1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 4. ze dne 4. ledna 1907.
2
title
Sportovní věstník.
3
article
Automobilismus.
*e Automobilní výstava pražská
budekonána podle usnesení včerejš
společné schůze Č. K. Automobilistu
a Č. K. Motocyklistů v době od 24. břez-
na do 1. dubna inklusive.
** Kolující miliony. Skvělý úspěch při-
hlášek k závodu Cís. automobilního klubu uvedl
zase jednou na pořad dne otázku, co podobný závod
stojí. N. W. T. sestavil tento rozpočet. 276.000 marek
zaplaceno na vkladech. 90 vozů po 30.000 markách
(výrobní cena) jest 2,700.000 marek. Útraty každé
firmy (angažmá, training, transport, benzin) nejsou
příliš vysoko odhadnuty 20.000 m., činí 840.000 marek.
Útraty továren na pneumatiky, předpokládáme-li, že
jen čtyři budou startovati, budou asi 600.000 mk.
Jednoduchým součtem dojdeme k sumě 4,416 000
marek, která ostatně v praxi jistě bude překročena
* Bilanci automobilního průmy-
slu věnuje v »La Vie au Grand Air« Ch. Faroux
článek, opřený zajímavými a bohatými daty o vý-
robě jednotlivých zemí, která se jeví v těchto čí-
slicfch:
Amerika
Francie
1902 vyrobila vozů 314 1898 vyrobila vozů 1.631
1899
4.914
1903 » » 2.722
1900 . „ 10. 039
1904 . » 11.374
1905 . 23.877
1901 , » 16.486
1902 » » 23.711
asi 60.000
1903 . 30.204
1904
37.322
47.302
„ asi 55.000
Německo
1898 vyrobilo vozů
1899
Útrata
Amerika
Německo
Grand Air
Ch
Le via
5
article
Anglie
1898 vyrobila vozů
Anglie
7
article
1901 , 4.112
1902 6.253
1903 »
9.437
14.170
9
article
evoo
20.848
asi 28.000
Italie
1901 vyrobila vozů 300
1903, 1.308
3.080
10
article
1905
1906
1902
1904
11
article
1905 8.870
1906 . asi 19.000
„ asi 12.000
1906
Z této statistiky především zřejmý jest volný, ale
stálý rozvoj francouzského průmyslu, jak to konečně
u nejstaršího průmyslu světa přirozeno. Přímo za-
ráží prudký vývoj industrie americké, která, ač o celou
řadu let mladší francouzské, předčí ji už dnes počtem
vyrobených vozů. Německý a anglický průmysl, ač
stejně staré s francouzským, vykazují výrobu onen
ani ne poloviční, tento jen málo nad polovici výroby
francouzské. Rapidní rozvoj italského průmyslu (ze
jména v posledních dvou letech) vzbuzuje nejen po-
zornost, nýbrž přímo obavy i ve Francii, jež tlu-
Francie
13
article
1.478
2 312
„ „ 3.209
4.738
1902 » »
6.904
1903 »
1904
11.370
1.413
2.481
15
article
1905
1906
asi 22.000
Belgie
1900 vyrobila vozů
1901 ,
1902 1.700
1903
2.839
1904 ,, 5.026
1905
7.927
Belgie
16
article
močil nedávno Georges Prade v serii článků v »Les
Sports« a »La Vie au Grand Air« a zasluhuje při-
rozeně pozornosti tím větší u nás v Rakousku, je-
muž hrozí přímé italské nebezpečí. — Před 3 roky
automobilní výroba celého světa byla 53.000 vozů,
letos už jest skoro 200.000.
** Milánská hlavní nemocnice ob-
držela darem od tamního automobilního klubu dvě
automobilní ambulance. — I pražská záchranná sta-
nice se automobilisuje, prozatím ovšem začíná jen
automobilní frkačkou. Snad si k ní bude moci jednou
poříditi i auto, hlavní věc, že těžký začátek jest
učiněn.
** Motorová dvoukolka v pařížském
Salonu byla zatlačena v pozadí. Proti letům 1903
a 1904 ztratila (aspoň v Salonu) půdu až v překva-
pující míře. Na poli motocyklového sportu a výroby
se odehrává nyní zajímavý krystalisační proces,
z něhož má podle očekávání některých vyjíti nový
typ motorky — lehká motorka. Řada konstruktérů
se snaží výrobou tohoto typu získati motorce zase
nové přátele: odsud to množství lehkých motorek,
jejichž váha nepřekročuje 35, často však zůstává pod
30 kg. Úhledné jedno- i dvouválcovky s elektromag-
netickým zapalováním vykazují celou stupnici sil
11/4, 11/2, 15/4 i 2 k. s. Tudíž sílu dostatečnou pro
pěkné tempo v rovině i překonání ještě značného
stoupání bez pomoci jezdcovy. Oproti Anglii má ve
Francii málo půdy tricar přes to, že podal ne-
sčetné důkazy své upotřebitelnosti a že dobré fran-
couzské silnice připouštějí užívání tříkolejného vo-
zidla. Mnohé továrny se snaží rozmnožením sedadel
(na 3) z tricaru učiniti voituretu.
Georges Prade
Rakousko
Anglie
Francie
Les Sport
Grand Air
kg
17
article
Většina firem, a to právě větších, v správném
posouzení situace upustila od konstruktivních kom-
promisů (nebo kompromisních konstrukcí) a vrhla se
přímo na výrobu skutečných voituret, jež se snaží
co možná nejvíce přiblížiti skutečnému vozu. Na půl
sta továren vystavuje obyčejná kola. Novinkou, dnes
už ne novou jsou měnitelné převody.
Několik rychlostí mají skoro všechna kola;
vrcholu ovšem dosahuje dům Terrot (Dijon), jenž do-
vedl své kolo obdařiti neméně než 6 převody. Kom-
binace měnitelného převodu s volnoběžkou přirozeně
vede k aplikaci protišlapací brzdy. Pokrok průmy-
slový se nejlépe jeví v tom, že při veškerém kom-
fortu a šetření, ba zvýšení tuhosti a pevnosti stroje
dovedl konstrukter ještě zmenšiti jeho váhu.
Dijon
19
article
Zimní sporty.
** Z dějin bruslení. Bruslení bylo provo-
zováno v Londýně už v 12. století. Klasickou zemí
jeho však jest země kanálů Hollandsko, kde nejdále
do minulosti sahají jeho stopy. O hollandských dě-
tech se říká, že umějí dříve brusliti než choditi.
Malby hollandské školy na příkl. Hendrika van Aver-
kanpa, poskytují názornou představu o významu bru-
slení v dopravě v Nizozemsku už v 16. století. Jako
hbití bruslíři jsou proslulí i Skotové. V Norsku jest
bruslení součástí vojenského výcviku. Ze znameni-
tých výkonů bruslařských (mimo ony, které jsou
řádně registrovány jako rekordy) se připomíná 16 km
za 31 minut 11 vteř. Johnsonových v Montrealu
v únoru 1894; Joe Donoghue urazil anglickou míli
(1609 m) s větrem v zádech za 2: 123/%. Do Francie
proniklo bruslení v 18. století jako aristokratický
sport, v němž se vyznamenávala zejména družina
Aver
Skot
Johnsonův
Donoghue
Londýn
Nizozemsko
Norsko
Montreal
Francie
Hollandský
km
vteř
20
article
mladých šlechticů, které přezděli »červené vesty«
Dobu nového rozkvětu zaznamenává bruslení v Pa-
říži za vlády Napoleona III., který byl do něho přímo
zamilován a zejména v zimě 1860—61 uspořádal na
jezeře v Longchamps celou řadu nádherných nočních
slavností. — I do Německa přišlo bruslení teprve
v 18. století ; majíc nadšeného šiřitele v Klopstockovi
rychle se rozšiřilo.
** Ruští bruslaři ve Vídni. Petrohrad-
ský bruslařský klub hodlá vyslati k mistrovství světa
v krasobruslení ve Vídni Panina (2. v mistrovství
světa 1903) a k ceně dra. Korpera Datlina. — Do
Berlína půjde k mistrovství Evropy Panin a juniorce
v krasobruslení Ollo.
Athletika a sportovní hry.
** Hackenschmidt, o jehož chorobě jsme
nedávno referovali, se pozdravil; nicméně si musí
delší dobu dopřáti klidu.
** Z Vinohradskébo S. K. Zejtra v sobotu
5. t. m. o 8. hodině večerní členská schůze »u Ma-
tunů«. 19. t. m. valná hromada. Nezaplacení pří-
spěvků do konce 1906 má za následek ztrátu hlaso-
vacího práva.
Napoleon III
Klopstock
Korper Datlin
Německo
Vídeň
Petrohrad
Berlín
Evropa
Olla
Ma
Vinohradskébo S
21
article
Z cyklistského ruchu.
** Kolem Francie. Auto stanovil termin
svého závodu 1.—28. července. Etapy jsou: první
Paříž—Roubaix 272 km., Roubaix—Mety 398, Mety—
Belfort 259 km., Belfort—Lyon 309 km., Lyon—
Grenoble 311 km., Grenoble—Nica 345 km., Nica—
Nimes 345 km., Nimes—Toulouse 303 km., Toulouse-
Bayon 299 km., B.—Bordeaux 269 km., B.—Nanty
391 km., N.—Brest 321 km., B.—Caen 415 km. Úhr-
nem měří tudíž trať 4137 km.; mimo speciální ceny
v jednotlivých etapách vypsány v celkové klassifikaci
tyto ceny 4000: fr. prvému, 2200 fr. druhému, 1000 fr
třetímu, po 500 čtvrtému a pátému, 200 šestému
150 sedmému a osmému, po 100 fr. sedmi následu--
jícím.
** Robl v Hamburce zvítězil o Nový rok
ve velké ceně hausovní (50 km.) nad Heinym a Stell-
brinkem v čase 56: 11. — Handicap od mety vy-
hrál Bader. — 10 km. Demke za 11:26. Hlavní
závod Bader, 2. Kudela, 3. Wegener. — Scra tch
Arend.
** Č. K. V. na Smíchově, založený roku
1880, čítá 8 členů čestných, 24 zakládající, 43
venkovské, 4 venk. činné, 45 přispívajících; úhrnem
112 členů. Mezi nimi jsou tři členy od založení
klubu, t. j. od roku 1880; jsou to pp. Frant. a Josef
Kohoutové a Jan Šimáček. Od roku 1881, tudíž
čtvrtstoletí, členy jsou baron Kraus, arch. Jan
Heberle, Jindř. Cífka, Al. Zeman a V. A. Treybal.
Takovou »starou gardou« se může pochlubiti zajisté
málokterý klub
Robl
Heiny
Stella
Bader
Kudela
Wegener
Scr
František
Kohout
Šimáček
Kraus
Heberle
Jindřichův
Cífka
Al
Zeman
Treybal
Francie
Paříž
Roubaix
Belfort
Lyon
Grenobl
Nimes
Toulouse
Bayon
Bordeaux
Brest
Caen
Smíchov
Nico
km
23
article
** Cíl tělesné ýchovy. Francouzský
lékař dr. Peugniez končil jednu ze svých přednášek
o tělesné výchově těmito slovy: »Rozšiřovati plíce,
síliti svaly, zlepšiti krevní oběh, znamená zvýšiti
úroveň myšlení.«
** Sportv obrazícb. Zdařilé obrázky muž
stev A. C. Sparty, vítěze v poháru Sportu a Her,a
S. K. Slavie zapůjčeny nám byly redakcí Sportua
Her a umístěny v naší obrázkové galerii spolu s2
zajímavými výjevy z hockeyových zápasů. — Kromě
doktor
Peugniez
A C
S K
Sparta
Sportua Hera
sport a Hera
24
article
Byla to rozsáhlá místnost. Těžký, massivní psací
stůl blíže okna a ohromný krb v pozadí, nijak nestačily
k jejímu vyplnění. Nad krbem visela podobizna generála
de Beauranda, otce Rajmundova, v životní velikosti místo
obvyklého zrcadla. Každý den ráno i večer, bydlil-li v Pa-
říži, pozdravil Rajmund svého otce pohledem a vzpomín-
kou. Obraz jeho matky, něžné blondýny, byl vybledl
v jeho paměti, jako staré podobizny blednou pod vlivem
paprsků slunečních, takže zbývá z nich jenom několik
neurčitých črt. Avšak otce viděl neustále před sebou,
brzy živého, hrdě sedícího na ušlechtilém ryzáku, brzy
mrtvého, zsinalého, ležícího na nosítkách z větvoví s ra-
nou v boku způsobu tak podivného, že mluvilo se kdysi
nikoliv o nehodě, ale o vraždě. Rajmund pohledl na obraz
a vzpomněl si na onu ránu.
Postrádal otce svého v tento den více, než kdykoli
jindy. Láska, téměř chorobná, kterou byl památce jeho
zachoval, byla příčinou, že navzdor všemu štěstí, jež po-
ciťoval, srdce Rajmundovo při slavnostních obřadech sví-
ralo se bolem. Tohoto poněkud pošmurného květnového
odpoledne zdála se mu otcova podobizna bledší než
obyčejně.
Kdo jen byl by mohl otce jeho zavraždit? Všichni
v celém okolí jej takřka zbožňovali a dostávalo se mu
přátelského uvítání ve všech domech na pět mil kolem.
Osudného dne byl sám na honbě, odeslav domů hajného
se psem, kterého měl hajný vyměniti za jiného . ..
Když pak se hajný vrátil, nalezl generála mrtvého, skoro
na témž místě, kde jej byl opustil, podle plotu; patrně
chtěl pan de Beaurand plot přeskočiti, při čemž nešťast-
nou náhodou zavadil o kohoutek a ručnice spustila“ . . .
kdo byl by mohl generála zavražditi, a proč?
Beauranda
Rajmundův
Rajmund
Láska
Beaurand
25
article
— Jestli vám překážím, milostivá paní, pravil, od-
kažte mne do některého kouta a nemyslete na mne. Raj-
mund mne žádal, abych počkal až do jeho odjezdu:
chce mi ještě jednou stisknout ruku... Jest to dětinství,
ale jsme tak staři přátelé !.
— Oh, nijak mi nepřekážíte, pane Benoist, odpově-
děla paní Montelar. Sednu si do této lenošky, opřu nohy
o podnožku .. . tak, velmi dobře, děkuji; jsem poněkud
unavena, ale také spokojena a radost dodává síly! A po-
tom budu míti dosti času k odpočinku. Pojedu za nimi
do Beaurandu až za osm dní.
— To jest dlouho, usmál se Benoist; vždyť vy ani
synovce svého neopouštite, vyjímaje manévry — jak do-
brou matkou jste mu byla l
— Bylo toho velmi třeba. Ubohý hoch! ... Když
bratr můj zemřel, bylo Rajmundovi dvanáct let; co by
se stalo z dítěte, jež ztratí rodiče v tomto věku, kdyby
se ho nikdo neujal! Konečně ale je ženat, jsem spo-
kojena.
— Milujete prý vřele svoji neť, jak mi vyprávěl
Rajmund? Ona jest ale také okouzlující.
— Oh, vy ani nemůžete vědět, jak je roztomilá!
Je také sirotkem: její matka zemřela před dvanácti lety
— díky bohu, řekla bych, kdybych odvážila se něco po-
dobného vysloviti.
— Proč?
— Byla to žena zádumčivá a často churavící. Ne-
milovala svoji dceru a nezaměstnávala se jí. Jistá moje
přítelkyně, ujavši se dívky, vychovala ji s vlastními
svými dcerami, což, jak musím říci, znamenitě se poda-
řilo. Rajmund navštěvoval onen dům... Domnívám se
však, že ona dáma určila Rajmunda pro svoji nejstarší
záhada-.
Benoist
Montelar
Rajmund
Raj