ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 8148fc90-75a5-11dc-961e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 151, place 52, org 17, work 3
1 masthead
16. července 1908. Číslo 194.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article
Fudou pouhými zprostředkovaleli platů, jak tomu jest V Anglii, nýbrž že budou prostředky hospodářského rozmachu a poslupu vůbec, že budou zasahovati pří- mo i nepřímo v podnikavost obchodní a průmyslovou a tuto podnikavost vésti. Ale tím ještě poslání slovan- ského peněžnictví vyčerpáno není. Slovansivo nemá ještě — až na některé výjimky silného středního stavu městského, a proto jesl zapolřebí neobyčejnou měrou takových úvěrových organisací, kleré by vyhovovaly potřebám drobných obchodních a výrobních vrstev, tedy spociálně ce do úvěru, jak poskytují anebo mají ho poskylovati společenstva na základech, vylčených Schulze-De- lilzschem. To i v Rusku pochopili a proto došlo zde k zakládání podobných společenslev. Dle poslední statistiky bylo jich na Rusi 885, k nim družily se t. zv. úvěrní spolky, které od Schulize-Delitzscho- vých tím se liší, že potřebný kapitál neopatří si účastníci svými podíly, nýbrž že provozovací kapitál opaířen jest jednotlivými korporacemi anebo osoba- mi. Ostatně i sama státní banka ruská zřizuje takové pokladny se vklady 1000—2000 r. Ovšem jeden ve- liký předpoklad vývoje této organisace nuíno splniti.
Schulz lilzsch Anglie Rusko Rus Schuliz státní banka
5 article
Organisece kapitálová každého druhu, ať větší, at menší, může zkvélti jen tam, kde opírá se o obyvatel- stvo kulturně pokročilé. Proto bude prvou povinností probouzeli slovanský lid ke kultuře, k pokroku k pochopení významu hospodářské práce. Slovanská Banka měla by tedy vytýčeny následující úkoly; 1. Provozování veškerých vlastních obchodů moderní banky, tedy obchodů eskoniních, kontokorentních, lombardních, emisních a pod., při čemž by byla povinna správa nové Slovanské banky věnovati plnou pozornost tomu, aby ve všech slovanských zemích došlo nejen k vytvoření silnějších úvěrních ústavů, nýbrž také, aby, kde jest to účelno a kde poměry toho vyžadují, z menších orranisací fusí anebo jiným způsobem tvořeny byly organisace větší, aby každý slovanský národ měl alespoň jednu banku, klerá b svým základem finnněním odpovíddala velikosfia potřebě jeho. Tato organisnční činnost Slovanské banky doplněna by byla speciálně uvedením moder- ních principů ve správě peněžních ústavů všude tam. kde dosud zásady tyto neprorazily. 2. Plníc své spe- ciální poslání v zemi nejbližší svě působnosti po stránce obchodní, sloužila by Slovanská banka spe- ciálně k tomu, aby zprostředkovsla hospodářské vztahy mezi slovanskými národy. 3. Zakladatelská činnost nové Slovanské banky byla by ovšem pro první léta omezena, poněvadž by se nedoporučovalo, aby banka, která má býti silným zdrojem úvěrním a zároveň zprostředkovatelským, imobilisovala svoje prostředky v přímé zakladatelské činnosti průmyslové anebo v přímé účasti v jednotlivých průmyslech.
6 article
4. Emisní činnost banky byla by do jisté míry ome- zena jen na úvěry komunální a meliorační. 5. Avšak po jiné stránce mohla by Slovanská banka vykonali canné a veliké služby. Miníme tím její působnost při sjednávání zápůjček pro ty kleré slovanské státy. 6. K uvedené informační činnosti bankovní bude družiti se zajisté vydávání periodických zpráv o ho- spodářských polřebách těch kterých slovanských ná- rodů, zpráv, které by obsbovaly pokyny vývoznía obchodní a pod. a které by mohly sláti se jakkýmsi prostředkem vzájemného hospodářského poznávání slovanského pro ryze praktické účely. 7. Slovanské bance připadl by dále veliký úkol seznamovati západ Evropy a vůbec kulturní stály s hospodářským snaže- ním slovanským. Slovanská banka byla by v tomto směru reprosentantem snah těchto a mohla by roz- ptylovati celou řadu předsudků, které se vyskylují proti slovanským národům po stránce hospodářské.
Evropa
7 article
8. Další působnost připadla by Slovanské bance při vývozu slovanských tovarů na západ, resp. na vý- chod. Není zde třeba uváděti potřeby vývozní ruské srbské, bulharské a jiné; okolnosti tylo jsou příii známy, než aby nebylo zřejmo, že i po léto stránce může Slovanská banka v dalším svém vývoji konati služby dalekosáhlé. Pravíme výslovně v dalším svém vývoji, poněvadž především bude nulno, aby Slovan- ská banka upravovala doma poměry úvěrní a vzá- jemný slyk slovanských národů, než zasáhne do uve- dené veliké světové činnosti. 9. Uvedeno bylo již nahoře, že zřízena býti má filiálka nové banky v Paříži a pak i v Londýně. Bude věcí úvahy, zda ne- bude účelnějším, dáti těmto filiákkám ráz samoslalně banký, což konečně možno ponechati rozhodnutí po- zdějšímu. Filiálce Slovanské banky v Paříži a později v Londýně nepřipedl by pouze úkol. o kterém shora byla řeč, to jest otevřili dobrým papírům slovan- ským trh na západě a seznamovali zápod s těmilo dobrými papíry, nýbrž i úkol dalšt. To byly by asi v nejširších rysech úkoly nové Slovanské banky. Nelajíme si toho, že byly vytčeny ve veliké šířia že bude nutno, jak již shora uvedeno, pestupovali pozvolna v těchto hlavních bodech. Jest zapolřebí z menšího propracovati se k většímu, jest třeba orga- nického vývoje. Sídlem nové Slovanské banky de názoru referentova může býti pouze některá slovan- ská země. Banka, která v prvě řadě musí upraviti vnilřní poměry slovanské, nemůže býli mimo země slovanské, nýbrž musí působiti přimo v jejich středu.
Paříž Londýn Slovan
8 article
Poněvádž jde o banku, která ve velkých rysech řešili má úkoly úvěrní organisnce a hospodářských styků vzájemných, jest nulno, aby nalézala se v největší zemi slovanské — v Rusku — a to buď v Petrohradě nebo Moskvě. Taie Slovanská banka opřádala by ce- lou sní filiálek Rusko; byla by speciálně inleresová- na zlizovati ve všech velikých ústředích obchodních svoje filiálky. V Rusku otázka filiálek řešena jest tedy velmi jednoduše a dle dosavadních zkušenost. Jinak bude lomu ohledně jiných slovanských zemí, což referent zovrubně rozvádí a naznačuje. Takto vypravená Slovanská banka nemohla by ovšem omeziti se pouze na zřízení filiálek, resp. zájmové společenství s jednotlivými slovanskými zeměmi, ny- brž musila by zříditi filiálku v Paříži, později v Lon- dýně. Že bylo by záhodno zříditi záhy filiálky v Caři- hradě a Scluně, jest jasno
Rusko Petrohrad Moskva Paříž Lon
9 article
Referent naznačuje potom zevrubně organisaci banky Jest nejvýše zapotřebí, aby takovélo ústředí vytvořeno bylo. Jest hluboce v srdci každého slovan- ského člověka zakolveno vědomí slovanské vzájem- nosti a přesvědčení o nutné práci za tímlo eflem, prá- ci, která založena na předpokladech kulturního po- kroku. A tak v télo myšlence scházejí se oba směryo za kterými pracovati chce dnešní slovanské hnutí, za směrem kulturní obrody a za směrem práce hospo- dářské. Tak dáno pole, kde mohou ukázati slovanští národové nejen lásku ko společné věci, ale také po- chopení pro veliké úloly Slovanstva na kullurním díle lidstva. Jen toulo velikou prací získá si Slovan- stvo úcty u ostatních národů a jen touto prací p- vznese se tam, kde všichni přejeme si ho míti: mezi nejprednějšími nositeli pokroku celého lidstva do da- lekého budoucna.“ Pollesk a hlučný souhlas) Hlavní vývody dra. Preisse stručně jenom opakuje polsky p. Chyliúski a rusky dr. Kramář, s odkazem na obšírnou brožuru. která jest v českém, polském i ruském zněn delegštům rozdána. Vynikající zásfupce ruské vědy a nejslav nější neurolog slovsnský profesor Bechtěrev, podává referát »O úkolech organisace slovanské práce vědecké.
Preiss Ruska doktor Kramář Bechtěrev Slovan
10 article
Považuje za potřebně, aby na tomto skvě lém sjezdě slovanských pracovníků jednalo se též o společných úkolech slovanské vědy. Věda jest sice inlernacionální, avšak nám, kterým jde o kuliurní sjednocení slovanské, musí se jednati též o umožnění vzájemných styků slovanského světa vědeckého. Věda dnes nemůže se vyvijeti za pomoci osamělých pra- covníků, i vědecká práce musí se dnes organi- sovati. Viribus unitis i zde má býti naším heslem. Slovanské vědecké práce dnes většinou zapadají, nejsou-li uveřejněny v některém ze tří vědeckých jazyků evropských. Organisaeí slovanské vědecké práce chceme přispěti ku povznesení literatury vědecké a usnadniti vě- decké bádání. Proto navrhuje: 1. Zřízení všeslovanských vědeckých sjezdů které by byly pořádány ve větších rayonech slovanských. 2. Organisaci studia slovanské mládeže n jiných slovanských universitách. 3. Vzájemneu výměnu vědeckých praeí mezi slovanskými vědeckými institucemi, periodi- ckými vydáními jednotlivými pracovníky. 4. Zřízení všeslovanských vědeckých orgánů. všeobecných i speciálních. Články uveřejňovány by byly v původních slovanských nářečích.
11 article
5. Pořádání všeslovanského vědeckého sjezdu vědeckých praeovníků jednotlivých slovanských národů. (Potlesk.) Vzorem byl by již projektovaný sjezd lé- kařů a přírodozpytců slovanských. Nejvhodněj- ším místem jest Petrohrad, kdež všechny infor- mace podával by psychoneurologický instituí v Petrohradě. Sjednocení vědecké myšlenky slovanské vy koná velkou službu nejen Slovanstvu ale i c lému lidstvu. Družíme se pod praporem společné slovan- ské práce vědecké, který vysoko zvedáme v prospěch všeho člověčenstva. Naší vůdčí kvězdou není úzkoprsý nacionalismus, nýbrž vědomí dů- stojnosti slovanské vědy, nesoucí pokoj a blaho- byt národům. (Potlesk a souhlas.) Na návrh prof. Polivky usnáší se sjezd, aby členové, vědečtí pracovníci, sešli se ke spo- lečné poradě o návrzích prof. Bechtěre v a rozhodnutí předložili sjezdu. Na to prohlašuje předseda, že dnešní jed nání jest skončeno. Zejtra ve čivrtek dopoledne nebude plenár- ního zasedání, nýbrž budou se konati porady jednotlivých skupin o referátech dosud předlo- žených. Na odpoledne projektovaná vyjížďka Prahou odpadá, plenárn schůze sejde se o 3. hod. odpo- lednl. Na konec oznamuje předseda, že městská rada táborská dle telegrafické zprávy ochotně uvitá ve svých zdech hosty slovanského sjezdu. Vyjlžďka do Tábora určena na ne- děli; kdož se jí chtějí zúčastniti, ať se při- hlásí u dra. Scheinera.
profesor Bechtěre Scheiner Petrohrad Praha Tábor
12 article
Porada o slovanské otázc žurnalistické, Po odpoledních konferencích sešla se ještě — krátce před 6. hod. večerní — v jedné z praesidiálních síní radnice staroměstské po- rada slovanských žurnalistů, aby pohovořila o speciálních úkolech a společné práci slovanské žurnalistiky. Porady, již předsedal starosta »Ústředního svazu slovanských novinářů« pan Mich a Chyliúski z Krakova, zůčastnilo se přes 5 novinářů ruských, polských, jihoslovanských i českých. Debata, z časti velmi zajímavá podnětlivá, byla prohlášena za důvěrnou. Její výsledky vzneseny budou do konfe- rencí slovanských delegátů, která k nim zaujme stanovisko.
Mich Chyliúski Krakov
13 article
Návštěva delegátů Slovan- ského sjezdu v Sokole pražském. Historická půda pražského Sokola byla včera večer svědkem vzácné slavhosti návštěvy slovanských delegátů. Brzo po 7. hod. večerní dostavili se do tělocvičny všichni delegáti, dlíeí na sjezdu a byli v zasedací síní, která promě- néna byla ve výstavku sokolskou, uvítáni staro- stou drem. Scheinerem a podány jim kytice s připominkou dnešní návštěvy. Cvičení samo zahájeno bylo provedením společných prostných, načež následovalo cvičení na nářadí, ženských odborů a cvičení s kužely. Účinek cvičení pů- sobil na hosty mohutným dojmem, kterýž ob- rážel se potom ve vroucích, nadšených řečech, jimiž delegáti Ruska, Polska, Slovinců, Srbů a Bulharů děkovali za ukázku zdravé a účinné výchovy. Obzvláštní pozornosti byli zasypáváni zvláště delegáti rušti, kteří do- stavili se jako nově přihlášen členové Sokola v kroji sokolském. Lze doufati, že účinek této návštěvy projev bohdá co nejdříve potěšitelné ovoce i v ostat- ních zemích slovanských, neboť myšlenka sokol- ská jest jistě tou, v níž sbratření všech národů slovanských možno očekávati. Dodati dlužno, že hosty uvital jměnem pražského Sokola bratr dr. Ant. Novotný a jménem České obce sokol- ské bratr Fr. Mašek. Konečným doslovem br. starosty dra. Scheinera rozloučili se hosté. bouřlivě pozdravování četné shromážděným obe censtvem. Večer shromáždili se slovanšti delegáti ke společné večeři v Choděrové restaurantu na výstavisti.
Scheiner Srba Bulhar doktor Antonín Novotná Mašek Choděra Rusko Polsko Francie Slovan Sokol Sokol bratr
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 103.) Ve Vídni, 15. července (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna vyřídila dnes, sie po dlouhé debatě, zákon, kterým se zvyšuje stát- ní dolace do melioračního fondu a jehož podrob- nosti oznámili jsme, ještě nežli byl podán. Avšak tento zákon jest ohrožen co nejpovážli věji. Sněmovna přijala totiž proti výstrahán zpravodaje prof. dra. Steinwendera přes odpon vlády vůbec a zejména ministra orby dra. Eben- hocha dodatek, navržený křesťansko-sociálním poslancem ze Štyrska, rytířem Ferdinandem Panzem, aby mohl ministr orby v dorozumění s ministrem financí pro pilné práce, které by mohly utrpěti odkladem a při kterých by vznik- nouti mohlo nebezpečí v prodlení, poskytnout zálohy ještě před zákonnou úpravou. Ministe- stvo prohlašuje, že takové ustanovení jest abso- lutně nepřijatelné, ba nepřípustné. Znalci po- měrů tvrdí, že, jedná-li se o zabražení horských strží, nemůže poskytnouti stát žádných záloh, dokud se nestalo rozhodnutí příslušným zemským sněmem. Záloha se poskytuje zcela výjimečně ve stadiu mezi přijetím zákona zemského mezi jeho sankcí. Jsou země — pravi tito znalei — které musí na takovou státní zálohu dva roky čekati. Kdyby se poskytla záloha na takové prá- ce a stavby, aniž by se stalo napřed usnesen zastupitelstvem zemským, mohly by účtárny proti takovému budžetování zakročiti. Navrho vatel poslanec rytíř Panz a jeho přátelé poklá dají však vzpomenutý dodatek za věc nevinnou nezávadnou a neposuzují dodatek ten tak po- vážlivě. Chtějí zejíra vyslati deputaci k bar.
profesor doktor Eben Panz Vídeň Štyrsko poslanecký sněmovna
15 article
Beckovi, by se zasadil v panské sněmovně o ne změněné přijetí přodlohy meliorační tak, jak byla schválena s dodatkem Panzovým sněmo- vnou poslaneckou. Kdyby panská sněmovna zdráhala se tak učiniti, bude předloha vrácena poslanecké sněmovně na podzim a bude také zmařeno veliké úsilí, jaké někteří členové ka- binetu vypaložili, nežli na ministru financi před- lohu tu vymohli. Za hlasování ministr orby dr. Ebenhoch kynul křesťanským sociálům, aby pro návrh Panzův nepovstali, ba volal na ně: „Ta- kové ustanovení nomohu do zákona vzíti!“ — avšak jeho pokyny a výstrahy byly marny. Věc měla ještě velmi truchlivou dohru. Zá- stupce ministerstva orby dr. Deutseh v soukro- mém rozhovoru o příjetí návrhu Panzova pro- hodil, že se dělají hlouposti. Posl. ryt. Panz ke konci schůze stěžoval si na chování se vlád- ního zástupce a president poslanecké sněmovny dr. Woiskirchner si pospíšil jej pro to a za t pokárati. Věc má však ještě jinou stránku. Zase se ukázalo, že poslanecká sněmovna vůbeca její klubovní většina nemá naprosto vedení, ji- nak by takové příhody a nehody, jakou jest při- jetí návrhu Panzova, nebyly možny. Po schůzi bylo vidětí ministra orby dra. Ebenhocha dlouhých rozkladech s poslancem Panzem. Mezi změnami, které přijala poslanecká sněmovna ještě k zákonu melioračnímu, nalézá se také změna posl. Híráským navržená, by úprava pozemních toků byla podporována pří- spěvkem 70, tak jako se děje při hrazent bystřin. Přijata změna tolikéž prof. Hráským navržená, by z malého fondu melioračního udč- lovaly se podpory podle těchže zásad, jak stano- veno jest zákonem. Konečně přijata resoluee Hráského, kterou vyzývá se vláda, by v dob nejbližší podala osnovu zákona na podporu obecních podniků vodárenských a kanalisačních pro malá města a pro obce venkovské.
Beck Panzův doktor Ebenhoch Deutseh Posl Panz Woiskirchner profesor Hráská Hráský poslanecký sněmovna
16 article
Pohříchu nebyla schválena změna posl. Hráským navržená, by přispěvek státní pro hlavní náhony závlahové byl zvýšen z 30 na 40%. Zamítnutím návrhu toho utrpí jmenované úpravy, jakkoliv právě těch mělo by se dbát v krajinách českých i moravských. Tím se také umenší roční příspěvek ze státního fondu melio- račního pro naše krajiny dosti podstatně. Sněmovna zabývala se opět zákonem o po- vánném ručení při jizdě automobilové. O věc tu vede tuhý boj mezi oběma sněmovnami. Lordové a pnirové, zejména bohatí a šlechtičtí, měli by nejraděje naprostou volnost a svobodu na svých zábavních projíždkách automobilem všudea vždyeky moci přejížděti lidi a ničiti těžce nabytý majetek soukromý a obecní. Ve sněmovně po- slanecké jeví se pak snaha zákon ten upravití tak, aby za škody způsobené automobilem ru- čili nejen trestně, nýbrž také civilně jak majitel automobilu, tak chaffeur. Sociální demokraté pak naléhají, by chaffeur, má-li býti spoluzod- povědným, měl alespoň náhradu v pojišťování proti úrazu. Do rozpravy zasáhl velice zajímavou a také humoristickou řečí ministr dr. Klein. Věe bude dojednána zejtra. Za dnešní schůze stala se malá, však ve- selá nehoda. Nějaký Angličan ve Vídni meška- jící, který chtěl býti přítomen plenární schůai poslanecké sněmovny, vešel prostě do zasedací síně, kde si sedl na uprázdněné sedadlo. Úřadník sněmovní Kretschner upozornil Angličana, že se patrně zmýlil. Potom Angličan opustil zase- dací síň, prohlásiv, že si ji chtěl pouze probléd- nouti a nevěděl, že se koná právě schůze. Ne- stalo se dnes poprvé, že cizinec mohl vejíti mezi pány zákonodárce, vyšlé ze všeobecného voleb- ního práva hlasovacího, aniž by mu v tom bylo bráněno.
Hráská Lordová Klein Angličan Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
Z Vídlně, 15. července. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schů v 11.05 hod. Nově zvolený haličský poslanec ryt. Gorsk dostavil se do sněmovny a složil slib. Sněmovna rokovala dál o výborové zprávě stra melioračního zákona. Posl. Seitz a jeho strana budou hlasovati pr zákon, ale nelíbí se jim způsob používání melioraci Kdo mají z meliorací prospěch, ať přispívají dle zvýšeně ceny svých pozemků na meliorační fond Posl. Stojan navrhl resohuci, aby ještě lebos přikročilo se k úpravě řeky Moravy u Rohatce. Posl. Svozil ve věcné opravě polemisovals Seilzem. Každý stát je povinen přispěti rolníku, ne- může l sám meliorovati a zvýšiti tak výnos půdy Po doslovu ref. Steinwendera usneseno zahájiti zevrubné rokování. Posl. dr. Schreiner navrhl resoluci, aby min orby staralo se o zlepšení pastvisk a naléhal na vy- dání zákona, jimž má býli postaráno o řeky v su- detských zemích, népojaté do regulační akce. Dále přimlouval se za rychlé vyřízení subveněních záleži- tostí a úpravu melioračního oddělení v min. orby a navrhl resoluci, aby vláda vážně uvažovala o po volení obnosů zemím na kulfurně technická zařízen a na cestovní stipendia. Souhlasil s dodatečným ná- vrhem Panzovým, dle něhož má býti ministru orb v dohodě s ministrem financí vyhraženo, důávati na nutné práce, n nichž jest nebezpečí v průtahu, zá- lohy před zákonnou úpravou, dále s resolučními návrhy IIyršovým a Hráského a padal k 88 9. a 15 sám pozměňovací návrhy.
doktor Weiskirchner Posl Seitz Stojan Svozil Seilz Schreiner Panzův Hráský Morava u Rohatec Posl
18 article
Seitzovu resoluci neschvaluje. K návrhu posl. Doberlhotera rokování uzavřeno Proti je zapsán jen posl. Spiess a hlavním řečníkem pro zvolen posl. Gruber. Tento stěžoval si do z- nedbávání Dol. Rakous pli zahražování strží Posl. Spiess stýskal si na zanedbávání něme- ckých okresů v Čechách, svaluje vinu na kulturně technickou kancelář v zemědělské radě pro královo ství české, která je výhradně obsazena Čechy. Žádal větší pěči při zřizování vodovodů ve venkovských obcích a přimlouval se za úpravu zemědělského vy- učování. ne Posl. dr. Steiniwenider sdělií, že vláda vyslovila se proti dodatečnému návrhu Panzovu. Při hlasování schválen projednávaný článek i s dodatečnými návrhy Panzovými a Hráského (o podzemních vodovodech). Ostatní články předlchy byly rovněž schváleny Také resoluce, mimo Seilzovu a preliminář me- lioračního fondu na rok 1908, načež ob zákony přijaty ve 3. čtení. Dál rokovalo se o ručení za škody, způzobené aulomobily. Ref dr. Pattai žádal, by přistoupilo se na usne- sení panské sněmovny. Po vývodech menšinového zpravodaje dra. Ofnera druhý zpravodaj menšiny dr. Winter vzdal se slova a třetí zpravoduj menšiny Forst- ner přimlouval se za to, aby chauferům byla při- zpána vyšší úrazová renta.
Seitzův Spiess Gruber Posl Čecho doktor Steiniwenider sdělie Panzův Hráský Pattai Ofner Winter Rakousy Čechy Forst panská sněmovna
19 article
Posl. Gtnther stěžoval si, že zákon ukládá prů- myslu nová břemena. Za jeho působnosti nebude lze rakouskému průmyslu zaříditi se na výrobu auto- mobilů Ministr spravedlnosti dr. Klein prohlásil zákon za potřebný a žádal, by byl schválen dle textu pan- ské sněmovny, Nepodařilo se sice proraziti v pan- ské sněmovně se zněním zákona, stanoveným v vládní předloze, podařilo se však — a v tom vide ministr velkou výhodu — dosáhnouti se zásadami vl. předl. souhlas. K úpravě předmětu třeba zákono- dárství zemského, poněvadž obecné právo zde nedo- slačuje. Lále pojednal ministr o ručení chauferů z povolání. Je-li pravda, že budeucnost automobilů náleží průmyslu, obchodní dopravě a zemědělství zjednoduší se velmi otázka chaufeurova ručení, ne- boť pak zbude pouze relativně malý počet automo- bilů, pro něž platiti bude přísné ručení chauferovo Ministr dokazoval, že rozdíl mezi tímto a německým zákonem je nepatrný. Vyslovil naději, že zkušenosti. jichž získá tímlo zákonem, budou snesitelny také automobilistům a že zákon nepoškodí automobilism vůbec a opakoval prosbu za přijetí předlohy dle textu panské sněmovny.
Posl Klein panská sněmovna
20 article
Posl. šl. Oberleithner podal resoluci, by vláda dbala, aby zároveň se zavedením tohoto zákona do- stalo se všem politickým úřadům nejpřísnějších po- kynů o zachovávání silničně policejních předpisů o povozech. Posl. Silberer podal resoluci, by Byla podáno předloha o trestání automobilistů, již pokoušejí s třeba útěkem vymknouti se povinnému ručení. Posl. Gruber litoval, že soudy zaujaly několi- kráre zcela jednostranné stanovisko ve prospěch automobilistů. Posl. hr. Kolowrat navrhl změnu, aby majilel automobilu byl povinen pojistiti svého chaufeura u soukromé společnosti proti úrazu aspoň na 5000 korun pro případ úmrtí, na 5000 korun pro případ trvalé invalidhty a na 5korunovou denní rentu. Rokování bylo potom uzavřeno a po vývodech hlavních řečníků Seitze a Silberera přerušeno. Mezi došlými spisy jsou pilně návrhy nouzov pro okresy novobystřický a netolický. Posl. Starek v dolaze na předsedu ptal se je-li ochoten navrhnouti v příští konferenci klubov ních předsedů, aby na denní pořad dáno bylo „Zne užití mandátu a interpelačního práva posl. Starcka“ anebo aby se zvláštní výbur zabýval jeho záležitostí. Kdyby výbor měl dospěti ku přesvědčení, že skulečně zneužívá svého mandálu, jest ochoten jej složili. Předneda domnívá se, že předsedovská konferen ce bude se zabývati touto záležiloslí. Posl. ryt. Panz v dotazu na předsodu stěžo- val si, že min. rada dr. Deutsch po hlasování o melioračním zákonu vyjádřil se u přítomnosti čet ných poslanců o přijetí dodatečného návrhu řeční kova k s 4. slovy: „To jsou hlouposli. Předseda odpověděl, že tento soukromý výrok který pronesen byl, vymyká se jeho disciplinárni meci, ale projevuje nad ním nejhlubší politování Myslil by, že min. rad má více taktu a smyslu pro důstojnost a vážnost sněmovny.
Posl Oberleithner Gruber Kolovrat Seitz Silberer Starek Starck doktor Deutsch
21 article
V mimořádné večerní schůzi vykonány volby do delegací a zvoleni: za Čechy: del. dr. Čelakevský, Kinde mann, Klofáč, Kramář. Kutscher. Němee Seliger. Staněk, Wolf, Zázvorka; nábr- šl. Stransky, J. Myslivee za Halič: del. Bomba. Cegliňski, hrab Dzieduszycki, Glabinski, ryt. Kozlowski Petelenz. Ruebenbauer: náhr. Maslanka Okuněvský za Dalmacii: del. Biankini a náhr. ryt. Vu koviě za Dolní Rakousy: del. Axmann, Schuh meier. Slöckel a nábr. Bielohlawek; za Horni Rakousy: del. Eisterer, S chlege a náhr. Piebier za Solnohrady: del. šl. Fuchs a náhr. Heil mayer za Štyrsko: del. Korošec, bar. Morsey náhr. ryl. Pan z; za Korutany: del. Dobernig a náhr. Na gele za Krajinu: del Šusteršič a náhr. Krek za Bukovinu: del. ryt. Vasilko a náhr. Pi buljak za Moravu: del. Kutp. Redlich, hr. Thun dr. Stranský a náhr. Teltschik, Kadlčůk za Slezsko: del. Günther a náhr. Herz- mansky za Tyroly: del. Gentili, Sehraf!l a nábr Kie n zl za Vorarlberu: del. Thurnher a náhradníkem Lo ser; za Isbiji: del Rizzi a nábr. Bartoli; za Gorici a Gradisku: del. Fon a náhr. Gre gorč ne za Terst: del. Titloni a náhr. Scabar. Přiští schůze bude z ejtra. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 15. července. (K. k. ) Železniční výbor rokuje o postátnění če ské severní dráhy, k návrhu referenta ryl Wittka skončil a schválil návrhy Weidenbofferový a Tomschikovy, pokud obsahují normativná ustano vení o šetření práv personálu. Dále schválen návrh Pergeltův (o němž jinde. R.) rovněž resoluce Buřivalova, Tomschikova, Weiden- boferova, Krütznerova a Pergeltova, načež zákou v celku a zpravodajem pro sněmovnu zvolen ryl.
doktor Čelakevský Klofáč Němee Seliger Staněk Wolf Zázvorka J Myslivee Dzieduszycký Glabinski Kozlowski Petelenz Axmann Schuh Horn Fuchs Korošec Morse Krek Vasilko Redlich Thun Günther Herz Gentili Sehraf Thurnher Fon Wittek Weidenbofferový Tomschikův Buřivalův Krütznerův Pergeltův Halič Dalmacie Dolní Rakousy Bukovina Morava Lo Gorica Terst Vídeň Weiden Kind mann Pergeltův
22 article Witte k.
Witte k. V berním výboru rozděleny byly referáty vládní předloze stran opravy domovní daně. Hlavním zpravodajem zvolen poslanec Pl oj zpravodajem II. eddilu (domovní třídní daň) posl. Povše a Fink, pro III. část (domovní činžovní daň) posl. dr. Renner a dr. Lazarski, pro IV. část (daň z hodnoty domů) šl. Oberleithner a Tvarůžek. Schválena vládní předloha o dočas ném osvobození od domovní daně činžovní pro pře- stavby a novostavby v Králové Hradci (referent dr. Vrtan). Imunitní výbor vyhověl včera žádosti za vydání posl. J. Grabera, ryl. Onciula a Bielo- hlawka za účelem trestního stíhání. Zamitnuty byly žádosti o vydání posl. Eldersche, Per- nerstorfera, Baczinského a dr. Sou- kupa.
Witt Povš Fink doktor Renner Lazarski Oberleithner Tvarůžek Vrtan J Graber Hradec Biela
23 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 15. července. (Pradova de- mise.) Německý ministr krajan hodil svou demisí do německého tábora vpravdě jablko sporu. Mezi německými poslanci všech stran je tolik osob, pokládajících sebe za nejvhodnější a nejsehopnější kandidáty ministerského křesla, ale křeslo je zatím jenom jedno. Dle »Zeitu« ze všech hlásících se kandidátů možno vážně mluviti pouze o dvou, dru. Rollerovia dru. Schreinerovi. Oba se těší v něme- ckém táboře vážnosti, oba jsou dokonalí znalci poměrů v Čechách a hlavní věc: oba jsou přisně nacionálního smýšlení. Na- děje posl. Pachra, ačkoli se prý v Čechách těší některé populárnosti, nejsou skvělé, poně- vadž nynější vláda se neodhodlá přijati ho do svého středu. Kdyby nebylo uznáno, že mini- strem krajanem může býti pouze Němec z Čech, byl by ovšem nejlepším kandidátem dr. Syl- vester. Ale poněvadž na podzim dojde na jazykový zákon pro království české, dr. Sylve- ster by se octnul v křížovém ohni všech ně- meckých stran a nepřežil by podání této předlohy. »Zeit« dodává, že na obsazení místa po min. Pradovi dojde až na podzim a že za té příležitosti bude provedena bezpochyby rozsáh- lejší rekonstrukce kabinetu, Odstoupí patrně dr. Marchet, proti němuž křesťanšt sociálové zahájí nový útok pro věci universitn a tomuto útoku prý už neodolá. Jsou však marny naděje klerikálů, že se pak zmoen správy ministerstva vyučování, poněvadž příštím ministrem osvěty bude hr. Stürgkh. Také dr. Klein se neudrží, poněvadž Němci už delší dobu žádají jeho hlavu a bar. Beck ne- bude a to ho udržeti. Konečně také rytír Korytowski se prý rozloučí s ministerstvem financi, a sice proto, že pozbyl důvěry Poláků.
Schreiner Němec doktor Syl Sylve Prad Marchet Stürgkh Klein Beck Korytowski Polák Praha Čechy
24 title
Politické zprávy zahraničné.
25 article V Praze, 15. července.
V Praze, 15. července. Veliké pouliční boje v Tavrizu. Včera od 4. hodiny odpolední střílelo se v Tavrizu na budovu endžumenů a na městskou čtvrť Umi- rakhie. Ztráty na obou stranách se zatajují. Výsledek boje nebyl ještě do večerních hodin dnešních znám, snad čtenáři naleznou ho v de- peších nočních. Z arsenálu tavrizského, jak jsme již sdělili, uloupeny všecky zbraně i střelivo. Rachim chan upozornil ruského konsula na chy- stané bombardování a žádal, aby ruští poddaní opustili byly své, by bombardováním neutrpěli. Reformní strana proklamacemi prohlásila, že ne- ručí za bezpečnost cizinců ni cizích zástupců. Ruský vyslanec v Teheranu Hartvig prohlásil teheranskému dopisovateli »Ruského Slova«, že snaži se všemožně, aby ústava byla zachována. Šach mu to slibil, ale dává pracovati umírněnými živly na novém volebním zákoně. K dopisovateli »Reči« dodal Hartvig, že šach usiluje o absolutism, což způso- bilo by velké zmatky v zemi; on varoval jej před ukvapenými kroky. Do Teheranu vrá- tili se čtyři vůdcové reakcionářské strany, kteří své doby byli na podnět sněmovny odsouzeni k těžkým trestům žalářním a potom do ciziny do vyhnanství se odebrati musili. Nyní byli uvi- táni v Teheranu od zástupů s jásotem. Li táhl s nimi k sídlu šachově, kdež byli šachem přijati. Na veřejných náměstích obětování be- ránci a odpoledne pořádána slavnost na počest vrátivších se sloupů reakce... Šach dal vy- platiti dělostřelectvu žold, od let zadržovaný. V Teheranu jsou dosnd veškeré listy potlačeny-
Reč Hartvig Praha
26 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské
28 article
* Dnešek na výstavě. Promenádní koncerty od 4. do 10. hod.: před průmyslovým palácem kapely p. Konipáska, před býv. fontánou kapely p. Her- manna. Na pergole nad bývalou fontánou koncert italského dechového orchestru »Caesare de Vilae. V 7 hod. večer v koncertní síni koncert výstavního orchestru. Řídí p. Jan Elsnic. O půl 9. hod. umělecký kabaret pí. M. Zieglerové. Od 9. do půl 10. hod. slavnostní osvětlení. .. Lacinější permanentní listky jubilejní vý- slavy. Vzhledem k tomu, že minuly již dva měsíce od otevření výstavy, usnesl se výkonný výbor, sní- žiti cenu permanentních lístků, počínaje dnem 15. července t. r. Permanentní lístky od tohoto dne vy- dávaji se za obnos 15 K.
Konipásek Vilae Elsnic M Ziegler
29 article
. Dary miliontému. Včerejším dnem dostoupila celková návštěva přes 966.000 platících osob. Vzhle- dem k tomu, že dnes koncertují na výstavě tři hudby, mezi nimi laké italský dechový orchestr »Cesare de Vita«, lze očekávati dnešního dne větší návštěvu, kterou by mohlo býti případně dosaženo prvního milionu návštěvníků. Na miliontého návštěvníka byl fentokráte zvláště skvělým způsobem pamatováno četnými dárci, kteří mu věnovali řadu cenných darů, representujících cenu několika set korun. Čásť darů vystavena byla již včerejšího dne ve vitrině, umt- stěně v pergole při hlavní bráně výstaviště. Výkonný výbor věnoval miliontému zlaté hodinky (pro pána panské zlaté hodinky, pro dámu damské hodinky). velkoprůmyslník p. Eugen Kubinzký daroval dvě nádherné vázy, fa. D. Kosiner a spol. sádrové poprsí »Svatopluka Čecha« v životní veli- kosti, Rakovnická továrna na šamotové zboží anlickou bustu ženskou, dvorní dodavatel Alfred Pollák, továrna na stříbrné zboží, stříbrný příbor a křišťálový pohár, zlatník Jo s. Jošt jubi- lejní korunu, posázenou českými granáty, Česká grafická společnost »Unře« vázaně sou- borné vydání spisů Sofie Podlipské (15 svazků), fa.
Cesar jít Vito Kubinzký D Kosiner Čecho Pollák Jošt Podlipský
30 article
S. Stránský daruje, bude-li to pán, oblek, bude-li to dáma, plášť, fa. Wedeles pán látku na oblek, dáma látku na blůzu, Soběslavská uměl. ruční mech. tkalcovna Ant. Kopidlanský na Smí- chově zhotovila pro miliontého nádhernou sluhu z českého hedvábí, uzenářský velkozávod Chmel ův věnuje miliontému vepřovou hlavu plněnou, fa. I Wantoch 5 lahví »Griotie«, fa. Bratří Krou- pové krabici »Standartu«, fa. Kluge a spol. krabici cukrovinek a fa. Lind a Springli dvě krabice cukrovinek, fa. I. Gotwald darovala prapor s nápisem jeden milion, sklářská firma Inwaldova darovala příbor. „. Čechové budějovičtí na jubilejní výslavě. Ke zprávám o průběhu minulé neděle výstavní dodáváme: O 8. hodině ranní přijel drahou císaře Františka Josefa zvláštní vlak z Českých Budějovic, vypravený péčí tamního odboru spolku českých úřadníků želez- ničních, jenž přivezl 490 osob, mezi nimiž četné pře- dáky Čechů budějovických. Účastníci výpravy, ozna- čení červenobilými páskami s nápisem »České Budě- jovice«, těšili se v Praze i na výstavě sympatické po- zornosti obecenstva. Během jízdy vybrali mezi sebou K 72.77 na výstavní milion dvouhaléřů. O 11. hodině v noci hostě českobudějovičtí opět zvláštním vlakem odjeli. V nejbližší době bude z Českých Budějovic vypraven opětně zvláštní výstavní vlak do Prahy.
S Stránský Chmel Wantoch Kroa Linda Čecho František Josef Český Budějovice Český Buda Praha Inwaldův
31 article
. Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá se u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali, Václavské námésti, v mezipatru. Vstup volný. .. Řemeslnicko-živnoslenská beseda v Praze vy- bízí své pp. členy, aby pokud možno, zúčastnili se četně uvítání členů řemeslnicko-živnostenské jednoty »Metuj« v Náchodě, kteří přijedou v neděli 19. čer- vence o půl 2. hodině odpoledne na severozápadní nádraží na Těšnově, za účelem návštěvy jubilejní vý- stavy v Praze. V pondělí 20. července o půl 9. hodině dopoledne shromáždí se celá výprava před vchodem do výstavy, načež po uvítání výkonným výborem pro- váděna bude po výstavě. Večer jest po 7. hodině přá- telský večírek v restauraci pana Antonína Kejhara pod bývalou fontánou. „ Hromadné návštěvy škol na výstavišti. Dne 15. července navštívily výstavu: Obecná škola ve- řejná v Trutnově, vypravená Národní jednotou pošu- mavskou, obecná škola v Libštátě, obecná školav Mukařově, obecná škola ve Velkém Ujezdě, obecná škola v Košťálově, obečná škola v Bořkově, škola v Liboci, výprava z Teplic, obecná škola v Slatinách. „. Včera navštivilo výstavu 10.445 platicích osob.
A Eichler Kejhar Praha Náchod Těšnov Trutnov Mukařov Liboc Teplice Generali obecný škola v Libštát obecný škola v Košťálov obečný škola v Bořkov
32 title
Požár v rafinerii petroleje v Pardu- bicích uhašen.
33 article
Z Pardubic, 15. července.
Pardubice
34 article
(Původní telef. zpráva »Nár. Listůe.) Nebezpečí nedozírného dosahu, v jakém naležala se od včerejšího odpoledne pardubická rafinerie petro- leje, minulo dnes již ůplně. Dík úplnému bezvětří po- dařilo se obětavému úsilí hasičstva, jakož i továrního dělnictva o půlnoci obmeziti požár, jak jsme již sdělili, na původně zachvácené objekty, toliž na tak zv. star skladiště petroleje a bednárnu, budovu to 80 mstrů dlouhou a 20 metrů širokou, která několika zděnými příčkamí rozdělena jest na různé místnosti a obsahuje kromě výpravny a bednárny ještě místnost pro ná- držky, ve které bylo zazděno 21 reservoirů na strojní olej po deseti vagonech (vagon pojme 10.000 kg). Tet
kg