1
masthead
16. července 1908. Číslo 194.
4
article
Fudou pouhými zprostředkovaleli platů, jak tomu jest
V Anglii, nýbrž že budou prostředky hospodářského
rozmachu a poslupu vůbec, že budou zasahovati pří-
mo i nepřímo v podnikavost obchodní a průmyslovou
a tuto podnikavost vésti. Ale tím ještě poslání slovan-
ského peněžnictví vyčerpáno není.
Slovansivo nemá ještě — až na některé výjimky
silného středního stavu městského, a proto jesl
zapolřebí neobyčejnou měrou takových úvěrových
organisací, kleré by vyhovovaly potřebám drobných
obchodních a výrobních vrstev, tedy spociálně ce
do úvěru, jak poskytují anebo mají ho poskylovati
společenstva na základech, vylčených Schulze-De-
lilzschem. To i v Rusku pochopili a proto došlo zde
k zakládání podobných společenslev. Dle poslední
statistiky bylo jich na Rusi 885, k nim družily se
t. zv. úvěrní spolky, které od Schulize-Delitzscho-
vých tím se liší, že potřebný kapitál neopatří si
účastníci svými podíly, nýbrž že provozovací kapitál
opaířen jest jednotlivými korporacemi anebo osoba-
mi. Ostatně i sama státní banka ruská zřizuje takové
pokladny se vklady 1000—2000 r. Ovšem jeden ve-
liký předpoklad vývoje této organisace nuíno splniti.
Schulz
lilzsch
Anglie
Rusko
Rus
Schuliz
státní banka
5
article
Organisece kapitálová každého druhu, ať větší, at
menší, může zkvélti jen tam, kde opírá se o obyvatel-
stvo kulturně pokročilé. Proto bude prvou povinností
probouzeli slovanský lid ke kultuře, k pokroku
k pochopení významu hospodářské práce. Slovanská
Banka měla by tedy vytýčeny následující úkoly;
1. Provozování veškerých vlastních obchodů moderní
banky, tedy obchodů eskoniních, kontokorentních,
lombardních, emisních a pod., při čemž by byla
povinna správa nové Slovanské banky věnovati plnou
pozornost tomu, aby ve všech slovanských zemích
došlo nejen k vytvoření silnějších úvěrních ústavů,
nýbrž také, aby, kde jest to účelno a kde poměry
toho vyžadují, z menších orranisací fusí anebo jiným
způsobem tvořeny byly organisace větší, aby každý
slovanský národ měl alespoň jednu banku, klerá b
svým základem finnněním odpovíddala velikosfia
potřebě jeho. Tato organisnční činnost Slovanské
banky doplněna by byla speciálně uvedením moder-
ních principů ve správě peněžních ústavů všude tam.
kde dosud zásady tyto neprorazily. 2. Plníc své spe-
ciální poslání v zemi nejbližší svě působnosti po
stránce obchodní, sloužila by Slovanská banka spe-
ciálně k tomu, aby zprostředkovsla hospodářské
vztahy mezi slovanskými národy. 3. Zakladatelská
činnost nové Slovanské banky byla by ovšem pro
první léta omezena, poněvadž by se nedoporučovalo,
aby banka, která má býti silným zdrojem úvěrním
a zároveň zprostředkovatelským, imobilisovala svoje
prostředky v přímé zakladatelské činnosti průmyslové
anebo v přímé účasti v jednotlivých průmyslech.
6
article
4. Emisní činnost banky byla by do jisté míry ome-
zena jen na úvěry komunální a meliorační. 5. Avšak
po jiné stránce mohla by Slovanská banka vykonali
canné a veliké služby. Miníme tím její působnost
při sjednávání zápůjček pro ty kleré slovanské státy.
6. K uvedené informační činnosti bankovní bude
družiti se zajisté vydávání periodických zpráv o ho-
spodářských polřebách těch kterých slovanských ná-
rodů, zpráv, které by obsbovaly pokyny vývoznía
obchodní a pod. a které by mohly sláti se jakkýmsi
prostředkem vzájemného hospodářského poznávání
slovanského pro ryze praktické účely. 7. Slovanské
bance připadl by dále veliký úkol seznamovati západ
Evropy a vůbec kulturní stály s hospodářským snaže-
ním slovanským. Slovanská banka byla by v tomto
směru reprosentantem snah těchto a mohla by roz-
ptylovati celou řadu předsudků, které se vyskylují
proti slovanským národům po stránce hospodářské.
Evropa
7
article
8. Další působnost připadla by Slovanské bance při
vývozu slovanských tovarů na západ, resp. na vý-
chod. Není zde třeba uváděti potřeby vývozní ruské
srbské, bulharské a jiné; okolnosti tylo jsou příii
známy, než aby nebylo zřejmo, že i po léto stránce
může Slovanská banka v dalším svém vývoji konati
služby dalekosáhlé. Pravíme výslovně v dalším svém
vývoji, poněvadž především bude nulno, aby Slovan-
ská banka upravovala doma poměry úvěrní a vzá-
jemný slyk slovanských národů, než zasáhne do uve-
dené veliké světové činnosti. 9. Uvedeno bylo již
nahoře, že zřízena býti má filiálka nové banky v
Paříži a pak i v Londýně. Bude věcí úvahy, zda ne-
bude účelnějším, dáti těmto filiákkám ráz samoslalně
banký, což konečně možno ponechati rozhodnutí po-
zdějšímu. Filiálce Slovanské banky v Paříži a později
v Londýně nepřipedl by pouze úkol. o kterém shora
byla řeč, to jest otevřili dobrým papírům slovan-
ským trh na západě a seznamovali zápod s těmilo
dobrými papíry, nýbrž i úkol dalšt. To byly by
asi v nejširších rysech úkoly nové Slovanské banky.
Nelajíme si toho, že byly vytčeny ve veliké šířia
že bude nutno, jak již shora uvedeno, pestupovali
pozvolna v těchto hlavních bodech. Jest zapolřebí
z menšího propracovati se k většímu, jest třeba orga-
nického vývoje. Sídlem nové Slovanské banky de
názoru referentova může býti pouze některá slovan-
ská země. Banka, která v prvě řadě musí upraviti
vnilřní poměry slovanské, nemůže býli mimo země
slovanské, nýbrž musí působiti přimo v jejich středu.
Paříž
Londýn
Slovan
8
article
Poněvádž jde o banku, která ve velkých rysech řešili
má úkoly úvěrní organisnce a hospodářských styků
vzájemných, jest nulno, aby nalézala se v největší
zemi slovanské — v Rusku — a to buď v Petrohradě
nebo Moskvě. Taie Slovanská banka opřádala by ce-
lou sní filiálek Rusko; byla by speciálně inleresová-
na zlizovati ve všech velikých ústředích obchodních
svoje filiálky. V Rusku otázka filiálek řešena jest
tedy velmi jednoduše a dle dosavadních zkušenost.
Jinak bude lomu ohledně jiných slovanských zemí,
což referent zovrubně rozvádí a naznačuje. Takto
vypravená Slovanská banka nemohla by ovšem
omeziti se pouze na zřízení filiálek, resp. zájmové
společenství s jednotlivými slovanskými zeměmi, ny-
brž musila by zříditi filiálku v Paříži, později v Lon-
dýně. Že bylo by záhodno zříditi záhy filiálky v Caři-
hradě a Scluně, jest jasno
Rusko
Petrohrad
Moskva
Paříž
Lon
9
article
Referent naznačuje potom zevrubně organisaci
banky Jest nejvýše zapotřebí, aby takovélo ústředí
vytvořeno bylo. Jest hluboce v srdci každého slovan-
ského člověka zakolveno vědomí slovanské vzájem-
nosti a přesvědčení o nutné práci za tímlo eflem, prá-
ci, která založena na předpokladech kulturního po-
kroku. A tak v télo myšlence scházejí se oba směryo
za kterými pracovati chce dnešní slovanské hnutí, za
směrem kulturní obrody a za směrem práce hospo-
dářské. Tak dáno pole, kde mohou ukázati slovanští
národové nejen lásku ko společné věci, ale také po-
chopení pro veliké úloly Slovanstva na kullurním
díle lidstva. Jen toulo velikou prací získá si Slovan-
stvo úcty u ostatních národů a jen touto prací p-
vznese se tam, kde všichni přejeme si ho míti: mezi
nejprednějšími nositeli pokroku celého lidstva do da-
lekého budoucna.“ Pollesk a hlučný souhlas)
Hlavní vývody dra. Preisse stručně jenom
opakuje polsky p. Chyliúski a rusky dr.
Kramář, s odkazem na obšírnou brožuru.
která jest v českém, polském i ruském zněn
delegštům rozdána.
Vynikající zásfupce ruské vědy a nejslav
nější neurolog slovsnský
profesor Bechtěrev,
podává referát
»O úkolech organisace slovanské
práce vědecké.
Preiss
Ruska
doktor
Kramář
Bechtěrev
Slovan
10
article
Považuje za potřebně, aby na tomto skvě
lém sjezdě slovanských pracovníků jednalo se
též o společných úkolech slovanské vědy.
Věda jest sice inlernacionální, avšak nám,
kterým jde o kuliurní sjednocení slovanské,
musí se jednati též o umožnění vzájemných
styků slovanského světa vědeckého. Věda dnes
nemůže se vyvijeti za pomoci osamělých pra-
covníků, i vědecká práce musí se dnes organi-
sovati. Viribus unitis i zde má býti naším
heslem. Slovanské vědecké práce dnes většinou
zapadají, nejsou-li uveřejněny v některém ze
tří vědeckých jazyků evropských. Organisaeí
slovanské vědecké práce chceme přispěti ku
povznesení literatury vědecké a usnadniti vě-
decké bádání. Proto navrhuje:
1. Zřízení všeslovanských vědeckých sjezdů
které by byly pořádány ve větších rayonech
slovanských.
2. Organisaci studia slovanské mládeže n
jiných slovanských universitách.
3. Vzájemneu výměnu vědeckých praeí
mezi slovanskými vědeckými institucemi, periodi-
ckými vydáními jednotlivými pracovníky.
4. Zřízení všeslovanských vědeckých orgánů.
všeobecných i speciálních. Články uveřejňovány
by byly v původních slovanských nářečích.
11
article
5. Pořádání všeslovanského vědeckého sjezdu
vědeckých praeovníků jednotlivých slovanských
národů. (Potlesk.)
Vzorem byl by již projektovaný sjezd lé-
kařů a přírodozpytců slovanských. Nejvhodněj-
ším místem jest Petrohrad, kdež všechny infor-
mace podával by psychoneurologický instituí
v Petrohradě.
Sjednocení vědecké myšlenky slovanské vy
koná velkou službu nejen Slovanstvu ale i c
lému lidstvu.
Družíme se pod praporem společné slovan-
ské práce vědecké, který vysoko zvedáme v
prospěch všeho člověčenstva. Naší vůdčí kvězdou
není úzkoprsý nacionalismus, nýbrž vědomí dů-
stojnosti slovanské vědy, nesoucí pokoj a blaho-
byt národům. (Potlesk a souhlas.)
Na návrh prof. Polivky usnáší se sjezd,
aby členové, vědečtí pracovníci, sešli se ke spo-
lečné poradě o návrzích prof. Bechtěre v
a rozhodnutí předložili sjezdu.
Na to prohlašuje předseda, že dnešní jed
nání jest skončeno.
Zejtra ve čivrtek dopoledne nebude plenár-
ního zasedání, nýbrž budou se konati porady
jednotlivých skupin o referátech dosud předlo-
žených. Na odpoledne projektovaná
vyjížďka Prahou odpadá, plenárn
schůze sejde se o 3. hod. odpo-
lednl.
Na konec oznamuje předseda, že městská
rada táborská dle telegrafické zprávy ochotně
uvitá ve svých zdech hosty slovanského sjezdu.
Vyjlžďka do Tábora určena na ne-
děli; kdož se jí chtějí zúčastniti, ať se při-
hlásí u dra. Scheinera.
profesor
Bechtěre
Scheiner
Petrohrad
Praha
Tábor
12
article
Porada o slovanské otázc
žurnalistické,
Po odpoledních konferencích sešla se ještě
— krátce před 6. hod. večerní — v jedné
z praesidiálních síní radnice staroměstské po-
rada slovanských žurnalistů, aby
pohovořila o speciálních úkolech a společné
práci slovanské žurnalistiky.
Porady, již předsedal starosta »Ústředního
svazu slovanských novinářů« pan Mich a
Chyliúski z Krakova, zůčastnilo se přes 5
novinářů ruských, polských, jihoslovanských
i českých. Debata, z časti velmi zajímavá
podnětlivá, byla prohlášena za důvěrnou.
Její výsledky vzneseny budou do konfe-
rencí slovanských delegátů, která k nim zaujme
stanovisko.
Mich
Chyliúski
Krakov
13
article
Návštěva delegátů Slovan-
ského sjezdu v Sokole
pražském.
Historická půda pražského Sokola byla
včera večer svědkem vzácné slavhosti návštěvy
slovanských delegátů. Brzo po 7. hod. večerní
dostavili se do tělocvičny všichni delegáti, dlíeí
na sjezdu a byli v zasedací síní, která promě-
néna byla ve výstavku sokolskou, uvítáni staro-
stou drem. Scheinerem a podány jim kytice
s připominkou dnešní návštěvy. Cvičení samo
zahájeno bylo provedením společných prostných,
načež následovalo cvičení na nářadí, ženských
odborů a cvičení s kužely. Účinek cvičení pů-
sobil na hosty mohutným dojmem, kterýž ob-
rážel se potom ve vroucích, nadšených řečech,
jimiž delegáti Ruska, Polska, Slovinců,
Srbů a Bulharů děkovali za ukázku zdravé
a účinné výchovy. Obzvláštní pozornosti byli
zasypáváni zvláště delegáti rušti, kteří do-
stavili se jako nově přihlášen
členové Sokola v kroji sokolském.
Lze doufati, že účinek této návštěvy projev
bohdá co nejdříve potěšitelné ovoce i v ostat-
ních zemích slovanských, neboť myšlenka sokol-
ská jest jistě tou, v níž sbratření všech národů
slovanských možno očekávati. Dodati dlužno, že
hosty uvital jměnem pražského Sokola bratr dr.
Ant. Novotný a jménem České obce sokol-
ské bratr Fr. Mašek. Konečným doslovem
br. starosty dra. Scheinera rozloučili se hosté.
bouřlivě pozdravování četné shromážděným obe
censtvem.
Večer shromáždili se slovanšti delegáti ke
společné večeři v Choděrové restaurantu na
výstavisti.
Scheiner
Srba
Bulhar
doktor
Antonín
Novotná
Mašek
Choděra
Rusko
Polsko
Francie
Slovan
Sokol
Sokol bratr
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 103.)
Ve Vídni, 15. července
(Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna vyřídila dnes, sie
po dlouhé debatě, zákon, kterým se zvyšuje stát-
ní dolace do melioračního fondu a jehož podrob-
nosti oznámili jsme, ještě nežli byl podán.
Avšak tento zákon jest ohrožen co nejpovážli
věji. Sněmovna přijala totiž proti výstrahán
zpravodaje prof. dra. Steinwendera přes odpon
vlády vůbec a zejména ministra orby dra. Eben-
hocha dodatek, navržený křesťansko-sociálním
poslancem ze Štyrska, rytířem Ferdinandem
Panzem, aby mohl ministr orby v dorozumění
s ministrem financí pro pilné práce, které by
mohly utrpěti odkladem a při kterých by vznik-
nouti mohlo nebezpečí v prodlení, poskytnout
zálohy ještě před zákonnou úpravou. Ministe-
stvo prohlašuje, že takové ustanovení jest abso-
lutně nepřijatelné, ba nepřípustné. Znalci po-
měrů tvrdí, že, jedná-li se o zabražení horských
strží, nemůže poskytnouti stát žádných záloh,
dokud se nestalo rozhodnutí příslušným zemským
sněmem. Záloha se poskytuje zcela výjimečně
ve stadiu mezi přijetím zákona zemského
mezi jeho sankcí. Jsou země — pravi tito znalei
— které musí na takovou státní zálohu dva roky
čekati. Kdyby se poskytla záloha na takové prá-
ce a stavby, aniž by se stalo napřed usnesen
zastupitelstvem zemským, mohly by účtárny
proti takovému budžetování zakročiti. Navrho
vatel poslanec rytíř Panz a jeho přátelé poklá
dají však vzpomenutý dodatek za věc nevinnou
nezávadnou a neposuzují dodatek ten tak po-
vážlivě. Chtějí zejíra vyslati deputaci k bar.
profesor
doktor
Eben
Panz
Vídeň
Štyrsko
poslanecký sněmovna
15
article
Beckovi, by se zasadil v panské sněmovně o ne
změněné přijetí přodlohy meliorační tak, jak
byla schválena s dodatkem Panzovým sněmo-
vnou poslaneckou. Kdyby panská sněmovna
zdráhala se tak učiniti, bude předloha vrácena
poslanecké sněmovně na podzim a bude také
zmařeno veliké úsilí, jaké někteří členové ka-
binetu vypaložili, nežli na ministru financi před-
lohu tu vymohli. Za hlasování ministr orby dr.
Ebenhoch kynul křesťanským sociálům, aby pro
návrh Panzův nepovstali, ba volal na ně: „Ta-
kové ustanovení nomohu do zákona vzíti!“ —
avšak jeho pokyny a výstrahy byly marny.
Věc měla ještě velmi truchlivou dohru. Zá-
stupce ministerstva orby dr. Deutseh v soukro-
mém rozhovoru o příjetí návrhu Panzova pro-
hodil, že se dělají hlouposti. Posl. ryt. Panz
ke konci schůze stěžoval si na chování se vlád-
ního zástupce a president poslanecké sněmovny
dr. Woiskirchner si pospíšil jej pro to a za t
pokárati. Věc má však ještě jinou stránku. Zase
se ukázalo, že poslanecká sněmovna vůbeca
její klubovní většina nemá naprosto vedení, ji-
nak by takové příhody a nehody, jakou jest při-
jetí návrhu Panzova, nebyly možny. Po schůzi
bylo vidětí ministra orby dra. Ebenhocha
dlouhých rozkladech s poslancem Panzem.
Mezi změnami, které přijala poslanecká
sněmovna ještě k zákonu melioračnímu, nalézá
se také změna posl. Híráským navržená, by
úprava pozemních toků byla podporována pří-
spěvkem 70, tak jako se děje při hrazent
bystřin. Přijata změna tolikéž prof. Hráským
navržená, by z malého fondu melioračního udč-
lovaly se podpory podle těchže zásad, jak stano-
veno jest zákonem. Konečně přijata resoluee
Hráského, kterou vyzývá se vláda, by v dob
nejbližší podala osnovu zákona na podporu
obecních podniků vodárenských a kanalisačních
pro malá města a pro obce venkovské.
Beck
Panzův
doktor
Ebenhoch
Deutseh
Posl
Panz
Woiskirchner
profesor
Hráská
Hráský
poslanecký sněmovna
16
article
Pohříchu nebyla schválena změna posl.
Hráským navržená, by přispěvek státní pro
hlavní náhony závlahové byl zvýšen z 30 na
40%. Zamítnutím návrhu toho utrpí jmenované
úpravy, jakkoliv právě těch mělo by se dbát
v krajinách českých i moravských. Tím se také
umenší roční příspěvek ze státního fondu melio-
račního pro naše krajiny dosti podstatně.
Sněmovna zabývala se opět zákonem o po-
vánném ručení při jizdě automobilové. O věc tu
vede tuhý boj mezi oběma sněmovnami. Lordové
a pnirové, zejména bohatí a šlechtičtí, měli by
nejraděje naprostou volnost a svobodu na svých
zábavních projíždkách automobilem všudea
vždyeky moci přejížděti lidi a ničiti těžce nabytý
majetek soukromý a obecní. Ve sněmovně po-
slanecké jeví se pak snaha zákon ten upravití
tak, aby za škody způsobené automobilem ru-
čili nejen trestně, nýbrž také civilně jak majitel
automobilu, tak chaffeur. Sociální demokraté
pak naléhají, by chaffeur, má-li býti spoluzod-
povědným, měl alespoň náhradu v pojišťování
proti úrazu. Do rozpravy zasáhl velice zajímavou
a také humoristickou řečí ministr dr. Klein. Věe
bude dojednána zejtra.
Za dnešní schůze stala se malá, však ve-
selá nehoda. Nějaký Angličan ve Vídni meška-
jící, který chtěl býti přítomen plenární schůai
poslanecké sněmovny, vešel prostě do zasedací
síně, kde si sedl na uprázdněné sedadlo. Úřadník
sněmovní Kretschner upozornil Angličana, že
se patrně zmýlil. Potom Angličan opustil zase-
dací síň, prohlásiv, že si ji chtěl pouze probléd-
nouti a nevěděl, že se koná právě schůze. Ne-
stalo se dnes poprvé, že cizinec mohl vejíti mezi
pány zákonodárce, vyšlé ze všeobecného voleb-
ního práva hlasovacího, aniž by mu v tom bylo
bráněno.
Hráská
Lordová
Klein
Angličan
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
Z Vídlně, 15. července. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schů
v 11.05 hod.
Nově zvolený haličský poslanec ryt. Gorsk
dostavil se do sněmovny a složil slib.
Sněmovna rokovala dál o výborové zprávě stra
melioračního zákona.
Posl. Seitz a jeho strana budou hlasovati pr
zákon, ale nelíbí se jim způsob používání melioraci
Kdo mají z meliorací prospěch, ať přispívají dle
zvýšeně ceny svých pozemků na meliorační fond
Posl. Stojan navrhl resohuci, aby ještě lebos
přikročilo se k úpravě řeky Moravy u Rohatce.
Posl. Svozil ve věcné opravě polemisovals
Seilzem. Každý stát je povinen přispěti rolníku, ne-
může l sám meliorovati a zvýšiti tak výnos půdy
Po doslovu ref. Steinwendera usneseno zahájiti
zevrubné rokování.
Posl. dr. Schreiner navrhl resoluci, aby min
orby staralo se o zlepšení pastvisk a naléhal na vy-
dání zákona, jimž má býli postaráno o řeky v su-
detských zemích, népojaté do regulační akce. Dále
přimlouval se za rychlé vyřízení subveněních záleži-
tostí a úpravu melioračního oddělení v min. orby
a navrhl resoluci, aby vláda vážně uvažovala o po
volení obnosů zemím na kulfurně technická zařízen
a na cestovní stipendia. Souhlasil s dodatečným ná-
vrhem Panzovým, dle něhož má býti ministru orb
v dohodě s ministrem financí vyhraženo, důávati na
nutné práce, n nichž jest nebezpečí v průtahu, zá-
lohy před zákonnou úpravou, dále s resolučními
návrhy IIyršovým a Hráského a padal k 88 9. a 15
sám pozměňovací návrhy.
doktor
Weiskirchner
Posl
Seitz
Stojan
Svozil
Seilz
Schreiner
Panzův
Hráský
Morava u Rohatec
Posl
18
article
Seitzovu resoluci neschvaluje.
K návrhu posl. Doberlhotera rokování uzavřeno
Proti je zapsán jen posl. Spiess a hlavním řečníkem
pro zvolen posl. Gruber. Tento stěžoval si do z-
nedbávání Dol. Rakous pli zahražování strží
Posl. Spiess stýskal si na zanedbávání něme-
ckých okresů v Čechách, svaluje vinu na kulturně
technickou kancelář v zemědělské radě pro královo
ství české, která je výhradně obsazena Čechy. Žádal
větší pěči při zřizování vodovodů ve venkovských
obcích a přimlouval se za úpravu zemědělského vy-
učování.
ne
Posl. dr. Steiniwenider sdělií, že vláda vyslovila
se proti dodatečnému návrhu Panzovu.
Při hlasování schválen projednávaný článek
i s dodatečnými návrhy Panzovými a Hráského
(o podzemních vodovodech).
Ostatní články předlchy byly rovněž schváleny
Také resoluce, mimo Seilzovu a preliminář me-
lioračního fondu na rok 1908, načež ob
zákony přijaty ve 3. čtení.
Dál rokovalo se
o ručení za škody, způzobené aulomobily.
Ref dr. Pattai žádal, by přistoupilo se na usne-
sení panské sněmovny.
Po vývodech menšinového zpravodaje dra.
Ofnera druhý zpravodaj menšiny dr. Winter
vzdal se slova a třetí zpravoduj menšiny Forst-
ner přimlouval se za to, aby chauferům byla při-
zpána vyšší úrazová renta.
Seitzův
Spiess
Gruber
Posl
Čecho
doktor
Steiniwenider
sdělie
Panzův
Hráský
Pattai
Ofner
Winter
Rakousy
Čechy
Forst
panská sněmovna
19
article
Posl. Gtnther stěžoval si, že zákon ukládá prů-
myslu nová břemena. Za jeho působnosti nebude lze
rakouskému průmyslu zaříditi se na výrobu auto-
mobilů
Ministr spravedlnosti dr. Klein prohlásil zákon
za potřebný a žádal, by byl schválen dle textu pan-
ské sněmovny, Nepodařilo se sice proraziti v pan-
ské sněmovně se zněním zákona, stanoveným v
vládní předloze, podařilo se však — a v tom vide
ministr velkou výhodu — dosáhnouti se zásadami
vl. předl. souhlas. K úpravě předmětu třeba zákono-
dárství zemského, poněvadž obecné právo zde nedo-
slačuje. Lále pojednal ministr o ručení chauferů
z povolání. Je-li pravda, že budeucnost automobilů
náleží průmyslu, obchodní dopravě a zemědělství
zjednoduší se velmi otázka chaufeurova ručení, ne-
boť pak zbude pouze relativně malý počet automo-
bilů, pro něž platiti bude přísné ručení chauferovo
Ministr dokazoval, že rozdíl mezi tímto a německým
zákonem je nepatrný. Vyslovil naději, že zkušenosti.
jichž získá tímlo zákonem, budou snesitelny také
automobilistům a že zákon nepoškodí automobilism
vůbec a opakoval prosbu za přijetí předlohy dle textu
panské sněmovny.
Posl
Klein
panská sněmovna
20
article
Posl. šl. Oberleithner podal resoluci, by vláda
dbala, aby zároveň se zavedením tohoto zákona do-
stalo se všem politickým úřadům nejpřísnějších po-
kynů o zachovávání silničně policejních předpisů
o povozech.
Posl. Silberer podal resoluci, by Byla podáno
předloha o trestání automobilistů, již pokoušejí s
třeba útěkem vymknouti se povinnému ručení.
Posl. Gruber litoval, že soudy zaujaly několi-
kráre zcela jednostranné stanovisko ve prospěch
automobilistů.
Posl. hr. Kolowrat navrhl změnu, aby majilel
automobilu byl povinen pojistiti svého chaufeura
u soukromé společnosti proti úrazu aspoň na 5000
korun pro případ úmrtí, na 5000 korun pro případ
trvalé invalidhty a na 5korunovou denní rentu.
Rokování bylo potom uzavřeno a po vývodech
hlavních řečníků Seitze a Silberera přerušeno.
Mezi došlými spisy jsou pilně návrhy nouzov
pro okresy novobystřický a netolický.
Posl. Starek v dolaze na předsedu ptal se
je-li ochoten navrhnouti v příští konferenci klubov
ních předsedů, aby na denní pořad dáno bylo „Zne
užití mandátu a interpelačního práva posl. Starcka“
anebo aby se zvláštní výbur zabýval jeho záležitostí.
Kdyby výbor měl dospěti ku přesvědčení, že skulečně
zneužívá svého mandálu, jest ochoten jej složili.
Předneda domnívá se, že předsedovská konferen
ce bude se zabývati touto záležiloslí.
Posl. ryt. Panz v dotazu na předsodu stěžo-
val si, že min. rada dr. Deutsch po hlasování
o melioračním zákonu vyjádřil se u přítomnosti čet
ných poslanců o přijetí dodatečného návrhu řeční
kova k s 4. slovy: „To jsou hlouposli.
Předseda odpověděl, že tento soukromý výrok
který pronesen byl, vymyká se jeho disciplinárni
meci, ale projevuje nad ním nejhlubší politování
Myslil by, že min. rad má více taktu a smyslu pro
důstojnost a vážnost sněmovny.
Posl
Oberleithner
Gruber
Kolovrat
Seitz
Silberer
Starek
Starck
doktor
Deutsch
21
article
V mimořádné večerní schůzi vykonány
volby do delegací
a zvoleni:
za Čechy: del. dr. Čelakevský, Kinde
mann, Klofáč, Kramář. Kutscher. Němee
Seliger. Staněk, Wolf, Zázvorka; nábr-
šl. Stransky, J. Myslivee
za Halič: del. Bomba. Cegliňski, hrab
Dzieduszycki, Glabinski, ryt. Kozlowski
Petelenz. Ruebenbauer: náhr. Maslanka
Okuněvský
za Dalmacii: del. Biankini a náhr. ryt. Vu
koviě
za Dolní Rakousy: del. Axmann, Schuh
meier. Slöckel a nábr. Bielohlawek;
za Horni Rakousy: del. Eisterer, S chlege
a náhr. Piebier
za Solnohrady: del. šl. Fuchs a náhr. Heil
mayer
za Štyrsko: del. Korošec, bar. Morsey
náhr. ryl. Pan z;
za Korutany: del. Dobernig a náhr. Na
gele
za Krajinu: del Šusteršič a náhr. Krek
za Bukovinu: del. ryt. Vasilko a náhr. Pi
buljak
za Moravu: del. Kutp. Redlich, hr. Thun
dr. Stranský a náhr. Teltschik, Kadlčůk
za Slezsko: del. Günther a náhr. Herz-
mansky
za Tyroly: del. Gentili, Sehraf!l a nábr
Kie n zl
za Vorarlberu: del. Thurnher a náhradníkem
Lo ser;
za Isbiji: del Rizzi a nábr. Bartoli;
za Gorici a Gradisku: del. Fon a náhr. Gre
gorč ne
za Terst: del. Titloni a náhr. Scabar.
Přiští schůze bude z ejtra.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 15. července. (K. k. )
Železniční výbor rokuje o postátnění če
ské severní dráhy, k návrhu referenta ryl
Wittka skončil a schválil návrhy Weidenbofferový
a Tomschikovy, pokud obsahují normativná ustano
vení o šetření práv personálu.
Dále schválen návrh Pergeltův (o němž jinde. R.)
rovněž resoluce Buřivalova, Tomschikova, Weiden-
boferova, Krütznerova a Pergeltova, načež zákou
v celku a zpravodajem pro sněmovnu zvolen ryl.
doktor
Čelakevský
Klofáč
Němee Seliger
Staněk
Wolf
Zázvorka
J Myslivee
Dzieduszycký
Glabinski
Kozlowski Petelenz
Axmann
Schuh
Horn
Fuchs
Korošec
Morse
Krek
Vasilko
Redlich
Thun
Günther
Herz
Gentili
Sehraf
Thurnher
Fon
Wittek
Weidenbofferový
Tomschikův
Buřivalův
Krütznerův
Pergeltův
Halič
Dalmacie
Dolní Rakousy
Bukovina
Morava
Lo
Gorica
Terst
Vídeň
Weiden
Kind mann
Pergeltův
22
article
Witte k.
Witte k.
V berním výboru rozděleny byly referáty
vládní předloze stran opravy domovní daně.
Hlavním zpravodajem zvolen poslanec Pl oj
zpravodajem II. eddilu (domovní třídní daň) posl.
Povše a Fink, pro III. část (domovní činžovní
daň) posl. dr. Renner a dr. Lazarski, pro
IV. část (daň z hodnoty domů) šl. Oberleithner
a Tvarůžek. Schválena vládní předloha o dočas
ném osvobození od domovní daně činžovní pro pře-
stavby a novostavby v Králové Hradci (referent dr.
Vrtan).
Imunitní výbor vyhověl včera žádosti za vydání
posl. J. Grabera, ryl. Onciula a Bielo-
hlawka za účelem trestního stíhání. Zamitnuty
byly žádosti o vydání posl. Eldersche, Per-
nerstorfera, Baczinského a dr. Sou-
kupa.
Witt
Povš
Fink
doktor
Renner
Lazarski
Oberleithner
Tvarůžek
Vrtan
J Graber
Hradec
Biela
23
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 15. července. (Pradova de-
mise.) Německý ministr krajan hodil svou
demisí do německého tábora vpravdě jablko
sporu. Mezi německými poslanci všech stran
je tolik osob, pokládajících sebe za nejvhodnější
a nejsehopnější kandidáty ministerského křesla,
ale křeslo je zatím jenom jedno. Dle »Zeitu«
ze všech hlásících se kandidátů možno vážně
mluviti pouze o dvou, dru. Rollerovia
dru. Schreinerovi. Oba se těší v něme-
ckém táboře vážnosti, oba jsou dokonalí znalci
poměrů v Čechách a hlavní věc: oba jsou
přisně nacionálního smýšlení. Na-
děje posl. Pachra, ačkoli se prý v Čechách
těší některé populárnosti, nejsou skvělé, poně-
vadž nynější vláda se neodhodlá přijati ho do
svého středu. Kdyby nebylo uznáno, že mini-
strem krajanem může býti pouze Němec z Čech,
byl by ovšem nejlepším kandidátem dr. Syl-
vester. Ale poněvadž na podzim dojde na
jazykový zákon pro království české, dr. Sylve-
ster by se octnul v křížovém ohni všech ně-
meckých stran a nepřežil by podání této
předlohy.
»Zeit« dodává, že na obsazení místa po
min. Pradovi dojde až na podzim a že za té
příležitosti bude provedena bezpochyby rozsáh-
lejší rekonstrukce kabinetu, Odstoupí
patrně dr. Marchet, proti němuž křesťanšt
sociálové zahájí nový útok pro věci universitn
a tomuto útoku prý už neodolá. Jsou však
marny naděje klerikálů, že se pak zmoen
správy ministerstva vyučování, poněvadž příštím
ministrem osvěty bude hr. Stürgkh. Také
dr. Klein se neudrží, poněvadž Němci už
delší dobu žádají jeho hlavu a bar. Beck ne-
bude a to ho udržeti. Konečně také rytír
Korytowski se prý rozloučí s ministerstvem
financi, a sice proto, že pozbyl důvěry Poláků.
Schreiner
Němec
doktor
Syl
Sylve
Prad
Marchet
Stürgkh
Klein
Beck
Korytowski
Polák
Praha
Čechy
24
title
Politické zprávy zahraničné.
25
article
V Praze, 15. července.
V Praze, 15. července.
Veliké pouliční boje v Tavrizu.
Včera od 4. hodiny odpolední
střílelo se v Tavrizu na budovu
endžumenů a na městskou čtvrť Umi-
rakhie. Ztráty na obou stranách se zatajují.
Výsledek boje nebyl ještě do večerních hodin
dnešních znám, snad čtenáři naleznou ho v de-
peších nočních. Z arsenálu tavrizského, jak jsme
již sdělili, uloupeny všecky zbraně i střelivo.
Rachim chan upozornil ruského konsula na chy-
stané bombardování a žádal, aby ruští poddaní
opustili byly své, by bombardováním neutrpěli.
Reformní strana proklamacemi prohlásila, že ne-
ručí za bezpečnost cizinců ni cizích zástupců.
Ruský vyslanec v Teheranu Hartvig prohlásil
teheranskému dopisovateli »Ruského Slova«, že
snaži se všemožně, aby ústava
byla zachována. Šach mu to slibil, ale
dává pracovati umírněnými živly na novém
volebním zákoně. K dopisovateli »Reči« dodal
Hartvig, že šach usiluje o absolutism, což způso-
bilo by velké zmatky v zemi; on varoval
jej před ukvapenými kroky. Do Teheranu vrá-
tili se čtyři vůdcové reakcionářské strany, kteří
své doby byli na podnět sněmovny odsouzeni
k těžkým trestům žalářním a potom do ciziny
do vyhnanství se odebrati musili. Nyní byli uvi-
táni v Teheranu od zástupů s jásotem. Li
táhl s nimi k sídlu šachově, kdež byli šachem
přijati. Na veřejných náměstích obětování be-
ránci a odpoledne pořádána slavnost na počest
vrátivších se sloupů reakce... Šach dal vy-
platiti dělostřelectvu žold, od let zadržovaný.
V Teheranu jsou dosnd veškeré listy potlačeny-
Reč
Hartvig
Praha
26
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
28
article
* Dnešek na výstavě. Promenádní koncerty od
4. do 10. hod.: před průmyslovým palácem kapely
p. Konipáska, před býv. fontánou kapely p. Her-
manna. Na pergole nad bývalou fontánou koncert
italského dechového orchestru »Caesare de Vilae.
V 7 hod. večer v koncertní síni koncert výstavního
orchestru. Řídí p. Jan Elsnic. O půl 9. hod.
umělecký kabaret pí. M. Zieglerové. Od 9. do půl 10.
hod. slavnostní osvětlení.
.. Lacinější permanentní listky jubilejní vý-
slavy. Vzhledem k tomu, že minuly již dva měsíce
od otevření výstavy, usnesl se výkonný výbor, sní-
žiti cenu permanentních lístků, počínaje dnem 15.
července t. r. Permanentní lístky od tohoto dne vy-
dávaji se za obnos 15 K.
Konipásek
Vilae
Elsnic
M Ziegler
29
article
. Dary miliontému. Včerejším dnem dostoupila
celková návštěva přes 966.000 platících osob. Vzhle-
dem k tomu, že dnes koncertují na výstavě tři hudby,
mezi nimi laké italský dechový orchestr »Cesare de
Vita«, lze očekávati dnešního dne větší návštěvu,
kterou by mohlo býti případně dosaženo prvního
milionu návštěvníků. Na miliontého návštěvníka byl
fentokráte zvláště skvělým způsobem pamatováno
četnými dárci, kteří mu věnovali řadu cenných darů,
representujících cenu několika set korun. Čásť darů
vystavena byla již včerejšího dne ve vitrině, umt-
stěně v pergole při hlavní bráně výstaviště. Výkonný
výbor věnoval miliontému zlaté hodinky (pro pána
panské zlaté hodinky, pro dámu damské hodinky).
velkoprůmyslník p. Eugen Kubinzký daroval
dvě nádherné vázy, fa. D. Kosiner a spol.
sádrové poprsí »Svatopluka Čecha« v životní veli-
kosti, Rakovnická továrna na šamotové
zboží anlickou bustu ženskou, dvorní dodavatel
Alfred Pollák, továrna na stříbrné zboží, stříbrný
příbor a křišťálový pohár, zlatník Jo s. Jošt jubi-
lejní korunu, posázenou českými granáty, Česká
grafická společnost »Unře« vázaně sou-
borné vydání spisů Sofie Podlipské (15 svazků), fa.
Cesar jít Vito
Kubinzký
D Kosiner
Čecho
Pollák
Jošt
Podlipský
30
article
S. Stránský daruje, bude-li to pán, oblek, bude-li
to dáma, plášť, fa. Wedeles pán látku na oblek,
dáma látku na blůzu, Soběslavská uměl. ruční
mech. tkalcovna Ant. Kopidlanský na Smí-
chově zhotovila pro miliontého nádhernou sluhu
z českého hedvábí, uzenářský velkozávod Chmel ův
věnuje miliontému vepřovou hlavu plněnou, fa. I
Wantoch 5 lahví »Griotie«, fa. Bratří Krou-
pové krabici »Standartu«, fa. Kluge a spol.
krabici cukrovinek a fa. Lind a Springli dvě
krabice cukrovinek, fa. I. Gotwald darovala prapor
s nápisem jeden milion, sklářská firma Inwaldova
darovala příbor.
„. Čechové budějovičtí na jubilejní výslavě. Ke
zprávám o průběhu minulé neděle výstavní dodáváme:
O 8. hodině ranní přijel drahou císaře Františka
Josefa zvláštní vlak z Českých Budějovic, vypravený
péčí tamního odboru spolku českých úřadníků želez-
ničních, jenž přivezl 490 osob, mezi nimiž četné pře-
dáky Čechů budějovických. Účastníci výpravy, ozna-
čení červenobilými páskami s nápisem »České Budě-
jovice«, těšili se v Praze i na výstavě sympatické po-
zornosti obecenstva. Během jízdy vybrali mezi sebou
K 72.77 na výstavní milion dvouhaléřů. O 11. hodině
v noci hostě českobudějovičtí opět zvláštním vlakem
odjeli. V nejbližší době bude z Českých Budějovic
vypraven opětně zvláštní výstavní vlak do Prahy.
S Stránský
Chmel
Wantoch
Kroa
Linda
Čecho
František Josef
Český Budějovice
Český Buda
Praha
Inwaldův
31
article
. Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá se
u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali,
Václavské námésti, v mezipatru. Vstup volný.
.. Řemeslnicko-živnoslenská beseda v Praze vy-
bízí své pp. členy, aby pokud možno, zúčastnili se
četně uvítání členů řemeslnicko-živnostenské jednoty
»Metuj« v Náchodě, kteří přijedou v neděli 19. čer-
vence o půl 2. hodině odpoledne na severozápadní
nádraží na Těšnově, za účelem návštěvy jubilejní vý-
stavy v Praze. V pondělí 20. července o půl 9. hodině
dopoledne shromáždí se celá výprava před vchodem
do výstavy, načež po uvítání výkonným výborem pro-
váděna bude po výstavě. Večer jest po 7. hodině přá-
telský večírek v restauraci pana Antonína Kejhara pod
bývalou fontánou.
„ Hromadné návštěvy škol na výstavišti. Dne
15. července navštívily výstavu: Obecná škola ve-
řejná v Trutnově, vypravená Národní jednotou pošu-
mavskou, obecná škola v Libštátě, obecná školav
Mukařově, obecná škola ve Velkém Ujezdě, obecná
škola v Košťálově, obečná škola v Bořkově, škola
v Liboci, výprava z Teplic, obecná škola v Slatinách.
„. Včera navštivilo výstavu 10.445 platicích
osob.
A Eichler
Kejhar
Praha
Náchod
Těšnov
Trutnov
Mukařov
Liboc
Teplice
Generali
obecný škola v Libštát
obecný škola v Košťálov
obečný škola v Bořkov
32
title
Požár v rafinerii petroleje v Pardu-
bicích uhašen.
33
article
Z Pardubic, 15. července.
Pardubice
34
article
(Původní telef. zpráva »Nár. Listůe.)
Nebezpečí nedozírného dosahu, v jakém naležala
se od včerejšího odpoledne pardubická rafinerie petro-
leje, minulo dnes již ůplně. Dík úplnému bezvětří po-
dařilo se obětavému úsilí hasičstva, jakož i továrního
dělnictva o půlnoci obmeziti požár, jak jsme již sdělili,
na původně zachvácené objekty, toliž na tak zv. star
skladiště petroleje a bednárnu, budovu to 80 mstrů
dlouhou a 20 metrů širokou, která několika zděnými
příčkamí rozdělena jest na různé místnosti a obsahuje
kromě výpravny a bednárny ještě místnost pro ná-
držky, ve které bylo zazděno 21 reservoirů na strojní
olej po deseti vagonech (vagon pojme 10.000 kg). Tet
kg