ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 81466480-75a5-11dc-bab5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 67, place 43, org 16, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
16. července 1908. Císlo 194.
4 article
řady osvětových svazů slovanských a také svaz slovanských přírodníků a svaz žurnalistů lékař- ských, které budou zřízeny; 2. delegace jednotli- vých národů slovanských podporujtež účinně národní odbory svazu lékařů slovanských a sva- zu slovanských přírodníků; 3. delegace slovan- ské poskytněte pomocnou svou ruku, abychom mohli založiti sjezdy slovanských lékařů a při- rodníků; 4. delegace slovanské poskytněte po- moci své při zaklávlání Revue médical slave. která by obsahovala referáty a bihliografii všeeh slovanských prací v některé ze světových řečí.“ Přodseda dr. Kramář sděluje ještě pro- jev Svazu českoslovanských žen v Praze, jenz zvláštní delegací dostavil se přáti zdar sjezdo- vým poradám; dále vyřizuje pozvání ředitele dra. Fr. Veselého k návštěvě lázní luha- čovických na Moravě po sjezdě. Pan Frant. Hovorka vřele doporučuje návštěvu Luhačovie — jako slovanských Varů Karlových. Tím byl pořad dopoledního jednání o 11/4 hůd. vyčerpán a slovanští delegáti odebrali se salonními vozy pražské tramwaye na Žofín ke společnému obědu.
doktor Kramář František Veselý Hovorka Luhačovie Karlův Praha Morava Vary Žofín svaz žurnalista lékař národní odbor svaz lékař slovanský svaz českoslovanský žena
5 article
Společný oběd na Žofíně. V průběhu společně tabule, ustrojené dele gštům slovanským na ostrově Žofinském, po zvedí číši delegát Stachovič, vyslaný sem prvním všeruským sjezdem novinářů, aby pod radostuým dojmem sblížení a krásného dorozumění z ran ního zasedání připil dru. Kramáři. Chorvalský delegší, spisovatel Ljuba Babič- Gjalski připi paní Kramářově. Dr. Kramář na místě díkůz pozornost, která patří v první řadě radosti nad krásným postupem dorozumění k postupu spo- lečnému, navrhuje poslati pozdravný telegram jednomu z předních přízniveů myšlenky Chom- jakovu, předsedovi hosudarstvenné dumy. Schůze odnolední. Odpolední schůze zahájena ke 4. hodině. K referátu dra. Vratislava Černého »0 orga- nisaci slovanské turistiky« promluvil za polskou skupinu dv. rada prof. dr. Rydygier ze Lvova. Uznávaje veliký význam turisuiky pro vzájemné poznávání se Slovanů, připominá, že také řad českých předáků pobytem v Zakopaném navá- zala a Poláky srdečné styky. Konstatuje s po- vděkem, že polští delegáti tak snadno rozuměl ostatním slovanským řečníkům a zve k hojné návštěvě krásných Tater, kde lze užit před- ností hor. Končí s vřelým přáním, aby slovanská tu- ristika zdárně se rozvijela a působila na pozná- vání kultury slovanských národů, jelikož jenom po vzájemném poznání se mohou slovanští ná- rodové jiti v společném šiku. Polští delegáti souhlasí a návrhem referenta.
Stachovič Babič Gjalský Kramářův doktor Kramář Černý profesor Rydygier Polák Žofín Lvov Zakopané krásný Tatry Slovan
6 article
Pak mluví profesor Franocv z Varšavy: Po všestranném uvážení otázky zřízení slovanské turistické organisace, rozvoje slovanské turi- stiky, která dle návrhu pana zpravodaje meá pod názvem „Slovanského turistického svazu“! býti utvořena, skupina ruských delegátů přijala tato usnesení: 1, Organisace slovanského turistického sva- zu, jako prostředku, schopného v značné míře působiti k rozvinutí slovanské vzájemnosti, jest velice žádoucí a k uskutečnění jejímu nutno ne- prodleně přistoupiti. 2. Práce organisační a péče, pokud lze o nejširší rozvoj poučných vzdělavacích výletů do slovanských zemí se zřetelem k tomu, že v Rusku vůbec turistických kroužků a spolků, které by se mohly záležitostí tou zabývati, není, budiž svěřeno Spolku slovanské vzájemnosti. který jeví se jako ústředí působnosti v tomto směru.
Franocv Varšava Rusko
7 article
3. Ve všech otázkách, slovanské turistiky se týkajících, vejde Spolek slovanské vzájem- nosti v přímý styk s „Klubem českých turistů jako ústředním výborem, který může sjednotit působnost slovanských turistických spolkůa jemu nutno svěřiti vedení prací k utvoření slo- vanského turistického svazu. Chorvatský dolegát dr. Ivan Vinkovič: Jmé- nem jihoslovanského klubu, v němž jsou za- stoupeni Chorvati, Srbové, Slovinci a Bulhaři, projevuje souhlas s návrhem referenta a na- vrhuje, aby se do svazu slovanských turistických spolků přijímaly jen spolky a nikoliv jednotlivei a aby vydávány byly knihy a průvodci po slo- vanských krásných krajích. Referent dr. Vratislav Černý v závěrečném slově s díkem kvituje shodu všech slovanskýeh skupin v otázce organisace turistiky slovanské přijímá všechny doplňky jednotlivých mluvčích. Předseda dr. Kramář zdůrazňuje potřebu, aby jednotlivé komitéty slovanské, které budou míti péči o provádění turistické organisace, pa covaly podle direktivy na (čchto poradách dané Potřeba slovanských Baedekrů jeví se nevybnu
doktor Vinkovič Chorvat Srba Slovinec Bulhar Černá Kramář
8 article
telnou, poněvadž bez vzájemného styku a po- znávání se nejsme s to řádně slovanskou vzá- jemnost pěstovat. Doufá, že výkonné komitéty v tom směru podniknou vše možné. Jest to za- rmucující, že dnes poměrně Slované tak málo znají krásy krajů jimi obývaných. Jistě všichni delegáti tohoto sjezdu byli překvaponi krásou Prahy, nad niž lze si představiti sotva co půvah- nějšího. A přece Slované tak dlouho se vyhý- bali Praze, navštěvujíce spíše cizí Rivieru Švýcarsko Jest to významným úkolem slovanské žur- nalistiky, aby působila pro poznání slovanských krajů u podporovala cestování slovanským bra- třím. Podaří-li se provésti organisaci turistiky slovanské tak, jak jest te v intencfch navrhova- telů, pení pochyby, že ruch turistický rozvíne se neobyčejnou měrou mezi Slovany, že slovanský cestující bude přijímán všude s otevřeným ná- ručím jako bratr, ne jako předmět exploitace tu- bět etel allo čnln ristů. Na to podal referát
Slovan Praha Švýcarsko
9 article
dr. Scheiner, předseda slovanského svazu Sokolského, »O organisaci slovanského odSokolstva«, di d i Na pořad jednání přípravného sjezdu slovan ského dostala se též otázka rozšíření sokolské organi sace v zemích slovanských. Dostala se tam ne z umě- lého popudu, ale spíše vahou svojí vlastní a dneš- nim svým rozmachem; jeť dnes bez odporu nejmo- hutnější organisací ve Slovanstvu, sdružujíc velk zástupy slovanské omladiny pod jediným prapore a v jediném duchu, jenž dán jest konečným poslá- ním Sokolstva a jenž znamená povznesení těles- ných i mravních sil všeho lidu slovanského. Instituce sokolská zachvátila již kosti i krev všeho Slovanstva sama, vlastní svojí hodnotou Vnikla v ústrojí jeho, překonala tisíceré nástrahy i odpory, odklidila již mnohé neshody a různosti jest na nejlepší cestě státi se pojílkem veškorého uvědeměléha mužstva slovanského na podklad ušlechtilé iday hratrství, rovnosti a válnosti všech, k očistě, zušlechtění, posílení a mohutnění Slovan- Takový jest konečný cil Sokolstva, přůzračný jasný; nejde tu ani o časový, ani o místní, ani o slrannický zájem, nýbrž o povšechný rozvoj lidu slovanského, o důležitý kulturní úkol, jenž předchá- zeti musí oslatní práci společného pokroku našeho. Aby již předem vyvráceny byly pochybnosti předsudky v nazírání na úkoly sokolské i lam, kam dosud nevnikla, budiž mi dovoleno několika rysy abjasniti význam a poslání její, jež sleduje tělesný i mravní vývoj jednotlivce a v povšechné organi- snci ozdravění, sesílení a ulüžení celku národního.
doktor Scheiner slovanský svaz Slovan
10 article
Nalze zamlčeli, že Slavanstvo zanedbalo v p sledním věku svůj náležitý tělesný vývoj. Mozilim co ostatní kulturní národové ovropští, zejména Něm- ci, Francouzi a Angličané, posttehnuvše nebezpečí které hrozi z vlivu moderního způsobu života, obrá- tili již počátkem minulého století pozornost svoji na odvrácení nebezpečí toho, zůstalo Slovanstvo vůěi zjevu tomu téměř zcela netečným. Moderní snah vychovatelská, ať již se opírá o učení italských hu- manistů, francouzských naturalistů i německých fi- lantropistů, buduje vývoj a vzdělání člověka na zdravém jeho podkladě tělosném. Hledají se úsilně dráhy a prostředky, kterými by zdravost národa jiz v nejútlejším pokolení se povznesla, hygiona, ze- jména pak svěží pohyb a tělesné cviky tvoří již dnes podstatnou část výchovy mláádeže v zemích zá padoevropských a jest jisto, že nedaleké pokolení utvoří rrávě fysickou kulturu člověka východištěm veškeré výchovné práce, ať již směřuje ku povzne- sení inteligence, ať již cílí k sesílení hospodářské zdatnosti národní, zmohulnění racy aneb utvrzení moci stální. Jinak hrozi i největším národům ne zbytně rozklad a rozvrat v degeneraci příštích po kolení.
Slavanstvo Francouz Angličan Německo
11 article
Slovanstvo, chce-li v tomto závodě s ostatními plemeny tyte dohoniti a jim na roveň se postaviti,. musí nezbytně s celou opravdovostí a rázností při stoupiti k znchování, zvýšení a utvrzení své zdra- vosti a zdatnosti tělcsné a sice tím úsilněji a vydat- něji, čím hlubší jest dnešní její úpadek, čím většt jest rozpor mezi požadavky dnešního života a pro stou přírozeností člověkn Stále rafinovaněji se utvářející požadavky doby moderní při úplném zanedhávání vývoje tělesného jeví již dne. ve slovanském plemeni nápadně vy- stupujíc známky degenerace pro další rozvoj slo- vanských národů velice pová žlivé. Na jedné slraně jest to neduživost inteligentníeh vrstov, stále stoupající jejich vysílenost a nervová ochablost, jež má v zápěli onu přodrážděnost, n- důtklivost a zbrklost, jež jsou charakteristickými pí- znaky našeho dnešního života veřejného.
12 article
Velká část mládeže zatížena těmílo příznaky čivy své stále bez oddechu přemáhajíc, ztrácí brzy následkem úplného zanedbávání fysického svého vý- voje potřebné opory ve své tělesné způsobilosti. On zlrácí záhy radost ze života, jakou jen zdravé, silné a svěží ústroji tělesné poskytuje, honí se za přeludy a sžírána pessimismem, utrácí své síly a mládí zoufalém zápasu za rozmanilá hesla a idey, pro jichž uplatnění se ji nedostává sil a vytrvalé vůle. aneb zachvácena cynismem, oddává se výstředním požitkům, jež ji ve věku mužném činl pro velk úkoly přiští chabou a nezpůsobilou. Na druhé straně moderní způsob práce i živola, vykořisťující tělesné, síly širších vrstev národa až k úplnému úpadku, zhoubný vliv jednostranné práce strojové, život továrnický, stoupající nemirné požitky lčlesně a bída sociálí konají ničivé dílo zkázy na zdravém kdysi těle lidu slovanského. Zkáze té, souslavnému tomuto degenerování l du slovanského v jeho inteligentních i pracovníc vrstvách, nutno se vší energii a všemi prostředky na odpor se postaviti.
14 article
Tot nejen příčaz humanity, ale zájem sebez- chování plemenného. Nedokonalý a dosud nevytvářený vývoj kulfurn Slovanstva a žalostné poměry politické nedaly na- mnoze přemýšleti a pracovati na tomto díle záchrany a spásy, jehož rozřešení však dnes jest neodkladným V národě českém, jenž vysazen na západní krajní hranici Slovanstva, nejtíže nese důsledky zá- pasů o zachování své existence, již bezmála přod 50 lety poukázal dr. Mir. Tyrš na nebezpečí, národu hrozicí a na nezbylnou potřebu nápravy ve výchově tělesné. Dovolávaje se smutného příkladu zničených větví polabského Slovanstva a připomínaje těžké zá- pasy, jez českému národu na obranu ohroženého bytí sváděti dlužno, volal všechen liď k návratu na cestu zdravého života slovy: „Čím zachoval se náro náš, i když ostaíní svět slovanský na západě o věku k věku jen pohromu ulrpěl, že on jako mocní skála v moři rozprouděném nezdolně vytrval? Síl a slntečnost ho spošila, činnost al vytrvalosť, mrav- nost a kázeň, láska k vlasti, láskni k volnosti.!“ Na torte podkladě skonstruoval dr. Mir. Tyrt program sokolský, opírající se především o promy- šlenou, všestrannou výchovu tělesnou mládeže. Vy- chova ta nésti se má k harmonickému tělesnému i mravnímu vývoji člověka, utužení“ jeho vro denní život a zápasy a zároveň k utužení mravní jeho pod- staty. Stavíc na oči vysoký cíl povznesení všcho národa, vede mládež ku práci sebevzdělavací, ke kázni a podrobování zájmů ošobních velkým úkolům společným Věe sokolskk slouži fakto zdoru a prospěehu celého národa, ona poslavena na širokou basi lido- vou, stala se zánoveň předním úslavem demokra- tické výchovy, velká hesla rovnosti, volnosti a hra- trství ve formě ušlechuilé, pěstující a v národ boluvto bal n šíříci.
Mir Tyrš
15 article
Převzavši tylo úkoly, stalo se Sokolsívo nejprv v Čechách střediskem nadšené, horlivé práce vlaste- necké a během dob značnými úspřchy svými stale se nějmocnější a nejzdárnější institucí riirodní. chlouhou a zároveň silnou oporou svého lidu. On vylučuje všechny polilické stmnnické záměry, vše- mu bdu bez rozdílu náležejíc a ke všem stavům a vrslvám ptihližejíc, i znamená rok co rok stálý po- stup a rozvoj jak v počiu, lak v hodnotě práce svoj Dnes čilá še v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Do Rakousích bozmála 800 jednot sokolských s 75.000 členy, kteři vesměs stojí v organisovaném mohui- ném sdružení pod jediným praporem a vedením „Če- ské Obce Sokolské“, o jejímž rozkvětu podal nejvý- mluvnějš“ znamění V. slet všesokolský, v r. 1907 v Praze pořádaný, jenž rozměry svými, zejmén společným cvičením 8000 Sokolů, a 3000 žen se vyšinul na prvni světovou manifestaci toho druhu a progranem svým vzbudhil všeobecný obdiv a re- spekt. Zkrátka řečeno, v Sokolstvu svém nalezl národ český bez odporu nejvydatnější zdroj životní své síly, trvalou vzpruhu a podnět svého rozvoje, váž- ného činitele na poli národní výchovy, přispívajícího platně k jeho pokroku a postupu Než — věc sokolská nezůstala na hranicí českých, semeno její zaváto do sousedních zemí slo- vanských a odlud dále, dále po všem Slovansivu zabírajíc stále větší a větší pole své působnosti, takže stala se dnes majetkem všeho lidu slovanského.
Čechy Morava Slezsko Rakousy Praha jednota Sokol
16 article
Přirozený pud pokrevenství a vzájemného inte- resu Slovanstva snažil se zachovati věci sokolske ve všech zemích slovanských jednolný ráz a směr Zůstalo se všude při stejných heslech, stejné organi- saci, melhodě a soustávě, při stejném označení vněj- ším, což vedlo nás jen k těsnějšímu sblíženií semknuu mužstva slovanského, sdružení prácea zorganisování řad sokolských, takže dnes v hrdostí radostí můžeme na to poukárati, že Sokolstv tvoří dnes největší instiluci slovanskou, pevně slo- ženou a zorganisovanon. vědomou společnéha cíle v bratrském táboře svém sdružujícím statisíce odda- ného mužstva slovanského.
Sokolstv
17 article
Verle České Obce Sokolské vyvíjí, se mohulně Sokolstvo polské, kteréž ve svazu svém v Haliči čítá 150 jednot s 20.000 členy a v Poznaňsku 162 jednoly se 7000 členy. Slibně projovený ruch v zagládání sokolských jednot v královstvi polském, bohužel, pro nepřiznivé poměry politické na okomžik byl za- ražen, ale my pevně doufáme, že nadejde záhy doba opétného jich povolání v život a práci nezkrácenou Též Rusové počali se zakládáním jednot soko ských v Haliči, ale dosud s malým úspěchem, stá- vajíť lam dosud jen 3 jednoty po vzoru okulském Venkovský lid ruský v Haličí i Bukovinč organisuje se ve spolcích zvaných „Síč“, vyrostlých z horkých zápasů politických. Pravou a- konečnou povahu spol- ků těch může ovšem jen žádoucí odklizení zápasů oněch vytvátiti Utěšenou měrou uchvátnla věc sokolská celý slo- vanský jil. V roce 1907 čitali Slovinei ve svazu svém sokolském již 33 jednot a 2500 členy, Chorvaté 5 jednot s 6500 členy a věc jest všude na čilém po- stupu. Rovněž v Šrbsku jevl se v poslední dobč velký v tem směru ruch, zejména ve Slavorii a Bos- ně, kdežto v kraljevině narazila věc sokolská na spory podřizeného významu, jichž odklizení jest před- ní povinností upřímných vlastenců srbských, V Bul- harsku sosnovány tělocvičné spolky pod názvem Junak v nichž jeví se v poslední době horlivá snaha po přimknuti se k slovan, organisaci sokolské. Vr. 1907 bylo tu 40 jednot, sdružených ve svazu,s 2700 členy.
Chorvat Junak Halič Poznaňsko Slovinei
18 article
Na Rusi dlouh nebylo možno získati pocho- pení a zájmu krásným účelům Sokolstva. Teprvev posledních letech, kdy z Čech počali na střední školy ruské vycházeti sokolší. evičitcté, nesoucí voznání pravé podstaty sokolství do různých končin Rusie probuzen zájem i tu o věc a když zejména velkými slety všešokolskými veřejnost ruská upozorněna byla na širokou organisaci sokolskou, počato i tu se za- kládáním jednot tělocvičných dle vzoru sokolského. jež v poslední době i přijímají vnějšího označení so- kolského. Tohoto roku dovršena organisace velkého Svazu Slovanského Sokolstva, v němž zastoupeni jsou ve- dle Čechů Slovinci, Chorvaté a Srbově ze Slavonte a v němž doufáme co nejdříve i zříti Sokolstvo pol ské, bullarské a ostatní organisace Sokolstva slo vanského. Tak stojime dnes iiz nad skulečným faktenízi
Rus Čecho Chorvat Srbův Slavonte Čechy
20 article
jícího a silně se projevujícího Sokolství slovanského Okolnost, že olázka sokolská stala se i předměten rokování tohoto památného sjezdu, nasvědčuje tomu že tu jde o zjev důležitý, významný, celé ústrojí Slo- vanstva pronikající. Ideální jeho cíl, směr a duch i úspěchy dosud docílené samy mluví o potřeb účinné podpory jeho dalšího rozvoje ve všem Slo vanstvu. Sokolství jest nejen vážnou instilucí zďravé svěží výchovy fysické, dělnosti a mohutnosti jednot- livce, ale zdrojem síly celého ústrojí národního, on dnes ve všech národech slovanských, kde kořeny své šířeji zapustilo, stalo se významným činitelen veřejným, sdílejícím a vydatně podporujícím jich p- krok a rozvej. Ono proti vzmáhajícímu se kastovni- ctví a tříštění vrstev svým demokratickým, bratrským všemu lidu sloužícím určením má býti svodem nad- šené práce národní, probouzející a pěstící smysl vo krásné, ušlechtilé idey vlastenecké. Při pravém porozumění svolečných Interes slovanských a opravdovém vycítění pokkrevenského svazku všech členů rodiny slovanské a prýštící z lo- ho vzájemné oddanosti a lásky bratrské, Sokolstvo stale se průkopníkem a zároveň mochým společným orgánem, sdružujícím srdce i paže slovanské omla- diny ke krásnému úkolu posílení všeho živlu slovan- ského, na jeho vzájemnou obranu a povznesení n základě plné rovnosti a volnosti všech jeho přísluš- K tomu obracíme Vaše zraky a Vaši pozornost Není správno recitovati jen známé výroky o tom že budouunest náleží, Slovanstvu a s rukama v klíně očekávat, až ta budoucnost sama přijdde. Svohoda sama nechodí k národům slabým a sešlým, k svoboě musí se každý národ vypracovati vlastní hodnolou svojí. v t b
21 article
Národové jsou sami strůjci svého osudu a tal i Slovanstvo, chce-li v pravdě k velké budoucnost dospěti, musí se k ní náležitě odchovali a vypěslíti Čím tvrdší a t'žší bude práce ta, čím krutější budou zárásy, jež budo nutno o volnost naší a po stup sváděli, tím více se bude žádati tuhosti a zdra- vosli všeho plemenného orgnismu a živola našeho. Čím zjevnější jsou vlivy moderního života, mo- derních choutek a pudů, moderních požitků i výstřed ností, tím dbolejší musí býti anaha Stovansíva pe barmonickém kuliu bytosti lidské nejen u jedince. ale i u celých národů, chtěj-li úspěšně uplatniti svoi národní, osobitou existenci v dobách dalších. Tot úkolem Sokolstva a proto žádáme Vás, abyste, oce- ňujíce náležitě významu jeho, dospěli k usnesení, že se uznává nezbýtná potřeba toho, aby věnována byla zvýšená pozornost a péče zdravé tělesné výchově mládeže, aby za tím účelem byly zakládány jednoly sokolské ve všech zemích slovanských a snaha jich pokud úkol naznačený plní, účirně byla všemni povo lanými činiteli podporována Na řadě jest pak referát ník
22 article
dra. Jar. Preisse
Preiss
23 article
»0 Slovanské bance- Opět a opět selkáváme se s ideou hospodářsk vzájemnosti slovanské jakožto hlavním předpokla- dem hlubšího styku mezi jednotlivými slovanským národy. Touba, vytvořiti hospodářský kruh, který by obejímal a spojoval Slovanstvo, dochází z počátku výrazu v pokusech jednollivých odborných spolků které se snaží buditi zájem pro odebírání slovan- ských tovarů: avšak pokusy tyto vyznívají z řady důvodů na marno. Není jednak přesné vzá jemné zna- losti slovanských poměrů hospodářských, není spo- lehlivých informačních ústredí a konečně — a mo- ment tento padá nejvíce na váhu — není ústavu který by zprostředkoval a který by tahů umožňova nozšíření úvěru na jednotlivé slovanské národy tak aby na př. směnky, ktené český výrobce obůrže v Rusku za dodané zemědělské stroje, byly eskon- továny domáci českou hankou. Následkem toho vy- skylla se již dřive myšlenka, zříditi ústav bankovní který by byl jakýmsi jednotícím bodem hospodář- ských snah slovanských, avšak veškeré úvahy tyto pohybovaly se ve všeobecnostech, aniž bráno zření ke skutečně daným potřebám a aniž učiněny positiví návrhy, jakým tento ústav býti má a jak má býti financován. Má-li Slovanská banka přiněstí alespon část úspěchů a prospěchů, které se od ní očekávají, musí již při zakládání jejím býti dán pevný působ- nostní plán a pevný organisační statut a musí být vytčena pevně její pracovní dráha. Jinak ústav zalo- žený zklame nadějo, anebo nevyšine se z rámce mísiních bank, kterých již zlovanští národové mají několik i ve větším měřítku. Proto obírá se referát podrobně otázkou, jak vypraviti Slovanskou banku,
Rusko
24 article
aby odpovidala daným úkolům. Referent zevruon vykládá anglickou souslavu bankovní a německou, a na to delailně rozvádí hospodálské položení Slo- vanů. Rusko, které ples novodobý rozvoj svého průmyslu jest státem agrárním, teprvé v novější době probouzí se k účelnějšímu hospodářskému řešení svých otázek ekonomických. Problém účelně úpravy zemědělského úvěru padal zde proto vždy mnohem intensivněji na váhu, nežli otázka úpravy obchodních a průmyslových bank, které i přes své úspěchy ne- mohly se ani ootnouti na oné výši, na jáké nalézá se na př. bankovnictví německé. Ale i Rusko jest zemí kapitálově chudou, a proto bude i tuto organi- sační a zakladatelská činnost bank hráti velikou rol. Rusko nemá silného středního stavu jako ho měla Anglie při povstávání svého průmyslu: tentc sta bude teprve nutno tvořiti na podkladě rozvoje prů- myslového a obchodního, zatím co souběžně bude teba vychovávati dělnického proletáře ve vlastním slova smyslu, jak má ho západ evropský, Akciové banky ruské jsou vesměs dala novějšího. Vyrostly po lolech 60., kdy upuštěno od zásady bankovníh monopolu státního. Původní rámec, který dán nal- zením ze dne 31. května 1872 a který byl velmi úzky. byl do jisté míry již opuštěn a rozšířen. Dle poslodní statistiky bankovní (1905) má nej vyšší akciový kapitál v Rusku Petrohradská mezi- národní banka (24 mil. r.), zatím co ostnlní banky mají akciový kapitál menší (20, 15, 12 milionů). Pr tom ovšem padá na váhu, že nejsou největší banky ruské z valně části ruskými v plném slova smyslu nýbrž že v nich brají velikou úlohu kapitály cizí z veliké míry německé. Že Rusko intensivně pro-
Rusko Anglie průmyslový banka národní banka
25 article
Bouzi se k podnikalelskému ruchu a že ruch fenfe bude tímí silnější, čím více pokroku učiní kultura a svobodné zřízení národa, o tom nemůže býti po- chybnosti a toho také dokladem jest ckolnost, z ruskké banky jsou nuceny udržovali veliký počet filiálek právě proto, poněvadž potřeba bank na všech stranách se jeví. Prvním lednem r. 1905 měly ruské banky dle udání poslední statistiky 212 mil. r. akcio- vého kapitálu a 72 mil. r. reservních fondů. Těžisko jich obchodu spočívalo v eskontu směnečném, v po- skytování úvěrů průmyslníkům a obchodníkům, v ob- chodě s cennými papáry, v lombardních obchodech a z části i v obchodech se zbožím. Rusko-japonská válka v slibném vývoji posledních let přivodila urči- tou poruchu, která však bohdá novým vývojem ru- ským brzo bude překonána. Jinak bylo u zá padních Slovanů. Čechové při svém obrození politickém byli rovněž národem zemědělským, resp. národem slože- ným ze středních městských vrstev, jichžto hospo- dářská činnosť tkvěla v zemědělství anebo v provo- zování živnosti a malého obchodu. Proto také vývoj peněžní organisace českého národa poslupuje od niž- ších organisocí úvěrních k vyšším a zračí se v prvě řadě v silném zakladatelském ruchu záloženském (spoléčenstva úvěrní dle vzoru Schuize-Delitzschova).
Bouz Čecho český národ
26 article
Teprve na tomto základě vznikají bankovní instituce jako Živnostenská lunka (r. 1868), k níž na vyšším stadin vývojovém počínají se pojiti banky další, v Čechách jest organisace hypotekátního úvěru země- dělského oddělena od organisacé úvěru přo obchoda průmysl. České bankovnictví té doby učinilo značné pokroky, není však ještě vyzbrojeno tak, jak by toho soudobá úkoly vyžadovaly. Akciový kapilál obchod- ních českých bank činí nyní 56,000.000 K, reservy v to nepočilaje, a nejsilnější z ústavů jsou Živno- stenská banka s okciovým kapitálem 30 mil. K a s re- servami 10 míl. K a Česká průmyslová banka s akcioe vým kapitálem 12 mil. K a reservním fendem asl 1 mil. K. Obě tyto banky slouží veskrze účelům ob- chodním a průmyslovým. Slováci budují v úzkém rámci, ponechaném jich snahám maďarisační poli- tikou, svoje úvěrnictví jednak na základech spole- čenslevních, jednak akciových. Jejich ústavy, dobře působí a stanou se časem základem pro vytvoření ústavu většího. Největší slovenská banka vládne akc. kapitálém 1 mil. K. Poměry polské (máme zde na mysli zvláště poměry haličské) jsou více méně ob- dobny. Representanty obchodních bank haličských jsou Banka haličská pro obchod a průmysl v Knskově s akciovým kapitálem 3.700.000 K a Priv, akc. bypo- teční banka s kapitálem 16.800.000 K, kterážto nanka jest oprávněna konati i běžné obchody bankovnía neomezuje se tody pouze na úvěr hypotekární, jak by se z jejího názvu zdálo. Dosud ovšem organisace tato nevybovuje poměrům haličským a jesl proto
Slovák Čechy Český průmyslový banka
27 article
Halič nadále vilaným polem pro působení vídeňských bankc, kterým v poslední době ovšem zde vélmi účel- ně čelí filiálky českých bank, Také úvěrní organi- sace pro menší a střední výrobní kruhy není ještě na té výši, jak tomu v zemích českých, a z valné části i v zemích jihoslovenských. Ve svých rukou mají Poláci zvláště vyspělé ústavy pro hypofekární úvěry zemědělské, které jsou nejen dobře vedeny, ale i dobře půsebí a prosperují. Silnější základy ho- spodářského výwvoje jsou dány v Poznaní, kde nará- žejí. Poláci na organisovanou kolonisační politiku německou a kde jsou nucení brániti se všemi pro- středky proti nivelisnční politice, která jim tu hrozí.
Polák Halič Poznaň
28 article
Slovinci po příkladu českém vyšli rovněž z organi- sace úvěrové pro střední vrslvy (dle vzoru Schultze- Delitzachova) a na tomto základě vytvohili si později svoji Luhlaňskou úvěrní banku za úzkého spjele s peněžnictvím českým. Hospodálské snahy slovin- ské, které činí značné pokroky, slýkají se úzce a nammnoze i se proplétají s hospodářským snažením chorvatským. Již Terst sám jest takovýmlo spojovacím bodem, kde bude nutna spojeným úsilím udržovati silnou hospodářskou posici slovanskou nejen proli intensivnímu postupu kapitálu italského, nýbrž také proti energickému vnikání kapitálu německého. Prolo založení Jadranské banky vyhovovalo skutečně da- ným hospodátským poměrům slovanským. Chorvaté ulvořili si stejně jako Slovinci dosti široké základy úvěrových organisací ve svých spořitelnách a zálož- nách (spořitelny zakládány jsou zdo většínou na zá- kladě formy akciové), ke kteréžto organisaci připojily se dvě kapitálově dosti silné banky v Záhřebě a sice Hrvatská komerční banka s akciovým kapitálem
Schultz Chorvat Terst Záhřeb
29 article
2,160.000 K a Hrvatská eskontní bania s akciovým kapřtálem 8/000.000 K. Menší banky v tomto spo- jení vynecháváme a rovněž nečiníme zmínky o úsla- vech, sloužících zvláště hypotokárnímu úvěru, z nichz nejv ětší jest Hrvatalo-slavonská zemská spořitelna, akc. společnost, která má kapitálu 6 mil. K. K těmto ústavům druží se nělolik ústavů menších. Srbově v království i v jižních slovanských zemích rakou- ských přizpůsobili se celkově této organisaci úvěrní, při čemž jest organisace úvěrní v zemích rakouských, pokud jde o střední a menší výrobní vrstvy, lepší, nežli v království. Vůdčím ústavem Srbů v monarchii rakouské jest Srbeká banka se splaceným akciov ým kapitálem 3,060.000 K. Bulhaři učinili rovněž i n poli malého úvěru i na poli bankovního úvěru vět- šího dosti značné pokroky, ačkoliv do obou samo- statných zemí balkánských států počíná pronikati, velmi intensivně a souslavně jsa veden, kapitál ně- mecký. Zde setkáváme se již rovněž s onou účelně vedenou německou politikou hospodářskou, o které svrchu byla řoč.
Srbův Srba Srbeká banka
30 article
Vzájemné hospodářské slyky slovanské uplal- ňují se zvláště mezi národy slovanskými, spojený mi v habsburském mocnářství. Ovšem: soustavné práce v tomto směru dosuu není, poněvadž právě veškeré úsilí obracelo se zvláště k pěstování obchodů ban- kovních. Ale záklal k tomuto obchodnímu spojení ve vlastním slova smyslu jest dán a na fomto základě nutno dále budovati. O hlubších vzlazích mezi Slo- vany ruskými a mezi Slovany v rakouské ríši nelze zatím mluviti. Staly se ovšem pokusy, avšak neměly positivního výsledku. Referát vvádí ohširně důvody, proč není styku toholo a uvádí předměty obchodu vzájemného. Z toho, ce předesláno, jest zřejmo jedno: Slovanšli národové vesměs jsou národy s nedoslateč- nou pohotovostí kapitálovou aneb alespoň pohoto- vostí neorganisovanou, a proto bude uplatňovatise i zde proces, který byl charakterislickým pro Něme- cko a pro střední Evropu vůbec, totiž že banky ne-
Evropa Slovan
31 article Cíle a úkoly psychoneurologického
Cíle a úkoly psychoneurologického ústavu. Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechlěrev a, oi pronesená při otevření ústave. Velectěné shromážděníl Oficiálním počátkem psychoneurologického ústavu jest den 9. června 1907, kdy došlo nej vyšší schválení J. V. carem. Vlastní však po čátky ústavu tohoto datují se již od r. 1903 o těchto bylo zmíněno v shromáždění ruského spolku pro normální a pathologiekou psycho- logii. Spolek přijal sympaticky moje návrhy, zvolil komitét, který vypracoval stanovy ústavu a staral se o získání prostředků pro nový ústav. Brzy na to rodina Alafusových věnovala značnější sumu, která umožnila další rychlejš rozvoj celé otázky založení úslavu a umožnila tak hmotný základ novému institutu. Dle 1. čl. stanov jest psychoneurologický ústav ústavem bádacím a vyšším učilištěm, ktere má za účel propračování a rozšiřování poznatků psychologicko neurologických a nauk přibuzných. *) U přiležilosti slovanského přípravného sjezdu mešká v Praze znamenitý světový neprolog Jeho Ex- celence V. M. Bechtěrev. Pro pokročilost doby nedlí v Praze už celá řada těch, kterým světový vý- znam Bechtěrevův jest znám a jichž povinností by bylo připraviti mu přijetí aspoň podobné, jako se mu dostalo v Berlině a Novém Yorku, třebas tam ruský národ daleko nemá těch sempatií jako u nás. Mnohé listy, které všude mezi ruskými delegáty do- vedou vyhledat lidí nejzpátečnějšího smýšlení, ne- mají pro učence světového jména, který je zároven miláčkem všeho ruského studentstva, ani slova. Místo biografie a velebení přinášíme překlad jeho řeči při otevření psychoneurologického ústavu, z níž každý sám nejlepe vycítí, jaký veleduch dlí mezi námi.
profesor doktor Bechlěrev car Alafusový Bechtěrev Bechtěrevův Praha Berlín Nový York
32 article
Jako vědecký podnik má ústav právo pořádat vědecké sehůze, věnované otázkám vědeckým. a pořádati sjezdy o otázkách, v kruh bádán institutu spadajíeích. A zároveň přiznáno mu právo konati kursy o předmětech z oboru jeho Dle čl. 6. má ústav právo popularisovat psychologické a přibuzné nauky ve veřejných přednáškách lidových, které mohou se konuti i mimo Petrohrad a jichž program sestavuje zvláštní rada ústavu. Jest vidno, že ústav tento má široký obor působnosti jednak jako vyšší ústuv vědecký, jednak jako ústav poznatky vědecké svého oboru popularisující. Samo sebou se roz- umí, že tento rozsáhlý program může plniti jen znenáhla, jak bude pokračovali vnitřní organisace rady ústavu a dle toho, jak tomu dovolií peněžní prostředky, kterých jest ovšem třeba ku zabez- pečení zařízení institutu a pořizení nutných učeb- ných pomůcek. Do nynější doby zajímal se ústav hlavně svojí organisací, t. j. doplňováním svého výboru, vypracováním programu přednášek, opatřováním pomůcek a vybudováním pomocného ústavu »psy- chopedagogického« z prostředků V. T. Zimin pořízeného. Když pak poskytnuty nám byly míst nosti v petrohradské biologické laboratoři, mohl jsme zahájiti druhou stránku své činnosti jako vyšší učeliště. Zmíniv se takto krátce o historii nového ústavu, pokládám za svou milou povinnost, vy- sloviti zde jménem výboru i jménem svým vřelý dik především ruskému spolku normálni a patho- logické psychologie, jenž se stal pravou matkou novému podniku, dále velmi zasloužilému organi- sačnímu komitétu a četným dáreům, zejména rodiné Alafusov ý ch. Golovin ý ch, Zi- miných, Skoropadských, pl. Šitové, jakož i jiným, kteří větší neb menší obnosy dát přislibili.
Zimin Šita Petrohrad rada ústav
33 article
Dále považuji za svou milou povinnost po děkovati správě biologické laboratoře a jejímu řediteli, městské radě petrohradské, která ku dnešnímu shromáždění sál nám poskytla, kterým kursy ústavu se zahajují, i všem ostatním osobám, které jakkoli při počáteční organisaci ústavu spolupůsobily. Přecházeje pak k vědeckým úkolům ústavu, chci se zminiti, že výborem ústavu bylo stano- veno zahájení vědeckých zasedání ústavu, při čemž navrženo první zasedání posvětit památee Morella, velikého to tvůrce učení o degeneraci, abychom si připomněli základné linie jeho vě- decké práce a ocenili jich význam, kdyžtě právě koncem minulého roku minulo 50 let od obje- vení se jeho znamenité publikuce V druhém pak zasedání stanoveno podut zprávu o resultátech zkoumání mozku našeho znamenitého chemika Mendělejeva mnou a P. L Weinbergem provedeného. Spolu ustanoveno 3. února zahájit slav- nostním shromážděním počátek kursu, které od nynějška budou pořádány v místnostech biolo- gické laboratoře. Tímto způsobem počíná se badací i osvě- tová činnost psychoneurologického ústavu, která mu zaručuje dle stanov postavení vyššího věde- čkého ústavu a vysoké školy s určitě vyslove- nými úkoly. Za účelem objasnění těchto úkolů dovolte. prosím, především poukázat k tomu, že v po- sledních dobách jasně byla poznána nevyhnu- telnost důkladného probádání mozku, tohoto
Morell Mendělejev P L Weinberg ústav
34 article
nejdůležitějšího orgánu lidskélio ducha. Poznání toto vzalo na sebe určitou formu tím, žes utvořil mezinárodní svaz akademil a tento usta- novil zvláštní centrální komisi pro zkoumání mozku v lednu 1904, která podala zprávu mezi- národnímu svazu akademií v Londýně dne 25. května 1904. Zpráva tato je následující Jednotlivé společnosti a akademie veškerých států a národů jsou povinny žádati na svých vládách anebo na jiných k tomu vhodných in- stitucich, aby založily odborné ústavy nebo odbočky již působících podobných ústavů, kter by se zabývaly zkoumáním ústřední soustav čivové. K úkolům těchto ústavů patří dle názor vzpomenuté komise badání o morfologii, fysiolo gii a pathologii centrálního nervového systému Úkoly tyto vztahují se zejména na ná sledující discipliny: a) systematickou anatomii centrálního ner vového systému člověka inelusive anthropologii b) srovnávací anatomii mozku; c) histologii mozku; d) embryologii mozku e) fysiologii a fysiologickou psychologii; f) pathologickou anatomii, experimentálnou pathologii a teratologii (nauka o místech jedno tlivých funkef) mozku g) klinické badání o chorobách mozku. Komise předpokládá, že tyto ústavy budou míti na zřeteli následující cíle: 1. Sebrání učebného materiálu ve formě praeparstů, modelů, fotogramů, kreseb a pod dle dostupnosti materišlu. 2. Techniekou pomoc při učených prácíc 3. Uschování veškerého zpracovaného neb ke zpracování určeného experimentálně fysiolo gického a pathologického materiálu. (Dokončení.)
Londýn národní svaz akademie v
35 title
Různé zprávy.
36 article
o doe
37 article
= Posádka ponorného člunu v nebezpočl Z Londýna, 15. července. (K. k) Vážné neštěstí přihodilo se na anglickém podmořském člunu »A. G. Za plavby z Portlandu do Doveru byla celá posádka lodní unikáním gasolinu postižena příznaky dušení. Důstojníci na velitelské věži zpozorovali chybné po- hyby lodi, sešli dolů a našli mužstvo v bez- vědomí. Jeden poručík s nasazenín vlastního ži vota zastavil stroj a zabránil dalšímu unikání plynu. Pak sám padl do mdlob. Když z průvodního křižáku bylo zpozorováno, že ponorný činn se opozdil, byiy vyslány lodice, jež dopravily mužstvo v bezvědomí na křižák. 4 muži jsou v nebezpečí života. = Podvody pokoutních bankéřů. Z Pešti 15. července. »Uh, tel. kor. kanc.« sděluje: Městský hejt- man dr. Sandor, jenž prodlel několik dní ve Vídni. jednal s vídeňským policejním ředitelstvím v záleži- tosti pokoutních bankéřů a přiměl též vídeňskou po- licii, že zahájila předběžné vyšetřování proti vídeň- ským pokoutním bankéřům, kteří byli ve stycích s bankéři v Pešti, odjel dnes do Burlína, kde v shodě s berlínskou policií vyslechne strany pešťskými pokoutními bankéři poškozené. Na pokoutní bankéř bylo podáno dnes nové trestní udání jistým pešt ským husarským rytmistrem, jenž poškozen byl o 19.000 K. = Rakouské lodi na dálném Východě. Z Vídně 15. července. (K. k.) Dle telegrafické zpravy připlul vojenská loď »Císař František Jusef 1.« 15. t. m. d Čemulpa. Zdrží se tam 7—8 dní. Vojenská loď »Leo- pard« připlula do Jokohamy a pobude tam 3—4 ne děle. Posádky obou lodí jsou zdrávy.
doktor Sandor František Jusef Lea Londýn Portland Dover Pešť Vídeň Burlín dálný východ Jokohama