3
masthead
Ročník XXXXVIII.
5
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. července 1908.
Praha
8
article
Na ranní a odpol. Iisty
přelelácí se
v Praze v administrae
se čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvají dlonáškou
a měst
ns čtvit late
va slislkšich
na něsle . . . . . .
Poštout
Praha
10
article
na čtrt lef. . . .-
s drojí zásilkou
na měsle . . .
. . . kei
11
article
Druhý den přípravného sjezdu
slovanského.
Druhý den přípravného sjezdu
slovanského.
5vnr
Včerejšek slovanských konferencí praž
ských přivedl k cíli veliké, konkretn
dílo. Pod jeho radostným dojmem usne-
seno bylo včera pevně a definitivně, že roku
1911, v případě nepředvídaných překážek
nutných snad odkladů nejdéle do roku 1915
bůde uspořádána v Moskvě veli ká
výsťava všeslovanská, na níž má
se shledáti a pozňati etnograficky, kulturně
i hhospodářsky všecko Slovanstvo. Ma tu
změřiti a zvážiti svoji silu, svoji početnost
svoji práci a schopnosti, ale i svoje slabiny
a nedostatky.
Debata, věnovaná velikému a daleko
sáhlému společnému projektu, nenesla se
tónem planého krasořečnictví, platonického
osvědčování vzájemných sympatií a užívání
velkých, zvučnýcb či lesklých slov. Naopak
— ozývaly se v ní zkušené a rozvážn
hlasy, střízlivě odhadující obtíže odvážného
záměru. Debata vzešla z důkladných, váž
ných a věcných porad jednotlivých nacionál
ních skupin, a proto tím významnější byly
projevy, k nimž došlo v jejím průběhu.
Mocně vzrušujícím a nevy
hladitelným dojmem působila
přátelská výměna názorů, k níž
došlo při tom mezi zástupci obou největších
kmenů slovanských — Poláků a Rusů, ústy
jejich hlavních řečníků Straszew ic ze
a Krasovského. Mluvčí Poláků z oblasti
ruské prohlásil upřímně, že jeho krajané
hodlají podpodmínečně podati si ruce s bratry
ruskými i všemi ostatními Slovany k veli-
kému dílu výstavy všeslovanské, ale se stej-
nou upřímností dodal k tomu, že jenom
s obavami přistupují k tomuto dílu, kter
v mnobém ukáže jejich opozdilost nejenom
hospodářskou, ale zvláště kulturní,
zaviněnou neblahým vývojem
poměrů, jímž trpěli dosud pod vládou
ruskou.
ma
Polák
Rus
Moskva
12
article
A byl to beze sporu významný histo
rický moment, když na to povstal ruský
mluvčí, člen říšského sovětu Krasovskij.
aby delegátům polským tlumočil vděk ruských
bratři, že zapomínajíce na minulost, podávaj
ruku ke společnému dílu. Uznávaje, že ne-
bylo všecko tak, jak mělo být, připomíná.
že za starého režímu i samým Rusům ne-
vedlo se vždy nejlépe. Výstava vše-
slovanská však vyplní dobře svůj úkol
když ukáže nejen přednosti, nýbrž i nedo-
statky, nejen světlo, nýbrž i stín. Hl uboce
pohnutlivý byl dojem, když p
řeči Krasovského všichni rust
delegáti, doprovázející řeč svého
vůdce a předsedy demonstrativ
ním potleskem, jako jeden muž
povstali se svých míst a hrnul
se k lavicím polským, aby pol-
ským delegátům stiskali ruce
za krásného vzrušení celého
shromáždění vyměňovali si na
vzájem projevy pravého, druž-
ného přátelství. Bez fráze a beze
všeho nadsazování možno říci, že po vče-
rejším výjevu problém rusko polského smířen
doznal velkého a bohdá šťastného obratu.
Toť prostě událost, která má právo, aby
byla vyzvednuta a slyšána v celém světě
slovanském s pocity nejradostnějšího zadost
učinění! Kdyby byly nic jiného nedokázaly
letošní konference slovanské v Praze, dost
by byly dokázalyl
Ale ještě jednoho krásného a povznáše-
jícího momentu ze včerejšího jednání třeb
se dotknouti. Byla to řeč polského delegáta
dra. Greka ze Lvova, jež neváhala říci
smělé a osvobozující slovo v bo-
lestném, akutním problému sporu
polsko-rusinského. Stojí za nejživější
pozornost prohlašení polského delegáta, jenz
Rus
Krasovský
Ruska
Greco
Praha
Lvov
13
article
jménem všech svých kolegů v Praze shro-
mážděných neváhal přiznati, že Poláci
v Rakousku pokládají národ ru-
sínský za rovný národ a že jim
na poli kulturním, národním
i hospodářském pražádných pře-
kážek nehodlají činiti.
A právě z tohoto důvodu polský řečník
tónem tak vřelým, že o jeho upřímnosti
nelze pochybovati, prohlásil: Lituje me,
že zástupci národa rusínského
neuznali za vhodno zúčastnit
se těchto porad společných, po-
něvadž vidíme, že toto pole je s
nejlepší a nejvhodnější pro v zá-
jemné dorozumění.
Po těchto projevech včerejších nebude
snad již nikoho v širém světě slovanském,
kdo by nechtěl viděti, že skutečná jitřenka
nového jara slovanského vstává na obzoru
Po těchto projevech může Slovanstvo s chlad-
ným a sebevědomým klidem shlížeti na řá-
dění německého tisku, který svolává sírua
oheň na hlavy slovanských delegátů ve slo-
vanské Praze shromažděných.
Schůze dopoledni.
Druhá pracovní schůze zahájena o 11. hod.
dopolední na staroměstské radnici předsedou
posl. drem. Kramářem. Po schválení proto-
kolu I. schůze přečten telegram hr. A. Bo-
brinského v Petrohradu, jenž omlouvá svou
nepřítomnost jako zástupce svazu obchodně-prů-
myslového následkem onemocnění v rodiněa
od poslance ruské dumy V. Lvova. Přečteny
pak došlé návrhy; návrh české strany pokro-
kové tohoto znění:
1. Budiž založen a v Petrohradě vydáván
čascpis, na způsob londýnského „Athenaeum“
neb časopisu „Deutsche Lit. Ztg.“, v němž umí
sťovaly by se krátké kritické stati ve všech slo-
vanských jazyčích o všem, co děje se důležitého
ve slovanské vědě, literatuře a umění
2. Budiž přiměřeným způsobem vymoženo.
aby university ruské s universitami rakouským
měly „Commercium“, totiž, aby semestry, které
ztráví studující na nich, byly jim v druhém státě
čítány.
Polák
Praha
Rakousko
Petrohrad
Lvov
Deutsche Litva
Athenaeum
14
article
3. Budiž v Praze zřizena „Slovanská čí-
tárna“, obsahující zejména slovanské časopisy
a revue. Prakticky lze věc bez značného nákladu
provésti tim způsobem, že by se čitárna ta utvo-
řila jako pobočka městské knihovny pražské.
4. Budiž zřízena v jednotlivých zemích sl -
vanských kancelář, na kterou by obraceti se
mohli ti, kdož hledají si v jiných slovanských
zemích zaměslnání. Kancelář ta ovšem opatřo-
vati by musila současně zprávy o uchazečích,
tak aby do zemí slovanských dostávali se ucha
zeči řádní.
Jménem společné skupiny jihoslo
vanské podal dr. Tresič-Pavičíč tento
resoluční návrh: Nechť slavný kongres se
usnese: v Petrohradě založí se družstvo pro
překládání a vydávání znamenitých spisovatelo
všech slovanských národů.
Dr. Kramář zve účastníky k výletu v ne-
děli do Tábora, aby shlédli památné toto česk
město a spatřili náš český venkov a některou
českou školu.
Sděluje pak, že všechny jiho slo-
vanské národnosti spojily ze n
základě úrady včerejší v jednu de
legaci. (Potlesk.)
Přikročuje se k rokování samému o návrhu
na uspořádání slovanské výstavy v Moskvě. Ru-
ský zástupce univ. prof. Ozerov z Petrohradu
praví, že duševní sjednocení musí býti upevněno
hospodářskými vztahy. Anglie s koloniemi zim-
ničně se sjednocuje. Výstava pro Slovany bude
hospodářským sebepoznáním. S výstavou spo-
jena otázka výměny zboží, turistiky, slovanských
bank atd. Výstava musí býti ne pro zábavu, ale
pro věc, musi býti promyšlena. Nutny jsou
zvláštní výbory pro soznání vývozu a dovozu slo-
vanských zemí. My opozdili se ve vzdělánía
musíme se učiti jeden od druhého. Teď se Rusko
obrozuje, válla způsebila krisi, nyní podáváme
Tresič
Pavičíč
doktor
Kramář
profesor
Ozerov
Praha
Petrohrad
Tábor
Moskva
Anglie
Rusko
Slovan
15
article
si ruce k nové práci. Výstava jest velký podnik
ve znamení demokratisace. Navrhuje, aby termi-
nem výstavy byl dle možnosti rok 1911, ale ne
později než r. 1915. Sděluje, že do přípravného
výboru zvoleni za Ruskou delegaci: Pp. O ze-
rov, Dementěv, prof. Bechtěrev. (Po-
flosk.)
Polský delegát pan Straszewicz z Varšavy
tlumočí především dík Poláků za slova, jež
byl při zahajování sjezdu pronesl předseda dr.
Kramář, jakož i ruští delegáti Kr as ov' s ký
a Maklakov. Pokud Poláků se týče, prohla
šuje řečník, že jsou ochotni účasiniti se výstav-
ního podniku a to tím vice, ježto pokládají vý-
stavu za první podmínku společnéh
sbližení a poznání, ale nemohou té chví-
le říci, kdy budou s přípravami hotovi. Pokud
Poláků haličských se týče, bylo by to možno
brzo, leč v království polském panuje veliká
krise hospodářská, která tvoři právě hlavní pře-
kážku a nepřipustí; aby polský národ představil
se na výstavě tak, jak to odpovídá jeho skuteč-
nému kulturnímu i hospodářskému rozvoji. Vý-
stavní myšlence Poláci jinak z plna
srdce přejí (potlesk). Polská skupina zvo-
lila na doklad toho do připravného výboru z
delegály: Pp. Straszewicze, prof. Ry d
giera a Swierzynského. (Bouřlivá p
chvala a pollesk.)
Dementěv
profesor
Bechtěrev
Straszewicz
Polák
doktor
Kramář
Maklakov
Varšava
16
article
Bulharský delegát prof. Bobčev praví, že
svaz jihoslovanských delegátů uznal ve své po-
radě velkou důležitost uspořádání výstavy; zá-
roveň shledal, že k uskutečnění toboto díla jest
nutný souhlas a dohoda rusko-polská. (Všeobec-
ný souhlas a potlesk.) My se radujeme z celého
srdce, z celé duše, když vidíme, že aspoň nějaké
kroky k tomu se činí; jest třeba jen více otovře-
nosti a upřímnosti, dobré vůle s obou strana
věc dojde k cíli (bouřlivý potlesk). Odnás ma-
lých národů nemůžete očekávati
abychom vám dávali a určovali
směr. Vy starší bratří musíte nán
dáti příklad lásky a smíru. Navrhuje,
aby do přípravného komitétu byli přibráni dva
člonové z každého národa jihoslovanského, z
Srby Dražkovič a dr. Baljak, za Slovince
Ivan Hribar a Gabršček, za Bulhar
Ljudckanov a dr. Kalinkov, za Chor-
vaty dr. Vinkovič a dr. Lorkevi č.
Dobaty zúčastnili se dále poslanec Radic
ze Záhřebu a dr. Vergu, zástupce baličsko-
ruské větve. Praví, že třeba také dorozumění
mezi oběma slovanskými větvemi v Haliči, aby
se také ruská větov tamnější a v Bukovině a rov-
něž v sevdrních Uhrádh mohla náležitě repre-
sontovati na výstavě. Prohlašuje Rusy v této řiš
a v Rusku za jeden národ, byť žili v různých
říších. Výstava směřovati musí k hospodářské
emancipaci Slovanstva, aby ukázalo, že i v ho-
spodářském ohledu není inferiorní, a zaujímalo
postavení takové, jako v literatuře, umění
hudbě. (Potlesk.)
Tím debata ukončena.
profesor
Bobčev
Srba
Dražkovič
doktor
Baljak
Hribar
Bulhar
Ljudckanov
Kalinkov
Vinkovič
Lorkevi
Dobata
Radic
Verga
Rus
Záhřeb
Halič
Bukovina
Rusko
17
article
Reforent poslanec dr. Preiss projevuje ra
dost nad tím, že zástupci jednomyslně uznali
důležitost slovanské výstavy v Moskvě, jež má
přispěti, abychom se poznali vzájemně a sdru-
žili se ke kulturní a hospodářské práci. Komité
společný stanoví pak datum, kdy má býti uspo-
řádána. Za českou skupinu navrženi jsou z
zástupce dr. Scheiner, dr. Preiss a red.
Hejret. K faktické poznámce přihlásil se n
to dr. Grek, advokát ze Lvova. Jeho řeč vzbu-
dila ohromnou bouři souhlasu mezi ruským
delegáty a proto ji uvádíme v plném znění:
Velectění pánově! Před několika dny pro-
nesl velevážený pan hrabě Bobrinský n
společném obědě přípitek, ve kterém litoval ne-
přitomnosti a připil na zdraví těch, kteří sem
přibýti nemohli a také těch, kteří sem přibýt
nechtěli. Těmi, kteří přibýti nechtěli, mínil p-
trně representanty inároda rusín-
ského z Haliče. Tím uznal též velovážený
pan hrabě Bobrinský, že ve sjezdu našem na-
stala veliká mezera, není-li na něm zastoupen
národ, ktorý má přes dvacet poslanců v parla-
mentě vídeňském, zvolených na základě všeobec-
ného práva hlasovacího. Považuji za svoji po-
vzle odbnmollav zod 3ověnog ončot ztre
ole onbbí ol
doktor
Preiss
Scheiner
Hejret
Grek
Bobrinský
Moskva
Lvov
Halič
18
article
vinnost prohlásiti — a bylo jim to také dáno
na srozuměnou — že my Polácido sporu
stran ruských mezi sebou vměšo-
vati se nemůžeme (Hlučný souhlas) a že
rozhodně a výlučně jen národ sám musí sobě
pověděti, co chce a jaké si přeje vytknouti poli-
tické cíle. Nejnovějším heslem vedení politiky
národní, jakýmsi „derničre eri“, je heslo národ-
nostní samosprávy a národnostního rozhraničení.
Namltal-li předřečník pan Vergun, že by Ru-
síni nemohli výstavy zúčastniti se tou měrou,
jaká by jejich početné síle odpovídala, budiž
mi dovoleno odvětiti, že my Poláci v Ra-
kousku pokládáme rusínský národ za
rovný národ a že jim na polikultur-
ním, národním a hospodářském
pražádných překážek nečiníme a
činiti nechceme. (Bouřlivá pochvala
potlesk.)
Vergun
Polák
19
article
Pokládám za záliodno, vytknouti toto naše
stanovisko právě v této chvíli: že litujeme, že
není tu strany oné, že jí není na sjezdu,
který má za účel právě na podkladu
rovnosti zjednati vzájemné do-
rozumění. (Pochvala a pollesk.) Že se tak
u nás dosud nestalo, toho příčinou jest okolnost,
že jsme během posledních měsíců se strany oné
zakusili křivdu. Pánové vědí zajisté, o čem se
zmiňuji. Nehledě k osobní tragiee
této politování hodné události,
musím prohlásiti, že tento čin
bohužel vrhnul velk, stín na pol-
skou vládu v Haliči, což nebylo ve
pros pěchu Slovanstva, ale stalo se ve
prospěch Pruska. Ačkoliv tento čin od ukrajin-
ského národa nebyl s dostatečnou ostrostí od-
souzen, prohlásili jsme my a prohlašujeme
nyní, že přos to s lepšími živly rusínského
národa jsme ochotni nastou pit
cestu dohody. Projevuji opělně veliké po-
litování, že zástupcové národa rusínského neuznal
za záhodno zúčastniti se sjezdu tohoto, jenž
jest pro vzájemné dorozumění po-
lem nejlepším. Zmínil bych se ještě o
okolnosti, která je pevnou gorancií, že k tomuto
dorozumění dojde a dojíti musí. My v Rakousku
získali jsme něco, co nebylo prostředkem, ale
ofektem revolučním. My získali „suffrage uni
verselle“, všeobecné právo hlasovací, které zru-
šílo veškeré výhrady i výsady a které umožnilo
národům soutěž vzájemnou v oboru politickém
i národním ve všech končjnách. Obracím se
tedy k zástupcům nepřítomné zde strany rusínské
a prohlašuji, že zavedením všeobecného práve
hlnsovacího bylo jim uvolněno pole k činnost
ve všech směrech, že jim dána byla možnost
jak v otázkách hospodářských, tak osvětovýeh
i politických dokázati, čím jsou a k jakému ná-
ležejí národu. Také my Poláci zásadu
tu uvedeme v platnost ve veřejném
i praktickém životě a provedem
zásady z ní plynoucí. (Hlučná pochvala
a potlesk.)
Polák
Halič
Prusko
Rakousko
20
article
Haličsko ruský zástupce dr. Dudykevič n
to odpověděl: Prohlašuji, že nemohu nechati
bez odpovědi projev pana delegáta Greka. My
jsme všichni přišli sem v tom vědomí, že vůdč
myšlenka našeho sjezdu může býti uskutečněn
jen vzájemným zapomenutím, odpuštěníma
obětmi. Proto s radostí přijímám na vědomí paoo-
jev pana dra. Greka, nesoucí se k zástupcům
Červené Rusi, kteří jsou zde přítomni, i k těm,
kteří jsou zde nepřítomní a beru též s potěšenín
na vědomí, že Poláci nikterak nechtějí se vmě-
šovati do vnitřních záležitostí mezi našimi stra-
nami. My ničeho jiného nechceme. Děkuji mu
za to z plné duše, protože jsem přesvědčen, že
sledování jeho princípu poslouží netoliko přiro-
zenému rozvoji ruského národa jak v Rakousku
tak v Rusku, ale přivodí sblížení tak velkých
bratrských národů, jak ruského tak i polského.
(Hlučný souhlas.) Jestliže všal pan dr. Gre
mluvil o tom, že všeobecné právo hlusovaci dáva
možnost ruskému národu v Rakousku, aby pro-
jevil se a stanul před tváří Slovanstva v té síle,
která odpovídá jeho počtu a jeho schopnostem,
musím, aniž bych jakékoliv rekriminace chté
dělati, poukázati k tomu, že i litera i duch zá-
st tošre
doktor
Dudykevič
Greco
Polák
Gre
Rakousko
Rusko
21
article
V drobném P. ouejí:
va 8h
ranní čtslo o nobě .
odpoledni . . . . . . . za 2 k
Ve flislkách na venkověí
ranní číslo,
10h
odpoložní . . . . . . . . sh
Inserátv
platí se hotově napřall
Předplacení a lnserty přijímá zdnslni-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nachávojí se též redakee
tiskárna a sapeáice „ Národnich Listě“
Eakopisy so nevracnji-
kona o všeobecném právu hlasovacím tomu
bohužel neodpovídá. Jsem přesvědčen, že vy-
budování těch principů, které byly zde prone-
šeny p. drem. Grekem, jistě poslouží sblížení
ruského a polského národa jak tam, tak i zde.
(Hlučný souhlas a potlesk.)
Ruský delegát Krasovskij s potěšením víta
projevy polského zástupce na prospěch uspořá-
dání výstavy a prohlašuje:
„Ruští delegáti s uspokojením vyslechli slova
delogace polské o tom, že Poláci jsou ochotni
pracovati s námi k sjednocení Slovanstva, k ně-
muž vésti nás má slovanská výstava. Bylo jimi
ovšem řečeno, že poměry, v nichž polský národ
nyní žije, nedávají jim všude možnosti zúčast-
niti se dokonale v tomto velikém díle a ukázati,
čím by býti chtěli a čím by býti mohli. V té pří-
čině mohu prohlásiti, že my všichni si
přejeme, aby překážky, které se
snad dosud kladou rozvoji polské-
ho ducha a kultury, rozvoji dušev-
nímu a hospodářskému, co možná
nejdříve byly odstraněny. (Hlučný,
dlouhotrvající potlesk.) Věříme také, že ukon-
čivší se v Rusku přeměna poměrů jest
zárukou loho, že dřívější nedoroz-
umění nebudou se opakovati při
světle „národního svědomi.“ )
Greco
Krasovskij
Polák
Marisnský ulice
Rusko
22
article
(Hlučný souhlas.)
Prosím, aby Poláci uvážili, že i ruské-
mu národu až do nedávna kladevy
byly rovněž překážky, tak že ani
my nemohlijsmebýtitím, čím jsme
býti chtěli. Myslím však, že výstava slovan
ská nesmí býti jen projevem národní hrdosti; my
nesmíme na výslavě jen se chlubiti, naopak
my musíme otevřeně ukázati, co
u nás jest, ale také, čeho u nás není. (Sou-
hlas.) Tím ukáží se naše nedostatky a to povede
k tomu, že budeme mocí lépe pracovati
k jich odstranění a k tomu bychom
právě ty tmavé body, které dosud
máme, v budoucnosti krásnými
barvami zakrýti mohli. (Hlučný sou-
hlas. Rušti delegáti povstávají se svých míst a
podávají si ruce s delegáty polskými, vyměňujíce
srdečné pozdravné projevy. Dlouhotrvající vzru-
šení.)
Předseda dr. Kramář děkuje ruskému, pol-
skému a bulharskému řečníku za jich projevy.
Předdseda polského kola z Petrohradu Dmowski
prohlašuje za polskou delegaci, že hlasovati bu-
dou pro návrh ruský, aby výstava v Moskvě po-
řádána byla roku 1911 neb nejpozději 1915a
že vše učiní na prospěch výstavy. (Potlesk.
nadšení na straně ruské a u ostatních zástupeů.)
Přikročuje se k hlasování: Návrhous po-
řádání výstavy slovanské v Mo-
skvě r. 1911 v případě 1915 přijat
jednomyslně. (Bouřlivý potlesk.) Komitétu
ze slovanských delegátů se ukládá, aby vykonal
přípravné práce.
Polák
doktor
Kramář
Petrohrad
Moskva
23
article
Potom univ. prof. dr. Jar. Čelakovský po-
jednal jako referent o otázce založení sv a zu
pro osvětové spolky v Slovanstvě.
Referent poukázal na důležitost této organisace.
na prospěch kulturního sblížení Slovanstvaa
vzájemnosti slovanské a navrhuje tuto rosoluci
„Sjezd prohlašuje osvětovou činnost mezi
národy slovanskými za nejpřednější úkol všech
osvícených mužů a žen slovanských a vybizí
k organisování této činnosti v jednotlivých ná-
rodech slovanských po způsobu českého Svazu
osvětového. Organisacím těmto pak připadniž
důležitý úkol jednak udržovati vzájemné styky,
jednak napomáhati součinnosti mezi pracovníky
slovanskými na poli národní osvěty pomoci spo
lečných sjezdů atd. a přispřvati k šíření zná-
mosti jazyků a literatur slovanských, jakož i pě-
stití myšlenku vzájemnosti slovanské.““ (Potlesk.)
Univ. prof. dr. Jar. Hlava jménem s lo-
vanského lěkařského komitétu př
švazu lékařů slovanských odůvodníl a podal ten-
to návrh resoluční:
„1. Svaz lékařů slovanských budiž pojatdo
) „Národním svědomím“ jmenují v Rusku ny
nější řišskou dumu
Pozn. redakce.
profesor
doktor
Jar
Čelakovský
Rusko
University
národní svědomí
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 14. července 1908.
(Krvavé růže.) Praha měla v sobotu
vzáenou podívánou: květinové korso. Poetick
slavnost skončila příšerně. Vyzněla děsivým skre
kem paniky a její květy byly krví zbroceny.
Podobné slavnosti jsou skvělými projevý
modního přepychu. Také hodí se lépe do rámee
pařižského boloňského leslka nebo »promenad
des Anglais« v Nizze, nežli do pražské ulice
Květinové průvody a boje znamenají hold ele-
ganci a kráse žen. Jen tam mohou přijíti k ná-
ležilé platnosti, kde v řadě vozů v apotheose
zářivých květů defilují královny chicu a ele-
gance, vznešené dámy z velkého světa, vyšňo
řené paničky z matého světa, démanty sršíe
krasavice z polosvěta. Dámy v sensačních toa-
lelách, oslňující zjevy, pobuřující výstřednice.
taková rozkošná kráska jako je paní Lettelie-
rová, nádberná aristokratka, jako je hraběnk
Greffulhe, pikantní a graciésni diva Lina Cava-
lieri, nebo bizzarní, zábadná dobrodružka známá
pod jménem »černý panther« — to jsou pravé
heroiny triumfálních průvodů, v nichž poesie
květin snoubí se s poesií žen.
Obával jsem se, že pražské květinové kors
bude mít daleko k podobné bohafosti a distin-
govanosti. Prostřednost našeho společenskéh
života nedovoluje podobné rozvinutí nádhery
Nemáme urozených dam z velkého světa, an
těch brilantních krásavie ze světa, který je pouze
pol vvičnk.
rová
Lin Cava
Praha
Nizza
25
article
Jel jsem v tramwayi odpoledne za svou
praci, nevzpomenuv arci na s napjetím očeká-
vanou událost společenskou, kterou bylo soboln
květinové korso. Na Václavském náměstí veliký
dav, hučící a neklidný, připomínající, vzrušení
pouličních manifestací, zastavil tramway. Jizdní
strážníci razili cestu v masse. A za nimi vjlžděla
řada ekypáží, gigů, breaků dekorovaných kvé
tinami.
Stanuvší tramwaye proměněny byly rázem
v improvisované tribuny nahrnuvším se do nich
obecenstvem, hořícím dychtivostí uzříti pestré
divadlo pouliční.
úsn a
Lidé z ulice, odskočivši od práce, muž
v modré zástěře a s dýmkou v ústech, veselá
prodavačka, opustivší svůj pult, ženština s dí-
lětem na ruce, sluha, nepospíchající přilis
s poštou, lidě prosti a dobromyslní s údivem
nadšením pozorovali obraz, který se jim zdát
nevšedním a okouzlujícím. Výkřikovali svoj
naivní obdiv nad kočáry, jež se podobaly kváti-
novým košikům nebo loubím. Jaká krása ty
růže, kamelie, rudé máky, fialy, lilie, šeříky
A ty koně! A ty toilety! Bavil jsem se nadšením
těch bodrých lidiček, bez nevraživosti a závist
pohližejicích na ty sťastné, blahobytně, hovicís
v přepychu, a okrášlené nejpůvabnějšími ozdo
bami, jež poskytuje příroda.
Všichni pozorovali ty krásy bez blaseova-
nosti, vnimali požitek svůj bez kritičnosti. Ne-
viděli nijaký falešný ton v té oleganci, nijaký
nevkus v té snaze po okázalosti velkého stylu.
Václavský náměstí
26
article
Některé, zvláště malebně vyšňořené vozy
dostaly pochvalu, jež byla nejživější, když se
objevilo černé dvojspřezi, ozdobené rudý mi ro-
žemi. Koně ohniví a bujní táhli brenk, ztráce-
jícl se v gnirlandách a třásních velkých, pla-
noucích růží. V popředí vozu, na výši kozl iku
seděla imposantní dáma. Vedle ní méně impo
santní mladík, elegantní švihák, jenž s monoklem
v oku, s výrazem jakési aristokratické noncha-
lance ovládal dvojspřeží lehkou a jistou rukou,
jako mladý lord, řídící svůj four-in-hand n
cestě do Brightonu. Byl to pěkný pohled. Obnivá
záplava růži na voze, taženém krásným dvoj-
spřežím. Nádherná krajková roba imposantn
dámy. Dandysmus bledého mladíka. Byloto
okázalé a efektni. Přiliš okázalé a přiliš efeklní.
A poněvadž umírněnost a diskretnost pokládám
za nezbytný požadavek elegance a vkusu, neby
jsem tak nadšen jako dobrý lid kolem mne.
»To jsou přece koně!« liboval si znalecky
muž s dýmkou, »čistokrevní Rusil«
»Jeje, ty krásné růže,« zakvikla ženština,
chovající děcko, »červené jako krev.«
»A ty krásné šaty z krajek!« zahoroval
děvče z krámu, o
Jako zářivé zjevení mihl se kolem nás
kočár, poselý rudými růžemi a v dálce mizleí
jejich purpur připoměl mi čarovný obraz purpu-
rových plachet skvoucí lodi, na níž unášela
veliká hercina lásky Kleopatra svého miláčka
Antonia. A trochu roztržitý tímto poelickým
viděním nevěnoval jsem valnou pozornost dalšim
půvabům kvělinového průvodu.
Antonius
Brighton
27
article
Hodinu na to rozlétla se po Praze děsivá
zpráva.
Květinové korso skončilo tragicky. Ter
pestrý a emavý průvod, vyzdobený květy nádher-
nými a něžnými, ohnivými máky. pršným
růžemi, elegantními chrysantémami, libezným
liliemi i skrovnými květinami polními, stroskola
v náhlé hrůze katastrofy. Na výstavě splašilo
se dvojspřeží ohnivých černých koní a vrazilo
v šíleném úprku do davu. Slabá ruka dandyho
nedovedla udržeti pobouřené, zdivočilé koně.
Nastal strašlivý okamžik, jenž rázem změní
květinovou slavnost v krvavou tragedii. Po zemi,
ve zmatku převržených židlí a stolů ochutná
váren váleli se zranění. Dav křičel a ječe
zděšením a úzkoslí.
Krví zbroceny byly rudé růže elegantníh
dvojspřeží.
A pod kopyty jeho splašených koní, vy-
dechla stará slečna, jež patřila k důvěrným
přítelkyním dámy, vévodicí slavnostnímu průvodu
s výše ověnčeného bresku.
Představují si živě tu neunavnou slečnu
Slavinskou, přispěchavší na výstavu, aby byla
svědkyní štěstí a úspěchu své přitelkyné, vjl-
ždějící do výstavy po boku mladého šviháka,
aklamovanou obecenstvem. Bývalá herečka za-
chovala si při svém stáří neobyčejnou mladost
srdce. Stále byla čímsi zapálena, nevycházel
z enlhusiasmu a byla ráda obdivující přílelkyní
Snad přinesla si skromnou kytičku, uby ji ho-
dila do triumfálniho vozu své přitelkyně.
Kopyty splašeného koně byla rozdreen
lebka a znetvořena tvář té milé, čilé staré dámy,
věčné enthusiastky. Radostná, harmonická slav-
nost květin v slunném dni lelním vyzněla
v hrůznou disharmonii kalastrofy. Neblahý osud
stihl tuto slavnost, jež měla býti jaksi nejbri-
lantnější společenskou události výstavního ob
dobí. Nebyla tak vkusné, ani tak vhodně orga
Slavinská
Praha
28
article
nisovaná, jak se mohlo očekávat. Pouhé dile-
tantství ve všem. A nejhorším a nejzodpověd-
nějším diletantem osvědčila se pražská policie.
Naše policie, jež ukázala tolik energie v potla-
čování demonstrací pro všeobecné hlasovacl
právo, nebyla na výši svého úkolu. Všude ve
světě civilisovaném při pořádání podobných
hlučných a okázalých průvodů, jako jsou korsa
květinová, postarají se bezpečnostní úřady o ná-
ležitý, široký špallr.
Zejména bylo nutné podobné zařízení v
Praze, kde zbrklé obecenstvo div nelezlo pod
koně Toto příliš zvědavé a málo se ovládající
obecenstvo mělo být udrženo v určité vzdále-
nosti od průvodu, jehož dojem by jen ziskal,
kdyby se ubíral uvolněnou, širší prostorou. Kdyby
se to stalo, nemohla se nikdy přihoditi na vý-
stavě tak hrozná katastrofa, i kdyby koně čer-
ného dvojspřeží byli ještě bujnější a kdyby byli
řízeni skutečně, jak se nesprávně tvrdilo, rukou
nezkušeného amatéra.
Květinová korsa nejsou častou kratochvílí
pražskou. Ten luxus si dopřává Praha velmi
zřidka. Hojnějí se vyskytují pouliční projevy,
demonstrace délnictva, a tim se vysvětluje, že
schopnosti pražské policie se vyvinují trochu
jednostranně. Ale snad chefové našich police-
manů někdy cestují, nebo čtou noviny. Již
z obrázků illustrovaných listů by se přesvědčili,
že květinová korsa, pořádaná ve veleměslech
v lázeňských, modních městech, se nepouštějí
do mass jako veterání, vracející se s muzi kou
od pohčbu. Zodpovědnost za sobotu tudíž spadá
především na policii a panu policejnímu řediteli
věnujeme jednu z krvavých růži na pamatku.
Praha