1
masthead
V Praze, v pátek dne 4. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 4.
Číslo v Praze za 2h.
a na venkově za. 4h
Praha
3
article
Na »Náródní Listy«
ranní a odpolední
předlplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc. 2 K. — h
ve filiálkách
na měsíc. 2 K 30h
Poštou:
na měsíc. 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Ministr tr. Fořt a zvýšení poplatků.
Z Vídně, 4. ledna. Dolnorakouský
sněm projevil včera jednomyslně nejhlubš
nedůvěru ministrovi obehodu, ni-
koliv ministerstvu obchodu, pro z dr ažemn
poplatků poštovních, telegrafních
telefonních, Usnesení tomu věnuje »Frdbl. « na
čelném místě stať, ve které praví:
»Jest obecně známo, že dr. Fořt
opatřeníto nevymyslil, nýbrž prostě
nastoupil dědictví svého před-
chůdee, který se dal nyní na víru agrár-
nickou (hr. Leopold Auersper g). Tolikéž s
uznává obecně, že p. dr. Fořt nenastoupil
toto dědictví odiósní bez výhrady. Osvědčil
dobrou vůli, resignovav na nejpří-
křejši1 zvýšení poplatků, které bylo
by dopravě nejškodlivější. Po koncesích, které
p. dr. Fořt učinil potřebám dopravním, ne-
stačí zvýšení poplatků na uspoko-
jení nároků, jichžto splnění chtějí
úřadníci. Naopak v době nejbližší říšské
Fořt
doktor
Auersper
Vídeň
7
article
radě bude předložen dodatečný úvě
pro poštovní zaměstnance. Dolnora-
kouský sněm nechtěl dáti projevu svému osob-
ního hrotu a také ho podle stavu věci dáti ne-
mohl. Nikoliv dra. Fořta považovati chtěl dol-
norakouský sněm důvěry nehodným, který za
málo měsíců svého úřadování si odsloužil po-
etivou zálohu důvěry, jež mu poskytnuta byla
vzhledem na jeho minulost. Avšak pokárána
býti přece musí věc, kterou p. dr. Fořt svým
jménem krýti musí. Panu dru. Fořtovi
však bude důtka, která nezasáhne jeho, nýbrž
místo, na kterém stojí, pobídkou. Nalezl, na-
stupuje úřad svůj, neblahé dědictví a nemůže
ho odmítnouti. To jest pro něj dostatečným
důvodem, aby vlastními skutky tedy uvedl dě-
dictví to v zapomenutí, za které vedle úřadu
svého jest zodpověden. Pan dr. Fořt jest dů-
kladný znalec a proto opravdový přítel obchodu
a průmyslu. O opatřeních, které vyjdou z jeho
iniciativy, není zajisté příčiny nižádné pochybo-
vati.«
Záležitost rozdělení vojenských dodávek.
doktor
Fořt
8
article
Z Vídně, 4. ledna. »N. F. P.« telegrafují
z Pešti, že čelný klidný a rozmyslný člen de-
legace cislajtánské vyslovil se o dohodě vojen-
ské správy s uherskou vládou ve příčině r oz-
dělení vojenských dodávek takto
»Ministr vojenství Schönaich dohodu tu,
kterou sám sice nesepsal, ale kterou podepsala
přijal, bude musiti hoditi dokoše
Nezničí-li dohodnutí to, zničí dohodnutí jej.«
Stav věcí v Srbsku.
Z Vídně, 4. ledna. »N. F. Pl« sděluje
Osoby, které znají smýšlení v Srbsku
oznamují, že nejprudší nevole na mí
řena jest zvláště proti korunní mu
princi, který jest v celé zemi neoblíben
Přívrženci dynastie si přejí, aby druhý syn krá-
lův prine Alexandr byl vyhlášen za násled-
níka. Princ Alexandr těší se v eelé zemi
nejlepší sympatii. Jest otázkou nyní, zdali se
král Petr odhodlá k činu takovému. Nepodobá
se, neboť král Petr není člověkem rychle
jednajícím. Kromě toho jest churav a touží po
klidu. Nad to se v poslední době také s ko-
runním. princem smířil. Avšak věc
tato se neustále staví do popředí; spiklenei
kteří nalezají se v čele odporu proti korunnímu
princi, jenž s nimi vždyeky špatně nakládal,
chtějí zabrániti, aby se dosta
kdysi na trůn.
Alexandr
Petr
Vídeň
Pešť
Srbsko
9
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Zmařený tábor chorvatské strany práva.
Z Oseku, 4. ledna. (K. k.) Přívrženci
chorvatské strany práva svolali na
Nový rok do Továrníka tábor lidu. Násled-
kem terorismu přívrženců pokrokové lidové
strany a sociálních demokratů nemo hl se
táborkonati. Páter Jakič oznámil s kaza-
telny, že tábor se konati nebude, a b
se zabránilo prolití krve.
Atdience na rozloučenou.
Z Berlína, 3. ledna. (K. k.) Císař a císa-
řovna přijali večer dosavadního italského vele-
vyslance hr. Lanzu v slyšení na rozloučenou.
Jakič
Osek
Berlín
10
article
portugalského chráněnce. Myslí se, že Gebba
bude této noci tábořiti v Guarezu, vzdáleném
hodinu od Zinatu, a že zejtra ráno přibude do
Žinatu.
Z Bernu, 3. ledna. (K. k.) Španělský zmoc-
něnec odevzdal dnes spolkovému presidentu
nótu své vlády o usneseních marocké konfe-
rence, pokud se týkají zvláště Švýcarska
Spólková rada bude se co nejdříve zabývati touto
otázkou a bude ji zkoumati důkladně. Všechny
zprávy, které dosud byly uveřejněny o jejím po-
stupu, dlužno označiti při nejmenším za před-
časné.
Hlad v Číně.
Ze Šanchaje, 3. ledna. (K. k.) Pomocná
akce k odstranění hladu jest v plném
proudu. Od vlády, jakož i z jiných čínských
pramenů docházejí velké obnosy peněz na pod-
poru. 15.000 pytlů americké mouky, které až
dosud byly zakoupeny, jest na cestě.
Guareza
Bern
Švýcarsko
Čína
Šanchaj
11
article
Ruské události.
Ruské události.
Dementi.
12
article
Z Petrohradu, 4. ledna. (K. k.) „Petrohrad-
ská telegr. agentura“ oznamuje: Zahraniční listy
přinesly zprávu z Petrohradu, že ruský roz-
počet na rok 1907 bude vykazovati značný
sehodeka že se ruská vláda snaží uzavříti
novou výpůjčku, Protože však jsou na-
děje na vnitřní výpůjčku velmi slabé, bude Ru-
sko nuceno dovolávati se úvěru zahraničního,
a to za velmi těžkých podmínek. Přislušná před-
běžná jednání s francouzskými a ruskými ban-
kami jsou prý již v proudu, a půjčka bude
prý vypsána po volbách do dumy,
ale nebude realisována před zahájením dumy.
Výsledek této výpůjčky závisel by na výsledcích
voleb do dumy. „Petrohradská telegr. agentura“
prohlašuje, že celá tato zpráva jest do posledne
písmeny čirou smyšlenkou. Rozpočeť pro
rok 1907 nevykazuje nižádného sehod-
ku. Ruská vláda nepomýšlí ani na vý-
půjčku, ani nevyjednává v této příčině s ní-
Petrohrad
13
article
Záležitost marocká.
Z Tangeru, 3. ledna. (K. k.) Kmen Andžerů
ohlásil dnes, že se poddává.
Z Tangeru, 3. ledna. (K. k.) Armád
sultánova opustila tábor, táhla pak
v dobrém pořádku Tangerem a namířila potom
k místu, kde přívrženci Raisulovi napadli jistého
Andžer
Tanger
14
article
kým.
Zavraždění městského hejtmana v Petrohradě.
Z Petrohradu, 4. ledna. (»N. F. P. «)
Svědkové zavraždění policejního ředitele sl.
Launice vypravují: »Když byla nová kliníka
ústavu pro experimentální lékařství na lékár-
Petrohrad
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
První peníze.
16
article
»Jak jste vydělal svoje první peníze?« S toute
otázkou obrátil se spolupracovník »Lectures pou
Tous« na některé koryfeje průmyslu a umění a ob-
držel mnoho zajímavých odpovědí.
Rockefeller, nejbohatší muž světa, pravil
»Když jsem vychodil školu ve své rodné vesnici
vstoupil jsem jako učedník do jednoho obchodu
v Clevelandu; potom jsem se spojil s jedním sou-
druhem, dovedli jsme si vypůjčiti peníze, založili
vlastní obchod a v sedmnácti letech jsme byli samo-
statnými obchodníky. Měl jsem jen jednu myšlenku,
abych se stal bohatým. To se mi zajisté podařilo, ale
cítím též velkou znavenost. Svojí prací a energií na-
sbromáždil jsem za padesát let spoustu millionů, ale
stalo se to na účet mého zdraví. A pak dá se snad
ještě jinak v životě působiti, kdybych měl začíti
znova, myslím, že bych svojí činnosti dal jiný směn
a cíl.«
Ve starém světě nebývá ovšem tak snadno do-
moci se jmění, tak narazil velký továrník automobilů
markýz de Dion na prudký odpor svojí rodiny,
když se chtěl věnovati průmyslu. »Celé moje okoli,
pravil se spokojeným úsměvem, »tvrdilo, že bych se
zpronevěřil všem posvátným tradicím, kdybych svým
jménem podepsal obchodní dopis. Moje rodina mne
obviňovala, že ji zneucťuji!«
Sochař Fréminet musil si-již od třinácti lel
různým způsobem vydělávati chléb. Tak mu jistý
lékař svěřil úpravu mrtvol utopenců pro vystavování
v Morgue. Skvrny, způsobené vodou na těle, musilý
se barvou zatříti. A 82letý umělec popisoval živě
tyto příšerné mrtvolné výjevy ze svého mládí i hrůzu,
již při tom pociťoval.
Rockefeller
jít Dion
Fréminet
Skvrna
Cleveland
Morgue
17
article
Básník Jean Richepin vydělal si první pe-
níze jako nošič. Když opustil gymnasium, pudila jej
nepokojná krev do dálky a živil se tím, že v přístav-
ních městech vynášel zboží z lodí. »Vidím se ještě
posud,« vyprávěl, »jak jsem až po pás obnažen na
žhavém slunci v bordeauxském přístavu tahal pytle
a potkal tam svého starého spolužáka, jenž se stal
profesorem na lyceu. Můžete si představiti jeho úžas,
když mne poznal. Miloval jsem vášnivě kočovný ži-
vot. Z Bordeauxu putoval jsem pěšky do Toulousua
uzavíral přátelství s pocestnými a tuláky, žil jsem
jejich životem a přijal jejich zvyky. Chtěl, jsem se
již odebrati do Ameriky, abych se stal zlatokopem,
když jsem na štěstí vydal »Písně žebráků«, jimiž jsem
proniknul!«
Z prosaického vzduchu kanceláří vyšla celá řad
francouzských básníků. K nim náleží Cop pée,
jenž již v útlém mládí obdržel místo v úřadě a psal
stejně čistě a správně svoje akta i svoje verše. Bví
se svým povoláním spokojen a konal své povinnosti
velmi horlivě.
Courtelin, který rovněž byl a počátku za-
městnán v ministerstvu, použil tohoto prostředí spíše
jako studia pro svoje satiry než jako pole práce
Postoupil jednomu snaživému koliegovi polovici
svého platu, aby za něj konal všechnu práci a žil
šťastně a bezstarostně, až jednoho « dne odešel příte
na dovolenou a básník požádal za propuštění, poně-
vadž nedovedl pracovati.
Richepin
Cop
Courtelin
Amerika
18
article
= O umírajícím šachovi vypravuje »New York
Herald« charakteristickou anekdotu. Když Muzaffer-
ed-Din počal churavěti, žádal jej jeho anglický tě-
lesný lékař dr. Lindley, aby při jídle neseděl dle
orientálského zvyku se skříženýma nohama na ko-
berci, nýbrž aby k vůli lepšímu trávení seděl na
pořádné židli a u pořádného stolu. »Král králů« se
zamračil, ale poněvadž si umínil, že bude poslušným
pacientem, jednal prvního dne přesně dle předpisu
lékařova. Den na to byl dr. Lindley povolán ke
svému pacientovi právě při jídle. Na první pohled
postřehl, že stůl a žídle se staly přes noe nižšími
Následujícího dne byly ještě nižší a tak to pokračo-
valo po šest dní, až konečně dvorní truhlář svoje
dílo dokonal a nohy stolu a židle úplně odřízl. Mu-
zaffer ed-Din seděl opět na zemi a neměl před sebou
nic než desku stolu a za sebou jen lenoch židle.
Dina
doktor
Lindley
Muzaffer
New York Herald
Král král
19
article
= Preč se italská signorina vdává? Na otázku
tuto dává známý sociolog a vrchní státní zástupce
Lino Ferriani v nedávno uveřejněném pojednání za-
jímavou odpověď. Ferriani otázal se 95 mladých dam
od 15 do 17 let a sice ze všech končin Itallea
zjistil: 5 se vdá, aby mohly samy vycházeti ;. 10.
aby se bavily; 5, aby mohly cestovati; 7, aby měly
vlastní domov; 61 bez udání zvláštního důvodu;3
prohlásily, že se vůbec nechtějí vdáti a jen 4 mlu-
vily o lásce k budoucí rodině a domácnosti. »Z 95
mladých dam,« poznamenává k tomu Ferrianí, »jsou
tedy jen čtyři vychovány ve škole domácnosti
myslí s láskou na svůj budoucí domov ! Pro většinu
znamená manželství jen zábavu, volnost, salonní
styky, společenskou frivolitu a flirt... Naše mladé
dámy mají znamenitou průpravu pro manželství !«
= Ponatevník zavražděn. Z Curychu se sděluje:
Asi 2 km od města Freiburku stojí na-lesní stráni
malá poustevna Madelaine. Byla po mnoho let oby-
dlena zbožným poustevníkem paterem Gusrdianem.
Poněvadž již několik dní nebyl víděn, vydali se lidé
k němu a nalezlí jej v kuchyni poustevny mrtvého
s lebkou sekerou roztříštěnou. Poustevna byla úplně
vypleněha, takže běží patrně o loupežnou vraždu,
Po pachateli není ještě stopy.
= Tragikomické trestní řízení konalo se v těchto
dnech u soudu v Kolíně n /R. proti jistému náden-
níku z Dieringhausenu, jenž byl svého času odsou-
zen in contumaciam pro vyhýbání se vojenské povin-
nosti k pokutě 200 marek. Muž po čase dokázal, že
má od dětství jen jednu nohu a proto neměl zapo-
třebí vyhýbati se vojenské službě. Soud ustanovil na
základě této »nové okolnosti« opětné líčení, jež za
všeobecné veselosti skončilo ovšem osvobozením
mrzáks.
Curych
Freiburk
Kolín můj / R
km
marka