1
masthead
7. kvělna 1905.
2
masthead
II. Přiloha „Národnich Listů“
5
article
Rozmluva s prof. Denisem.
Rozmluva s prof. Denisem.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
Pan E. Denis, professor na Sorbonně, jes
přla dobře znám v Čechách, než aby bylo
třebs zmiňovati se vám o jeho osobnosti. Jes
to přilel Čechů, přítel spolehlivý, do všeho za-
witený, osvícený, přítel od první chvile, muž,
jebež mínění má velikou váhu. Za takých okol-
nast roahovor s ním v době nynější jevil se
ni pěimo naléhavým a k rozhovoru tomu uvolil
ne pn Denis s ochotou dobrého Francouze,
korého vždy rozhovořiti se o zemi, již zná
podivuhodně a kterou jako já miluje jako dru-
hou vlasť svoji. A jak milou hodinku strávil
jeem s ním! Oživili jsme spolu vzpomínky
z Čech, vzpomínky dosti nepodobné, neboť ne-
byly vznikly pro oba nás v okolnostech totož-
njeh, ale vzpomínky stejně, sympatickéa
slejně oddané pro Čechy a jich národ. A mlu-
vou ku podivu jasnou pojednal pan Deniso
clizce jemu položené: »Čechy v krisi ny-
nější a jejich nároky a práva hi
storická«.
Ne hodinu, nýbrž dnů celých bylo by
bývalo zapotřebí, aby poslouchalo se pojednán
o předmětu takém mužem, kterýž zná věc do
nejmenších podrobnosti z historických studi
svých, ze studií, ovládaných vždy touhou po
pravdě a zvláště i snahou, odhaliti a čerpati
z ní vše, co by mohlo býti prospěšno vašemu
národu a jeho budoucnosti. Otázka položená
vyvolala zároveň minulost, to jest historii, pří-
tomnost i budoucnost, to jest konstatování i tuchu
události, jež skýtaly neb poskytnou rozřešení
kýžené, domáhané, očekávané, doufané.
profesor
Denis
E Denis
Čecho
Francouz
Denisa
Čechy
Sorbonna
6
article
Nuže, zde odpověď pana Denise na otázku
mou:
»Miluju Čechy a proto právě nechci nie
řici, co by mohlo uškoditi spravedlivým a legi-
limním jejich snahám a nárokům. Čechy byly
cbdivuhodny ve své minulosti a netřeba, aby
kezpromitovaly postavení jimi ziskaného, po-
stavení závažného, ať se říká cokoli a jež síliti
bede tím více, čím více se bude poznávati
Čechy musí hledět postavení to upevniti
s houževnatosti a s energií nezdolnou, jež ne-
ustaly projevovati. Mají pro sebe právo, opřené
reskriplem z r. 1871 a tento reskript na konec
bude musit býti proveden. Netřeba neustále při-
pomínati jeho existenci i jeho neprovádění, jsou
však úsili, jichž netřeba ukvapili, jež ale tím
vělší působnosti si zjednávají, vykonávají-li s
s větším klidem, s klidem, prozrazujíeím vůl
neúmornou, opřenou o nárok práva neproml-
čitelného. Čas a okolnosti jsou vládci, jichž vy-
užije vlastenectví osvícené, praktické, jež nechee
ničeho ztratiti z toho, co lopotně bylo získáno,
a jež chce s uskutečněním věcí dotčených a
tudíž povinných uskutečniti zároveň i legitimní
aspirace.
Mám víru v Čechy, že eíle toho dosáhnou
a naši přátele nebudou zajisté tak bláhoví, by
poskytli sluchu tuze pozorného a tuze ochot-
ného výzvám, jež vycházejl skorem vždy o
nepřálel nesmířitelných.
V tom jest nebezpečí. Třeba se jemu vy-
hnouli za každou cenu. Vlastenectví jest trpě-
livé, když jest prodehnuto, jako v Čechách
čistou a božskou ideou vlasti.
Denis
Čecho
Čechy
7
article
Čechové dali nám tolik vznešených přikladů
životní sily, že není třeba raditi jim, by se
nezříkali ničeho ze svých snah
práv. Potřebují jen vytrvati a sebeovládání z
okolnosti nynějších bude jejich silou největší.
Jejich právo historické zůstane nezkráceným,
ale třeba je zvolna přiváděti k vítězstvi. Mi
nulost jest bezpečnou zárukou budouenosti.
Národ český obrodil národnosť svou ja-
zykem svým; pokrok jeho jest značný, získal
živly, jež nebyly již jeho a jež si opět osvojil,
i nezbývá mu, nežli učiniti již jen jediný krok
a krok ten bude učiněn, až bude absorbováno
2,000.000 Němců, jež na konec podvoli se
tomu, až uvidí skutečnou moc Čech a jich sílu
přílažlivou. Aby dosažen byl rychleji tento účel.
jedno zřízení se stává naléhavým: universita
na Moravě. Věc nebude tak snadnou, toť zřejmo,
alo dle mého mínění může a musí dospěti s
k eíli, zvláště když nebude vymáhána prud
kými nárazy a otřesy. Věc stojí za to, abys
jí věnovaly sily, a aby jí obětovalo se i hodně
sebelásky, bude-li toho třeba pro výsledek příz-
nivý. Co mne se týče, radil bych důtklivě svým
přátelům českým, by se řídili těmito zřeteli
Pokud se týče krise uherské, jest zajist
vážnou, ale netřeba přepinati dosah její. Bud
třeba využíti jí — toť vše. A ná-
hledem mým jest, že Čechy zís kaj
odlukou Uher: především neplatily by již
na ně a potom — se uvidí . ..
Čecho
Němec
Čechy
Buda
Uhry
univerzita na Morava
8
article
Bohužel, politická situace Evropy není dle
toho, aby povzbuzovala k velikým přeměnám,
jež zdály by se dnes podněcovati snahy separa-
tivni, a jež by následkem toho příliš poplachu
působily . . . Však víte, že jisté vlády neopo-
menuly by použíti činitele toho a že by lovily
v kalných vodách. Není třeba pro tuto chvíi
napomáhati bezdečně machinaeím, jež by se
obrálily proti nám všem. Miním i Čechy i Fran-
couze, již se u mně v srdci měm v jedno poji
Jest třeba věděti zvláště, kdy nejsme nejsilnějším
akdy lze vésti podnik některý se zdarem k eili.
Trpčlivost jest velikou enosti, velikou silou pro
pravé vlastence. A naší přátelé čeští podal
tolik mnohonásobných důkazů vlastenectví osví-
ceného, že dovedou jistě vyčkati vhodné příle-
žilosti, aby uplatnili svá práva historickáa
k elli tomu budou musit vhodně pracovati, ne-
toliko pro sebe, nýbrž zároveň i pro věc civi
Podal jsem podstatu, pokud jsem mohl
rozhovoru s panem Denisem, i zbyl mi dojem
že jest to spolehlivý, oddaný a osvícený přítel,
jenž mluvil takto o Čechách. Jsem přesvědčen,
že členáři naši čísti budou jasně i části, jež
zůmyslně ponechány byly mlhavými. Okolnost
vyžadovaly od nás tuto reservu.
Ernest Gay.
lisace.e
Čecho
Fran
Denis
Ernest gay
Evropa
Čechy
9
article
V Paříži, 29. dubna.
Paříž
10
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Bytová otázka.
Budiž dovolena malá parallela ze života
vosnické samosprávy, parallela dvojí péče: o čet-
níky a učitele.
Jedná se ve vesnici o založení četnické sta
nice. Přijede četnický důstojník a nejprve se
táže zástupců obce — po příhodném, zdravém,
slušném bytě pro mužstvo četnické stráže. Ve-
dou jej do bytu, o němž rozhodli, že by dle je-
jich úsudku tak nejlépe se pro četníky hodil,a
ujišťují, že ničeho lepšího nalézti na ten čas
nelze. Pan rytmistr byt do poslední místnůstky
prohlédne, změří — a prohlásí užaslým zá-
stupcům autonomním, že tento byt se naprosto
nehodi a nebude-li do té a té doby tak a tak
změněn adaptací, přístavbou a p. anebo nena-
jdou-li bytu, který by přesným vojenským před-
pisům o minimální míře, o rozloze a o hygieni-
ckých požadavcích dokonale vyhovoval, že
jednoduše stanice četnická přeloží se do obce
jiné, kde budou poměry bytové přiznivější. Což
zbývá jiného pak, než vyhověti, chce-li obec vů-
bec dosíci četnické stanice. Ovšem na sliby
pouhé páni vojenští nic nedají. Až konečně byt
pro četníky upraven tak, jak neoblomný pan
četnický důstojník určil, astává nové šetření, a
teprv, když vskutku všem určitým předpisům
učiněno zadost, nastěhuje se četník do obce,
do připraveného bytu!
11
article
Jedná se v téže obci o rozšíření školy. Zase
komise! Měří se nová učebna, píše se protokol.
vyhovuje-li předpisům hygienickým a paedago-
gickým, a vyhovuje-li, dobrá! Dá se úřadní po-
volení k otevření nové třídy a do vsi nastěhuje
se nový učitel. Kde bude bydliti, neví a nevědi
ani jiní. Taková „maličkost“, jako je opatření
bytu, ponechává se mu k vlastnímu rozřešení.
A nyní nastávají učiteli svízele, o nich
nikdo nemá poněti, kdo jich nezkusil! Obec ve
školní budově nebo jinde pro učitele vůbec na-
turálního bytu nezřídila, poněvadž zákonem není
nucena, a slušného bytu vůbec nelze někdy na-
jati. Ba, nelze najati ani bytu o jediné světniei
s kuchyní a nelze dokonce najati bytu vůbec, an
jediné, sebe menší světničky v celé vesnici. Zdá
se to býti k neuvěření, ale kdo zná poměry ven-
kova, jmenovitě v krajině převahou zeměděl-
ské, přisvědčí, že tomu tak vskutku jest. Nedo-
statek svobodné čeládky nutí hospodáře, aby
propůjčil každou přebyteční místnost ženaté če-
ledi, nádenníkům, a k stavbě domu činžovního
není přebytečného kapitálu a není trvalé zá-
ruky výnosnosti. Musíme uvážiti, že jednoduše
vesnice nen město. Na vesnici přirozeně je více
nálady ke koupi nového pole než k výstavbě
demu. O nájemníka hrubě nikdo nestojí, a po-
skytne-li přece vesničan bytu, chce spíše, aby
mů nájemník byl v naléhavých pracech zajiště-
nou pracovní silou, než zdrojem hotového
příjmu.
K učiteli pak nemá zvláštních nějakých
závazků v této příčině. Nechápe, proč by mě
z bytu vypověděti dělníka, řemeslníčka, kteřt
mu občas vypomáhají při hospodářství, aby
uprázdnil byt pro učitele k vůli nájemnému.
12
article
Pedaří-li se tedy učiteli přece najati byt ve vsi.
musí své bytové požadavky omeziti na míru nej-
menší. Musí se na konec spokojiti i s bytem
v sousední, až 3 km. vzdálené vesnici, a poně-
vadž za jedinou hodinu polední přestávky mez
vyučováním, které na vesnicích obyčejně již zase
o jedné hodině odpolední počíná, není s to, do-
jíti do přespolního domova k obědu, musí — ja-
kož toho jsou doklady — jíti na kus cesty na-
proti své ženě, oběd mu donášející, a obědvati
někde na mezi. Musí bydliti v bytě, ledabyle zři-
zeném z chléva, stodoly nebo komory a musí
bydliti někdy v brlohu, do něhož možno vchá-
zeti jen s nechutí a odporem. Bydlí pak učitelé
v místnostech, sousedících přímo s chlévy, v ko-
morách vlhkých a tmavých, ve světničkách
z nichž jediné okno vyzírá k hinojisku, v kum-
bálcích, k nimž možno dostati se jen přes hno-
jůvku, někdy chlévem, ba někdy jen po —
žebříku.
km
13
article
Nelíčím úmysla černě, neboť fantastickým
líčením a nadsázkou bych neprospěl, ale uško-
dil. Znamenám jen případy typické, doloženéa
konečně prohlášené před forem tak vážným, ja-
kým byla poslední zemská porada učitelská.
A nyní se ptejme, jakou radost ze života,
jakou radost ze svého povolání může míti ubohý
učitel, nemající kde bydliti, anebo nucen jsa
bydliti v nezdravém, ohyzdném hrlohu? V době,
kdy právem tak vysoko se vynáší význam hy-
gieny, kdy živnostenští inspektoři a lékaři brání
hygienickým závadám bytů dělníků továrních,
kdy vede se systematicky boj proti tuberkulose,
v té době sta učitelů nucena jsou žíti v dou-
patech, ktorá pro zdravotní stav jsou co nej-
nepříznivějšími.
Učitel, který svým úřadním povoláním je
přinucen, aby největší čas svého života prožil
v uzavřených, dusných, parami a výpary pro-
sycených místnostech školních, musí pak ostatní
čas prožiti v bytech, které nejen že neanullují
vysilující pobyt v mořivých místnostech škol-
ních, ale které naopak ještě více zdraví pod-
kopávají.
14
article
Trestancům vykazuje státní společnost
vzdušné, čisté, zdravé světničky a za barbarství
bylo by pokládáno, kdyby měl vězeň bydliti
v místnosti, naprosto nezdravé. Učitel však musí
na konec býti rád, může-li vůbec na vesnici pro-
najmouti si světničku jakoukoliv, bez ohledu na
hygienu, krasocit a pohodlí. Pouhý příkaz
lidskosti káže učiniti opatření, aby učitelům do-
stalo se bytů zdravých, prostranných a vzduš-
ných. Ale vedle toho, a cheete-li nad to, je tu
příkaz paedagogický, je tu péče o tělesnou a
duševní a zvláště mravní zdatnost učitelovu, je
tu interes mládeže školní, prospěch školy. Nen
přece nadále myslitelno, že by bylo národní spo-
lečnosti lhostejno, uči-li náš dorost lidé tuber-
kulosní nebo lidé zdraví. Nevěřím, že by mohlo
býti komukoliv, kdo rozumí dílu výchovnému,
lhostejno, jak bydlí učitel, zdali v místnostech.
které ho přímo odpuzují a nutí, aby prožil
všechnu svoji prázdeň mimo dům, po hospodách
a po „táčkách“ — či v místnostech útulných,
lákajících ke klidnému, utěšenému životu ro-
dinnému, ku privátnímu studiu a zvoucích k ra-
dostnému pobytu v ladné domácnosti.
Chcete krásno do školy, a učitel, který m
to krásno dětem hlásati, musí bydliti v ohyzdné
komoře! Voláte po vyšším vzdělání učitelově, a
učitel musí bydliti ve vlhké místnosti, z kolny
u chléva postavené, kde kníhy není možno
udržeti. Zvete učitele ke kulturní práci mezi
lidem, a jemu nezbývá, než aby pe skončeném
Nen
15
article
vyučování šel — do hospody. Chcete, aby učilel
ke každé hodině učebné připravil se dokonale,
aby učba byla intensivni, vydatná, úspěšná —
a učitel ve své jediné místnosti bytové, kde se
vaří, pere, spí i jí, nemá místečka, kde by mohl
usednouti s knihou a zápisky.
Ne, tento stav je nadále neudržitelný, ne-
možný a reforma musí nastati — již v zájmu
školy, vyučování a v zájmu výchovy naší mlá-
deže.
Opatřily-li továrny svým dělníkům dělnické
kolonie, velkostatky domky své čeledi — je-li
samozřejmo, že každý policajt na poslední ves-
nici musí od obce obdržeti byt, mají-li o byt po-
staráno vůbec všichni, kdo jakkoliv státu a ob-
čanstvu slouží — tedy úřadníci při drahách, čet-
níci, kněží, finančníci, důstojníci atd. — je na-
dále nemyslitelno, že právě učitelé nemají mít
nároku na slušný, přiměřený byt.
Třicet šest let již čeká tato bytová
otázka učitelská svého rozřešení a dosud marně.
16
article
Říšský zákon ze dne 14. května 1869 v § 63.
sice uložil sněmům zemským, aby stanovily,
kdo má zřizovati byty učitelům,
ale bohaté království české dosud touto otázkou
nepohnulo. Jen ředitelé škol, řídící učitelé
(správci škol) — a dále učitelé v osadách, ma-
jících aspoň 8000 obyvatel, mají u nás v Če-
chách zákonitý nárok na byt, po případě pří-
bytečné, nebo na aktivní přídavek. Tisíce učitelů
osfatních nemá vůbec nároku na bylně — a žije
v osadách, kde bytu lze opatřiti jen s největšími
nesnázemi a svízeli.
Učitelstvo české již několikráte volalotu
o pomoc, a vždy marně! Kdežto sněmy zemské
ve Slezsku, v Horních Rakousích, Istrii, Vorarl-
berku, Korutanech, Haliči a Bukovině již vy-
hověly příkazu říšského zákona a ustanovily
včitelům svých zemí buď příbytečné nebo nalu-
rální byty, u nás dosud bytovou otázkou učitel-
stva nepohnuto. Nelze oddati se naději, že by
sněm zemský v nadcházejícím krátkém zasedání
rozřešil tuto vleklou otázku úplně, ale lze se
naditi, že učiněn bude aspoň první nutný
krok k doplnění zákona zemského ze dne 27.
ledna 1903 novelou, která by rozřešila bytovou
otázku tu.
Slezsko
Horní Rakousy
Istria
Pearl
Korutany
Halič
Bukovina
17
article
Zorganisované učitelstvo v Z. Ú. S. žádá.
aby všem osobám, které jsou ve svazku učitel-
stva národních škol, opatřen byl naturální, tech-
nickyi hygionicky vyhovující byt určité mini-
mální výměry s potřebnými místnostmi vedlej-
šími, jakož aby místo naturálního bytu nastu-
poval nárok na přibylečné v těch osadách, kde
zjistí se dostatečný počet vhodných bytů pro-
najatelných.
Jest si jen přáti, aby vůči tak naléhavé
otázce, již nadále odkládati nelze, sněm krá-
lovství českého projevil aspoň tolik ochoty, že
by uložilvýboru zemskému, aby ve
srozumění se zemskou školní ra-
dou vyko-nal podrebné šetření o ny
nějších bytech učitelských, aby
zjistil příčiny jejich nedostatku
jejich závady zdravotní i techni-
cké, což vše lze v době velmi krátké při dobré
vůli vykonati, poněvadž učitelstvo všechna při-
slušná data sebraná má a může tudíž jimi jako
dobrou pomůckou k rychlému a věenému posou-
zení a prostudování bědné otázky bytové po-
sloužiti.
Na základě těchto zpráv pak bude lze v z
sedání nejbliže příštím před-
ložiti již sněmu úplnou osno v
žádané novely k zákonu z r. 1903.
Tuto otázku nelzee více pustiti se
zřetele a my ji budeme velmi hor-
livě sledovati!
Z ředilelství c. k. české komise zkužební pro uči-
telsiví na pymnaslích o školách reálných v Praze
Zprávy výsledku domácích prací, odevzdaných v po-
sledním půlletí zašlou se pp. kandidátům dne 12.
května t. r. Zkoušky klausurní v letním období 1905
začnou se dne 30. května, zkoušky ústní pak dne
5. června. Přihlášky k těmto zkouškám lze podati
písemně do 20. k vět na.
Praha
stva národní škola
18
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
19
article
Národní divadlo.
Národní divadlo.
Odpol. o 21/4. hod
V neděli 7. května.
Slavnostní předslavení pro dělnictvo s trany
národně sociální.
Proslov. Napsal A. E. Mužík. Přednese K. Želenský
Psohlavci.
Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou. Hudbu složi
Karel Kovařovic. Text dle stejnojmenného románu
Aloise Jiráska napsal Karel Šípek. Dirigent František
Picka. Rožisér Karel Krössing.
OSOBY: Jan Sladký Kozina, sedlák z Oujezda, Bo-
humil Pták. Hančí, jeho žena, Amalie Bobkova. Jeho
matka, Marie Klánová. Kryštof Hrubý, rychtář z Dra-
ženova, jeho strýc, Josef Žižka Jiří Syka, rychtai
z Oujezda, Bedřich Bohuslav. Matěj Přibek, sedlát
z Oujezda, Václav Kliment Adam Ecl, zvaný Čtverák
z Klenče, Ad. Krössing. Jakub Brychta, rychtář z Po
střekova, Otakar Chmel. Jiří Peč, rychtář z Chodova,
Karel Kindl. Němec, rychtář z Klenče. HI. Švejda,
sedláci z chodských dědin. Šára, rychtář, Jos. Ka-
rásek. Jiskra Řehůřek, dudák, Fr. Šír. Dorla, jeho
žena, Karla Fabiánova. Maxmilian Laminger z Alben-
reuthu, zvaný na Chodsku Lomikar, hejtman kraje
plzeňského, pán na zboží chodském, Robert Polak.
Kateřina, rozená z Lobkovic, jeho choť, M. Kubátova.
Václav hrabě ze Šternberka, president appellačního
soudu, Emil Pollert. Koš. Lamingerův správce, Ant.
Hlaváček. Soudní sluha, K. Pule. Sluha Lamingerův,
V. Bartoš. Žalářník, J. Holub. Sedlák, J. Víld. Selka,
Anežka Archlebová. Ženský hlas za scénou, Alex.
z Towarnických. Dvě děli Kozinovy. Chodové, vo-
jáci, panští drábové, přísedící appellačního soudu,
hosté Lamingerovi. — Děj roku 1695, v posledním
obraze o rok později. V prvém i druhém dějství a
závěrečném obraze na Chodsku, v prvním obraze
třetího dějství v Praze, v obraze druhém v Plzni.
A E Mužík
K Želenský
Kovařovic
Jirásek
Šípek
Picek
Krössing
Bobkův
Klánová
Hrubá
Žižek
Syka
Bedřich Bohuslav
Přibek
Václav Kliment
Ecl
Čtverák
Ada
Brychta
Chmel
Peč
Kindl
Němec
Švejda
Šára
Jiskra Řehůřek
Šír
Fabiánův
Laminger
Lomikar
Polak
Kateřina
M Kubátův
Václav hrabě
Pollert
Lamingerův
Antonín
Hlaváček
V Bartoš
Sedlák
J Víld
Archlebová
Alex
Kozinův
Chod
Oujezd
Bo
Kleneč
Chodov
Jos
Ka
Francie
Albena
Chodsko
Lobkovice
Šternberk
Praha
Plzeň
národní divadlo
Psohlavec
Jan Sladká Kozina
20
article
Mimo předplacení.
V neděli 7. května.
Slavnostní představení na počest 40lelého trvání
Spolku architektův a inženýrů v království českém.
Slavnostní ouvertura od Bedřicha Smetany. Řídí R.
Zamrzla. — Proslov. Napsal Jaroslav Vrchlický.
Přednese Hana Kvapilová.
Tvrdé palice.
Komická zpěvobra o jednom dějství. Složil Antonín
Dvořák. S textem J. Štolby. Dirigent Frant. Picka
Režisér Adolf Krössing.
OSOBY: Vávra, rolník, František Šír. Toník, jebo
syn, Bohumil Pták. Řihová, vdova, Marie Klánová.
Lenka, její dcera, Karla Fabiánová. Kmotr Řeřicha
Václav Kliment. — Hoši a děvčata ze vsl.
Námlnvy.
Veselohra o jednom dějství. Rusky napsal P.A
Čechov. Přeložil František Mikulejský. Režisér
Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Štěpán Štěpanovič! Čubukov, statkář, Jose
Havelský. Natalie Štěpanovna, jeho dcera, Ludmila
Danzerová. Ivan Vasiljevič, statkář a jejich soused.
Jindřich Mošna.
— Po opeže přestávka. —
Konec po 9, hod.
Začátek o 7. hod.
Smetan
R Zamrzla
Vrchlický
Kvapilová
Dvořák
J Štolba
František
Picek
Krössing
Vávra
Šír
Toník
Pták
Klánová
Lenk
Fabiánová
Řeřicha
Čechov
Mikulejský
Kvapil
Štěpanovič
Jose
Natalia Štěpanovna
Danzerová
Vasiljevič
Mošna
Rusko
21
article
Lidové divadio , Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadio , Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měsť. pivovaru.
V neděli 7. května.
Začátek o půl 4. hod.
Po druhé.
Sašn.
Novinka.
Veselohra o 3 jednáních od R. Kirschbergera. Přel.
J. Berka. Režisér B. Kovát.
V neděli 7. května
Začátěk o 7. hod.
Po třeti: Boj všem ženám.
Veselohra o 5 jednáních. Napsal B. Kneisl. Přeložila
E. Pešková. Režisér B. Lachman.
(bkže Palackého
R Kirschberger
J Berek
B Kneisl
E Pešková
Lachman
Palacký
Praha
Začátěk
25
article
Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově.
Začátek o půl 4. hod.
V neděli 7. května.
Snížené ceny míst.
Dáma s kameliemi.
Činohra o 5 jednáních. Napsal A. Dumas syn. Dle
Ringova vzdělání přeloži! E. Züngel. Rež. J. Kubík.
Začátek o 7. hod.
V neděli 7. května.
Snížené ceny mist.
VIast
Historické drama o 6 odděl. Napsal V. Sardou. Přel
J. J. Stankovský. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u pokladny zimního divadlao
9—12 hodin.
A Dumas
Ringův
E Züngel
J Kubík
V Sardou
Stankovský
Kubík
Smichov
Svandovo divadlo
26
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeoh
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeoh
Začátek o půl 4. hod
V neděli 7. května.
Vesnický román
aneb: Utrpení mladé lásky.
Obraz ze života o 4 jednáních s proměnou. Napsala
10381
K. Rezačova-Semonická.
Začátek o 7. hod.
V neděli 7. května.
Po druhé. Zvonečková královna
Obraz ze života o 5 jednáních. Dle stejnojmenné
povídky Kar. Světlé pro divadlo upravil B. Rohan
Zejtra představení při malých cenách.
Sever proti Jihu.
Egyptské cigaretty
Gabriel Mantzaris Co., Kahýra,
kladon si za čest p. t. obecenstvu k lask. vědo-
mosti uvésti, že jejich z nejjemnějších, nejlahod-
nějších druhů tabákových vyrobené elgaretty:
Karnak s troubelkou slaměnou v kasetách po
100 kusech po
Hanum s korkovou troubelkou v kasetách po
100 kusech a v krabicích po 25 kusech po 8h.
Bey v kasetách po 100 kusech a v krabicích
7h
po 25 kusech po
se strany e. k. tabákové režle ve všech jejích
skladech speelalit do prodeje zavedeny byly.
018e
K Rezačův
B Rohan
Mantzaris
Hanum
Karnak
Pištěkův lidový divadlo
Kara
Kahýr
29
article
Sirsm kruhnm rolmctva
Sirsm kruhnm rolmctva
ve známost důležitou novinku, kterou vynašel a k pa-
tentu přihlásil chvalně známý majitel strojnického zá-
vodu pan Frant. Hora v Poděbradech, Ross-
lerova ul. čp. 270—III, jejíž úkolem jest, by osoby,
strojů hospodářských pracující, byly chráněny od tak
častých úranů
Tento „Záchranný přistroj proti úrazu“ skládá se
I. Z obilního přidavače, kterýž obilí do stroje
mláticího samočinně přidává, tak že ty stroje, kteréz
tímto přístrojem opatřeny budou, obsluhující osoby o
úrazu vyloučí.
II. Samočinně se zvedací mlat hřebíkový jest tak
sestrojen, že v případu neopatrnosti osoby, obili do stroje
přidávající při vložení ruky mezi hřeby ihned se vy-
šine pákou z hřebů bubnových. — Tento samočinné
se zvedací mlat hřebíkový slouží též pro stejnoměrne
utahování při mlácení různých druhů obili, jakož
když hřeby při mlácení se uvolní, lze použíti zveda-
cího roštu jako ochrany před poškozením stroje.
III. Na bubnové hřídeli naklínován jest litý oce-
lový kotoué, oblitý vrchem obalem gumovým, okolo
něhož jest upevněna pásmová brzda, ukončená v páku
a na konci v rukojet. Vedle ocelového kotouče jest
na břídeli volně nasazena řemenice, která má na straně
při brzdě uvnitř klínovité zářezy. Táhne-li se rukoje
dolů, působí ocelový pás na gumový obal kotouče
jako brzda, tak že se stroj v největším běhu ihne
zarazí. Současně odstrčí druhá páka řemenici ze zá-
řezů, takže tato s řemenem dále běží, kdežto stroi
se nepobybuje.
František
Poděbrady
Rosso
30
article
Této rásmové brzdy použito z nouze jako z
chreny v případu úrazu, neb při ohrožení stabilty
stroje,
Toto zařízení dodává rovněž jmenovaná firma k
strojům řezacím, pro pohon žentourový neb motorový,
jen že brzda zde užitá jest klínovitá.
Dvě úplné garnitury mláticí, jakož i jeden řezae
stroj s těmito k pat. přihí, zařízeními proti úrazu, bude
vystavovati shora uvedená firma o svatojanské vý
stavě od 13.—17. května v Praze a upozorňujemep
t. koupěchtivé pány rolníky, by těmto strojům s ochran-
ným zařízením, velmi důvtipně a účelně sestaveným
pozornost věnovali, poněvadž podobných bezpečných
zařízení dosavade u žádných hospodářských strojí
jak v tuzemsku tak i v cizině nestává.
Mimo to jsme seznali, že tyto všechny záchranné
přístroje proti úrazu dají se jak k nejnovějším hospo-
dářským strojům všech soustav, tak i k starším při-
dělati a rekonstrukce tato nebude příliš velkého ná-
kladu vyžadovati.
Přejeme protož mnoho zdaru, hy sensační tente
vynález došel ocenění a od stavu rolnického náležitéhe
posouzení, hlavně pak by P. T. Dělnická úrazoví
pojišťovna i Ustřední hospodářská společnost pro král
české tyto vynálezy při květnové výstavě náležitě od-
měnila a jako my vřele všem rolníkům doporučila.
Na důkaz téhož naše vlastnoruční podpisy:
Rob. Marek.
Fr. Diviš,
majitel Nových Mlýnů
vrchní spravce z Blata
u P'oděbrad.
Josef Peták,
Jan Vaněk,
statkář a starosta
řed. velkostatku v Radimi.
kr. kom. města Poděbrad
J. Novák,
statkář z Pátku.
Karel Bašta, JosefRohlíček
hospodář, v Poděbradech. statkář z Odřepes.
Frant. Vrbenský,
majitel cihelny a hospodářství v Opočnici.
V Poděbradech, v květnu 1905.
naj
Rob
František
Diviš
Peták
Vaněk
J Novák
Bašta
JosefRohlíček
Vrbenský
Praha
Blata
Radim
Poděbrady
Odřepsy
Opočnice
34
article
Voldan
Voldan
obsahuie líčení z českého života
politického a veřejného. Kolem zá-
kladního děje, odehrávajícího sev
pražské měšťanské společnosti, jsou
seskupeny obrazy ze svéta po iti-
ckého, uměleckého, obchodního,
episody ze sněmovny, dělnického
hnutí, žurnalistických kruhů atd.
Voldan
42
article
Prode
Prode
30 parních strojů od 4—100 koň. sil, jen nej-
novější soustavy, s parními, k nim se hodicími kotly
od 6—12 atm. napětí.
parní pumpy a sice 16 k sů precisních autom.
parních pump, system Orig. Wortington a Weise
Mouský a 5 pump s přemitacím kolem nejlepšího
původu, mezi uimi Dchne, Halle a Wägelein Hüb-
ner, Halie n. S
6 pojízdních lokomobil z r. 1889, 1892, 1900,
1901 stavěné, nejlep. angl. původu.
5 parních motorů až 16 k. sil nejl. původu.
500 kusů nových a upotř. propustných
ventitů do rohů ze železa a kovu, mnoho tisíc
metrů, asi 1200 metr. centů parnich, plyn.a
vodovod. rour.
100 kunů hydr. lsů, 15 želez. a dřev. fl-
tračních lisů, vacums, 14 vaponů nových
a upotř, transmisních částí jako osy,
ložiska, ramena, konsoly, skřinky do
zdí, mezi nimi systém Seller a kotoučů na řemeny.
300 reservoirů všech velikosti (na přání poslou-
žime seznamem)
Kotle reservoir. duplikatory, dále sou-
síruhy, stroje vrtaci, radiální vrtačky,
stroje hoblovaci, kovadliny, polní ko-
várny, svěráky.
12 kusů voziků překlopných, jakož i všechny
v obor strojnický spadající předměty jak nové tak
i upotřebené má vždy na skladé firma
Wortington
Weis
Mouský
Halle
Wägelein Hüb
at
Seller