3
masthead
16. července 1908. Císlo 194.
4
article
řady osvětových svazů slovanských a také svaz
slovanských přírodníků a svaz žurnalistů lékař-
ských, které budou zřízeny; 2. delegace jednotli-
vých národů slovanských podporujtež účinně
národní odbory svazu lékařů slovanských a sva-
zu slovanských přírodníků; 3. delegace slovan-
ské poskytněte pomocnou svou ruku, abychom
mohli založiti sjezdy slovanských lékařů a při-
rodníků; 4. delegace slovanské poskytněte po-
moci své při zaklávlání Revue médical slave.
která by obsahovala referáty a bihliografii všeeh
slovanských prací v některé ze světových řečí.“
Přodseda dr. Kramář sděluje ještě pro-
jev Svazu českoslovanských žen v Praze, jenz
zvláštní delegací dostavil se přáti zdar sjezdo-
vým poradám; dále vyřizuje pozvání ředitele
dra. Fr. Veselého k návštěvě lázní luha-
čovických na Moravě po sjezdě. Pan Frant.
Hovorka vřele doporučuje návštěvu Luhačovie
— jako slovanských Varů Karlových. Tím byl
pořad dopoledního jednání o 11/4 hůd. vyčerpán
a slovanští delegáti odebrali se salonními vozy
pražské tramwaye na Žofín ke společnému
obědu.
doktor
Kramář
František
Veselý
Hovorka
Luhačovie
Karlův
Praha
Morava
Vary
Žofín
svaz žurnalista lékař
národní odbor svaz lékař slovanský
svaz českoslovanský žena
5
article
Společný oběd na Žofíně.
V průběhu společně tabule, ustrojené dele
gštům slovanským na ostrově Žofinském, po
zvedí číši delegát Stachovič, vyslaný sem prvním
všeruským sjezdem novinářů, aby pod radostuým
dojmem sblížení a krásného dorozumění z ran
ního zasedání připil dru. Kramáři. Chorvalský
delegší, spisovatel Ljuba Babič- Gjalski připi
paní Kramářově. Dr. Kramář na místě díkůz
pozornost, která patří v první řadě radosti nad
krásným postupem dorozumění k postupu spo-
lečnému, navrhuje poslati pozdravný telegram
jednomu z předních přízniveů myšlenky Chom-
jakovu, předsedovi hosudarstvenné dumy.
Schůze odnolední.
Odpolední schůze zahájena ke 4. hodině.
K referátu dra. Vratislava Černého »0 orga-
nisaci slovanské turistiky« promluvil za polskou
skupinu dv. rada prof. dr. Rydygier ze Lvova.
Uznávaje veliký význam turisuiky pro vzájemné
poznávání se Slovanů, připominá, že také řad
českých předáků pobytem v Zakopaném navá-
zala a Poláky srdečné styky. Konstatuje s po-
vděkem, že polští delegáti tak snadno rozuměl
ostatním slovanským řečníkům a zve k hojné
návštěvě krásných Tater, kde lze užit před-
ností hor.
Končí s vřelým přáním, aby slovanská tu-
ristika zdárně se rozvijela a působila na pozná-
vání kultury slovanských národů, jelikož jenom
po vzájemném poznání se mohou slovanští ná-
rodové jiti v společném šiku. Polští delegáti
souhlasí a návrhem referenta.
Stachovič
Babič
Gjalský
Kramářův
doktor
Kramář
Černý
profesor
Rydygier
Polák
Žofín
Lvov
Zakopané
krásný Tatry
Slovan
6
article
Pak mluví profesor Franocv z Varšavy: Po
všestranném uvážení otázky zřízení slovanské
turistické organisace, rozvoje slovanské turi-
stiky, která dle návrhu pana zpravodaje meá pod
názvem „Slovanského turistického svazu“! býti
utvořena, skupina ruských delegátů přijala tato
usnesení:
1, Organisace slovanského turistického sva-
zu, jako prostředku, schopného v značné míře
působiti k rozvinutí slovanské vzájemnosti, jest
velice žádoucí a k uskutečnění jejímu nutno ne-
prodleně přistoupiti.
2. Práce organisační a péče, pokud lze
o nejširší rozvoj poučných vzdělavacích výletů
do slovanských zemí se zřetelem k tomu, že
v Rusku vůbec turistických kroužků a spolků,
které by se mohly záležitostí tou zabývati, není,
budiž svěřeno Spolku slovanské vzájemnosti.
který jeví se jako ústředí působnosti v tomto
směru.
Franocv
Varšava
Rusko
7
article
3. Ve všech otázkách, slovanské turistiky
se týkajících, vejde Spolek slovanské vzájem-
nosti v přímý styk s „Klubem českých turistů
jako ústředním výborem, který může sjednotit
působnost slovanských turistických spolkůa
jemu nutno svěřiti vedení prací k utvoření slo-
vanského turistického svazu.
Chorvatský dolegát dr. Ivan Vinkovič: Jmé-
nem jihoslovanského klubu, v němž jsou za-
stoupeni Chorvati, Srbové, Slovinci a Bulhaři,
projevuje souhlas s návrhem referenta a na-
vrhuje, aby se do svazu slovanských turistických
spolků přijímaly jen spolky a nikoliv jednotlivei
a aby vydávány byly knihy a průvodci po slo-
vanských krásných krajích.
Referent dr. Vratislav Černý v závěrečném
slově s díkem kvituje shodu všech slovanskýeh
skupin v otázce organisace turistiky slovanské
přijímá všechny doplňky jednotlivých mluvčích.
Předseda dr. Kramář zdůrazňuje potřebu,
aby jednotlivé komitéty slovanské, které budou
míti péči o provádění turistické organisace, pa
covaly podle direktivy na (čchto poradách dané
Potřeba slovanských Baedekrů jeví se nevybnu
doktor
Vinkovič
Chorvat
Srba
Slovinec
Bulhar
Černá
Kramář
8
article
telnou, poněvadž bez vzájemného styku a po-
znávání se nejsme s to řádně slovanskou vzá-
jemnost pěstovat. Doufá, že výkonné komitéty
v tom směru podniknou vše možné. Jest to za-
rmucující, že dnes poměrně Slované tak málo
znají krásy krajů jimi obývaných. Jistě všichni
delegáti tohoto sjezdu byli překvaponi krásou
Prahy, nad niž lze si představiti sotva co půvah-
nějšího. A přece Slované tak dlouho se vyhý-
bali Praze, navštěvujíce spíše cizí Rivieru
Švýcarsko
Jest to významným úkolem slovanské žur-
nalistiky, aby působila pro poznání slovanských
krajů u podporovala cestování slovanským bra-
třím. Podaří-li se provésti organisaci turistiky
slovanské tak, jak jest te v intencfch navrhova-
telů, pení pochyby, že ruch turistický rozvíne se
neobyčejnou měrou mezi Slovany, že slovanský
cestující bude přijímán všude s otevřeným ná-
ručím jako bratr, ne jako předmět exploitace tu-
bět
etel allo čnln
ristů.
Na to podal referát
Slovan
Praha
Švýcarsko
9
article
dr. Scheiner,
předseda slovanského svazu Sokolského,
»O organisaci slovanského
odSokolstva«, di d i
Na pořad jednání přípravného sjezdu slovan
ského dostala se též otázka rozšíření sokolské organi
sace v zemích slovanských. Dostala se tam ne z umě-
lého popudu, ale spíše vahou svojí vlastní a dneš-
nim svým rozmachem; jeť dnes bez odporu nejmo-
hutnější organisací ve Slovanstvu, sdružujíc velk
zástupy slovanské omladiny pod jediným prapore
a v jediném duchu, jenž dán jest konečným poslá-
ním Sokolstva a jenž znamená povznesení těles-
ných i mravních sil všeho lidu slovanského.
Instituce sokolská zachvátila již kosti i krev
všeho Slovanstva sama, vlastní svojí hodnotou
Vnikla v ústrojí jeho, překonala tisíceré nástrahy
i odpory, odklidila již mnohé neshody a různosti
jest na nejlepší cestě státi se pojílkem veškorého
uvědeměléha mužstva slovanského na podklad
ušlechtilé iday hratrství, rovnosti a válnosti všech,
k očistě, zušlechtění, posílení a mohutnění Slovan-
Takový jest konečný cil Sokolstva, přůzračný
jasný; nejde tu ani o časový, ani o místní, ani
o slrannický zájem, nýbrž o povšechný rozvoj lidu
slovanského, o důležitý kulturní úkol, jenž předchá-
zeti musí oslatní práci společného pokroku našeho.
Aby již předem vyvráceny byly pochybnosti
předsudky v nazírání na úkoly sokolské i lam, kam
dosud nevnikla, budiž mi dovoleno několika rysy
abjasniti význam a poslání její, jež sleduje tělesný
i mravní vývoj jednotlivce a v povšechné organi-
snci ozdravění, sesílení a ulüžení celku národního.
doktor
Scheiner
slovanský svaz
Slovan
10
article
Nalze zamlčeli, že Slavanstvo zanedbalo v p
sledním věku svůj náležitý tělesný vývoj. Mozilim
co ostatní kulturní národové ovropští, zejména Něm-
ci, Francouzi a Angličané, posttehnuvše nebezpečí
které hrozi z vlivu moderního způsobu života, obrá-
tili již počátkem minulého století pozornost svoji na
odvrácení nebezpečí toho, zůstalo Slovanstvo vůěi
zjevu tomu téměř zcela netečným. Moderní snah
vychovatelská, ať již se opírá o učení italských hu-
manistů, francouzských naturalistů i německých fi-
lantropistů, buduje vývoj a vzdělání člověka na
zdravém jeho podkladě tělosném. Hledají se úsilně
dráhy a prostředky, kterými by zdravost národa jiz
v nejútlejším pokolení se povznesla, hygiona, ze-
jména pak svěží pohyb a tělesné cviky tvoří již
dnes podstatnou část výchovy mláádeže v zemích
zá padoevropských a jest jisto, že nedaleké pokolení
utvoří rrávě fysickou kulturu člověka východištěm
veškeré výchovné práce, ať již směřuje ku povzne-
sení inteligence, ať již cílí k sesílení hospodářské
zdatnosti národní, zmohulnění racy aneb utvrzení
moci stální. Jinak hrozi i největším národům ne
zbytně rozklad a rozvrat v degeneraci příštích po
kolení.
Slavanstvo
Francouz
Angličan
Německo
11
article
Slovanstvo, chce-li v tomto závodě s ostatními
plemeny tyte dohoniti a jim na roveň se postaviti,.
musí nezbytně s celou opravdovostí a rázností při
stoupiti k znchování, zvýšení a utvrzení své zdra-
vosti a zdatnosti tělcsné a sice tím úsilněji a vydat-
něji, čím hlubší jest dnešní její úpadek, čím většt
jest rozpor mezi požadavky dnešního života a pro
stou přírozeností člověkn
Stále rafinovaněji se utvářející požadavky doby
moderní při úplném zanedhávání vývoje tělesného
jeví již dne. ve slovanském plemeni nápadně vy-
stupujíc známky degenerace pro další rozvoj slo-
vanských národů velice pová žlivé.
Na jedné slraně jest to neduživost inteligentníeh
vrstov, stále stoupající jejich vysílenost a nervová
ochablost, jež má v zápěli onu přodrážděnost, n-
důtklivost a zbrklost, jež jsou charakteristickými pí-
znaky našeho dnešního života veřejného.
12
article
Velká část mládeže zatížena těmílo příznaky
čivy své stále bez oddechu přemáhajíc, ztrácí brzy
následkem úplného zanedbávání fysického svého vý-
voje potřebné opory ve své tělesné způsobilosti. On
zlrácí záhy radost ze života, jakou jen zdravé, silné
a svěží ústroji tělesné poskytuje, honí se za přeludy
a sžírána pessimismem, utrácí své síly a mládí
zoufalém zápasu za rozmanilá hesla a idey, pro
jichž uplatnění se ji nedostává sil a vytrvalé vůle.
aneb zachvácena cynismem, oddává se výstředním
požitkům, jež ji ve věku mužném činl pro velk
úkoly přiští chabou a nezpůsobilou.
Na druhé straně moderní způsob práce i živola,
vykořisťující tělesné, síly širších vrstev národa až
k úplnému úpadku, zhoubný vliv jednostranné práce
strojové, život továrnický, stoupající nemirné požitky
lčlesně a bída sociálí konají ničivé dílo zkázy na
zdravém kdysi těle lidu slovanského.
Zkáze té, souslavnému tomuto degenerování l
du slovanského v jeho inteligentních i pracovníc
vrstvách, nutno se vší energii a všemi prostředky
na odpor se postaviti.
14
article
Tot nejen příčaz humanity, ale zájem sebez-
chování plemenného.
Nedokonalý a dosud nevytvářený vývoj kulfurn
Slovanstva a žalostné poměry politické nedaly na-
mnoze přemýšleti a pracovati na tomto díle záchrany
a spásy, jehož rozřešení však dnes jest neodkladným
V národě českém, jenž vysazen na západní
krajní hranici Slovanstva, nejtíže nese důsledky zá-
pasů o zachování své existence, již bezmála přod 50
lety poukázal dr. Mir. Tyrš na nebezpečí, národu
hrozicí a na nezbylnou potřebu nápravy ve výchově
tělesné. Dovolávaje se smutného příkladu zničených
větví polabského Slovanstva a připomínaje těžké zá-
pasy, jez českému národu na obranu ohroženého
bytí sváděti dlužno, volal všechen liď k návratu na
cestu zdravého života slovy: „Čím zachoval se náro
náš, i když ostaíní svět slovanský na západě o
věku k věku jen pohromu ulrpěl, že on jako mocní
skála v moři rozprouděném nezdolně vytrval? Síl
a slntečnost ho spošila, činnost al vytrvalosť, mrav-
nost a kázeň, láska k vlasti, láskni k volnosti.!“
Na torte podkladě skonstruoval dr. Mir. Tyrt
program sokolský, opírající se především o promy-
šlenou, všestrannou výchovu tělesnou mládeže. Vy-
chova ta nésti se má k harmonickému tělesnému
i mravnímu vývoji člověka, utužení“ jeho vro denní
život a zápasy a zároveň k utužení mravní jeho pod-
staty. Stavíc na oči vysoký cíl povznesení všcho
národa, vede mládež ku práci sebevzdělavací, ke
kázni a podrobování zájmů ošobních velkým úkolům
společným
Věe sokolskk slouži fakto zdoru a prospěehu
celého národa, ona poslavena na širokou basi lido-
vou, stala se zánoveň předním úslavem demokra-
tické výchovy, velká hesla rovnosti, volnosti a hra-
trství ve formě ušlechuilé, pěstující a v národ
boluvto bal n
šíříci.
Mir
Tyrš
15
article
Převzavši tylo úkoly, stalo se Sokolsívo nejprv
v Čechách střediskem nadšené, horlivé práce vlaste-
necké a během dob značnými úspřchy svými stale
se nějmocnější a nejzdárnější institucí riirodní.
chlouhou a zároveň silnou oporou svého lidu. On
vylučuje všechny polilické stmnnické záměry, vše-
mu bdu bez rozdílu náležejíc a ke všem stavům a
vrslvám ptihližejíc, i znamená rok co rok stálý po-
stup a rozvoj jak v počiu, lak v hodnotě práce svoj
Dnes čilá še v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Do
Rakousích bozmála 800 jednot sokolských s 75.000
členy, kteři vesměs stojí v organisovaném mohui-
ném sdružení pod jediným praporem a vedením „Če-
ské Obce Sokolské“, o jejímž rozkvětu podal nejvý-
mluvnějš“ znamění V. slet všesokolský, v r. 1907
v Praze pořádaný, jenž rozměry svými, zejmén
společným cvičením 8000 Sokolů, a 3000 žen se
vyšinul na prvni světovou manifestaci toho druhu
a progranem svým vzbudhil všeobecný obdiv a re-
spekt.
Zkrátka řečeno, v Sokolstvu svém nalezl národ
český bez odporu nejvydatnější zdroj životní své
síly, trvalou vzpruhu a podnět svého rozvoje, váž-
ného činitele na poli národní výchovy, přispívajícího
platně k jeho pokroku a postupu
Než — věc sokolská nezůstala na hranicí
českých, semeno její zaváto do sousedních zemí slo-
vanských a odlud dále, dále po všem Slovansivu
zabírajíc stále větší a větší pole své působnosti, takže
stala se dnes majetkem všeho lidu slovanského.
Čechy
Morava
Slezsko
Rakousy
Praha
jednota
Sokol
16
article
Přirozený pud pokrevenství a vzájemného inte-
resu Slovanstva snažil se zachovati věci sokolske
ve všech zemích slovanských jednolný ráz a směr
Zůstalo se všude při stejných heslech, stejné organi-
saci, melhodě a soustávě, při stejném označení vněj-
ším, což vedlo nás jen k těsnějšímu sblíženií
semknuu mužstva slovanského, sdružení prácea
zorganisování řad sokolských, takže dnes v hrdostí
radostí můžeme na to poukárati, že Sokolstv
tvoří dnes největší instiluci slovanskou, pevně slo-
ženou a zorganisovanon. vědomou společnéha cíle
v bratrském táboře svém sdružujícím statisíce odda-
ného mužstva slovanského.
Sokolstv
17
article
Verle České Obce Sokolské vyvíjí, se mohulně
Sokolstvo polské, kteréž ve svazu svém v Haliči čítá
150 jednot s 20.000 členy a v Poznaňsku 162 jednoly
se 7000 členy. Slibně projovený ruch v zagládání
sokolských jednot v královstvi polském, bohužel,
pro nepřiznivé poměry politické na okomžik byl za-
ražen, ale my pevně doufáme, že nadejde záhy doba
opétného jich povolání v život a práci nezkrácenou
Též Rusové počali se zakládáním jednot soko
ských v Haliči, ale dosud s malým úspěchem, stá-
vajíť lam dosud jen 3 jednoty po vzoru okulském
Venkovský lid ruský v Haličí i Bukovinč organisuje
se ve spolcích zvaných „Síč“, vyrostlých z horkých
zápasů politických. Pravou a- konečnou povahu spol-
ků těch může ovšem jen žádoucí odklizení zápasů
oněch vytvátiti
Utěšenou měrou uchvátnla věc sokolská celý slo-
vanský jil. V roce 1907 čitali Slovinei ve svazu svém
sokolském již 33 jednot a 2500 členy, Chorvaté 5
jednot s 6500 členy a věc jest všude na čilém po-
stupu. Rovněž v Šrbsku jevl se v poslední dobč
velký v tem směru ruch, zejména ve Slavorii a Bos-
ně, kdežto v kraljevině narazila věc sokolská na
spory podřizeného významu, jichž odklizení jest před-
ní povinností upřímných vlastenců srbských, V Bul-
harsku sosnovány tělocvičné spolky pod názvem
Junak v nichž jeví se v poslední době horlivá snaha
po přimknuti se k slovan, organisaci sokolské. Vr.
1907 bylo tu 40 jednot, sdružených ve svazu,s
2700 členy.
Chorvat
Junak
Halič
Poznaňsko
Slovinei
18
article
Na Rusi dlouh nebylo možno získati pocho-
pení a zájmu krásným účelům Sokolstva. Teprvev
posledních letech, kdy z Čech počali na střední školy
ruské vycházeti sokolší. evičitcté, nesoucí voznání
pravé podstaty sokolství do různých končin Rusie
probuzen zájem i tu o věc a když zejména velkými
slety všešokolskými veřejnost ruská upozorněna byla
na širokou organisaci sokolskou, počato i tu se za-
kládáním jednot tělocvičných dle vzoru sokolského.
jež v poslední době i přijímají vnějšího označení so-
kolského.
Tohoto roku dovršena organisace velkého Svazu
Slovanského Sokolstva, v němž zastoupeni jsou ve-
dle Čechů Slovinci, Chorvaté a Srbově ze Slavonte
a v němž doufáme co nejdříve i zříti Sokolstvo pol
ské, bullarské a ostatní organisace Sokolstva slo
vanského.
Tak stojime dnes iiz nad skulečným faktenízi
Rus
Čecho
Chorvat
Srbův
Slavonte
Čechy
20
article
jícího a silně se projevujícího Sokolství slovanského
Okolnost, že olázka sokolská stala se i předměten
rokování tohoto památného sjezdu, nasvědčuje tomu
že tu jde o zjev důležitý, významný, celé ústrojí Slo-
vanstva pronikající. Ideální jeho cíl, směr a duch
i úspěchy dosud docílené samy mluví o potřeb
účinné podpory jeho dalšího rozvoje ve všem Slo
vanstvu.
Sokolství jest nejen vážnou instilucí zďravé
svěží výchovy fysické, dělnosti a mohutnosti jednot-
livce, ale zdrojem síly celého ústrojí národního, on
dnes ve všech národech slovanských, kde kořeny
své šířeji zapustilo, stalo se významným činitelen
veřejným, sdílejícím a vydatně podporujícím jich p-
krok a rozvej. Ono proti vzmáhajícímu se kastovni-
ctví a tříštění vrstev svým demokratickým, bratrským
všemu lidu sloužícím určením má býti svodem nad-
šené práce národní, probouzející a pěstící smysl vo
krásné, ušlechtilé idey vlastenecké.
Při pravém porozumění svolečných Interes
slovanských a opravdovém vycítění pokkrevenského
svazku všech členů rodiny slovanské a prýštící z lo-
ho vzájemné oddanosti a lásky bratrské, Sokolstvo
stale se průkopníkem a zároveň mochým společným
orgánem, sdružujícím srdce i paže slovanské omla-
diny ke krásnému úkolu posílení všeho živlu slovan-
ského, na jeho vzájemnou obranu a povznesení n
základě plné rovnosti a volnosti všech jeho přísluš-
K tomu obracíme Vaše zraky a Vaši pozornost
Není správno recitovati jen známé výroky o tom
že budouunest náleží, Slovanstvu a s rukama v klíně
očekávat, až ta budoucnost sama přijdde. Svohoda
sama nechodí k národům slabým a sešlým, k svoboě
musí se každý národ vypracovati vlastní hodnolou
svojí.
v t b
21
article
Národové jsou sami strůjci svého osudu a tal
i Slovanstvo, chce-li v pravdě k velké budoucnost
dospěti, musí se k ní náležitě odchovali a vypěslíti
Čím tvrdší a t'žší bude práce ta, čím krutější
budou zárásy, jež budo nutno o volnost naší a po
stup sváděli, tím více se bude žádati tuhosti a zdra-
vosli všeho plemenného orgnismu a živola našeho.
Čím zjevnější jsou vlivy moderního života, mo-
derních choutek a pudů, moderních požitků i výstřed
ností, tím dbolejší musí býti anaha Stovansíva pe
barmonickém kuliu bytosti lidské nejen u jedince.
ale i u celých národů, chtěj-li úspěšně uplatniti svoi
národní, osobitou existenci v dobách dalších. Tot
úkolem Sokolstva a proto žádáme Vás, abyste, oce-
ňujíce náležitě významu jeho, dospěli k usnesení, že
se uznává nezbýtná potřeba toho, aby věnována byla
zvýšená pozornost a péče zdravé tělesné výchově
mládeže, aby za tím účelem byly zakládány jednoly
sokolské ve všech zemích slovanských a snaha jich
pokud úkol naznačený plní, účirně byla všemni povo
lanými činiteli podporována
Na řadě jest pak referát
ník
22
article
dra. Jar. Preisse
Preiss
23
article
»0 Slovanské bance-
Opět a opět selkáváme se s ideou hospodářsk
vzájemnosti slovanské jakožto hlavním předpokla-
dem hlubšího styku mezi jednotlivými slovanským
národy. Touba, vytvořiti hospodářský kruh, který by
obejímal a spojoval Slovanstvo, dochází z počátku
výrazu v pokusech jednollivých odborných spolků
které se snaží buditi zájem pro odebírání slovan-
ských tovarů: avšak pokusy tyto vyznívají z řady
důvodů na marno. Není jednak přesné vzá jemné zna-
losti slovanských poměrů hospodářských, není spo-
lehlivých informačních ústredí a konečně — a mo-
ment tento padá nejvíce na váhu — není ústavu
který by zprostředkoval a který by tahů umožňova
nozšíření úvěru na jednotlivé slovanské národy tak
aby na př. směnky, ktené český výrobce obůrže
v Rusku za dodané zemědělské stroje, byly eskon-
továny domáci českou hankou. Následkem toho vy-
skylla se již dřive myšlenka, zříditi ústav bankovní
který by byl jakýmsi jednotícím bodem hospodář-
ských snah slovanských, avšak veškeré úvahy tyto
pohybovaly se ve všeobecnostech, aniž bráno zření
ke skutečně daným potřebám a aniž učiněny positiví
návrhy, jakým tento ústav býti má a jak má býti
financován. Má-li Slovanská banka přiněstí alespon
část úspěchů a prospěchů, které se od ní očekávají,
musí již při zakládání jejím býti dán pevný působ-
nostní plán a pevný organisační statut a musí být
vytčena pevně její pracovní dráha. Jinak ústav zalo-
žený zklame nadějo, anebo nevyšine se z rámce
mísiních bank, kterých již zlovanští národové mají
několik i ve větším měřítku. Proto obírá se referát
podrobně otázkou, jak vypraviti Slovanskou banku,
Rusko
24
article
aby odpovidala daným úkolům. Referent zevruon
vykládá anglickou souslavu bankovní a německou,
a na to delailně rozvádí hospodálské položení Slo-
vanů. Rusko, které ples novodobý rozvoj svého
průmyslu jest státem agrárním, teprvé v novější době
probouzí se k účelnějšímu hospodářskému řešení
svých otázek ekonomických. Problém účelně úpravy
zemědělského úvěru padal zde proto vždy mnohem
intensivněji na váhu, nežli otázka úpravy obchodních
a průmyslových bank, které i přes své úspěchy ne-
mohly se ani ootnouti na oné výši, na jáké nalézá
se na př. bankovnictví německé. Ale i Rusko jest
zemí kapitálově chudou, a proto bude i tuto organi-
sační a zakladatelská činnost bank hráti velikou rol.
Rusko nemá silného středního stavu jako ho měla
Anglie při povstávání svého průmyslu: tentc sta
bude teprve nutno tvořiti na podkladě rozvoje prů-
myslového a obchodního, zatím co souběžně bude
teba vychovávati dělnického proletáře ve vlastním
slova smyslu, jak má ho západ evropský, Akciové
banky ruské jsou vesměs dala novějšího. Vyrostly
po lolech 60., kdy upuštěno od zásady bankovníh
monopolu státního. Původní rámec, který dán nal-
zením ze dne 31. května 1872 a který byl velmi úzky.
byl do jisté míry již opuštěn a rozšířen.
Dle poslodní statistiky bankovní (1905) má nej
vyšší akciový kapitál v Rusku Petrohradská mezi-
národní banka (24 mil. r.), zatím co ostnlní banky
mají akciový kapitál menší (20, 15, 12 milionů). Pr
tom ovšem padá na váhu, že nejsou největší banky
ruské z valně části ruskými v plném slova smyslu
nýbrž že v nich brají velikou úlohu kapitály cizí
z veliké míry německé. Že Rusko intensivně pro-
Rusko
Anglie
průmyslový banka
národní banka
25
article
Bouzi se k podnikalelskému ruchu a že ruch fenfe
bude tímí silnější, čím více pokroku učiní kultura
a svobodné zřízení národa, o tom nemůže býti po-
chybnosti a toho také dokladem jest ckolnost, z
ruskké banky jsou nuceny udržovali veliký počet
filiálek právě proto, poněvadž potřeba bank na všech
stranách se jeví. Prvním lednem r. 1905 měly ruské
banky dle udání poslední statistiky 212 mil. r. akcio-
vého kapitálu a 72 mil. r. reservních fondů. Těžisko
jich obchodu spočívalo v eskontu směnečném, v po-
skytování úvěrů průmyslníkům a obchodníkům, v ob-
chodě s cennými papáry, v lombardních obchodech
a z části i v obchodech se zbožím. Rusko-japonská
válka v slibném vývoji posledních let přivodila urči-
tou poruchu, která však bohdá novým vývojem ru-
ským brzo bude překonána. Jinak bylo u zá padních
Slovanů. Čechové při svém obrození politickém byli
rovněž národem zemědělským, resp. národem slože-
ným ze středních městských vrstev, jichžto hospo-
dářská činnosť tkvěla v zemědělství anebo v provo-
zování živnosti a malého obchodu. Proto také vývoj
peněžní organisace českého národa poslupuje od niž-
ších organisocí úvěrních k vyšším a zračí se v prvě
řadě v silném zakladatelském ruchu záloženském
(spoléčenstva úvěrní dle vzoru Schuize-Delitzschova).
Bouz
Čecho
český národ
26
article
Teprve na tomto základě vznikají bankovní instituce
jako Živnostenská lunka (r. 1868), k níž na vyšším
stadin vývojovém počínají se pojiti banky další,
v Čechách jest organisace hypotekátního úvěru země-
dělského oddělena od organisacé úvěru přo obchoda
průmysl. České bankovnictví té doby učinilo značné
pokroky, není však ještě vyzbrojeno tak, jak by toho
soudobá úkoly vyžadovaly. Akciový kapilál obchod-
ních českých bank činí nyní 56,000.000 K, reservy
v to nepočilaje, a nejsilnější z ústavů jsou Živno-
stenská banka s okciovým kapitálem 30 mil. K a s re-
servami 10 míl. K a Česká průmyslová banka s akcioe
vým kapitálem 12 mil. K a reservním fendem asl
1 mil. K. Obě tyto banky slouží veskrze účelům ob-
chodním a průmyslovým. Slováci budují v úzkém
rámci, ponechaném jich snahám maďarisační poli-
tikou, svoje úvěrnictví jednak na základech spole-
čenslevních, jednak akciových. Jejich ústavy, dobře
působí a stanou se časem základem pro vytvoření
ústavu většího. Největší slovenská banka vládne akc.
kapitálém 1 mil. K. Poměry polské (máme zde na
mysli zvláště poměry haličské) jsou více méně ob-
dobny. Representanty obchodních bank haličských
jsou Banka haličská pro obchod a průmysl v Knskově
s akciovým kapitálem 3.700.000 K a Priv, akc. bypo-
teční banka s kapitálem 16.800.000 K, kterážto nanka
jest oprávněna konati i běžné obchody bankovnía
neomezuje se tody pouze na úvěr hypotekární, jak
by se z jejího názvu zdálo. Dosud ovšem organisace
tato nevybovuje poměrům haličským a jesl proto
Slovák
Čechy
Český průmyslový banka
27
article
Halič nadále vilaným polem pro působení vídeňských
bankc, kterým v poslední době ovšem zde vélmi účel-
ně čelí filiálky českých bank, Také úvěrní organi-
sace pro menší a střední výrobní kruhy není ještě
na té výši, jak tomu v zemích českých, a z valné
části i v zemích jihoslovenských. Ve svých rukou
mají Poláci zvláště vyspělé ústavy pro hypofekární
úvěry zemědělské, které jsou nejen dobře vedeny,
ale i dobře půsebí a prosperují. Silnější základy ho-
spodářského výwvoje jsou dány v Poznaní, kde nará-
žejí. Poláci na organisovanou kolonisační politiku
německou a kde jsou nucení brániti se všemi pro-
středky proti nivelisnční politice, která jim tu hrozí.
Polák
Halič
Poznaň
28
article
Slovinci po příkladu českém vyšli rovněž z organi-
sace úvěrové pro střední vrslvy (dle vzoru Schultze-
Delitzachova) a na tomto základě vytvohili si později
svoji Luhlaňskou úvěrní banku za úzkého spjele
s peněžnictvím českým. Hospodálské snahy slovin-
ské, které činí značné pokroky, slýkají se úzce a
nammnoze i se proplétají s hospodářským snažením
chorvatským. Již Terst sám jest takovýmlo spojovacím
bodem, kde bude nutna spojeným úsilím udržovati
silnou hospodářskou posici slovanskou nejen proli
intensivnímu postupu kapitálu italského, nýbrž také
proti energickému vnikání kapitálu německého. Prolo
založení Jadranské banky vyhovovalo skutečně da-
ným hospodátským poměrům slovanským. Chorvaté
ulvořili si stejně jako Slovinci dosti široké základy
úvěrových organisací ve svých spořitelnách a zálož-
nách (spořitelny zakládány jsou zdo většínou na zá-
kladě formy akciové), ke kteréžto organisaci připojily
se dvě kapitálově dosti silné banky v Záhřebě a sice
Hrvatská komerční banka s akciovým kapitálem
Schultz
Chorvat
Terst
Záhřeb
29
article
2,160.000 K a Hrvatská eskontní bania s akciovým
kapřtálem 8/000.000 K. Menší banky v tomto spo-
jení vynecháváme a rovněž nečiníme zmínky o úsla-
vech, sloužících zvláště hypotokárnímu úvěru, z nichz
nejv ětší jest Hrvatalo-slavonská zemská spořitelna,
akc. společnost, která má kapitálu 6 mil. K. K těmto
ústavům druží se nělolik ústavů menších. Srbově
v království i v jižních slovanských zemích rakou-
ských přizpůsobili se celkově této organisaci úvěrní,
při čemž jest organisace úvěrní v zemích rakouských,
pokud jde o střední a menší výrobní vrstvy, lepší,
nežli v království. Vůdčím ústavem Srbů v monarchii
rakouské jest Srbeká banka se splaceným akciov ým
kapitálem 3,060.000 K. Bulhaři učinili rovněž i n
poli malého úvěru i na poli bankovního úvěru vět-
šího dosti značné pokroky, ačkoliv do obou samo-
statných zemí balkánských států počíná pronikati,
velmi intensivně a souslavně jsa veden, kapitál ně-
mecký. Zde setkáváme se již rovněž s onou účelně
vedenou německou politikou hospodářskou, o které
svrchu byla řoč.
Srbův
Srba
Srbeká banka
30
article
Vzájemné hospodářské slyky slovanské uplal-
ňují se zvláště mezi národy slovanskými, spojený mi
v habsburském mocnářství. Ovšem: soustavné práce
v tomto směru dosuu není, poněvadž právě veškeré
úsilí obracelo se zvláště k pěstování obchodů ban-
kovních. Ale záklal k tomuto obchodnímu spojení
ve vlastním slova smyslu jest dán a na fomto základě
nutno dále budovati. O hlubších vzlazích mezi Slo-
vany ruskými a mezi Slovany v rakouské ríši nelze
zatím mluviti. Staly se ovšem pokusy, avšak neměly
positivního výsledku. Referát vvádí ohširně důvody,
proč není styku toholo a uvádí předměty obchodu
vzájemného. Z toho, ce předesláno, jest zřejmo jedno:
Slovanšli národové vesměs jsou národy s nedoslateč-
nou pohotovostí kapitálovou aneb alespoň pohoto-
vostí neorganisovanou, a proto bude uplatňovatise
i zde proces, který byl charakterislickým pro Něme-
cko a pro střední Evropu vůbec, totiž že banky ne-
Evropa
Slovan
31
article
Cíle a úkoly psychoneurologického
Cíle a úkoly psychoneurologického
ústavu.
Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechlěrev a,
oi pronesená při otevření ústave.
Velectěné shromážděníl
Oficiálním počátkem psychoneurologického
ústavu jest den 9. června 1907, kdy došlo nej
vyšší schválení J. V. carem. Vlastní však po
čátky ústavu tohoto datují se již od r. 1903
o těchto bylo zmíněno v shromáždění ruského
spolku pro normální a pathologiekou psycho-
logii. Spolek přijal sympaticky moje návrhy,
zvolil komitét, který vypracoval stanovy ústavu
a staral se o získání prostředků pro nový ústav.
Brzy na to rodina Alafusových věnovala
značnější sumu, která umožnila další rychlejš
rozvoj celé otázky založení úslavu a umožnila
tak hmotný základ novému institutu.
Dle 1. čl. stanov jest psychoneurologický
ústav ústavem bádacím a vyšším učilištěm, ktere
má za účel propračování a rozšiřování poznatků
psychologicko neurologických a nauk přibuzných.
*) U přiležilosti slovanského přípravného sjezdu
mešká v Praze znamenitý světový neprolog Jeho Ex-
celence V. M. Bechtěrev. Pro pokročilost doby
nedlí v Praze už celá řada těch, kterým světový vý-
znam Bechtěrevův jest znám a jichž povinností by
bylo připraviti mu přijetí aspoň podobné, jako se
mu dostalo v Berlině a Novém Yorku, třebas tam
ruský národ daleko nemá těch sempatií jako u nás.
Mnohé listy, které všude mezi ruskými delegáty do-
vedou vyhledat lidí nejzpátečnějšího smýšlení, ne-
mají pro učence světového jména, který je zároven
miláčkem všeho ruského studentstva, ani slova. Místo
biografie a velebení přinášíme překlad jeho řeči při
otevření psychoneurologického ústavu, z níž každý
sám nejlepe vycítí, jaký veleduch dlí mezi námi.
profesor
doktor
Bechlěrev
car
Alafusový
Bechtěrev
Bechtěrevův
Praha
Berlín
Nový York
32
article
Jako vědecký podnik má ústav právo pořádat
vědecké sehůze, věnované otázkám vědeckým.
a pořádati sjezdy o otázkách, v kruh bádán
institutu spadajíeích. A zároveň přiznáno mu
právo konati kursy o předmětech z oboru jeho
Dle čl. 6. má ústav právo popularisovat
psychologické a přibuzné nauky ve veřejných
přednáškách lidových, které mohou se konuti
i mimo Petrohrad a jichž program sestavuje
zvláštní rada ústavu. Jest vidno, že ústav tento
má široký obor působnosti jednak jako vyšší ústuv
vědecký, jednak jako ústav poznatky vědecké
svého oboru popularisující. Samo sebou se roz-
umí, že tento rozsáhlý program může plniti jen
znenáhla, jak bude pokračovali vnitřní organisace
rady ústavu a dle toho, jak tomu dovolií peněžní
prostředky, kterých jest ovšem třeba ku zabez-
pečení zařízení institutu a pořizení nutných učeb-
ných pomůcek.
Do nynější doby zajímal se ústav hlavně
svojí organisací, t. j. doplňováním svého výboru,
vypracováním programu přednášek, opatřováním
pomůcek a vybudováním pomocného ústavu »psy-
chopedagogického« z prostředků V. T. Zimin
pořízeného. Když pak poskytnuty nám byly míst
nosti v petrohradské biologické laboratoři, mohl
jsme zahájiti druhou stránku své činnosti jako
vyšší učeliště.
Zmíniv se takto krátce o historii nového
ústavu, pokládám za svou milou povinnost, vy-
sloviti zde jménem výboru i jménem svým vřelý
dik především ruskému spolku normálni a patho-
logické psychologie, jenž se stal pravou matkou
novému podniku, dále velmi zasloužilému organi-
sačnímu komitétu a četným dáreům, zejména
rodiné Alafusov ý ch. Golovin ý ch, Zi-
miných, Skoropadských, pl. Šitové,
jakož i jiným, kteří větší neb menší obnosy dát
přislibili.
Zimin
Šita
Petrohrad
rada ústav
33
article
Dále považuji za svou milou povinnost po
děkovati správě biologické laboratoře a jejímu
řediteli, městské radě petrohradské, která ku
dnešnímu shromáždění sál nám poskytla, kterým
kursy ústavu se zahajují, i všem ostatním osobám,
které jakkoli při počáteční organisaci ústavu
spolupůsobily.
Přecházeje pak k vědeckým úkolům ústavu,
chci se zminiti, že výborem ústavu bylo stano-
veno zahájení vědeckých zasedání ústavu, při
čemž navrženo první zasedání posvětit památee
Morella, velikého to tvůrce učení o degeneraci,
abychom si připomněli základné linie jeho vě-
decké práce a ocenili jich význam, kdyžtě právě
koncem minulého roku minulo 50 let od obje-
vení se jeho znamenité publikuce
V druhém pak zasedání stanoveno podut
zprávu o resultátech zkoumání mozku našeho
znamenitého chemika Mendělejeva mnou a P. L
Weinbergem provedeného.
Spolu ustanoveno 3. února zahájit slav-
nostním shromážděním počátek kursu, které od
nynějška budou pořádány v místnostech biolo-
gické laboratoře.
Tímto způsobem počíná se badací i osvě-
tová činnost psychoneurologického ústavu, která
mu zaručuje dle stanov postavení vyššího věde-
čkého ústavu a vysoké školy s určitě vyslove-
nými úkoly.
Za účelem objasnění těchto úkolů dovolte.
prosím, především poukázat k tomu, že v po-
sledních dobách jasně byla poznána nevyhnu-
telnost důkladného probádání mozku, tohoto
Morell
Mendělejev
P L Weinberg
ústav
34
article
nejdůležitějšího orgánu lidskélio ducha. Poznání
toto vzalo na sebe určitou formu tím, žes
utvořil mezinárodní svaz akademil a tento usta-
novil zvláštní centrální komisi pro zkoumání
mozku v lednu 1904, která podala zprávu mezi-
národnímu svazu akademií v Londýně dne
25. května 1904. Zpráva tato je následující
Jednotlivé společnosti a akademie veškerých
států a národů jsou povinny žádati na svých
vládách anebo na jiných k tomu vhodných in-
stitucich, aby založily odborné ústavy nebo
odbočky již působících podobných ústavů, kter
by se zabývaly zkoumáním ústřední soustav
čivové.
K úkolům těchto ústavů patří dle názor
vzpomenuté komise badání o morfologii, fysiolo
gii a pathologii centrálního nervového systému
Úkoly tyto vztahují se zejména na ná
sledující discipliny:
a) systematickou anatomii centrálního ner
vového systému člověka inelusive anthropologii
b) srovnávací anatomii mozku;
c) histologii mozku;
d) embryologii mozku
e) fysiologii a fysiologickou psychologii;
f) pathologickou anatomii, experimentálnou
pathologii a teratologii (nauka o místech jedno
tlivých funkef) mozku
g) klinické badání o chorobách mozku.
Komise předpokládá, že tyto ústavy budou
míti na zřeteli následující cíle:
1. Sebrání učebného materiálu ve formě
praeparstů, modelů, fotogramů, kreseb a pod
dle dostupnosti materišlu.
2. Techniekou pomoc při učených prácíc
3. Uschování veškerého zpracovaného neb
ke zpracování určeného experimentálně fysiolo
gického a pathologického materiálu.
(Dokončení.)
Londýn
národní svaz akademie v
37
article
= Posádka ponorného člunu v nebezpočl
Z Londýna, 15. července. (K. k) Vážné neštěstí
přihodilo se na anglickém podmořském člunu »A. G.
Za plavby z Portlandu do Doveru byla celá posádka
lodní unikáním gasolinu postižena příznaky dušení.
Důstojníci na velitelské věži zpozorovali chybné po-
hyby lodi, sešli dolů a našli mužstvo v bez-
vědomí. Jeden poručík s nasazenín vlastního ži
vota zastavil stroj a zabránil dalšímu unikání plynu.
Pak sám padl do mdlob. Když z průvodního křižáku
bylo zpozorováno, že ponorný činn se opozdil, byiy
vyslány lodice, jež dopravily mužstvo v bezvědomí
na křižák. 4 muži jsou v nebezpečí života.
= Podvody pokoutních bankéřů. Z Pešti 15.
července. »Uh, tel. kor. kanc.« sděluje: Městský hejt-
man dr. Sandor, jenž prodlel několik dní ve Vídni.
jednal s vídeňským policejním ředitelstvím v záleži-
tosti pokoutních bankéřů a přiměl též vídeňskou po-
licii, že zahájila předběžné vyšetřování proti vídeň-
ským pokoutním bankéřům, kteří byli ve stycích
s bankéři v Pešti, odjel dnes do Burlína, kde v
shodě s berlínskou policií vyslechne strany pešťskými
pokoutními bankéři poškozené. Na pokoutní bankéř
bylo podáno dnes nové trestní udání jistým pešt
ským husarským rytmistrem, jenž poškozen byl
o 19.000 K.
= Rakouské lodi na dálném Východě. Z Vídně
15. července. (K. k.) Dle telegrafické zpravy připlul
vojenská loď »Císař František Jusef 1.« 15. t. m. d
Čemulpa. Zdrží se tam 7—8 dní. Vojenská loď »Leo-
pard« připlula do Jokohamy a pobude tam 3—4 ne
děle. Posádky obou lodí jsou zdrávy.
doktor
Sandor
František Jusef
Lea
Londýn
Portland
Dover
Pešť
Vídeň
Burlín
dálný východ
Jokohama