1
masthead
V Praze, ve středu dne 3. února.
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Uherská delegace a vídeňské starosti.
Z Vídně, 3. února. Maďarští delegáti, pokud
jsou členy výboru delegačního, přijeli sem; rov-
něž hr. Štěpán Tisza a ministr honvedů N yiri
kteří podle maďarských tradic mají nejen právo,
nýbrž také povinnost, býti přítomnu veškerému
jednání výboru i delegace. Stejně mají právo do
něho zasáhnouti. Vídeň má však dnes jiné sta-
rosti: redutu, kterou dává pořádat »občanstvu
říšského sídelního města« kněžna Metternichová
a zákaz dovozu argentinského masa.
Zamítnutý přípis kabinetní kanccláře.
Z Pešti, 3. února. Municipální úřad v Ča-
ňadě obdržel německý přípis kabinetní kance-
láře. Usneseno, přípis nepřijati a zpra-
viti o věci poslance. Věc bude předmětem jed
nání říšského sněmu.
Štěpán Tisza
Metternichová
Vídeň
Pešť
Čo
7
article
Z Londýna, 3. února. Stav ministerského
předsedy Balfoura je mnohem horší než se
officiálně přiznává. Ve vládních kruzích se
ujišťuje, že je špatným nejen duševně, nýbrž
také fysicky. Jeho přátelé nepokrytě se vyslo-
vují, že sami pociťují, kterak jeho postaven
jest pochybno a že do něho zatlačen byl ve-
škerým vývojem politických věcí. Čelný člen
vlády prohlásil: »Kabinet se může každou chvíli
rozpadnout. Balfourova nemoc nám ještě schá-
zela. Jest mu mnohem hůře, než se obecně
myslilo a nemůžeme spolehat na to, že zůstane.
Naopak, nutno se připraviti, že odstoupí každý
okamžik. Jest však součinnost možnou, kdyby
odešel? Chamberlain by prostě mladší mini-
stry strčil do kapsy a měli bychom krach dříve.
než bychom postřehli, v jaké situaci se nale
záme.
Krise srbské vlády a radikální strany.
Z Bělehradu, 3. února. Jsou rozšířeny různé
pověsti. Dle jedné kabinet z adal za propu-
štěnou, dle jiné nikoliv. Dle jedné verse
podařilo se dosíci ve straně radikální kompromis,
následkem kterého zabráněno bude krisi mini-
sterské. Dle jiných versí stala se krise dříve
skrytá nyní zjevnou a celý kabinet za-
dal za propuštěnou. Příčinou jest, že
finanční výbor zamítl několik předloh vlády, kte-
rými měly býti zvýšeny státní příjmy. Grujč
odebral se včera večer ke králi a jmenem ce-
lého kabinetu zažádal za propuštěnou. Ale toto
rozhodnutí finančního výboru jest prý jenom
záminko u demisse.
Balfour
Chamberlain
Londýn
Bělehrad
8
article
Skutečnou příčinou jest rozpor mezi větši-
nou skupštiny a mezi vládou, který trvá již
dlouho. Gruič odstupuje před povolením roz-
počtu a uvedl tím stranu radikální do situace
náramně nepříjemné, protože se nenajde politik,
který by převzal úkol hájiti nyní ve skupštině
rozpočet. Je tedy pravděpodobno, že kl ub
radikální se rozpadne a strana neod-
vislých oddělí se od strany umírněných a tato
potom utvoří kabinet homogenní.
Další německé posily do Afriky.
Z Berlína, 3. února. »Slesische Ztg « ozna-
muje, že bylo v jižní Africe zabito 100 něme-
ckých osadníků. Včera konala se ministerská
rada. Dle jmenovaného listu bylo usneseno
vyslati další posily do Afriky.
Rusko a Japonsko.
Afrika
Berlín
jižní Afrika
Rusko
Japonsko
Slesische Ztg
9
article
Z Pařiže, 3. února. Ústupky, jež uči-
nilo Rusko Japonsku, jsou tyto: 1. Ru-
sko přiznává Japonsku přievahu v Koreji,
souhlasí se všemi požadavky, v příčině Koreje
vyslovenými; 2. Rusko přiznává suverenitu
Číny nad Mandžurskem; 3. Rusko
uznává platnost všech smluv, ve
které vešla Čína pro Mandžursko a chce všem
státům smluvním — tudíž také Japonsku —
přiznati výhody, které ze smluv plynou; 4. Ru-
sko nepovažuje žádnou událost, která se v Koreji
stane, za připad válečný a nepokládalo by
za takový ani obsazení Koreje Ja-
ponskem; 5. Rusko je ochotno tyto ústupky
dáti do formy smluvní a dáti jim ráz závazku.
Naproti tomu v japonských kruzích se při-
pomíná, že všechny tyto koncesse v ničem ne-
změní faktické postavení Ruska v Mandžur-
sku. Suverenita Číny nad Mandžurskem jestv
nich uznána jen způsobem všeobecným. Také
Anglie uznala suverenitu sultánovu nad Egyptem
a přece vládne v Egyptě neobmezeně.
Z Berlína, 3. února. Z Paříže dochází
tato informace: Ruská nota byla japonské
vládě sotva předvčerejšího dne odevzdána. Ve
zdejších informovaných kruzích se myslí, že
ustavičný odklad může býti vykládán jenom
způsobem příznivým. Soudí se, že car,
který učinil seč jest, aby válce zabránil, zpo-
zdil odevzdání odpovědi a že chce míti, ještě
než odpověd bude odevzdána, jistotu, jaký do-
jem odpověď ta v Tokiu učiní. Věří se, že ja-
ponské vyslanectvo v Petrohradě zná obsah noty
a že jde jenom o její úpravu, aby doznala
souhlasu vlády. Zdali se to podaří, nelze tou
dobou předvídati.
Rusko
Japonsko
Korea
Čína
Mandžur
Anglie
Egypt
Berlín
Paříž
Petrohrad
10
article
číslo v Praze za 2
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Srbský vyslanec na Černé Hoře.
Z Cetyně, 2. února. (C.-B.) Srbský vysla-
nec Dragučevič byl dnes přijat v přítom-
nosti ministrů a velkého počtu vyšších důstoj-
níků knížetem Nikolou ve slavnostním sly-
šení. Při vstupu do paláce a při odchodu z něho
byl vyslanec obyvatelstvem hlučně pozdravován.
Za jízdy vyslancovy do paláce volaly zástupy
lidu slávu králi srbskému a knížeti Nikolovi.
Opravy pro Makedonii.
Z Vídně, 3. února. (C.-B). »Fremden-
blattu« oznamuje se ze Soluna: Civilní
jednatelové Rakousko-Uherska a Ruska měli do-
sud skoro den co den dlouhé porady
s Hilmi pašou. Porady týkaly se dosud
dvou věcí: 1. přesného zjištění všeho, co Hilmi
paša k provedení únorového programu spolče-
ných mocí dosud vykonal a 2. jistých průprav-
ných opatření k reorganisaci četnictva. Při roko-
vání o opravních opatřeních, jež byl Hilmi paša
samostatně již provedl, šlo o tři předměty : o
četnictvo, o reorganisaci instituce polních hlídačů
a opětné zbudování zničených domů a příbytků.
Hilmi paša postupoval ohledně prvních bodů na
základé náboženské rovnosti, zařadiv do četni-
ctva příslušníky všech křesťanských vyznání.
Nikolov
Hilmi paša
Černá hoře
Makedonie
Vídeň
RakouskoUhersko
Rusko
13
article
Ohledně polních hlídačů nařídil Hilmi paša, aby
byli vybíráni nikoli z místních cizinců, nýbrž
z usedlých obyvatelů vesnic a to vždy z jejich
většiny. V nejdůležitější věci, v opětném zbudo-
vání spálených a pobořených sídel nedocílil Hilmi
paša žádných uspohojivých výsledků, protože po-
stupoval příliš formalistieky.
Průpravy, jež generál de Georgi a jeho po-
mocník k reorganisaci četnictva provésti mají,
jsou povahy hlavně finanční. Všechny politické
kruhy souhlasí s civilními jednateli v tom, že
obrat k lepšímu nastati může jenom, když
mužstvo četnické řádně bude placeno. Než se
tedy k faktické reorganisaci přikročí, musí býti
zabezpečeno pravidelné placení žoldu. V té pří-
čině učinili civilní jednatelové důležité zásadní
návrhy, o kterých však jenom v Cařihradě roz-
hodnuto býti může. V otázce amnestie nestal se
od slibu ke skutku dosud krok žádný.
Turecká vláda žádala v posledních dnech
za to, že by bulharským povstalcům milost
udělila, na bulharské vládě jakési záruky, které
však Bulharsko odepřelo, tvrdíc, že na vnitřní
organisaci Makedonie žádného vlivu nemá. Však
soudí se tu, že Porta konečně přece se odhodlá
amnestii beze všech výhrad uděliti.
Hilmi paša
jít George
Port
Cařihrad
Bulharsko
Makedonie
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ručnice.
Črta z Podhalí. Napsal Jaroslav Haš ek.
Wojciechův nevlastní otec umíral. Aspoň
tak soudili všichni v Zakaljanci. V malé, nízké
chatě ležel u ohniště, převracel se se strany na
stranu a mlčel, ani zatím vedle něho hovořil
jeho synovci, Jurži a Markus, jak včera chytily
se jim do ok v panském lese za vsí dvě lišky
mladé s přistřiženýma ušima, které náležely
dětem lesníkovým a byly ochočeny.
Jurži a Markus, pytláci, smáli se tomu a
zlobili se zároven.
Michal ležel na kožichu, díval se do ohně
a mlčel.
Markus zatáhl Juržiho za pás, pobitý mosaz-
nými přeskami a oba vyšli ven před chatu.
„Jurži,“ řekl tam Markus, „strýc Michal nám
umírá.
„Umírá, Markusi,“ odpověděl Jurži, dívaj
se nahoru na zalesněnou stráň.
„Dám ti halenu,“ řekl po chvíli Markus
„když mně řekneš, kam Michal dal svou ručnici.
„Oho,“ odpověděl Jurži, „dám ti třebas dvě
haleny, když ty mně řekneš, kam tu ručnie
strýc Michal uschoval.“
Ručnice strýčka Michala byla známa po ce-
lém okolí mezi pytláky. Ostatní pytláci měli ruč-
nice, které se nabíjely z předu, strýc Michal
měl však zadovku. Záhadou bylo, kde k ní přišel
Někdo tvrdil, že ji vzal před šesti lety, když byly
hony, jednomu lovci, jiní tvrdili, že ji vzal př
honech již před sedmi lety, všichni se ale sho-
dovali, že ji strýc Michal vzal.
„Kam ji jen uschoval?“ ptal se pro seb
Markus, „náš starý strýc umírá, ručnice je ma
jsem starší,“ dodal hlasitěji.
„Kdo je starší,“ řekl Jurži, „ty jsi mladší.
„Chlapče,“ řekl varovným hlasem Marku
k Juržimu, a byl by jisté pronesl potom nějakou
nadávku, kdyby náhle k nim se nebyl přiblíži
Wojciech.
Haš
Wojciechův
Markus
Michal
Jurži
Jurž
Michalus
Wojciech
Podhalí
15
article
Wojeiech přiženil se do Molešky a byl, jak
jeho nevlastní otec pytlákem.
„Co dělá můj tatík?“ tázal se, přistupuje
k bratrancům, „slyšel jsem, že umírá.
„Ba že,“ řekl Jurži, „umírá.“
„Nemluví,“ děl Markus.
„Nejí,“ řekl Jurži.
„Dýmku rozbil včera o kámen,“ doda
Markus.
„Nač si stěžuje, jak se to stalo?“ ptals
dychtivé Wojciech.
„Inu, přišel předvčírem v noci domů, lehl
si ke kamnům na kožich, neřekl ani slova a leží,
nemluví. Blíží se jeho konec, vysvětloval Markus.
„Ubohý tatík!“ zvolal Wojeiech. „Hej,
chlapci, za něco vás prosím. Dám vám ovci, ve-
likou, tlustou, řekněte mi jen, kam schoval můj
tatík svou ručnici?“
„Nevíme,“ řekl Jurži, „ostatně ručnice je
naše. Staráš se o něho Wojciechu, opatruješ ho?
„Právě jsem přiložil na oheň, Wojciechu,
pravil Markus, „aby strýčkovi Michalovi v po-
siední chvíli bylo teplo.
Z vnitřku chaty bylo slyšet v tom velký
hlomoz a slova: „Už, už!
„Svatá Panno, to je s ním konec,“ zabě-
doval Markus, ale v tom již vyrazil z chalupy
ku podivu jeho, Juržiho a Wojeiecha starý Mi-
chal. Běžel kolem nich, přeskočil ku podivu
obratně strouhu naproti a drápal se rychle pří-
krou, zalesněnou strání nahoru do vrchu.
Všichni tři zbledli.
„Jde umřít do lesa,“ podotkl vážně Woj-
ciech, „pojďme za ním.
Nyní drápali se tři po stráni, rozhrnovali
křoví a nebyli ani uprostřed stráně, když spatřili
starého Michala.
Starý Michal spouštěl se s hora z lesa. Když
k nim přišel, řekl vítězně: „Bodejž bych si ne-
vzpomněl, kde jsem nechal předvěírem ležet
svou ručnici. Trvalo to dlouho, ale přece jsem
si vzpomněl.“
Jurž
Markus
Wojciech
Wojeiy
Michalus
Běžel
Michal
Neja
Svatá panna