti svého
vicepresidenta. V každém z nich zřídí se senáty
k vyřizování záležitostí příslušného jednojazyčného
obvodu. Záležitosti jazykově smíšeného obvodu při-
káží se, pakli projednávaly se v prvé instanci jen
v jedné řeči, dle této řeči jednomu ze senátů pro
jednojazyčný obvod, jinak však senátům, jež sestaví
se ze členů obou oddělení, kteří mocni jsou
obou zemských jazyků.
Pro osobní a disciplinární záležitosti úřadníkův
a sluhů, jakož i notářův zaměstnaných u soudů
oněch tří jazykových obvodů rovněž ustanoveny
buďtež zvláštní senáty nebo komise.
Projednávati a vyřizovati má vrchní zemský
soud věci stran dle předpisů, které platily pro pro-
jednávání a vyřizování věcí těch v prvé stolici. Zá-
ležitosti stran, o nichž jedná vrchní zemský soud
v I. stolici, buďtež projednávány dle předpisů plat-
ných pro dvojjazyčné úřady.
Předpisy pro kasovní, poštovní a
telegrafní úřa dy.
Praha
12
article
Pro všecky zeměpanské pokladny a úřadyv
království českém s agendou peněžní, zůstávají po-
kud jde o vedení pokladních denníků, výkazůva
jiných pokladních pomůcek, kterých užívají ústřední
orgánové při kontrole nebo sestavování periodických
výkazů — dosavadní jazykové předpisy v platnosti.
Totéž platí i pro veškeré záležitosti výkonnéa
dopravní ve vnitřní službě a v manipulaci pošt a
telegrafů, pro vnitřní službu erárních průmyslových
podniků, jež bezprostředně jsou podřízeny ústřední
správě, jakož i pro vzájemný styk dotyčn ých orgá-
nův a úřadů.
Neerární poštovní úřady s větším oborem pů-
sobnosti říditi se mají předpisy tohoto zákonav
míře co možná nejrozsáhlejší.
Jazyková schopnost úřadnictva.
Do úřadů v obvodech jednojazyčných mohou
býti dosazování jen úřadníci, kteří úřadní řeči mocni
jsou slovem i písmem dokonale.
K vyřizování — pokud zákonem je stanoveno —
také podání v druhém jazyku zemském jednojazyč-
nými úřady užito budiž, vyžaduje-li toho služební
potřeba — úřadníků, extra statum dotyčného oboru
(S 4.), kteří obou zemských jazyků slovem i písmem
jsou mocni, v počtu, který jedině této potřebě od-
povída.
Téhož úřadníka lze použíti i při jiných příbuz-
ných a nedalekých úřadech. a
Při úřadech v obvodech smíšených pečováno
budiž o počet úřadníků služební potřebě úplně od-
povídající, kteří obou zemských jazyků jsou mocni.
S 4
13
article
Závěrečná ustanove ní.
8 28.
Tato ustanovení platí pro soudní úřady, státní
zastupitelství a úřady podřízené ministerstvu vnitra.
financí, obchodu a orby v království českém.
Pro policejní ředitelství, jakož pro veškeré země-
panské úřady I. stolice v Praze platí předpisy vy-
dané pro úřady ve smíšených obvodech.
Tento zákon vejde v platnost za tři měsíce po
dnu vyhlášky.
Ministerské nařízení ze dne 14. října 1899,
z. zák. pro Čechy č. 59., jakož všecky dříve vydané,
tímto zákonem nedotčené předpisy o užívání obou
zemských jazyků při zeměpanských úřadech v krá-
lovství českém jsou zrušeny.
Provedení tohoto zákona svěřuji Mým ministrům
vnitra, spravedlnosti, financí, obchodu a orby,
Čecho
Praha
panská úřad I . stolice
14
article
Jazykové obvody.
Jazykové obvody.
Vložka k § 1. zákona.
Do jednojazyčného českého obvodu
náležejí tyto obvody okresních soudů: Ko-
stelec n. Orl., Bechyně, Benátky, Benešov, Beroun,
Blatná, Blovice, Český Dub, Český Brod, Brandýs n.
L., Březnice, Čáslav, Chlumec, Chotěboř, Chrudim,
Německý Brod, Dobříš, Úpice, Železný Brod, Jílové,
Hluboká, Habry, Hlinsko, Vysoké n. Jiz., Vys. Mýto,
Holice, Horažďovice, Hořice, Hořovice, Humpolec, Ja-
roměř, Jičín, Ml. Boleslav, Ml. Vožice, Kamenice n. L.,
Karlín, Kouřim, Kladno, Klatovy, Kolín, Uhlířské
Janovice, Králové Hradec, Zbraslav, Králové Městec,
Kralovice, Kutná Hora, Louny, Ledeč, Libáň, Libo-
chovice, Lišov, Lomnice n. P., Lomnice n. L., Měl-
ník, Mirovice, Týn n. Vltavou, Milevsko, Mnichovo
Habr
Orlický
Bechyně
Benátky
Benešov
Beroun
Blatná
Blovice
Český Dub
Český Brod
Brandýs
Březnice
Čáslav
Chlumec
Chotěboř
Chrudim
německý Brod
Dobříš
Úpice
Železná Brod
Jílová
Hlinsko
Jizera
Mýto
Holice
Horažďovice
Hořice
Hořovice
Humpolec
Jičín
Boleslav
Vožice
Karlín
Kouřim
Kladno
Klatovy
Kolín
uhlířský Janovice
Zbraslav
Kralovice
Kutná Hora
Louny
Ledeč
Libáň
Liba
Lišov
Mirovice
Vltava
Milevsko
ko
Králové Hradec
Králové Městec