ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8141d0a0-75a5-11dc-a20b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 39, person 66, org 4, work 1
1 masthead
1e1 ol
2 masthead
I aom
3 masthead
Ročník XXXXVIII.
4 masthead
otoa t se nie
5 masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. července 1908.
Praha
6 masthead
toa ei
7 masthead
Číslo 194.
8 article
Na ranní a odpol. Iisty přelelácí se v Praze v administrae se čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvají dlonáškou a měst ns čtvit late va slislkšich na něsle . . . . . . Poštout
Praha
9 article
2 K90 h 3kel
10 article
na čtrt lef. . . .- s drojí zásilkou na měsle . . . . . . kei
11 article Druhý den přípravného sjezdu slovanského.
Druhý den přípravného sjezdu slovanského. 5vnr Včerejšek slovanských konferencí praž ských přivedl k cíli veliké, konkretn dílo. Pod jeho radostným dojmem usne- seno bylo včera pevně a definitivně, že roku 1911, v případě nepředvídaných překážek nutných snad odkladů nejdéle do roku 1915 bůde uspořádána v Moskvě veli ká výsťava všeslovanská, na níž má se shledáti a pozňati etnograficky, kulturně i hhospodářsky všecko Slovanstvo. Ma tu změřiti a zvážiti svoji silu, svoji početnost svoji práci a schopnosti, ale i svoje slabiny a nedostatky. Debata, věnovaná velikému a daleko sáhlému společnému projektu, nenesla se tónem planého krasořečnictví, platonického osvědčování vzájemných sympatií a užívání velkých, zvučnýcb či lesklých slov. Naopak — ozývaly se v ní zkušené a rozvážn hlasy, střízlivě odhadující obtíže odvážného záměru. Debata vzešla z důkladných, váž ných a věcných porad jednotlivých nacionál ních skupin, a proto tím významnější byly projevy, k nimž došlo v jejím průběhu. Mocně vzrušujícím a nevy hladitelným dojmem působila přátelská výměna názorů, k níž došlo při tom mezi zástupci obou největších kmenů slovanských — Poláků a Rusů, ústy jejich hlavních řečníků Straszew ic ze a Krasovského. Mluvčí Poláků z oblasti ruské prohlásil upřímně, že jeho krajané hodlají podpodmínečně podati si ruce s bratry ruskými i všemi ostatními Slovany k veli- kému dílu výstavy všeslovanské, ale se stej- nou upřímností dodal k tomu, že jenom s obavami přistupují k tomuto dílu, kter v mnobém ukáže jejich opozdilost nejenom hospodářskou, ale zvláště kulturní, zaviněnou neblahým vývojem poměrů, jímž trpěli dosud pod vládou ruskou.
ma Polák Rus Moskva
12 article
A byl to beze sporu významný histo rický moment, když na to povstal ruský mluvčí, člen říšského sovětu Krasovskij. aby delegátům polským tlumočil vděk ruských bratři, že zapomínajíce na minulost, podávaj ruku ke společnému dílu. Uznávaje, že ne- bylo všecko tak, jak mělo být, připomíná. že za starého režímu i samým Rusům ne- vedlo se vždy nejlépe. Výstava vše- slovanská však vyplní dobře svůj úkol když ukáže nejen přednosti, nýbrž i nedo- statky, nejen světlo, nýbrž i stín. Hl uboce pohnutlivý byl dojem, když p řeči Krasovského všichni rust delegáti, doprovázející řeč svého vůdce a předsedy demonstrativ ním potleskem, jako jeden muž povstali se svých míst a hrnul se k lavicím polským, aby pol- ským delegátům stiskali ruce za krásného vzrušení celého shromáždění vyměňovali si na vzájem projevy pravého, druž- ného přátelství. Bez fráze a beze všeho nadsazování možno říci, že po vče- rejším výjevu problém rusko polského smířen doznal velkého a bohdá šťastného obratu. Toť prostě událost, která má právo, aby byla vyzvednuta a slyšána v celém světě slovanském s pocity nejradostnějšího zadost učinění! Kdyby byly nic jiného nedokázaly letošní konference slovanské v Praze, dost by byly dokázalyl Ale ještě jednoho krásného a povznáše- jícího momentu ze včerejšího jednání třeb se dotknouti. Byla to řeč polského delegáta dra. Greka ze Lvova, jež neváhala říci smělé a osvobozující slovo v bo- lestném, akutním problému sporu polsko-rusinského. Stojí za nejživější pozornost prohlašení polského delegáta, jenz
Rus Krasovský Ruska Greco Praha Lvov
13 article
jménem všech svých kolegů v Praze shro- mážděných neváhal přiznati, že Poláci v Rakousku pokládají národ ru- sínský za rovný národ a že jim na poli kulturním, národním i hospodářském pražádných pře- kážek nehodlají činiti. A právě z tohoto důvodu polský řečník tónem tak vřelým, že o jeho upřímnosti nelze pochybovati, prohlásil: Lituje me, že zástupci národa rusínského neuznali za vhodno zúčastnit se těchto porad společných, po- něvadž vidíme, že toto pole je s nejlepší a nejvhodnější pro v zá- jemné dorozumění. Po těchto projevech včerejších nebude snad již nikoho v širém světě slovanském, kdo by nechtěl viděti, že skutečná jitřenka nového jara slovanského vstává na obzoru Po těchto projevech může Slovanstvo s chlad- ným a sebevědomým klidem shlížeti na řá- dění německého tisku, který svolává sírua oheň na hlavy slovanských delegátů ve slo- vanské Praze shromažděných. Schůze dopoledni. Druhá pracovní schůze zahájena o 11. hod. dopolední na staroměstské radnici předsedou posl. drem. Kramářem. Po schválení proto- kolu I. schůze přečten telegram hr. A. Bo- brinského v Petrohradu, jenž omlouvá svou nepřítomnost jako zástupce svazu obchodně-prů- myslového následkem onemocnění v rodiněa od poslance ruské dumy V. Lvova. Přečteny pak došlé návrhy; návrh české strany pokro- kové tohoto znění: 1. Budiž založen a v Petrohradě vydáván čascpis, na způsob londýnského „Athenaeum“ neb časopisu „Deutsche Lit. Ztg.“, v němž umí sťovaly by se krátké kritické stati ve všech slo- vanských jazyčích o všem, co děje se důležitého ve slovanské vědě, literatuře a umění 2. Budiž přiměřeným způsobem vymoženo. aby university ruské s universitami rakouským měly „Commercium“, totiž, aby semestry, které ztráví studující na nich, byly jim v druhém státě čítány.
Polák Praha Rakousko Petrohrad Lvov Deutsche Litva Athenaeum
14 article
3. Budiž v Praze zřizena „Slovanská čí- tárna“, obsahující zejména slovanské časopisy a revue. Prakticky lze věc bez značného nákladu provésti tim způsobem, že by se čitárna ta utvo- řila jako pobočka městské knihovny pražské. 4. Budiž zřízena v jednotlivých zemích sl - vanských kancelář, na kterou by obraceti se mohli ti, kdož hledají si v jiných slovanských zemích zaměslnání. Kancelář ta ovšem opatřo- vati by musila současně zprávy o uchazečích, tak aby do zemí slovanských dostávali se ucha zeči řádní. Jménem společné skupiny jihoslo vanské podal dr. Tresič-Pavičíč tento resoluční návrh: Nechť slavný kongres se usnese: v Petrohradě založí se družstvo pro překládání a vydávání znamenitých spisovatelo všech slovanských národů. Dr. Kramář zve účastníky k výletu v ne- děli do Tábora, aby shlédli památné toto česk město a spatřili náš český venkov a některou českou školu. Sděluje pak, že všechny jiho slo- vanské národnosti spojily ze n základě úrady včerejší v jednu de legaci. (Potlesk.) Přikročuje se k rokování samému o návrhu na uspořádání slovanské výstavy v Moskvě. Ru- ský zástupce univ. prof. Ozerov z Petrohradu praví, že duševní sjednocení musí býti upevněno hospodářskými vztahy. Anglie s koloniemi zim- ničně se sjednocuje. Výstava pro Slovany bude hospodářským sebepoznáním. S výstavou spo- jena otázka výměny zboží, turistiky, slovanských bank atd. Výstava musí býti ne pro zábavu, ale pro věc, musi býti promyšlena. Nutny jsou zvláštní výbory pro soznání vývozu a dovozu slo- vanských zemí. My opozdili se ve vzdělánía musíme se učiti jeden od druhého. Teď se Rusko obrozuje, válla způsebila krisi, nyní podáváme
Tresič Pavičíč doktor Kramář profesor Ozerov Praha Petrohrad Tábor Moskva Anglie Rusko Slovan
15 article
si ruce k nové práci. Výstava jest velký podnik ve znamení demokratisace. Navrhuje, aby termi- nem výstavy byl dle možnosti rok 1911, ale ne později než r. 1915. Sděluje, že do přípravného výboru zvoleni za Ruskou delegaci: Pp. O ze- rov, Dementěv, prof. Bechtěrev. (Po- flosk.) Polský delegát pan Straszewicz z Varšavy tlumočí především dík Poláků za slova, jež byl při zahajování sjezdu pronesl předseda dr. Kramář, jakož i ruští delegáti Kr as ov' s ký a Maklakov. Pokud Poláků se týče, prohla šuje řečník, že jsou ochotni účasiniti se výstav- ního podniku a to tím vice, ježto pokládají vý- stavu za první podmínku společnéh sbližení a poznání, ale nemohou té chví- le říci, kdy budou s přípravami hotovi. Pokud Poláků haličských se týče, bylo by to možno brzo, leč v království polském panuje veliká krise hospodářská, která tvoři právě hlavní pře- kážku a nepřipustí; aby polský národ představil se na výstavě tak, jak to odpovídá jeho skuteč- nému kulturnímu i hospodářskému rozvoji. Vý- stavní myšlence Poláci jinak z plna srdce přejí (potlesk). Polská skupina zvo- lila na doklad toho do připravného výboru z delegály: Pp. Straszewicze, prof. Ry d giera a Swierzynského. (Bouřlivá p chvala a pollesk.)
Dementěv profesor Bechtěrev Straszewicz Polák doktor Kramář Maklakov Varšava
16 article
Bulharský delegát prof. Bobčev praví, že svaz jihoslovanských delegátů uznal ve své po- radě velkou důležitost uspořádání výstavy; zá- roveň shledal, že k uskutečnění toboto díla jest nutný souhlas a dohoda rusko-polská. (Všeobec- ný souhlas a potlesk.) My se radujeme z celého srdce, z celé duše, když vidíme, že aspoň nějaké kroky k tomu se činí; jest třeba jen více otovře- nosti a upřímnosti, dobré vůle s obou strana věc dojde k cíli (bouřlivý potlesk). Odnás ma- lých národů nemůžete očekávati abychom vám dávali a určovali směr. Vy starší bratří musíte nán dáti příklad lásky a smíru. Navrhuje, aby do přípravného komitétu byli přibráni dva člonové z každého národa jihoslovanského, z Srby Dražkovič a dr. Baljak, za Slovince Ivan Hribar a Gabršček, za Bulhar Ljudckanov a dr. Kalinkov, za Chor- vaty dr. Vinkovič a dr. Lorkevi č. Dobaty zúčastnili se dále poslanec Radic ze Záhřebu a dr. Vergu, zástupce baličsko- ruské větve. Praví, že třeba také dorozumění mezi oběma slovanskými větvemi v Haliči, aby se také ruská větov tamnější a v Bukovině a rov- něž v sevdrních Uhrádh mohla náležitě repre- sontovati na výstavě. Prohlašuje Rusy v této řiš a v Rusku za jeden národ, byť žili v různých říších. Výstava směřovati musí k hospodářské emancipaci Slovanstva, aby ukázalo, že i v ho- spodářském ohledu není inferiorní, a zaujímalo postavení takové, jako v literatuře, umění hudbě. (Potlesk.) Tím debata ukončena.
profesor Bobčev Srba Dražkovič doktor Baljak Hribar Bulhar Ljudckanov Kalinkov Vinkovič Lorkevi Dobata Radic Verga Rus Záhřeb Halič Bukovina Rusko
17 article
Reforent poslanec dr. Preiss projevuje ra dost nad tím, že zástupci jednomyslně uznali důležitost slovanské výstavy v Moskvě, jež má přispěti, abychom se poznali vzájemně a sdru- žili se ke kulturní a hospodářské práci. Komité společný stanoví pak datum, kdy má býti uspo- řádána. Za českou skupinu navrženi jsou z zástupce dr. Scheiner, dr. Preiss a red. Hejret. K faktické poznámce přihlásil se n to dr. Grek, advokát ze Lvova. Jeho řeč vzbu- dila ohromnou bouři souhlasu mezi ruským delegáty a proto ji uvádíme v plném znění: Velectění pánově! Před několika dny pro- nesl velevážený pan hrabě Bobrinský n společném obědě přípitek, ve kterém litoval ne- přitomnosti a připil na zdraví těch, kteří sem přibýti nemohli a také těch, kteří sem přibýt nechtěli. Těmi, kteří přibýti nechtěli, mínil p- trně representanty inároda rusín- ského z Haliče. Tím uznal též velovážený pan hrabě Bobrinský, že ve sjezdu našem na- stala veliká mezera, není-li na něm zastoupen národ, ktorý má přes dvacet poslanců v parla- mentě vídeňském, zvolených na základě všeobec- ného práva hlasovacího. Považuji za svoji po- vzle odbnmollav zod 3ověnog ončot ztre ole onbbí ol
doktor Preiss Scheiner Hejret Grek Bobrinský Moskva Lvov Halič
18 article
vinnost prohlásiti — a bylo jim to také dáno na srozuměnou — že my Polácido sporu stran ruských mezi sebou vměšo- vati se nemůžeme (Hlučný souhlas) a že rozhodně a výlučně jen národ sám musí sobě pověděti, co chce a jaké si přeje vytknouti poli- tické cíle. Nejnovějším heslem vedení politiky národní, jakýmsi „derničre eri“, je heslo národ- nostní samosprávy a národnostního rozhraničení. Namltal-li předřečník pan Vergun, že by Ru- síni nemohli výstavy zúčastniti se tou měrou, jaká by jejich početné síle odpovídala, budiž mi dovoleno odvětiti, že my Poláci v Ra- kousku pokládáme rusínský národ za rovný národ a že jim na polikultur- ním, národním a hospodářském pražádných překážek nečiníme a činiti nechceme. (Bouřlivá pochvala potlesk.)
Vergun Polák
19 article
Pokládám za záliodno, vytknouti toto naše stanovisko právě v této chvíli: že litujeme, že není tu strany oné, že jí není na sjezdu, který má za účel právě na podkladu rovnosti zjednati vzájemné do- rozumění. (Pochvala a pollesk.) Že se tak u nás dosud nestalo, toho příčinou jest okolnost, že jsme během posledních měsíců se strany oné zakusili křivdu. Pánové vědí zajisté, o čem se zmiňuji. Nehledě k osobní tragiee této politování hodné události, musím prohlásiti, že tento čin bohužel vrhnul velk, stín na pol- skou vládu v Haliči, což nebylo ve pros pěchu Slovanstva, ale stalo se ve prospěch Pruska. Ačkoliv tento čin od ukrajin- ského národa nebyl s dostatečnou ostrostí od- souzen, prohlásili jsme my a prohlašujeme nyní, že přos to s lepšími živly rusínského národa jsme ochotni nastou pit cestu dohody. Projevuji opělně veliké po- litování, že zástupcové národa rusínského neuznal za záhodno zúčastniti se sjezdu tohoto, jenž jest pro vzájemné dorozumění po- lem nejlepším. Zmínil bych se ještě o okolnosti, která je pevnou gorancií, že k tomuto dorozumění dojde a dojíti musí. My v Rakousku získali jsme něco, co nebylo prostředkem, ale ofektem revolučním. My získali „suffrage uni verselle“, všeobecné právo hlasovací, které zru- šílo veškeré výhrady i výsady a které umožnilo národům soutěž vzájemnou v oboru politickém i národním ve všech končjnách. Obracím se tedy k zástupcům nepřítomné zde strany rusínské a prohlašuji, že zavedením všeobecného práve hlnsovacího bylo jim uvolněno pole k činnost ve všech směrech, že jim dána byla možnost jak v otázkách hospodářských, tak osvětovýeh i politických dokázati, čím jsou a k jakému ná- ležejí národu. Také my Poláci zásadu tu uvedeme v platnost ve veřejném i praktickém životě a provedem zásady z ní plynoucí. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Polák Halič Prusko Rakousko
20 article
Haličsko ruský zástupce dr. Dudykevič n to odpověděl: Prohlašuji, že nemohu nechati bez odpovědi projev pana delegáta Greka. My jsme všichni přišli sem v tom vědomí, že vůdč myšlenka našeho sjezdu může býti uskutečněn jen vzájemným zapomenutím, odpuštěníma obětmi. Proto s radostí přijímám na vědomí paoo- jev pana dra. Greka, nesoucí se k zástupcům Červené Rusi, kteří jsou zde přítomni, i k těm, kteří jsou zde nepřítomní a beru též s potěšenín na vědomí, že Poláci nikterak nechtějí se vmě- šovati do vnitřních záležitostí mezi našimi stra- nami. My ničeho jiného nechceme. Děkuji mu za to z plné duše, protože jsem přesvědčen, že sledování jeho princípu poslouží netoliko přiro- zenému rozvoji ruského národa jak v Rakousku tak v Rusku, ale přivodí sblížení tak velkých bratrských národů, jak ruského tak i polského. (Hlučný souhlas.) Jestliže všal pan dr. Gre mluvil o tom, že všeobecné právo hlusovaci dáva možnost ruskému národu v Rakousku, aby pro- jevil se a stanul před tváří Slovanstva v té síle, která odpovídá jeho počtu a jeho schopnostem, musím, aniž bych jakékoliv rekriminace chté dělati, poukázati k tomu, že i litera i duch zá- st tošre
doktor Dudykevič Greco Polák Gre Rakousko Rusko
21 article
V drobném P. ouejí: va 8h ranní čtslo o nobě . odpoledni . . . . . . . za 2 k Ve flislkách na venkověí ranní číslo, 10h odpoložní . . . . . . . . sh Inserátv platí se hotově napřall Předplacení a lnserty přijímá zdnslni- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nachávojí se též redakee tiskárna a sapeáice „ Národnich Listě“ Eakopisy so nevracnji- kona o všeobecném právu hlasovacím tomu bohužel neodpovídá. Jsem přesvědčen, že vy- budování těch principů, které byly zde prone- šeny p. drem. Grekem, jistě poslouží sblížení ruského a polského národa jak tam, tak i zde. (Hlučný souhlas a potlesk.) Ruský delegát Krasovskij s potěšením víta projevy polského zástupce na prospěch uspořá- dání výstavy a prohlašuje: „Ruští delegáti s uspokojením vyslechli slova delogace polské o tom, že Poláci jsou ochotni pracovati s námi k sjednocení Slovanstva, k ně- muž vésti nás má slovanská výstava. Bylo jimi ovšem řečeno, že poměry, v nichž polský národ nyní žije, nedávají jim všude možnosti zúčast- niti se dokonale v tomto velikém díle a ukázati, čím by býti chtěli a čím by býti mohli. V té pří- čině mohu prohlásiti, že my všichni si přejeme, aby překážky, které se snad dosud kladou rozvoji polské- ho ducha a kultury, rozvoji dušev- nímu a hospodářskému, co možná nejdříve byly odstraněny. (Hlučný, dlouhotrvající potlesk.) Věříme také, že ukon- čivší se v Rusku přeměna poměrů jest zárukou loho, že dřívější nedoroz- umění nebudou se opakovati při světle „národního svědomi.“ )
Greco Krasovskij Polák Marisnský ulice Rusko
22 article
(Hlučný souhlas.) Prosím, aby Poláci uvážili, že i ruské- mu národu až do nedávna kladevy byly rovněž překážky, tak že ani my nemohlijsmebýtitím, čím jsme býti chtěli. Myslím však, že výstava slovan ská nesmí býti jen projevem národní hrdosti; my nesmíme na výslavě jen se chlubiti, naopak my musíme otevřeně ukázati, co u nás jest, ale také, čeho u nás není. (Sou- hlas.) Tím ukáží se naše nedostatky a to povede k tomu, že budeme mocí lépe pracovati k jich odstranění a k tomu bychom právě ty tmavé body, které dosud máme, v budoucnosti krásnými barvami zakrýti mohli. (Hlučný sou- hlas. Rušti delegáti povstávají se svých míst a podávají si ruce s delegáty polskými, vyměňujíce srdečné pozdravné projevy. Dlouhotrvající vzru- šení.) Předseda dr. Kramář děkuje ruskému, pol- skému a bulharskému řečníku za jich projevy. Předdseda polského kola z Petrohradu Dmowski prohlašuje za polskou delegaci, že hlasovati bu- dou pro návrh ruský, aby výstava v Moskvě po- řádána byla roku 1911 neb nejpozději 1915a že vše učiní na prospěch výstavy. (Potlesk. nadšení na straně ruské a u ostatních zástupeů.) Přikročuje se k hlasování: Návrhous po- řádání výstavy slovanské v Mo- skvě r. 1911 v případě 1915 přijat jednomyslně. (Bouřlivý potlesk.) Komitétu ze slovanských delegátů se ukládá, aby vykonal přípravné práce.
Polák doktor Kramář Petrohrad Moskva
23 article
Potom univ. prof. dr. Jar. Čelakovský po- jednal jako referent o otázce založení sv a zu pro osvětové spolky v Slovanstvě. Referent poukázal na důležitost této organisace. na prospěch kulturního sblížení Slovanstvaa vzájemnosti slovanské a navrhuje tuto rosoluci „Sjezd prohlašuje osvětovou činnost mezi národy slovanskými za nejpřednější úkol všech osvícených mužů a žen slovanských a vybizí k organisování této činnosti v jednotlivých ná- rodech slovanských po způsobu českého Svazu osvětového. Organisacím těmto pak připadniž důležitý úkol jednak udržovati vzájemné styky, jednak napomáhati součinnosti mezi pracovníky slovanskými na poli národní osvěty pomoci spo lečných sjezdů atd. a přispřvati k šíření zná- mosti jazyků a literatur slovanských, jakož i pě- stití myšlenku vzájemnosti slovanské.““ (Potlesk.) Univ. prof. dr. Jar. Hlava jménem s lo- vanského lěkařského komitétu př švazu lékařů slovanských odůvodníl a podal ten- to návrh resoluční: „1. Svaz lékařů slovanských budiž pojatdo ) „Národním svědomím“ jmenují v Rusku ny nější řišskou dumu Pozn. redakce.
profesor doktor Jar Čelakovský Rusko University národní svědomí
24 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 14. července 1908. (Krvavé růže.) Praha měla v sobotu vzáenou podívánou: květinové korso. Poetick slavnost skončila příšerně. Vyzněla děsivým skre kem paniky a její květy byly krví zbroceny. Podobné slavnosti jsou skvělými projevý modního přepychu. Také hodí se lépe do rámee pařižského boloňského leslka nebo »promenad des Anglais« v Nizze, nežli do pražské ulice Květinové průvody a boje znamenají hold ele- ganci a kráse žen. Jen tam mohou přijíti k ná- ležilé platnosti, kde v řadě vozů v apotheose zářivých květů defilují královny chicu a ele- gance, vznešené dámy z velkého světa, vyšňo řené paničky z matého světa, démanty sršíe krasavice z polosvěta. Dámy v sensačních toa- lelách, oslňující zjevy, pobuřující výstřednice. taková rozkošná kráska jako je paní Lettelie- rová, nádberná aristokratka, jako je hraběnk Greffulhe, pikantní a graciésni diva Lina Cava- lieri, nebo bizzarní, zábadná dobrodružka známá pod jménem »černý panther« — to jsou pravé heroiny triumfálních průvodů, v nichž poesie květin snoubí se s poesií žen. Obával jsem se, že pražské květinové kors bude mít daleko k podobné bohafosti a distin- govanosti. Prostřednost našeho společenskéh života nedovoluje podobné rozvinutí nádhery Nemáme urozených dam z velkého světa, an těch brilantních krásavie ze světa, který je pouze pol vvičnk.
rová Lin Cava Praha Nizza
25 article
Jel jsem v tramwayi odpoledne za svou praci, nevzpomenuv arci na s napjetím očeká- vanou událost společenskou, kterou bylo soboln květinové korso. Na Václavském náměstí veliký dav, hučící a neklidný, připomínající, vzrušení pouličních manifestací, zastavil tramway. Jizdní strážníci razili cestu v masse. A za nimi vjlžděla řada ekypáží, gigů, breaků dekorovaných kvé tinami. Stanuvší tramwaye proměněny byly rázem v improvisované tribuny nahrnuvším se do nich obecenstvem, hořícím dychtivostí uzříti pestré divadlo pouliční. úsn a Lidé z ulice, odskočivši od práce, muž v modré zástěře a s dýmkou v ústech, veselá prodavačka, opustivší svůj pult, ženština s dí- lětem na ruce, sluha, nepospíchající přilis s poštou, lidě prosti a dobromyslní s údivem nadšením pozorovali obraz, který se jim zdát nevšedním a okouzlujícím. Výkřikovali svoj naivní obdiv nad kočáry, jež se podobaly kváti- novým košikům nebo loubím. Jaká krása ty růže, kamelie, rudé máky, fialy, lilie, šeříky A ty koně! A ty toilety! Bavil jsem se nadšením těch bodrých lidiček, bez nevraživosti a závist pohližejicích na ty sťastné, blahobytně, hovicís v přepychu, a okrášlené nejpůvabnějšími ozdo bami, jež poskytuje příroda. Všichni pozorovali ty krásy bez blaseova- nosti, vnimali požitek svůj bez kritičnosti. Ne- viděli nijaký falešný ton v té oleganci, nijaký nevkus v té snaze po okázalosti velkého stylu.
Václavský náměstí
26 article
Některé, zvláště malebně vyšňořené vozy dostaly pochvalu, jež byla nejživější, když se objevilo černé dvojspřezi, ozdobené rudý mi ro- žemi. Koně ohniví a bujní táhli brenk, ztráce- jícl se v gnirlandách a třásních velkých, pla- noucích růží. V popředí vozu, na výši kozl iku seděla imposantní dáma. Vedle ní méně impo santní mladík, elegantní švihák, jenž s monoklem v oku, s výrazem jakési aristokratické noncha- lance ovládal dvojspřeží lehkou a jistou rukou, jako mladý lord, řídící svůj four-in-hand n cestě do Brightonu. Byl to pěkný pohled. Obnivá záplava růži na voze, taženém krásným dvoj- spřežím. Nádherná krajková roba imposantn dámy. Dandysmus bledého mladíka. Byloto okázalé a efektni. Přiliš okázalé a přiliš efeklní. A poněvadž umírněnost a diskretnost pokládám za nezbytný požadavek elegance a vkusu, neby jsem tak nadšen jako dobrý lid kolem mne. »To jsou přece koně!« liboval si znalecky muž s dýmkou, »čistokrevní Rusil« »Jeje, ty krásné růže,« zakvikla ženština, chovající děcko, »červené jako krev.« »A ty krásné šaty z krajek!« zahoroval děvče z krámu, o Jako zářivé zjevení mihl se kolem nás kočár, poselý rudými růžemi a v dálce mizleí jejich purpur připoměl mi čarovný obraz purpu- rových plachet skvoucí lodi, na níž unášela veliká hercina lásky Kleopatra svého miláčka Antonia. A trochu roztržitý tímto poelickým viděním nevěnoval jsem valnou pozornost dalšim půvabům kvělinového průvodu.
Antonius Brighton
27 article
Hodinu na to rozlétla se po Praze děsivá zpráva. Květinové korso skončilo tragicky. Ter pestrý a emavý průvod, vyzdobený květy nádher- nými a něžnými, ohnivými máky. pršným růžemi, elegantními chrysantémami, libezným liliemi i skrovnými květinami polními, stroskola v náhlé hrůze katastrofy. Na výstavě splašilo se dvojspřeží ohnivých černých koní a vrazilo v šíleném úprku do davu. Slabá ruka dandyho nedovedla udržeti pobouřené, zdivočilé koně. Nastal strašlivý okamžik, jenž rázem změní květinovou slavnost v krvavou tragedii. Po zemi, ve zmatku převržených židlí a stolů ochutná váren váleli se zranění. Dav křičel a ječe zděšením a úzkoslí. Krví zbroceny byly rudé růže elegantníh dvojspřeží. A pod kopyty jeho splašených koní, vy- dechla stará slečna, jež patřila k důvěrným přítelkyním dámy, vévodicí slavnostnímu průvodu s výše ověnčeného bresku. Představují si živě tu neunavnou slečnu Slavinskou, přispěchavší na výstavu, aby byla svědkyní štěstí a úspěchu své přitelkyné, vjl- ždějící do výstavy po boku mladého šviháka, aklamovanou obecenstvem. Bývalá herečka za- chovala si při svém stáří neobyčejnou mladost srdce. Stále byla čímsi zapálena, nevycházel z enlhusiasmu a byla ráda obdivující přílelkyní Snad přinesla si skromnou kytičku, uby ji ho- dila do triumfálniho vozu své přitelkyně. Kopyty splašeného koně byla rozdreen lebka a znetvořena tvář té milé, čilé staré dámy, věčné enthusiastky. Radostná, harmonická slav- nost květin v slunném dni lelním vyzněla v hrůznou disharmonii kalastrofy. Neblahý osud stihl tuto slavnost, jež měla býti jaksi nejbri- lantnější společenskou události výstavního ob dobí. Nebyla tak vkusné, ani tak vhodně orga
Slavinská Praha
28 article
nisovaná, jak se mohlo očekávat. Pouhé dile- tantství ve všem. A nejhorším a nejzodpověd- nějším diletantem osvědčila se pražská policie. Naše policie, jež ukázala tolik energie v potla- čování demonstrací pro všeobecné hlasovacl právo, nebyla na výši svého úkolu. Všude ve světě civilisovaném při pořádání podobných hlučných a okázalých průvodů, jako jsou korsa květinová, postarají se bezpečnostní úřady o ná- ležitý, široký špallr. Zejména bylo nutné podobné zařízení v Praze, kde zbrklé obecenstvo div nelezlo pod koně Toto příliš zvědavé a málo se ovládající obecenstvo mělo být udrženo v určité vzdále- nosti od průvodu, jehož dojem by jen ziskal, kdyby se ubíral uvolněnou, širší prostorou. Kdyby se to stalo, nemohla se nikdy přihoditi na vý- stavě tak hrozná katastrofa, i kdyby koně čer- ného dvojspřeží byli ještě bujnější a kdyby byli řízeni skutečně, jak se nesprávně tvrdilo, rukou nezkušeného amatéra. Květinová korsa nejsou častou kratochvílí pražskou. Ten luxus si dopřává Praha velmi zřidka. Hojnějí se vyskytují pouliční projevy, demonstrace délnictva, a tim se vysvětluje, že schopnosti pražské policie se vyvinují trochu jednostranně. Ale snad chefové našich police- manů někdy cestují, nebo čtou noviny. Již z obrázků illustrovaných listů by se přesvědčili, že květinová korsa, pořádaná ve veleměslech v lázeňských, modních městech, se nepouštějí do mass jako veterání, vracející se s muzi kou od pohčbu. Zodpovědnost za sobotu tudíž spadá především na policii a panu policejnímu řediteli věnujeme jednu z krvavých růži na pamatku.
Praha