1
masthead
Z anglického parlamentu
Z Londýna, 2. února. (C.-B.) Ministr za-
hraničních záležitostí markýz of Lansdo w ne
odpověděl v horní sněmovně na dotaz, učiněný
lordem Spencerem, že smlouva o rozhodčím
soudě s Francií jest hlavně následkem přessvěd-
čení obou zemí, že skutečný rozpor mezi zájmy
jejich neexistuje. Podobná smlouva byla. uza-
vřena také s Italií. O smlouvě s Nizozemdim se
ještě vyjednává.
Ve příčině Makedonie nešetřila vláda
žádné námahy, aby rakousko-uhersko-ruské plány
reformní byly, pokud možno, vyplněny. Situace
jest bez odporu vážná. Vláda anglická si vy-
hradila navrhnouti dalekosáhlejší opatření, kdyby
projekt nynější neměl žádoucího výsledku.
Ministr pravil dále, že nemůže býti většího
neštěstí, než kdybychom se následkem otálení
mocností anebo obstrukce Porty octli opět na po-
čátku bojovné sezony, aniž by se byloo bývalo
docílilo skutečného pokroku.
Naše poslání v Tibetě jest polřtické, ni
koliv vojenské.
Ve příčině jižní Afriky praviil markýz
of Lansdowne, že se pomýšlí, připustiti tam
na zkoušku 10.000 čínských dělníkůll, ale bez
svolení parlamentu že se tak nestane.
Spencer
of Lansdowne
Londýn
Francie
Makedonie
Tibet
Afrika
2
article
Lord Spencer útočil na vládu pro poli-
tiku, doporučovanou Chamberlainem. Já
neslyšel — pokračoval ministr — váž ných žalo
na politiku Balfourovu, bylo si pouze stěžováno
na nedostatečnou definici vládní politiky Bal-
fourem. Netajím se sympatiemi pro stnahy Cham-
berlainovy, ale následky omylu byly by takové.
jaké nelze zase odčiniti a vláda jeví jen ob-
vyklou opatrnost, když odmítá ukvrapení.
Adresa byla potom přijata.
Z Londýna, 2. února. (C.-B.) Sněmo-
vna poslanců zahájila rokovánío
adresse. Vůdce liberálů, Campbell- Ban-
nerman prohlašuje, že se zdrží všeliké úvahy
o věcech na dálném Východě. Chce položiti je-
nom několik otázek: Jakou fiskábní politiku sle-
duje nyní vláda? Hodlá provésti politiku retorsí,
přiznání se k politice Chamberlažnově?
Řečník kritisuje posměšně sttav, ve kterémž
se vláda nalezá a praví, že bsy za trvajícího
zmatku bylo nejlépe, kdyby se věc k rozhod-
nutí předložila zdravému rozumau voličstva. (Po-
chvala.) Řečník ohlašuje, že jeho kollega Morlev
navrhne k adrese dodatek, kterýmž se celá fis-
kální otázka do proudu uvede, podotýká však,
že odůvodnění tohoto návrhu pro nepřítomnost
řídícího ministra na několik dní odložiti se
musí. Finanční ministr Austen Chamberlain
praví, že po příkladu Camphell Bannermanově
také o východní Asii mluviti nebude. Tolikéž
nehodlá se dnes ještě pronésti o otázce fiskální.
Spencer
Chamberlain
Balfourův
Campbell
Bannermanův
Cham
Londýn
Bana
dálný východ
Asie
Bala
3
article
Rusko a Japon sko.
Rusko
4
article
Z Petrohradu, 2. února. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« oznamuje se z Vladivostoku
z dnešního dne: V zdejším přístavu na kotvách
stojící ruské válečné lodi »Rossia«, » Bogatyr«
a »Rurik«, jakož i dopravmí loď »Lena«, jsou
vyzbrojeny a na odchod připraveny. Všechny
dřevěné součásti byly z nůch odstraněny.
Z Petrohradu, 2. úmora. (C.-B.) »Ruská
telegrafní agentura« prohlašuje: Zpráva soukro-
měho dopisovatele »Reuterovy kanceláře« z Pe-
trohradu ze dne 29. ledma, že byla zatímně za-
stavena obchodní doprava zboží na s ibířs ké
dráze, aby tato volna byla pro dopravu voj
ska a válečného materiálu, je bezpodstatna
S příslušné strany ujišťuje se nám, že na si-
bířské dráze obvyklá vozba i doprava bez ja-
kéhokoli obmezení stále se provádí, ježto se
neděje žádná doprava vojska, kteráž by nějaké
změny ve vozbě vyžadovala.
Z Londýna, 2. února. (C.-B.) Za adresní
debaty v horní sněmovně prohlásil státní ta-
jemník zahraničních záležitostí markýz oí
Landsdowne ve příčině krise rusko-
japonské, že jest axiomem diplomacie ne-
nabízeti dobrých služeb ani tehdy, kdyby se
dalo důvodně očekávati, že by byly toužebné
Anglie nebyla vyzvána k dobrým službám. Jest
prý veřejným tajemstvím, že jedna ze sporných
stran zřetelně naznačila, že si nepřeje tou dobou
prostředkování. Vláda jednala úplně správně,
vloživši do trůnní řeči slova, že si přeje uká-
zati, že chce podporovati mírné rozřešení. Na-
skytne-li se příležitost, k tomuto účelu něčím
přispěti, použije jí vláda ráda.
Rurik
Leno
Reuterův
Petrohrad
Vladivostok
Londýn
Anglie
Reuterův kancelář
5
article
Z Madridu, 2. února. (C.-B.) Král pode-
psal dekret, kterýmž se přetvořuje poradní ko
mitét válečného loďstva.
Vlastenectví a láska k lidstvu.
Pařížská »Revue« rozeslala dotazník vyni
kajícím osobnostem všech národností, aby zod-
pověděly otázku: »Srovnává-li se vlastenectv
s láskou k lidstvu.« Prozatím uveřejňuje, co na
otázku tu odpověděli Francouzové. Jakkoli různé
jsou jejich názory o této věci, v tom se shodují,
že oba mocné pocity se nevylučují, naopak,
že velmi dobře mohou v prsou lidských sídleti
vedle sebe. Jules Claretie, Paul a Viktor Margu-
erite, Gabriel Monod a jiní praví: »Nemiluji-li
svou vlast, tedy ty, kteří jsou mi nejblíže, jak
milovati mohu ony, již jsou mi mnohem dále?
Třeba tedy, aby byl člověk především vlastencem,
chce-li přilnouti láskou k lidstvu,« — Těm od-
povídá jiná skupina, jejímž representantem je
Frederic Passy a Charles Richet: »Národové
jsou solidární, blahobyt národa jednoho je na
prospěch též národa druhého. Pokrokem v
vědě a v umění stoupají též národové ostatní.
Francouz
Jules
Paul
Viktor
Monod
Frederic
Richet
Madrid
6
article
Miluje-li kdo své sourodáky, milovati musí též
ony, kteří jsou příčinou jejich štěstí. Tyto dvě
skupiny stojí si dosti blízko, jinak má se to
s těmi, jejichž mínění representují dr. Michel
Bréal, Octave Mirbeau. Ti žádají, aby patriotism
byl ubit a aby láska vlastenecká úplně zmizela
v lůně lásky k lidstvu celému. Francois Coppée,
hrabě Haussonville a kritik Faguet, trvají na
tom, že láska k lidstvu musí ustoupiti lásce
vlastenecké. Tato láska že trůní nade všemi
ostatními. Národové musí býti sobeckými,
chtějí-li se udržet. Michel Bréal, který na-
rozen byl v Badensku, ač vychován v Ber-
líně, dokazuje, že jen dav milovným je po-
koje. Zejmena ale mládež, která nechápe,
proč měla by pořád jen dodávati čerstvýa
svěží materiál molochu války. Dnes neštvou
do vojny knížata, ale nesvědomití politikové. Za-
jímavé je, co professor Richet pronáši o otázce
plemenné, o niž nyní se tolik mluví. Praví;
Němci, Angličané, Francouzové, Španělové, Ru-
sové atd. jsou si plemenně velice blízci; ethni-
cké různosti národů těch jsou velice nepatrné.
Jejich vyznání, jejich dějiny, jazyk, způsob
vlády, způsob veřejné správy mají tak nepatrné
odstiny, že na vlastnostech člověka pranic ne-
mění. Vlastnosti tyto tvoří ze všech národů bílé
pleti jeden typ a pro ně všechny jeden
cit vlastenecký. Špatně by to dopadalo
s civilisaci, kdyby odkázána byla jen na jediný
vždy národ. Znamenalo by to zmrzačení lidstva.
doktor
Bréal
Francois Coppée
Haussonville
Faguet
Richet
Němec
Angličan
Francouz
Španěl
Badensko
Octave Mirbeau
7
article
Milovati vlasť svou, milovati matku, je povin-
ností, a byl by vyvrhelem, kdo by dvě tyto po-
vinnosti nekonal. Však to daleko neznamená.
nenáviděti ostatní vlasti, v nich loupitia
e vypalovati. Výše, než idea vlasti, stojí
idea spravedlnosti. Octave Mirbeau
velmi ostře vyslovuje se o vlastenectví: »S ohle-
dem na vlasteneckou kulturu, v níž se nalézáme,
vyvolává ve mně láska vlastenecká výhradně jen
hrůzné obrazy násilí, zášti a vraždy, tmy a ni-
čivosti. Vlastenectví může býti sice velebné, ale
záměry jeho jsou zločinné. Vlastenec činí na
mne dojem divocha s pestrými péry na hlavě
a s uřezanými hlavami, zavěšenými na pase.
Namlouvá se mu, že je hrdinou, ve skutečnosti
je ale opilcem aneb vrahem, neb obojím do-
hromady. Znám jen jedno plemeno a to je —
plemeno lidské a to mi stačí. A kdyby v něko-
lika letech se podařilo odstraniti velké lidstva
nedorozumění, potom bych si z toho pranic
nedělal, kdyby vlastencí a theoretikové, již od
vlastenectví žijí, nedostali nikde zaměstnání, jež
by jim poskytlo chleba, a kdyby lid, zvyklý ve
vojenskou slávu a hnáti se za prázdnými ideami,
na počátku nejevil potěšení z obratu, jenž na-
stal. — Jsou lidé a spisovatelé — a mezi Fran-
couzi je jich poměrně nejvíce — kteří za do-
mněle duchaplný, v pravdě ale jen smělý výrok
obětovali by všechnu mravní podstatu svou. Ta-
kovým je též asi pan Mirbeau a přátelé jeho
Fran
Mirbeau
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K honbě hr. Sternberga za mandátem
na Královéhradecku. V českoslovanské redakci
sociálně-demokratického listu někdo se v láhvích
přehmátl a dojista se napil „husté, zahnědlé te-
kutiny“ z pověstné láhve slečny Zahradníkovy
v redakci jako corpus delectandi zanechané. Ji-
nak nelze vysvětlit dnešní nápad sociálně-demo-
kratického denníku, nazvati náš nedělní článek
o dnešních, na hlavu postavených, anebo lépe
řečeno, bezhlavých poměrech ve venkovských
obcích volebního okresu králohradeckého „plá-
čem nad vlastními vychovanci“. Lidé, kteří se
propůjčili za smečku v parforsní honbě hraběte
Sternberg
Zahradníkův
9
article
Sternberga za mandátem, nejsou a nikdy nebyli
našimi vychovanci. Kdo může jásati vstříc Něm-
číkovi, komolícímu nuzně jazyk český za tím
účelem, aby v něm pověděl nejkolosálnější ne-
smysly, jaké vůbec v řeči lidské pověděti lze
a urážel jazykem tím nikoli jen nejprostší lid-
ský rozum, ale i národní cítění svých posluchačů.
kdo může projevit ochotu, dát svůj hlas, tedy
nejvážnější projev své občanské vůle kavalírkovi,
chlubícímu se ve voličských schůzích nejen
svými předky, ale zcela ostentativně i svým
......, ten jakživ „Národní Listy“ v ruce ne-
měl. Hrabě Sternberg, prohlásiv se přesně před
volbami samostatným agrárníke m,
dal neklamným způsobem na jevo, na čí a jaké
vychovance v kraji královéhradeckém spekuluje
a také není mezi jeho přívrženci ani jediného,
byť i zbloudilého příslušníka národní strany svo-
bodomyslné, podařiloť se hraběcímu nápadníku
důvěry královéhradeckého venkova tak hluboko
vniknouti do organisace agrárnické, že docela
v žanru maďarských voleb podařilo se mu zmoc-
niti se i svatého ducha strany agrární, jistého
dra. Pražáka, z pražské hlavní redakce agrárni-
cké vyslaného vyhotovit mandát officiálnímu
kandidátu strany, panu Srdínkovi. Tento pán,
povždy naplněný nejmravnějším rozhorlením,
tak že mu až přes okraj límce teče, koná s hr.
Sternberg
Srdínko
Německo
Sternberg
Pražák
10
article
Sternbergem válečné porady, jezdí v hraběcích
sternberských ekypážích po okresu e agituje pod
rukou proti úřadnímu kandidátu nejvlastnějšího
výkonného výboru. Není pochyby, že to, cov
okrese jest za peníze k dostání, a co vlastní zpo-
zdilostí, ba zapeklitou hloupostí samo spadne
hraběcímu dryáčníku do klína, dnes již jest ma-
jetkem hraběte Sternberga, který na rozdíl od
svého slavného předka u Olomouce, vpadl na
Královéhradecko právě v čele Tatar, jimž velí
nejrostodivnější česko-německou tatarštinou. Bu-
de-li mít při volbách úspěch, stane se to jen
proto, aby týž agrárnický redaktor, který svému
chráněnci věnuje prázdné chvíle po práci ve pro-
spěch officiálního kandidáta, mohl napsati ve
svém listě: zvolen byl „samostatný kandidát stra-
ny agrární, hr. Sternberg“. Protož všechny slzy,
jež je kdokoliv ochoten nad volebními poměry
na Královéhradecku prolíti, buďtež věnovány vý-
hradně odchovancům strany agrární. Když jsme
as před rokem mluvili o attavismu agrárnického
tábora, kterýž nemůže odolati vzpomínkám na
člověčenství dědů a pradědů a sám dobrovolně
staví se do politické roboty schwarzenberské,
rozdováděl se tískový obránce tábora toho proti
nám nesmírně. Kdyby nebylo této slabosti, ne-
mohoucí odolati svůdnému slovu jakékoliv hra-
běcí milosti, nešla by dnes na Královéhradecku
za Sternbergem ani noha. Bude-li zvolen hrabě
Sternberg poslancem obcí okresu královéhrade-
ckého, bude to jenom důkazem, jakého blázna
si ztropil hr. Sternberg z voličstva, žádaje na
stavu rolnickém, aby byl „plnopýchý“ . ..
Sternberg
Tatar
Olomouc
Sternberg
11
article
— Rodinné zprávy. Slečna Lida Frotze-
lova z Prahy a pan Victor Scherber, c. k.
soudní adjunkt v Chomutově, slaviti budou sňatek
svůj v úterý dne 9. února 1904 o půl 12. hodině
polední v chrámu sv. Apolináře v Praze.
— Úmrtí. V Lounech zemřela dne 1. t. m. po
delší nemoci paní Terezie z Rieglerů tozená
Raabova, vdova po c. k. rytmistru v 80. roce věku
svého. Pochována bude dnes ve středu 3. t. m. od-
poledne na tamějším břbitově u Čtrnácti pomocníků.
— V kruzích českého úřadnictva železničního ža-
lostbým dojmem působí zpráva o úmrtí p. L e op.
Tánorského, vrchního revidenta a přednostu
telegr. oddělení c. k. státních dráh v Praze. Zesnuj
po delší nemoci v pondělí dne 1. t. m. o 5. hodině
odpol. v 59. roce věku svého. Zvěčnělý náležel k
úřadníkům v každém ohledě vzorným, který povin-
nosti svého povolání i povinnosti ke svému národu
vykonával za všech poměrů a okolností se stejnou
horlivostí a láskou. Byl to muž srdce zlatého, jehož
zalíbil si každý, kdož ho blíže znal. Působil ve Vídni,
ve Lvově, v Inšpruku a v Praze v rozmanitých funk-
cích svého oboru, řadu let i jako zkušební komisař.
Scherber
Apolinář
Terezia
Riegler
Raabův
Čtrnáct
Frotz
Praha
Chomutov
Louny
Vídeň
Lvov
Inšpruk
12
article
Zasluhuje plnou měrou, aby v úctě zachována byla
jeho památka. Pohřeb konán bude ve čtvrtek dne
4. t. m. o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Ludmily na
Král. Vinohradech na hřbitov vinohradský. — Pan
Otokar Zelený, strojní inženýr technického
oddělení voj. arsenálu v Kragujevci v Srbskn, majitel
řádu Takovského, dokonal život svůj dne 26. m. m.
o 3. hod. odpol. po těžkém utrpení v 38. roce věku
svého. Pochován byl na hřbitově kragujevackém do
rodinného hrobu dne 27. m. m. Zádušní bohoslužby
slouženy budou v Praze ve čtvrtek dne 4. únorav
8 hodin,
— Polský básník dr. Lucyan Rydel, autor hry
»Na vždy«, přijel do Prahy dnes ráno v průvodu je-
jího překladatele p. Fr. Vondráčka. Na perronu ná-
draží společnosti státní dráhy uvítal polského hosta
jménem »Ogniska polského« dr. Prusík. Dr. Rydel
ubytoval se v hotelu »U arcivévody Štěpána«. Pre-
miera jeho hry bude v Národním divadle v sobotu.
— Dary. Z Chlumu u Hlinska: Zdejší rodáci pp.
Mr. Josef Krejčí, c. k. med. officiál ve Vídni, Jan
Ondráček, c. k. prof. gymnasia v Přerově a František
Tesař, důchodní velkostatku Paskova, věnovali Čte-
nářské besedě dohromady 40 K.
— Národní jednota severočeská. Schůze ústřed-
ního výboru koná se dnes, dne 3. února, přesně o 6.
hodině večerní v místnostech jednoty ve Ferdinan-
dově třídě čís. 33.
svatý . Ludmila
Král
Zelená
doktor
Lucyan Rydel
Vondráček
Prusík
Rydel
Štěpán
Krejčí
Ondráček
Tesař
Kragujevac
Srbskn
Praha
Pre
Chlum u Hlinsko
Vídeň
Přerov
Paskov
národní divadlo